Po 16letech jsem zahodil všechen kod webu a napsal celý kod znovu. Vypadá to tu +- stejně, ale pokud narazíte na něco co vám vadí tak mi o tom napište: martin@vorel.eu nebo se mi ozvěte na twitteru Začal jsem dělat change log.

Kurzy ze dne: 21.07.2025 || EUR 24,620 || JPY 14,311 || USD 21,100 ||
pondělí 21.července 2025, Týden: 30, Den roce: 202,  dnes má svátek Vítězslav, zítra má svátek Magdaléna
21.července 2025, Týden: 30, Den roce: 202,  dnes má svátek Vítězslav
DetailCacheKey:d-1121840 slovo: 1121840
---=1=---

Čas načtení: 2019-09-01 06:28:09

Útok á la 11. září mohou naplánovat zítra třeba i v Bruselu

Republikánský senátor za Jižní Karolínu Lindsey Graham již několikrát varoval prezidenta USA Donalda Trumpa, že odchod amerických vojáků z Afghánistánu povede k „dalšímu 11. září“. Tvrdí, že „když se zeptáte naší zpravodajské komunity... co by se stalo Americe, kdybychom stáhli (z Afghánistánu) všechny naše síly… řeknou bez váhání, že to povede k dalšímu 11. září.“  Na otázku, kolik vojáků má v Afghánistánu zůstat, Graham odpověděl: „Kolem 8 600. Jít níže by bylo opravdu riskantní.“ Prezident Trump nakonec prohlásil, že takový počet vojáků USA v Afghánistánu je v pořádku, a k dalšímu snižování jednotek se nevyjádřil, protože se z toho stalo explozivní téma. Trumpovi teď stačí zmenšit počet oficiálních amerických vojáků, aby získal volební body.  Americké síly nikdo nespočítá Ve skutečnosti ale nevíme, kolik válečnických jednotek v Afghánistánu je. V šedé zóně tam působí nejméně stovky kontraktorů čili civilistů, tedy bývalých vojáků a policistů ze Západu, kteří suplují vojáky USA a NATO. Nejasný je též status „armády CIA“. Jde o polovojenské jednotky, snad v počtu od šesti až deseti tisíc afghánských žoldnéřů. Američané je využívali již koncem roku 2001, když zaútočili v Afghánistánu na Tálibán. Milice také umožnily USA provádět v letech 2002–2003 pátrací a úderné operace ve východní a jihovýchodní části země, ačkoliv tam měly USA jenom omezený počet armádních jednotek. K demobilizaci miličních jednotek (skupin) a jejich začlenění do oficiální afghánské armády došlo jenom velmi omezeně. Sami Američané viděli v milicích dobře využitelné spojence proti Tálibánu. Samotní vůdci milic zájem na demobilizaci neměli. Zajímavější je poskytovat ochranu těm, kdo platí, ať to jsou USA, afghánská vláda, kmenoví stařešinové či různé podnikatelské mafie. Pod péčí CIA jsou i afghánské jednotky NDS: V roce 2015 CIA pomohla afghánskému Národnímu ředitelství bezpečnosti (NDS) zřídit nové afghánské polovojenské jednotky pro boj proti partyzánům. CIA byla ale také kritizována, že rozšiřuje tajné operace v Afghánistánu a vysílá malé týmy zkušených důstojníků a kontraktorů spolu s afghánskými silami k lovu a zabíjení Tálibánců, i když na to jsou lépe vybaveni vojáci.  Otázkou je, zda Trumpovo prohlášení, že v Afghánistánu musí zůstat silná zpravodajská přítomnost USA, zahrnuje do zpravodajské komunity i oficiálně neexistující jednotky financované a řízené CIA. Také nevíme, do jaké míry při jednání Tálibánců s USA je debatována demobilizace jednotek řízených CIA. Útok z 11 září: staré metody, lepší organizace Proto je Grahamovo varování před stažením amerických vojáků z Afghánistánu pózou. K dalšímu 11. září může dojít kdykoliv. K samotné přípravě útoku na mrakodrapy v New Yorku a na Pentagon nebylo potřeba nic víc než základna, na kterou mohou v poklidu přicházet kurýři. Důležitý je plán. K tomu stačí skupina chytrých lidí. Stejně musí 80 procent „práce“ teroristé provést až v perimetru budoucího cíle útoku. Že vojenské opuštění Afghánistánu povede k „dalšímu 11. září“, je hloupost. V Pákistánu mají džihádisté rozsáhlé oblasti, které již dlouhodobě využívají, tisíce domů a stovky madras, kde se může sdružit nepozorovaně skupina teroristů. Symbolika 11. září se přeceňuje. Je proti morálce doby považovat teroristické útoky z 11. září 2001 za všední násilné činy nevymykající se z běžného teroristického „pracovního“ průměru. Ve skutečnosti byly útoky tohoto typu očekávané. Odborníci věděli, že se jim pravděpodobně nedá zabránit. Také věděli, že aktivita teroristů od devadesátých let stoupá, ale jenom v muslimské oblasti. Separatistické snahy v různých oblastech světa proti tamní dosavadní státní moci jsou jen průběžnými problémy. Letecký útok byl očekávaným projevem zvyšujících se technických možností teroristů. Přesto nebyl výjimečný, šlo o typický teroristický útok s minimem inovací, který pouze byl organizačně daleko složitější: Nejednalo se o zaparkování aut naložených výbušninou, ale o synchronizovaný únos několika letadel. Útok se zdařil jen částečně – cíle dosáhla pouze tři ze čtyř unesených letadel. A pouze dva údery letadel do dvou mrakodrapů byly dostatečně ničivé. Náraz letadla do Pentagonu měl sotva průměrný účinek a ještě k tomu jen na velmi malou část stavby. V dubnu 2004 se v americkém tisku objevil rozhovor (tradičně s nejmenovaným představitelem státní moci) o tom, že varování před útokem bez zcela konkrétních stop mohla být jen rámcová. CIA prý již od roku 1995 varovala před nebezpečím atentátů, které by mohli v USA provést muslimští extremisté jako mstu za podporu poskytovanou USA Izraeli a za americkou vojenskou přítomnost v Saúdské Arábii. Varování byla údajně obsažena ve výroční zprávě CIA za rok 1995 a v následujících zprávách. I když zpráva za rok 1995 ještě neuváděla zakladatele mezinárodní teroristické sítě Al-Káida Usámu