Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-04-10 10:00:00

Izraelský plán pro Gazu je jasný: „dobýt, vyhnat, osídlit“

Fakta a slova jeho vlastních představitelů to potvrzují. Otázkou je, nakolik bude tento proces řídit Washington.Zprávy z tohoto týdne, založené na satelitních záběrech a svědeckých výpovědích vojáků IDF, odhalují, že Izrael vytyčil uvnitř Gazy podél hranice s Izraelem téměř kilometr hluboké „nárazníkové pásmo“. Téměř veškerá hospodářská a obytná infrastruktura v této oblasti byla zdemolována a obyvatelé Gazy žijící a pracující v této oblasti byli násilně přemístěni.Pokračující dobývání pásma Gazy Izraelem, vyhánění Palestinců, kteří zde žijí, a opětovné zakládání izraelských osad jsou hlavními parametry, které určují novou mapu vytvořenou krví a ohněm druhé palestinské války.Izraelská politika týkající se budoucnosti Gazy a jejích 1,8 milionu obyvatel založená na tomto základu byla s největším nadšením přijata obnovenou izraelskou pravicí.Rezonují však také u izraelské veřejnosti, která je nucena čelit nedořešeným otázkám stoletého konfliktu, míní Geoffrey Aronson. 

Čas načtení: 2024-09-24 10:00:00

Nová ruská balistická raketa Sarmat vybuchla při zkušebním startu

Analýza satelitních snímků ukazuje 60metrový kráter na silu, který naznačuje katastrofické selhání po zážehuPodle analýzy satelitních snímků se zdá, že ruská mezikontinentální balistická raketa Sarmat - na Západě známá jako Satan II - utrpěla během zkušebního startu „katastrofální selhání“.Snímky pořízené 21. září společností Maxar ukazují kráter široký asi 60 metrů na odpalovacím silu na kosmodromu Pleseck v severním Rusku. Odhalují rozsáhlé poškození, které nebylo na snímcích pořízených dříve v průběhu měsíce vidět.

