Aktuální Zprávy

Síkela: Rozpočet EU pomůže Evropě získat suroviny a omezit migraci

<p>Český eurokomisař Jozef Síkela, který má v Evropské komisi (EK) na starosti portfolio mezinárodního partnerství, je s návrhem nového víceletého rozpočtu EU spokojen. V jeho oblasti totiž bylo zachováno to, co bylo potřeba, řekl.</p> <p>The post <a href="https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/sikela-rozpocet-eu-pomuze-evrope-ziskat-suroviny-a-omezit-migraci/">Síkela: Rozpočet EU pomůže Evropě získat suroviny a omezit migraci</a> appeared first on <a href="https://euractiv.cz/">EURACTIV.cz</a>.</p>

---=1=---

Čas načtení: 2025-07-17 15:06:48

Síkela: Rozpočet EU pomůže Evropě získat suroviny a omezit migraci

Český eurokomisař Jozef Síkela, který má v Evropské komisi (EK) na starosti portfolio mezinárodního partnerství, je s návrhem nového víceletého rozpočtu EU spokojen. V jeho oblasti totiž bylo zachováno to, co bylo potřeba, řekl. The post Síkela: Rozpočet EU pomůže Evropě získat suroviny a omezit migraci appeared first on EURACTIV.cz.

Čas načtení: 2024-08-27 18:30:00

Vláda rozpočet na příští rok představí radši až za dva roky. Stanjura se bojí o hlasy voličů

„My rozhodně před volbami, které jsou příští rok, státní rozpočet zveřejňovat nebudeme. Státní rozpočet není nic hezkého, moc se nám nepovedl a nechceme dávat munici opozici. Kdyby se opozice, potažmo voliči dohmátli toho, jak vypadá státní rozpočet, u voleb propadneme,“ vysvětloval ministr financí Stanjura.

Čas načtení: 2024-09-17 13:20:00

Leyenová s Fialou i Síkelou vyběhla. Máme slabší portfolio. Pletichy jdou šéfce komise znamenitě

Je to zklamání. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s premiérem Fialou i ministrem Síkelou vyběhla. Jozef Síkela totiž nebude ani eurokomisařem pro energetiku, ani pro obchod, jak se týdny spekulovalo. Bude mít na starosti mezinárodní partnerství. Boj o skutečně silné ekonomické portfolio jsme opět prohráli. Děje se tak už 20 let, tedy od doby, co jsme členy EU. Přesto vláda i Síkela vydávají přidělené portfolio za úspěch, protože český politik bude mít pod sebou hodně úředníků (čím víc úředníků, tím je to lepší?) a velký rozpočet. Žádná výhra to ale není, opět se ukázalo, že náš vliv je v rámci EU malý.

Čas načtení: 2024-07-23 12:00:13

Fiala: Do konce roku musí ministři přinést plán, jak dostavbu Dukovan financovat

Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) musí do konce roku předložit plán financování dostavby dvou jaderných bloků elektrárny Dukovany, řekl pro Blesk premiér Petr Fiala (ODS). V příštích pěti letech by měl vyjít rozpočet zhruba na 80 miliard korun, celý projekt by měl vyjít asi na 400 miliard korun.

Čas načtení: 2024-08-23 14:30:00

Pavel Páral: Daně jsou pro stát jako droga. Odvyknout si je velmi těžké

Ministr financí Zbyněk Stanjura si rozmyslel svůj původní záměr krátit platnost windfall daně o rok a zrušit ji už letos. Vymlouvá se přitom na to, že mimořádné zdanění dosud nepokrylo náklady státu s pomocí lidem a firmám v energetické krizi. Lze to přepočítávat horem a dolem a přít se, co všechno do té pomoci patří, ale tak jako tak je to liché. Pomoc skončila s prosincem loňského roku a byla součástí výdajů loňského rozpočtu. Na co nestačilo zdanění, pokryl státní dluh. O nějakém doplácení do výše celkových nákladů by mělo cenu se bavit tehdy, pokud by byl letos rozpočet v principu vyrovnaný a windfall tax snižovala zadlužení, které kvůli krizi vzniklo. To se ale neděje. Mimořádné zdanění letos pokrývá další běžné výdaje státu a snižuje tak letošní deficit, který je i tak s výškou 252 miliard korun hodně vysoký. A to samé bude fungovat příští rok.

---===---

Čas načtení: 2025-01-12 14:56:50

Cena nové střechy: Jaké faktory ovlivňují náklady a jak si správně naplánovat rozpočet

Cena nové střechy se může výrazně lišit v závislosti na mnoha faktorech, jako jsou typ a kvalita materiálů, náročnost konstrukce, ... Více... The post Cena nové střechy: Jaké faktory ovlivňují náklady a jak si správně naplánovat rozpočet appeared first on stavimbydlim.cz.

