EUR 24,620 || 
JPY 14,311 || 
USD 21,100 || Na všech herních platformách je každou chvíli nějaká slevová akce. Každý týden proto vybíráme ty nejatraktivnější, které by vám neměly uniknout. Pokud chcete získat hry zdarma nebo s výhodnou slevou, ...
Čas načtení: 2021-07-04 10:01:24
Pohrávání se sociálním kreditem
Německé noviny Die Welt upozorňují na studii vydanou spolkovým ministerstvem pro školství a vědu a na související článek dr. Karima Fathiho, který je tamtéž poradcem. Jedná se o rozebrání možných scénářů budoucího hodnotového vývoje německé společnosti, přičemž jedním ze scénářů je „bonusový systém“ (Bonussystem) podobný tomu čínskému. (Čína se v obou materiálech explicitně zmiňuje.) Takový systém by mohl odměňovat obyvatele například za výkon veřejně prospěšných činností zdarma (Ehrenamt) nebo uhlíkovou stopu (CO2-Abdruck). V oné ministerské studii najdete úvahy nad „bonusovým systémem“ od stránky 122 dále. Úředníci to berou vážně No uf. Má oblíbená noční můra. Jedna ze tří těch opravdu vytrvalých: přiblblá, leč těžkoruká algoritmizace lidského života, usnadněná dnešním masovým sběrem dat. Než půjdeme dál, je potřeba upozornit, že žádný z těch materiálů se vysloveně nehlásí k tomu, že by takový systém zavést chtěl. Je to vše v režimu „co by, kdyby“. Samotné ministerstvo odpovědělo na dotaz Weltu, že jde o scénář, který je „myslitelný“ (denkbar), ale „v žádném případě se o něj neusiluje“ (keineswegs anzustreben). A v obou textech se rozebírají i možné zápory celé věci. Z pohledu čtenáře si ovšem musíte klást otázku, proč se tedy takový scénář dostal do užšího výběru pouhých šesti scénářů, které se v materiálu rozebírají. Myslitelných možností vývoje je přece daleko více. Seberte sto intelektuálů, dejte jim za úkol přemýšlet nad budoucností jejich země, a sklidíte nejmíň 150 variant, jak by mohla vypadat. Pokud se „bonusový systém“ kvalifikoval až do oficiálního materiálu spolkového ministerstva, můžeme z toho soudit minimálně to, že takovou variantu vývoje berou tamní úředníci vážně. (Na rozdíl, dejme tomu, od návratu dynastie Hohenzollernů na císařský trůn, kterou nejspíš neberou úplně vážně ani nepočetní němečtí monarchisté.) Pojďme tedy chvíli uvažovat nad „bonusovým systémem“, jehož jméno je – všimněte si – formulováno neškodně a optimisticky, jako by šlo o nějaké odměny za chození do téhož supermarketu. I noční můry lze aspoň částečně zabalit do dárkového papíru. Aspoň v době, kdy je představujete publiku, které ještě úplně neví, co od nich čekat. Klid na práci Za prvé, státy či civilizace mají tendenci se navenek prezentovat tím, co je možno mezinárodnímu publiku takříkajíc prodat. Zrovna v případě té Číny, která je v materiálech zmiňována coby původce myšlenky a která očividně stojí o to, etablovat se na mezinárodní scéně jako jedna z velmocí a alternativ, to bude stabilita technokratické vlády. Asi takto by mohla vypadat jejich pomyslná reklama: „Přijměte náš model, nebo aspoň nějaké jeho prvky, a nebudou vám hrozit žádná nepříjemná překvapení jako brexit nebo vítězství nežádoucích stran ve volbách. Umíme řídit společnost seshora tak, aby pěkným, předvídatelným tempem kráčela k určenému cíli a přiměřeně ekonomicky rostla. Chcete-li, ukážeme vám, jak se to dělá. Takhle se maže, takhle se chválí. Toto musí přijít do novin, toto tam přijít nesmí. Tohoto člověka stačí pokárat, tenhle už musí na převýchovu, tohohle rovnou zavřít.“ Bohužel si myslím, že takto prezentované „zboží“ má v Evropě řadu potenciálních kupců, ať už je jeho reálná hodnota jakákoliv, a že na takový proces „ideového nákupu“ budeme muset dávat pozor. On totiž nemusí vždycky probíhat zjevně a otevřeně a budou k němu mít sklony i lidé, kteří tak na první pohled třeba nevypadají. Úředně řízený utopismus koneckonců nevynalezla Čína, jenom má momentálně k dispozici jeho nejúčinnější implementaci. Vize stability a růstu za cenu „drobných obětí“ má i tady určitou míru podpory mezi voliči, patrně závisející na tom, v jak velkých problémech se daný stát nachází (všimněte si, že jediným státem G7, který se podílí na čínském globálním projektu Belt and Road, je notoricky zadlužená a hospodářsky stagnující Itálie, i když poslední dobou začínají mít v Římě o moudrosti svého angažmá určité pochybnosti). Zejména se ale dá čekat, že na něco takového budou slyšet politici. Demokracie je chaotická; přeběhlí poslanci vrážejí vládě vidle do zad, kolem ctihodných hlav propukají špinavé skandály, táboroví řečníci během pár měsíců poskládají hnutí, které pak sebere ve volbách dvacet procent hlasů a špatně se s ním jedná. Nic z toho neprospívá „klidu na práci“, který prostě v pluralitním státě není možný. Zato v technokratickém státě řízeném shora by nějaký ten „klid na práci“ možný byl, a už to bude jeden z důvodů, proč u nás budou myšlenky na zavedení různých postupů tohoto střihu patrně také vylézat. On to samozřejmě nikdo na plnou hubu neřekne, že by rád, aby jej ve výkonu vládnutí nerušili; oficiální zdůvodnění bude vždycky znít nějak konstruktivně a pozitivně. (Boj proti pedofilii? Boj proti korupci? Boj proti rasismu? Boj proti klimatické změně? Boj, boj, boj.) Ale vsaďte se, že v praxi to bude brzy sklouzávat právě k tomu klidu na práci, který je nejpohodlnější. A „bonusový systém“ se k zajištění takového klidu náramně hodí. Problémoví jedinci zkrátka dostanou špatné skóre a spolu s ním tolik starostí, že se budou nuceni soustředit sami na sebe. Kolikrát v týdnu sis dal maso? Za druhé, existuje určitý způsob uvažování o historii, který se dívá na technologický vývoj a jeho následky pro vývoj společenský. Podle něj jsou určité technologie z principu disruptivní a mění běh světa už jen svojí existencí, respektive širokým nasazením. Zabloudíme-li na chvíli do historie, vynález a rozšíření palných zbraní se stal smrtícím problémem pro klasický feudalismus, protože dokáže-li kdejaký sedlák s ručnicí provrtat rytíře (nebo samuraje) kulí skrz naskrz, ztrácejí se důvody k tomu, aby ta společnost vůbec nějaké rytíře vydržovala a krmila. Podobně třeba rychlé pokroky hygieny a medicíny v Evropě 19. století vedly k tomu, že evropského obyvatelstva prudce přibývalo a náš kontinent je „vyvážel“ do kolonií. Export těch samých technologií do Asie a Afriky vedl k tomu, že obyvatelstva pro změnu začalo prudce přibývat tam, takže tok migračních proudů se obrátil a dnes se nacházíme spíš v nevděčné roli těch kolonizovaných. Masový sběr a zpracování dat je další taková technologie, která před vynálezem počítačů neměla ani zdaleka takové