Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-01-02 09:23:45

Ekonom Kovanda: Toto je těžká rána pro světový boj s klimatickými změnami

Ekonóm Lukáš Kovanda komentoval nedávný krok dvou velkých amerických bank, Bank of America a Citigroup, které oznámily svůj odchod z bankovní klimatické aliance OSN.... Článek Ekonom Kovanda: Toto je těžká rána pro světový boj s klimatickými změnami se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2025-07-04 13:14:41

Emisní povolenky jsou strašákem. Česko s dalšími státy žádá jejich úpravu a nesouhlasí s klimatickými cíly

Česko nesouhlasí se stanovováním dalšího klimatického cíle, jak ho dnes navrhla Evropská komise. Je potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty, řekl premiér Fiala.

Čas načtení:

Poznejte nejkrásnější místa Norska

Norsko je jednou ze zemí Skandinávie a svou rozlohou patří mezi deset největších zemí Evropy. Jedná o zemi s tvrdými klimatickými podmínkami, ale s o to nádhernější krajinou, která je na mnoha místech

Čas načtení: 2023-12-14 00:00:00

Rakúsko: Mariazell a Mariazeller – Bürgeralpe

Maličké mestečko Mariazell patrí k najvýznamnejším pútnickým miestam v strednej Európe. Zároveň je horskými klimatickými kúpeľmi, nad ktorými sa rozprestiera obľúbené lyžiarske stredisko Mariazeller – Bürgeralpe, ktoré čoraz viac vyhľadávajú aj lyžiari zo Slovenska a Čiech.   Text a foto: O. Kubáčková

