EUR 25,145 || 
JPY 15,448 || 
USD 24,075 || Zelený plyn může nahradit až pětinu dovozu. Stát v podpoře zaspal
Čas načtení: 2023-11-17 12:07:00
Zelený plyn může nahradit až pětinu dovozu. Stát v podpoře zaspal
Zelený plyn může nahradit až pětinu dovozu. Stát v podpoře zaspal
\nČas načtení: 2020-04-28 16:12:38
Chytrá karanténa je nyní zbytečná, tvrdí epidemiologové a hygienici
Několik desítek terénních epidemiologů a hygieniků napsalo otevřený dopis určený mimo jiné poslancům a vládě, ve kterém varují před přeceňování tzv. Chytré karantény. Při současných počtech případů podle nich snižuje kvalitu epidemiologického šetření a ve svém důsledku i zhoršuje související dopady epidemie. Dopis zveřejňujeme v plném znění. V souvislosti s postupným zaváděním do praxe tzv. Chytré karantény cítíme potřebu i stavovskou povinnost vyjádřit se a uvést na pravou míru mediální obraz o epidemiologické práci, který doprovází nasazování tohoto pro krizové situace vhodného nástroje. Zkreslený mediální obraz bohužel přejímaný i některými politiky a pochopitelně veřejností staví epidemiology a hygieniky do pozice „zadržovatelů pokroku“, se kterou nemůžeme souhlasit. Nemůžeme tuto pozici přijmout, protože je nepravdivá, protože po několika měsících vyčerpávajícího boje přináší právě vysoce sofistikovaná práce epidemiologů a hygieniků, nikoliv tedy „Chytrá karanténa“, první úspěchy, bez ohledu na to, že někde byla dělána s tužkou a papírem a někde elektronickými nástroji či programy. Podstata naší práce je, byla a bude vždy stejná, založená na lékařské a zdravotnické odbornosti nikoliv principiálně na technické podpoře. O to víc nás mrzí výše zmíněné názory, reprezentované například vyjádřením pana Daniela Münicha, člena Národní ekonomické rady vlády. Epidemiologie a hygiena jsou samostatným lékařským oborem, který se zabývá komplexním studiem výskytu nemocí a poruch zdraví v lidské populaci a studiem faktorů, které tento výskyt podmiňují nebo ovlivňují. Výsledky své činnosti realizuje v návrzích na objektivně podložená opatření vedoucí k ochraně a zlepšení zdravotního stavu populace. V podmínkách nastavených legislativou v ČR se na jejich realizaci podílí a kontroluje jejich účinnost. Úlohou epidemiologů v celém systému ochrany veřejného zdraví je poskytnout alternativy opatření s jejich očekávaným účinkem a možnými dopady. O uplatnění konkrétního opatření v širších souvislostech musí rozhodnout ten, kdo bere na sebe odpovědnost za všechny dopady na obyvatelstvo, tedy vláda nebo jiná autorita. Epidemiologové průběžně monitorují epidemiologickou situaci všech infekčních nemocí. Situaci spojenou s koronavirem (SARS-CoV-2) sledují od konce roku 2019, kdy se objevila první zpráva o neznámé nemoci ve Wuhanu a na riziko šíření infekce čeští epidemiologové bezprostředně upozorňovali. Při výskytu každé infekční choroby je hlavním cílem práce epidemiologů provést neprodleně opatření, která jsou zaměřena na zabránění dalšímu šíření infekce v populaci. Stejný princip byl a je aplikován rovněž u onemocnění COVID-19. Ve světle výše uvedeného, epidemiologové standardně v co nejkratším čase vyhledávají a od objevení se prvních případů onemocnění COVID-19 v ČR vyhledávali nemocné a prováděli epidemiologická šetření, včetně vyhledání úzkých potenciálně infekčních kontaktů a jejich cíleného testování. Toto se standardně děje nepřetržitě a ve většině případů v řádu několika hodin od identifikace nemocné osoby. Protiepidemická opatření nařízená epidemiology krajských hygienických stanic se od samého počátku epidemie zaměřovala na izolaci nemocných, a to podle posouzení jejich zdravotního stavu specialistou v oboru infekčního lékařství v nemocnici nebo v místě bydliště. Dále se prováděla a stále provádí domácí karanténa úzkých kontaktů, tedy osob, které byly vystaveny, exponovány, viru. Karanténou se dle platné legislativy ČR rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit. Při posuzování rizikové expozice epidemiologové vychází z doporučení založených na důkazech zejména z WHO a ECDC. V začátku reakce na rozvíjející se epidemii byla činnost epidemiologů v části vyšetřování úzkých kontaktů limitována pouze dostupností testovacích kapacit. V současnosti je laboratorní a odběrová kapacita dostatečná na široké, cílené šetření a diagnostiku. Klíčem odpovědi na tuto epidemii je epidemiologické šetření, cílené vyhledávání jednotlivých nemocných, tedy zdrojů nákazy a jejich kontaktů. Šetření jsou prováděna kvalifikovanými odborníky-epidemiology, jejich každodenní práce s pomocí plošných restriktivních opatření vedla k rychlému poklesu počtu nemocných v ČR. Naprostá většina nemocných je dnes izolována do 24 hodin po vyslovení podezření na onemocnění, obdobně rychle jsou podchyceny epidemiologicky významné úzké kontakty nemocných. „Chytrá karanténa“ neučí epidemiology provádět epidemiologické šetření, protože je to jejich denní rutinní činnost, kterou na pozadí celé události bez světel reflektorů neúnavně a nepřetržitě provádějí. Nemůže ani nahradit epidemiologickou činnost založenou na dlouhodobé zkušenosti a vědeckých poznatcích prováděnou kvalifikovanými odborníky. Jinými slovy epidemiologové karantény dělají chytře už po mnoho let! Cíleně, fundovaně, rychle a efektivně. V současné době platná opatření u osob, které byly v kontaktu s nemocným, ani neumožňují jiný postup než uvalení karantény na 14 dní. Navyšování kontaktů bez řádného epidemiologického posouzení povede naopak ke zvýšení počtu osob, které nemohou chodit do práce a ke zhoršování ekonomického dopadu epidemie. Každý případ je nemocný člověk, originál, který nelze napasovat do jednoduchého algoritmu. Pracujeme s nemocnými lidmi a jejich kontakty, s lidmi z okolí nemocných, z jejich rodin, ze zaměstnání. Jsou to všichni lidé, kteří mají obavy o své zdraví, kladou otázky, potřebují vysvětlit, poradit a pomoci. Nejsou to položky ve skladovém hospodářství, které lze jednoduše vyřídit. Navíc z recentních zkušeností víme, že v zapojených krajích nevede systém k urychlení vyhledávání nemocných a jejich kontaktů. Nástroje „Chytré karantény” mohou pomoci jen v situaci, kdy budou v České republice denně přibývat stovky a stovky nemocných, kdy nejde o kvalitu, ale o kvantitu šetření. Při současných počtech případů naopak systém snižuje kvalitu epidemiologického šetření a ve svém důsledku i zhoršuje související dopady epidemie. Závěrem považujeme znovu za nutné zdůraznit, že zejména díky včasným protiepidemickým opatřením prováděným epidemiology a hygieniky za podpory ostatních pracovníků všech hygienických stanic po celé České republice, epidemiologů ministerstva zdravotnictví, laboratorních pracovníků a díky včasným restriktivním opatřením zavedených státem se výskyt a šíření onemocnění COVID19 daří dosud úspěšně kontrolovat. Je přinejmenším riskantní v současné situaci nahrazovat fungující systém systémem jiným, a to bez znalostí skutečných souvislostí a potřeb profesionálů v ochraně veřejného zdraví, které si navíc stát právě pro tyto situace hromadného výskytu infekčních i neinfekčních nemocí dlouhodobě připravuje a vzdělává. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2019-08-05 12:09:45
Ondřej Buddeus: Můj odchod je vyjádřením nesouhlasu se změnou kurzu Českého literárního centra