Čas načtení: 2025-01-17 11:08:00

SATurnin-1: největší česká družice ve vesmíru bude sloužit obraně a bezpečnosti

Praha 17. ledna 2025 (PROTEXT) - Česko má na oběžné dráze svého služebníka SATurnina-1, který má za úkol pořizovat snímky planety. Družici vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon-9 společnosti Space X v rámci mise Transporter 12 v úterý 14. ledna 2025 krátce po osmé hodině večer. Družice komunikuje a je funkční.SATurnin-1 je největší českou družicí ve vesmíru. Rozpětí po roztažení solárních panelů je 87 cm, tělo družice má rozměry 32 cm x 22,5 cm x 22,5 cm. Hmotnost je přibližně 14 kilogramů. Jedná se o vědecko-výzkumnou misi se zaměřením na moderní technologie dálkového průzkumu Země.Klíčové komponenty družice jsou vyvinuty v České republice, integrována byla v tzv. „clean rooms“ v areálu VZLU AEROSPACE v pražských Letňanech. Na rozdíl od jiných družic není závislá na zahraničních technologiích. Data na palubě jsou zpracovávána algoritmy umělé inteligence. Družice má kameru s vysokým rozlišením určenou pro snímkování Země.„V dnešním světě se stále častěji ukazuje, že mít schopnost pořizovat snímky z vesmíru a díky nim analyzovat dění na Zemi, je bezpečnostní i hospodářská nutnost. SATurnin-1 je další z významných družicových misí VZLU AEROSPACE, které pomáhají České republice naplňovat její zájmy a zároveň přispívají ke znalostnímu, technickému i obchodními rozvoji českého kosmického průmyslu,“ vysvětluje generální ředitel VZLU AEROSPACE Josef Kašpar.V České republice byly vyrobeny klíčové komponenty SATurnina-1, mezi kterými je například systém řízení orientace z dílny VZLU AEROSPACE „Hlavním senzorem je hvězdná kamera, která určuje natočení vůči inerciálnímu systému s přesností v řádu tisícin úhlového stupně. Tato informace pak umožňuje čtveřici reakčních kol otočit družicí a zacílit hlavním teleskopem na přesně zvolené místo na povrchu Země. Trojice magnetických torzních cívek pomáhá reakčním kolům eliminovat vnější poruchové síly zbytkové atmosféry a gravitačního gradientu. Doplňkové senzory orientace jsou tříosý gyroskop, tříosý fluxgate magnetometr a šestice přesných dvouosých slunečních senzorů. Systém je také vybaven GNSS přijímačem pro určení polohy na oběžné dráze. Tak jako všechny ostatní komponenty družice, jsou i komponenty systému řízení orientace redundantní, nejčastěji zdvojené,“ popisuje Petr Svoboda, vědecký pracovník, který na vývoji systému pracoval.Družice byla vyvinuta za významné podpory ministerstva obrany. „SATurnin-1 dále rozšíří schopnosti Vojenského zpravodajství a jeho Satelitního centra, které je budováno od roku 2018. Snímky pořízené Satelitním centrem slouží nejen pro účely zajištění obrany a bezpečnosti ČR nebo aliančních partnerů, ale v případě potřeby je využívají i orgány státní správy a krizového řízení,“ říká ministryně obrany Jana Černochová.„V družici SATurnin-1 máme k dispozici unikátní domácí zdroj satelitních dat, jenž bude možné prioritně využívat pro dlouhodobý monitoring zájmových oblastí. Současně nám to do budoucna přinese finanční úspory, protože budeme méně odkázaní na komerční zahraniční poskytovatele satelitních obrazových dat,“ shrnuje ředitel Vojenského zpravodajství generálmajor Petr Bartovský.První návrh družice vznikl v roce 2022, samotná integrace byla zahájena v roce 2023 a dokončena v září 2024. Následně byl SATurnin-1 v říjnu 2024 transportován z České republiky do Spojených států k samotnému startu. Na vnitřní straně jedné ze stěn družice jsou vygravírována jména těch, kteří se na vývoji podíleli, i týmu zadavatelů.„Projekt posouvá Českou republiku v oblasti družicových misí do nové sféry, samotná družice je vybavená nejmodernějšími prvky pro řízení orientace, zpracování dat na palubě, komunikaci a další důležité prvky. VZLU AEROSPACE i díky tomuto projektu dnes disponuje zkušeným týmem a infrastrukturou pro další mise jako jsou AMBIC, QUVIK, VZLUGEM a jiné mise našich partnerů,“ vysvětluje Juraj Dudáš, ředitel divize Space VZLU AEROSPACE.Sluha Saturnin ze stejnojmenného díla Zdeňka Jirotky tak dostal prostřednictvím mise další neobvyklý úkol. „Tatínkovi by udělalo radost, že se družice takto jmenuje. O vesmírnou problematiku se vždy zajímal,“ řekl Zdeněk Jirotka ml.SATurnin-1 je další z družic, které ve VZLU AEROSPACE byly, resp. jsou vyvíjeny. Po družicích VZLUSAT-1, který se stal nejdéle komunikující českou a československou družicí na oběžné dráze, VZLUSAT-2, který dokázal jako první česká družice pořídit snímky ČR v HD rozlišení a družici SATurnin-1 bude následovat mise konstelace družic VZLUGEM zaměřená na technologie, které dokáží lokalizovat a prozkoumat objekty ohrožující kritickou infrastrukturu Země a družice AMBIC a QUVIK, které byly vybrány Ministerstvem dopravy ČR a ESA jako „ambiciózní české mise.“ VZLU AEROSPACE také spolupracuje mimo jiné na misích ESA, podílel se na vývoji mise družic Proba-3, které byly na oběžnou dráhu vyneseny v prosinci 2024, nebo na testech konstrukce nosiče Ariane 6.VZLU AEROSPACE je národním centrem pro výzkum, vývoj a testování v letectví a kosmonautice. Jeho posláním je poskytovat vědecko-výzkumnou podporu průmyslu a přinášet inovativní řešení.Grafické podklady dostupné na tomto odkazu. Zdroj: VZLU AEROSPACEČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz. 

Čas načtení: 2025-03-24 15:00:56

První Apple Watch s podporou 5G a satelitních SMS si budete moci koupit už letos

Blížící se příchod prvních Apple Watch s podporou 5G sítí a satelitních SMS potvrdil před pár hodinami další důvěryhodný zdroj. Poté, co se tato informace dostala v loňském roce na světlo světa od analytika Ming-Chi Kua, totiž nyní přišel s tím stejným tvrzením reportér Mark Gurman z Bloombergu. I dle jeho zdrojů totiž Apple letos nasadí u modelu Ultra podporu specifické formy 5G sítí spolu s podporou satelitních zpráv, které budou moci využít uživatelé na […]

Čas načtení: 2023-07-12 07:53:57

Červené zářící galaxie mají méně satelitních galaxií než kvazary

Nový výzkum založený na datech z instrumentu DESI, který zkoumá temnou energii, ukazuje rozdílné chování zářivých červených galaxií oproti galaxiím s kvazarem v jádru. První ze zmíněných snadněji rostou v hmotnosti a zároveň nezachycují tolik satelitních galaxií ze svého okolí.

Čas načtení: 2022-02-19 13:20:33

O budoucích válkách robotů – II.

