Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2020-12-25 14:07:21

Vánoce jako ekologická katastrofa (z archivu LtN)

V naší tekuté době ztrácejí věci svůj obvyklý pevný tvar a rozmlžuje se jejich smysl. Ani Vánocům se to nevyhnulo. Kdo dnes věří na Ježíška? Vypařil se z nich důvod, pokora i skromnost. Staly se z nich především hektické svátky konzumu a vlastností konzumu je, že nezná míru. Plýtvání tvoří jeho páteř. Plýtváme vším, jídlem, penězi, časem, energií i přírodními zdroji. Latinské slovo „profusio", tedy plýtvání, znamená v češtině také marnotratnost a mrhání, anglické „profusion“ se pak dá přeložit mimo jiné jako hojnost a nadbytek. Dává to smysl, plýtvat lze skutečně pouze, je-li něčeho víc než dost. Zažíváme tedy krizi z nadbytku? Psychologové tvrdí, že pocit štěstí a naplnění je s vlastnictvím spojen jen do určité míry.  Co nás tedy pudí hromadit, nečiní-li nás to šťastnějšími? Dalo by se odkázat na známé „Máme se tak dobře, až to špatně snášíme“. To by snad vysvětlovalo i, pro naše prostředí tak typickou, věčnou nespokojenost. Radost a uspokojení totiž předpokládají, že jsme schopni reflektovat svou situaci. Evidentně si tedy pohodlí a kvalitu života v české kotlině příliš neuvědomujeme. Angličtina zde opět disponuje krásně jednoduchým slovem „waste“, které v překladu znamená odpad, v přeneseném smyslu se ale užívá pro všechno, co je užité nebo vynaložené bezúčelně a bez rozmyslu. Neboli odpad jako produkt plýtvání vzniká naším neuvědoměním si, že ho vytváříme – vzniká jakoby mimoděk. Jan Patočka napsal, že „žádné hnutí životní, které na svůj prapor nenasadí myšlenku, rozum a pochopení, nevede k ničemu jinému než primitivismu“. S čím především dnes nakládáme primitivně? Blížící se Vánoce nás vhánějí do situace pro naši současnost nejtypičtější – plýtváme potravinami, tedy přírodními zdroji, ale také duchovními statky. Společně s nespotřebovaným jídlem vyhazujeme do koše vodu, půdu, hnojiva, energii a lidskou práci vynaloženou na jeho vypěstování a zpracování. Máte rádi na štědrovečerní tabuli bramborový salát? Na vypěstování kilogramu brambor je potřeba skoro tři sta litrů vody. Na kilo masa je to pak už patnáct tisíc litrů a na kilo čokolády dokonce sedmnáct tisíc litrů vody. Dokážete si to představit? Od stolu nevstaneš, dokud to nesníš! Většinová česká společnost si svůj životní standard zvykla automaticky považovat za samozřejmost. Příznivá ekonomická situace nás nenutí šetřit. Nakupujeme očima, oči jsou k žaludku bezohledné. Kocháme se hromadami jídla, které nemůžeme sníst. Celá jedna třetina produkce potravin končí v odpadkovém koši. Podle organizace Zachraň jídlo by vyplýtvané potraviny nakrmily všechny hladovějící lidi světa, a to hned několikrát. To, že dnes většinu potravin kupujeme navíc zabalenou, převážně v plastu, je další hřích proti planetě Zemi. Naše rouhání nezná míru. I naše blasfémie je opulentní. Víme a nevadí nám to, že až tři čtvrtiny ztrát vyprodukovaného jídla vznikají celosvětově ještě „před kuchyňským stolem“. V bohatém světě se klade důraz na svádění zákazníka. Spotřebitel nemá rád problémy, miluje vstřícnost a pohodlí. Velké problémy je proto třeba zamaskovat. Ty, které přímo nevidí, jako by se ho netýkaly. U těch menších, kterým každodenně čelí, mívá pocit, že jim rozumí a může je ovlivnit. Pocit, že má vliv na změnu, mu skýtá dokonce jistou míru uspokojení a vlastní důležitosti. Tento moment má pak šanci oslovit i širší společnost a následně i systém. Otázka „Skutečně to všechno sníme?“ by tak mohla zaznít před každým vstupem do supermarketu. Od marketérů ji však neuslyšíme. Příroda disponuje svou vlastní autonomií, kterou jako lidstvo, zdá se, začínáme už pomalu chápat. Od reflexe k činu vede ovšem dlouhá cesta. Na jejím počátku se po nás chce pokora, protože globální procesy neovládáme, naopak jsme jim podřízeni a musíme to plně respektovat. Příroda sama neplýtvá ničím, něco jako nepotřebný odpad v ní nenajdeme. Vyhazování jídla přitom není jen neúcta k potravě jakožto daru, ať už přírody nebo od Boha. Je to také neúcta k ostatním lidem, ke krajině a potažmo k planetě. Má obrovský negativní vliv na životní prostředí. Téměř 8 % uhlíkových emisí vypouštěných do atmosféry pochází z vyhozených potravin a jejich zpracování. V Evropské unii samotné jde o 170 milionů tun CO2 emisí. Skleníkové plyny přitom vznikají samozřejmě už při produkci samotné. Když jídlo vyhodíme, všechny tyto plyny jsme vyprodukovali naprosto zbytečně. Nad takovým plýtváním se tají dech. Nevyhazovat jídlo je tak jedna ze zaručených cest v boji proti změně klimatu, po které se můžeme navíc vydat úplně všichni, a to okamžitě.  Na půlnoční mši nepatří ekologické kázání, o půlnoci je pozdě, vše je nakoupeno. Svou ekologickou míru si v sobě nosíme každý den. Průzkumníci kontejnerů a popelnic by o její kvalitě mohli podat relevantní zprávu. A řekli by, že jedině bída by vyléčila naši slepotu a bezohlednost.  Více té něhy! V teple nadbytku se dobře zapomíná na soucit a solidaritu. Zvykli jsme si pokládat štěstí za privátní záležitost. Všeobsáhlá privatizace je znamením doby a nevyhnula se ani základním civilizačním hodnotám. Vánoce jsou dnes vlastně jediným časem, kdy se pokládá za povinnost vzpomenout na potřebné. Charita patří k dobrým zvykům a je celkem jedno, že se přitom hodně zpívá. Show uspokojí dobrodince, být ušlechtilý je snazší, když vás při tom někdo vidí. Zviditelněný dárce je spokojený dárce. Bible v knize Přísloví chválí „znamenitou ženu“, která „štědře otvírá svou dlaň ubohým a pomocnou ruku chudým nabízí“. City a soucitem se nedá plýtvat a nelze je tedy ani na někoho vyplýtvat. Nejblíže jsme si s druhými, když si uvědomíme, jak osudově nás spojuje možnost ponížení. City jsou skutečně „sustainable“, tedy udržitelné, schopny trvat po určitou dobu. V trvalé citové exaltaci by byl život nesnesitelný, ale stejně vražedná je i trvalá lhostejnost. T. G. Masaryk řekl, „humanita může být zkušeností potvrzena, nikoliv však vyvrácena“. Jde o důkaz mravní zralosti jedince, je-li schopen se starat a pečovat i o své okolí.  Vrátíme-li se ke vztahu přebytku a spokojenosti – není tedy rozumné hledat štěstí a naplnění právě ve sdílení? V soucitu a solidaritě? A třeba i v ohleduplném zacházení s přírodou a jejími zdroji? Vše nasvědčuje tomu, že i Vánoce a jejich skutečný smysl by měly projít důkladnou recyklací. Dá se ale sladit kouzlo mýtu se světem virtuálních realit? Neztratili jsme nenávratně schopnost zažít tajemství zrození člověka jako unikátní mystérium vesmíru? Nezavalili jsme toto jitřní okouzlení hromadou zbytečností, skládkou marného odpadu?    Text vyšel v Literárních novinách 12/2018. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-25 13:45:00