možnosti, jaké má teď. Někdy v roce 1920, kdy se údaje v kartotékách musely udržovat ručně, byly možnosti státu sbírat čísla o svých občanech značně omezené. (Schválně se podívejte na fotogalerii ČSSZ, kde je zachycena strojová kartotéka v Praze, jak to vypadalo.) Dělat s těmi čísly na papírcích nějaké hromadné výpočty dle libosti, to už teprve nešlo. Teď to jde. A jestliže to jde, tak to někteří lidé budou provádět – a jiní lidé budou v pokušení z těch dat dělat nějaké závěry. A ještě jiní lidé podle toho budou organizovat život tomu zbytku. Zrovna téma klimatické změny k takovému mikromanagentu života populace vysloveně navádí: Kolikrát sis, chlapče, v minulém týdnu dal maso? Čtyřikrát? To aby sis raději snížil nastavení termostatu v pokoji na osmnáct stupňů. Jinak překročíš doporučenou uhlíkovou stopu, což dělají jenom hanební vrazi planety. Se snadným sběrem dat je takový mikromanagement desítek milionů lidí možný; dříve to prostě nešlo. Dneska na vás ani nebude pokřikovat živá soudružka dozorčí, stačí na to aplikace v telefonu. Měli bychom si toho být vědomi, nechceme-li, abychom se jednoho dne probudili v technologické dystopii. Ona už do určité míry vlastně nastala, ale vždycky může být hůř. Nástroj šikany Třetí bod – ať už sbírají počítače jakékoliv množství dat a provádějí analýzu na libovolném množství proměnných, výsledek jejich výpočtu musí být vždycky srozumitelný i živému člověku. Koneckonců i ta appka v telefonu musí křičet na toho uživatele tak, aby to pochopil, a aby jej ovlivnila právě tím směrem, kterým chce. Nejjednodušším způsobem, jak to udělat, je „zdrcnout“ celou komplikovanou situaci do jednoho čísla. Bonus, malus, skóre. Jedno jediné číslo totiž pochopí každý kromě úplných idiotů, a stejně tak pochopí, jestli a) to jeho číslo klesá nebo roste a b) jestli má to číslo vyšší nebo nižší než jeho kamarád či soused. A stejně tak to v případě potřeby pochopí vynucující orgán, nějakým domovním důvěrníkem počínaje a vyšetřovatelem konče. Což dost často nebývají nikterak duševně obdaření lidé. Samozřejmě, jakmile přetavíte celý složitý svět do jednoho jediného čísla, ztratíte přitom velký kus informace, a to číslo začne mít poněkud pofidérní vypovídací hodnotu. Tak například v bavorském městě Vilshofen, které zavedlo možnost nechat si přidělit zelené domovní číslo coby symbol, že tato domácnost pečuje o životní prostředí, je k přidělení zeleného čísla potřeba získat určitý počet bodů v dotazníku. Kompletní dotazník není bohužel on-line k dispozici, ale bulvár Bild vyzobal podobný dotazník z Porýní a uvádí například to, že za předplatní jízdenku BahnCard 100 (pořizovací cena 4395 eur) dostane domácnost 10 bodů. Což je spíš měřítko „bohaté domácnosti, které potřebuje někam často jezdit“ než skutečného dopadu na přírodu. A ano, jsou tam i body za to, že jíte maso maximálně dvakrát týdně. Nebo za aktivní členství v organizaci Greenpeace. Druhý přirozený důsledek degenerace složitého jevu na jednorozměrné číslo je, že manipulace se stane oboustrannou. Jestliže byl systém původně navržen k tomu, aby manipuloval s chováním jedinců, naučí se brzy mnozí jedinci, jak pro změnu manipulovat systém a dosahovat maximálního skóre s minimální námahou. „Stane-li se z metriky cíl, přestává být dobrou metrikou,” praví tzv. GOODHARTOVO PRAVIDLO, jak jej repornulovala Marilyn Strathern. Ze stejného důvodu, z jakého dosud nemáme a patrně nikdy nebudeme mít nějaké číselné hodnocení kvality práce vědců, umělců, řemeslníků nebo programátorů, patrně ani nikdy nebudeme mít „bonusový systém“, který by při měření něčeho komplexního dával smysl. Takové systémy se lidskou vynalézavostí snadno podvracejí a končí jako aparát vhodný spíš pro šikanu odpůrců než co jiného. Bohužel to na jejich povrchní přitažlivosti nic nemění. Do té míry, že si s nimi nezávazně, „co by, kdyby“, pohrává i německé spolkové ministerstvo školství, toho času již řadu let řízené konzervativní CDU. I když – kdybych měl evropským politickým stranám začít přidělovat „skóre konzervativity“, zrovna CDU by byla v nejlepším případě někde kolem nuly. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2020-04-20 14:09:30
Nedokonale sepsaný, i když obsahem invenční Život na Měsíci od Karla Josefa Pleskače, je starší než Čechův Výlet páně Broučkův do Měsíce. Pleskačův nápad ohledně konfrontace naivního měšťana a ideální civilizace Luny, která poutníkovi ze Země přivodí emoční otřes, Čech vlastně jen satiricky vyhrotil. Knih o cestách na Měsíc vzniklo nepočítaně. Určitě daleko víc, než jich kdysi zohlednila stejnojmenná publikace Radovana Krátkého (1967), jejíž kompletní, v tiráži uvedený titul vlastně zní Báje, žerty, pohádky a dobrodružné zkazky o putování na Měsíc. U nás je jistý boom těchto děl spojen s Nerudou podnícenému vydání slavných verneovek Ze Země na Měsíc (1865) a Okolo Měsíce (1870). Druhá z nich česky vyšla už téhož roku a jako vůbec první Vernův román v češtině. Ještě větší vliv než francouzský fantasta ale měli jeho vídeňští adaptátoři Friedrich Zell a skladatel Franz von Suppé, kteří i v Praze uvedli burlesku Ku Měsíci! (1876). Následovalo postupné vydání hned tří děl s tímto tématem. Prvním z nich byl zmíněný Život na Měsíci (1881), druhým se stal známý Výlet páně Broučkův do Měsíce (1886, přepracováno 1887) z pera klasika Svatopluka Čecha, který svého domácího později využil ještě ve třech knihách. V úvodní vzal na paškál určitou tehdejší národní malost a nevýbojnost i stoletími špatných zkušeností generovanou českou pružnost a přizpůsobivost (již ostatně propagoval i Cimrman). Třetí z prací o Měsíci je nejobsáhlejší a jmenuje se Luňan Hvězdomír Blankytný. Broučkův host v Praze roku 1891. Vyšla roku 1892 a psal ji úplně prvý z děkanů české filozofické fakulty, ba pozdějšího rektor celé naší univerzity: astronom František Josef Studnička, jinak také známý co autor třísvazkových Základů vyšší matematiky. Jako Čechův přítel a – jen do jisté míry – taktéž kamarád „z pivní čtvrti“ užil přitom vtipně pseudonymu Pravdomil Čech. A zobrazený jím Měsíčňan směl zjara 1891 usednout jako čestný host do čela stolu na hradní Vikárce, a to přímo mezi Matěje Broučka a samotného Svatopluka Čecha. Vedle pražské radnice předvádí Brouček v knize Luňanovi mj. Měšťanskou besedu a Národní muzeum (potkávají opakovaně Vojtu Náprstka). Také Národní divadlo, kde hovoří s Jindřichem Mošnou. Dokonce se vpletou do hádky o pravost Rukopisů, avšak Hvězdomír už po týdnu těchto exkurzí bez rozloučení prchá zpět, neboť mu dojde, že by tu vedle závisti a