Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-07-10 14:31:50

Politici nehájí zdraví, jen rozpočet, říkají majitelé Kofoly

Česká nápojová skupina Kofola, kterou už vede třetí generace rodiny Samarasových, nadále roste. Má čtrnáct výrobních závodů, přes tři tisíce zaměstnanců a loni dosáhla tržeb přes 11 miliard korun, s... The post Politici nehájí zdraví, jen rozpočet, říkají majitelé Kofoly first appeared on Objevit.cz: IT magazín, zprávy a novinky ze světa IT.

Čas načtení: 2019-08-13 09:39:32

Mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii : V Pákistánu nás doprovázeli samopalníci

Poprvé v životě jedu do Pákistánu. Doma se mě ptají,  jestli se nebojím. To jsou takové ty stereotypní předsudky. Po sedmi dnech v Islamabádu musím říci, že zatím jediné město, kde jsem se trochu bála chodit sama po ulicích, byla Bukurešť... Ale vezměme to popořádku. V letadle sedím vedle Pákistánky, ptá se, odkud jsem, a když slyší, že z Česka, povídá: "Jé, zrovna před pár lety tu teroristi zavraždili dva Čechy. Mladý pár na dovolené, a takhle skončili, smutné." Smutné. Mise IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii) je tentokrát orientovaná na komunikaci národního regulátora, respektive jaderný dozor. Koná se v hlavním sídle Pakistan Nuclear Regulatory Authority a mezi 27 účastníky jsou i zástupci provozovatele jaderných elektráren. Spolu se mnou je tu za experta ještě Swengwong Woo z Koreje (Korean Institute for Nuclear Safety). Vedoucí delegace IAEA je Zia Shah, rodilý Pákistánec, což je výhoda, ale zároveň, protože tu má spoustu přátel, občas tiše zmizí a nechává mne řídit workshop za sebe. Účastníci jsou fajn, dva už znám z dřívějších misí, další se ke mně hlásí, že byli v Praze, Liberci, Plzni, Příbrami, Dukovanech... Opěvují, jak je Česko moc krásná země. Zahájení je nesmírně oficiální a slavnostní. V Iránu zahajovali workshop slovy "Ve jménu Boha", tady to vylepšili: profesionál nám muezínským stylem zazpíval celou modlitbu. Druhý největší muslimský stát na světě Pákistán vznikl v roce 1947 odloučením muslimské části Indie. Hindů z území Pákistánu se stěhovali do Indie, muslimové z Indie se stěhovali do nového Pákistánu, což se neobešlo bez krveprolití. Až do roku 2007 se střílelo a probíhaly teroristické útoky na obou stranách, od té doby je prý pokoj a bezpečno (odhlédneme-li od toho, že o území Kašmíru se dodnes občasně válčí. Na všech mapách, co jsem tu viděla, je území Kašmíru decentně malované tak trochu jako "země nikoho" a hranice je pouze vytečkovaná). Pákistán je asi desetkrát větší než ČR a má zhruba 200 milionů obyvatel, od 90. let se jejich počet zdvojnásobil. Kvůli náboženství odmítají antikoncepci. Ženy jsou tu moc krásné, pokud nechtějí, nemusejí se zahalovat, chodí oblečené většinou v krásných šatech typu sárí. Na koupání mají plavky se sukýnkami – to by spousta Češek potřebovala! Na rozdíl od jiných muslimských zemí pátek není svátek, normálně se pracuje, a sobota a neděle je víkend. Energetický program Pákistán vyrábí 64 % elektřiny z fosilních zdrojů (půl na půl z ropy a plynu), 27 % z vodních, 7 % z  jádra a 2 % z OZE. Na jednoho obyvatele ročně připadá 471 kWh, což je hluboko pod světovým průměrem (3 127 kWh). Čtvrtina obyvatel elektřinu nemá. Kvůli špatnému stavu přenosové soustavy se asi 17 % vyrobené elektřiny ztrácí. Dovoz ropy a plynu silně zatěžuje státní rozpočet, hospodářství v poslední době oslabuje. Celková instalovaná kapacita je přes 29 GWe, ale často je k dispozici sotva polovina (problém je voda, kvůli jejímu nedostatku nelze stavět další vodní elektrárny). Jadernou energetiku zahájili poměrně brzy – první reaktor v Karáčí spustili už v roce 1971. Slouží také k odsolování mořské vody. Palivo z přírodního uranu je domácí provenience. V letech 2000 a 2011 přibyly dva v lokalitě Chashma a další dva pak ještě v letech 2016 a 2017. Obohacený uran se dováží z Číny. Centrifugový obohacovací závod je od roku 1984 v provozu v Kahutě, ale zřejmě ne pro civilní účely. Pákistán má jaderné zbraně, nepodepsal Non-proliferation Treaty, takže kvůli všelijakým mezinárodním omezením a sankcím těžko hledá partnera pro výstavbu jaderných reaktorů. Jediný, komu to nevadí, je Čína; postavila první čtyři reaktory v lokalitě Chashma a nyní u Karáčí staví dva další. Spouštění se předpokládá v roce 2022. Použité palivo se skladuje v bazénech u reaktoru, uvažuje se o suchých skladech v lokalitách jaderné elektrárny. Pákistán také provozuje dva experimentální reaktory, synchrotron na výrobu izotopů  pro lékařské účely a zařízení pro velkou průmyslovou defektoskopii. Pákistánská atomová komise vybrala osm dalších míst pro postavení 32 dalších reaktorů. Předpokládá se desetinásobný růst potřeby elektřiny po roce 2030! Vojenský program V Khushabu, 200 km jižně od Islamabádu, jsou čtyři těžkovodní reaktory pro výrobu vojenského plutonia fungující postupně od roku 1998. V blízkosti je též malá výrobna těžké vody. Přepracování vojenského materiálu se odehrává v blízkosti lokality Chashma. Francouzi zde stavěli závod, v roce 1978 ho opustili, a Pákistánci ho nyní renovují. Program jaderné zbraně zahájili  v roce 1972 a už v roce 1983 uskutečnili první test jaderné bomby. V roce 1998 pak dalších pět  testů v pouštích Balúčistánu, čtyři plutoniové a jeden s obohaceným uranem. Nabízí se tak otázka, proč Američanům nevadí obohacování v Pákistánu a v Iránu ano. Že by šlo o ropu? Islámábád Překvapilo mě, jak je Islámábád zelené město – samé parky, stromy, všude hojně a nahlas zpívají ptáci. Je postavené před asi padesáti až šedesáti lety, moderně urbanisticky konstruované ve čtvercové síti, přiléhající jihem k historickému Rávalpindí. Slouží jako východiště pro turisty směřující na sever do oblasti Karakoram, Nanga-Parbat a osmitisícovek, kterým vévodí K-2. Blíží se monzun, tak se starají, aby byly všechny odtokové kanály volné. Televize ukazuje, jak na severu země už jsou záplavy. Stojí tu druhá největší mešita Asie, moderní Faisal Mosque (nechal ji postavit saudskoarabský král Faisal), krásný národní památník ve tvaru květu a několik muzeí kultury, přírodovědy a historie. Jsou tu uchvacující nálezy z neolitických civilizací údolí Indu i z počátků islámu v 16. století. Vzdělání Celých 44 % dětí neumí číst a psát. Vláda prý velmi podporuje vzdělávání, ale je zde několik zádrhelů: populace roste rychleji než kapacita vzdělávacích zařízení. Pro chudé z odlehlých oblastí je obtížné dojíždět, tedy vůbec se do školy dostat. Přibývají statisíce uprchlíků ze sousedního Afghánistánu – polovinu z nich tvoří děti pod 14 let a těžko se pro ně organizuje a financuje škola. Děti se ve škole učí urdštinu jako první jazyk, angličtinu jako druhý, lokální jazyk podle toho odkud jsou (například pandžábštinu, paštúnštinu apod.), arabštinu kvůli náboženství, aby si mohly číst korán, a fársí (perštinu), protože v něm je napsána většina historických textů. Mají z toho chudinky hrozný guláš, je toho na ně moc, a ve výsledku neumí nic. Volá se po reformě školství. Bezpečnost Jako delegace IAEA jsme tu za VIP a velmi o nás pečují, zejména z hlediska bezpečnosti. Všude, kam se jen hneme, jezdí s námi doprovodné houkající a blikající vozidlo se čtyřmi samopalníky, nebo sedí mladík se samopalem na klíně přímo s námi v autě. Doprovázejí nás i do muzea, obchodního domu, do mešity. V hotelu jsou bezpečnostní rámy, v nichž pípají i moje brýle, takže tam se se samopalem nemůže. Kolegové říkají, že kdybychom byli normální turisté, tak můžeme všude, kam bychom chtěli,  je prý tu nyní bezpečno, útoky byly aktuální do roku 2007 a od té doby se podařilo terorismus soustředěným a nákladným úsilím za mnoha obětí z řad speciálních policistů, kterým se tu říkalo "Taliban Hunters", drasticky snížit. Historickým paradoxem je, že Talibán kdysi podporovala Benazir Bhutová, dřívější premiérka Pákistánu. Služba v armádě už od 80. let není povinná,  ale Pákistánci ji vnímají  jako čest a hrdost. Speciální skupina tajné policie nedávno odhalila za pomoci nejmodernějších elektronických nástrojů skrytý systém financování terorismu. Mezi policií a armádou není moc koordinace, lokální (kmenové) bezpečnostní sbory trpí podfinancováním ze strany centrální vlády. Naše ministerstvo zahraničních věcí označuje za nejnebezpečnější oblast Balúčistán. Když se ptám proč, kolegové vysvětlují, že to je oblast nejbohatší na různé suroviny, uhlí, kovy, drahokamy... Takže tu panují všelijaké zájmy. Balúčistán se chce osamostatnit a to vede k častým ozbrojeným střetům. Až se jim podaří to nějak vyřešit, bude to zlatý důl turistiky – podle fotek je tu čarokrásné mořské pobřeží. Různé "security" útvary a organizace jsou tak důležité, že při komunikačních cvičeních v rámci workshopu je účastníci vždy jmenovali mezi nejdůležitějšími skupinami, s nimiž je potřeba počítat v komunikaci. Zvyky a komunikace Workhop se začíná později a končí dříve, než je time schedule, kolega z IAEA, který je rodilý Pákistánec , říká, že musíme respektovat národní zvyky. Ze svých studentů mám radost, jsou velmi aktivní, dychtiví informací z jiných zemí, hodně se ptají. V praktických cvičeních pracují pilně a s velkým zaujetím. Ze cvičení "Veřejné slyšení" udělali grotesku, když se vehementně vžili do rolí novinářů, farmářů, protijaderných aktivistů. No nevím, jestli by se takhle bavili i tváří v tvář reálné rozčílené veřejnosti. Tvrdí, že většina národa je pro jádro, ale ještě nikdy neudělali žádný skutečný průzkum mínění, ani analýzu médií. Ta jsou z velké části v soukromých rukou. Komunikují většinou jen formálně a oficiálně prostřednictvím tiskových zpráv a technických dokumentů. Vůbec nepracují se sociálními sítěmi, ani nevědí, kolik veřejnosti a jak je používá. Ovšem na ulicích má mobil v ruce každý, takže to očividně podceňují. Když se bavíme o postojích veřejnosti, tak říkají, že tu mají rčení: Kdo má prázdné břicho, není nebezpečný, protože se stará jen o své živobytí a je vděčný. Kdo má plné břicho, je nebezpečný, protože začne vymýšlet blbosti. Myslím, že to je pravda, a že totéž je i příčinou toho, jak dnes vypadá západní společnost. Daří se jí příliš dobře, tak vymýšlí blbosti (politickou korektnost, správně zakřivené banány, apod.). {loadmodule mod_tags_similar,Související} Obyčejní lidé jsou tu moc hodní. Nejlepší lidi jsou prý na severu, prý bych se tam cítila jako doma, jsou tam modroocí lidé, velmi pohostinní, krásná příroda. Na historických místech jsou rozsáhlé  vykopávky: Mohendžo Daro, Gandhara, místa civilizace z údolí Indu, datované už od sedmého tisíciletí před naším letropočtem. Jsou prý turistům přístupné. Asi by to chtělo jet sem ještě jednou jako turista. K jídlu si užíváme placky čapátí a placky nan, různé pálivé omáčky a smažené nugetky a plněné trojúhelníčky, karí, masové nudličky... Pákistánci prý ze všeho nejvíc milují maso na jakoukoliv úpravu. Krávy u nich nejsou svaté, tak je jedí. Vepřové ne. Ve svých prezentacích představuji zkušenosti z komunikace s veřejností nejen z pohledu operátora jaderných elektráren ČEZ, ale i našeho státního dozoru a dalších jaderných institucí. Mezi kolegy znalými České republiky se těší obzvláštní úctě předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, mluví o ní v superlativech a Zia, co pracuje ve Vídni, míní, že by měla být prezidentkou ČR.   Autorka je jaderný fyzik a nyní je šéfredaktorkou soukromého internetového časopisu popularizujícího vědu a techniku Třípól (www.3pol.cz).