Čas načtení: 2020-03-05 07:29:11

Zásadní problém Evropské unie: Jak zaplatit neproveditelný Zelený úděl

Evropská komise vedená německou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou získala v prosinci 2019 důvěru Evropského parlamentu a Evropské rady s plánem nazvaným Zelený úděl. Komise by chtěla do roku 2050 přeměnit hospodářství členských států EU na klimaticky neutrální. Evropská rada jedná o způsobu, jak navrhovaná opatření zaplatit. Ve skutečnosti jde o dokument, který předložila před dvěma lety Evropská komise vedená Lucemburčanem Jean-Claudem Junckerem. Předchozí komise navrhla zvýšit výdajový limit z dosavadního jednoho procenta hrubého národního důchodu (HND) na 1,11 procenta. Komise současně navrhla provést škrty ve dvou největších výdajových okruzích unijního rozpočtu – ve Společné zemědělské politice (CAP) a ve strukturálních fondech. Komise předložila návrhy škrtů ve třech variantách – 10, 15 a 25 procent. Dvě nejtvrdší verze byly v Radě vetovány Francií a Itálií. Seškrtané peníze i to, co by členské státy měly dát navíc, chce komise dát na financování tzv. „nových výzev“. Za Junckera to byla podpora migrace ze zemí mimo EU a spolufinancování usídlování migrantů v EU. Za von der Leyenové je to Zelený úděl. Zelené šílenství Ve svém programovém prohlášení komise von der Leyenové přišla se záměrem vyčlenit na klimatická opatření postupně až 45 procent rozpočtu EU. Při svém vystoupení v plénu Evropského parlamentu 13. února 2020 von der Leyenová ve velmi emotivním projevu prohlásila, že na rok 2021 nemůže přijmout rozpočet, pokud by v něm aspoň 25 procent výdajů nebylo vyčleněno na boj proti globálnímu oteplování. Znalcům historie způsob jejího vystoupení silně připomněl legendární projevy, které jistý Rakušan s patkou a knírkem pod nosem jako německý říšský kancléř pronášel na sjezdech své strany na stadionu v Norimberku. Nejen kvůli frenetickému potlesku vestoje, kterým většina europoslanců vystoupení odměnila. EU zachvátilo klimatické šílenství. Většina europoslanců rychle zapomněla na to, že tentýž europarlament ještě před několika měsíci ve svém stanovisku k Víceletému fiskálnímu rámci prohlásil za nepřijatelné jakékoli škrty ve Společné zemědělské politice i ve strukturálních fondech. Kde vzít peníze O návrhu Víceletého fiskálního rámce se premiéři a ministři financí přou v Evropské radě rovné dva roky. Ještě za Junckera se v Radě vytvořily tři skupiny zemí. Část východních států požadovala zvýšení rozpočtových limitů proto, aby konečně došlo ke splnění slibu, k němuž se EU zavázala v přístupových smlouvách. I ve smlouvě o přistoupení ČR do EU z roku 2004 je napsáno, že EU postupně zvýší platby dotací vyplácených našim zemědělcům tak, aby v roce 2013 byly stejné jako ty, které dostávají zemědělci ve starých členských státech. V roce 2020 je situace taková, že čeští zemědělci dostávají pouhou čtvrtinu podpor, které jsou vypláceny francouzským, německým a belgickým farmářům. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Do čela skupiny zemí, které požadují v Radě vyrovnání tohoto starého dluhu EU, se postavily Maďarsko s návrhem na zvýšení rozpočtového limitu na 1,2 procenta HND a Polsko s návrhem na posunutí stropu až na 1,24 procenta. Tvrdě proti se postavilo Německo, které odmítlo zvýšení odvodů z národních rozpočtů podle výše hrubého národního důchodu nad hranici jednoho procenta. Tato platba však tvoří už nyní více než 80 procent unijních příjmů. Necelými 10 procent se na příjmech rozpočtu EU podílí odvody členských států z harmonizovaného základu DPH. Zbytek jsou cla vybíraná na vnější hranici a cukerný poplatek, který byl kdysi hlavním zdrojem příjmů EHS. Po reformě trhu s cukrem představuje jeho výnos necelá dvě procenta objemu rozpočtu. Problém je však i u cel. Evropská komise každý rok uzavírá řadu obchodních dohod se třetími zeměmi nebo hospodářskými sdruženími, jejichž podstatou je další a další otvírání prostoru pro bezcelní dovozy do EU. Kromě toho, že tato politika škodí evropským výrobcům a přispívá k přesunu pracovních míst z Evropy do Asie, znamená i neustálé tenčení vlastních zdrojů EU. Nové EU daně Komise by přitom naopak ráda posílila vlastní rozpočtovou autonomii. Tedy získala více vlastních zdrojů. Bývalý německý komisař pro rozpočet Günter Oettinger proto navrhl zavedení série nových daní, jejichž výnos by byl příjem rozpočtu EU. Návrh na zavedení tzv. Tobinovy daně z mezinárodních platebních transakcí nepřežil ani projednávání v 1. čtení v Evropském parlamentu. Většina europoslanců se postavila proti, i když sazba této daně byla navržena na velmi krotkých pevných 0,0235 %. Bývalý člen Rady guvernérů US centrální banky FED a nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1981 James Tobin navrhl daň z mezinárodních transakcí v základní sazbě 1 %. Její výnos měl být ukládán na účty centrální banky. Ty měly být podle jeho návrhu zmocněny v případě spekulativních tlaků na měnu sazbu kdykoli zvýšit s cílem zdražení nákladů spekulantů a získání peněz na obranu měny. Na úrovni Výboru stálých zástupců se zadrhl návrh na zavedení daně z nerecyklovaného plastu. Komise chtěla uvalit na plast uváděný na trh v EU zvláštní formu spotřební daně 0,23 EUR/kg. Vybíraly by ji členské státy. Část výnosů by podle návrhu měly použít na dotace sběru a recyklace plastu. Protože se však nikdy nepodaří znovu použít veškerý plastový odpad, byl by kladný rozdíl mezi vybranou daní a dotacemi odváděn do Bruselu. Současná Komise v lednu recyklovala část návrhu svých předchůdců, který se týká daně z motorových paliv. Bývalý komisař Oettinger navrhl pro naftu a benzín ekologickou daň ve výši 1 až 2,5 EUR/l. Její výnos měl být celý příjmem rozpočtu EU. Původní návrh byl v Radě ministrů financí vetován polovinou členských států. Současný rozpočtový komisař – rovněž Němec Johannes Hahn předložil návrh v podobě sdílené daně ve výši až 4,5 EUR/l, z nichž část by byla příjmem rozpočtu EU a část by si ponechával státní rozpočet země, v níž byla daň vybrána. Kromě toho navrhl i daň z plynu a uhlí, jejíž sazba by byla vyměřována koeficientem tepla, které lze získat jeho spálením. V ČR již takovou daň jako v jedné z mála zemí EU máme. Její sazba je 8,5 Kč/GJ. Komise by ji chtěla vybírat pro rozpočet Unie ve výši 1,2 až 2,1 EUR/GJ. Oba tyto návrhy, spolu s daní z elektřiny, kterou u nás rovněž máme od dob vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS), byly součástí balíčku ekologické daňové reformy, kterou před rokem žluté vesty pomocí barikád v ulicích a generální stávky donutily odvolat francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Týden poté, kdy Macron podepsal zákon o odložení ekologické daňové reformy, byla na celoevropskou úroveň pozvednuta aktivistka Greta Thunbergová. Po rozjetí její školní stávky za klima předložila do vnějšího připomínkového řízení návrh na zavedení ekologické daně z paliv ve výši 3 až 4 eura/l spolková vláda kancléřky Angely Merkelové. Nyní je tento návrh znovu předmětem jednání Rady ministrů financí na celounijní úrovni. Miliardy do komína Čeští vědci Jan Macek a Josef Morkus mezitím prokázali, že záměr nahradit auta se spalovacími motory elektromobily je technicky neproveditelný. Vědci při výpočtu pracovali s údaji o spotřebě paliv a účinnosti motorů. Roční spotřebu 1,8 miliardy litrů benzínu a 2,5 miliardy litrů nafty jen v ČR přepočetli známou účinností benzínových motorů 24 % a dieselových motorů 29 % a zjistili, že ropné látky dodaly autům k jízdě 36.414 TJ energie. Po zvážení účinnosti akumulátorů 60 % vychází nutnost nabít do nich ekvivalent 63 191 TJ. Pro srovnání Temelín ročně vyrobí 12.149 TWh elektřiny, což je cca 43.740 TJ. K nahrazení benzínu a nafty v motorech bychom potřebovali navíc 1,5 nového Temelína. Jenže Komise chce odstavit i všechny uhelné a plynové elektrárny, jejichž podíl na celkové výrobě elektřiny je u nás 42 %. To by znamenalo nutnost přistavět navíc 3 nové Temelíny. Nahrazení uhelných a plynových elektráren obnovitelnými zdroji u nás není možné, ani kdybychom větrné elektrárny postavili na všechny kopce a fotovoltaické panely na každý volný metr. {/mprestriction} Autor je publicista.

Čas načtení: 2019-12-04 14:46:36

Nastoupí Německo na řeckou cestu k zadlužování?