bin Ládina, upozorňovala na možnost, že muslimští extremisté zaútočí na letadla a na symbolická místa v New Yorku a ve Washingtonu. Zpráva se prý výslovně zmiňovala o newyorském Wall Streetu a o jeho finančních institucích a také o úředních budovách, jako Bílý dům ve Washingtonu. Jednalo se o obecné prognózy, o samozřejmé vidění hrozeb, o průběžné obavy. Příliš mnoho varování Desetičlenná nezávislá komise vyšetřující okolnosti teroristických útoků z 11. září byla zřízena až v roce 2004, ale již předtím se vědělo, že neexistují natolik pádné argumenty, aby Američané vpadli vojensky na území vzdáleného Afghánistánu. Bin Ládin byl sice v Afghánistánu, ale útočníci z 11. září vůbec Afghánistán jako zázemí nepotřebovali. Jejich zázemím byla naopak oblast západní atlantické civilizace. Ředitel zpravodajské služby CIA George Tenet před komisí na otázku, proč vláda nepodnikla žádné konkrétní kroky, když ke konci července 2001 bylo zřejmé, že se chystají mnohočetné teroristické útoky proti americkým cílům, odpověděl, že americká špionáž předpokládala útoky, které budou směřovat spíše proti americkým zájmům na Blízkém východě. Například deník The New York Times 10. února 2005 informoval, že americký Federální úřad pro letectví (FAA) byl řadu měsíců před teroristickými atentáty z 11. září 2001 mnohokrát varován před nebezpečím únosů letadel a sebevražedných útoků, a to částečně dokonce vlastním bezpečnostním oddělením. Na varování však nijak nereagoval a v praxi odbavování cestujících na amerických letištích se nic nezměnilo. FAA dostala jen v období od dubna 2001 do 10. září 2001 celkem 52 různých upozornění, v nichž je zmiňována teroristická organizace Al-Káida nebo její vůdce Usáma bin Ládin. Úřad se však více věnoval problematice odstraňování zpoždění v letecké dopravě než její bezpečnosti a kontrole provozu. FAA obvinění z podcenění těchto varování odmítl s tím, že varování byla příliš nejasná a neumožňovala přijmout konkrétní opatření. Obecná varování nezkvalitní činnost bezpečnostního systému. Nemají motivační charakter, naopak se berou jako běžná informační kulisa. Útok může přijít odkudkoliv Pokud Američané opustí Afghánistán, bezpečnostní hrozba se tím nezvětší, ani nezmenší. Organizace (skupina) může připravovat útok na jakýkoliv cíl kdekoliv, kde má vhodné zázemí. To se nachází pro džihádisty dnes i v Bruselu, v sídle EU. Jakákoliv větší městská komunita (ghetto) muslimů v sobě pohodlně skryje skupinu potichu plánující teroristický útok. Jak poznáte mezi lidmi teroristu? Nijak. Kdekoliv v EU muslimové vytvořili velké enklávy. Proto džihádisté nepotřebují k plánování útoků již Afghánistán nebo Pákistán. Mají své komunity v EU. A pokud se rozhodnou, že k takovému útoku dojde, těžko teroristy někdo zastaví, pokud bude skupina dodržovat základní pravidla: Na organizaci útoku začne pracovat skupina lidí, která není nijak napojena na teroristické organizace a vyhýbá se styku s lidmi z takového prostředí. Bude mít zajištěné financování od osob, které splňují kritéria bodu a). Jejich komunikace bude probíhat jenom osobně bez využití internetu a telefonu, i bez písemného styku. Tím budou akceptovat, že příprava akce bude velmi zdlouhavá, bez použití komunikačních výhod dnešní doby, aby bezpečnostní služby neměly šanci přípravu útoku odhalit. Pozorováním míst možného útoku vytipují prostor, který má nejslabší systém ochrany, ačkoliv to na první pohled tak nevypadá: Každý řídící systém pracuje dlouhodobě na organizační volnoběh, vykazuje průměrné aktivity, tedy i průměrný sběr, vyhodnocování a předávání informací. To platí také o činnosti bezpečnostních služeb. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Průměrná bezpečnostní činnost vzbuzuje i iluzi vývoje zaváděním technických inovací a přijetím opatření reagujících na stížnosti a zjištěné chyby. Průměrná činnost neškodí systému, ale nemusí vést k jeho rozvoji. Většinu energie spotřebovává v rámci vyhledávání a řešení běžné (průměrné) odchylky od norem bezpečnosti. Zcela mimořádné ohrožení nemusí systém zachytit, protože jeho signály se na první pohled mohou jevit jako všední aktivity. Proto bylo možné úspěšně provést letecký útok dopravními letadly na dva mrakodrapy a Pentagon. Ani všední míru kontroly pasažérů na letištích 11. září 2001 nelze nikomu vytýkat. Vyšší stupeň ostrahy byl nepřijatelný, protože nehrozilo konkrétní nebezpečí. K útoku mohlo dojít kdekoliv a kdykoliv. Kromě toho by i zvýšená ostraha nemusela na letištích vést 11. září k identifikaci teroristů před vstupem do letounů. Pronesení plastových nožů by ani při zvýšené ostražitosti nemuselo být problémem. Po 11. září 2001 jsou sice bezpečnostní orgány USA a dalších států vysoce motivovány v boji proti teroristům. Přesto stále rozsáhlejší činnost se dostává do roviny „hektického volnoběhu“. Systém si zvykl na vyšší obrátky, na komplexnější analýzy možných signálů nebezpečí. Proto k novému 11. září nepotřebují odhodlaní teroristé jako základnu Afghánistán. Stačí jim pro plánování teroristické akce jako základna třeba i Brusel nebo Berlín…

\n

Čas načtení: 2024-03-25 13:58:11

FAA varuje: Velké zatmění Slunce může způsobit hromadný chaos

Pro dubnové očekávané zatmění Slunce bylo vydáno varování před leteckou dopravou kvůli „vyššímu objemu provozu na letištích, než se očekává obvykle“. (Foto: Flickr) Federální... Článek FAA varuje: Velké zatmění Slunce může způsobit hromadný chaos se nejdříve objevil na AC24.cz.