Ondřej Buddeus, dosavadní vedoucí Českého literárního centra (ČLC), jehož cílem je soustavná a systematická propagace české literatury a knižní kultury v zahraničí, podal výpověď. Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny (MZK), pod kterou ČLC spadá, pověřil jeho vedením – zatím jen na rok – Martina Krafla, který je koordinátorem právě probíhajícího Českého roku kultury v Lipsku. Náhlý Buddeusův odchod samozřejmě vzbuzuje řadu otázek, stejně jako to, že na volné místo nebylo vyhlášeno výběrové řízení. Co všechno stálo za vaším rozhodnutím rezignovat na funkci vedoucího ČLC? Důvody své výpovědi jsem už publikoval na podnět redakce portálu iLiteratura.cz. Je jich celá řada a tím nejsymptomatičtějším je kolaps komunikace mezi ředitelem MZK Tomášem Kubíčkem a mnou. Není to v krátkých dějinách ČLC poprvé, kdy vedoucí centra odchází kvůli špatné komunikaci s vedením – totéž bylo také jednou z příčin odchodu Petra Janyšky. Nedobrá komunikace je samozřejmě banální důvod. To podstatné se ovšem skrývá ve spodní vrstvě: ředitel instituce má s ČLC jiné záměry než člověk, který má za úkol se svým týmem rozvíjet a provozovat agendu centra. Jaké? Od samého počátku fungování ČLC ve mně sílil dojem, že strategickým cílem ředitele je posilování značky MZK prostřednictvím současné české literatury a ČLC. V případě vedoucího ČLC je horizontem jeho práce podpora a propagace české literatury v zahraničí a práce pro ty, kteří jsou pro obraz české literatury v zahraniční nepostradatelní: autorky a autory, překladatelky a překladatele z češtiny, zahraniční nakladatele, literární agenty a organizátory literárních akcí. Nejde tedy o získávání institučního kapitálu, ale kvalitní službu. K čemu je české literatuře prospěšný instituční kapitál ředitele MZK? Nevím. V situaci, kdy ČLC není samostatná organizace, nýbrž spadá pod státní příspěvkovou organizaci s ředitelem, který vedoucímu centra nedává žádné pravomoci, je vaše práce závislá na tom, zda mezi nadřízeným a podřízeným existuje dobrá vůle ke spolupráci a důvěra. Navzdory slušným výsledkům centra nic takového nepanovalo a situace se vyhrotila natolik, že jsem v roli vedoucího nemohl dál fungovat. O mě osobně ale vůbec nejde, podstatnějším důvodem bylo, že se ke konci roku velmi pravděpodobně chystaly změny, které by vedly k tomu, že ČLC bude pouze servisní organizací veletržních aktivit MZK (jak tomu ostatně bylo s přípravou na hostování v Lipsku v letošním roce), a omezí se tím jeho fungování jako státní literární agentury. Můj krok je tedy vyjádřením nesouhlasu se změnou kurzu a myslím, že tím posledním, co jsem mohl pro centrum udělat – přitáhnout k němu a jeho fungování opět pozornost literární veřejnosti a dát jí tak symbolicky na zváženou, zda to, co by jinak proběhlo spíše plíživě a s vyloučením veřejnosti, akceptuje, nebo ne. Specifický přístup vedení MZK ke správě ČLC dobře ilustruje nedávné jmenování nového vedoucího bez výběrového řízení i to, že o ČLC se nyní hovoří jako o „pražské pobočce“, protože nový vedoucí úřaduje v Brně. Výpověď jste podal na začátku května, aby váš nástupce, který by vzešel z očekávaného výběrového řízení, měl během léta čas se zapracovat. Nakonec vše nabralo daleko rychlejší spád a řízením ČLC byl (zatím jen na rok) pověřen Martin Krafl. Překvapila vás jeho volba? A co říkáte na její průběh? Volba nového vedoucího neproběhla, radě ČLC pouze bylo oznámeno, že se novým vedoucím stane Martin Krafl, což vzhledem k jeho roli při přípravě Lipska 2019 překvapivé není. Překvapilo mě spíš, že na jednání rady nebyl oznámen termín veřejného výběrového řízení. To je jediný správný postup u institucí typu ČLC – a postup v zemích se zažitou demokratickou kulturou standardní. I v případě, že obdobné literární centrum spadá pod větší organizaci – jako například ve Švédsku, kde je literární centrum součástí Swedish Arts Council –, je nemyslitelné, aby na vedoucí pozici konkurs vypsán nebyl. O tom, co probíhalo na radě ČLC, se můžete dočíst v reportážním článku předsedy Asociace spisovatelů a jednoho z radních Ondřeje Lipára také na iLiteratuře. Ukazuje, jakou fraškou jmenování nového vedoucího bylo: jednalo se o nachystané představení o čtyřech dějstvích, které předpokládalo pouze souhlas všech přítomných, nikoli diskuzi. Věc dokresluje i to, že členové rady nedostali program jednání předem, jak je zvykem, a rozsáhlé materiály o práci centra za rok 2018 obdrželi pouhé 2 dny před jednáním. Nemohli se tedy na jednání připravit a ani se dopředu orientovat v jeho průběhu. Ještě ilustrativnější byl moment, kdy Martin Krafl začal prezentovat novou koncepci centra, aniž by se s ní členové rady (neřku-li profesní veřejnost) měli možnost seznámit předem. Že se tak vůbec stalo, považuji za manipulaci radními. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Způsob jmenování Krafla nahrává kritikům Tomáše Kubíčka, ředitele MZK, která je jako příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR zřizovatelem ČLC. Kubíček podle některých rozhoduje jako suverén a nadto si sám ustavuje i Radu ČLC, jež má v současnosti tuším patnáct členů. Zvolení Krafla i jeho jednoletý mandát prý Rada ČLC odhlasovala nadpoloviční většinou hlasů, zatímco návrh na vypsání výběrového řízení naopak neprošel? Rada ČLC je z povahy svého ustavení poradní orgán ředitele a má pouze doporučující funkci, její rozhodnutí ředitele právně nezavazují, protože na něm jako statutárním orgánu spočívá plná právní zodpovědnost. Jmenování M. Krafla do funkce vedoucího ČLC bylo jednostranným aktem vůle ředitele MZK. Tento krok je zcela legální, v krátké historii ČLC ovšem bezprecedentní (oba předcházející vedoucí vzešli z veřejného konkurzu), a o jeho legitimitě lze úspěšně pochybovat. To, že se část radních proti rozhodnutí postavila, způsobilo, že byl Kraflův mandát sice potvrzen nadpoloviční většinou, ovšem zároveň stanoven jako dočasný. Tatáž nadpoloviční většina pak samozřejmě neposvětila vypsání výběrového řízení, o němž menšina přes nevůli předsedy rady ČLC vyvolala hlasování. Předem plánovaný scénář jednání, jak odhaluje ve svém článku Ondřej Lipár, byl jiný: M. Krafl neměl být jmenován do funkce vůbec dočasně. To potvrdil v momentě, kdy i přes to, že rada rozhodla o dočasnosti mandátu, dál postupoval podle připraveného scénáře a prezentoval radě novou koncepci. Rada měla závěrem nejspíše diskutovat o obsahu nové koncepce a nikoli o tom, jestli je vůbec stanovení nového vedoucího bez konkurzu a obměna pětileté koncepce po dvou letech v pořádku. Nelze se účinně stavět proti tomu, že ředitel MZK jedná ve své organizaci jako suverén, má k tomu veškeré pravomoci. Kritizovat lze jiné věci, například způsob prosazování vlastních rozhodnutí, která se opírají o předem zřízený konsenzus. Opakují se následující vzorce: 1. Dodržet formy transparentního kolektivního rozhodování (tj. zřizovat rady, komise apod.), ovšem obejít jejich smysl tím, že je rada vhodně poskládána tak, aby v podstatných věcech podpořila záměr ředitele (v tomto kontextu není nezajímavé odvolání Pavla Mandyse pro údajný střet zájmů z Rady ČLC na jaře tohoto roku, které rozložilo názorové síly v radě jednoznačněji ve prospěch nových záměrů), případně aby neměla dostatečné informace, eventuálně jí byla k diskuzi předložena druhořadá témata; 2. vyhnout se hlasování a nahradit ho diskuzí; 3. legitimizovat rozhodnutí na základě diskuze, která je považována za souhlas. Na posledním zasedání Rady ČLC tato strategie částečně selhala, protože byla vyvolána hlasování a část radních chtěla vést diskuzi o podstatných tématech. Pozoruhodný byl i moment, kdy se předseda komise pokusil sám vyvolat odhlasování nové koncepce, což ovšem i ti radní, kteří hlasovali pro jmenování M. Krafla, podpořit dost dobře nemohli. Chápu, jak je tato strategie účinná pro budování vlivu, šíření a legitimizaci vlastních rozhodnutí. Chápu také, že v hierarchicky strukturované organizaci je diskuze podřízených nad nějakým tématem a rozhodnutí na základě této diskuze účinnou a legitimní technikou řízení. Ovšem ve chvíli, kdy se použije na orgán, jako je Rada ČLC, u něhož se přepokládá nezávislost, tak se s radními jedná obdobně jako se zaměstnanci MZK a ze strategie firemního řízení se stává nástroj ovlivňování. Řada lidí se při zakládání ČLC podivovala nad tím, že má instituce se sídlem v Praze spadat pod Moravskou zemskou knihovnu v Brně, a nikoliv třeba pod pražský Institut umění. Bude podle vás nyní vliv MZK na chod ČLC ještě sílit? Ta konstrukce je stále ještě nelogická a obtížně zapamatovatelná pro kolegy v ČR i zahraničí, organizační strukturu musíte neustále vysvětlovat, stejně jako čelit otázce, proč je právě taková. Není totiž zvykem, aby instituce jako ČLC se sídlem například v Bratislavě spadala pod krajskou knihovnu v Košicích, pokud použiji příměr ze slovenských reálií. Ostatně to, že národní veletržní prezentace a státní literární agenturu provozuje knihovna, je, myslím, světové unikum. Na otázku, zda bude sílit vliv MZK na chod centra, nelze dost dobře odpovědět, je stále její čtvrtou sekcí, jakkoli tato situace měla být provizorní, jak píše ve svém komentáři k dění v ČLC na iLiteratuře Pavel Mandys, který byl při vyjednávání vzniku centra na ministerstvu kultury přítomen. To, co se nyní možná změní, je kultura komunikace centra s veřejností a těmi, pro něž má centrum fungovat – překladateli, autorskou komunitou, nakladateli, organizátory atd. To ovšem ukáže čas. Martinu Kraflovi jsou zřejmě přičítány nemalé zásluhy jako programovému koordinátorovi – podle všeho úspěšného – projektu Českého roku kultury v Lipsku, jehož vrcholem byla prezentace české literatury na lipském knižním veletrhu. Jak se na jeho dosavadní působení ve službách MZK, potažmo české literatury díváte vy? Pokud by bylo vypsáno výběrové řízení na nového vedoucího ČLC, M. Krafl by byl nepochybně jedním z nejserióznějších kandidátů. Nemyslím si, že by mi příslušelo posuzovat práci kolegy, k průběhu lipské prezentace jsem mu pogratuloval. Nyní by mělo dojít k „dočasnému organizačnímu sloučení stávající činnosti ČLC a prezentace současné české literatury na zahraničních veletrzích zajišťované MZK“. Co to pro ČLC může znamenat? Obávám se dvojího: že se jedná o plíživou změnu, která vposledku povede k posílení veletržního oddělení MZK o úvazky a rozpočet literárního centra a k omezení jeho aktivit jako státní literární agentury. Děje se tak v situaci, kdy na veletržní prezentace České republiky už nejsou výjimečné prostředky přesahující 20 milionů Kč, jako to bylo na Lipsko. Evropské literární instituce typu ČLC mají běžně oddělení, které zařizuje veletržní prezentace, nikde to ovšem není tak, že veletržní oddělení vedle své specifické agendy provozuje činnost státní literární agentury. Nejistotu ve mně probouzí už sousloví „dočasné organizační sloučení“ – obávám se, že s dočasností tohoto sloučení to je obdobné jako s dočasným jmenováním nového vedoucího. Pokud budoucí vývoj moji obavu nepotvrdí, bude to jen dobře. Udivilo mě, že vaše jméno figuruje i v obměněném seznamu členů týmu ČLC, kde jste uveden coby „koordinátor mezinárodní spolupráce“. Znamená to, že v práci pro centrum budete pod Kraflovým vedením pokračovat? Ne, centrum opouštím s koncem července. Po podání výpovědi v květnu mi běží dvouměsíční výpovědní lhůta. Jsem vázán v pracovním poměru do jejího uplynutí, a do té doby zůstávám členem týmu ČLC. Sám jste ovšem vyjádřil obavy z rozpadu stávajícího týmu ČLC na základě plánované personální restrukturalizace... Podle tiskové zprávy MZK chce M. Krafl představit za rok „novou strategii činnosti ČLC včetně jejího personálního zabezpečení“. Vzhledem k tomu, že literární centrum disponuje pěti úvazky a o něco menší tým M. Krafla byl původně sestaven dočasně pro lipskou prezentaci, moje obava byla, že se stávající kolektiv koordinátorek a koordinátorů pro jednotlivé oblasti řízeně zčásti rozpadne a bude nahrazen asistentkami M. Krafla. Co by to znamenalo pro kontinuitu práce centra, si lze domyslet. Byl jsem ovšem ujišťován, že záměrem není výměna stávajícího týmu. Jak jste vlastně spokojen s dosavadním fungováním ČLC? Dařilo se podle vás naplňovat koncepci, kterou jste dával dohromady ve spolupráci se svým týmem a za přispění odborné veřejnosti? Věřím, že ano. Srovná-li člověk koncepci dostupnou na stránkách Czechlit.cz a aktivity centra, může si obrázek učinit sám. Po dvou letech existence fungují programy pro překladatele, zahraniční nakladatele, autorky a autory, informační servis, rozsáhlý rezidenční program v ČR, reprezentační výjezdy spisovatelek a spisovatelů se podporují formou otevřené výzvy, kde mohou žádat zahraniční organizátoři i sami tvůrci, ČLC má také řadu přímých spoluprací se zahraničními literárními organizátory, spolupracuje se sítí Českých center například na Ceně Susanny Roth pro překladatelský dorost, organizuje semináře pro zahraniční studenty češtiny, vydává publikace on-line i tiskem, pořádá nakladatelské zájezdy i program pro veřejnost, má řadu kontaktů. Nově je také partnerem v evropském projektu CELA (Connecting Emergin Literary Artists) pro autory a překladatele na začátku tvůrčí kariéry. Podařilo se mi dojednat, že se stalo členem sítě ENLIT (European Literature and Translation Network), která sdružuje 22 evropských literárních institucí, jež podporují literaturu a překlad v zahraničí, a kde je zastoupena jako jediná země Visegrádu. Za dva roky se tedy dotáhlo k evropskému standardu a to je laťka, která by se měla držet i nadále. Naprostá většina evropských států má instituci podobnou ČLC už desetiletí, na Slovensku od roku 1995, v Norsku od roku 1978. V Evropě jsme ji založili jako jedni z posledních. Mám radost, že i v oblasti institucionální podpory literatury jsme se – řečeno s mírnou nadsázkou – nyní začlenili do EU. Důraz se kladl zejména na podporu mobility – výjezdů tuzemských autorů za hranice a pobytů zahraničních tvůrců v ČR. I to vám prý bylo vytýkáno? Ano, s tím, že ČLC je literární cestovní kancelář. Další výtkou, která zaznívala na radě ČLC, bylo, že autorský výjezd do zahraničí nemá automaticky dopad v podobě nově přeložené knihy. S takovými výhradami samozřejmě nesouhlasím. Vznik a vydání nového překladu je dlouhodobý komplexní proces, který se neodehraje z roku na rok. ČLC se věnuje zvýšenou měrou podpoře autorských prezentací v zahraničí proto, že v systému, který v ČR aktuálně panuje (MK ČR zajišťuje grantovou podporu knih v překladu, MZK byla pověřena zajišťováním veletržních prezentací v zahraničí), je mobilita profesionálů (autorů a tvůrců knih, zahraničních překladatelů a bohemistů, zahraničních nakladatelů) a pohyb informací o české literatuře v podstatě systémovou nikou, to znamená přirozenou agendou centra. Optimální by bylo, kdyby toto všechno bylo pod jednou střechou, jako je tomu například v severských zemích či v Beneluxu, z řady důvodů to ale nejde. Například granty na podporu překladu a vydávání českých knih v zahraničí spadají pod MK ČR ze zákona. Do konce letošního roku měla být připravena také koncepce české sekce ČLC. Domníváte se, že v její přípravě bude pokračovat i nový vedoucí? A v čem by měla činnost české sekce spočívat? Idea vzniku české sekce ČLC spadá do doby jeho vzniku, kdy ještě nebylo jednoznačně jasné směřování centra. Jedním z možných vzorů byl polský Institut knihy, který zajišťuje pobídky a programy pro polskou literaturu doma i v zahraničí. Vzhledem k rozpočtu a počtu zaměstnanců se ale velmi rychle vykrystalizovala identita ČLC jako státní literární agentury exportního typu. Pokud nedojde k navýšení rozpočtu a úvazků, s čímž nyní nelze počítat, byla by snaha o zřízení domácí sekce na úkor aktuálního fungování. V tomto bodě tedy ideálu koncepce z roku 2017 teď skutečně nelze vyhovět. Co vám osobně přinesly dva roky strávené v čele ČLC? Spoustu zkušeností, jež všechny v tuhle chvíli asi ještě neumím pojmenovat a zhodnotit. Co mě napadá jako první: řadu skvělých kolegyň a kolegů, vědomí toho, že administrativní zátěž státních institucí nestojí v cestě realizaci skvělých věcí, je-li k nim dobrá vůle a počítá-li člověk s tím, že udělat něco ve státní sféře je nejméně třikrát pomalejší proces než v nestátním sektoru. Poznání, že prostředí, kde platí zákony Jante (deset přikázání formulovaných norským spisovatelem Akselem Sandemosem a poprvé publikovaných roku 1933 v jeho knize Uprchlík kříží svou stopu; pozn. red.) a chybí dialog, mi úplně nesvědčí i to, že přísně hierarchizované řízení a motivace stresem jsou dlouhodobě neefektivní. Utvrzení v tom, že profesionalita a empatie vůči těm, jimž má být služba nějaké instituce určena, je základem jejího dobrého fungování. Poznání, že racionalita a objektivní zdůvodňování jsou často jen rétorikou emocí... atd. A v neposlední řadě vlastně radost z toho, že ČLC už není jen abstraktní záměr, ale velmi konkrétní činitel v literárním provozu. {/mprestriction} Ondřej Buddeus (*1984) je básník, překladatel, redaktor, editor, někdejší šéfredaktor literárního časopisu Psí víno a dlouholetý kulturní organizátor. Absolvoval skandinavistiku (norština) a překladatelství (němčina), pobýval na zahraničních stážích především v Norsku a Německu. Spolupracoval s řadou kulturních organizací v ČR a napříč Evropou. Za svou debutovou sbírku 55 007 znaků včetně mezer (2011) obdržel Cenu Jiřího Ortena. Dále je mj. autorem básnických sbírek Rorýsy (2012) a Zóna (2016) či spoluautorem knihy pro děti Hlava v hlavě (s Davidem Böhmem, 2013), oceněné ve své kategorii cenou Magnesia Litera, Zlatou stuhou i cenou pro Nejkrásnější české knihy roku. Od jara 2017 do léta 2019 byl vedoucím nově založeného Českého literárního centra.