Čas načtení: 2020-04-16 10:48:37

Koronavirová pandemie: test lokálních přístupů a globální koordinace

Současná pandemie může mít vážné dopady jak na zdraví a životy mnoha lidí, tak na dlouhodobé uspořádání světa – podobně jako působily v dějinách jiné závažné nemoci či války. Bývalý ministr zahraničí USA a národní bezpečnostní poradce Henry Kissinger ve svém článku Koronavirová pandemie navždy změní světový řád zdůrazňuje, že je nutné jak zvládnout současnou pandemii, tak se začít připravovat na novou éru. Vláda by měla zajistit ochranu zdraví lidí a chod země a zároveň by všichni měli začít pracovat na proměně podmínek, které by byly schopny reagovat na bezprecedentní společenské, technologické a geopolitické proměny. Jürgen Habermas ve svém posledním rozhovoru o koronaviru Ještě nikdy jsme toho nevěděli tolik o naší nevědomosti klade důraz na rizikový charakter naší proměňující se komplexní společnosti. Nejistota se podle něj netýká pouze vědomostí o epidemických rizicích, ale také poznání obtížně předvídatelných důsledků v oblasti společnosti, ekonomiky a politiky. Globální rizika a jejich důsledky Habermas svým poukazem na rizika současné společnosti navazuje na teorii světové rizikové společnosti Ulricha Becka, jenž vysvětluje rizikovost prostřednictvím velmi komplexní a technologické provázanosti různých částí společnosti ve světě. Současná pandemie přináší rizika také v oblasti násilí, neboť je rovněž názornou případovou studií šíření patogenu v potenciální budoucí biologické válce. Obecně platí, že čím rychleji je společnost globalizována, tím více se naráží na rozpory a konflikty, neboť lidé a společnosti na tento překotný vývoj nejsou ještě připraveny. Lidé přitom tyto rozpory zažívají i ve svém každodenním životě, který na první pohled vypadá běžně a lokálně. Východiskem by mohl být přístup, kterému Stephen Chan říká lokální kosmopolitismus, jenž na jedné straně vychází z místních (afrických, čínských, evropských a dalších) způsobů řešení globálních výzev a na straně druhá má na paměti potřebu společného globálního jednání. Nový koronavirus (SARS-CoV-2) a jím vyvolané infekční onemocnění COVID-19 přestavuje globální riziko s lokálními dopady, jež by se nemělo podceňovat, podobně jako nepodceňujeme nemoci, na něž každý rok zemře nejvíce osob, tj. na kardiovaskulární nemoci, mrtvice, nádorová onemocnění, různé závažné respirační problémy a další onemocnění, která jsou zároveň komorbiditami s COVID-19. Kromě toho podle Světové zdravotnické organizace zemře na světě každý rok na „běžnou“ chřipku od 290 tisíc do 650 tisíc lidí, kdy se nakazí stovky miliónů lidí. Bez zavedení přísných vládních opatření proti koronaviru včetně omezení vycházení a nošení roušek by však v případě koronaviru mohl být počet nakažených oproti obvyklé chřipce nezvladatelný, přičemž úmrtnost by mohla být až desetkrát vyšší. Solidarita, strach a nespravedlnost Pozitivním jevem koronavirové doby je jistě to, co lze vnímat jako vzedmutí vlny solidarity, kdy lidé doma šijí roušky a rozdávají je potřebným, nosí obědy lidem v první linii záchranářů apod. Je však třeba si uvědomit, že jedním z motivů, které stojí v pozadí této charitativní vlny, je strach. Strach v boji o vlastní přežití a o své zdraví, o osud svých blízkých; i nejistota, co vlastně bude dál. Je to existenciální a pro některé rovněž existenční otřes. Ačkoli se o koronaviru zjednodušeně říká, že je rovnostářský či demokratický, skutečnost je taková, že se sice každý člověk může nakazit, ale především chudší lidé a lidé z marginalizovaných etnických skupin mají horší životní a pracovní podmínky, v nichž je pravděpodobnost jejich nakažení daleko větší než u lidí z vyšších příjmových skupin. Značně horší situace je v rozvojových zemích, kde mnoho lidí nemá dostatečné nebo žádné zdroje pitné vody, finance ani na mýdlo, o životě ve favelách a slumech v Latinské Americe, Asii, Africe ale i jinde ani nemluvě. Přestože koronavirus postihuje v rozvinutých zemích přibližně stejně muže i ženy, ženy jsou hlavně v rozvojových zemích potenciálně ohroženy na zdraví a životě více, neboť představují kolem 70 procent globálních chudých. Celosvětově ženy tvoří také kolem 70 % lidí pracujících ve zdravotnictví, čímž se dostávají do první linie nebezpečí nakažení nemocemi. Koronavirus reprodukuje současné nerovnosti, a ještě je často zhoršuje. Oxfam odhaduje, že se kvůli koronavirové pandemii může dostat do chudoby další půl miliarda lidí, pokud se nezaujmou opatření na pomoc rozvojovým zemím. Eduardo Suplicy a také Josué Pereira da Silva prosazují v této situaci jako řešení v Brazílii všeobecný základní příjem, jehož reálné zavedení má nyní stále větší podporu nejen v Brazílii, ale také ve Španělsku a dalších zemích. Odlišné přístupy Vlády v různých zemích světa zvolily odlišné přístupy k šíření koronaviru. Nicméně základních přístupů existuje pouze