Jak to tedy bude vypadat v nejbližších letech. Začneme jednou základní výhodou, kterou robot, dokonce i neautonomní (a těch je valná většina), proti člověku má. Člověk je suchozemský živočich, který si poradí i se složitým pozemním terénem, ale jiná prostředí (pod hladinou moře, vzduch, natož vesmír) jsou pro něj značně nepřátelská. Dokáže v nich sice s použitím dostatečně vyspělé techniky přežít a dokonce i něco dělat, ale zdaleka ne tak efektivně jako stroj, který nepotřebuje kyslík, teplo, jídlo, ochranu před přílišnou akcelerací atd. Dosti podstatnou součástí hmotnosti dnešních ponorek, letadel atd. jsou jen zařízení, která mají udržet jejich posádky naživu a v dobrém zdraví; z čistě praktického pohledu by bylo výhodnější s sebou takový balast netahat a nahradit jej „užitečným nákladem“ (čidla, přístroje, zbraně, dodatečné palivo a munice…), jak to jen jde. (Toto je mimochodem faktor, který by se uplatnil, i kdyby bylo mladých vojáků k dispozici dost.) Tomu také odpovídá relativní míra robotizace. Vesmír je už dnes robotizovaný téměř kompletně, daleko více než na začátku kosmické éry. Procento pilotovaných letů a množství plavidel určených pro lidi je mnohem menší, než si autoři klasické sci-fi ještě někdy v 60. letech představovali. Tahat „tam nahoru“ veškeré vybavení nezbytné k tomu, aby tam přežil člověk z masa a kostí, se v naprosté většině situací nevyplatí – skoro všechny úkoly se dají řešit strojově a na dálku. Dokonce i loď Dragon, která nyní dopravuje astronauty na oběžnou dráhu, se dá kompletně řídit z pozemního střediska a posádka by se vlastně mohla jenom „vézt“ a kochat se výhledem na matičku Zem. Další plánované lodě jsou na tom stejně. Americký raketoplán ještě lidskou posádku potřeboval, automatizované byly jen některé systémy. Letectvo je robotizované míň než vesmír, ale je patrné, že dronů pozvolna přibývá a pilotovaných letadel ubývá. Živí piloti mají zatím stále ještě určité výhody, zvláště v určitém typu misí (lepší povědomí o situaci, nedají se „hacknout“ nebo zarušit), ale celková bilance se pomalu přesouvá na stranu dronů. Přispívá k tomu skutečnost, že poslední generace stíhaček začínají být pekelně drahé, a to jak z hlediska pořizovací ceny, tak na provozních nákladech; jedna letová hodina F-35 vyšla roku 2020 na 33 tisíc dolarů, což je skoro tři čtvrtě milionu korun, přičemž jeden vojenský pilot by měl ročně nalétat zhruba 350 hodin k tomu, aby si udržel odbornou úroveň. Ne nutně jen na F-35, ale stejně… To je hodně peněz i pro bohaté státy a extra silná motivace pro státy chudší. Poměrně vyspělé drony se vyrábějí například v Turecku, které by při současné úrovni své ekonomiky patrně větší flotilu stíhaček poslední generace ani „neuživilo“ (i kdyby si ji mělo od koho koupit!) Turecké Bayraktary se v posledních letech osvědčily při praktickém nasazení v Libyi i v Náhorním Karabachu a vzbudily zájem i u států jako Velká Británie; přitom jeden kus stojí pouhých pět milionů dolarů. Podstatně hůře se robotizuje námořnictvo, kde hlavní problém nastává v okamžiku, kdy se někde daleko na moři něco porouchá. Dokud všechny systémy fungují dobře, dokáží moderní lodě fungovat i se značně omezenou posádkou, ale jakmile vznikne porucha, začnou potíže; loď se na svoji základnu vrací podstatně déle než letadlo. To byl jeden z problémů, které pronásledovaly americký projekt Littoral Combat Ship. Optimistickou budoucnost ale nejspíš mají malé robotické ponorky jako právě vyvíjená Orca, které můžete v případě krize vypustit do nějakého strategicky důležitého průlivu apod. a hrát si s nepřítelem na explozivní schovávanou. Jedno takové místo, které by pro jejich nasazení bylo ideální, je průliv mezi Tchaj-wanem a Čínou, který by musel být v případě invaze překonán mohutnou flotilou; však také Čína vyrábí svoje vlastní stroje pro autonomní podmořský boj. Nejméně rozvinutá je, celkem nepřekvapivě, situace u pozemního vojska, kde mají lidské smysly, končetiny a schopnost orientace stále ještě nad roboty značný náskok. Hlavní výjimkou je práce pyrotechniků, do které roboti pronikají už čtyřicet let. Přibližovat se k bombě či k nevybuchlému kusu munice osobně nebo prostřednictvím stroje, to je zatracený rozdíl. Výhody a nevýhody pozemních robotů Co další výhody a nevýhody, jak to s nimi vypadá? Na straně výhod jednoznačně je, že robot nepotřebuje spát. V případě dálkově řízeného stroje se prostě vystřídají směny odpočinutých operátorů. Žádné chrnění na stráži, které občas stálo život celou