Armáda si připsala unikát, poprvé seskočilo v horách několik jednotek

Pro turisty nezapomenutelný zážitek, pro pětatřicet vojáků 102. průzkumného praporu premiéra. Vůbec poprvé a jako první mezi jednotkami pozemních sil si prostějovští průzkumníci vyzkoušeli seskok v horách – konkrétně na Labskou louku v

Čas načtení: 2024-03-25 22:03:00

Armáda ČR si připsala unikát, poprvé seskočilo v horách několik jednotek

Pro turisty nezapomenutelný zážitek, pro pětatřicet vojáků 102. průzkumného praporu premiéra. Vůbec poprvé a jako první mezi jednotkami pozemních sil si prostějovští průzkumníci vyzkoušeli seskok v horách, konkrétně na Labskou louku v Krkonoších. Příprava nevšedního výcviku trvala od prvotního nápadu tři roky a podle velitele praporu si vyžádala mimořádně pečlivou přípravu v oblasti logistiky.

Čas načtení: 2024-05-14 10:00:00

Auta dnes může prodávat každý lúzr, říká k testu autosalónů novinář

Investigativní tým MF DNES a iDNES.cz opět po roce otestoval české autosalóny. Průzkumníci ve složení Lenka Vichnarová a František Dvořák přijali pozvání do Rozstřelu, a jak sami potvrdili, po dvanácti měsících se nic nezměnilo.