několik a mezi nimi škála možností. Jedním z nich jsou přísná opatření s uzavřením nakažených oblastí, omezení vycházení, nošení roušek, zavření výroby, obchodů apod. Tento přístup zavedla Čína. Některé země, především Itálie a Španělsko, na začátku pandemie zareagovaly se zpožděním. Pak sice byla přijata přísná opatření jako v Číně, ale ta už nemohla mít ten pozitivní efekt jako např. v ČR, i když byla v Itálii zavedena i přísněji. Česká republika nejprve vyčkala na vhodnou dobu, aby opatření nepřišla překotně příliš brzy nebo příliš pozdě, a již jako druhá v Evropě zareagovala přísnými opatřeními. Některé další evropské země reagovaly podobně. Odlišný postoj zaujaly například britská a americká vláda se svým přístupem laissez faire. Po ohlášení původního odhadu dvou set tisíc úmrtí divokým promořováním kvůli získání „stádní imunity“ musela britská vláda pod tlakem veřejnosti svůj přístup přehodnotit a zpřísnit pravidla, ale přes tato přijatá opatření odhad stále činí přes třicet tisíc očekávaných úmrtí. To je téměř nejvíce ze všech zemí světa, hned po prognózovaných údajích v USA, kde je již nyní situace globálně nejhorší.  Chytrá karanténa a rizika Existuje rovněž možnost dalšího kroku, který volí například Česká republika, jímž je dobré zavádění chytré karantény a dalších technologických pomůcek pro trasování apod. Tyto přístupy se již osvědčily v Singapuru, Jižní Koreji a dalších zemích. Nové technologické přístupy v současné době v boji proti pandemii přijímá jako dočasné řešení stále více politiků a občanů. Nejde přitom jen o boj o přežití, ale také o boj o jejich uznání jako lidských bytostí, jež chtějí být respektováni jako ti, kteří chrání své blízké a další osoby ve svém okolí. Občas se připomíná, že dosud byly tyto technologické přístupy v Evropě často považovány za příliš velký zásah do soukromí a za elektronickou formu sociální kontroly. Na rozdíl od východoasijských společností, kde je průnik elektroniky do životů lidí větší – jako by se ovšem zapomínalo na ochotu občanů evropských zemí poskytovat běžně svá data zábavním sociálním sítím. Tato rizika je třeba mapovat a obrátit je pozitivně ve větší elektronickou demokratickou participaci občanů. Dosavadní dvojznačné elektronické přístupy však budou pravděpodobně vyžadovány také v souvislosti s klimatickými změnami v případě budoucích přírodních katastrof. Pandemie jen učinila další krok tímto směrem. Přeskupení globálních sil Za pozornost stojí základní scénáře vývoje pandemické krize, které pro následujících období vypracoval mezinárodní tým ACAPS. Vzhledem k politicko-ekonomickému směřování lze říci, že dočasně patrně zavládnou tzv. deglobalizační tendence ve výrobě a obchodu v globálním kapitalismu. Snahy o relokaci menšího množství zahraničních výrobních kapacit již začaly, přičemž se tento trend může časem zvětšit. To může učinit makroregiony světa soběstačnějšími. Nicméně i tak se bude celkově jednat o značně globalizovanou společnost, pokud ji porovnáme s tím, jak byla provázána například před dvěma dekádami, natož před dobytím amerického kontinentu. Jde tedy skutečně spíše o korekci než o deglobalizaci. Ostatně globální interakce probíhaly v dějinách vždy rozporuplně ve vlnách globálních integrací, následných dezintegrací a poté ještě větších globálních integrací. Hlavní by přitom mělo být úsilí o místní i globální spravedlnost. Proti rasismu a nesnášenlivosti Zvláštní zpravodajka OSN pro problémy rasismu, xenofobie a nesnášenlivosti Tendayi Achiume kritizovala „nezodpovědnou, diskriminační státní rétoriku“ některých politiků, kteří komentovali pandemii k jednotlivým zemím. Obvykle se setkáváme s tím, že se poukazuje na nezamýšlené důsledky pozitivních událostí. Ulrich Beck však ve své knize Metamorfóza světa upozornil, že je důležité vidět také opak, tedy pozitivní důsledky negativních událostí neboli emancipační charakter katastrof. Také z koronavirové pandemie si můžeme odnést ponaučení a emancipovat se z dosavadních nesnášenlivých pout. Bude přitom ovšem třeba jak respekt k úspěšným lokálním přístupům k pandemii, tak také ochota vzájemně se od sebe učit a společně koordinovat jednotlivé kroky.   Článek patří do série deseti textů, které se na koronavirovou pandemii nezaměřují z lékařského hlediska, ale z perspektivy toho, jak pandemie komplikuje život společnosti a politiky. Sledují především vládní opatření ve významných makroregionech světa a reakce na ně ve společnosti. Všechny články jsou dopsány do jednoho data, konkrétně do Velikonočního pondělí 13. dubna 2020, aby bylo možné učinit si v jeden čas srovnávací představu o vývoji koronavirové pandemie po více než čtvrt roce ve světě. Autory článků jsou členové Centra globálních studií a jejich externí spolupracovníci. Za prezentovaná stanoviska odpovídají jednotliví autoři. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-10-14 14:23:56