Čas načtení: 2024-10-29 07:00:01

Střídavá péče. Co se stane, když jeden z rodičů přestane fungovat?

Když se matka s otcem rozumně nedohodnou, je na řadě soud. „Tehdy rozhoduje, jak aktivní bude druhý rodič. Hlavní roli zde hrají lékařské zprávy,“ tvrdí advokát Mgr. Michal Benčok. V tomto případě je namístě, aby rodič, který se nemůže nebo nechce o děti starat, poctivě platil výživné. Jak to vidí právník Prvotní je vždy zájem dítěte a v případě neschopnosti jednoho z rodičů se musí na tento zájem vždy brát zřetel. Podle zákona „změní-li se poměry, soud změní rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti i bez návrhu“. Když pak spolu matka s otcem nekomunikují a nespolupracují, má to vliv na vývoj dítěte. Rodič, který spolupracuje, je právě ten, komu soud dá zpravidla přednost pro výlučnou péči.  Není co zvažovat a je třeba jednat. „V takovém případě by se ale soud měl snažit zachovat dětem aspoň kontakt s rodičem formou styku, který bude v rámci možností co nejširší. Stát by se měl o situaci zajímat už před soudním řízením a hledat způsoby, jak rodiči pomoci, aby se dále mohl o své děti starat, než jej péče zbavovat,“ vysvětluje Ing. Aleš Hodina, dr. h. c. Někdy stačí pouze podpora psychologa nebo materiální pomoc. Pokud tedy nastane v životě jednoho z rodičů nějaká tragická situace nebo událost, která naruší vztahy s dětmi, druhá strana, která je na tom lépe, se pak ujme příležitosti, což je třeba ošetřit právnickou cestou. „Druhý rodič musí podat návrh k soudu na změnu péče – a to na výhradní. Soud jako takový přihlíží ke stanovisku OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí) a také může přihlédnout i k názoru nezletilého. Problém ale bude stanovení výše výživného. Při střídavé péči je totiž nastavena tak, že si rodiče prakticky nic neplatí,“ vysvětluje Mgr. Benčok.   Romská babička dělá drahoty. V azylovém domě se cítí lépe než u dětí Číst více Sebevražda maminky Příběh maminky, která spáchala sebevraždu, je dobrý příklad toho, jak člověk může přijít o své děti. Zpočátku vše šlo jak na drátkách. Po rozvodu se oba rodiče rozumně domluvili na střídavé péči a vše dokonale fungovalo. Jeden týden byly děti u matky a druhý týden u otce. V životě maminky však jednoho dne nastala osudová tragédie.  V létě ubytovala ve svém velkém domě cizince z Brazílie, kteří k nám přicestovali poznávat památky a krásnou českou přírodu. Bohužel s nimi v kufrech doputovaly i štěnice. Když Brazilci odjeli, bylo všude ticho po pěšině. Na podzim si matka všimla, že po posteli leze nějaký hmyz, ale nepřikládala tomu větší význam. Radek Ptáček. Když odborník na duši spáchá sebevraždu Číst více Po roce v létě se s dětmi vrátila z dovolené, ulehla do postele, a když zhasla, pocítila, že po ní lezou nějaké potvory. Rozsvítila a zhrozila se. Štěnice! Došlo to tak daleko, že se rozlezly po celém baráku. Zavolala na pomoc odborníka, ale byl to podvodník, který hmyz po domě roznesl ještě víc a jenom z ženy tahal peníze. Po půl roce si objednala dezinsekční firmu a ta jí s politováním oznámila, že dřevěný dům musí zbourat. Žena se totálně zhroutila a spáchala sebevraždu, i když neúspěšnou. Nejenže přišla o střechu nad hlavou, ale ze žalu se dala na pití a děti logicky přešly do péče otce.  Tatínek se stal závislým na kokainu Druhý příběh se týká tragédie tatínka, který začal fetovat. Byl velmi pracovně vytížený, protože chtěl vydělat hodně peněz, aby se jeho děti měly dobře a dostaly, co si zamanou. Pracoval ve dne i v noci a kolikrát i 24 hodin. Někdy i několik dní nespal a relaxace pro něj byla neznámý pojem. Ani do hospody na pivko nechodil.  Měl jednoho rádoby kamaráda, který ho jednou pozval do jakéhosi pochybného baru. Ten kamarád byl drogový dealer, o čemž onen tatínek neměl zprvu ani tušení. Tenkrát v baru si spolu trochu přihnuli kořalky a tu se kamarádíček vybarvil. „Ty seš nějakej suchar. Nic s tebou není. Měl bych tady něco lepšího, než je tahleta whisky,“ řekl mu ten dealer. A ukázal mu igelitový pytlíček s bílým práškem. Unavený a nešťastný tatínek už na tom byl tak, že jej následoval na záchod a kokain si tam s ním šňupnul. Od té doby nastal v jeho životě kolotoč bez návratu. Nejprve pracoval a vydělával ještě víc než dřív. Ale zrádná droga si brzy vybrala svoji daň. Časem už to nezvládal a musel na léčení. To byl však pro matku dětí impuls, aby k sobě přetáhla své děti. „Stále přetrvává v té soudní judikatuře taková pověra, že tím vhodnějším a lepším pro výchovu, zejména dětí útlého věku, je zásadně matka. Zákon a mezinárodní úmluvy však říkají něco jiného. Říkají: Oba rodiče mají stejná rodičovská práva, jsou si rovni. Není možné jednoho z nich, dokonce jenom kvůli pohlaví, preferovat,“ vysvětluje JUDr. Pavel Rychetský, dr. h. c., předseda Ústavního soudu ČR. Zdroje: autorský článek spolu s dalšími zdroji (občanský zákoník, stridavka.cz) KAM DÁL: Svatební slib u notáře. Láska je slepá, ale i ta má svůj rozpočet.