Čas načtení: 2024-06-13 13:13:00

Po zmizelém letadle pátrali přes padesát let. Teď ho našli na dně jezera

Po více než 50 letech mělo být nalezeno letadlo, které se ztratilo v roce 1971 v americkém Vermontu. Objevit ho měli průzkumníci na dně jezera v hloubce asi 60 metrů. Použili k tomu dálkově řízenou ponorku a identifikovali specifické lakování letadla.

Čas načtení: 2024-06-25 13:07:25

Ukrajinci zasáhli ruský polní muniční sklad 

Dnes, 25. června, zasáhli ukrajinští průzkumníci nepřátelský polní muniční sklad v Olchovatském okrese Voroněžské oblasti, píše deník Ukrajinska Pravda. The post Ukrajinci zasáhli ruský polní muniční sklad  first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-07-08 15:21:00

RECENZE: Pán hory je děsivý a návykový

Zmizelá dívka, zmizelý muž, temná hora, tajemná a málo přístupná místa, jejich průzkumníci, nadšenci do modelů vlaků a figurky bez obličejů. To jsou klíčové motivy thrilleru Pán hory, jehož autorem je Švéd Anders de la Motte. Pět let pracoval jako policista, dělal v civilních bezpečnostních službách a netají se tím, že získané zkušenosti při psaní využívá.

Čas načtení: 2024-08-30 05:00:00

Kauza Telegram: Spoléhá ruská armáda na aplikaci uprchlého Durova?

Ruský vojenskoprůmyslový komplex vynaložil spoustu času a zdrojů na vývoj uceleného komunikačního systému pro bojiště, po desítkách let však stále nefunguje – a velitelé, průzkumníci i dělostřelci do velké míry závisejí na prostředcích určených pro veřejnost, píše server Meduza. Zejména na službě Telegram. Se zatčením jejího šéfa ve Francii teď v Rusku propukla panika: Neodhalí Západu vojenská tajemství, nenaruší armádní mašinerii?

Čas načtení: 2024-09-02 05:00:00

Ukrajinci začali proti Rusům vysílat robotické psy. Chtějí z nich udělat „kamikadze" zbraně

Ukrajina začala ve válce proti Rusku využívat také robotické psy, píše americký deník The New York Post. V současnosti fungují jako průzkumníci, nicméně v budoucnu by je Ukrajina chtěla začít využívat ke „kamikadze" útokům.

Čas načtení: 2024-09-08 17:10:00

17:10 City: Příběh celého města

Polární průzkumníci by na nové výpravě rádi narazili na něco velkého... Americký animovaný seriál[online]

Čas načtení: 2024-10-06 19:44:38

Co je to urbex?

Urbex (zkráceně urban exploration) je činnost, při které lidé prozkoumávají opuštěné nebo nepřístupné stavby, často bez povolení. Mezi tyto stavby patří opuštěné budovy, továrny, tunely, kanály nebo dokonce celé města duchů. Lidé, kteří se tomuto věnují, se nazývají urbex průzkumníci. Hledají zapomenutá a skrytá místa ve městech. Urbex je podzemní subkultura, která spojuje dobrodružství, fotografii a někdy i aktivismus.

Čas načtení: 2025-02-03 08:20:00

Někdejší textilka skrývá příběhy i nebezpečí. Urbexer: Zažil jsem i útok střepem

Stroje se tu dávno zastavily, přesto minulost bývalé liberecké továrny stále připomíná řada artefaktů. Ať už se jedná o textilní stroje, role látek či spisy pracovníků. Objekt se tak přeměnil ve schránku času, kterou občas naruší průzkumníci, lidé bez domova a zloději kovů.

Čas načtení: 2025-04-25 10:32:00

Sověti nejdřív na Američany stříleli. Před 80 lety se armády setkaly u Torgau

V severosaském městě Torgau se před 80 lety, 25. dubna 1945, setkali na Labi američtí a sovětští vojáci na cestě k porážce nacistického Německa. Toho dne v 16:40 hodin narazili američtí průzkumníci 69. pěší divize ve městě Torgau, vzdáleném 120 kilometrů jižně od Berlína, na předvoj 58. sovětské gardové divize.

Čas načtení: 2025-06-01 12:00:11

U Melitopolu explodoval ruský vojenský vlak

Ukrajinští průzkumníci vyhodili poblíž Melitopolu do povětří ruský vojenský vlak. Uvedlo to ukrajinské ředitelství rozvědky ministerstva obrany (DIU). Ukrajině se tak podle vyjádření úřadů podařilo narušit klíčovou logistickou tepnu pro moskevské síly na okupovaných územích Záporožské oblasti a Krymu.

Čas načtení: 2025-07-18 02:15:00

02:15 Ježíš

Bibličtí průzkumníci se tentokrát vydávají po stopách skutečného zločinu, justiční vraždy (2013)[online]