K agresi vůči Kurdům nelze mlčet: Můžeme požadovat sankce a vyloučení Turecka z NATO

Bezmoc, hněv, slzy, zhnusení, to vše se vnímám, když vidím informace přicházející v posledních dnech ze Sýrie, kde Turci spolu s islamisty útočí na Kurdy a jejich spojence. Chybí mi slova, jsou to jen shluky písmen. Zdá se, že se nic nezměnilo, stejně jako v roce 1938, kdy jsme my byli zrazeni tzv. mocnostmi, se nyní totéž stalo Kurdům. Navíc nyní Česká republika jakožto člen NATO, tedy my všichni, je v podstatě spojenec Turecka a jeho fašizujícího islamistického režimu. Kurdové se ovšem, na rozdíl od nás, nevzdají. Jsou to statečný národ a nejen to. V rámci svých komunit se snaží o demokratický, autonomní systém vlády, kde jsou mimo jiné kurdské ženy rovnoprávné s muži. Nevídané v muslimském světě, a i proto jsou islamistům, mezi něž pochopitelně Erdogan a jeho režim náleží, takovým trnem v oku. I proto bychom je měli ze všech sil podporovat. Oni bok po boku bojují za svou zem, za svobodu a životy. A nenechme se mýlit v našem středoevropském kotlinkovém klídku, ono se tam v podstatě bojuje i za nás. Zda se bude zase historie opakovat, či přeci jen nyní se dokáže svět jasnému agresorovi postavit hned na začátku. Zatím to tak nevypadá, bezpáteřní Trump hledící jen na své volební preference a finanční prospěch, bezzubá EU s jalovými prohlášeními a představitelé NATO breptajících něco o oprávněné starosti Turecka o své hranice. Turky podporovaní islamisté znásilnili a ukamenovali umírněnou kurdskou političku, mladou ženu, postříleli její doprovod, vše si to natočili a turecká oficiální média tuto do nebe volající zrůdnost popisovala jakožto úspěšnou eliminaci. Do toho umírají další bezejmenní lidé a svět přihlíží. Ne, že by toto byla jediná nespravedlivá šílená agrese, která se na světě děje, o to nejde. Nemůžeme ale prostě mlčet, nemůžeme být v jednom spolku s režimem, který toto páchá. Co můžeme dělat? Možná se nám zdá, že nic. Nebo že jen hodně málo. Ale i málo je lepší než sedět s rukama v klíně. Dokud Turecko nezastaví agresi a nestáhne se zpět na své území, můžeme apelovat na své zastupitele s jasnými požadavky: tvrdé sankce proti Turecku (a to nejen na vývoz zbraní), vyloučení Turecka z NATO, vyslání vojsk NATO či mezinárodních sil na turecko-syrskou hranici s cílem zachovat celistvost hranic Sýrie a zabránit Turkům a jejich spojencům v páchání válečných zločinů. A co můžeme udělat jako jednotlivci? Účastnit se demonstrací proti turecké agresi, bojkotovat tureckou ekonomiku – v našem případě jde hlavně o Turkish Airlines a o dovolené v Turecku. Finančně podporovat organizace pomáhající přímo na místě, například Kurdský červený půlměsíc a jiné. Bylo by naivní si myslet, že se nás to netýká. Je to stejné jako s klimatickými změnami a devastováním přírody. Provázaný není jen ekosystém, ale i lidské společenství. Máme tu krásný podzim a vše se zdá v pořádku. Ale v ne až tak vzdáleném Kurdistánu to v pořádku není. Myslím, že my to chápeme i více, než některé jiné národy. V naší historické paměti, v našich buňkách je zapsán zážitek zrady velice silně. Zvoní, zvoní zrady zvon – zní slova známé básně z oné doby. Nedopouštějme, abychom mlčky stáli na straně těch, kteří ho rozhoupali… {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-07-29 07:09:28