\nČas načtení: 2024-09-03 06:30:50
Do nového Macu mini klasickou „flešku“ nestrčíte. Apple jej údajně zbaví všech portů USB-A
Apple letos představí nové počítače s procesory M4 Největší změnu podstoupí Mac mini, který dostane menší tělo a odlišnou portovou výbavu Apple údajně tento stroj připraví o všechna USB-A ve prospěch modernějších USB-C Apple plánuje letos na podzim oživit své počítačové portfolio novými procesory generace M4, které prozatím najdeme pouze v poslední generaci tabletů iPad Pro. Firma z Cupertina chce nové čipy postupně nasadit do všech svých počítačů, a to kvůli podpoře Apple Intelligence. Ještě do konce letošního roku by mělo dojít k upgradu počítačů MacBook Pro, iMac a Mac mini, začátkem příštího roku by pak měly nové čipy zavítat do zbytku jablečných strojů. Přečtěte si celý článek Do nového Macu mini klasickou „flešku“ nestrčíte. Apple jej údajně zbaví všech portů USB-A
\nČas načtení: 2024-11-13 17:00:01
Nemožné se stane už možným? Jihokorejské zbraně na Ukrajině proti ruským okupantům
Eskalace války, to je pojem, s nímž dlouho operuje Moskva. Hodnotí tak dodávky západních zbraní Ukrajině. Na druhé straně sama objektivně konflikt eskaluje, když požádala o pomoc KLDR, jež poslala na horké bojiště tisíce svých vojáků. A je logické, že Jižní Korea chce na danou situaci reagovat, protože sama o sobě zhoršuje i vztahy se severním sousedem. Dříve nemyslitelné, nyní možné Jednou z reakcí, které se nabízí, je dodávka jihokorejských zbraní do válkou zmítané země. To by bylo ještě před několika lety vyloučeno. „V závislosti na míře zapojení Severní Koreje do války na Ukrajině budeme postupně upravovat naši strategii podpory. To znamená, že nevylučujeme možnost poskytnutí zbraní,“ cituje televize Al Džazíra jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola. Televize Džazíra uvedla, že pokud by se tak stalo, Jižní Korea by v první fázi poskytla obranné zbraně. Seriálový Rapl. Bývalý bodyguard Hynek Čermák se těší na stáří s kočkou v klíně a dýmkou v ústech Číst více Web Čtidoma.cz oslovil také vojenského experta a pedagoga Ing. Zdeňka Petráše, Ph.D., z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany. Ten uvedl, že za situace, kdy Severní Korea poskytuje ruskému agresorovi munici a další vybavení a nyní posílá na ukrajinské bojiště i své vojáky, je logické, že se Jižní Korea staví po bok Západu na stranu ukrajinských obránců. Houfnice M777 řádí na Ukrajině. Zbraně však mají vážnou slabinu Číst více Otázkou na druhé straně zůstává, do jaké míry mohou dodávky jihokorejských zbraní Ukrajině účinně pomoci dostat se z nynější složité situace, která panuje na frontě. „Domnívat se, že jihokorejská podpora může zvrátit vývoj celého konfliktu, nebo dokonce vést přímo k mírové dohodě, by bylo příliš optimistické,“ hodnotí pro web Čtidoma.cz Ing. Petráš. Nahrazení evropských zbrojních kapacit Jižní Korea by pak mohla alespoň částečně nahradit evropské kapacity, které už jsou v současné době omezené. Jihokorejské zbraně mají podle vojenského odborníka punc světové extratřídy. „Naproti tomu jihokorejské zbrojní firmy dosahují úrovně světové třídy a nepřetržitě pokračují ve vývoji, zdokonalování a výrobě přesně těch zbraní, které jsou potřebné v probíhající válce. Jihokorejský zbrojní průmysl je lídrem ve výrobě zbraní a zbraňového vybavení, které Ukrajina zoufale potřebuje,“ komentuje dále pro server Čtidoma.cz možnost dodávek jihokorejských zbraní Ing. Petráš. Raketa Zirkon. Putinova střela má úctyhodný dostřel, ale i své slabé stránky Číst více Ten dále otevírá otázku, zda se možná podpora ve formě zbraňových dodávek může skutečně ukázat na ukrajinském bojišti. „Zůstává tedy otazníkem, zda dodatečně vysoká podpora ve formě dodávek zbraní a munice se setká s dostatečnou kvalitou velitelů a štábu z hlediska plánování, přípravy a vedení vojenských operací. Bohužel, tato úměra se prozatím příliš neprojevila a i to může být důvodem váhání politického vedení Jižní Koreje o intenzivnější podpoře Ukrajiny,“ uzavírá Ing. Petráš. Vítaná pomoc Na každý pád by podpora Jižní Koreje byla pro Ukrajinu více než vítanou pomocí s ohledem na již zmíněnou omezenou kapacitu evropských zbrojovek a stav vyčerpání ukrajinské armády. Samozřejmě by záleželo na tom, v jakém množství by jihokorejská technika na bojiště dorazila a zda by podpora pokračovala kontinuálně. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Špatně vybavení, demotivovaní, podvyživení. Přesto Kimovi vojáci mohou Putinovi vyhrát válku.