schopnosti pomlouvat chytil co neproočkovaný cizinec pravé neštovice. Tím také náš badatel pomyslně napověděl H. G. Wellsovi, když přesně vystihl klíčový zvrat jeho Války světů. Téma mikrobů a cizích civilizací však bylo v těch časech samozřejmě probíráno i jinými vědci. Navzdory nápaditosti zůstává Studničkova kniha zapomenuta a my se vraťme ke (stejně zapomenutému) dílu náchodského pedagoga Karla Josefa Pleskače (1858–1937), jinak i třeba autora Života pohanských Čechů (1882). Knihu Život na Měsíci původně napsal už ve 22 letech a velmi by se divil, že jeho „mladistvý hřích“, kuriózní směsice naučného, utopického, sociálního, společenského, milostného a humoristického románu, bude jednou Ivanem Adamovičem a dalšími badateli interpretován jako „první česká science fiction“ a že k její reedici přistoupí v rámci „podpory vědy“ sama Univerzita Karlova. Autor závěrečného komentáře tohoto druhého vydání Václav Vaněk nám představuje Lunu dvojace a z hlediska reflexe vždy bude náležet jak na poetovi, tak na astronomovi (i kdyby jen amatérském). Zvlášť první pohled editor rozvádí značně a hle, představují jej díla jako Máchův Měsíček (1832), Sabinovy Noční schůzky (schůzky náměsíčníka s milovanou Lunou, 1835), Fričovy Slzy luny (1858), Zeyerův Vyšehrad (1880), v kterém se Měsíc poněkud překvapivě pojí s ženstvím, Mužíkova Tichá noc (1882), Vrchlického báseň Na vsi v zimní noci (1885), Kvapilův Měsíc (1889), Auředníčkova Balada na měsíc (líčící konec světa, jenž pouze Luna přežije, 1889), Klášterského Noc na samotě (1892), Dvořákovy Labutě (1894), Karáskův Somnambul (1894), Sovova Zlomená duše (1895), Hlaváčkova báseň Za noci březnové (1896), Soldanova Měsíčná noc (1901), Lešehradova Cesta do Měsíce (1901, v jeho raných dílech je mateřsky pojatá Luna všudypřítomna), Teichmannova Horská noc (1902), Skarlandtova Smutná láska (1904) a – samozřejmě – Nerudovy cykly Z povídek měsíce (1864) a Písně kosmické (1878). Ale právě v naposled zmíněném díle už dává autor básně Měsíc mrtev za pravdu astronomům. A Karel Pleskač? Ve skutečnosti ani on nebyl zcela první, a to ani jen u nás, a předešel ho minimálně Jan Kepler, který už roku 1608 dokončil démonickou alegorii Sen. V Pleskačově případě pak nejde ani o ryzí sci-fi, neboť autor uchopil téma příliš mysticky a text uvedl citací z Michelangelova monologu v podání Jaroslava Vrchlického. Sice zahrnul do své prózy spoustu vědeckých znalostí, ale jako by stál na mihotavé hranici snu a bdění. Na Lunu totiž neputuje žádnou kosmickou lodí (anebo střelou, tak jako Verne), nýbrž se nese v myšlenkách. Nejinak ostatně nabádal pouť absolvovat už roku 1877 tehdy známý popularizátor Camille Flammarion. V cíli pak Pleskačův hrdina nespadne do žádných vyprahlých, pustě prašných plání, ale narazí na inteligentní život. Měsíčňané ovládají také astronomii a pozorují na svých vlastních nebesích Zem. Proč jsme však jejich civilizaci nespatřili v dalekohledech, není dostačujícím způsobem vysvětleno, a sotva se s dočtením Pleskačova kuriózního výtvoru zbavíte pocitu, že se základ zápletky autorovi zdál. Určitá asociace s podobně snovými úvody pozdějších Burroughsových románů o cestách bojovníka Johna Cartera na Mars, je přitom na místě. Karel Josef Pleskač: Život na Měsíci. Fantastický obraz. Vysvětlivky, ediční příprava a závěrečný komentář Český literární lunatismus Václav Vaněk. Jako první ze svazků ediční řady Limbus vydala Univerzita Karlova. Praha 2019. 188 stran. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2019-08-19 14:35:50
Ministerstvo kultury: Do konce roku chceme mít měřitelné cíle kulturních aktivit
Ministerstvo kultury tvrdí, že nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své kontrole peněz rozdělovaných na kulturu pomíjí skutečnost, že "kulturní a umělecké obory jsou v systému státní správy velmi specifickou oblastí". "Pokud se má podpora cílit efektivně, k potřebám každého oboru, je třeba nadefinovat podrobně specifika tohoto oboru, což bude do jisté míry vždy znamenat roztříštěnost požadavků na jednotlivé dotační okruhy a obtížnost při stanovení společných cílů," píše se v tiskové zprávě ministerstva kultury reagující na kontrolní závěry týkající se dotací na kulturu (více o kontrole ZDE). Ministerstvo upozorňuje, že již začátkem roku 2015 zahájilo "systémové změny a změny vedoucí k vyšší transparentnosti", a to v reakci na předchozí kontrolu v roce 2014: "Konkrétně rozhodnutím o vzniku jednotného informačního systému a postupnou kompletní úpravou kritérií pro hodnocení žádostí o dotaci, v jejichž případě nyní neshledal NKÚ žádná pochybení. Byla parametrizována kritéria nová, navzájem souměřitelná, porovnatelná, zavedla se bodová a slovní hodnocení projektů." Pracovní skupina má do konce letošního roku navrhnout systém měřitelných, konkrétních cílů, kterých chce ministerstvo kultury dosáhnout podporou kulturních aktivit. Informace o dotacích jsou podle ministerstva pro žadatele nově na internetových stránkách logicky strukturované, jednoznačné a srozumitelné. "Na některých odborech probíhá pravidelná závěrečná evaluace dotačních výběrových řízení a taktéž byla jednotlivá dotační výběrová řízení provázána s cíli aktuální státní kulturní politiky," píše ministerstvo v tiskové zprávě s tím, že v blízké době bude celý tento systém převeden do elektronizované podoby. {loadmodule mod_tags_similar,Související} "Od 12 dubna 2019 také platí příkaz ministra sjednotil a podrobně upravil systém dotací napříč jednotlivými sekcemi ministerstva kultury, zejména: Základní oblasti podpory, jejichž financování je zajišťováno dotacemi z rozpočtové kapitoly 334 – Ministerstvo kultury Výzvy k podávání žádostí o poskytnutí dotace; náležitosti žádostí o poskytnutí dotace a řízení o ní Proces hodnocení žádostí Rozhodnutí o poskytnutí dotace a jeho změny; jeho náležitosti Rozhodnutí o zamítnutí žádosti Použití dotace; vyplacení dotace příjemci; hodnocení poskytnutých dotací Stanovení podmínek finančního vypořádání a vyúčtování dotace včetně kontroly použití Založil povinnost součinnosti s novým oddělením dotací, upravuje řízení o odnětí dotace, postup při neoprávněném použití peněžních prostředků nebo náležitosti spisu o řízení Zavedl jednotný formulář, který bude s účinností od letošního příjmu žádostí o dotaci na rok 2020 v elektronické a uživatelsky přívětivé podobě Přijetí tohoto předpisu ve velké míře eliminovalo roztříštěnost, složitost, administrativní zátěž a neefektivitu dotačních výběrových řízení administrovaných ministerstvem kultury," dodává tisková zpráva.