Evropa: Spolu jsme nejsilnější aneb rudé dánské volby

Sociální demokracie si zakládá na sounáležitosti a solidaritě, šla do voleb s heslem „Spolu jsme nejsilnější“. Volby jsou nejen vítězstvím sociální demokracie, ale celého rudého bloku. Rudé levicové strany znatelně posílily od minulých voleb v roce 2015 a obdobně stejně znatelně oslabil modrý blok, do něhož spadají strany liberalistické nebo nacionalistické, někdy obojí najednou. Celkem se k volbám dostavilo 84,6 % Dánů, což je obvyklý standard. Do rudého (rød) bloku, který zasedá v parlamentu FOLKETINGET nalevo od řečnického pultu, spadají strany oficiálně definované jako levicové a socialistické. Naopak strany liberalistické, konzervativní a nacionalistické jsou strany modré (blå) a zasedají napravo od řečnického pultu. V barvách a v tom, kdo je levicový a kdo je pravicový, mají Dánové zatím jasno.  NÁVRAT K TRADICI aneb ZVYK JE ŽELEZNÁ KOŠILE Vítězství sociální demokracie hodnotí Dánové jako návrat k „tradici 20. století“ (Weekendavisen 13. 6.) v dobrém i špatném slova smyslu, záleží na tom jak kdo. Vítězové hovoří nadšeně, že se národ vrátil tam, kde byl po 77 let, když většina voličů odevzdala svůj hlas pokaždé sociální demokracii. Strana vyhrávala suverénně a bez přestávky od roku 1924 až do osudového roku 2001! Jiní si zase myslí, že změnit zažitou národní kulturu včetně té politické je asi nemožné. Zvyk je železná košile. Dánové se všichni i ti napravo (kromě extremistických elementů) považují za národ sociální, solidární a jsou na tyto své kvality pyšní. Vítězové červnových voleb si nedají ujít příležitost, aby podtrhli epochální výsledek dánských voleb: Uprostřed liberalisticky zaměřeného světa vyhrává v Dánsku levice! A také se pyšní tím, že zatímco jiné země se potýkají s pravicovým nacionalistickým xenofobním extremismem, v Dánsku se taková extremistická strana Pevný kurs (Stram kurs) nedostane ani do parlamentu!  Internacionalistický rudý blok  Vítězná sociální demokracie (25,9 %) klade důraz především na napravení škod vzniklých dlouholetou nadvládou liberalistických stran jak doma, tak v EU. Trh se sociální demokracii jeví příliš volný, nelíbí se jí sociální dumping a neférová konkurence. Klade důraz na vylepšení sociálního státu a především na zdravotnictví a školství, zanedbané modrým blokem i za cenu, že by to znamenalo zvýšení daní. Cílem je redukce skleníkových plynů až o 70 % do roku 2030. Sociální demokracie si také přeje přijímat uprchlíky podle kvót a dodržovat smlouvy s OSN. Postoj sociální demokracie k EU? Je pozitivní, ale jako levicové straně jí vadí, že v EU nezvládáme sociální dumping. Ohrožení Dánska jako suverénního a národního státu rudý blok neřeší, protože jako hrozbu je nevnímá. Sociální demokracie dává přednost spolupráci s celým světem. Je to strana internacionalistická. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Programové body uvnitř rudého křídla se od sebe liší pořadím a někdy i způsobem, jak je provést a financovat, ale jsou si podobné. Klima leží na srdci celému rudému bloku. Strana RV (Radikale Venstre (8,6 %) zaznamenala od minulých voleb o 100 % větší zájem a chce do roku 2030 uvést na dánské ulice milión aut poháněných zelenou energií. Dieselové a benzinové motory budou eliminovány. Financování? Zdaněním například letecké dopravy. A EU? Strana má slogan: „Více EU, děkujeme.“ Od minulých voleb v roce 2015 brojí silně posílená SF Socialistická strana lidová (7,7 %) proti narůstající nerovnosti ve společnosti. Také chce zredukovat 70 % skleníkových plynů do roku 2030, což si přeje i strana Enhedslisten (6,9 % ) nejlevicovější a nejkritičtější k Evropské unii. Neobává se, že EU Dánsko připraví o národní identitu ani o suverenitu, tuto starost nechává nacionalistickým stranám modrého bloku. Argumentuje tím, že právě volný pohyb pracovních sil umožňuje v EU sociální dumping. Ten ostatně přišel do Evropy poté, zdůrazňuje, co byla EU rozšířena o země východní Evropy!  