Nový spolupředseda SPD Norbert Walter-Borjans je s dluhy velký kamarád a vyrovnané hospodaření mu vadí. Principu vyrovnaného rozpočtu se v Německu říká schwarze Null čili černá nula. Jeho velkým zastáncem byl zejména bývalý ministr financí Wolfgang Schäuble. Postupem času se „černá nula“ stala ústřední devízou politiky CDU/CSU a akceptovali ji i někteří politici sociální demokracie, například Schäubleho nástupce Olaf Scholz. Německý spolkový rozpočet dosáhl „černé nuly“ poprvé roku 2014, předtím si německý stát bral nové dluhy nonstop od roku 1969. Německo poslední léta svoje dluhy naopak splácí (dluhové hodiny eurozóny najdete zde) a jeho zadlužení coby procento HDP se pomalu blíží maastrichtskému kritériu šedesáti procent. Sice shora, ale blíží. V silně zadlužené západní Evropě je to jedna z významných výjimek. To ale neznamená, že se s myšlenkou rozpočtové disciplíny ztotožňují všichni. Nově zvolený spolupředseda SPD Walter-Borjans rozhodně ne. Tento pán byl už v letech 2010–2017 ministrem financí spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko (NRW) a v této funkci ukázal, jak si hospodaření představuje. - Walter-Borjans se chlubí úspěšností svého boje proti daňovým podvodníkům – prostřednictvím ukradených CD se seznamy Němců, kteří ulili peníze před německým berňákem do Švýcarska, která nakoupil, a kvůli kterým jej Švýcaři zažalovali za krádež a přechovávání kradeného zboží. Skutečně z nich vymáčkl cca 2,4 miliardy eur, ale přitom zároveň ve svém úřadě vytvořil dluhy ve dvacetkrát (!) větší výši. - Zadlužení země totiž vzrostlo ze 123,3 miliard eur roku 2009 (zdroj, PDF) na 174,4 miliard eur roku 2017 (zdroj), i když je nutno přiznat, že ke konci funkčního období se situace o pár procent zlepšila. Nebyla to ovšem úplně tak zásluha pana ministra. Ten ještě na rok 2016 předložil další schodkový rozpočet, ale ekonomická konjunktura dosáhla takových výšin, že se vybralo mnohem více na daních, a rozpočet tudíž nakonec přes veškerou snahu skončil v přebytku. - Die Welt mu navíc vyčítá podivné triky, které měly sloužit ke zlepšení hospodářského výsledku „naoko“, například snížení příspěvku státu do důchodových fondů státních zaměstnanců (což se časem projeví na problému zaplatit jejich důchody) nebo vytváření dalších dluhů skrze státní podniky, což se oficiálně neprojeví na celkovém rozpočtu země, ale pokud se takový podnik pak ocitne v dluhové nouzi, hádejte, kdo jej bude tahat z bryndy. - Při tom všem se v NRW ani nějak moc neinvestovalo a v celostátním srovnání školství je na tom země stále ještě docela bídně, ve spodní čtvrtině žebříčku. - Se svými rozpočty se Walter-Borjans svého času dostal až před zemský ústavní soud, který mu dokonce zakázal vytváření nových dluhů, dokud se určité mechanismy neupřesní. Nuže, ve své celostátní roli se Norbert Walter-Borjans nikterak nezměnil a hned požaduje investice ve výši zhruba 45 miliard eur ročně, financované z nových dluhů. Dokonce kvůli tomu chce dodatečně pozměnit rozpočet na rok 2020, který už přitom byl schválen. „Černá nula“ a ústavně zakotvená „dluhová brzda“ jsou podle něj kontraproduktivní a poškozují ekonomiku. Mimochodem, vtipný citát ilustrující páně Borjansovo uvažování: „Pokud má švábská hospodyňka domek, do kterého prší, který má vytlučená okna a kachlíky padají ze zdi, a nevezme si půjčku – tak je blázen.“ („Švábská hospodyňka“ je řečnická figura, s jejíž pomocí hájila Angela Merkel nutnost vyrovnaných rozpočtů, pozn. MK.) Já bych asi řekl, že pokud to někdo skutečně dopracuje až do stavu, kdy má děravou střechu a vytlučená okna, že ho vzít si půjčku může leda tak definitivně potopit. Ale kdo ví, třeba byl pan Walter-Borjans na odborné stáži v Římě nebo v Aténách, a tam ho to místní národohospodáři naučili jinak. Stačí se jen podívat na stav bývalého olympijského areálu deset let poté, aby člověk věděl, že ve věci vytlučených oken a rozbitých střech pořízených na státní dluh je právě na tom správném místě… Do té míry, do jaké znám německou politiku, si myslím, že Walter-Borjans své dluhové záměry neprosadí. Aspoň v tomto volebním období ne; pro CDU/CSU je „černá nula“ příliš silnou politickou značkou. Velká koalice se teprve nedávno pracně dohodla na navýšení nízkých důchodů zvaném Grundrente, u které šlo o pouhých 1,5 miliardy eur. A nový spolušéf SPD by chtěl během deseti let utratit navíc rovného půl bilionu. Navíc není ani úplně jisté, zda by se investice v takové míře realizovat vůbec daly. Zejména ty stavební počiny. Hodně záměrů totiž vázne nikoliv na tom, že by nebyly peníze, ale na právních tahanicích – nejde jen o stavbu větrníků, ale i o výstavbu dálkové rozvodné soustavy, která by měla větrnou elektřinu od Severního moře přivést do hustě osídlených částí Německa. I proti té se občané potrefených obcí bouří s poukazem na „elektrosmog“ apod. (Tak mám pocit, že právě tenhle pojem zpopularizovali Zelení, Greenpeace apod. To se jim to vrací.) Bude-li Walter-Borjans na svém záměru trvat, zbourá už tak dost nakřápnutou velkou koalici. Ani jeho spolustraník Olaf Scholz, který aktuálně za kasu zodpovídá, by nejspíš nebyl ochoten se na něčem takovém podílet. Jiná věc je, co by bylo po případných dalších volbách. Dojde-li na onu slavnou rot-rot-grün, mohl by dalšímu dluhovému závodu s Italy a Francouzi zabránit leda Ústavní soud v Karlsruhe. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-12-04 10:00:00

10:00 Studio ČT24

Témata: Státní rozpočet pro rok 2025 (ekonomický komentář); Válka na Blízkém východě (živý vstup); Státní rozpočet pro rok 2025 (situace ve školství);Jižní Korea vyhlásila stanné právo (živý vstup); Dobročinná káva s ČT; Státní rozpočet pro rok 2025 (situace ve zdravotnictví); Stanné právo v Koreji; Ministři zahraničí NATO v Bruselu (živý vstup); Státní rozpočet pro rok 2025 (reakce ŘSD ČR); Mezinárodní soudní dvůr o klimatu [online-live]

Čas načtení:

Manažerské účetnictví – sestavení, porozumění a analýza rozpočtu

[skoleni-kurzy.eu] Převážně praxe. Manažerské účetnictví je hlavně o pohledu do budoucna a my se v detailu podíváme na jeden z hlavních nástrojů – rozpočet. Společně si ho sestavíme, společně mu porozumíme, společně provedeme analýzu. Workshop zaměřený na praktickou aplikaci získaných znalostí. Seznámíte se se základními pojmy spojenými s rozpočetnictvím, ale hlavně si rozpočet sami sestavíte. Následně se podíváme na to, jak se s již připraveným rozpočtem pracuje citlivostní analýza. Rozpočet bude sestaven pro výrobní společnost, ale ukážeme si i specifika rozpočtů jiných typů firem. Prosíme účastníky, aby si na seminář přinesli - připravili vlastní notebooky. * • náklady z hlediska řízení společnosti, • propojení manažerského a finančního účetnictví, • výkaznictví pro plánování, • rozpočet, • praktický příklad sestavení rozpočtu výrobní společnosti – soustava rozpočtů končící plánovanými finančními výkazy, • citlivostní analýza, • specifika rozpočtů v nevýrobních společnostech firmy obchodní, firmy nabízející služby, neziskové organizace. Odpovědi na dotazy. ...1. VOX s.r.o.

Čas načtení: 2009-11-11 00:00:00

Státní rozpočet jako článek veřejných financí

Jedním ze zásadních článků veřejných financí je právě státní rozpočet. Každý rok se s tímto pojmem mnohokrát setkáváme, a s ním s řadou dalších termínů. Státní rozpočet se sestavuje vždy na jeden rok. Jedná se ve své podstatě o odhad příjmů a výdajů státních peněz, tedy o rámcovou podobu hospodařen ...