jednotku, žádné duševní útlumy z dlouhodobého nevyspání. Padne-li stroj do zajetí, tedy spíše „stane se kořistí“, největší problém spočívá v tom, že by se nepřítel mohl dozvědět něco o jeho fungování (to lze ovšem řešit dobře mířenou raketou). Ale žádní vystresovaní příbuzní, bojící se o osud svého blízkého, nebudou obléhat palác prezidenta nebo krále. Na rozdíl od člověka nemá smysl robota mučit nebo zabít, natožpak natočit s ním nějaké psychopatické video, jako měl ve zvyku Islámský stát. Roboti a jejich operátoři také tak snadno neztrácejí nervy v obtížných situacích, protože prvek bezprostředního fyzického ohrožení chybí. Toto býval typický problém armád složených ze „zelených rekrutů“, kteří se poprvé v životě ocitli v reálném nebezpečí. Mohl vést k dezercím, panice, zbytečným ztrátám na životech nebo i k masakrům civilistů (podezřelých například z partyzánské činnosti). Profesionální armády dokážou tenhle problém podstatně zredukovat systematickým výcvikem, ale stroj bude k hvízdajícím kulkám vždycky netečnější než člověk. Poslední prvek na straně jednoznačných výhod: pokud je robot rozumně designovaný, lze celkem rychle doplňovat ztráty výrobou dalších robotů. Lidi zdaleka tak snadno nedoplníte, kvalifikované už vůbec ne. A v dnešní demografické situaci ještě méně. Teď ty nevýhody. Ve složitém pozemním terénu (hluboké lesy, jeskyně, obytné budovy) mají lidé pořád ještě náskok, protože je pro nás o hodně přirozenější. Toto se bude pomaličku posouvat, ale spíš ve směru různých drobných létajících strojů. Dnes už jde s dronem docela dobře manévrovat i v lese. I pozemní roboti dnes už zvládnou leccos, ale zatím v laboratorních podmínkách. Aby jim ale totéž šlo i ve větru, dešti a na namrzlých kamenech, to bude ještě nějakou dobu trvat. Dejme tomu deset let? Další nevýhoda robotů: lidské tělo je v určitém smyslu daleko odolnější než současné stroje. Máme samoopravné a sebezáchovné mechanismy, které nám pomáhají zahojit menší zranění. Můžeme nějak fungovat i nevyspaní a hladoví, byť ne donekonečna. Sneseme značné rozpětí teplot. V nouzi zkonzumujeme skoro cokoliv. V tomto jsou roboti křehčí. Pokazí-li se něco, musí nastoupit mechanici a náhradní díly. Vybije-li se baterie, musí se dobít, nelze fungovat ani deset minut na „elektrický dluh“. To znamená, že náskok v robotizaci armád budou mít ty státy, které už teď mají velmi dokonalou logistiku „od skladu až na bojiště“. Ach ano, ještě jedna nevýhoda: dálkově ovládatelné roboty lze v principu „hacknout“, takže buď přestanou fungovat, nebo se dokonce slepě obrátí proti svým pánům. „Blue on blue“ incidenty na bojišti nejsou nic nového (chcete-li drsné čtení, prostudujte si, jak proběhla ostudná rakousko-rakouská bitva u Karánsebese, tehdy ještě bez jakékoliv sdělovací techniky a s deseti tisíci padlých); ale dosud spolehlivý robot změněný v kamikaze, to je zcela specifická kategorie děsu. Samozřejmě s tím ty armády budou počítat a budou mít v takových strojích zabudované různé „kill switche“, ale i ty se vlastně dají zneužít. Toto je také asi jediný způsob, kterým se menší a slabší státy budou moci takové robotické armádě vůbec bránit. Softwarové talenty se vyskytují i v Pákistánu a nepotřebují ke své činnosti příliš rozsáhlou infrastrukturu. Rozhodne globální internet Poměrně zásadní věc, která zatím masovější nasazení robotů ve válce ztěžuje, je právě ta nutnost je na dálku nějak ovládat, což mimo jiné zahrnuje, aby se jejich operátor na tom bojišti vůbec dokázal zorientovat. Přenechat tento úkol čistě robotům samotným je nebezpečné. Umělá inteligence zatím není ani tak daleko, aby dokázala spolehlivě řídit auto ve městě, natož aby rozhodovala o tom, koho má zabít. Ne, že by se takové pokusy nedělaly, ale ani po prvním nasazení takového autonomního dronu na bojišti (Kargu-2, zase turecký výrobek) se vlastně neví, jestli v daný okamžik opravdu rozhodoval robot nebo člověk. Pokud se někdy toto změní, bude nezbytné všechny tyto úvahy přehodnotit, ale zatím to vypadá, že i ono pouhé robotické taxi popojíždějící po Starém Městě Pražském je věc vzdálenější budoucnosti. A z toho plyne, že vojenské roboty bude nutno řídit. Schopnost ovládat stroje na dálku je do značné míry určená kapacitou a spolehlivostí spojení: čím větší, tím lépe. Bohužel už nemůžu najít ten odkaz, ale vybavuji si stížnosti jednoho Američana, který přirovnával současnou kapacitu spojení v Afghánistánu ke snaze vypít kýbl vody koktejlovým brčkem. V tomto ohledu nás v nejbližších deseti letech