\nČas načtení: 2024-04-02 16:52:45
Kompletní průvodce linkbuildingem
Linkbuilding velmi úzce souvisí se SEO, někdo ho bere dokonce jako součást optimalizace pro vyhledávače. Ať tak či tak, za dodržení určitých podmínek a ve spojení se skvělým obsahem může být tvorba zpětných odkazů cesta ke zvýšení návštěvnosti z vyhledávačů. Na následujících řádcích najdete všechno, co o efektivním linkbuildingu potřebujete vědět. Co se v článku… The post Kompletní průvodce linkbuildingem appeared first on Včeliště.
Čas načtení: 2024-02-20 12:45:16
Škoda Superb čtvrté generace odhaluje kompletní ceník
Nová generace modelu Superb míří na vrchol automobilové střední třídy. Všichni autorizovaní obchodníci značky Škoda již přijímají objednávky, první exempláře si noví majitelé převezmou v dubnu. Vlajková loď mladoboleslavské automobilky v segmentu vozů se spalovacími motory vstupuje na trh jako liftback i kombi se skvělou výbavou, v níž nechybějí nejvyspělejší asistenční systémy a nejmodernější technologie. … Škoda Superb čtvrté generace odhaluje kompletní ceník Pokračovat ve čtení »
Čas načtení: 2024-11-15 13:20:42
Dan Bárta & Illustratosphere vyráží na podzimní tour, nově s kompletní diskografií na vinylech
Série třinácti vystoupení Dana Bárty se skupinou Illustratosphere napříč Českou a Slovenskou republikou vyvrcholí 10. prosince v pražském Paláci Akropolis. Jedenáctinásobný držitel titulu Zpěvák roku Ceny Anděl s sebou na koncerty přiváží nejen kompletní diskografii kapely, poprvé ji však fanoušci mají možnost získat i na vinylových deskách. Začátkem podzimu se totiž alba Animage (2008) a Maratonika (2013) dočkala své remasterované reedice, stejně jako v minulém roce první dvě studiové nahrávky Illustratosphere (2000) a Entropicture (2003). „Na Animage jsme zkusili trochu […] Zobrazit celý článek Dan Bárta & Illustratosphere vyráží na podzimní tour, nově s kompletní diskografií na vinylech
Čas načtení: 2025-02-24 07:53:34
Audiovizuální festival Spectaculare startuje již příští pátek 28. února. Dvanáctý ročník pod taktovkou dramaturga Josefa Sedloně přináší pestrou směsici koncertů, elektronických live setů, filmových projekcí, výstavy a workshopů, které se odehrají v tradičních i netradičních prostorách po celé Praze. Spectaculare_12 nabídne nepřehlédnutelné momenty a osloví především ty, kteří hledají nové hudební a vizuální zážitky. Mezi headlinery figurují Kiasmos, londýnský průkopník elektroniky Max Cooper se svou 3D/AV show a “superkapela” Vega Trails, jež spojuje talenty z Portico Quartet, Mammal Hands i […] Zobrazit celý článek Festival Spectaculare přináší kompletní program 12. ročníku – od ambientu přes moderní jazz až po severské beaty Spectaculare_12
Čas načtení: 2025-04-02 18:06:08
Jarní Open Air festival Mladí ladí jazz představuje kompletní line up
Poslední dubnový den jsou všichni hudební fanoušci již tradičně zváni k oslavě Mezinárodního dne jazzu na Karlově náměstí, kde se již poněkolikáté odehraje jarní open air edice festivalu Mladí ladí jazz. Organizátoři letos pozvali z Neapole skladatele a klavíristu Bassoliniho, line-upu ovšem vévodí oblíbený tuzemský zpěvák 7krát3 s hravým repertoárem a živou kapelou. Dále uslyšíte projekt Undo Redo Michala Šupáka, Jakuba Tenglera a Antonína Dlapy s příchutí elektroniky, a polskou kapelu Kosmonauci, která skrze improvizaci brousí až k rapu nebo […] Zobrazit celý článek Jarní Open Air festival Mladí ladí jazz představuje kompletní line up
Čas načtení: 2022-05-03 18:23:21
Das ist (noch) kein totaler Krieg – polemika s D-Fensem
Vážení a milí, dostal jsem hned od několika čtenářů odkaz na D-Fensův prvomájový článek „Wollt ihr den totalen Krieg?“, ve kterém se provozovatel serveru vypořádává se současnou situací. A k tomu samozřejmě dotazy, co si o něm myslím. Jelikož nemá moc smysl na tak opakované otázky odpovídat separátně, a jelikož ten výše zmíněný článek podle mého názoru reprezentuje sice asi menšinovou, ale nezanedbatelnou perspektivu na pravici, rozhodl jsem se na něj zareagovat určitou polemikou. Nebude to kompletní rozbor „řádek po řádku“, to by byla nuda, a navíc by to bylo zbytečně nepřátelské. Ale některé ty věci vidím zásadně jinak a pokusím se vyargumentovat „proč“. Čím víc toho zakážete, tím se posouvá mez „hraničních“ názorů Začněme těmi několika položkami, na kterých se shodneme. O těch nemá moc cenu se rozepisovat, „ano“ je kompletní věta. Dodám ale aspoň nějaké zpřesňující detaily. Text z původního D-Fensova článku bude vždy vysázen jako citát. „Doufám, že Ukrajinci Rusáky z jejich země vyženou, a to čistě jen proto, že tak je to správně.“ Yep. „A pokud chce někdo válčit tady v Čechách, ať se sebere a odjede tam, není to tak daleko a pan premiér slíbil abolici.“ Však jo, ostatně se tak i děje. Pokud vím, dobrovolníků je relativně málo, oni ostatně Ukrajinci berou jen lidi s vojenským výcvikem – což je v mladších generacích české populace vzácnost. „Vzhledem k antagonistické povaze konfliktu skončí konflikt, až jedné ze stran dojdou síly.“ Ano, je to opotřebovávací válka a ty vesměs končí vyčerpáním jedné ze stran. „To je ale zase než spekulace, ve skutečnosti nikdo neví, kde se soudruh Putin zastaví, stejně jako před třemi měsíci nikdo spolehlivě nevěděl, zda napadne Ukrajinu.“ Pravda, byť zde nutno říci, že toto je věc, kterou můžou ostatní státy svou aktivitou ovlivnit a také tak činí. Spekulacím se ale stejně nelze úplně vyhnout. D-Fens sám za chvíli spekuluje o tom, že nově vzniklá až pětiprocentní menšina Ukrajinců se už domů nikdy nevrátí. Taky je to spekulace, a ne zas tak jistá k tomu; hodně to bude záležet na tom, jak dlouho ta válka potrvá, jaký bude její výsledek, a kolik peněz se nalije do následné obnovy země. Pokud hodně, tak tam vzniknou zajímavá pracovní místa a zcela nová infrastruktura – může to hrát roli pull faktoru zpět. Život někde v Praze nebo Brně je proti Kyjevu či Charkovu dost drahý, a část těch lidí tam má (nepoškozený) nemovitý majetek. „…cenzuru prováděnou soukromými subjekty za laskavého dohledu bezpečnostních složek a provládních NGO v pozadí, vytváření Českomandnazoru, podporu udavačství a pronásledování lidí s nepovolenými názory včetně chlebíčkového teroristy.