Čas načtení: 2024-09-02 13:48:00

Státní rozpočet? Jeho projednávání bylo utajené a netransparentní, řekl Babiš

Podle Andreje Babiše vláda projednává rozpočet netransparentně. Expremiér a lídr opozičního hnutí ANO v pravidelné debatě Deníku kritizoval i to, že zatímco rozpočet Úřadu vlády nabobtnal, lidem vládní politici říkají, aby šetřili. 

Čas načtení: 2024-09-02 13:48:00

Státní rozpočet 2025? Projednávání bylo utajené a netransparentní, řekl Babiš

Podle Andreje Babiše vláda projednává státní rozpočet na rok 2025 netransparentně. Expremiér a lídr opozičního hnutí ANO v pravidelné debatě Deníku kritizoval i to, že zatímco rozpočet Úřadu vlády nabobtnal, lidem vládní politici říkají, aby šetřili. 

Čas načtení: 2022-01-05 10:10:02

Novoroční projev premiéra Fialy

Vážení spoluobčané, děkuji vám za důvěru a za tuto možnost promluvit k vám poprvé v novém roce jako předseda vlády naší republiky. Budu k vám mluvit zcela otevřeně, protože věřím, že to je jediná cesta, jak můžeme začít řešit naprostou většinu problémů, které nás trápí. Politiky si určitě nevolíte proto, aby vám, jak se říká, lakovali věci na růžovo, ale proto, aby vaše problémy správně pochopili, pojmenovali a dokázali je vyřešit. Taková byla ostatně i naše nabídka v podzimní volební kampani, díky které jsme před dvěma týdny sestavili novou vládu České republiky. Je první den roku 2022 a já pro vás bohužel nemám mnoho dobrých zpráv. Tento rok bude pravděpodobně jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku samostatné České republiky. Budou nás trápit problémy, které přicházejí z venku, ale i problémy, které jsme si zavinili sami. Hlavně tím, že předchozí vláda jen málo dbala na naši budoucnost a doslova žila ze dne na den. Chovala se, jako by Česká republika nepotřebovala akutně řešit nové zdroje energií pro naše domácnosti a náš průmysl. Jako by neustálé zadlužování naší země nemohlo nikdy způsobit inflaci. Inflaci, která dnes bohužel začíná vážně ohrožovat naše úspory, v krátkém čase může ohrozit i pracovní místa, a hlavně zastavit tolik potřebný ekonomický růst. Ceny energií, inflace nebo-li zjednodušeně řečeno drahota a covid. To jsou tři vážná nebezpečí, kterým bude Česká republika čelit v tomto roce. S trochou nadsázky můžeme říct, že vlády mohou hodně věcí rychle pokazit, ale náprava trvá zpravidla mnohonásobně déle. Odsouvat problémy na další volební období, to je totiž vždycky jednodušší než kousnout do kyselého jablka a začít je řešit. Ale naší zemi nic jiného nezbývá, protože každý den se naše problémy budou už jenom zvětšovat. Sami víte, že jsme začali pracovat od prvního okamžiku po jmenování nové vlády. Naší práci jsem se věnovali i v průběhu Vánoc. Ale i když nám toto tempo vydrží celý tento rok, tak budu rád, pokud vy první pozitivní výsledky našeho snažení pocítíte už na jeho konci. Vyhrát nad inflací totiž bohužel nelze ze dne na den. Zdědili jsme rozpočet s dalším obrovským schodkem a na jeho zaplacení si budeme muset opět půjčit. V těchto dnech se ho snažíme seškrtat aspoň na únosnou míru, abychom ukázali, že to s řešením inflace myslíme vážně. A já vám chci slíbit, že budeme hledat úspory zejména tam, kde to přímo nepocítí naši občané. Máme totiž zbytnělý a těžkopádný stát a tomu rozumná redukce jenom prospěje. Někteří ekonomové jsou skeptičtí a říkají, že inflaci se nepodaří zkrotit, dokud se nepodaří dostat pod kontrolu ceny energií. To je ale téma, které si vyžaduje i mezinárodní řešení. Na jedné straně je zde Rusko, které se snaží Evropu vydírat, a dokonce dává najevo, že je připraveno i na ozbrojený konflikt, a na druhé straně tu máme významné evropské státy, které se rozhodly investovat do nezávislosti na fosilních palivech, a to takřka za každou cenu. A obojí, obojí nám může přinést problémy, pokud náš hlas, hlas České republiky, nebude slyšet a pokud nebudeme dostatečně bojovat za naše ekonomické a bezpečnostní zájmy. Chtěl bych ale se vší vážností varovat. Varovat před různými politickými spasiteli a populisty, kteří budou chtít této situace zneužít a budou vám tvrdit, že řešení je jednoduché. Že stačí něco odmítnout nebo odněkud vystoupit. Není to pravda. Složité problémy přece nikdy nemají jednoduchá řešení. Naše vláda bude muset trpělivě a tvrdě pracovat. Hledat v Evropě spojence. Přesvědčovat partnery, ale také konečně pohnout s výstavbou jaderných bloků a taky podpořit investice do dalších rozumných obnovitelných zdrojů. To je cesta, jak z energetické krize ven. A její alternativou je zaostalost a chudoba. A to přece nikdo nechce. Významnou šanci, že se nám podaří uspět, nám dává i fakt, že naše země bude v tomto roce předsedat Evropské unii. Několik měsíců budeme více slyšet, více vidět a náš názor bude mít větší váhu. Je jen škoda, že tato velká mezinárodní příležitost nebyla našimi předchůdci dostatečně pochopena a nebylo uděláno dost pro to, abychom ji dobře využili. Naše nová vláda nyní vlastně na poslední chvíli dává dohromady zdroje, experty i program. A to proto, abychom předsednictví zvládli se ctí a abychom byli schopni prosadit v Evropě to, co naše republika, naše Česká republika v blízké budoucnosti životně potřebuje. Jak už jsem zmínil, bude to dlouhá a náročná cesta. Zdražování energií a krachy dodavatelů mohou mezitím, během následujících měsíců, dopadnout na tisíce rodin. Chtěl bych jim slíbit, že vláda udělá všechno pro to, aby nezůstali bez pomoci. Příprava podpůrných programů pro lidi, které ohrožuje energetická chudoba, to byl jeden z prvních úkolů, které jsem svým kolegům hned po jmenování naší vlády zadal. Závěrem mi dovolte říct několik slov k tématu, které nás všechny poslední dva roky zneklidňuje, vyvolává obavy, ale už nás i unavuje. Ano, tím je covid. Snažím se být v této věci realista. Dlouhodobě zastávám názor, že s covidem je třeba se naučit žít. To ale vyžaduje nasazení na obou stranách, jak na straně vlády, tak na straně občanů. Za vládu vám mohu slíbit, že se budeme snažit, aby všechna nezbytná opatření, nezbytná opatření, byla maximálně rozumná, přiměřená a předvídatelná. Ale něco může proti covidu udělat každý z nás, my všichni. Samozřejmě vedle očkování, které je proti covidu tou hlavní společnou ochranou. Máme za sebou Vánoce, svátky, kdy se setkáváme s rodinou a s přáteli. Chovejme se, prosím, i po celý letošní rok všichni k sobě navzájem jako se chováme k rodině a k přátelům. Jako se chováme k těm, na kterých nám záleží a vůči komu občas neváháme udělat i ústupek na úkor vlastního pohodlí. Nejsme totiž navzájem cizí lidé. Jsme všichni občané České republiky. Cítíme k sobě sounáležitost a máme k sobě navzájem i odpovědnost. Je určitě vždycky lepší hledat to, co nás spojuje, než žehrat na to, co nás rozděluje. Platí to v domácí i v mezinárodní politice, ale platí to i pro vztahy mezi sousedy, kolegy na pracovišti, v rodině. A já věřím, že máte stejnou zkušenost. Jsem naprosto přesvědčený o tom, že všechny problémy, i ty veliké, o nichž jsem tady dnes hovořil, lze nakonec právě společným úsilím vyřešit. A pokud je dokážeme vyřešit správně a včas, bude to pro naši zemi, její ekonomiku a celou společnost znamenat velký posun kupředu. Česká republika má právo patřit mezi nejvyspělejší země světa a já vím, že tam patřit bude. Přeji vám, abyste rok 2022 prožili co nejlépe. Za sebe i za celou vládu vám mohu slíbit, že pro to uděláme vše, co bude v našich silách.

Čas načtení: 2024-09-05 15:23:00

Rusko snižuje výdaje na vědu o čtvrtinu. Putin na jaře sliboval opak

Rusko se mělo podle plánů vůdce Vladimira Putina stát vědeckou velmocí první kategorie. Ale plány na rozpočet na další dva roky říkají, že výdaje na výzkum se budou snižovat.