\n

Čas načtení: 2025-05-24 05:00:00

Letiště Václava Havla varuje: Hrozí dlouhá zpoždění, chybí personál

Kdo se letos hodlá vypravit na letní dovolenou letecky, měl by se raději obrnit pořádnou dávkou trpělivosti. Hlavní sezona totiž takřka nevyhnutelně přinese i tento rok zmar na evropském nebi, potažmo na letištích. Vyplývá to z analýzy evropské organizace sdružující letové dispečery Eurocontrol a také z předběžného varování Letiště Václava Havla. Zatímco loni trpěli cestující na Ruzyni kvůli nedostatku letištního personálu, letos jejich výpravy za odpočinkem patrně prodlouží o pár desítek minut či jednotek hodin závažný nedostatek letových dispečerů napříč kontinentem.

\n
---===---

Čas načtení: 2019-09-01 06:28:09

Útok á la 11. září mohou naplánovat zítra třeba i v Bruselu

Republikánský senátor za Jižní Karolínu Lindsey Graham již několikrát varoval prezidenta USA Donalda Trumpa, že odchod amerických vojáků z Afghánistánu povede k „dalšímu 11. září“. Tvrdí, že „když se zeptáte naší zpravodajské komunity... co by se stalo Americe, kdybychom stáhli (z Afghánistánu) všechny naše síly… řeknou bez váhání, že to povede k dalšímu 11. září.“  Na otázku, kolik vojáků má v Afghánistánu zůstat, Graham odpověděl: „Kolem 8 600. Jít níže by bylo opravdu riskantní.“ Prezident Trump nakonec prohlásil, že takový počet vojáků USA v Afghánistánu je v pořádku, a k dalšímu snižování jednotek se nevyjádřil, protože se z toho stalo explozivní téma. Trumpovi teď stačí zmenšit počet oficiálních amerických vojáků, aby získal volební body.  Americké síly nikdo nespočítá Ve skutečnosti ale nevíme, kolik válečnických jednotek v Afghánistánu je. V šedé zóně tam působí nejméně stovky kontraktorů čili civilistů, tedy bývalých vojáků a policistů ze Západu, kteří suplují vojáky USA a NATO. Nejasný je též status „armády CIA“. Jde o polovojenské jednotky, snad v počtu od šesti až deseti tisíc afghánských žoldnéřů. Američané je využívali již koncem roku 2001, když zaútočili v Afghánistánu na Tálibán. Milice také umožnily USA provádět v letech 2002–2003 pátrací a úderné operace ve východní a jihovýchodní části země, ačkoliv tam měly USA jenom omezený počet armádních jednotek. K demobilizaci miličních jednotek (skupin) a jejich začlenění do oficiální afghánské armády došlo jenom velmi omezeně. Sami Američané viděli v milicích dobře využitelné spojence proti Tálibánu. Samotní vůdci milic zájem na demobilizaci neměli. Zajímavější je poskytovat ochranu těm, kdo platí, ať to jsou USA, afghánská vláda, kmenoví stařešinové či různé podnikatelské mafie. Pod péčí CIA jsou i afghánské jednotky NDS: V roce 2015 CIA pomohla afghánskému Národnímu ředitelství bezpečnosti (NDS) zřídit nové afghánské polovojenské jednotky pro boj proti partyzánům. CIA byla ale také kritizována, že rozšiřuje tajné operace v Afghánistánu a vysílá malé týmy zkušených důstojníků a kontraktorů spolu s afghánskými silami k lovu a zabíjení Tálibánců, i když na to jsou lépe vybaveni vojáci.  Otázkou je, zda Trumpovo prohlášení, že v Afghánistánu musí zůstat silná zpravodajská přítomnost USA, zahrnuje do zpravodajské komunity i oficiálně neexistující jednotky financované a řízené CIA. Také nevíme, do jaké míry při jednání Tálibánců s USA je debatována demobilizace jednotek řízených CIA. Útok z 11 září: staré metody, lepší organizace Proto je Grahamovo varování před stažením amerických vojáků z Afghánistánu pózou. K dalšímu 11. září může dojít kdykoliv. K samotné přípravě útoku na mrakodrapy v New Yorku a na Pentagon nebylo potřeba nic víc než základna, na kterou mohou v poklidu přicházet kurýři. Důležitý je plán. K tomu stačí skupina chytrých lidí. Stejně musí 80 procent „práce“ teroristé provést až v perimetru budoucího cíle útoku. Že vojenské opuštění Afghánistánu povede k „dalšímu 11. září“, je hloupost. V Pákistánu mají džihádisté rozsáhlé oblasti, které již dlouhodobě využívají, tisíce domů a stovky madras, kde se může sdružit nepozorovaně skupina teroristů. Symbolika 11. září se přeceňuje. Je proti morálce doby považovat teroristické útoky z 11. září 2001 za všední násilné činy nevymykající se z běžného teroristického „pracovního“ průměru. Ve skutečnosti byly útoky tohoto typu očekávané. Odborníci věděli, že se jim pravděpodobně nedá zabránit. Také věděli, že aktivita teroristů od devadesátých let stoupá, ale jenom v muslimské oblasti. Separatistické snahy v různých oblastech světa proti tamní dosavadní státní moci jsou jen průběžnými problémy. Letecký útok byl očekávaným projevem zvyšujících se technických možností teroristů. Přesto nebyl výjimečný, šlo o typický teroristický útok s minimem inovací, který pouze byl organizačně daleko složitější: Nejednalo se o zaparkování aut naložených výbušninou, ale o synchronizovaný únos několika letadel. Útok se zdařil jen částečně – cíle dosáhla pouze tři ze čtyř unesených letadel. A pouze dva údery letadel do dvou mrakodrapů byly dostatečně ničivé. Náraz letadla do Pentagonu měl sotva průměrný účinek a ještě k tomu jen na velmi malou část stavby. V dubnu 2004 se v americkém tisku objevil rozhovor (tradičně s nejmenovaným představitelem státní moci) o tom, že varování před útokem bez zcela konkrétních stop mohla být jen rámcová. CIA prý již od roku 1995 varovala před nebezpečím atentátů, které by mohli v USA provést muslimští extremisté jako mstu za podporu poskytovanou USA Izraeli a za americkou vojenskou přítomnost v Saúdské Arábii. Varování byla údajně obsažena ve výroční zprávě CIA za rok 1995 a v následujících zprávách. I když zpráva za rok 1995 ještě neuváděla zakladatele mezinárodní teroristické