“ Ano, a kvůli tomu jsem se rozhádal i s řadou jinak solidních liberálů, protože tenhle proces, nebude-li zabrzděn, rozhodně neskončí u Ivanů šířících bludy na povel. Ten skončí mazáním skutečností a názorů nepohodlných panu ministrovi, tady funguje princip šikmé plochy docela spolehlivě. Čím víc toho zakážete, tím se posouvá mez „hraničních“ názorů, které jsou dalšími kandidáty na likvidaci. Rusové překročili Rubikon Dobrá, tak se trochu podívejme na ty body, kde se naše perspektivy rozcházejí. Zásadní otázky na té celostátní úrovni jsou dvě. Otázka číslo 1: Je ve středně- až dlouhodobém zájmu ČR a potažmo i jiných států zpoza bývalé železné opony, aby si Rusko v té současné takzvané speciální operaci nabilo pěkně hubu a přišlo při ní o značnou část svých konvenčních sil? Na to já osobně říkám „ano“, jednak vzhledem k naší dlouhodobé historii s východem (však i D-Fens sám konstatuje, že z tohoto rohu nikdy nic pozitivního nepřišlo), jednak proto, že v tom Rusku se poslední léta systematicky kultivovala stará imperiální kultura, která ve zbytku Evropy dávno vymřela. Přečtete-li si například aspoň kus Základů geopolitiky od Alexandra Dugina, je to docela svistot, a přitom Dugin patří ke dvorním intelektuálům dnešní Ruské federace. Kdyby se reálně Moskva ve svém snažení omezila na nějakou tu Transnistrii, Krym a Donbas, asi by situace byla jiná. Ale po letech, kdy se celkem úspěšně soustředili na pouhé „rozesírání” v podobě drobných místních konfliktů, teď rozjeli mnohem větší válku a tím překročili Rubikon, který se nedá jen tak odpřekročit. Mají podstatně větší ambice, než by odpovídalo jejich schopnostem, což je u mocností vždycky průšvih. Tahle situace se dá korigovat v podstatě jen jedním způsobem, a to, že na té Ukrajině utrpí jejich staronové impérium porážku podobně jako v rusko-japonské válce (1905) nebo v první světové válce (1917). Taková porážka může, i když nemusí, vést k nezbytným reformám i přes jinak silně zakořeněnou potřebu zachovat tvář. Tak například o kus dál na Blízkém východě se sousední arabské státy nakonec naučily, že navážet se vojensky do Izraele se prostě nevyplatí. Bylo k tomu sice potřeba několik pokusů, ale nakonec tam ten mír, byť třeba chladný, přece jen nastal. Nicméně co se této otázky týče, skutečně lze mít zcela odlišné názory i mezi naprosto racionálními lidmi. Někdo třeba přikládá určitým rizikům větší váhu a určitým vyhlídkám váhu menší, pak mu to vyjde jako „ne“. Velká pozemní válka v Evropě se odehraje tak jednou za čtyřicet let Otázka číslo 2, podmíněná: Pokud tedy na otázku číslo 1 odpovíme „ano“, jaká aktivní opatření má za tímto účelem Česká republika přijmout? Odpovídá tomu situace v médiích? Mezi „0“ (v podstatě nedosažitelný stav, už od 90. let máme nějaké vojenské mise ve světě) a „totaler Krieg“ (musíte-li jej opravdu vyhlásit, je to znamení, že jste v pěkném loji) je celé kontinuum možných stavů. To, co poněkud vadí i mně, je značná vzdálenost „dvou střelek“: v médiích je skutečně střelka panující atmosféry někde tak na dvou třetinách, kdežto naše reálné zapojení do ukrajinského válečného úsilí je tak na jedné pětině ciferníku. Na rozdíl od D-Fense z toho ale nechci odvozovat, že třída nějakých méněcenných pisálků systematicky manipuluje s lidmi nadšeným hýkáním v médiích, nebo že by opravdu chtěla vidět české pluky valit se skrze Donbas na bídného Rusa. Coby člen týmu Echo 24 znám různých pisálků dost, sám jsem jeden z nich (a D-Fens snad není? Pokud se pisálek vyznačuje hlavně psaním, tak on píše ostošest už asi dvacet let déle než řada kariérních publicistů). Z tohoto vzorku mně známých novinářů bych řekl, že vysvětlení je podstatně jednodušší a není třeba tam automaticky předpokládat zlou vůli a manipulativní úmysly. Velká pozemní válka v Evropě se odehraje tak jednou za čtyřicet let. Většina z nás zažije něco takového jednou za život, asi jako přílet Halleyovy komety; na rozdíl od Halleyovy komety je to ale brutální a krvavý jev. Navíc máme díky technologii celkem unikátní proud videí a fotek přímo z bojiště, což má emocionální dopad. Někdo je v tomhle naprosto teflonový a steče to po něm, ale takové typy lidí zase většinou nejdou dělat do novin. Připočtěte skutečnost, že rok 1968 je tady dědičné trauma srovnatelné s Mnichovem, a že rozdíl proti dnešku je, že ti Ukrajinci teď (i když s významnou cizí pomocí!) udělali to, co tehdy naši předkové nikoliv, a co zde dodnes posiluje národní mindrák. Pak je ale celkem přirozené, že se daleko více a intenzivněji píše o válce než o pěstování cibulí nebo o oslavách Svátku práce. Samozřejmě by si ten novinář měl hlídat svoji dlouhodobou kredibilitu a pokud možno ověřovat informace z jiných zdrojů (u takového „Ghost of Kiev“ bylo celkem jasné, že jde o klasickou válečnou urbánní legendu srovnatelnou s naším protektorátním Pérákem), ale úplná emoční neutralita je asi v tak extrémní situaci nedosažitelná. Považoval bych ovšem skutečně za žádoucí, kdyby naši novináři trochu „zklidnili hormon“, a aby se ta naše mediální střelka vrátila aspoň do první půlky ciferníku, kde bezpečně trčí (a jen tak se nepohne) ta střelka reálná. Nepohnutelnost té reálné střelky je mimochodem dána hlavně tím, že na rozdíl od Britů či Poláků nemáme k žádné eskalaci svých závazků příslušné vojenské kapacity. S tím bezprostředně nikdo nic nenadělá, i kdyby se na vládě nebo v televizi řečnilo sebeohnivěji. Takové kapacity se budují léta, a za tu dobu se spektrum hrozeb beztak totálně promění. Neplatí, že větší bestie má automaticky větší vyhlídky na vítězství Dobrá, nyní k těm věcem totálně rozporným. Podívám se na tři. „Denně jsme tak zahrnováni nejrůznějšími detaily, jak ruská branná moc terorizuje civilní obyvatelstvo, krade jim majetek, mučí a popravuje zajatce a podobně. Na základě znalosti dějin různých dalších ozbrojených konfliktů z moderní historie jsem bohužel přesvědčený, že ukrajinská strana dělá to samé. Jen se o tom nedozvídáme, protože nám ji média idealizují. Ukrajinci jsou vykreslováni jako kreativní a čestní bojovníci, Rusové jako podlá pakáž. Jak naivní. Tohle je válka a všechny strany udělají všechno možné, aby se té druhé dostaly na kobylku.“ O pár řádek dál vyčítá D-Fens Ukrajincům, že „bez důkazů“ prohlašují referenda pořádaná Ruskem za zmanipulovaná. Tady ale činí totéž; to není konzistentní. Buď tedy ty důkazy máte, nebo odvozujete své přesvědčení na základě předešlých zkušeností. Ukrajinci nepochybně nejsou svatí, ale bojují na vlastním území. To jim vůči civilnímu obyvatelstvu zase dává trochu jiné motivace než útočníkovi. Platí to i v daleko extrémnějších scénářích. Vezmeme-li si třeba východní frontu za druhé světové války, tak frekvence různých znásilnění, rabování apod., kterých se na jaře 1945 dopustili někde kolem Odry ustupující Němci vs. postupující Sověti, nebyla ani přibližně stejná, a nebylo to přitom dáno tím, že by snad Třetí říše byla lidštější a mírumilovnější stát než SSSR. Ale ani ona nechtěla dělat takové věci vlastním občanům. Něco jiného jsou ti zajatci, tam si bohužel myslím, že se kompletní pravdu jen tak nedozvíme. Tam by ale bylo divné, kdyby k žádným zločinům typu poprav nebo mučení na ukrajinské straně nedošlo, vždyť i Spojenci na západní a italské frontě nějaké takové věci napáchali. (A to ani nemluvíme o Pacifiku, tam byla vzájemná nenávist válčících stran opravdu silná.) To bohužel od té války opravdu oddělit nelze. Mimochodem, z hlediska těch strategických cílů, tj. „dostat se na kobylku“, se zrovna excesivní ukrutnost nemusí vyplácet, a dokonce může být na škodu. Dává to protistraně motivaci bojovat do poslední kulky, i kdyby se třeba ocitla v situaci, kdy by bylo rozumnější se vzdát. Moderní zákony války nařizující slušné jednání se zajatci nemají jen etický základ. Je v nich i hodně poznaného pragmatismu, který je potřeba vynucovat i vůči vlastním vojákům; rozhodně neplatí, že větší bestie má automaticky větší vyhlídky na vítězství. Žádná událost není úplně izolovaná „Myslím, že žádný soudný člověk by neměl válku podporovat, za jakoukoli stranu, a to ani v případě, že zatím nekácí v jeho lese. Propojenost různých procesů a ekonomik má totiž za následek, že se v jeho lese kácí, jen to nevidí.