Čas načtení: 2022-03-02 08:55:07

Proč je válka

Následující text vyšel v Literárních novinách 38/2011 pod názvem Proč bude válka: I když většina lidí na Západě stále žije v domnění, že pohodu posledních desetiletí ruší pouze nahodilosti a vzdálené bouře, pod mírovým povrchem doutnají čtyři nálože. Přestože každá z nich se může jevit jako dílčí problém, ve své kombinaci vytvářejí prohlubující se tendenci k velké válce. Tedy válce, kdy na obou stranách fronty budou mocnosti schopné zasáhnout území protivníka. Tato nebezpečí lze pojmenovat: výměna světového hegemona, zbrojení, způsob života středních vrstev, úroveň politických elit Západu. Výměna hegemona Krize je dána tím, že staré umírá a nové se ještě nerodí, nebo se rodí pomalu. Takto je střídán hegemon světové ekonomiky: pomalu, ale jistě se blíží den, kdy čínský hrubý domácí produkt (HDP) bude větší než HDP Spojených států. Podle posledních propočtů Mezinárodního měnového fondu by se tak mělo stát v roce 2016: HDP Číny byl odhadnut na 19,0 bilionů dolarů, zatímco HDP Spojených států na 18,8 bilionů. V té době by mělo dosáhnout, alespoň podle tohoto zdroje, zadlužení USA úrovně přes 110 procent HDP, zatímco čínské by se mělo pohybovat na úrovni 10 procent HDP. Podle posledních odhadů Goldman Sachs se v roce 2030 bude Čína podílet na světovém HDP plnými 23 procenty, zatímco USA devíti procenty. Zároveň lze předpokládat, že Peking bude mít i nadále největší devizové rezervy na světě, zatímco Washington bude největším světovým dlužníkem. Proti Západu se obrací to, co se celá desetiletí jevilo jako důkaz převahy. Outsourcing průmyslové výroby do zahraničí, kde je levnější pracovní síla, zvyšoval zisky malé skupiny akcionářů a vrcholového managementu, zatímco střední vrstvy našly své uplatnění ve službách. Jenže takováto ekonomika funguje pouze tehdy, zůstane-li zachováno postkoloniální rozdělení světa na centrum a periferii. Což právě končí. Ekonomika představuje výchozí základnu či limit moci státu, a proto lze tuto situaci vnímat jako omezení suverenity v rozhodování Washingtonu. Svět se tak dostává do situace, kterou před dvěma a půl tisíci let popsal Thukydides v Dějinách peloponéské války: „Za nejpravdivější důvod, i když se o něm nejméně mluví, považuji růst aténské moci, který vyvolal u Lakedaimoňanů takové obavy, že se odhodlali k válce.“ Tento první zákon světové politiky varuje: střídání hegemona je nejcitlivější období v mezinárodních vztazích, kdy nejvíce hrozí velká válka. Vojenská síla Světové vojenské výdaje neustále rostou. Podle Stockholmského institutu pro výzkum míru (SIPRI) činily loni 1 630 miliard dolarů. To představuje růst o 50,3 procent ve srovnání s rokem 2001. Výdaje tzv. demokratického Západu, tedy států Severní Ameriky a západní a střední Evropy, činily loni 1 037 miliard, tedy 63,6 procent globálních vojenských výdajů. Ze 43 procent se v roce 2010 na celosvětových vojenských výdajích podílely samy Spojené státy. Za první dekádu 21. století vzrostly vojenské výdaje USA o 81,3 procenta a dosahují dnes 4,8 procenta HDP. I když vývoj výdajů v Rusku je obdobný – růst o 82,4 procenta a dosažení úrovně čtyř procent HDP – v absolutních hodnotách se jedná o výdaje v jiných řádech: výdaje Spojených států jsou téměř dvanáctkrát vyšší než výdaje Ruska. Z těchto údajů vyplývá, že sice ekonomická hegemonie USA končí, ale vojenská hegemonie, kterou Spojené státy získaly po skončení studené války, trvá. A sázka na udržení vojenské převahy se též nemění: informace Bílého domu uvádějí, že v letošním fiskálním roce bude na výzkum, vývoj, testy a vyhodnocování nových zbraní vydáno 77,1 miliardy dolarů – což je více, než podle SIPRI činí celý vojenský rozpočet Ruska. Přestože Spojené státy oficiálně zastavily vývoj nových jaderných zbraní, pokračuje vývoj, testy a výstavba nových strategických systémů. To platí také o unitárně pojaté protiraketové obraně, byť krásná slova o restartu vztahů s Ruskem či formulace o kooperaci s Ruskem v nové doktríně NATO slibovaly něco jiného. Výdaje na zbrojení v této úrovni nejsou ničím jiným než bezuzdným plýtváním, a to dokonce v době ekonomických problémů. Jenže omezit je nelze, právě proto, že jsou hospodářské problémy: vojensko-průmyslový komplex je jedním z mála odvětví, které v USA výborně funguje. Steven Hook v knize U.S. Foreign Policy odhaduje, že vojensko-průmyslový komplex dává ve Spojených státech práci dvěma milionům lidí. I když jsou Spojené státy největším vývozcem zbraní – na globálním obchodu se podílejí ze 30 procent, následovány Ruskem (23 %), Německem (11 %), Francií (7 %), a Velkou Británií (4 %) - je tu problém: nejmodernější konvenční zbraně a strategické zbraně obecně nelze prodávat, neboť nikdy nelze zcela vyloučit jejich využití proti dodavateli či kopírování. Když jsou jich plné sklady, pak lze buď zastavit vývoj a výrobu, nebo je zničit – nebo je použít. Proto mají moderní zbraně zakódovanou nebezpečnou vlastnost, že budou použity. Třeba proti stále mohutnějšímu ekonomickému konkurentovi, Číně, jehož výdaje na obranu byly podle odhadů SIPRI přibližně 5,9krát menší než výdaje USA. A 8,7krát menší než demokratického Západu. Střední vrstvy To, co se ekonomům nejdříve jevilo jako krize hypoteční, potom jako finanční a dnes jako dluhová krize otřásající tu dolarem, jindy eurem či librou, je ze sociologického hlediska krize životního způsobu středních vrstev. Zpravidla se v této souvislosti hovoří o federálním dluhu ve výši přes 14 bilionů dolarů. Tady je viník jasný. Zadlužení ústřední vlády, které vzniklo během 2. světové války, klesalo až do roku 1980. Pak přišel Ronald Reagan se svojí ekonomikou nabídky, tedy reformou ve prospěch bohatých. Reaganomika, pěstovaná jak v dobách Reagana, tak i za vlády obou Bushů, se na celkovém federálním dluhu podílí 9,2 biliony dolarů. Spojené státy nejsou chápány jako nejzadluženější země světa jenom z tohoto důvodu. Letošní nervozita, kdy ratingová agentura Standard & Poor's snížila USA dlouhodobý úvěrový rating na AA+, je spojena s faktem, že federální dluh převýšil HDP. To ale není nikterak dramatická informace: nad 100 procent HDP má dluh šest států, přičemž zadlužení Japonska je 200 procent, Řecka a Itálie 130 procent, Velké Británie 94 procent, Německa 85 procent. V zásadě nikdo neví, co to znamená, jen se říká, že hranice dluhu 90 procent HDP je problém. Jenže Spojené státy mají ještě další problémy. Předně je to skutečnost, že podle oficiálních údajů přibližně 4,5 bilionů z tohoto dluhu je v zahraničí. Z této částky 26 procent drží kontinentální Čína (Hongkong další 3 %), Japonsko 20 procent, Velká Británie 5,5 procenta, ropní exportéři 4,6 procenta, Brazílie 4,3 procenta atd.; Rusko „jen“ 3,8 procenta. A pak jsou to dluhy amerických domácností. Podle agentury Bloomberg jsou největší od Velké deprese a už v roce 2007 vzrostly na úroveň současného federálního dluhu, tedy 14 bilionů. Tehdy se dluhy domácností přiblížily 140 procentům disponibilních příjmů, přičemž tyto dluhy tvořily více než dvojnásobek úspor amerických domácností. Střední vrstvy nejen USA, ale celého Západu žijí na dluh. Na dluh státu doma i v zahraničí a na svůj osobní dluh. Těm americkým v tom pomáhá FED, Federální rezervní systém, který se změnil na globálního alchymistu: vyrábí z papíru zlato. Podle některých odhadů je ve světě 50krát více dolarů než zboží. Nikdo to pořádně neví. Celá tato hra funguje díky dvěma skutečnostem: zvyku a množství dolarů. Zvyk je dán tím, že si nikdo zatím pořádně neumí představit jinou situaci. A dolarů je tolik, že je nelze vyměnit za jinou, hodnotnější měnu. A tak jsou stále reálná práce a suroviny směňovány za voodoo dolary. Ale opět: takto to může fungovat, jen pokud bude trvat globální rozdělení na centrum a periferii. Blíží se čas, kdy na udržení životní úrovně amerických středních vrstev nikdo nepůjčí. A nastane problém. Velký politický problém. Spokojenost středních vrstev je základem legitimity západní demokracie. Jsou základnou liberálně-konzervativního konsensu ať již jako aktivní voliči, nebo svou pasivitou. Cítí