sítě Al-Káida Usámu bin Ládina, upozorňovala na možnost, že muslimští extremisté zaútočí na letadla a na symbolická místa v New Yorku a ve Washingtonu. Zpráva se prý výslovně zmiňovala o newyorském Wall Streetu a o jeho finančních institucích a také o úředních budovách, jako Bílý dům ve Washingtonu. Jednalo se o obecné prognózy, o samozřejmé vidění hrozeb, o průběžné obavy. Příliš mnoho varování Desetičlenná nezávislá komise vyšetřující okolnosti teroristických útoků z 11. září byla zřízena až v roce 2004, ale již předtím se vědělo, že neexistují natolik pádné argumenty, aby Američané vpadli vojensky na území vzdáleného Afghánistánu. Bin Ládin byl sice v Afghánistánu, ale útočníci z 11. září vůbec Afghánistán jako zázemí nepotřebovali. Jejich zázemím byla naopak oblast západní atlantické civilizace. Ředitel zpravodajské služby CIA George Tenet před komisí na otázku, proč vláda nepodnikla žádné konkrétní kroky, když ke konci července 2001 bylo zřejmé, že se chystají mnohočetné teroristické útoky proti americkým cílům, odpověděl, že americká špionáž předpokládala útoky, které budou směřovat spíše proti americkým zájmům na Blízkém východě. Například deník The New York Times 10. února 2005 informoval, že americký Federální úřad pro letectví (FAA) byl řadu měsíců před teroristickými atentáty z 11. září 2001 mnohokrát varován před nebezpečím únosů letadel a sebevražedných útoků, a to částečně dokonce vlastním bezpečnostním oddělením. Na varování však nijak nereagoval a v praxi odbavování cestujících na amerických letištích se nic nezměnilo. FAA dostala jen v období od dubna 2001 do 10. září 2001 celkem 52 různých upozornění, v nichž je zmiňována teroristická organizace Al-Káida nebo její vůdce Usáma bin Ládin. Úřad se však více věnoval problematice odstraňování zpoždění v letecké dopravě než její bezpečnosti a kontrole provozu. FAA obvinění z podcenění těchto varování odmítl s tím, že varování byla příliš nejasná a neumožňovala přijmout konkrétní opatření. Obecná varování nezkvalitní činnost bezpečnostního systému. Nemají motivační charakter, naopak se berou jako běžná informační kulisa. Útok může přijít odkudkoliv Pokud Američané opustí Afghánistán, bezpečnostní hrozba se tím nezvětší, ani nezmenší. Organizace (skupina) může připravovat útok na jakýkoliv cíl kdekoliv, kde má vhodné zázemí. To se nachází pro džihádisty dnes i v Bruselu, v sídle EU. Jakákoliv větší městská komunita (ghetto) muslimů v sobě pohodlně skryje skupinu potichu plánující teroristický útok. Jak poznáte mezi lidmi teroristu? Nijak. Kdekoliv v EU muslimové vytvořili velké enklávy. Proto džihádisté nepotřebují k plánování útoků již Afghánistán nebo Pákistán. Mají své komunity v EU. A pokud se rozhodnou, že k takovému útoku dojde, těžko teroristy někdo zastaví, pokud bude skupina dodržovat základní pravidla: Na organizaci útoku začne pracovat skupina lidí, která není nijak napojena na teroristické organizace a vyhýbá se styku s lidmi z takového prostředí. Bude mít zajištěné financování od osob, které splňují kritéria bodu a). Jejich komunikace bude probíhat jenom osobně bez využití internetu a telefonu, i bez písemného styku. Tím budou akceptovat, že příprava akce bude velmi zdlouhavá, bez použití komunikačních výhod dnešní doby, aby bezpečnostní služby neměly šanci přípravu útoku odhalit. Pozorováním míst možného útoku vytipují prostor, který má nejslabší systém ochrany, ačkoliv to na první pohled tak nevypadá: Každý řídící systém pracuje dlouhodobě na organizační volnoběh, vykazuje průměrné aktivity, tedy i průměrný sběr, vyhodnocování a předávání informací. To platí také o činnosti bezpečnostních služeb. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Průměrná bezpečnostní činnost vzbuzuje i iluzi vývoje zaváděním technických inovací a přijetím opatření reagujících na stížnosti a zjištěné chyby. Průměrná činnost neškodí systému, ale nemusí vést k jeho rozvoji. Většinu energie spotřebovává v rámci vyhledávání a řešení běžné (průměrné) odchylky od norem bezpečnosti. Zcela mimořádné ohrožení nemusí systém zachytit, protože jeho signály se na první pohled mohou jevit jako všední aktivity. Proto bylo možné úspěšně provést letecký útok dopravními letadly na dva mrakodrapy a Pentagon. Ani všední míru kontroly pasažérů na letištích 11. září 2001 nelze nikomu vytýkat. Vyšší stupeň ostrahy byl nepřijatelný, protože nehrozilo konkrétní nebezpečí. K útoku mohlo dojít kdekoliv a kdykoliv. Kromě toho by i zvýšená ostraha nemusela na letištích vést 11. září k identifikaci teroristů před vstupem do letounů. Pronesení plastových nožů by ani při zvýšené ostražitosti nemuselo být problémem. Po 11. září 2001 jsou sice bezpečnostní orgány USA a dalších států vysoce motivovány v boji proti teroristům. Přesto stále rozsáhlejší činnost se dostává do roviny „hektického volnoběhu“. Systém si zvykl na vyšší obrátky, na komplexnější analýzy možných signálů nebezpečí. Proto k novému 11. září nepotřebují odhodlaní teroristé jako základnu Afghánistán. Stačí jim pro plánování teroristické akce jako základna třeba i Brusel nebo Berlín…

Čas načtení: 2024-07-03 21:31:00

Problémy na letištích mění zvyky lidí. Létají raději jen s příručním zavazadlem

Letecká doprava je stále využívanější a projevuje se to i na letištích a v chování cestujících. Stále více lidí cestuje pouze s příručním zavazadlem, a to i do vzdálenějších destinací. Ušetří tak peníze i čas strávený při odbavení, navíc mají jistotu, že se jejich věci neztratí. Aktuální situace na letištích, kde stále častěji dochází ke ztrátě odbavených zavazadel, tento trend prý ještě posílí.