Čas načtení: 2024-11-26 13:34:00

Věda Plus: Vědci z Mendelovy univerzity v laboratoři testují řasy, které vyčistí z vody zbytky hormonů, antibiotik anebo hnojiv

Mohli by je brzy nasadit i v první čistírně odpadních vod, Jak by to fungovalo? - Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ocenil za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole vysokoškolské pedagogy. - Emise skleníkových plynů z fosilních paliv budou i letos vyšší než ty loňské a lidstvu se rychle rozplývá tzv. uhlíkový rozpočet, který ještě podle vědců může vyčerpat, a přitom se vyhnout nejhorším dopadům změny klimatu. Co přesně nová data říkají?Všechno z tématu Věda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čas načtení: 2025-07-18 08:42:00

Společnost ExaGrid se dostala na prestižní seznam MES Midmarket 100 pro rok 2025

Marlborough (Massachusetts) 18. července 2025 (PROTEXT/BusinessWire) - Seznam zahrnuje technologické dodavatele, kteří podporují růst, inovace a úspěchSpolečnost ExaGrid®, jediné řešení vrstveného zálohovacího úložiště s funkcí Retention Time-Lock, které zahrnuje vrstvu neodpovídající síti (vytvářející vrstvenou vzduchovou mezeru), odložené mazání a neměnnost pro obnovu po útoku ransomwaru, dnes oznámila, že společnost MES Computing, značka společnosti The Channel Company, zařadila společnost ExaGrid na svůj seznam 2025 MES Midmarket 100.Tato tisková zpráva obsahuje multimediální prvky. Celou zprávu najdete zde: https://www.businesswire.com/news/home/20250717941668/cs/Každoroční seznam MES Midmarket 100 oceňuje dodavatele technologií s hlubokými znalostmi jedinečných IT potřeb středních podniků. Tito dodavatelé se zavázali dodávat produkty a služby zaměřené na budoucnost, které podporují růst, inovace a úspěch jejich zákazníků ze středně velkých podniků.Společnost MES Computing definuje středně velké organizace jako ty, které mají roční tržby od 50 milionů do 2 miliard dolarů a/nebo 100 až 2500 podporovaných uživatelů/pracovních stanic. Dodavatelé byli na seznam MES Midmarket 100 vybráni na základě své strategie vstupu na trh, inovací, které zavádějí, aby lépe sloužili středně velkým podnikům, a síly svého produktového portfolia pro středně velké podniky.„Midmarket 100 představuje dodavatele technologií, kteří skutečně rozumějí a aktivně podporují jedinečné potřeby středně velkých organizací,“ řekla Samara Lynn, senior editorka společnosti MES Computing, The Channel Company. „Tito dodavatelé jsou oddanými partnery, kteří pomáhají středně velkým organizacím překonat nejtěžší výzvy v oblasti IT, aby mohly inovovat a dosáhnout svých cílů růstu. Těšíme se, jak se tyto společnosti budou dále vyvíjet, aby pomáhaly středně velkým firmám prosperovat.“Středně velké organizace mají komplexní požadavky a omezené IT zdroje a rozpočet. Zařízení společnosti ExaGrid pro vrstvené zálohovací úložiště se snadno spravují a bezproblémově spolupracují s předními zálohovacími aplikacemi v oboru, takže organizace mohou zachovat své investice do stávajících zálohovacích aplikací a procesů. ExaGrid se snadno instaluje, snadno se používá, jeho správa vyžaduje jen minimální čas IT personálu, má dobrou podporu, poskytuje nejrychlejší a nejbezpečnější zálohy a ve srovnání s jinými řešeními pro zálohování dat šetří náklady.„Jsme poctěni, že jsme byli zařazeni na tento seznam, a jsme hrdí na to, že můžeme středním a velkým organizacím nabídnout to, co potřebují pro zálohování dat,“ řekl Bill Andrews, prezident a generální ředitel společnosti ExaGrid. „Společnost ExaGrid poskytuje škálovatelnou architekturu, která organizacím umožňuje přidávat zařízení podle růstu objemu dat, takže platí pouze za to, co potřebují, a nabízí nejrychlejší zálohování, nejrychlejší obnovení, kompletní řešení pro obnovu po havárii a nejkomplexnější zabezpečení a obnovu po útoku ransomwaru pro zálohovací úložiště s přední zákaznickou podporou v oboru.“Seznam 2025 MES Computing Midmarket 100 je k dispozici online na adrese www.mescomputing.com/midmarket100.O společnosti ExaGridSpolečnost ExaGrid poskytuje vrstvené zálohovací úložiště s jedinečnou přistávací zónou („Landing Zone“) s diskovou vyrovnávací pamětí, úložištěm pro dlouhodobé uchovávání a škálovatelnou architekturou. Řešení „Landing Zone“ společnosti ExaGrid umožňuje nejrychlejší zálohy, obnovení a okamžité zotavení virtuálních počítačů. Vrstva úložiště nabízí nejnižší náklady na dlouhodobé uschování. Škálovatelná architektura společnosti ExaGrid zahrnuje plnohodnotná zařízení a zajišťuje zálohovací okno s pevnou délkou při nárůstu dat, přičemž odpadají nákladné forkliftové aktualizace a zastarávání produktu. Společnost ExaGrid nabízí jediný dvouvrstvý přístup k ukládání záloh s nesíťovou vrstvou, zpožděným odstraňováním a neměnnými objekty pro obnovu po útocích ransomwaru.Společnost ExaGrid má fyzické prodejní a předprodejní systémové inženýry v následujících zemích: Argentina, Austrálie, Benelux, Brazílie, Kanada, Chile, SNS, Kolumbie, Česká republika, Francie, Německo, Hongkong, Indie, Izrael, Itálie, Japonsko, Mexiko, severské země, Polsko, Portugalsko, Katar, Saúdská Arábie, Singapur, Jižní Afrika, Jižní Korea, Španělsko, Švýcarsko, Turecko, Spojené arabské emiráty, Spojené království, Spojené státy americké a další regiony.Navštivte nás na adrese exagrid.com nebo se s námi spojte na LinkedIn. Seznamte se s tím, co říkají naši zákazníci o vlastních zkušenostech s ExaGrid, a zjistěte, proč nyní tráví výrazně méně času zálohováním úložiště, v našich příbězích o úspěších zákazníků. Společnost ExaGrid je hrdá na své skóre +81 NPS!ExaGrid je registrovaná ochranná známka společnosti ExaGrid Systems, Inc. Všechny ostatní ochranné známky jsou majetkem příslušných vlastníků.O společnosti The Channel CompanyThe Channel Company (TCC) je globální lídr v oblasti růstu distribučních kanálů pro přední světové technologické značky. Pomáháme urychlit úspěch technologických dodavatelů, poskytovatelů řešení a koncových uživatelů prostřednictvím předních mediálních značek, integrovaných marketingových a eventových služeb, strategického poradenství a exkluzivních informací o trhu a cílových skupinách. TCC je portfoliová společnost investičních fondů spravovaných EagleTree Capital, soukromou investiční společností se sídlem v New Yorku. Další informace najdete na thechannelco.com.Sledujte The Channel Company: LinkedIn a X© 2025 The Channel Company, Inc. Logo společnosti The Channel Company je registrovaná ochranná známka společnosti The Channel Company, Inc. Všechny ostatní ochranné známky a obchodní názvy jsou majetkem příslušných vlastníků. Všechna práva vyhrazena.Text této zprávy v původním, zdrojovém jazyce je oficiální verzí. Překlad této zprávy do jiných jazyků poskytujeme pouze jako doplňkovou službu. Text zprávy v původním, zdrojovém jazyce je jedinou právně závaznou verzí této tiskové zprávy.Zdrojovou verzi najdete na businesswire.com: https://www.businesswire.com/news/home/20250717941668/cs/Kontakty:The Channel Company:Samara LynnThe Channel Companyslynn@thechannelcompany.comMédia ExaGrid:Mary DomenichelliExaGridmdomenichelli@exagrid.comZdroj: ExaGrid 

Čas načtení: 2025-01-12 14:56:50

Cena nové střechy: Jaké faktory ovlivňují náklady a jak si správně naplánovat rozpočet

Cena nové střechy se může výrazně lišit v závislosti na mnoha faktorech, jako jsou typ a kvalita materiálů, náročnost konstrukce, ... Více... The post Cena nové střechy: Jaké faktory ovlivňují náklady a jak si správně naplánovat rozpočet appeared first on stavimbydlim.cz.