“ Toť otázka. K rozpoutání války notoricky stačí jedna strana, všichni ostatní se v ní (nebo kousek vedle ní, což taky není příjemná pozice) ocitnou do nějaké míry vynuceně. I když se třeba předtím vztahy dlouho zhoršovaly, někdo ten Rubikon překročí jako první a ostatní na to musejí nějak reagovat. Válka je destruktivní už svojí samotnou podstatou a těch opravdu neutrálních hráčů, kteří dokážou dlouhodobě vycházet se všemi a nenaštvat nikoho, je poměrně málo. Taky to u nich mívá určité psychické následky, například určitá část dnešního švédského „hypersluníčkářství“ se dá vystopovat k mindráku ze skutečnosti, že za druhé světové války Švédsko notně zbohatlo na dodávkách surovin Třetí říši, kdežto sousedi si tu válku různou měrou odtrpěli. (Švýcaři mají v tomto směru kachní žaludky.) Lze si samozřejmě říci, že nám do Ukrajinců nic není a ať si je Putin pošlape dle libosti. Někdo si to zdůvodní ekonomickým pragmatismem, jako třeba v citovaném textu, někdo možná „koupí“ alternativní vysvětlení o tom, že ta Ukrajina Rusům vlastně patří právem. Ale nejsem si vůbec jist, nakolik se tímto postojem úspěšně vyhnete nějakému tomu „kácení ve vlastním lese” do budoucnosti. Světová politika se hraje na kola, žádná ta událost není úplně izolovaná, a dlouhodobá dějinná zkušenost říká, že projde-li agresorovi A, časem pokročí k nějakému B a později C – a někde v této abecedě dojdete k punktu, kdy se i ve vašem lese a na vašem území bude kácet ostošest. Jistotu samozřejmě nemáte, tu ohledně budoucnosti nikdy nikdo nemá, ale svoje rozhodování musíte založit na historickém precedentu, že „s jídlem roste chuť“ a země, která úspěšně pozřela jednoho či více svých sousedů, bude na mezinárodní scéně vystupovat o hodně bojovněji a agresivněji než dříve – protože získala (skutečností podložený) dojem, že se takový postup vyplácí, a že potenciální protivníci se nikdy na nic nevzmůžou. A takto bude nejspíš vystupovat i vůči vám. Pak je ovšem naopak celkem soudné snažit se ten proces zbrzdit nebo zastavit o něco dříve, než se k vám přiblíží „až na dostřel děla“. Je to jeden z důvodů, proč různé mezinárodní koalice vznikaly už ve starém Řecku, do kterého zase systematicky „lezla” sousední Persie. A vznikaly i mezi státy, které za jiných okolností měly dost nepřátelské vztahy mezi sebou (Sparta, Atény). Byla ruská armáda opravdu silná? „Rusko reálně disponuje silou, která už dávno měla srazit Ukrajinu na kolena.“ Tenhle druh tvrzení opakovaně slýchám od lidí starších 40 let, kteří si nosí v hlavě koncept Ruska coby nepřekonatelného medvěda a nějak nejsou ochotni jej opustit. Zároveň to často bývají lidé nedůvěřiví k médiím, stejně jako D-Fens, ba i více. (Opravdu to jde i více.) První problém je v tom přímém srovnání Ukrajiny a Ruska; dnes stojí za Ukrajinou reálně mnohem ekonomicky silnější koalice bohatých států, takže je to proxy válka jako vyšitá. Ale co ta druhá část výroku … kurňa, přátelé, odkud vlastně všichni víte, jakou Rusko reálně disponuje silou? Není to náhodou z médií? Nikdo z nás přece osobně inspektorem ruské armády nebyl. Všechno, z čeho v takových odhadech v mírové době vycházíme, jsou silně zprostředkované a profiltrované údaje odjinud. Podobně jako u soukromých firem, ani u armád se nedá jejich životaschopnost a funkčnost posoudit mimo krizové situace. Na přehlídkách lze předvést to nejlepší, co máte, a na veletrzích rozdávat krásné křídové letáky s impresivními čísly. V reálné krizi se ukáže, co se za nimi tedy skrývá ve skutečnosti. Jediným skutečně tvrdým a neošiditelným testem schopností ozbrojených sil je právě ta válka, a v ní zatím Rusové nepodávají nějaké extra výkony. K tomu se stačí podívat na mapy a časový vývoj, k tomu nemusíte slepě věřit nějakým propagandistům. * Nevěřím, že původní plán Kremlu byl ten, že se boje s regulérní ukrajinskou armádou potáhnou celé měsíce. Vybavujete si, jak státní agentura RIA Novosti už 26. února vydala a pak zase stáhla oslavný článek o tom, jak Rusko zavedlo na Ukrajině nový řád? Jistě, mohli jim to tam podvrhnout nějací hackeři, ale za pravděpodobnější scénář považuji, že jejich očekávání bylo, že organizovaný odpor se zhroutí během pár dní a zbydou maximálně nějací partyzáni v lese. * Nevěřím, že nepovedená expedice Rusů do bažin v okolí Kyjeva, kde pak při ústupu zanechali ohromné množství rozbité techniky (a Oryx měl problém to vůbec zpracovat), byla jen klamným manévrem na odvedení pozornosti odjinud. Na to byla krapet moc drahá. * Nevěřím, že Rusové počítali s potopením křižníku Moskva, nebo že současný postup-nepostup na Donbase či kolem Chersonu je vlastně záměr atd. * Nevěřím, že Rusům vyhovuje, že mediálně známé a široce oslavované jednotky jako VDV (parašutisté, kolem kterých panuje v Rusku slušný mediální kult) nebo Čečenci utrpěly na reálném bojišti krvavé ztráty. Zato se musím vracet ke knize Viktora Rezuna, píšícího pod pseudonymem Suvorov, která se jmenuje Můj život v sovětské armádě. Odehrává se o padesát až šedesát let v minulosti, ale je to „nářez“: víceméně v ní píše o obří Potěmkinově vesnici, ve které nic nefunguje, jak by mělo, strašně moc věcí se jenom předstírá, hodně se toho rozkrade, zašantročí, zanedbá, nadřízení se nezajímají o skutečný stav věcí – hlavně aby to vypadalo dobře navenek atd. Když jsem ji četl poprvé, říkal jsem si, že to možná trochu přibarvil pro západní publikum, aby se trefil do předsudků čtenáře. Ale současné výkony či nevýkony Rusů na Ukrajině jsou konzistentní s jeho líčením. A silovici, kteří dnes hrají rozhodující roli v Moskvě, jsou vesměs lidé, jejichž kariéra sahá až do pozdní sovětské éry. Kdyby v ruské armádě roku 2022 panovaly stejné poměry jako v té sovětské 60. let, asi by to nebylo zas takové překvapení. Nezmění-li se příliš samotné načálstvo, těžko čekat, že na úrovni řadového vojáka nebo řadového pluku to bude zcela jinak. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
Čas načtení: 2024-02-20 16:28:48
White Day 2 najdete na Steamu v kompletní edici
White Day 2: The Flower That Tells Lies je konečně k zakoupení v kompletní edici na Steamu. Na konzolích PS5 a Xbox series by se měla tato verze objevit až ke konci letošního roku. Vývojáři z Roontnstudio se totiž rozhodli, že nakonec místo epizodického formátu (první epizoda vyšla 16. února 2023) vydají hru jako jeden […] Článek White Day 2 najdete na Steamu v kompletní edici se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.