Čas načtení: 2024-07-04 19:00:01

Proč lidé létají a kufry ne: Kolapsy na letišti a dovolená bez bagáže, z Prahy neodletělo na 1600 zavazadel

S cestujícími na začátku týdne neodletělo 1600 zavazadel, sdělila Eva Krejčí z pražského letiště v tiskové zprávě. „Téměř 50 procent zavazadel z těchto letů již míří za svými majiteli a v průběhu dnešního dne bude odeslán zbytek zavazadel. Během úterka odletěly již všechny linky s plnou nakládkou. Nadále by nemělo docházet k problémům s nakládkou zavazadel. Problémy zaznamenává Letiště Praha také u vykládky zavazadel.“ Přistáli o den později a jinde. A kufr přicestoval za týden Paní Radka letěla v neděli brzy ráno z pražské Ruzyně na konferenci do portugalského Porta. Měla letět v 6 ráno s tím, že ještě před polednem uvidí Atlantik. To říkaly s předstihem koupené letenky. Let objednala přes webový portál a měla letět s Lufthansou s přestupem ve Frankfurtu. A německé Lufthanse (neplést s LuftJardou, pozn. red.) se přece dá věřit. Let byl ale chvíli před nástupem zrušen a cestující přesměrováni do Zurichu, kde strávili noc. Paní Radka do Porta dojela až o den později vlakem, aerolinky ji dopravily jen do Lisabonu. Vlak si platila sama. A kufr přicestoval až v pátek! Praha: nejméně početná noční směna nezvládla situaci Problémy na letišti začaly v noci z neděle na pondělí, kdy místo předpokládaných 18 letů jich musela směna odbavit 27. Zpozdily se totiž charterové lety, především z přímořských letovisek. A tento problém se přenesl i do provozu v následujících dnech, i když letiště operativně posílilo směny z řad svých administrativních pracovníků. Za všechno mohou Turci (a to nemluvíme o fotbalu) Plynulost letecké dopravy záleží na odbavení na letištích, na kapacitě leteckých dopravců a na kapacitě řízení letového provozu. Velká část letů z pražského letiště míří do Turecka a právě turecké řízení letového provozu je v posledních týdnech předmětem kritiky dopravců, někteří zvažují, že linky do této země zruší. Server raillynews.com zaznamenal, že turecký ministr dopravy a infrastruktury Abdulkadir Uraloğlu se sám vyjádřil, že například 15. června letošního roku dosáhl počet letadel přilétajících na turecká letiště a odlétajících z nich počtu 4227 a sám připustil, že „se začátkem letní sezóny dochází k výraznému přetížení letecké dopravy na našich letištích“. A to znamená zpoždění v řádu vyšších desítek minut. Odbavení do 30 minut, jinak zpoždění. Jde o peníze Zpoždění, která letadla nabírají, se jen těžko dohánějí. Letadla totiž neustále rotují, zpoždění jednoho letu se tak promítá do toho dalšího. Letecké společnosti mají zájem na tom, aby odbavení letadla na zemi trvalo pouze v řádu nejlépe tří desítek minut, a tak jej také plánují. Hodinové zpoždění předchozího letu tak znamená nutně i zpoždění letu dalšího. V „horké sezóně“ navíc není přílišný prostor, aby společnosti nahradily stroje, které mají zpoždění, dalším letadlem. Ostatně mnohé letecké společnosti musí svůj letadlový park posilovat na sezónu pronajatými stroji. A počet letadel není nekonečný, i kvůli zpoždění dodávek nových letadel. Problémy společnosti Boeing s dodávkami nových strojů jsou obecně známy a ani Airbus není v termínech dodání svých letadel bezchybný. Čtyři hlavní hráči Provoz na letišti se řídí letním letovým řádem, který pro Čtidoma.cz popsal provozní ředitel letiště Martin Kučera: „Ten je připravován vždy půl roku dopředu. Určující při plánování je hodinová propustnost letiště. Je třeba naplánovat počet personálu a prostředků pro zajištění provozu. Na letišti jsou čtyři hlavní hráči – samotné letiště, tedy jeho vybavení a obsluha, řízení letového provozu jako ten, kdo přílety a odlety letadel řídí, důležitým hráčem jsou také samy letecké společnosti, kterým jsou přidělovány jednotlivé ‚sloty‘, tedy prostor pro jejich přílet, odbavení a odlet, a pak společnosti, které cestující a letadla odbavují.“   Doklad spolehlivosti, brigádníci na letišti a nenaložené kufry Okamžité posílení pracovníků odbavení zavazadel (v letištní hantýrce „kapacity handlingu“), ať již pracují přímo na ploše, nebo v tzv. třídírně, není úplně jednoduché. Stávající legislativa opírající se o mezinárodní předpisy požaduje, aby každý takový pracovník byl nejen zaměstnavatelem řádně proškolen, ale aby se vůbec směl ve vyhrazených prostorech letiště pohybovat, musí mít i doklad spolehlivosti, který vydává Úřad pro civilní letectví po ověření bezúhonnosti a důvěryhodnosti žadatele. Jen získání takového dokladu trvá několik týdnů, další čas zabere řádné zaškolení. Prioritou letecké dopravy je totiž její bezpečnost, stejně jako bezpečnost všech pracovníků. Okamžitou reakcí na náhlou situaci tak může být pouze zapojení již prověřených zaměstnanců, kteří jsou ale i tak v této době maximálně vytíženi. To jsem za 35 let na letišti nezažil Ve vysílání Radiožurnálu předseda představenstva Letiště Praha a.s. ing. Jiří Pos řekl: „Nastávají různé situace: je to počasí, bouřky, sněhové kalamity, mohou to být stávky. Ale znovu říkám, v takové míře, v takové kumulaci do krátkého času a období osobně za 35 let práce na letišti nepamatuji.“ Letiště operativně nasadilo v pondělí své administrativní pracovníky, kteří přístup do vyhrazených prostor mají. Postupně se snad letišti daří situaci stabilizovat. Zdroj: autorský článek