Čas načtení: 2020-03-05 07:29:11

Zásadní problém Evropské unie: Jak zaplatit neproveditelný Zelený úděl

Evropská komise vedená německou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou získala v prosinci 2019 důvěru Evropského parlamentu a Evropské rady s plánem nazvaným Zelený úděl. Komise by chtěla do roku 2050 přeměnit hospodářství členských států EU na klimaticky neutrální. Evropská rada jedná o způsobu, jak navrhovaná opatření zaplatit.  Ve skutečnosti jde o dokument, který předložila před dvěma lety Evropská komise vedená Lucemburčanem Jean-Claudem Junckerem. Předchozí komise navrhla zvýšit výdajový limit z dosavadního jednoho procenta hrubého národního důchodu (HND) na 1,11 procenta. Komise současně navrhla provést škrty ve dvou největších výdajových okruzích unijního rozpočtu – ve Společné zemědělské politice (CAP) a ve strukturálních fondech. Komise předložila návrhy škrtů ve třech variantách – 10, 15 a 25 procent. Dvě nejtvrdší verze byly v Radě vetovány Francií a Itálií. Seškrtané peníze i to, co by členské státy měly dát navíc, chce komise dát na financování tzv. „nových výzev“. Za Junckera to byla podpora migrace ze zemí mimo EU a spolufinancování usídlování migrantů v EU. Za von der Leyenové je to Zelený úděl. Zelené šílenství Ve svém programovém prohlášení komise von der Leyenové přišla se záměrem vyčlenit na klimatická opatření postupně až 45 procent rozpočtu EU. Při svém vystoupení v plénu Evropského parlamentu 13. února 2020 von der Leyenová ve velmi emotivním projevu prohlásila, že na rok 2021 nemůže přijmout rozpočet, pokud by v něm aspoň 25 procent výdajů nebylo vyčleněno na boj proti globálnímu oteplování. Znalcům historie způsob jejího vystoupení silně připomněl legendární projevy, které jistý Rakušan s patkou a knírkem pod nosem jako německý říšský kancléř pronášel na sjezdech své strany na stadionu v Norimberku. Nejen kvůli frenetickému potlesku vestoje, kterým většina europoslanců vystoupení odměnila.  EU zachvátilo klimatické šílenství. Většina europoslanců rychle zapomněla na to, že tentýž europarlament ještě před několika měsíci ve svém stanovisku k Víceletému fiskálnímu rámci prohlásil za nepřijatelné jakékoli škrty ve Společné zemědělské politice i ve strukturálních fondech. Kde vzít peníze O návrhu Víceletého fiskálního rámce se premiéři a ministři financí přou v Evropské radě rovné dva roky. Ještě za Junckera se v Radě vytvořily tři skupiny zemí. Část východních států požadovala zvýšení rozpočtových limitů proto, aby konečně došlo ke splnění slibu, k němuž se EU zavázala v přístupových smlouvách. I ve smlouvě o přistoupení ČR do EU z roku 2004 je napsáno, že EU postupně zvýší platby dotací vyplácených našim zemědělcům tak, aby v roce 2013 byly stejné jako ty, které dostávají zemědělci ve starých členských státech. V roce 2020 je situace taková, že čeští zemědělci dostávají pouhou čtvrtinu podpor, které jsou vypláceny francouzským, německým a belgickým farmářům. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Do čela skupiny zemí, které požadují v Radě vyrovnání tohoto starého dluhu EU, se postavily Maďarsko s návrhem na zvýšení rozpočtového limitu na 1,2 procenta HND a Polsko s návrhem na posunutí stropu až na 1,24 procenta. Tvrdě proti se postavilo Německo, které odmítlo zvýšení odvodů z národních rozpočtů podle výše hrubého národního důchodu nad hranici jednoho procenta. Tato platba však tvoří už nyní více než 80 procent unijních příjmů. Necelými 10 procent se na příjmech rozpočtu EU podílí odvody členských států z harmonizovaného základu DPH. Zbytek jsou cla vybíraná na vnější hranici a cukerný poplatek, který byl kdysi hlavním zdrojem příjmů EHS. Po reformě trhu s cukrem představuje jeho výnos necelá dvě procenta objemu rozpočtu. Problém je však i u cel. Evropská komise každý rok uzavírá řadu obchodních dohod se třetími zeměmi nebo hospodářskými sdruženími, jejichž podstatou je další a další otvírání prostoru pro bezcelní dovozy do EU. Kromě toho, že tato politika škodí evropským výrobcům a přispívá k přesunu pracovních míst z Evropy do Asie, znamená i neustálé tenčení vlastních zdrojů EU. Nové EU daně Komise by přitom naopak ráda posílila vlastní rozpočtovou autonomii. Tedy získala více vlastních zdrojů. Bývalý německý komisař pro rozpočet Günter Oettinger proto navrhl zavedení série nových daní, jejichž výnos by byl příjem rozpočtu EU. Návrh na zavedení tzv. Tobinovy daně z mezinárodních platebních transakcí nepřežil ani projednávání v 1. čtení v Evropském parlamentu. Většina europoslanců se postavila proti, i když sazba této daně byla navržena na velmi krotkých pevných 0,0235 %. Bývalý člen Rady guvernérů US centrální banky FED a nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1981 James Tobin navrhl daň z mezinárodních transakcí v základní sazbě 1 %. Její výnos měl být ukládán na účty centrální banky. Ty měly být podle jeho návrhu zmocněny v případě spekulativních tlaků na měnu sazbu kdykoli zvýšit s cílem zdražení nákladů spekulantů a získání peněz na obranu měny. Na úrovni Výboru stálých zástupců se zadrhl návrh na zavedení daně z nerecyklovaného plastu. Komise chtěla uvalit na plast uváděný na trh v EU zvláštní formu spotřební daně 0,23 EUR/kg. Vybíraly by ji členské státy. Část výnosů by podle návrhu měly použít na dotace sběru a recyklace plastu. Protože se však nikdy nepodaří znovu použít veškerý plastový odpad, byl by kladný rozdíl mezi vybranou daní a dotacemi odváděn do Bruselu. Současná Komise v lednu recyklovala část návrhu svých předchůdců, který se týká daně z motorových paliv. Bývalý komisař Oettinger navrhl pro naftu a benzín ekologickou daň ve výši 1 až 2,5 EUR/l. Její výnos měl být celý příjmem rozpočtu EU. Původní návrh byl v Radě ministrů financí vetován polovinou členských států. Současný rozpočtový komisař – rovněž Němec Johannes Hahn předložil návrh v podobě sdílené daně ve výši až 4,5 EUR/l, z nichž část by byla příjmem rozpočtu EU a část by si ponechával státní rozpočet země, v níž byla daň vybrána. Kromě toho navrhl i daň z plynu a uhlí, jejíž sazba by byla vyměřována koeficientem tepla, které lze získat jeho spálením. V ČR již takovou daň jako v jedné z mála zemí EU máme. Její sazba je 8,5 Kč/GJ. Komise by ji chtěla vybírat pro rozpočet Unie ve výši 1,2 až 2,1 EUR/GJ. Oba tyto návrhy, spolu s daní z elektřiny, kterou u nás rovněž máme od dob vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS), byly součástí balíčku ekologické daňové reformy, kterou před rokem žluté vesty pomocí barikád v ulicích a generální stávky donutily odvolat francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Týden poté, kdy Macron podepsal zákon o odložení ekologické daňové reformy, byla na celoevropskou úroveň pozvednuta aktivistka Greta Thunbergová. Po rozjetí její školní stávky za klima předložila do vnějšího připomínkového řízení návrh na zavedení ekologické daně z paliv ve výši 3 až 4 eura/l spolková vláda kancléřky Angely Merkelové. Nyní je tento návrh znovu předmětem jednání Rady ministrů financí na celounijní úrovni. Miliardy do komína Čeští vědci Jan Macek a Josef Morkus mezitím prokázali, že záměr nahradit auta se spalovacími motory elektromobily je technicky neproveditelný. Vědci při výpočtu pracovali s údaji o spotřebě paliv a účinnosti motorů. Roční spotřebu 1,8 miliardy litrů benzínu a 2,5 miliardy litrů nafty jen v ČR přepočetli známou účinností benzínových motorů 24 % a dieselových motorů 29 % a zjistili, že ropné látky dodaly autům k jízdě 36.414 TJ energie. Po zvážení účinnosti akumulátorů 60 % vychází nutnost nabít do nich ekvivalent 63 191 TJ. Pro srovnání Temelín ročně vyrobí 12.149 TWh elektřiny, což je cca 43.740 TJ. K nahrazení benzínu a nafty v motorech bychom potřebovali navíc 1,5 nového Temelína. Jenže Komise chce odstavit i všechny uhelné a plynové elektrárny, jejichž podíl na celkové výrobě elektřiny je u nás 42 %. To by znamenalo nutnost přistavět navíc 3 nové Temelíny. Nahrazení uhelných a plynových elektráren obnovitelnými zdroji u nás není možné, ani kdybychom větrné elektrárny postavili na všechny kopce a fotovoltaické panely na každý volný metr. {/mprestriction}  Autor je publicista.

Čas načtení: 2019-12-04 14:46:36

Nastoupí Německo na řeckou cestu k zadlužování?