Čas načtení: 2024-02-27 15:31:57
Máte mžitky před očima a běhá vám mráz po zádech, když od drahé polovičky slyšíte: „Chtělo by to kompletní rekonstrukci bytu!“? Buďte v klidu. Možná jste se v minulosti pokusili o modernější bydlení svépomocí, a nedopadlo to podle vašich představ. Když se ale svěříte do rukou odborníků, není se čeho obávat. Vyberte jednoho profíka na […] The post Kompletní rekonstrukce bytu appeared first on Bydlimmoderne.cz.
Čas načtení: 2024-06-15 08:00:18
A je po tajemství. Samsungu unikl kompletní soupis parametrů Galaxy Z Fold 6
Samsung opět neuhlídal parametry své vlajkové skládačky Galaxy Z Fold 6 bude v mnohém podobný loňskému modelu Dostane stejné fotoaparáty, totožný akumulátor i konektivitu Mírně se změní proporce a poměry stran obou displejů Zhruba za měsíc by měl Samsung představit šestou generaci ohebných smartphonů Galaxy Z Fold a Z Flip. Pokud máte rádi překvapení, doporučujeme vám nečíst následující řádky, jelikož vás seznámí s parametry prvního jmenovaného modelu. Samsung totiž opět nedokázal uhlídat tajemství a nechal si utéct kompletní soupis specifikací. Přečtěte si celý článek A je po tajemství. Samsungu unikl kompletní soupis parametrů Galaxy Z Fold 6
Čas načtení: 2024-07-26 16:30:45
A je po překvapení. Podívejte se na Pixely 9 od Googlu v kompletním úniku
Ani letos nás Google svými novými zařízeními nepřekvapí Internetem totiž kolují kompletní specifikace a snímky zařízení, patrně přímo z oficiálních zdrojů K formálnímu představení dojde 13. srpna na akci Made by Google V posledních letech se Googlu nedaří utajit prakticky nic. Většinou se už několik týdnů před představením nových zařízení dozvídáme nejen kompletní specifikace, ale také samotný design, nezřídka kdy přímo z uniklých oficiálních materiálů. Jak to tak vypadá, ani letošní rok nebude jiný. Server 91mobiles se společně se známým a spolehlivým leakerem OnLeaks opět s veřejností podělili o kompletní specifikace řady Pixel 9, včetně renderů, které prozrazují jejich design. Pokud sledujete informace okolo chystaných zařízení od Googlu už delší dobu, patrně nebudete příliš překvapeni. Přečtěte si celý článek A je po překvapení. Podívejte se na Pixely 9 od Googlu v kompletním úniku
Čas načtení: 2025-01-11 14:00:04
Bude vůbec co představovat? Máme kompletní specifikace a snímky řady Galaxy S25 (Ultra)
Premiéra řady Galaxy S25 se nezadržitelně blíží Po hardwarové stránce se asi bude jednat o drobný mezigenerační upgrade Hlavní novinkou má být nasazení nového čipsetu Snapdragon 8 Elite a podpora bezdrátového nabíjení Qi2 Jen necelé dva týdny nás dělí od premiéry letošních vlajkových smartphonů od Samsungu. Už nějakou dobu nás internetoví informátoři zásobují střípky, ze kterých jsme postupně dávali dohromady celou skládačku. Nyní ale zřejmě Samsungu unikla tisková zpráva obsahující kompletní parametry i tiskové snímky chystaných telefonů. Přečtěte si celý článek Bude vůbec co představovat? Máme kompletní specifikace a snímky řady Galaxy S25 (Ultra)
Čas načtení: 2025-01-31 19:30:18
Žlutá, sedačky Recaro a lyže na střeše. Polestar má tři unikátní speciály pro závodění na sněhu
Po speciálu Arctic Circle z roku 2022 Polestar uvedl kompletní trojici modelů v tomto provedení Upravené vozy pro zimní rallye se od „sériovek“ liší v mnoha ohledech Tento víkend budou Polestary k vidění na zimních závodech okolo Zell am See v Rakousku Ačkoliv původem švédská automobilka nyní spadá pod čínský koncern Geely, značka se nechystá zanevřít na své skandinávské kořeny a opět připravila speciální zimní verze svých vozů. Před časem jsme psali o Polestaru 2 v ostrém zimním provedení a nyní značka představila hned tři své modely taktéž na sněhu. Přečtěte si celý článek Žlutá, sedačky Recaro a lyže na střeše. Polestar má tři speciály pro závodění na sněhu
Čas načtení: 2025-02-01 12:06:20
Na které telefony od Xiaomi dorazí HyperOS 2.1? Zde je kompletní seznam
Xiaomi vydává novou aktualizaci se systémem HyperOS 2.1, postaveném na Androidu 15. Máte některé z kompatibilních zařízení? Zde je kompletní seznam.Přečtěte si celý článek: Na které telefony od Xiaomi dorazí HyperOS 2.1? Zde je kompletní seznam
Čas načtení: 2025-03-06 07:58:00
Barcelona (Španělsko) 6. března 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Meizu se na veletrhu MWC v Barceloně vrátila na globální trh. Během exkluzivního rozhovoru hovořil Gu Binbin, výkonný ředitel zahraničního obchodu firmy Meizu, o globální strategii značky, ekosystému „chytrých telefonů + rozšířené reality (technologie XR) + chytrých aut" a lokalizačních operacích.Vzhledem k tomu, že společnost Meizu si v posledních letech získala velkou základnu fanoušků v Číně i ve světě, vzbudilo oznámení o jejím návratu na globální trh širokou pozornost. První otázkou, kterou pan Gu Binbin bude muset zodpovědět, je, jakou strategii firma zvolí v rámci snahy o globalizaci a jak si vybere správný trh.„Naše globalizační strategie je založena na dvou pilířích: poptávce na trhu a technologických inovacích," uvedl pan Gu Binbin ke strategii a přístupu společnosti Meizu.