Co mají křídlomodří i rudí společné, je zájem o to, aby nadále prosperoval sociální stát. Ten se stal jednou provždy součástí dánské DNA. Projekt odstartovala sociální demokracie, Dánům se pak podařilo společně ho uskutečnit. Rudí a modří se liší jen v názorech, co lze považovat za optimální stav sociálního státu, jak jej dosáhnout, jak ho financovat, a také, komu je k dispozici.  MODRÝ BLOK Když v osudovém roce 2001 sociální demokracie prohrála volby po 77 letech, kdy vítězila, postoupila své místo středové modré straně liberalistické, agrární Venstre. Venstre není, a nikdy nebyla stranou nacionalistickou, ale stranou liberalistickou, a proto je k EU vstřícná. Řídí se sloganem SVOBODNĚ A SPOLEČNĚ. Slovo svobodně prozrazuje liberalistickou notu, zatímco společně se hlásí k dánské tradici sounáležitosti. Ve volbách v červnu 2019 se stala druhou nejpočetnější stranou po sociální demokracii s 23,4 % hlasů. Venstre je z modrého bloku ve vztahu ke klimatu nejambicióznější, propaguje sociální stát, ve svém programu uvádí: chceme sociální stát, zrovna, jako ho chce sociální demokracie. Rozdíl je ve financování. Venstre chtějí daně snižovat, ne zvyšovat. Sociální demokracie a Venstre se k sobě v posledních letech natolik přiblížily, že nikoho moc neudivilo, že těsně před volbami premiér Lars Løkke Rasmussen ze strany Venstre navrhl předsedkyni sociálních demokratů Mette Frederiksenové, aby spolu po červnových volbách vytvořili koalici. Modrý premiér při té příležitosti prohlásil, že s extremistickými modrými stranami spolupracovat nebude, protože nesdílí jejich nenávistný poměr k lidem. Frederiksenová však s poděkováním nabídku odmítla, chtěla vládu výhradně levicovou a rudou. Čím větší důraz kladou strany modrého bloku na liberalismus či nacionalismus, anebo čím méně je zajímá klima a budoucnost naší planety, tím méně hlasů v červnových volbách získaly. Proto oslabila ultraliberalistická modrá Liberální Alliance (2,3 % ), ztratila dvě třetiny voličů! Finančně byla podporovaná bankéřem a miliardářem Larsem Seirem Christiansenem, čilým vydavatelem děl, jež propagují liberalistický model jako nadřazený. Vydal i překlad textů Václava Klause. I Liberální Allianci ležel na srdci sociální stát, jen si jej představovala financovaný z nízkých daní: snadno by se zakládaly firmy a z jejich zdanění by se financoval sociální stát. Nepodařilo se. Krvácela i nacionalistická dánská Lidová strana (8,7 %), od minulých voleb v roce 2015 ztratila více než polovinu hlasů. Bývala třetí největší stranou! V programu má obligátně striktní cizineckou politiku, obává se o národní stát a dánskou suverenitu a chce znovu postavit hranice. Má však i sociální program zaměřený na život penzistů, spolupracovala v něm i se sociální demokracií. A co klima? Skeptický postoj k oteplování planety vyjádřila nejlépe zakladatelka strany Pia Kjærsgaardová, když přívržence silného omezování skleníkových plynů nazvala klimatickými blázny, což se jí stalo osudným. Do dánského parlamentu se protlačili Noví liberálové (2,4 %), extrémně nacionalističtí, extrémně liberalističtí, ale i extrémně vyhranění proti EU. Jako klasická pravice se obávají, že v Evropské unii Dánsko zmizí z mapy světa.  V Dánsku je léto a nadále vládne známé HYGGE - pohoda. Dánové nejsou zemí rozdělenou, rozhádanou, pravicově extremistickou ideologii zastává jen kolem 4 % obyvatelstva. Dány stmeluje dlouhá tradice národní sounáležitosti a také projekt sociálního státu, který je výsledkem stoleté společné práce a společných hodnot. V poslední době se často klade otázka, zda poměr mezi občanem a státem je otázkou tradice a kultury? Dán odpoví, že je to kultura a tradice, sociální a demokratická, třebaže s různými odchylkami. {/mprestriction}  Autorka je publicistka žijící v Dánsku.