\nČas načtení: 2024-12-14 03:41:00
Jak nahradit při vaření některé ingredience
Mnohokrát se stane, že se pustíme s vervou do vaření a najednou zjistíme, že nám chybí daná ingredience. Běžet do obchodu by stálo velmi mnoho času, ale co teď? Věřte, že vždy existuje způsob, jak danou potravinu nahradit. Mnohdy to také uvítáte, protože jde o levnější alternativu za dražší potravinu. Jak neztratit hlavu a nepokazit recept je tématem dnešního článku. Doufáme, že naše rady uvítáte a dáte nám vědět, jak vaše kulinářství dopadlo. Čím nahradit smetanu? Chystáte se dělat omáčku a přísahali byste, že ještě včera byla ve vaší lednici smetana? Možná máte doma skřítky „naschválníčky“. Tak či tak, hlavu ztrácet nemusíte. Smetanu do omáčky nahradíte smícháním mléka a margarínu (máslo, margarín či olej). Získáte smetanovou konzistenci, kterou uplatníte v mnoha receptech. Ale šlehačku na pohár z ní bohužel neuděláte. Čím nahradit zakysanou smetanu? Ať už na piškotový dort, do omáčky či jiného receptu nemáte zakysanou smetanu? Nebo se vám zdá příliš drahá? Smíchejte bílý jogurt s trochou mléka a citrónové šťávy. Vyšlehejte a náhradu zakysané smetany máte na světě. Druhou možností je smíchání mléka, rozpuštěného másla a citrónové šťávy. Čím nahradit vejce? Nahradit vejce se může zdát, jako nemožné. Ale věřte, že i to lze. Při pečení dezertů a vaření kynutých knedlíků nahradíte jedno vejce lžíci oleje, výborný je také rozmačkaný banán, který funguje, jako pojivo. Dalším pomocníkem je jablečná přesnídávka. Na obalování řízků přidejte na 3 lžíce vody 2 lžíce kukuřičného škrobu. Čím nahradit červené a bílé víno při vaření? Některé recepty se zkrátka neobejdou bez přidání alkoholu. Co však dělat, když doma žádný nemáte? Pravdou je, že chuť je trochu jiná, ale neméně výrazná a vynikající. Červené víno je možné nahradit hovězím vývarem smíchaným s červenou hroznovou šťávou či brusinkovým neslazeným džusem. Bílé víno nahradíte kuřecím vývarem s trochou jablečného džusu. Čím nahradit kozí sýr? Jestliže už se objeví v některém receptu kozí sýr, ale... Čtěte více Příspěvek Jak nahradit při vaření některé ingredience pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení
Čas načtení: 2024-06-05 19:30:00
Recenze iPad Pro (M4, 2024): dokáže plnohodnotně nahradit počítač?
iPad Pro (2024) je první zařízení Applu s čipem nové generace – M4 V dnešní recenzi jsme si položili zásadní otázku: do jaké míry dokáže nahradit počítač? Výrazně do toho promlouvá operační systém, ale také vysoká cenovka Apple letos věnoval svým iPadům nejvíce péče za poslední roky. U modelů Pro to platí dvojnásob, ten totiž dostal úplně nový čipset (jako první produkt od Applu!), výrazně se proměnil jeho design a hádám, že už jste slyšeli také o novém displeji nebo předělané klávesnici. Více než kdy jindy se tak skloňuje otázka: dokáže už iPad plnohodnotně nahradit MacBook, respektive jakýkoliv přenosný počítač? Přečtěte si celý článek Recenze iPad Pro (M4, 2024): dokáže plnohodnotně nahradit počítač?
Čas načtení: 2024-11-20 16:40:00
Může amatér nahradit profesionála?
Zisk zmizí v okamžiku, kdy amatér může nahradit profesionály, proto je zde logicky snaha zabránit amatérům nahradit profesionály mnoha způsoby, ale časem amatéři najdou způsob, jak překážky překonat a taková doba právě přichází díky internetu a mobilním telefonům. Vaše myšlenka reflektuje současný trend decentralizace znalostí a dovedností, který je poháněn technologiemi, jako je internet a… Číst dále »Může amatér nahradit profesionála?
Čas načtení: 2024-03-14 17:21:04
Může Windows v budoucnosti nahradit Linux?
Otázka, zda mohou Windows nahradit Linux, závisí na konkrétních potřebách a požadavcích uživatele. Oba operační systémy mají své výhody a nevýhody a jsou navrženy pro různé účely. Windows je běžně používaný operační systém, který je komerční a zároveň poskytuje uživatelsky přívětivé prostředí. Je běžněji používán v prostředích jako desktopové počítače, herní konzole a některé servery.… Číst dále »Může Windows v budoucnosti nahradit Linux?
Čas načtení: 2024-03-28 07:51:24
10+ způsobů, jak nahradit vejce ve slaných i sladkých jídlech
Jedním ze symbolů Velikonoc jsou vejce. Veganské stravování však jejich konzumování z etických důvodů odmítá. Argumentů k tomu existuje celá řada a pokud se o nich chcete dozvědět více, najdete je na ... více Článek 10+ způsobů, jak nahradit vejce ve slaných i sladkých jídlech se nejdříve objevil na Vegmania.cz.
Čas načtení: 2024-05-12 21:03:03
Putin se rozhodl nahradit ruského ministra obrany Šojgua
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl odvolat z funkce ministra obrany svého dlouholetého spojence Sergeje Šojgua a nahradit ho bývalým prvním místopředsedou vlády Andrejem Bělousovem,... Článek Putin se rozhodl nahradit ruského ministra obrany Šojgua se nejdříve objevil na AC24.cz.
Čas načtení: 2024-06-22 00:01:03
Směšovač hlasitosti ve Windows 11 jde snadno nahradit
Někomu nemusí vyhovovat nový Směšovač hlasitosti ve Windows 11, proto zde je návod, jak jej nahradit za ten původní, známý ze starších verzí operačního systému. Takto vypadá ten klasický ovladač hlasitosti ve Win 11. Já
Čas načtení: 2024-09-19 17:00:01
Levné a smrtící. Jak drony mění ukrajinské bojiště
Ukrajina, která se brání ruskému agresorovi už přes dva a půl roku, má v arzenálu trumf, který může alespoň částečně kompenzovat vojenskou nerovnováhu mezi oběma zeměmi. Bezpilotní prostředky totiž představují na moderním bojišti nejen pro Ukrajinu účinný prostředek proti nepříteli. Levné a účinné Portál Business Insider uvedl, že Ukrajinci jsou v používání levných dronů stále lepší i z toho důvodu, že zabraňují Rusku shromažďovat potřebné informace z bojiště, které potřebuje k tomu, aby mohlo útočit proti ukrajinským jednotkám. Ukrajinci se blýskli zejména výrobou vlastních námořních dronů Sea Baby, které představují pro ruská plavidla v Černém moři bezprostřední nebezpečí, nicméně obránci před ruskou invazí disponují také širokou škálou „klasických“ dronů, které ničí zejména okupantovu obrněnou techniku. Seriálový Rapl. Bývalý bodyguard Hynek Čermák se těší na stáří s kočkou v klíně a dýmkou v ústech Číst více Dobře obeznámený web Foreign Policy uvedl, že více než dvě třetiny tanků, které dokázala ukrajinská armáda za poslední měsíce zničit, byly „dílem“ FPV (first person view) dronů. Ty vzlétávají do akce z různých platforem, i improvizovaných, jejich dolet se pohybuje mezi 5–20 km v závislosti na baterii či užitečném zatížení. Voják může dron snadno kontrolovat pomocí dálkového ovladače, druhý voják se mezitím dívá na tablet s mapami a udílí pokyny. Právě tyto prostředky, které se plně uplatňují ve třetí rok konfliktu, mohou nést i 10 liber výbušnin. Jak vyřadit ruský moderní tank z provozu Ukrajina spoléhá v posledních měsících právě na výrobu málo náročných bezpilotních prostředků, čímž chce nahradit nedostatkovou dělostřeleckou munici. Můžeme říct, že dron za pár set dolarů je schopen vyřadit moderní ruský tank z provozu. Dříve se FPV drony používaly například k natáčení dokumentů, nyní je vše jinak. Web Foreign Policy cituje ukrajinského dokumentaristu: „Dříve, ještě před válkou, jsem FPV drony používal k natáčení dokumentů, nyní stejné prostředky používáme k obraně naší země.“ Milion dronů Ukrajina si uvědomuje, jak efektivní jsou nejen FPV drony, ale i další bezpilotní prostředky, které systematicky ničí techniku okupanta, a již dříve oznámila cíl vyrobit přes milion FPV dronů, což by vydatně pozvedlo ukrajinské válečné akcie. Tank T-84: Vozidlo do extrémních podmínek. Ukrajinský dravec se chystá na lov ruské kořisti Číst více Nicméně všechno má svůj rub a i přes značnou účinnost výše zmíněných bezpilotních prostředků vojenští odborníci míní, že FPV drony nemohou nikdy účinně nahradit klasickou dělostřeleckou munici, pokud hovoříme o udržení vysoké rychlosti palby. Náboj ráže 155 mm je tak stále těžko nahraditelný. „Je složité nahradit dnes náboj ráže 155 mm,“ prohlásil jeden ukrajinský úředník, kterého cituje server Foreign Policy. Raketomet Uragan: Ruská vichřice se valí Ukrajinou. Obránci na něj našli ráznou odpověď Číst více Ani Rusko nezahálí a v současné době má více těchto prostředků než Ukrajina, a to několikanásobně. Server Defense Post uvedl, že měsíčně je dodáváno okupantským silám celkem 3 000 dronů, Rusko navíc vyvíjí vlastní sofistikované bezpilotní prostředky. I když je Ukrajina schopná vyrábět levné drony sama, bude samozřejmě potřebovat pomoc od západních spojenců. Je nepochybné, že v dalších měsících války bude stoupat význam FPV dronů, které jak Ukrajina, tak Rusko průběžně vylepšují. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Utíkají před ní vojáci i civilisté. Ruská raketa Ch-101 děsí ukrajinské obránce.