Nový spolupředseda SPD Norbert Walter-Borjans je s dluhy velký kamarád a vyrovnané hospodaření mu vadí. Principu vyrovnaného rozpočtu se v Německu říká schwarze Null čili černá nula. Jeho velkým zastáncem byl zejména bývalý ministr financí Wolfgang Schäuble. Postupem času se „černá nula“ stala ústřední devízou politiky CDU/CSU a akceptovali ji i někteří politici sociální demokracie, například Schäubleho nástupce Olaf Scholz. Německý spolkový rozpočet dosáhl „černé nuly“ poprvé roku 2014, předtím si německý stát bral nové dluhy nonstop od roku 1969. Německo poslední léta svoje dluhy naopak splácí (dluhové hodiny eurozóny najdete zde) a jeho zadlužení coby procento HDP se pomalu blíží maastrichtskému kritériu šedesáti procent. Sice shora, ale blíží. V silně zadlužené západní Evropě je to jedna z významných výjimek. To ale neznamená, že se s myšlenkou rozpočtové disciplíny ztotožňují všichni. Nově zvolený spolupředseda SPD Walter-Borjans rozhodně ne. Tento pán byl už v letech 2010–2017 ministrem financí spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko (NRW) a v této funkci ukázal, jak si hospodaření představuje. - Walter-Borjans se chlubí úspěšností svého boje proti daňovým podvodníkům – prostřednictvím ukradených CD se seznamy Němců, kteří ulili peníze před německým berňákem do Švýcarska, která nakoupil, a kvůli kterým jej Švýcaři zažalovali za krádež a přechovávání kradeného zboží. Skutečně z nich vymáčkl cca 2,4 miliardy eur, ale přitom zároveň ve svém úřadě vytvořil dluhy ve dvacetkrát (!) větší výši. - Zadlužení země totiž vzrostlo ze 123,3 miliard eur roku 2009 (zdroj, PDF) na 174,4 miliard eur roku 2017 (zdroj), i když je nutno přiznat, že ke konci funkčního období se situace o pár procent zlepšila. Nebyla to ovšem úplně tak zásluha pana ministra. Ten ještě na rok 2016 předložil další schodkový rozpočet, ale ekonomická konjunktura dosáhla takových výšin, že se vybralo mnohem více na daních, a rozpočet tudíž nakonec přes veškerou snahu skončil v přebytku. - Die Welt mu navíc vyčítá podivné triky, které měly sloužit ke zlepšení hospodářského výsledku „naoko“, například snížení příspěvku státu do důchodových fondů státních zaměstnanců (což se časem projeví na problému zaplatit jejich důchody) nebo vytváření dalších dluhů skrze státní podniky, což se oficiálně neprojeví na celkovém rozpočtu země, ale pokud se takový podnik pak ocitne v dluhové nouzi, hádejte, kdo jej bude tahat z bryndy. - Při tom všem se v NRW ani nějak moc neinvestovalo a v celostátním srovnání školství je na tom země stále ještě docela bídně, ve spodní čtvrtině žebříčku. - Se svými rozpočty se Walter-Borjans svého času dostal až před zemský ústavní soud, který mu dokonce zakázal vytváření nových dluhů, dokud se určité mechanismy neupřesní. Nuže, ve své celostátní roli se Norbert Walter-Borjans nikterak nezměnil a hned požaduje investice ve výši zhruba 45 miliard eur ročně, financované z nových dluhů. Dokonce kvůli tomu chce dodatečně pozměnit rozpočet na rok 2020, který už přitom byl schválen. „Černá nula“ a ústavně zakotvená „dluhová brzda“ jsou podle něj kontraproduktivní a poškozují ekonomiku. Mimochodem, vtipný citát ilustrující páně Borjansovo uvažování: „Pokud má švábská hospodyňka domek, do kterého prší, který má vytlučená okna a kachlíky padají ze zdi, a nevezme si půjčku – tak je blázen.“ („Švábská hospodyňka“ je řečnická figura, s jejíž pomocí hájila Angela Merkel nutnost vyrovnaných rozpočtů, pozn. MK.) Já bych asi řekl, že pokud to někdo skutečně dopracuje až do stavu, kdy má děravou střechu a vytlučená okna, že ho vzít si půjčku může leda tak definitivně potopit. Ale kdo ví, třeba byl pan Walter-Borjans na odborné stáži v Římě nebo v Aténách, a tam ho to místní národohospodáři naučili jinak. Stačí se jen podívat na stav bývalého olympijského areálu deset let poté, aby člověk věděl, že ve věci vytlučených oken a rozbitých střech pořízených na státní dluh je právě na tom správném místě… Do té míry, do jaké znám německou politiku, si myslím, že Walter-Borjans své dluhové záměry neprosadí. Aspoň v tomto volebním období ne; pro CDU/CSU je „černá nula“ příliš silnou politickou značkou. Velká koalice se teprve nedávno pracně dohodla na navýšení nízkých důchodů zvaném Grundrente, u které šlo o pouhých 1,5 miliardy eur. A nový spolušéf SPD by chtěl během deseti let utratit navíc rovného půl bilionu. Navíc není ani úplně jisté, zda by se investice v takové míře realizovat vůbec daly. Zejména ty stavební počiny. Hodně záměrů totiž vázne nikoliv na tom, že by nebyly peníze, ale na právních tahanicích – nejde jen o stavbu větrníků, ale i o výstavbu dálkové rozvodné soustavy, která by měla větrnou elektřinu od Severního moře přivést do hustě osídlených částí Německa. I proti té se občané potrefených obcí bouří s poukazem na „elektrosmog“ apod. (Tak mám pocit, že právě tenhle pojem zpopularizovali Zelení, Greenpeace apod. To se jim to vrací.) Bude-li Walter-Borjans na svém záměru trvat, zbourá už tak dost nakřápnutou velkou koalici. Ani jeho spolustraník Olaf Scholz, který aktuálně za kasu zodpovídá, by nejspíš nebyl ochoten se na něčem takovém podílet. Jiná věc je, co by bylo po případných dalších volbách. Dojde-li na onu slavnou rot-rot-grün, mohl by dalšímu dluhovému závodu s Italy a Francouzi zabránit leda Ústavní soud v Karlsruhe. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-12-04 10:00:00

10:00 Studio ČT24

Témata: Státní rozpočet pro rok 2025 (ekonomický komentář); Válka na Blízkém východě (živý vstup); Státní rozpočet pro rok 2025 (situace ve školství);Jižní Korea vyhlásila stanné právo (živý vstup); Dobročinná káva s ČT; Státní rozpočet pro rok 2025 (situace ve zdravotnictví); Stanné právo v Koreji; Ministři zahraničí NATO v Bruselu (živý vstup); Státní rozpočet pro rok 2025 (reakce ŘSD ČR); Mezinárodní soudní dvůr o klimatu [online-live]

Čas načtení:

Manažerské účetnictví – sestavení, porozumění a analýza rozpočtu

[skoleni-kurzy.eu] Převážně praxe. Manažerské účetnictví je hlavně o pohledu do budoucna a my se v detailu podíváme na jeden z hlavních nástrojů – rozpočet. Společně si ho sestavíme, společně mu porozumíme, společně provedeme analýzu. Workshop zaměřený na praktickou aplikaci získaných znalostí. Seznámíte se se základními pojmy spojenými s rozpočetnictvím, ale hlavně si rozpočet sami sestavíte. Následně se podíváme na to, jak se s již připraveným rozpočtem pracuje citlivostní analýza. Rozpočet bude sestaven pro výrobní společnost, ale ukážeme si i specifika rozpočtů jiných typů firem. Prosíme účastníky, aby si na seminář přinesli - připravili vlastní notebooky. * • náklady z hlediska řízení společnosti, • propojení manažerského a finančního účetnictví, • výkaznictví pro plánování, • rozpočet, • praktický příklad sestavení rozpočtu výrobní společnosti – soustava rozpočtů končící plánovanými finančními výkazy, • citlivostní analýza, • specifika rozpočtů v nevýrobních společnostech firmy obchodní, firmy nabízející služby, neziskové organizace. Odpovědi na dotazy. ...1. VOX s.r.o.

Čas načtení: 2009-11-11 00:00:00

Státní rozpočet jako článek veřejných financí

Jedním ze zásadních článků veřejných financí je právě státní rozpočet. Každý rok se s tímto pojmem mnohokrát setkáváme, a s ním s řadou dalších termínů. Státní rozpočet se sestavuje vždy na jeden rok. Jedná se ve své podstatě o odhad příjmů a výdajů státních peněz, tedy o rámcovou podobu hospodařen ...