„Naše společnost působí ve více než 30 zemích a regionech v asijsko-pacifických zemích, Latinské Americe, na Středním východě, ve střední Asii a v Evropě. Každý trh vyžaduje řešení šitá na míru, a proto uplatňujeme přístup ‚globální vize, lokální realizace'." Tento přístup zajišťuje, že marketing, výzkum a vývoj i zákaznická podpora rezonují s jedinečnou dynamikou každého trhu, což je základ lokalizační strategie společnosti Meizu. V blízké budoucnosti bude společnost Meizu prohlubovat přítomnost na těchto trzích a zároveň zkoumat nové příležitosti.Gu Binbin zmínil, že strategie, které nyní zavádí a jež Meizu odlišují od konkurentů, jsou ekosystém „chytrých telefonů + rozšířené reality (technologie XR) + chytrých aut" a strategie „Kompletní přechod na umělou inteligenci". Podle filozofie společnosti Meizu jsou chytré telefony, rozšířená realita a chytrá auta důležitou součástí digitálního života budoucnosti. I když každá z nich slouží k odlišným účelům, mohou být technicky propojené.Základem je operační systém Flyme, který dokáže hladce propojit chytré telefony, brýle pro rozšířenou realitu a automobily, a přináší tak spotřebitelům ucelenější a inteligentnější zážitek. Spotřebitelé mohou například nastavovat navigační trasy prostřednictvím mobilních telefonů a synchronizovat informace s centrálními ovládacími obrazovkami brýlí pro rozšířenou realitu a obrazovkami automobilů. Brýle pro rozšířenou realitu mohou překládat/tlumočit během schůzek a synchronizovat zápis ze schůzky do mobilního telefonu a počítače v reálném čase. Chytré auto může zase automaticky naplánovat nejlepší trasu podle rozvrhu spotřebitelů. Tato víceúrovňová spolupráce nejen zvyšuje efektivitu práce spotřebitelů, ale také zlepšuje využití a hodnotu produktu.V loňském roce představila společnost Meizu strategii „Kompletní přechod na umělou inteligenci", v rámci níž je umělá inteligence základní součástí vývoje všech produktů. S umělou inteligencí vybudovala společnost Meizu konvergentní ekosystém pro vícero užití a díky tomu poskytuje uživatelům řadu inteligentních funkcí. Například v mobilních telefonech vylepšuje umělá inteligence funkce, jako je pořizování fotografií, hlasový asistent a personalizovaná doporučení. Brýle pro rozšířenou realitu mají díky umělé inteligenci inovativní funkce, jako je překlad/tlumočení v reálném čase, navigace a konferenční asistent. V chytrých automobilech poskytuje systém Flyme Auto řízený umělou inteligencí uživatelům chytřejší zážitek z jízdy.Zavádění technologie Flyme Auto urychluje spolupráce se skupinou Geely. Flyme Auto je jedním z nejrozšířenějších operačních systémů pro inteligentní kokpit v Číně, který je nainstalován ve více než 500.000 vozidlech.Jedná se o jeden z nejrychleji se rozvíjejících operačních systémů pro chytré kokpity. V lednu 2025 přesáhl objem prodeje chytrých vozů s tímto systémem 132 000 kusů, čímž se Flyme Auto stal nejužívanějším systémem svého typu. Aby se firma Meizu dostala na globální trh, propojila se se společností Geely. V současné době využívá tento systém 22 modelů společností Geely, LYNK & CO a dalších značek. Systém Flyme Auto se nyní vyváží na Blízký východ, do východní Evropy, asijsko-pacifických zemí a dalších regionů a přináší tisícům spotřebitelů zcela nové inteligentní zážitky.Za zmínku stojí, že Meizu je značka chytrých telefonů skupiny DreamSmart Group, která nabízí ekologické produkty s umělou inteligencí ve třech produktových oblastech: chytré telefony, rozšířená realita a chytrá auta. Díky technologickým zkušenostem v mnoha odvětvích je společnost DreamSmart uznávána jako lídr v oblasti inteligentních ekosystémů.Do budoucna se společnost Meizu bude pevně držet strategie „Kompletní přechod na umělou inteligenci". Bude se snažit své produkty nabízet globálně, investovat do vývoje produktů a dále expandovat, aby milovníkům technologií po celém světě přinesla lepší, plně ekologické produkty.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2634544/image_1.jpgFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2634545/Image_2.jpgKontakt: Krystal Wei, jingjing.wei@dreamsmart.com
Čas načtení: 2025-03-19 11:24:56
Jak propojit Meta Business účet s Google Analytics 4: Kompletní průvodce
V poslední době Meta (Facebook) představila možnost propojit svůj Meta Business účet přímo s Google ... klikněte zde
Čas načtení: 2025-05-17 14:00:11
Tým Defenderu pro Rallye Dakar 2026 je kompletní. Poslední posilou je hvězdná závodnice
Tým Defenderu pro Rallye Dakar 2026 je kompletní. Poslední posilou je zkušená a talentovaná závodnice Sara Price, která slibuje skvělé výsledky.
Čas načtení: 2024-02-06 07:50:06
Moravskoslezský kraj má jako první v Česku mapu oslunění svého území. Usnadní plánování fotovoltaiky
Obyvatelé Moravskoslezského kraje budou mít snazší rozhodování o tom, jestli ,,půjdou" do fotovoltaiky. Moravskoslezský kraj si totiž jako první region v Česku nechal zhotovit kompletní mapu oslunění celého svého území. Rodiny, firmy i samosprávy tak budou moci snadno zjistit, zda jsou jejich střechy či pozemky vhodné pro umístění solárních panelů. Kompletní mapu... ...
Čas načtení: 2024-02-14 16:07:20
Vlakové nádraží v Českých Budějovicích se dočkalo kompletní proměny
Generální rekonstrukce českobudějovického vlakového nádraží je v cíli. Návštěvníci mohou využívat opravenou odjezdovou i příjezdovou halu. The post Vlakové nádraží v Českých Budějovicích se dočkalo kompletní proměny first appeared on Hybrid.cz.
Čas načtení: 2013-06-28 00:00:00
Acapulco Gold jaro 2013 / Kompletní znění edice
Nedávno jsme vám ukazovali teaser nové edice americké značky Acapulco Gold na jaro 2013, avšak i když už tu máme pomalu léto, teprve teď přišlo vedení labelu s pohledem na kompletní kolekci. To jsme si samozřejmě nesměli nechat ujít, takže se teď pojďme podívat na kompletní znění Acapulco Gold na ...
Čas načtení: 2009-06-15 00:00:00
Společnost SIKO KOUPELNY a. s. patří k největším maloobchodním řetězcům specializující se na kompletní koupelnové vybavení. V Praze, na Černém mostě se nachází specializované developerské oddělení, které zajišťuje kompletní materiálovou dodávku mnohým stavebním i devoloperským firmám. Vzorkovna na ...