Čas načtení: 2024-11-21 12:30:00
Musk chce nahradit Google. Špičkou ve vyhledávání bude AI Grok
Elon Musk se netají svými vysokými ambicemi a odvážnými prohlášeními. Tentokrát tvrdí, že Google to má sečteno, protože celosvětově oblíbený vyhledávač má nahradit Grok od Muska. Grok nahradí Google Na světě existují různé vyhledávače, ale Google patří ke špičce. Alespoň zatím. Extrovertní podnikatel Elon Musk však věří, že tohoto vyhledávacího…Přečtěte si celý článek: Musk chce nahradit Google. Špičkou ve vyhledávání bude AI Grok
Čas načtení: 2024-12-30 07:00:10
Nejhorší produkty roku 2024? Králíček s AI a zařízení, co chtělo nahradit mobily
Rok 2024 přinesl AI asistenty Rabbit R1 a Humane AI Pin, kteří chtěli nahradit telefony. Selhali, ale budoucnost AI zařízení je jen otázkou času.Přečtěte si celý článek: Nejhorší produkty roku 2024? Králíček s AI a zařízení, co chtělo nahradit mobily
Čas načtení: 2025-01-19 16:39:14
U lidí je situace složitější než u zvířat
Když je něčeho nedostatek je snaha to něčím nahradit, problém nastává, když to nejde něčím nahradit, čím třeba nahradit peníze kterých je všude dlouho nedostatek? To je zajímavá otázka a dotýká se jak ekonomických, tak sociálních aspektů. Peníze jako prostředek směny, uchovatel hodnoty a účetní jednotka jsou v moderních společnostech těžko nahraditelné. Pokud jich je… Číst dále »U lidí je situace složitější než u zvířat
Čas načtení: 2016-11-17 00:00:00
Náhrada škody na zdraví - bolestné, ušlý výdělek, renta a další
V případě, že někdo jinému způsobí škodu na zdraví, a to i nedbalostně, například při autonehodě, je vždy původce škody povinen poškozenému vzniklou škodu nahradit, bez ohledu na to, že kromě toho může nést i trestněprávní odpovědnost. Škoda na zdraví je mnohdy obtížněji vyčíslitelná než například škoda na majetku, a to zejména z hlediska utrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění. Tento článek se zaměřuje zejména na to, co všechno je původce škody povinen poškozenému nahradit.
Čas načtení: 2021-02-16 13:44:07
Vědci z celého světa horečně hledají, jak získat převahu nad všudypřítomným koronavirem. Základem úspěchu se jeví testování na přítomnost koronaviru v těle. Doposud používané testy jsou spojené s nepříjemným vyšetřením tyčinkou v nose, případně jde o nepříliš přesné antigenní testy. Vzhledem k požadavku na masivní a opakované testování velkého počtu osob je každé zjednodušení testování velkým přínosem. Vyřešení nelehkého úkolu se ujal kolektiv mladých nadšenců ze startupu SvaProCo. Analýzou dostupných dat bylo k velkému překvapení zjištěno, že osoby pozitivně testované na přítomnost koronaviru v těle mají kromě již popsaných příznaků, jako je zvýšená teplota, suchý kašel či bolesti hlavy, zásadně změněné jazykové schopnosti. Na vzorku dobrovolníků bylo ověřeno, že nakažení v závislosti na množství virové nálože již několik dní od nákazy ovládají částečně, nebo zcela, jazyk oblasti, ze které mutace viru pochází. Zatímco u nakažených z počátku pandemie převládá znalost čínštiny, u nových nemocných je to angličtina. Podle přízvuku je dokonce s velkou přesností možné určit místo původu viru, který nákazu způsobil. Nyní používané testy tak bude možné nahradit jednoduchým jazykovým testem po telefonu, případně ústní zkouškou například na hranicích. Čína proto operativně přislíbila vyslání potřebného počtu zkušebních komisařů na všechna kontrolní stanoviště v EU, kde pak budou postupně nahrazování pracovníky z Velké Británie. Můžeme doufat, že se vedení EU poučilo z krizového vývoje při objednávání vakcín a výměna proběhne bez zásadních průtahů. Spolu s touto skvělou zprávou se vzápětí objevila zatím neověřená informace, že z řad odpůrců COVID-19 byl vznesen požadavek na kultivaci koronaviru do formy očkovací látky. Farmaceutické firmy mají přednostně zajistit britskou variantu, která má být plně hrazená ze zdravotního pojištění. Další jazykové mutace mají následovat a být dostupné za úhradu. Odpůrci argumentují, že pokud bude možná domluva společným jazykem, problém koronaviru následně sám vymizí. Zda tím budou ztracené i nově nabyté jazykové znalosti, však nebylo možné spolehlivě ověřit. Přes veškerá pozitiva je ještě nutné získat odpovědi na otázky spojené s tímto revolučním objevem. Je možné očkováním nahradit jazykovou výuku ve školách? Je možné učitele a lektory jazykových škol rekvalifikovat na zdravotnický personál? Bude potřeba se také soustředit na nežádoucí projevy, které můžeme pozorovat například v Karlovarském kraji, kde se vyskytuje britská mutace s bavorským a saským přízvukem, dokonce i jednotky případů kombinace sasko-bavorského přízvuku, které bohužel dosud nikdo neporozuměl. Z kruhů několika zpravodajských služeb také unikla informace, že původ viru není v čínském Wu-chanu, ale v britského Oxfordu, kde na tajném pracovišti tamní univerzity byl vyvíjen vir jako tajná zbraň pro zachování vlivu Velké Británie po brexitu. Naše elity tak stojí před bezprecedentním rozhodnutím, do jaké kategorie COVID-19 zařadit. Doufejme tedy ve vítězství zdravého rozumu. Pochybujete, že je to možné? A dobře děláte! Vaše kritické myšlení stále funguje, což je dobrá zpráva! {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-03-11 08:00:01
Zklamání ze Zlaté labutě sílí. Diváci vypínají díly v půlce, zachránit to může nová posila
Na sociálních sítích se to začalo hemžit komentáři, že třetí řada Zlaté labutě nestojí za nic. Návrat Báry je nejistý, ačkoliv podle fotografií z natáčení se zdálo, že dorazí až ke konci. Vdovec Petr se sice stará o svého syna Eduarda a už by mohl mít jako dospělý muž trochu rozum, stále se však ve své prapodivné kanceláři tváří, že neumí do pěti počítat, a snad jen ti nejbystřejší z bystrých vědí, jakou vlastně teď v obchodním domě zastává funkci. Tajemství Krausové ve Zlaté labuti odhaleno? Nahradit má prý Irenu Číst více Irena ztratila svůj přirozený půvab O moc lépe na tom není ani Irena Mašková, která si už dříve diváky získala svou lesbickou aférkou s půvabnou Alenou. Zdálo se, že je schopna pro ni obětovat absolutně všechno. Jenže zatímco diváci čekali pokračování téhle lásky, tvůrci moc dobře vědí, že v době druhé světové války by takový románek šel jistě stranou. Kdyby se to provalilo úplně, mohly by také dámy skončit v koncentračním táboře. A tak se z Ireny stala znovu mrcha, která ničí všechno a všechny, kteří jí přijdou do cesty, uzavírá tajné dohody s Gruberovými a snad si ani nevšimla, že si Alenu začal brát k sobě domů právě Gruber, který ji neváhal znásilnit. To poznala babi a nabídla Alence vstřícnou náruč. K čemu jí to však je, když se to děje stále dokola a skoro to vypadá, že nemá zastání? Je opravdu Irena schopna obětovat Alenu jen proto, aby začala stavět elektrárny? Chyby v seriálech Zlatá labuť, Ulice a ZOO. Nasekat tolik nesmyslů, to už je umění Číst více Komu zamotá hlavu nová prodavačka? Už brzy by se však mohlo všechno změnit! Do Zlaté labutě zamířila nová prodavačka Dita, která je hravá, zábavná i vtipná. Nahradit má podle scénáře Báru a někteří diváci litují, že nehrála lásku pana Kučery od začátku. Nikoho nepřekvapí, že to bude pořádná koketa. Hlavu zamotá nejednomu kolegovi z obchodního domu. „Upřímně jsem si několik týdnů předtím, než vůbec přišel casting, projížděla instagram Zlaté labutě a říkala si, jak ráda bych si zahrála v dobovce. Takže když mi zavolali, že jsem vyhrála casting, byla to nesmírná radost a jako první mě napadlo, že afirmace fungují,“ chválí si svou novou roli Natalie Golovchenko. „Moje postava v Labuti se jmenuje Dita, je to prodavačka v kosmetice, dělá manikúru. Dita je holka, co se o sebe moc ráda stará a moc ráda se líbí, její sebevědomí je něco, co bych se od ní mohla učit. Dita se nikdy nenudí a s Ditou se nikdy nenudíš! Je ve všem hrozně pohotová, ničeho se nebojí, je plná radosti a jen tak ji něco neurazí. Spoustu jejích vlastností jí vlastně závidím a doufám, že si od ní něco ukradnu i pro sebe do života,“ má naplánováno Natalie. Podle diváků by právě Dita mohla rozvířit vody seriálu, který už je moc nebavil. Koho okouzlí? A jaká je pravděpodobnost, že jí podlehne také Lukáš Mašek? Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Ženy Marka Lambory jsou jako přes kopírák: Starším ambiciózním herečkám odolává jen těžko.