Čas načtení: 2024-07-10 11:00:01

Neviditelný nepřítel srážel letadla z oblohy

Posádka s ohledem na počasí počítala s tím, že vzlet provede při vyšší rychlosti s ohledem na bouřku a střih větru, který očekávala. Přesto let trval jen dvě minuty. Letadlo vystoupalo do pouhých třiceti až padesáti metrů, než začalo klesat v poloze „nosem nahoru“. V levé zatáčce se zřítilo, narazilo do elektrického vedení a poté smetlo předměstí městečka Kenner, zničilo šest domů, poškodilo dalších pět a na zemi zabilo osm lidí. Zahynulo též všech 145 osob na palubě. Bylo to v červenci 1982. Kapitán boeingu neměl pro únosce pochopení, vyhodil ho z letadla na plochu Číst více Místo přeháňky čekala na let Delta silná bouřka Více než tři roky po této tragické nehodě se blížil Lockheed L-1011 americké společnosti Delta do texaského Dallasu. Podle serveru simpleflying.com bylo na palubě 163 cestujících a členů posádky. Při závěrečném přiblížení byli piloti informováni dispečery o tom, že se několik mil od levé dráhy 17, tedy dráhy, kterou jim určili pro přistání, začala vyvíjet izolovaná bouřková buňka a že je pravděpodobné přiblížení se sníženou viditelností z důvodu deště. Bouřka však byla v té době stále poměrně malá a nevykazovala žádné známky toho, že by pro Lockheed L-1011 představovala zásadní problém. I piloti viděli před konečným přiblížením rozvíjející se bouři nad koncem dráhy. Záznam hlasu v kokpitu (CVR) letounu ukazuje, že první důstojník si všiml deště a zavtipkoval: „Umyjeme naše letadlo.“ Letadlo před nimi bezpečně přistálo Na finále před nimi bylo další letadlo, které i přes zhoršující se počasí bezpečně přistálo. To utvrdilo posádku, že může pokračovat v přistávacím manévru, ačkoliv v tomto případě bylo doporučováno přistání přerušit. Netušili však, že bouřka se rozvíjí natolik rychle, že během jedné minuty, která uplynula od přistání letounu před nimi, se situace prudce zhorší. Vyšetřovací zpráva leteckého úřadu USA zveřejněná na faa.gov popisuje další průběh. V poslední fázi přistání začalo letadlo ztrácet prudce výšku. První důstojník však úspěšně prošel první částí setkání s microburstem zvýšením stoupavého sklonu nad 15° a zvýšením tahu motoru na téměř vzletový výkon. Po proniknutí první části microburstu byl tah motoru, který byl zvýšený, snížen a ve výšce těsně pod 600 stop nad zemí se letoun na okamžik znovu stabilizoval na sestupné rovině. Vyšetřovatelé tak dospěli k závěru, že kapitán evidentně věřil, že úspěšně proletěli nejhorším střihem větru, a proto v přiblížení pokračoval. Pilotovat Létající pevnost bylo jako hrát o život v ruletě, bombardéry B-17 měly osmdesátiprocentní ztráty Číst více Druhý zásah střihu větru byl osudným Sedmnáct sekund před prvním nárazem letoun narazil na rychlé zvraty v bočním, horizontálním a vertikálním větru, což způsobilo aktivaci stick shakeru (třes sloupku řízení). První důstojník vynaložil na řídicí sloupek značnou sílu a byl aktivován režim TOGA (Take-Off Go-Around) během zahájení postupu nezdařeného přiblížení sedm sekund před prvním nárazem. Klesání však takto nízko u země nestačili piloti zabránit. Letoun se střetl se zemí v poli přibližně 6 000 stop od ranveje, odrazil se, narazil do auta na dálnici, potom do dvou vodních nádrží na letišti a rozlomil se. S výjimkou ocasní části, která se uvolnila od zbytku letounu. Sekvence nárazu a následný požár letoun zcela zničily. Ze 163 osob na palubě bylo na místě zabito 134 cestujících a členů posádky. Zahynul i řidič osobního auta, dva cestující na následky zranění zemřeli více než 30 dní po nehodě. Microburst – neviditelný nepřítel Vyšetřování těchto nehod ukázalo, že v obou případech zasáhl letouny tzv. microburst, což je lokalizovaný sloupec studeného vzduchu, který v bouřce rychle klesá. Server weather.gov vysvětluje, že vzniká, když se při vývoji bouřky vodní kapky či kroupy ocitnou v tak silném stoupavém proudu, že v horních částech bouřky se vzduchová hmota natolik ochladí, že vzduch nedokáže udržet velké jádro deště či krup v bouřce. V důsledku toho jádro padá k zemi. Při dopadu na zem se šíří do všech směrů. V této části bouřky může rychlost klesání vzduchu dosáhnout 6 000 stop za minutu a vítr síly 150 km/h. Nedostatky při komunikaci meteorologické služby a dispečerů Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že k oběma nehodám došlo kvůli nedostatku informací od národní meteorologické služby vůči dispečerům. V té době již výzkumy ukázaly, že lze predikovat střih větru na letištích pomocí tzv. Dopplerova radarového zařízení, v té době však ještě nebyl dokončen jeho vývoj a jeho instalace nebyla na letištích povinná. Komise také doporučila vybavit samotné letouny zařízeními umožňujícími včas odhalit střih větru. V neposlední řadě bylo doporučeno upravit výcvik pilotů tak, aby včas rozpoznali nebezpečný jev a dokázali letoun z tohoto meteorologického prostředí „vyvést“ za pomoci maximálního tahu a správné techniky pilotáže. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Letiště Bagrám. Při jeho obraně padlo pět českých vojáků

Čas načtení: 2024-07-19 09:23:28

Letiště ve Španělsku a v Německu hlásí poruchy, lety nabírají zpoždění

Na několika letištích v Evropě jsou dnes od rána hlášeny technické závady počítačových systémů, Na německém letišti Berlín-Braniborsko před osmou hodinou ranní nemohlo žádné letadlo startovat ani přistát. Příčinou je zřejmě technická závada, uvedla na svém webu veřejnoprávní stanice RBB. Španělský provozovatel letišť Aena ve stejnou dobu na síti X oznámil „incident“ počítačových systémů na všech španělských letištích, který může způsobit zpoždění letů.