se svobodné, neboť mají prostředky na realizaci často uměle vytvořených potřeb. Když se prohloubí rozklad jejich životního způsobu, koho budou volit? Zvýšená volební účast v reakci na krizi ve Výmarské republice přivedla k moci Hitlera. Nejsnáze se zvýší práh bolestivosti při restrukturalizaci životního způsobu, když jsou střední vrstvy vystrašené nebezpečím zvenku. Pak se dá ze vznešené Deklarace nezávislosti USA udělat zakládací listina věznice v Guantánamu. To bylo už mnohokrát v dějinách odzkoušeno. Vystrašení lidé podruhé hlasují pro Bushe ml., hlasují pro vyšší vojenské výdaje, pro válku. Za války lze téměř bez odporu životní způsob upravit. A při troše štěstí i zbavit se zahraničního věřitele. Kvalita elit Každý z těchto faktorů sám o sobě nepředstavuje bezprostřední ohrožení míru. Fakt, že se z Číny stává ekonomicky nejmocnější stát, nevylučuje, že při vzájemné závislosti na tom Spojené státy mohou vydělat. Zbrojení lze omezit a dát vojensko-průmyslovému komplexu třeba ziskové státní zakázky v oblasti ekologie. Restrukturalizaci životního způsobu středních vrstev lze možná rozložit do delšího času a část zátěže z této změny přenést i na bohaté. Jenže je tu ještě jeden velký problém: Západ prožívá hlubokou krizi strategického myšlení elit. Stačí se podívat na poslední čtyři války: bombardování Jugoslávie (1999), intervence v Afghánistánu (2001) a Iráku (2003), letos Libye. Lze započítat i útok Izraele na Libanon (2006). Všechny začaly – mírně řečeno – bez jasného politického zadání, věcné politické, sociální a vojenské analýzy. S výjimkou začátku války v Afghánistánu také arogantně, bez přípravy dostatečného diplomatického krytí. Ač byly zpočátku vedeny pod propagandistickým příkrovem ve stylu hollywoodské Hvězdné pěchoty, jádrem propagandy se postupem času stalo embargo, které se nejdůležitější západní sdělovací prostředky ani nepokoušejí prorazit. A vojenský výsledek je zcela nejasný. Politické důsledky posilují chaos ve světě. Koncepce práce provinčních rekonstrukčních týmů v Afghánistánu a Iráku byla dovedena téměř do dokonalosti. Je obtížné jim cokoliv vytknout, při realizaci je to snad jen nedostatek financí. Jejich práce má ale minimální naději na úspěch, protože působí v prostředí, kde je značná část veřejnosti vnímá jako vraždící křižáky. I když tyto týmy odvádějí dobrou práci, politické zadání je špatné. Krize strategického myšlení západních politických elit jen na první pohled vyrůstá ze špatné zpravodajské analýzy. To byl především problém intervence v Iráku. Tehdy docházelo k úpravám zpravodajských výsledků v duchu potřeb administrativy, což nakonec vyústilo v programový volební požadavek demokratů na odpolitizování zpravodajských služeb. Jenže to není celý problém. Proč politici chtěli upravené analýzy? Vždyť bez dobré analýzy lze přijmout dobré rozhodnutí jen náhodou... Rozklad strategického myšlení je dán už tím, co by se dalo nazvat amerikanizací školství: zbavme se memorování, žáky a studenty je třeba učit tvořivě uvažovat. Tento líbivý slogan je typický propagandistický produkt. Výraz „memorovat" má pejorativní zbarvení, které sděluje, že je něco špatně. Ve skutečnosti ale ono „bezduché memorování" může být prosté učení se faktům či slovíčkům. A nad čím lze tvořivě uvažovat, když ne nad fakty? Po internetu běhá moudrá věta, která kdesi v kyberprostoru ztratila svého autora: „Věda je fantazie spoutaná fakty." Nemůže to být jinak. Tvořivost, zvláště v sociálních vědách, se musí opírat o vědění, mnohdy pohříchu nadřené. Uvolňovat fantazii bez znalostí, to je v nejlepším případě cesta k umění, nikoliv k analýze. Potkáváme je denně: koukají na nás z obrazovky České televize, připraveni kdykoliv k čemukoliv zaujmout zásadní stanovisko – aniž často vůbec tuší, o čem mluví. Takto vzniká situace, kdy není nutný základní výzkum, stačí ideologické think tanks, třetí sektor. Také v Česku se nevybírají ministryně obrany podle pěveckého talentu či ministři podle věrnosti firmě PromoPro. Jejich hlavní kvalita je ideologická oddanost, tedy schopnost přijímat rozhodnutí bez věcné analýzy. V kapitalismu nejsou odděleni jen chudí a bohatí, ale i bohatí a mocní od vzdělaných. Hledat jejich propojení je obtížné mimo jiné proto, že mocní a bohatí se domnívají, že vzdělané nepotřebují – kdyby byli důležití, přece by byli bohatí nebo mocní... Indiánská demokracie Politika ale potřebuje analýzu. Analýzu opřenou o relevantní fakta, což jsou fakta nejen pravdivá, ale i významná. Významná znamená důležitá – tedy vybraná podle určitých kritérií. Tato kritéria opět potřebují znalosti. A talent. Specifický talent. Slabost tedy není jen ve znalostech věcných faktů, ale i ve filosofii, která má pomoci fakta analyzovat. Tato filosofie chybí z celé řady důvodů. Jedním z nich je liberální demokracie. Volební systém na Západě má v sobě zabudovány dvě bariéry, které brání rozvoji strategického přístupu: volební marketink a časování. Marketing je bezprostředně spojen s degenerací voleb na soutěž mediálních agentur. Rozvoj komunikací vedl postupně k tomu, že volby vyžadují prodej jednoduchých hesel co největšímu množství občanů. Tedy marketingovou kampaň, která prodává stranické vůdce v podobě balíčku oblíbených očekávání. Jen někteří, jako TOP 09, se soustřeďují na vybraný segment a radikalizují svůj heslář. Povětšině se heslář snaží postihnout potřeby co nejvíce lidí. Krátkodobé potřeby hedonistických středních vrstev. Časování voleb je dalším zdrojem krize strategického myšlení západních elit. Je zřejmé, že objednávka na politického vůdce je limitována dvěma (poslanec Kongresu USA) až pěti lety (prezident Francie). To znamená, že případná strategie je časově limitována na dva roky až pět let. Jenže skutečná sociální tvořivá koncepce vyžaduje alespoň střednědobé plánování. Řádově deset let. Liberální systém, který má chránit před diktátory svou častou výměnou jednotlivců – byť v rámci jedné skupiny – vyžaduje změnu: tváří, hesel, přístupu. To je všechno, jen ne vhodné prostředí pro rozvoj skutečného strategického myšlení. Tak vzniká sen o tom, že z chybných dílčích rozhodnutí uhněte neviditelná ruka trhu správný celek. Pravdou je, že politik v liberální demokracii nemá k dispozici nástroje na plnění střednědobých až dlouhodobých záměrů. Ze sociální tvořivosti mu zbyl jen zápas o rozpočet. A zápas o rozpočet byl zúžen na dohadování účetních. Tak trochu to vypadá jako indiánská vojenská demokracie. Tam si také v době míru mohl každý dělat, co chtěl, a náčelník mohl jen mluvit; ovšem v době války všichni museli náčelníka poslouchat. Tedy opět válka jako svůdná vábnička. Jak bez války Ačkoli válka hrozí stále víc, nemusí být. Je však nutné o tomto narůstajícím nebezpečí hovořit. Prorážet manipulaci jako je ta, která dnes provází válku v Libyi. Vědět, že s rostoucí hrozbou války bude manipulace narůstat. A využívat všechny demokratické instituce k boji proti militarismu, malování obrazu nepřítele tu na východě, jindy na jihu, proti pěstování patologického strachu, který ospravedlňuje násilí. Západ nutně potřebuje rozvíjet kritické myšlení. To neznamená pouze v akademické obci pěstovat to, čemu se dříve říkalo „ostrůvky pozitivní deviace". I v podmínkách svobody slova rozhodující roli při formování politické kultury sehrávají mainstreamová média. Ta ovšem, jak ukazuje čerstvá zkušenost, v době války ochotně přenášejí záběry neznámých filmových štábů ukazující posuzující povstalce, kteří mávají neznámo kde vyrobenými novými vlajkami starého režimu. A ze zpravodajství ochotně vyloučí informace z Jemenu či Bahrajnu, aby demokratický lid nebyl zmaten v době, kdy je přece nutné vidět jen jednoho, libyjského nepřítele. Takto se otvírá prostor pro svévoli politiků a vojáků. Zdá se, že je ještě spousta času. Státníci se přece na sebe usmívají. Jenže nadále pokračuje výstavba obrovské základny na Guamu, znovuvyzbrojování Gruzie, zbrojení v Ázerbájdžánu, výstavba černomořských základen USA v Bulharsku a Rumunsku, další v Polsku... A veřejnou diskusi o válce nepostrádáme. Jenže chybí. Nebezpečně chybí.