Čas načtení: 2024-03-17 18:34:33
Gerard Pique vybral dva kandidáty, kteří by měli nahradit Xaviho na pozici trenéra Barcelony
Gerard Piqué, legenda Barcelony, hovořila o pozici trenéra v Barceloně a věří, že existují dva zřejmí kandidáti, kteří by měli nahradit Xaviho Hernandéze na jeho pozici. Současný kouč Barcelony totiž oznámil svůj záměr odstoupit ze své pozice na konci sezóny, což vyvolalo obrovské spekulace o tom, kdo bude dalším šéfem klubu.
Čas načtení: 2024-01-29 10:57:00
Mnoho rekreačních běžců kromě běhání zároveň miluje letní vyjížďky na kole. Sám k nim patřím. Nejen, že je jízda na kole dokonalé zpestření náročných letních běžeckých plánů, ale je to i zábava. Nehledě na naši preferenci – jízdu na horském nebo silničním kole. Ta krásná možnost dojet mnohem dál, než doběhneme, vidět spoustu nových míst, kam […] The post Čím nahradit v zimě kolo? first appeared on Běháme.cz – běhání, hubnutí.
Čas načtení: 2024-03-28 13:41:00
Praha 28. března 2024 (PROTEXT) - Žádný jiný stát než Česká republika neplánuje vypnout své stávající zabezpečovací systémyČeská republika při zavádění ETCS postupuje zbytečně rychle, tvrdě a neústupně. Žádný z evropských států neplánuje podobně jako Česká republika přejít kompletně na ETCS do roku 2030. Podobně žádný jiný evropský stát neplánuje vypnout své stávající zabezpečovací systémy, mj. proto, že ETCS není stoprocentně provozně spolehlivé a státy jím ani neplánují pokrýt všechny vedlejší tratě. V neposlední řadě žádný evropský stát nezavádí ETCS přesně podle specifikací ERA (European Rail Agency). Svým přístupem si Česká republika způsobuje zbytečné problémy a zavádění evropského vlakového zabezpečovacího systému výrazně prodražuje o miliardy korun. Expertní tým SPEŽ proto nedávno oslovil ministra dopravy Martina Kupku a v otevřeném dopise ho vyzval k odložení tzv. výhradního provozu ETCS v České republice minimálně o tři roky, na rok 2028. Zároveň žádá, aby byl umožněn souběžný provoz vlaků vybavených i nevybavených systémem ETCS.„Měli jsme možnost vyslechnout si zkušenosti našich kolegů z Rakouska, Německa, Itálie, Maďarska a dalších evropských států i mimo EU s praktickým provozem ETCS na jejich národních tratích. Ze zkušeností vyplývá, že ETCS je zatím provozně nevyzrálý systém s nižší spolehlivostí než dosavadní národní zabezpečovací systémy,“ říká Josef Hendrych, předseda Spolku pro efektivní železnici a bývalý náměstek generálního ředitele Správy železnic. V České republice se zavádí ETCS L2 (Level 2). Ten je ale zatím provozně velmi nespolehlivý a trpí častými výpadky, jak ukázaly zkušenosti s jeho používáním na trati Olomouc – Uničov i nedávný zátěžový test mezi Starým Městem u Uherského Hradiště a Břeclaví. Podobné zkušenosti s ETCS L2 mají i ve Švýcarsku, kde jim podobně jako u nás nasazení tohoto systému na 10 % tratí způsobuje jejich nižší propustnost. Další implementaci Level 2 proto dočasně zastavili.Česká republika plánuje od roku 2025 zavést na vybraných úsecích koridorů tzv. výhradní provoz pod ETCS. Na koridorové tratě včetně nádraží tak nebudou moct vjet lokomotivy nebo hnací vozy, které by nebyly tímto systémem vybaveny. V Německu, Rakousku, Maďarsku ani Itálii, která je se zaváděním ETCS možná nejdále v Evropě, však nic takového neplánují. Ve všech těchto zemích nechávají v provozu i dosavadní národní zabezpečovací systém a tratě provozují v duálním režimu. Důvodem je jednak záloha, ale hlavně to, aby do stanic mohly zajíždět i vlaky, které ETCS vybavené nejsou, a u nichž dovybavení novým mobilním zabezpečovacím zařízením nedává ekonomický smysl. To je důležité zejména u regionálních tratí, které ani v těchto zemích nejsou a nebudou ETCS vybaveny. Kdyby neexistoval duální režim, nemohly by na hlavní koridorové stanice regionální spoje svážet cestující. V České republice však toto nebude možné a regionální vlaky budou muset být vybavené ETCS za desítky miliónů korun jen kvůli vjezdu do koncové stanice.EU chce do roku 2030 převést na silnice 30 % nákladní dopravy. Nákladné vybavování starších hnacích vozidel vozidlovou jednotkou ETCS omezuje menší dopravce, kteří na takto drahé zařízení leckdy nemají dostatek finančních prostředků a kteří na dopravním trhu vyplňují mezery v případech přeprav, o které „velcí“ nemají zájem.Snad nejhorší je ale neústupné prosazování zavádění ETCS přesně podle specifikací tak, jak je spravuje Evropská železniční agentura ERA. Všechny ostatní státy žádají o různé úpravy a výjimky a evropský regulátor jim je při řádném zdůvodnění schvaluje. Třeba v Maďarsku chtějí provozovat ETCS L1 až do rychlosti 300 km/h, přičemž u nás zavádíme L2 proto, že L1 je údajně možné provozovat jen do rychlosti 160 km/h. V Rakousku mají tolerovanou jízdu vozidla bez příjmu signálu GSM-R stanovenu na 40 sekund, u nás je norma 18 sekund. To vede k výrazně vyšším nárokům na pokrytí tratě a vyšším nákladům na telekomunikační infrastrukturu. A zavádění radiového spojení s vlakem pomocí GSM-R je v ČR také rarita – Německo i Rakousko ve velkém využívá sdílení sítí s veřejnými operátory a mají v podstatě stoprocentní pokrytí železniční sítě GSM-R. Problémy s činností ETCS L2 na trati Olomouc – Uničov – Šumperk souvisí také se „špatným“ přihlášením hnacího vozidla do sítě GSM-R. Je zcela nepochopitelné, proč síť GSM-R nedokáže data na vozidlo/z vodidla převzít jakoukoliv stanicí BTS jako je to běžné ve veřejné síti.Ve Finsku zase dosáhli toho, že místo GSM-R běží ETCS na síti TETRA (u nás by mohlo běžet např. na celoplošné síti Pegas provozované ministerstvem vnitra) a do budoucna počítají s komerčními 5G sítěmi. Zcela tak odpadá nutnost budování oddělené telekomunikační infrastruktury. Rakousko, Německo i Norsko požádaly o prodloužení termínů na zavádění ETCS, takže mohou nová zabezpečovací zařízení instalovat jenom tam, kde se to staré dostane na hranici životnosti.„Evropská zkušenost jasně ukazuje, že ETCS je sice moderní zabezpečovací systém, ale jeho neústupné plošné zavádění bez umožnění duálního provozu s hnacími vozidly nevybavenými ETCS, a to ještě před termíny stanovenými EU, je předčasné a hlavně zbytečné. ETCS musí nejdříve stejně jako kterýkoliv jiný systém projít provozním ověřením a úpravami, které zajistí jeho celkovou spolehlivost a efektivitu. Požádali jsme proto ministra dopravy Martina Kupku v otevřeném dopise o umožnění duálního provozu vlaků bez ETCS a o přehodnocení plánovaného výhradního provozu ETCS v České republice,“ uzavírá předseda Spolku pro efektivní železnici Josef Hendrych.O ETCS – ETCS je zkratka pro evropský vlakový zabezpečovací systém (z anglického European Train Control System). Je jednou ze součástí ERTMS. Měl by postupně nahradit cca 20 různých národních systémů vlakových zabezpečovačů, a tak dosáhnout interoperability v železniční dopravě, tj. vedení vlaků po celém území Evropy bez nutnosti výměn hnacích vozidel na hranicích, popřípadě bez nutnosti vybavení hnacích vozidel různými národními systémy. Počítá se s jeho rozšířením především na vysokorychlostních tratích a tranzitních koridorech, do budoucna by měl nahradit všechny stávající národní systémy.O Spolku pro efektivní železnici (SPEŽ) - Spolek pro efektivní železnici vznikl v roce 2013 pod starým názvem Spolek za bezpečnou železnici. Je názorovou a komunikační platformou osob a institucí, kterým není lhostejný osud železnice v České republice. Naším hlavním posláním je podpora věcné diskuse a zprostředkovávání výměny názorů mezi předními odborníky a širokou veřejností na aktuální témata. V diskuzích se soustředíme především na otázky rozvoje bezpečné železniční dopravy jako efektivního a ekologického způsobu přepravy, která patří svým významem mezi klíčové součásti kritické infrastruktury státu. Vysokou odbornost, ale i názorovou rozmanitost garantují osobnosti, které jsou součástí našeho expertního týmu, z nichž všichni mají dlouholeté pracovní či akademické zkušenosti.