Čas načtení: 2024-08-28 13:46:00

Šéf Ryanairu chce méně opilců v letadlech. Na letišti maximálně dva drinky

Šéf letecké společnosti Ryanair Michael O’Leary vyzval k zavedení limitu dvou alkoholických nápojů na letištích. Podle O’Learyho by zavedení limitu na alkohol na letištích pomohlo řešit nárůst počtu výtržností na palubách letů.

Čas načtení: 2024-08-28 14:10:00

Šéf Ryanairu vystoupil proti alkoholu na letištích. Dříve opilí lidé upadli a usnuli, teď jsou v letadlech agresivní, říká

Šéf letecké společnosti Ryanair Michael O’Leary ve středu vyzval k zavedení limitu dvou alkoholických nápojů na letištích. Podle O’Learyho by zavedení limitu pro alkohol na letištích pomohlo řešit nárůst počtu výtržností na palubách...

Čas načtení: 2024-08-28 14:10:00

Šéf Ryanairu vystoupil proti alkoholu na letištích. Dříve opilí lidé upadli a usnuli, teď jsou v letadlech agresivní, říká

Šéf letecké společnosti Ryanair Michael O’Leary ve středu vyzval k zavedení limitu dvou alkoholických nápojů na letištích. Podle O’Learyho by zavedení limitu pro alkohol na letištích pomohlo řešit nárůst počtu výtržností na palubách...

Čas načtení: 2025-03-05 07:01:01

Gambleři se vydali legendárním Boeingem 727 do Las Vegas. A zřítili se stejně jako spolehlivý Lockheed v Dallasu. Sundal je neviditelný nepřítel microburst

Posádka počítala s tím, že vzlet provede při vyšší rychlosti kvůli bouřce a očekávanému střihu větru. Přesto let trval jen dvě minuty. Letadlo vystoupalo do pouhých třiceti až padesáti metrů, než začalo klesat v poloze „nosem nahoru“. V levé zatáčce se zřítilo, narazilo do elektrického vedení a poté smetlo předměstí Kenneru. Havarující letadlo zničilo šest domů, dalších pět poškodilo a na zemi zabilo osm lidí. Zahynulo též všech 145 osob na palubě. Bylo to v červenci 1982. Kapitán boeingu neměl pro únosce pochopení, vyhodil ho z letadla na plochu Číst více Místo přeháňky čekala na let Delta silná bouřka Více než tři roky po této tragické nehodě se blížil letoun Lockheed L-1011 americké společnosti Delta do texaského Dallasu. Podle serveru simpleflying.com bylo na palubě 163 osob. Při závěrečném přiblížení byli piloti informováni o tom, že se několik mil od levé dráhy 17, kde měli přistát, začala vyvíjet izolovaná bouřková buňka. Bouřka však byla v té době stále poměrně malá a nevykazovala žádné známky toho, že by pro Lockheed L-1011 představovala zásadní problém. I piloti viděli před konečným přiblížením, že se nad koncem dráhy rozvíjí bouře. Záznam hlasu v kokpitu (CVR) letounu ukazuje, že první důstojník si všiml deště, když zavtipkoval: „Umyjeme naše letadlo.“ Letadlo před nimi bezpečně přistálo Na finále před nimi bylo další letadlo, které i přes zhoršující se počasí bezpečně přistálo. To utvrdilo posádku v tom, že může pokračovat v přistávacím manévru, ačkoliv v tomto případě bylo doporučováno přistání přerušit. Piloti však netušili, že bouřka se rozvíjí natolik rychle, že během jedné minuty, která uplynula od přistání letounu před nimi, se situace prudce zhorší. Vyšetřovací zpráva leteckého úřadu USA, která byla zveřejněná na faa.gov, popisuje další průběh. V poslední fázi přistání začalo letadlo prudce ztrácet výšku. První důstojník však úspěšně prošel prvotním setkáním s microburstem díky tomu, že zvýšil stoupavý sklon nad 15° a zvýšil tah motoru na téměř vzletový výkon. Po proniknutí první částí microburstu byl tah motoru snížen a ve výšce těsně pod 600 stop nad zemí se letoun na okamžik znovu stabilizoval na sestupné rovině. Vyšetřovatelé tak dospěli k závěru, že kapitán evidentně věřil, že úspěšně proletěli nejhorším střihem větru, a proto v přiblížení pokračoval. Pilotovat Létající pevnost bylo jako hrát o život v ruletě, bombardéry B-17 měly osmdesátiprocentní ztráty Číst více Druhý zásah střihu větru byl osudným Sedmnáct sekund před prvním nárazem letoun narazil na rychlé zvraty v bočním, horizontálním a vertikálním větru, což způsobilo aktivaci stick shakeru (třes sloupku řízení). První důstojník vynaložil na řídicí sloupek značnou sílu a byl aktivován režim TOGA (Take-Off Go-Around) během zahájení postupu nezdařeného přiblížení sedm sekund před prvním nárazem. Klesání však takto nízko u země nestačili piloti zabránit. Letoun se střetl se zemí v poli přibližně 6 000 stop od ranveje, odrazil se, narazil do auta na dálnici a potom do dvou vodních nádrží na letišti a rozlomil se. Ocasní část se přitom uvolnila od zbytku letounu. Sekvence nárazu a následný požár letoun zcela zničily. Z celkového počtu 163 osob na palubě zemřelo na místě 134 lidí. Zahynul i řidič osobního auta. Dva cestující podlehli následkům zranění za více než 30 dní po nehodě. Microburst – neviditelný nepřítel Vyšetřování těchto nehod ukázalo, že v obou případech zasáhl letouny tzv. microburst, což je lokalizovaný sloupec studeného vzduchu, který v bouřce rychle klesá. Podle serveru weather.gov tento jev vzniká, když se při vývoji bouřky vodní kapky či kroupy ocitnou v tak silném stoupavém proudu, že v horních částech bouřky se vzduchová hmota natolik ochladí, že vzduch nedokáže udržet velké jádro deště či krup v bouřce. V důsledku toho jádro padá k zemi. Při dopadu na zem se šíří do všech směrů. V této části bouřky může rychlost klesání vzduchu dosáhnout 6 000 stop za minutu a vítr síly 150 km/h. Nedostatky při komunikaci meteorologické služby a dispečerů Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že k oběma nehodám došlo kvůli nedostatku informací, které měli dispečeři od národní meteorologické služby. V té době již výzkumy ukázaly, že lze predikovat střih větru na letištích pomocí tzv. Dopplerova radarového zařízení, v té době však ještě nebyl dokončen jeho vývoj a jeho instalace nebyla na letištích povinná. Komise také doporučila vybavit samotné letouny zařízeními umožňujícími včas odhalit střih větru. V neposlední řadě bylo doporučeno upravit výcvik pilotů tak, aby včas rozpoznali nebezpečný jev a dokázali letoun z tohoto meteorologického prostředí „vyvést“ za pomoci maximálního tahu a správné techniky pilotáže. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Letiště Bagrám. Při jeho obraně padlo pět českých vojáků