čekají velké změny, protože začínají vznikat systémy pro globální internet, jako je například plánovaný a pozvolna budovaný Starlink. Ty mají mít naprosto masivní přenosovou kapacitu – v případě Starlinku se bavíme přinejmenším o gigabitech až desítkách gigabitů, s pingem (odezvou) daleko nižším než u geostacionárních družic, protože jde o nízké oběžné dráhy. A vskutku, projekt Starlink americkou armádu velice zajímá. S takto kapacitním a rychlým připojením by bylo možné v každém odlehlém koutě světa nasadit celou flotilu dálkově ovládaných strojů naráz a mít všechno jak na dlani. Většina těch strojů přitom ani nemusí být bojová, stačí, aby „mapovaly bojiště“: kamery, radary, infračervené detektory, akustické snímače atd. Máte-li k dispozici spolehlivý uplink o kapacitě desítek gigabitů, dokážete s jeho pomocí vytvořit tak detailní a komplexní mapu místa, kde se bojuje, že každý ten operátor řídící skutečného bojového robota může vědět zcela najisto, po čem střílí – a co, případně kdo, střílí po něm. Tím se o dost snižuje pravděpodobnost různých katastrofálních průšvihů (všelijaké vybombardované svatby atd.), o úsporách munice nemluvě. I z tohoto důvodu považuji za v podstatě jisté, že Starlink bude, i kdyby se proti původním odhadům prodražil třeba trojnásob. Tenhle druh globální výhody si nebudou chtít nechat v Pentagonu ujít. Robotický konflikt za deset let? „Globálně dostupná vysokokapacitní síť“ a „robotizace armády“ spolu souvisejí minimálně stejně těsně, jako kdysi souvisely „železnice“ a „telegraf“ (viz dvě navazující kapitoly v Zapomenutých příbězích 5). Kdo si takovou síť pod svojí kontrolou zajistí první, bude mít možnost robotizovat svoje ozbrojené síly v míře dosud nevídané. A ušetřit si tak ztráty na živých vojácích v příštím konfliktu. Dá se čekat, že minimálně USA a Čína budou o vybudování vlastních satelitních sítí velice usilovat. Oba tyto státy mají jak ekonomickou sílu do takových projektů investovat, tak i výrobní kapacitu k tomu, aby si dostatečné množství družic dokázaly vyrobit (převážně) vlastními zdroji. U takového hardwaru totiž moc nestojíte o to, aby vám kritické komponenty dodávala nějaká fabrika z druhého konce světa. Mohly by obsahovat bezpečnostní díru navíc. Důležitým prvkem tohoto závodu bude i schopnost domácích kosmických firem vynést ty družice na nízkou oběžnou dráhu. Bavíme-li se o desetitisících družic na každou konstelaci, znamená to minimálně vyšší stovky až nižší tisíce letů nosných raket. Navíc bude potřeba družice průběžně obměňovat, což znamená další stovky letů. Na nízkých oběžných dráhách totiž družice poměrně rychle ztrácejí rychlost (třením o zbytky vzduchu) a během několika let shoří v horních vrstvách atmosféry. Kdyby se družice průběžně nedoplňovaly, síť by degradovala a brzy zanikla úplně. Takové množství letů je ovšem bez znovupoužitelných raket neúměrně drahé. Kosmické závodní pole se tedy rozdělí na kategorii těch států a firem, které zvládnou sestrojit a uvést do provozu znovupoužitelné rakety za přijatelnou cenu, a těch, kterým v tomto směru ujede vlak. Tady bude zajímavé sledovat, které ty státy a firmy se dokážou „rozhoupat včas“ a které ne. Zatím si vůbec nejsem jist, zda to velké, ale zbyrokratizované struktury typu Roskosmosu, ESA nebo JAXA dokážou v horizontu zhruba10 let zvládnout. Poslední dobou se o restart svého kosmického průmyslu snaží Velká Británie, jejíž pusté skotské pobřeží je vhodné ke startům na některé polární dráhy; jestli z toho něco bude, kdo ví. (Tipoval bych, že bude, protože nejde jenom o vesmír, ale i o skotský separatismus. Vesmírný průmysl je prestižní, vytváří dobrá pracovní místa, a samostatné Skotsko by si nic podobného dovolit nemohlo. Proto jej budou v Londýně používat jako návnadu na nerozhodnuté Skoty. Kritické ovšem bude, zda se jim podaří nalákat do UK dostatek soukromých firem. Státním agenturám tento vývoj moc dobře nejde – mimo jiné přišly o řadu talentů.) Nicméně kolem roku 2030 už by mělo být patrné, jak se věci mají. Tou dobou už budou v provozu odhadem dvě tři takové globální datové sítě a vojenské vybavení příslušných velmocí se tomu začne přizpůsobovat. Někdy za deset let bychom tedy mohli vidět první převážně robotický konflikt. S trochou štěstí to snad nebude u nás v kotlince, kde slovo „robot“ vlastně vzniklo. Zatím tomu nic nenasvědčuje, daleko více bych tipoval oblast jihovýchodní Asie. Ale odhadovat budoucnost jest těžké.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2021-04-17 11:11:07