Čas načtení: 2024-04-17 10:59:45
Odpadlíci z Applu se pokusili o revoluci. Recenze ukazují, jak fatálně selhali
Chytré telefony jsou nejrozšířenější elektronikou dneška Je možné nahradit je nějakým jiným typem elektroniky? Jak ukázal nejnovější pokus, snadné to rozhodně není Chytrý mobilní telefon vlastní víceméně každý z nás. Jsou nejrozšířenější elektronikou dneška a pro většinu lidí se jedná o neocenitelného pomocníka, který zastane práci hned několika dalších typů elektroniky. Nahradit chytrý telefon něčím…
Čas načtení: 2024-04-18 10:36:55
Civilizace se točí okolo manipulace
Statistiky jasně v nahotě odhalují to že blbci žijí nezdravě a proto jsou logicky nemocní, komu není rady tomu není pomoci to je logické. Řešením je už jenom nahradit blbý lidský mozek za inteligentní počítač bezdrátově rychle napojený na globální virtuální realitu. Co bylo to bylo, je třeba globálně nahradit blbce za nadlidi co mají… Číst dále »Civilizace se točí okolo manipulace
Čas načtení: 2024-04-22 06:00:01
Tichý zabiják: Před novou jadernou ponorkou se třesou strachy i v Číně
Francie nechce zaostat za světovou konkurencí ani na vodě, zejména americkými ponorkami Virginia a britskou Astute, vyvíjí proto už poměrně dlouhou dobu novou třídu jaderných ponorek Suffren (alternativně Barracuda). Ta má perspektivně nahradit starší ponorky třídy Rubis. Univerzální a tichý zabiják Nová plavidla poznamenala zdržení, i tak se však ambiciózní program daří naplňovat. Francie sází u svých nových plavidel na univerzálnost, protože ponorky budou moci plnit široké spektrum různorodých úkolů, od průzkumu až po likvidaci nepřátelských hladinových lodí, ponorek i pozemních cílů. Budou také nasazovány na zvláštní operace. Seriál, z kterého bolí oči a uši. Hlava Medúzy je přehlídkou nepřirozených dialogů Číst více Ponorky vynikají tichým chodem, takže budou obtížně zjistitelné nepřítelem. Na druhou stranu je nutno k tomu dodat, že Suffren bude mít naopak schopnost mnohem lépe detekovat nepřátelská plavidla než dosavadní aktivní francouzské ponorky ve výzbroji. Vysoký stupeň automatizace Dalším specifickým atributem u ponorek bude vysoký stupeň automatizace a zabudování nejmodernějších technologií tak, aby Suffren srovnala krok v tomto směru se svými americkými či britskými protějšky. Právě vysoký stupeň zmíněné automatizace snižuje zároveň nároky na lidskou sílu, proto bude tvořit posádku plavidel pouze 60 námořníků. Ponorky budou vybaveny novým bojovým řídicím systémem SYCOBS (Système de combat pour Barracuda). Houfnice Caesar útočí s chytrou municí. Její účinnost už pocítili i Rusové na Ukrajině Číst více Zatím jsou aktivní plavidla v třídě Suffren dvě – Suffren a Duguay-Trouin, třetí je ve výstavbě. Počítá se se stavbou dalších tří jednotek – De Grasse, Rubis a Casablanca. První stejnojmenné plavidlo třídy Suffren vstoupilo do služby v roce 2022. Předpokladem zůstává, že do roku 2030 má třída Suffren nahradit předchozí třídu Rubis. Výtlak plavidel třídy Barracuda o délce necelých 100 metrů činí 4 765 tun na hladině a 5 300 tun pod ní. Rychlost ponorek činí 14 uzlů na hladině a 25 uzlů pod ní. Zvláštností pohonu francouzských ponorek bude bezesporu absence klasického lodního šroubu, ten nahradí speciální vodní trysky, součástí pohonného ústrojí bude jeden tlakovodní reaktor K15. Vzhledem k tomu, že ponorky jsou koncipovány jako jaderné, bude nutné vyměnit palivo každých 10 let. Smrtonosná výzbroj Už byla řeč o univerzálnosti ponorek, Francouzi se při jejich konstrukci zaměřili též na razantní snížení provozních nákladů ve srovnání se staršími třídami ponorek. Především u třídy Suffren budou vybudovány v trupu dvě paluby pro posádku. Rusko, NATO, nebo Čína: Kdo má nejvíce jaderných zbraní? Číst více Výzbroj ponorek bude rozmanitá a současně smrtonosná. Plavidla budou vybavena protilodní raketou SM-39 Exocet s dosahem až 50 kilometrů. Dále na ponorkách najdeme střelu MdCN (Missile de Croisière Naval), která má vskutku vynikající dosah 1 000 km. Součástí výbavy jsou rovněž těžká torpéda F21. Ponorka je schopna pojmout 24 střel a torpéd. Jak uvádí americký magazín National Interest, výzbroj umožní plavidlům zasáhnout cíle několik stovek kilometrů od místa odpalu. Každopádně Suffren je navržena tak, aby mohla podnikat účinné útoky na dlouhou vzdálenost, aniž by byla detekována nepřítelem. Francie vs. Čína Zajímavě pak vychází srovnání třídy Suffren například s čínskou třídou Shang (ponorky typu 093). Obě plavidla jsou na jaderný pohon, čínské má sice o něco větší výtlak pod hladinou, nicméně ztrácí v dalších podstatných ukazatelích. Především ponorky ve třídě Suffren jsou tišší, a tudíž obtížně zjistitelné, jak už jsme uvedli výše, byť modernější verze typu 093B má tišší chod než základní varianta. U výzbroje je však rozdílovou zbraní právě střela MdCN s dosahem 1 000 km. Čínská ponorka typu 093 má sice výkonnou zbraň v podobě protilodní střely YJ-82, nicméně i tak je její dolet „jen“ okolo 650 km. Podle všeho tak francouzská ponorka dělá čínským soudruhům právem vrásky na čele. Francie navíc bere stavbu nových moderních ponorek vážně a cíleně zvyšuje své kapacity na tomto poli. Vzhledem k tomu, že Američané, Britové i Japonci investují masivní částky do vývoje nových technologicky vyspělých ponorek, nechce Francie přirozeně zůstat pozadu. Ponorky třídy Suffren mají nemalé ambice pro války 21. století a můžeme je zařadit k vysoce perspektivním plavidlům ve srovnání s ostatními. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Tank T-84: Vozidlo do extrémních podmínek. Ukrajinský dravec se chystá na lov ruské kořisti.