Čas načtení: 2022-03-02 08:55:07

Proč je válka

Následující text vyšel v Literárních novinách 38/2011 pod názvem Proč bude válka: I když většina lidí na Západě stále žije v domnění, že pohodu posledních desetiletí ruší pouze nahodilosti a vzdálené bouře, pod mírovým povrchem doutnají čtyři nálože. Přestože každá z nich se může jevit jako dílčí problém, ve své kombinaci vytvářejí prohlubující se tendenci k velké válce. Tedy válce, kdy na obou stranách fronty budou mocnosti schopné zasáhnout území protivníka. Tato nebezpečí lze pojmenovat: výměna světového hegemona, zbrojení, způsob života středních vrstev, úroveň politických elit Západu. Výměna hegemona Krize je dána tím, že staré umírá a nové se ještě nerodí, nebo se rodí pomalu. Takto je střídán hegemon světové ekonomiky: pomalu, ale jistě se blíží den, kdy čínský hrubý domácí produkt (HDP) bude větší než HDP Spojených států. Podle posledních propočtů Mezinárodního měnového fondu by se tak mělo stát v roce 2016: HDP Číny byl odhadnut na 19,0 bilionů dolarů, zatímco HDP Spojených států na 18,8 bilionů. V té době by mělo dosáhnout, alespoň podle tohoto zdroje, zadlužení USA úrovně přes 110 procent HDP, zatímco čínské by se mělo pohybovat na úrovni 10 procent HDP. Podle posledních odhadů Goldman Sachs se v roce 2030 bude Čína podílet na světovém HDP plnými 23 procenty, zatímco USA devíti procenty. Zároveň lze předpokládat, že Peking bude mít i nadále největší devizové rezervy na světě, zatímco Washington bude největším světovým dlužníkem. Proti Západu se obrací to, co se celá desetiletí jevilo jako důkaz převahy. Outsourcing průmyslové výroby do zahraničí, kde je levnější pracovní síla, zvyšoval zisky malé skupiny akcionářů a vrcholového managementu, zatímco střední vrstvy našly své uplatnění ve službách. Jenže takováto ekonomika funguje pouze tehdy, zůstane-li zachováno postkoloniální rozdělení světa na centrum a periferii. Což právě končí. Ekonomika představuje výchozí základnu či limit moci státu, a proto lze tuto situaci vnímat jako omezení suverenity v rozhodování Washingtonu. Svět se tak dostává do situace, kterou před dvěma a půl tisíci let popsal Thukydides v Dějinách peloponéské války: „Za nejpravdivější důvod, i když se o něm nejméně mluví, považuji růst aténské moci, který vyvolal u Lakedaimoňanů takové obavy, že se odhodlali k válce.“ Tento první zákon světové politiky varuje: střídání hegemona je nejcitlivější období v mezinárodních vztazích, kdy nejvíce hrozí velká válka. Vojenská síla Světové vojenské výdaje neustále rostou. Podle Stockholmského institutu pro výzkum míru (SIPRI) činily loni 1 630 miliard dolarů. To představuje růst o 50,3 procent ve srovnání s rokem 2001. Výdaje tzv. demokratického Západu, tedy států Severní Ameriky a západní a střední Evropy, činily loni 1 037 miliard, tedy 63,6 procent globálních vojenských výdajů. Ze 43 procent se v roce 2010 na celosvětových vojenských výdajích podílely samy Spojené státy. Za první dekádu 21. století vzrostly vojenské výdaje USA o 81,3 procenta a dosahují dnes 4,8 procenta HDP. I když vývoj výdajů v Rusku je obdobný – růst o 82,4 procenta a dosažení úrovně čtyř procent HDP – v absolutních hodnotách se jedná o výdaje v jiných řádech: výdaje Spojených států jsou téměř dvanáctkrát vyšší než výdaje Ruska. Z těchto údajů vyplývá, že sice ekonomická hegemonie USA končí, ale vojenská hegemonie, kterou Spojené státy získaly po skončení studené války, trvá. A sázka na udržení vojenské převahy se též nemění: informace Bílého domu uvádějí, že v letošním fiskálním roce bude na výzkum, vývoj, testy a vyhodnocování nových zbraní vydáno 77,1 miliardy dolarů – což je více, než podle SIPRI činí celý vojenský rozpočet Ruska. Přestože Spojené státy oficiálně zastavily vývoj nových jaderných zbraní, pokračuje vývoj, testy a výstavba nových strategických systémů. To platí také o unitárně pojaté protiraketové obraně, byť krásná slova o restartu vztahů s Ruskem či formulace o kooperaci s Ruskem v nové doktríně NATO slibovaly něco jiného. Výdaje na zbrojení v této úrovni nejsou ničím jiným než bezuzdným plýtváním, a to dokonce v době ekonomických problémů. Jenže omezit je nelze, právě proto, že jsou hospodářské problémy: vojensko-průmyslový komplex je jedním z mála odvětví, které v USA výborně funguje. Steven Hook v knize U.S. Foreign Policy odhaduje, že vojensko-průmyslový komplex dává ve Spojených státech práci dvěma milionům lidí. I když jsou Spojené státy největším vývozcem zbraní – na globálním obchodu se podílejí ze 30 procent, následovány Ruskem (23 %), Německem (11 %), Francií (7 %), a Velkou Británií (4 %) - je tu problém: nejmodernější konvenční zbraně a strategické zbraně obecně nelze prodávat, neboť nikdy nelze zcela vyloučit jejich využití proti dodavateli či kopírování. Když jsou jich plné sklady, pak lze buď zastavit vývoj a výrobu, nebo je zničit – nebo je použít. Proto mají moderní zbraně zakódovanou nebezpečnou vlastnost, že budou použity. Třeba proti stále mohutnějšímu ekonomickému konkurentovi, Číně, jehož výdaje na obranu byly podle odhadů SIPRI přibližně 5,9krát menší než výdaje USA. A 8,7krát menší než demokratického Západu. Střední vrstvy To, co se ekonomům nejdříve jevilo jako krize hypoteční, potom jako finanční a dnes jako dluhová krize otřásající tu dolarem, jindy eurem či librou, je ze sociologického hlediska krize životního způsobu středních vrstev. Zpravidla se v této souvislosti hovoří o federálním dluhu ve výši přes 14 bilionů dolarů. Tady je viník jasný. Zadlužení ústřední vlády, které vzniklo během 2. světové války, klesalo až do roku 1980. Pak přišel Ronald Reagan se svojí ekonomikou nabídky, tedy reformou ve prospěch bohatých. Reaganomika, pěstovaná jak v dobách Reagana, tak i za vlády obou Bushů, se na celkovém federálním dluhu podílí 9,2 biliony dolarů. Spojené státy nejsou chápány jako nejzadluženější země světa jenom z tohoto důvodu. Letošní nervozita, kdy ratingová agentura Standard & Poor's snížila USA dlouhodobý úvěrový rating na AA+, je spojena s faktem, že federální dluh převýšil HDP. To ale není nikterak dramatická informace: nad 100 procent HDP má dluh šest států, přičemž zadlužení Japonska je 200 procent, Řecka a Itálie 130 procent, Velké Británie 94 procent, Německa 85 procent. V zásadě nikdo neví, co to znamená, jen se říká, že hranice dluhu 90 procent HDP je problém. Jenže Spojené státy mají ještě další problémy. Předně je to skutečnost, že podle oficiálních údajů přibližně 4,5 bilionů z tohoto dluhu je v zahraničí. Z této částky 26 procent drží kontinentální Čína (Hongkong další 3 %), Japonsko 20 procent, Velká Británie 5,5 procenta, ropní exportéři 4,6 procenta, Brazílie 4,3 procenta atd.; Rusko „jen“ 3,8 procenta. A pak jsou to dluhy amerických domácností. Podle agentury Bloomberg jsou největší od Velké deprese a už v roce 2007 vzrostly na úroveň současného federálního dluhu, tedy 14 bilionů. Tehdy se dluhy domácností přiblížily 140 procentům disponibilních příjmů, přičemž tyto dluhy tvořily více než dvojnásobek úspor amerických domácností. Střední vrstvy nejen USA, ale celého Západu žijí na dluh. Na dluh státu doma i v zahraničí a na svůj osobní dluh. Těm americkým v tom pomáhá FED, Federální rezervní systém, který se změnil na globálního alchymistu: vyrábí z papíru zlato. Podle některých odhadů je ve světě 50krát více dolarů než zboží. Nikdo to pořádně neví. Celá tato hra funguje díky dvěma skutečnostem: zvyku a množství dolarů. Zvyk je dán tím, že si nikdo zatím pořádně neumí představit jinou situaci. A dolarů je tolik, že je nelze vyměnit za jinou, hodnotnější měnu. A tak jsou stále reálná práce a suroviny směňovány za voodoo dolary. Ale opět: takto to může fungovat, jen pokud bude trvat globální rozdělení na centrum a periferii. Blíží se čas, kdy na udržení životní úrovně amerických středních vrstev nikdo nepůjčí. A nastane problém. Velký politický problém. Spokojenost středních vrstev je základem legitimity západní demokracie. Jsou základnou liberálně-konzervativního konsensu ať již jako aktivní voliči, nebo svou pasivitou. Cítí se svobodné, neboť mají prostředky na realizaci často uměle vytvořených potřeb. Když se prohloubí rozklad jejich životního způsobu, koho budou volit? Zvýšená volební účast v reakci na krizi ve Výmarské republice přivedla k moci Hitlera. Nejsnáze se zvýší práh bolestivosti při restrukturalizaci životního způsobu, když jsou střední vrstvy vystrašené nebezpečím zvenku. Pak se dá ze vznešené Deklarace nezávislosti USA udělat zakládací listina věznice v Guantánamu. To bylo už mnohokrát v dějinách odzkoušeno. Vystrašení lidé podruhé hlasují pro Bushe ml., hlasují pro vyšší vojenské výdaje, pro válku. Za války lze téměř bez odporu životní způsob upravit. A při troše štěstí i zbavit se zahraničního věřitele. Kvalita elit Každý z těchto faktorů sám o sobě nepředstavuje bezprostřední ohrožení míru. Fakt, že se z Číny stává ekonomicky nejmocnější stát, nevylučuje, že při vzájemné závislosti na tom Spojené státy mohou vydělat. Zbrojení lze omezit a dát vojensko-průmyslovému komplexu třeba ziskové státní zakázky v oblasti ekologie. Restrukturalizaci životního způsobu středních vrstev lze možná rozložit do delšího času a část zátěže z této změny přenést i na bohaté. Jenže je tu ještě jeden velký problém: Západ prožívá hlubokou krizi strategického myšlení elit. Stačí se podívat na poslední čtyři války: bombardování Jugoslávie (1999), intervence v Afghánistánu (2001) a Iráku (2003), letos Libye. Lze započítat i útok Izraele na Libanon (2006). Všechny začaly – mírně řečeno – bez jasného politického zadání, věcné politické, sociální a vojenské analýzy. S výjimkou začátku války v Afghánistánu také arogantně, bez přípravy dostatečného diplomatického krytí. Ač byly zpočátku vedeny pod propagandistickým příkrovem ve stylu hollywoodské Hvězdné pěchoty, jádrem propagandy se postupem času stalo embargo, které se nejdůležitější západní sdělovací prostředky ani nepokoušejí prorazit. A vojenský výsledek je zcela nejasný. Politické důsledky posilují chaos ve světě. Koncepce práce provinčních rekonstrukčních týmů v Afghánistánu a Iráku byla dovedena téměř do dokonalosti. Je obtížné jim cokoliv vytknout, při realizaci je to snad jen nedostatek financí. Jejich práce má ale minimální naději na úspěch, protože působí v prostředí, kde je značná část veřejnosti vnímá jako vraždící křižáky. I když tyto týmy odvádějí dobrou práci, politické zadání je špatné. Krize strategického myšlení západních politických elit jen na první pohled vyrůstá ze špatné zpravodajské analýzy. To byl především problém intervence v Iráku. Tehdy docházelo k úpravám zpravodajských výsledků v duchu potřeb administrativy, což nakonec vyústilo v programový volební požadavek demokratů na odpolitizování zpravodajských služeb. Jenže to není celý problém. Proč politici chtěli upravené analýzy? Vždyť bez dobré analýzy lze přijmout dobré rozhodnutí jen náhodou... Rozklad strategického myšlení je dán už tím, co by se dalo nazvat amerikanizací školství: zbavme se memorování, žáky a studenty je třeba učit tvořivě uvažovat. Tento líbivý slogan je typický propagandistický produkt. Výraz „memorovat" má pejorativní zbarvení, které sděluje, že je něco špatně. Ve skutečnosti ale ono „bezduché memorování" může být prosté učení se faktům či slovíčkům. A nad čím lze tvořivě uvažovat, když ne nad fakty? Po internetu běhá moudrá věta, která kdesi v kyberprostoru ztratila svého autora: „Věda je fantazie spoutaná fakty." Nemůže to být jinak. Tvořivost, zvláště v sociálních vědách, se musí opírat o vědění, mnohdy pohříchu nadřené. Uvolňovat fantazii bez znalostí, to je v nejlepším případě cesta k umění, nikoliv k analýze. Potkáváme je denně: koukají na nás z obrazovky České televize, připraveni kdykoliv k čemukoliv zaujmout zásadní stanovisko – aniž často vůbec tuší, o čem mluví. Takto vzniká situace, kdy není nutný základní výzkum, stačí ideologické think tanks, třetí sektor. Také v Česku se nevybírají ministryně obrany podle pěveckého talentu či ministři podle věrnosti firmě PromoPro. Jejich hlavní kvalita je ideologická oddanost, tedy schopnost přijímat rozhodnutí bez věcné analýzy. V kapitalismu nejsou odděleni jen chudí a bohatí, ale i bohatí a mocní od vzdělaných. Hledat jejich propojení je obtížné mimo jiné proto, že mocní a bohatí se domnívají, že vzdělané nepotřebují – kdyby byli důležití, přece by byli bohatí nebo mocní... Indiánská demokracie Politika ale potřebuje analýzu. Analýzu opřenou o relevantní fakta, což jsou fakta nejen pravdivá, ale i významná. Významná znamená důležitá – tedy vybraná podle určitých kritérií. Tato kritéria opět potřebují znalosti. A talent. Specifický talent. Slabost tedy není jen ve znalostech věcných faktů, ale i ve filosofii, která má pomoci fakta analyzovat. Tato filosofie chybí z celé řady důvodů. Jedním z nich je liberální demokracie. Volební systém na Západě má v sobě zabudovány dvě bariéry, které brání rozvoji strategického přístupu: volební marketink a časování. Marketing je bezprostředně spojen s degenerací voleb na soutěž mediálních agentur. Rozvoj komunikací vedl postupně k tomu, že volby vyžadují prodej jednoduchých hesel co největšímu množství občanů. Tedy marketingovou kampaň, která prodává stranické vůdce v podobě balíčku oblíbených očekávání. Jen někteří, jako TOP 09, se soustřeďují na vybraný segment a radikalizují svůj heslář. Povětšině se heslář snaží postihnout potřeby co nejvíce lidí. Krátkodobé potřeby hedonistických středních vrstev. Časování voleb je dalším zdrojem krize strategického myšlení západních elit. Je zřejmé, že objednávka na politického vůdce je limitována dvěma (poslanec Kongresu USA) až pěti lety (prezident Francie). To znamená, že případná strategie je časově limitována na dva roky až pět let. Jenže skutečná sociální tvořivá koncepce vyžaduje alespoň střednědobé plánování. Řádově deset let. Liberální systém, který má chránit před diktátory svou častou výměnou jednotlivců – byť v rámci jedné skupiny – vyžaduje změnu: tváří, hesel, přístupu. To je všechno, jen ne vhodné prostředí pro rozvoj skutečného strategického myšlení. Tak vzniká sen o tom, že z chybných dílčích rozhodnutí uhněte neviditelná ruka trhu správný celek. Pravdou je, že politik v liberální demokracii nemá k dispozici nástroje na plnění střednědobých až dlouhodobých záměrů. Ze sociální tvořivosti mu zbyl jen zápas o rozpočet. A zápas o rozpočet byl zúžen na dohadování účetních. Tak trochu to vypadá jako indiánská vojenská demokracie. Tam si také v době míru mohl každý dělat, co chtěl, a náčelník mohl jen mluvit; ovšem v době války všichni museli náčelníka poslouchat. Tedy opět válka jako svůdná vábnička. Jak bez války Ačkoli válka hrozí stále víc, nemusí být. Je však nutné o tomto narůstajícím nebezpečí hovořit. Prorážet manipulaci jako je ta, která dnes provází válku v Libyi. Vědět, že s rostoucí hrozbou války bude manipulace narůstat. A využívat všechny demokratické instituce k boji proti militarismu, malování obrazu nepřítele tu na východě, jindy na jihu, proti pěstování patologického strachu, který ospravedlňuje násilí. Západ nutně potřebuje rozvíjet kritické myšlení. To neznamená pouze v akademické obci pěstovat to, čemu se dříve říkalo „ostrůvky pozitivní deviace". I v podmínkách svobody slova rozhodující roli při formování politické kultury sehrávají mainstreamová média. Ta ovšem, jak ukazuje čerstvá zkušenost, v době války ochotně přenášejí záběry neznámých filmových štábů ukazující posuzující povstalce, kteří mávají neznámo kde vyrobenými novými vlajkami starého režimu. A ze zpravodajství ochotně vyloučí informace z Jemenu či Bahrajnu, aby demokratický lid nebyl zmaten v době, kdy je přece nutné vidět jen jednoho, libyjského nepřítele. Takto se otvírá prostor pro svévoli politiků a vojáků. Zdá se, že je ještě spousta času. Státníci se přece na sebe usmívají. Jenže nadále pokračuje výstavba obrovské základny na Guamu, znovuvyzbrojování Gruzie, zbrojení v Ázerbájdžánu, výstavba černomořských základen USA v Bulharsku a Rumunsku, další v Polsku... A veřejnou diskusi o válce nepostrádáme. Jenže chybí. Nebezpečně chybí.