Karlsruhe Berlínu: nájemné omezovat nesmíte

Berlínský zákon o omezení nájemného, krátce německy Mietendeckel (v nějaké divoké české diskusi jsem viděl i Mietendackel; to proboha neříkejte, Dackel znamená jezevčík), vstoupil v platnost v únoru 2020 s tím, že samotná berlínská radnice už předem věděla, že jeho ústavnost je poněkud nejistá. Dokonce přímo na stránkách hlavního města Berlína radili nájemníkům, že si mezitím mají rozdíl mezi maximálním a reálně požadovaným nájemným raději odkládat stranou. Právě pro případ, že to před soudem projedou. Podle berlínského zákona byly nájmy zmrazeny na úrovni července 2019 a dále směly stoupat jen o 1,3 procenta ročně. V říjnu 2020 nastoupila ještě druhá fáze, která přikazovala již existujícím vyšším nájmům klesnout do určitého pásma. Nikdo v Berlíně nesměl vybírat více než 20 procent nad zákonem stanovenou hranic. Výjimku měly nové budovy zkolaudované po roce 2014, kde omezení neplatila a u kterých i nadále fungoval trh. Primátorské křeslo pro Zelené Celkem 284 spolkových poslanců za CDU a FDP podalo podnět k přezkoumání berlínského zákona v květnu 2020. Ústavní soud v Karlsruhe, známý svými dlouhými „výrobními lhůtami“, rozhodl tentokrát již za necelý rok. Podstatou zákona se ani nezabýval a potvrdil, že zákony o nájemním bydlení jsou ve výlučné jurisdikci spolku (federace) a jednotlivé země, mezi které Berlín patří, takové regulace zavádět nesmějí. Žádná jiná se o to také až dosud ani nepokusila. Tím tedy celý zákon padá. Jedním z důsledků rozhodnutí ústavního soudu je, že majitelé domů a bytů teď mohou nezaplacenou část nájemného vymáhat zpět. Z německých zpráv jsem zatím nezjistil, s jakými úroky. Mohou ještě nutně neznamená, že budou. Berlín se od většiny českých měst liší tím, že tam významnou roli hrají velké firmy vlastnící tisíce bytů (jediný podobný případ v ČR, který mě napadá, je ostravská aglomerace, kde hodně bytů k pronájmu vlastní švédská firma Heimstaden). Pozornost je tedy soustředěna hlavně na ně a na to, zda možnosti dobývat zpátky své peníze využijí. Zatím reagovaly jen dvě. Vonovia, firma, která pronajímá spíše levnější bydlení, už oznámila, že peníze vymáhat nebude. Zato Deutsche Wohnen, strašák místní levice, bude podle berlínské stanice RBB24 chtít peníze zpět. Rozdíl je nejspíš v tom, že Vonovia s jejími horšími byty o tolik prostředků nepřišla, kdežto Deutsche Wohnen ano. V Berlíně se mají v září 2021 konat městské volby a dosavadní rudo-rudo-zelená koalice by si v nich podle průzkumů měla udržet pohodlnou většinu k dalšímu vládnutí. Tento prohraný proces ale přece jen primátorovi Müllerovi přichází nevhod. Poměry vevnitř koalice se mezitím proměnily a Zelení budou asi po volbách požadovat primátorské křeslo. Budou byty v Berlíně „znárodněny“ Delší článek na serveru Bloomberg popisuje efekty, kterých berlínské zmrazení nájmů dosáhlo: regulované byty téměř nepřicházejí na nájemní trh, ceny nájmů v nových, neregulovaných bytech vystřelily nahoru. (Původním zdrojem je publikace tří autorů z IFO Institutu.) Uvidíme, jak pomalu či rychle teď dojde k narovnání. Mezitím běží sběr podpisů k vyvolání celoměstského referenda o vyvlastnění velkých nájemních koncernů. Iniciátoři musejí posbírat 170 tisíc podpisů; pokud se jim to podaří, budou berlínští voliči hlasovat o vyvlastnění velkých nájemních firem hlasovat koncem září 2021, současně s volbami do berlínského senátu. Sběr podpisů je komplikován covidem a striktními německými lockdowny, takže je možné, že cíle nebude dosaženo. Pokud by bylo, teoreticky by Berlín skutečně mohl byty „znárodnit“, ale vzápětí by se rozhořela další bitva v Karlsruhe, a to o výši odškodnění. Německo přece jen není Venezuela ani Severní Korea, aby zelenorudá revoluční pěst mohla jen tak někomu sebrat majetek zdarma nebo za symbolické euro. Vesměs se vyžaduje odškodnění v tržní výši, které by v tomto případě bylo astronomické. Čistě z ekonomického hlediska by asi dávalo lepší smysl, kdyby radnice nikoho nevyvlastňovala a raději postavila nějaké městské byty sama, asi podobně, jako to poměrně úspěšně už sto let dělají ve Vídni. Leč tuto myšlenku se v Berlíně nepodařilo realizovat, snad i proto, jak velkou roli hraje NIMBY sentiment. Populismus pro vysokoškoláky Psal jsem si včera s jedním ze svých „agentů v Berlíně“ (mám jich tam více), aby mi o situaci prozradil něco přímo z bojiště. Napsal mi toto, což s jeho svolením anonymně přetiskuji (přeloženo z němčiny): „Víš, problém v Berlíně je, že volič sám nezodpovídá za nic. Jsou tu lidi, kteří nesouhlasí s tím, aby se město roztahovalo do šířky, protože to je urban sprawl, hnusný americký jev. Jiní zase nesouhlasí s tím, aby se stavělo do výšky, protože to jsou zase mrakodrapy narvané lidmi, hnusný americký jev. Další bojují proti zástavbě bývalého letiště Tempelhof, protože je to park. Další bojují proti sanaci různých bývalých průmyslových ploch, protože pak by na tom vydělal nějaký developer. Další bojují proti výstavbě satelitních městeček kolem Berlína, protože tam žije žába čvachtalka nebo by ti lidi dokonce pak jezdili do města autem. A samozřejmě Refugees Welcome, jako kdyby ti připrchlíci taky nepotřebovali někde bydlet. No a každý, kdo je proti něčemu, si to svoje „proti“ taky prosadí, jenomže pak z toho vyjde kvadratura kruhu. Problém, který nemá řešení. Ale zdejší politici jsou takoví otroci veřejného mínění, hlavně na internetu, že nikdo se neodváží říct ‚tak si rozmyslete, co chcete, nemůžete přece mít všechno'. A cokoliv se po nich požaduje, vezmou si oficiálně za úkol. Nechcete developery, nebudete mít developery. Chcete levné nájmy, budete mít levné nájmy. Pak to všechno naráz nejde realizovat a musí se najít nepřítel, který to způsobil. Třeba nenažraní kapitalisti. Toto je taky populismus, ale je to populismus pro voliče s vysokoškolským titulem (radši se nebudeme bavit o tom, z jakého oboru jej má), který ví všechno nejlíp. Tak se tomu tak samozřejmě neříká. Populismus je oficiálně jenom pro ty blbé.” Hm. Nemůžu ručit za pisatele, ale té neochoty politiků říci lidem, že úplně všechno nejde, té jsem si všiml i u nás. Ale u nás se to pak řeší nějakými zákulisními domluvami, kde vznikne kompromis, kdežto v tom Berlíně jsou asi větší idealisti – nebo snad fanatici – a opravdu se ty nereálné kombinace typu nízkých nájmů, vysokého přistěhovalectví a ořezané stavební činnosti snaží nějak uskutečnit. A proti zrušení zákona už stihla proběhnout demonstrace, takže o dalšího vnějšího nepřítele, který kazí budování Utopie, je asi postaráno. (Hlavním terčem demonstrantů nebyl soud, ale CDU a FDP, které se na něj obrátily.)   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-22 20:44:00