Čas načtení: 2024-02-26 12:31:00

Zima byla pro horskou službu náročná. Zabrat jí dali neukáznění turisté

I když je nyní na horách málo sněhu, horská služba varuje před velmi nepříznivými klimatickými podmínkami. Starý sníh na hřebenech je zledovatělý a uklouznutí může mít katastrofální následky. Jeden takový případ se stal o víkendu na Sněžce.

Čas načtení: 2024-03-01 14:29:33

Veterné elektrárne sú kľúčový a najlacnejší prvok boja s klimatickou zmenou pre Slovensko

Veterné elektrárne sú najlacnejšou cestou v rámci boja s klimatickými zmenami. Podľa energetického think-tanku Ember môžu veterné elektrárne spolu so solárnymi elektrárňami prispieť až k tretine znižovania emisií oxidu uhličitého. Toľko emisií je potrebných znížiť pre dosiahnutie globálneho cieľa.....

Čas načtení: 2024-03-12 10:35:00

Technologie z Pardubic pronikla až na ropnou plošinu

Jen málokterá česká technologie se může pochlubit tím, že pomáhá chránit bezpečí lidí takřka ve všech koutech světa a že to, co vymysleli a vyrobili experti z Pardubic, má dodnes své nezastupitelné poslání také na řadě míst, která se vyznačují třeba klimatickými extrémy. Řeč je o společnosti ERA, která se více než třicet let věnuje vývoji a výrobě technologií, které slouží k řízení letového provozu a detekci sledování cílů. A u příležitostí svého výročí dokonce nechala nahlédnout pod pokličku toho, pod čím jsou experti z Pardubic po celém světě podepsáni.

Čas načtení: 2024-03-14 20:21:55

Budoucnost inovací a transformace v oblasti zemědělství

S rostoucí světovou populací a klimatickými změnami, které představují stále větší výzvu pro tradiční zemědělské postupy, se zemědělský sektor pouští do technologického pokroku, aby mohl udržitelně uspokojit rostoucí poptávku po produkci potravin.

Čas načtení: 2024-03-17 12:52:55

Klimatičtí aktivisté přerušili římský maraton. Bojí se „neuvěřitelného sucha“

Aktivisté z hnutí Poslední generace v neděli přerušili římský maraton. Chtěli upozornit na hrozby spojené s klimatickými změnami. Italská policie aktivisty po chvíli zadržela.

Čas načtení:

Strategické investice, nebo rozpuštění v rozpočtu? Vláda konečně rozhoduje o využití výnosů z emisních povolenek

Ve středu 20. března 2024 bude vláda po velkých průtazích jednat o návrhu novely zákona o obchodování s emisními povolenkami [1]. Desítky miliard korun z prodeje povolenek by měly nově směřovat na investice do snižování emisí skleníkových plynů, adaptací na změnu klimatu a také do fondů zaměřených na vyrovnávání se s klimatickými změnami v rozvojových zemích. Ekologické a rozvojové organizace znovu apelují na ministry a ministryně, aby novelu konečně schválili a následně prosadili v parlamentu. Organizace připomínají, že 100% využití povolenek na zmíněné investice je zakotveno nejen v závazné evropské legislativě [2], ale vláda to slíbila již ve svém programovém prohlášení [3] a pak odsouhlasila ve Východiscích Státní energetické koncepce ČR v dubnu 2023 [4] a ministerstvo průmyslu již dle nich připravilo aktualizovaný návrh koncepce.

Čas načtení: 2024-03-19 19:34:00

Evropská komise představila klíčová opatření k řízení klimatických rizik v Evropě

V důsledku klimatických změn byl rok 2023 vůbec nejteplejším rokem v naší historii. Evropa se navíc čím dál častěji potýká s extrémními klimatickými jevy, jako jsou povodně, zemětřesení či požáry. Evropská komise…

Čas načtení: 2024-03-22 15:02:00

Ladislav Jakl: Klovající zelené vrány

Lze někdy souhlasit se klimatickými fanatiky? Divná otázka, že. Nikdy by mě nenapadlo, že ji někdy položím. A už vůbec ne, že si na ni v jistém smyslu odpovím kladně. Co mě přimělo k tomuto comingoutu?