Čas načtení: 2024-05-29 06:01:01

Ukrajinci pomáhají české ekonomice a přispívají do státního rozpočtu. Co na to Tomio Okamura?

Například loni v červenci Tomio Okamura ve svém statusu na sociálních sítích, odkazujícím na rozhovor pro TV Prima, tvrdil následující: „Ať se migranti z Ukrajiny, kteří u nás vysávají dávky, vrátí domů! Na drtivé většině území se nebojuje, jezdí tam na dovolenou.“ Trpí celá Ukrajina Nikoho nemůže překvapit, že i tento krátký výrok předsedy SPD obsahuje více nepravdivých či silně zavádějících tvrzení najednou. Začněme odzadu. Na většině Ukrajiny se nebojuje, čímž nám chce Tomio Okamura říct, že by lidé neměli mít vůbec žádný důvod odtud utíkat. Buďto nevidí či nechce vidět, že válkou je přímo či nepřímo postižená celá Ukrajina, nebo nám vědomě lže! Ruské rakety dopadají i na západní část napadené země, třeba do Lvova, vzdáleného pouze 60 kilometrů od polské hranice. A také na západě Ukrajiny, kde nyní neprobíhají žádné boje, neustále přibývají pomníky se jmény padlých obránců. Celá Ukrajina je nucená žít ve válečné realitě. Pokud Češi nepřijmou lékaře z Ukrajiny? Vrchol primitivismu, říká MUDr. Mucha Číst více Dále se nám snažil Okamura vsugerovat představu, že Ukrajinci neúměrně zatěžují náš sociální systém a kvůli tomu se nedostává na ty skutečně potřebné. V rozhovoru pro televizi Prima, odkazovaném ve zmíněném statusu, nám Tomio Okamura tvrdil, že pomoc Ukrajincům se děje na úkor našich občanů. Jaká je ale realita? Vstřebat několik stovek tisíc lidí samozřejmě nějakou dobu trvá. Česko to ale zvládlo výborně. A zatímco před dvěma roky ze zaměstnání či dohod platilo odvody přibližně 45 procent imigrantů, do současné doby se tento podíl zdvojnásobil na 90 procent! Z dlouhodobého hlediska se ukazuje, že pro naši ekonomiku i státní rozpočet byl jejich příchod jednoznačným přínosem. Přínos pro náš rozpočet Čísla hovoří jasně. První rok byl nejtěžší. V roce 2022, kdy válka začala, činily výdaje na ukrajinské uprchlíky 25 miliard korun a příjmy od nich 12,6 miliardy. Jednalo se ale zjevně o dobře vynaložené peníze. Okamžitou pomocí hned na začátku se podařilo předejít problémům spojeným se špatným začleněním lidí do společnosti. Podpora od státu posloužila jako „trampolína“ umožňující odrazit se nově příchozím lidem ode dna. Loni už byla bilance víceméně vyrovnaná, výdaje vyčíslilo ministerstvo financí na 21,6 miliardy a příjmy na 21 miliard. Navíc v posledním čtvrtletí loňského roku už byla bilance pro stát dokonce plusová – na výdaje na ukrajinské uprchlíky bylo vynaloženo 3,9 miliardy korun a celkové příjmy od nich činily 5,8 miliard korun. Stát tedy díky uprchlíkům vydělal více než dvě miliardy korun! V prvním čtvrtletí loňského roku dokázala česká ekonomika, ale i náš státní rozpočet vydělat na zapojení Ukrajinců do pracovního procesu ještě více. Za první tři měsíce tohoto roku odvedli do státní kasy o bezmála tři miliardy korun více, než z ní odčerpali. Příjmy za první čtvrtletí činily 6,4 miliardy korun, výdaje 3,5 miliardy. Uprchlíci z Ukrajiny se českému státu začínají vyplácet. A ano, tyto peníze do rozpočtu půjdou třeba i na pomoc matkám samoživitelkám, o které si Tomio Okamura dělal starost ve zmíněném rozhovoru na Primě. SPD a Babiš nemají páteř, říká europoslanec Zdechovský. Popsal, čím populisté oblbují lidi Číst více Naprosto nesmyslné strašení Můžeme navíc očekávat, že příjmy od ukrajinských uprchlíků budou i nadále růst, zatímco náklady na ně budou klesat. Lidé z Ukrajiny měli vždy velmi dobré předpoklady pro úspěšné začlenění do české společnosti. Ukrajina je zemí nejen geograficky, ale i jazykově a také kulturně vcelku blízká Česku. S částí Ukrajiny nás navíc pojí společná historie. Západní Ukrajina, konkrétně oblast Haliče, byla stejně jako České země dlouhou dobu součástí habsburské monarchie. A samozřejmě nesmíme zapomenout na Podkarpatskou Rus, která připadla v meziválečném období Československu. Strašení uprchlíky z Ukrajiny a jakékoli náznaky srovnávání s masovou migrací v mnoha zemích EU, kam přicházejí většinou lidé z kulturně odlišných mimoevropských zemí, tedy naprosto postrádají jakýkoli smysl. Začlenění lidí z Ukrajiny do české společnosti lze i přes některé problémy po dvou letech považovat za skvělý úspěch. Ukrajinští uprchlíci pomáhají naší ekonomice a nyní i našemu státnímu rozpočtu. Už nemůže být pochyb o tom, že Česko má z jejich příchodu prospěch. Co na to Tomio Okamura? Autor: Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL KAM DÁL: Tajemná energie toho místa ruší všechno kolem, popisuje žena pocity u náhrobku malých dětí na Olšanech.

Čas načtení: 2024-06-24 12:08:15

Jak udržet rodinný rozpočet pod kontrolou?

Létají ve vaší domácnosti finance ve velkém a chtěli byste je dostat pod kontrolu? Přinášíme vám několik tipů, jak mít svůj rodinný rozpočet pod kontrolou. Veďte si finanční deník Prvním krokem, který musíte podniknout, pokud jste tak dosud neučinili, je založení finančního deníku. Jedná se vlastně o knihu, ve které si budete pečlivě vést rodinné […] The post Jak udržet rodinný rozpočet pod kontrolou? appeared first on Supr bydlení.

Čas načtení: 2024-07-13 13:45:00

Stanjura bude chystat rozpočet v režimu tajné. Schillerová zuří. A nejen ona

Vláda se bojí. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová kritizuje, že ministr financí svévolně rozhodl o faktickém přesunu přípravy státního rozpočtu na příští rok do režimu tajné. „Aby odmítl informovat o rozpočtu na příští rok, to se ve světě skoro nevidí,“ uvádí Schillerová na sociální síti s tím, že kromě České republiky chystá rozpočet v utajení jen Ukrajina a Afghánistán. A cituje novináře Marka Stoniše, který vysvětluje, že „vláda chystá první rozpočet, ve kterém nejsou mimořádné výdaje za covid ani energie, přesto rozpočet bude hluboce deficitní“.

Čas načtení: 2024-08-27 18:30:00

Vláda rozpočet na příští rok představí radši až za dva roky. Stanjura se bojí o hlasy voličů

Čas načtení: 2024-09-01 11:39:00

Kalousek ostře do Stanjury kvůli rozpočtu: Účetní zoufalství! Co na to Bartoš a Fiala?

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu, když na letošní rok je plánovaný 252 miliard korun a loni byl 288,5 miliardy korun. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun. Ministerstvo informace o návrhu zveřejnilo o půlnoci na svých internetových stránkách. Návrh odsoudil předseda Pirátů Ivan Bartoš. Premiér Petr Fiala (ODS) jej hájí, jedná se podle něj proinvestiční rozpočet.

Čas načtení: 2024-09-02 05:00:00

Kdo si myslí, že z deficitu 400 miliard uděláme nulu bez ohrožení růstu, tak neví, o čem mluví, tvrdí Fiala

Rozpočet se schodkem 230 miliard korun představila vláda nyní o víkendu na konci srpna. Podle kritiků je schodek velmi vysoký na to, že nejde o krizový rok. „Jestli si někdo myslí, že můžeme přijít do vlády a z deficitu 400 miliard ze dne na den udělat nulu aniž bychom ohrozili růst, tak fakt neví, o čem mluví,“ uvedl v rozhovoru pro pořad FLOW premiér Petr Fiala. Opozici se stejně jako třeba bývalému ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi navíc nelíbí, že se rozpočet projednával za zavřenými dveřmi.