Izraelci chtějí přetnout Pásmo Gazy na dvě části, staví tam vojenskou silnici. Co na to spojenec z USA?

Izraelská armáda v těchto dnech buduje v Pásmu Gazy silnici vedoucí od hranice s Izraelem ke Středozemnímu moři. Komunikace bude po dokončení asi osm kilometrů dlouhá a efektivně přetne těžce zkoušenou enklávu na dvě části. Zprávu tento týden přinesl na základě podrobné rešerše satelitních snímků list The Wall Street Journal (WSJ), s odkazem na anonymní armádní zdroje o stavbě informovala i izraelská televize Channel 14.

Čas načtení: 2024-03-06 18:10:50

Investuj do udatnosti. Praha se přes start-upy chce stát středobodem obnovy Ukrajiny

Input Soft vyvíjí software pro plánování chodu letiště. Numo má aplikaci pro usnadnění každodenních aktivit pro dospělé s ADHD. Beholder dělá za pomoci umělé inteligence analýzu satelitních snímků pro hledání nerostů. To jsou tři příklady...

Čas načtení: 2024-03-08 09:00:00

Americký Kongres zahájil vyšetřování výskytu satelitní komunikace Elona Muska u ruských jednotek na Ukrajině

Používání satelitních internetových terminálů Starlink ruskou armádou na okupovaných územích Ukrajiny vážně znepokojilo americké zákonodárce. "Představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost Ukrajiny, životy jejích občanů a národní bezpečnost Spojených států," uvedli v dopise demokratičtí poslanci Jamie Ruskin a Robert Garcia. Dokument adresovaný Gwynne Shotwellové, prezidentce společnosti SpaceX Elona Muska (jejíž součástí je i Starlink), byl přezkoumán deníkem The Washington Post.