Čas načtení: 2024-03-24 10:30:00

Chtěli být zelení. Prohráli ale u soudu s ještě zelenějšími... Jakl se baví

Publicista Ladislav Jakl kladně odpověděl na otázku, zda lze někdy souhlasit s „klimatickými fanatiky“. Glosoval soudní spor v Amsterodamu, v němž bojovníci za klima žalovali leteckou společnost KLM, jež se podle nich dopouštěla klamavé komunikace, když prohlašovala, že její služby přispívají k „udržitelnosti“, a soud vyhráli.

Čas načtení: 2024-04-01 08:35:52

Rusové zapíjejí stres. Covid a válka zvedly v zemi spotřebu tvrdého alkoholu

Spotřeba tvrdého alkoholu v Rusku byla loni nejvyšší od roku 2017. Na hlavu připadlo víc než sedm litrů lihu. Nejvíc Rusů pije v oblastech s drsnými klimatickými podmínkami na severu země a Dálném východě. Klesající trend znovu obrátil koronavirus a ruský vpád na Ukrajinu. Podle expertů Rusové nevidí jinou cestu, jak překonat stres.

Čas načtení: 2024-04-01 13:07:00

Spotřeba tvrdého alkoholu v Rusku byla loni nejvyšší od roku 2017 (video)

Spotřeba tvrdého alkoholu v Rusku byla loni nejvyšší od roku 2017. Na hlavu připadlo víc než sedm litrů lihu. Nejvíc Rusů pije v oblastech s drsnými klimatickými podmínkami na severu země a Dálném východě. Klesající trend znovu obrátil

Čas načtení: 2024-04-03 10:30:00

Podhoubí: Klimarádi: Někdy je třeba překročit zákon, aktivismus posunul debatu o hnědém uhlí

Projekt Klimarádi vyrůstá z prostředí Klimatické žaloby, která už pět let adresuje nejvyšší státní instituce. Žaloba je namířena na Vládu České republiky a čtyři ministerstva a vyjadřuje nespokojenost s nesouladem mezi klimatickými závazky a proklamacemi na jedné straně a se skutečným politickým jednáním příslušných orgánů. Klimarádi se průtahy ve sporu rozhodli využít působením zdola a propojením světa práva a vzdělávání s klimatickou změnou.

Čas načtení: 2024-04-08 06:00:00

Jak snadno vypěstovat CBD konopí doma – 5. díl

Rostliny konopí mohou mít různou strukturu, která je dána jejich genetickou výbavou. Tvar a výška jsou ale ovlivněny i prostředím, v němž rostou. Navíc máme k dispozici i řadu technik, kterými můžeme rostliny přimět k tomu, aby rostly tak, jak se nám to zrovna hodí. Ovlivňování tvaru rostlin je velmi rozšířené u mnoha pěstitelů, a to zejména při pěstování pod umělým osvětlením. V omezeném prostoru například nechtějí, aby byly rostliny příliš vysoké, takže si výšku přizpůsobí daným podmínkám. Správně zvolené techniky mohou přinést ovoce i v podobě vyššího výnosu a kvalitnější úrody.  Neinvazivní způsoby ovlivnění tvaru Než se pustím do popisu invazivních technik, jako je odstraňování částí rostlin, musím zmínit několik postupů, které spolehlivě fungují i bez jakéhokoli zásahu do porostu. Základním předpokladem ovšem je, abyste měli plnou kontrolu nad klimatickými podmínkami v pěstírně. To znamená, že tyto techniky lze využít pouze při pěstování pod umělým osvětlením. Týkají se především teploty a intenzity osvětlení. Tvarování teplotou Konopí je možné pěstovat při různých teplotách a jsou odrůdy, kterým se dobře daří i v chladnějších oblastech. Při pěstování pod umělým osvětlením ale nejčastěji doporučuji udržovat denní teplotu mezi 22 a 30 °C, noční by pak neměla klesat pod 16 °C. Z hlediska ovlivňování stavby rostlin ale nejsou tak důležité mezní hodnoty – důležitější jsou rozdíly mezi denní a noční teplotou. Ten rozdíl se někdy označuje jako DIF (z anglického ... The post Jak snadno vypěstovat CBD konopí doma – 5. díl appeared first on Magazín Konopí.