Čas načtení: 2024-09-02 05:00:00

Kdo si myslí, že z deficitu 400 miliard uděláme nulu bez ohrožení růstu, neví, o čem mluví, tvrdí Fiala

Čas načtení: 2024-09-04 08:41:12

Jak na ztrátu zaměstnání: Co mám dělat?

Jak na ztrátu zaměstnání: Co mám dělat? redakce St, 09/04/2024 - 08:41 Práce a Kariéra Klíčová slova: nárok na odstupné od zaměstnavatele Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce osoby bez zdanitelných příjmů ukončili sami výpovědí výpověď avizo.cz inzertních serverech s nabídkou pracovních míst psychoterapie přes videohovor stres hedepy.cz finanční rozpočet Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Nárok na odstupné nevzniká vždy Nárok na odstupné od zaměstnavatele je jakousi „finanční náplastí“ v náročné situaci. Pokud však skončil váš pracovní poměr na dobu určitou, nebo pokud vás zaměstnavatel propustil ve zkušební době, odstupné se vás netýká. A nemáte na něj nárok ani tehdy, pokud jste dostali výpověď pro porušení pracovní kázně. Naopak nárok na odstupné máte, pokud jste dostali výpověď z organizačních důvodů, a byl vám tak ukončen pracovní poměr dohodou pro nadbytečnost, z důvodu rušení pobočky nebo stěhování zaměstnavatele. Stejně tak vám nárok na odstupné náleží i tehdy, kdy už nemůžete svou pozici vykonávat z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Minimální výši odstupného určuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce. Podle něj přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně: jednonásobku jeho průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, dvojnásobku jeho průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, trojnásobku jeho průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky. Toto odstupné je vyplaceno v následujícím výplatním termínu po skončení pracovního poměru. Úhrady zdravotního pojištění končí v den ukončení pracovního poměru Pokud nenastoupíte ihned na novou pozici, musíte počítat s tím, že za vás stávající zaměstnavatel již nebude po ukončení pracovního poměru platit zdravotní a sociální pojištění. Ze zákona jste však povinni hradit zdravotní pojištění – na výběr máte dvě možnosti: nejpozději do tří dnů po skončení pracovního poměru se přihlásíte jako žadatel o zaměstnání u Úřadu práce ČR, a zdravotní a sociální pojištění za vás bude hradit stát; na Úřad práce ČR se nepřihlásíte a budete si hradit zdravotní pojištění sami (v roce 2024 se pro osoby bez zdanitelných příjmů jedná o částku 2 552 Kč). Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti náleží každému, kdo v uplynulých 2 letech odpracoval minimálně 12 měsíců a zároveň za něj zaměstnavatel odváděl důchodové pojištění (započítává se i péče o dítě mladší 4 let či osobu blízkou). Doba vyplácení i její výše závisí na výši příjmu a na věku uchazeče o zaměstnání. Uchazeči do věku 50 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti max. po dobu 5 měsíců, ve věku 50–55 let po 8 měsíců, pro uchazeče starší 55 let je maximální doba evidence na úřadu práce 11 měsíců. Výše podpory se počítá z průměrné měsíční mzdy dané osoby za předchozí kalendářní čtvrtletí, a je poskytována ve výši: 65 % během prvních dvou měsíců nezaměstnanosti; 50 % během 3. a 4. měsíce nezaměstnanosti; 45 % od 5. měsíce nezaměstnanosti po zbytek podpůrčí doby. Pozor! Pokud byste pracovní poměr ukončili sami výpovědí či dohodou, náleží vám po celou dobu podpora ve výši 45 % průměrné čisté měsíční mzdy. Na podporu v nezaměstnanosti nemáte nárok, pokud jste během posledních 6 měsíců dostali výpověď z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovní nebo jiné povinnosti zaměstnance. Dávky v nezaměstnanosti nesmí přesáhnout 0,58násobek průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího roku (v roce 2024 tak můžete získat podporu max. 24 608 Kč měsíčně). Jak podat žádost o podporu v nezaměstnanosti Registrace na Úřadu práce ČR musí proběhnout do tří pracovních dnů po ukončení pracovního poměru. Pro přihlášení na Úřadu práce ČR budete potřebovat občanský průkaz, vyplněnou žádost o zprostředkování zaměstnání a žádost o podporu v nezaměstnanosti a doklady vystavené zaměstnavatelem (zápočtový list, potvrzení o výši průměrného výdělku, evidenční list důchodového pojištění), příp. doklad o výkonu jiné výdělečné činnosti, pokud máte doplňující příjem. Žádost můžete podat osobně na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR (není nutno v místě trvalého bydliště), nebo i poštou, datovou schránkou či e-mailem s elektronickým podpisem. Jak si najít práci? Nespoléhejte jen na pracovní úřad S hledáním nové práce byste měli začít co nejdříve. Nespoléhejte však pouze na nabídky od Úřadu práce ČR, ale hledejte i sami. Poptat se můžete známých, největší nabídku volných pracovních míst však najdete na internetu. Vyhledávat můžete na nejrůznějších inzertních serverech s nabídkou pracovních míst, jako je například avizo.cz, navštívit můžete i weby firem ve vašem okolí a prohlédnout si jejich nabídku volných pozic. Využít lze také sociální sítě, zejm. Facebook (různé skupiny s nabídkami práce) či LinkedIn. Praktický tip Nezapomeňte si sepsat či aktualizovat strukturovaný životopis se svými znalostmi a zkušenostmi. Inspiraci, jak napsat životopis, najdete na internetu. Splácení úvěru v případě ztráty zaměstnání Ztráta zaměstnání zasáhne i váš finanční rozpočet, a tak může být problematické splácet finanční závazky. Pokud máte sjednáno pojištění schopnosti splácet, může namísto vás uhradit až 12 splátek pojišťovna. Stejně tak můžete k pokrytí finančních závazků využít životní pojištění, pokud máte v rámci něj pojištěnu ztrátu zaměstnání. Možnosti řešení mohou nabídnout i společnosti, u kterých máte nebankovní půjčky – zásadní je kontaktovat je co nejdříve a domluvit se s nimi na možnostech řešení. Ztráta zaměstnání vám zároveň ztíží možnost získat novou půjčku a bude problémem i pro refinancování hypotéky, pokud vám zrovna končí fixace. Jediným řešením pak bývá refixace, která je ale často spojena s vyšším úrokem. Praktický tip Nikdy nenechávejte zajít neschopnost splácet půjčky až do krajních mezí a snažte se najít co nejschůdnější řešení přímo s poskytovatelem úvěru. Předejdete tak riziku exekuce. Ztráta zaměstnání a její dopad na psychiku Na závěr je třeba ještě zmínit, že je naprosto běžné, že se ztráta práce odrazí i na psychice. Je proto třeba uvědomit si, že se nejedná o ostudu či selhání, ale o problém, který se může stát každému. Pomoci může rodina či přátelé, v případě, že se u vás po výpovědi ale začne projevovat vyčerpanost, nadměrný stres, přepadají vás depresivní myšlenky, máte problémy se spánkem či pociťujete jiné projevy, jako jsou zažívací potíže, bolesti hlavy, zvýšení krevního tlaku atd., je vhodné obrátit se na odbornou pomoc. Využít můžete návštěvu terapeuta či psychologa. Velmi dostupným a praktickým řešením je také možnost psychoterapie přes videohovor, tedy online z vašeho domova, kterou vám zprostředkuje například web hedepy.cz. Důležité také je nevzdávat se po prvním neúspěchu – oslovte více firem a rozešlete více životopisů. A pokud se vám nedaří sehnat práci ve vašem oboru delší dobu, informujte se o možnosti rekvalifikace – tu vám může uhradit i Úřad práce ČR, a vám se tak zvýší šance na získání nové práce. Přidat komentář ZDROJE: https://pruvodce.gov.cz/ztrata-zamestnani/evidence-uchazecu https://www.prace.cz/poradna/aktuality/detail/article/propousti-vas-kdy-mate-narok-na-odstupne/ https://www.mpsv.cz/-/evidence-uchazecu-o-zamestnani-a-podpora-v-nezamestnanosti https://www.mpsv.cz/-/zadost-o-zprostredkovani-zamestnani https://do5minut.cz/ztrata-zamestnani/ www.e-sbirka.cz/sb/2006/262/2024-01-01 Zdroje obrázky: pixabay.com Ztráta zaměstnání představuje zásadní zlom. Obzvláště, pokud je nečekaná a my nemáme žádnou náhradu. Pak se rychle odrazí jak na psychické, tak finanční stránce. A samozřejmě s sebou nese i spoustu nejistot. Co dělat, když přijdete o práci? Máte nárok na odstupné? Jak to funguje na pracovním úřadě a kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti? Jak si najít novou práci či jak zvládnout splácení úvěrů během období nezaměstnanosti? Pojďme se nejen na tyto otázky podívat podrobněji. Přijít o práci může kdokoliv z nás. Abychom toto období překlenuli, je třeba vědět, co je třeba zařídit a na co máme v nezaměstnanosti nárok.