Čas načtení: 2025-05-08 18:03:00

Chaos na moskevských letištích: Stovky zrušených zpožděných letů, dovolenkáři kempují v halách

Více než sto letů bylo zrušeno či nabralo zpoždění na moskevských letištích kvůli bezpečnostním opatřením, která v souvislosti s oslavami 80. výročí konce druhé světové války přijímají místní úřady v obavě z ukrajinských dronů. Někteří cestující na letištích v ruské metropoli čekají už druhý den, informovala dnes ruskojazyčná verze serveru BBC.

Čas načtení: 2019-08-25 18:15:00

Půjčovna aut na Letišti Václava Havla

Cestování letadlem je pohodlné, problém spočívá jen v tom, že jste po příletu odkázáni na hromadnou dopravu. Pokud si tedy nepůjčíte auto. Autopůjčovny většinou sídlí hned na letištích a to pražské není žádnou výjimkou. I na Letišti Václava Havla si lze půjčit auto – od Mini Cooperu přes SUV až po d ...

Čas načtení: 2022-01-20 09:00:00

Jak si užít dokonalý let?

V současné době je cestování v útlumu. Spousta příkazů, zákazů a nařízení, které souvisí s nemocí COVID-19, která se nám snaží vzít veškerou zábavu. Opatření je třeba dodržovat a na cesty po světě se vydávejte pojištění, očkovaní a se všemi potřebnými dokumenty. I odbavení na letištích je díky koron ...

Čas načtení: 2012-09-12 17:00:00

Největší letiště světa – která to jsou?

Možná si říkáte, že vědět o největších letištích světa je v celku zbytečné a neprospěšné, avšak možná vám tato informace so budoucna pomůže a vy tak budete vědět, zda se máte připravit na davy lidí, jestli se vyplatí přijet dříve a co od letiště můžete čekat. Hartsfield-Jackson International Airpor ...

Čas načtení: 2011-08-17 00:00:00

Duty free shopy na letištích

Co jsou to duty free shopy? Duty free shopy jsou obchody, kde můžete nakupovat zboží oproštěné od daní či jiných poplatků. Předpokládá se totiž, že zboží bude cestujícími odvezeno do jiných zemí. Některé země však ukládají daňovou povinnost na zboží do nich dovezené, i když bylo koupeno v duty free ...

Čas načtení: 2010-10-21 12:30:00

Letiště ve vašich rukou aneb obecné informace o letištích

Cestujete pravidelně? Využíváte letecké společnosti pouze na letní či zimní dovolenou? Ještě jste nikdy neletěli a teprve se chystáte? Letiště Obecně se dá říci, že letiště je vlastně shluk několika budov, parkovišť, terminálů, hal, obchodů, kaváren, přistávacích a odletových drah apod. Na letiště ...

Čas načtení: 2010-10-18 13:00:00

Letiště Vídeň – mezinárodní letiště Schwechat

Vienna International Airport neboli mezinárodní letiště Vídeň se nachází zhruba 18 km jihovýchodně od hlavního města Rakouska – Vídně. Jedná se o perfektní odletové místo pro cestující nejen z České republiky. Letiště Schwechat Jedno z naprosto nejvytíženějších letištích letišť v Evropě je letiště ...

Čas načtení: 2010-10-17 11:15:00

Schengenský prostor aneb Schengen na letištích

Česká republika se stala součástí Schengenského systému. České aerolinky, autor: Ingy The Wingy Co je to Schengenský prostor? Schengenský prostor je území, ve kterém mohou turisti a cestující volně překračovat hranice, aniž by přitom museli procházet hraniční kontrolou a dokládat své cestovní pas ...

Čas načtení: 2024-02-18 14:42:00

Stávky na německých letištích pokračují. Odbory svolávají další na úterý

V neděli vyzval německý odborový svaz pozemní personál největšího leteckého dopravce Lufthansa k další výstražné celodenní stávce. Proběhne v úterý na hlavních letištích Německa, informovala agentura DPA.

Čas načtení: 2024-02-18 14:30:00

Odborový svaz Verdi chystá na úterý další stávku na německých letištích

Německý odborový svaz Verdi v neděli vyzval pozemní personál největšího leteckého přepravce Lufthansa k další výstražné celodenní stávce. Uskuteční se v úterý na hlavních letištích Německa, informovala agentura DPA. Vzhledem k tomu, že do stávky je povolán veškerý pozemní personál, od údržby až po odbavování cestujících a letadel, bude mít podle odborářů nejspíše za následek masivní rušení či zpožďování letů.

Čas načtení: 2024-02-18 14:57:35

Stávky na německých letištích pokračují. Odbory svolávají další na úterý

V neděli vyzval německý odborový svaz pozemní personál největšího leteckého dopravce Lufthansa k další výstražné celodenní stávce. Proběhne v úterý na hlavních letištích Německa, informovala agentura DPA.