Čas načtení: 2024-03-09 08:25:00

Izrael rozpůlil Gazu silnicí, ukazují satelitní snímky

Izrael, zřejmě ve snaze zajistit si lepší kontrolu nad Pásmem Gazy, vybudoval ve východo-západním směru silnici, která území rozděluje na dvě části. Podle analýzy satelitních snímků je více než šestikilometrová cesta dokončena.

Čas načtení: 2024-03-11 15:45:00

Jak Rusové kvůli válce na Ukrajině pustili Číňany na Sibiř a jak to Češi zdokumentovali

Na satelitních fotografiích z roku 2020 jsou v budovaném ruském terminálu na zkapalněný plyn Arctic LNG 2 na Sibiři vidět tři zuby pro budoucí plovoucí terminály, v nichž se plyn mění na kapalinu a plní do tankerů. V okolí je patrná stavba. O tři...

Čas načtení: 2024-03-18 19:47:56

Rusko možná kupuje satelitní fotografie od amerických společností skrz prostředníky pro údery na Ukrajinu

Ruské dálkové údery pomocí řízených střel jsou s největší pravděpodobností prováděny pomocí satelitních snímků poskytnutých americkými společnostmi, uvedl ukrajinský vojenský zdroj.

Čas načtení: 2024-03-19 11:23:00

Rusko kupuje satelitní fotky od firem z USA, odpaluje podle nich rakety

Rusové si cíle pro své raketové útoky na Ukrajině ověřují na základě satelitních snímků zakoupených od amerických společností. S odkazem na nejmenované ukrajinské představitele o tom informoval magazín The Atlantic, podle expertů z oboru podezření hraničí s jistotou.

Čas načtení: 2024-03-19 11:34:03

Rusko kupuje satelitní fotky od firem z USA, odpaluje podle nich rakety

Rusové si cíle pro své raketové útoky na Ukrajině ověřují na základě satelitních snímků zakoupených od amerických společností. S odkazem na nejmenované ukrajinské představitele o tom informoval magazín The Atlantic, podle expertů z oboru podezření hraničí s jistotou.

Čas načtení: 2024-03-19 20:51:06

Rusko ostřeluje ukrajinská města podle satelitních snímků koupených od amerických společností

Ruská federace zaměřuje cíle na ukrajinském území na základě satelitních fotek, které kupuje od amerických společností. S odkazem na ukrajinského vojenského představitele, který si přál zůstat v anonymitě, o tom informuje americký magazín The Atlantic.

Čas načtení: 2024-03-20 00:06:55

Zvažujete betonový plot? Má spoustu výhod!

Všimli jste si, jak se ve vašem okolí množí betonové ploty? Existuje spousta dobrých důvodů, proč si pro ochranu majetku a soukromí zvolit právě plot z betonu a díky dnešním širokým možnostem si ten svůj ideální jistě najdete i vy.Dříve se betonové ploty objevovaly především v satelitních městečkách, kde byl dům na domu a lidé si […] The post Zvažujete betonový plot? Má spoustu výhod! appeared first on Bydlimmoderne.cz.

Čas načtení: 2024-03-20 20:15:00

Rusko vyhrožuje vojenským úderem na satelity Starlink

Rusko obvinilo Spojené státy z využívání komerčních satelitních operátorů pro získávání zpravodajských informací – a vyhrožuje, že by mohlo reagovat vojenským úderem. Tato zpráva přichází několik dní poté, co agentura Reuters upozornila na to, že SpaceX před několika lety podepsala s National ...

Čas načtení: 2024-03-26 14:06:00

Zbraně za ropu. Rusko otevřelo Severní Koreji ropné kohouty sankcím navzdory

Navzdory sankcím OSN zahájilo Rusko vývoz ropy do Severní Koreje. Podle satelitních snímků, které získal deník Financial Times, vyplulo od začátku března z ruského přístavu Vostočnyj nejméně pět severokorejských tankerů s ropou. Za tuto strategickou surovinu získá Rusko na oplátku dělostřeleckou munici a nejspíš i některé balistické střely krátkého doletu, píše list.

Čas načtení: 2024-04-02 11:45:00

Starobylá minigalaxie UMa3/U1 je nejmenším a nejlehčím satelitem Mléčné dráhy

Mléčnou dráhu doprovází několik desítek satelitních trpasličích galaxií • Astronomové nedávno objevili doposud nejmenší z nich • Dostala název Ursa Major III / UNIONS 1 (UMa3/U1)

Čas načtení: 2024-04-06 07:58:00

Pavel ve Rwandě: Na první africké návštěvě se sejde s Čechy, prohlédne si nosorožce v rezervaci

Setkání se svým rwandským protějškem Paulem Kagamem má dnes v plánu český prezident Petr Pavel na úvod oficiálního programu návštěvy středoafrické země. Poté zavítá mezi krajany a místní činitele, kteří se ve Rwandě podílejí na projektech spolupráce mezi oběma státy. Ta sahá od satelitních dat po nosorožce ve rwandské rezervaci.