Čas načtení: 2024-09-23 16:25:43

Rekordní rozpočet na dálnice, obchvaty a železnici. Na rok 2025 to má být přes 160 miliard korun

Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) schválil návrh rozpočtu fondu, který počítá pro příští rok s celkovou výší 160,3 miliardy korun. Peníze půjdou na pokračování výstavby nových dálnic a silnic I. třídy, modernizaci železnic a zajištění oprav i běžnou údržbu. Rozpočet počítá také se zapojením peněz z evropských fondů. „Díky proinvestičnímu rozpočtu můžeme nejen pokračovat […]

Čas načtení: 2024-11-29 09:48:00

Firmy v příštích dvou letech zvýší rozpočty na bezpečnost IT až o 9 %

Praha 29. listopadu 2024 (PROTEXT) - V souvislosti s rostoucími finančními ztrátami, které způsobují kybernetické incidenty, plánují firmy zvýšit investice do kyberbezpečnosti. Tento trend zachycuje nedávná zpráva IT Security Economics vydaná společností Kaspersky.Kaspersky IT Security Economics je každoroční zpráva, která analyzuje změny týkající se rozpočtů, bezpečnostních incidentů a problémů při podnikání, které ovlivňují rozhodování o bezpečnosti IT. Vychází z rozhovorů s odborníky na informační technologie a jejich zabezpečení, kteří pracují v organizacích různých velikostí a zaměření. Průzkum byl proveden ve 27 zemích v Evropě, v asijsko-pacifickém regionu, na Blízkém východě, v Turecku, v Africe a v Latinské a Severní Americe.[1]Podle průzkumu plánují firmy navýšit své rozpočty na bezpečnost IT až o 9 %. Medián rozpočtů na kybernetickou bezpečnost u velkých podniků činil 5,7 milionu dolarů z celkem 41,8 milionu dolarů vyčleněných na IT, zatímco malé a střední podniky investovaly do bezpečnosti IT 0,2 milionu dolarů z mediánu rozpočtu na IT ve výši 1,6 milionu dolarů.Pravděpodobné důvody ke zvýšení investic lze nalézt v analýze finančních ztrát způsobených kybernetickými incidenty. Velké podniky se letos potýkaly v průměru s 12 incidenty a na jejich odstranění vynaložily 6,2 milionu dolarů – 1,1krát více než byl celkový rozpočet vyčleněný na bezpečnost IT. Navzdory větším zdrojům a pokročilým bezpečnostním infrastrukturám jsou velké firemní organizace kvůli svému rozsahu a složitosti náchylnější k nákladným narušením provozu. I když mají často lepší vybavení k rychlému odhalení incidentů, doba potřebná k plné reakci a potlačení těchto hrozeb může trvat i několik hodin, což jen podtrhuje náročnost správy rozsáhlých a komplexních IT prostředí.Malé a střední firmy zaznamenaly v letošním roce v průměru 16 incidentů, přičemž na jejich nápravu vynaložily 0,3 milionu dolarů, což je 1,5krát více než jejich celkový rozpočet na zabezpečení IT. Tyto firmy jsou z hlediska dopadu na rozpočet nejvíce postiženou skupinou. Často jim chybí robustní pravidla a postupy pro zajištění kybernetické bezpečnosti, což je činí zranitelnými vůči incidentům zaviněným neopatrnými zaměstnanci, chybnou konfigurací veřejného cloudu nebo přidělováním oprávnění na neadekvátně vysoké úrovni.„Tyto údaje dokládají pokračování současného trendu zvyšování výdajů na kybernetickou bezpečnost ve všech segmentech trhu. Tento růst je způsoben nejméně třemi klíčovými faktory. Zaprvé je to evidentně neustálé zvyšování složitosti kybernetických bezpečnostních hrozeb, což firmy nutí zavádět pokročilejší řešení, která zlepšují detekci příznaků útoků a automatizují příslušné reakce. Za druhé, rostoucí obavy vlád ohledně digitální suverenity vedou ke vzniku nových předpisů a regulačních požadavků, a tím ke zvýšení výdajů na jejich plnění. Třetím faktorem, který ovlivňuje růst rozpočtů a nákladů na kybernetickou bezpečnost, je neustálé zvyšování platových nároků na odborníky v různých oblastech kybernetické bezpečnosti,“ komentuje Veniamin Levtsov, viceprezident oddělení Center of Corporate Business Expertise společnosti Kaspersky.K ochraně firem před širokou škálou kybernetických hrozeb společnost Kaspersky doporučuje:Používejte komplexní řešení z řady Kaspersky Next, které nabízí ochranu v reálném čase, přehled o hrozbách a pokročilé možnosti vyšetřování a potlačování incidentů. Je vhodné pro firmy jakékoli velikosti a zaměření – v závislosti na aktuálních potřebách a dostupných zdrojích si můžete vybrat nejvhodnější úroveň produktu a snadno přejít na jinou, pokud se vaše požadavky na kybernetickou bezpečnost změní.Pořiďte si spravovanou bezpečnostní službu, jako je například Kaspersky Managed Detection and Response, pokud vaše firma nemá dostatek vlastních kvalifikovaných odborníků v oblasti bezpečnosti IT. Tato služba vám poskytne potřebné odborné znalosti a nejlepší možné pokročilé automatizované bezpečnostní akce. Díky nepřetržitému sběru firemních dat a jejich analýze v reálném čase dokáže chránit firmy i před sofistikovanými kybernetickými útoky.Další informace o nákladech a rozpočtech na zabezpečení IT ve firmách získáte pomocí interaktivní kalkulačky IT Security Calculator. Chcete-li si přečíst celou zprávu „IT Security Economics“, navštivte naše webové stránky. Zdroj: Kaspersky[1] Brazílie, Chile, Čína, Egypt, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Kazachstán, Jihoafrická republika, KSA, Malajsie, Mexiko, Pákistán, Filipíny, Rusko, Jižní Afrika, Jižní Korea, Singapur, Španělsko, Thajsko, Turecko, Vietnam, Spojené arabské emiráty, Spojené království a USA.

Čas načtení: 2024-11-29 09:48:00

Firmy v příštích dvou letech zvýší rozpočty na bezpečnost IT až o 9 %

Čas načtení: 2024-11-29 09:48:00

Firmy v příštích dvou letech zvýší rozpočty na bezpečnost IT až o 9 %

Čas načtení: 2024-12-02 15:06:00

Pátý nejhorší výsledek v historii Česka. Schodek rozpočtu za měsíc vzrostl o 60 miliard

Deficit státního rozpočtu na konci listopadu vzrostl na 259,2 miliardy korun z říjnových 200,7 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Listopadový schodek tak je nejlepší od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší v historii Česka. Loni byl po 11 měsících rozpočet v deficitu 269,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) za celý rok překročí schodek původně plánovaných 252 miliard korun jen o výdaje spojené s povodněmi. Kvůli nim vláda rozpočet novelizovala, deficit zvýšila na 282 miliard korun.