Čas načtení: 2024-05-29 06:01:01

Ukrajinci pomáhají české ekonomice a přispívají do státního rozpočtu. Co na to Tomio Okamura?

Například loni v červenci Tomio Okamura ve svém statusu na sociálních sítích, odkazujícím na rozhovor pro TV Prima, tvrdil následující: „Ať se migranti z Ukrajiny, kteří u nás vysávají dávky, vrátí domů! Na drtivé většině území se nebojuje, jezdí tam na dovolenou.“ Trpí celá Ukrajina Nikoho nemůže překvapit, že i tento krátký výrok předsedy SPD obsahuje více nepravdivých či silně zavádějících tvrzení najednou. Začněme odzadu. Na většině Ukrajiny se nebojuje, čímž nám chce Tomio Okamura říct, že by lidé neměli mít vůbec žádný důvod odtud utíkat. Buďto nevidí či nechce vidět, že válkou je přímo či nepřímo postižená celá Ukrajina, nebo nám vědomě lže! Ruské rakety dopadají i na západní část napadené země, třeba do Lvova, vzdáleného pouze 60 kilometrů od polské hranice. A také na západě Ukrajiny, kde nyní neprobíhají žádné boje, neustále přibývají pomníky se jmény padlých obránců. Celá Ukrajina je nucená žít ve válečné realitě. Pokud Češi nepřijmou lékaře z Ukrajiny? Vrchol primitivismu, říká MUDr. Mucha Číst více Dále se nám snažil Okamura vsugerovat představu, že Ukrajinci neúměrně zatěžují náš sociální systém a kvůli tomu se nedostává na ty skutečně potřebné. V rozhovoru pro televizi Prima, odkazovaném ve zmíněném statusu, nám Tomio Okamura tvrdil, že pomoc Ukrajincům se děje na úkor našich občanů.   Jaká je ale realita? Vstřebat několik stovek tisíc lidí samozřejmě nějakou dobu trvá. Česko to ale zvládlo výborně. A zatímco před dvěma roky ze zaměstnání či dohod platilo odvody přibližně 45 procent imigrantů, do současné doby se tento podíl zdvojnásobil na 90 procent!   Z dlouhodobého hlediska se ukazuje, že pro naši ekonomiku i státní rozpočet byl jejich příchod jednoznačným přínosem. Přínos pro náš rozpočet Čísla hovoří jasně. První rok byl nejtěžší. V roce 2022, kdy válka začala, činily výdaje na ukrajinské uprchlíky 25 miliard korun a příjmy od nich 12,6 miliardy. Jednalo se ale zjevně o dobře vynaložené peníze. Okamžitou pomocí hned na začátku se podařilo předejít problémům spojeným se špatným začleněním lidí do společnosti. Podpora od státu posloužila jako „trampolína“ umožňující odrazit se nově příchozím lidem ode dna. Loni už byla bilance víceméně vyrovnaná, výdaje vyčíslilo ministerstvo financí na 21,6 miliardy a příjmy na 21 miliard. Navíc v posledním čtvrtletí loňského roku už byla bilance pro stát dokonce plusová – na výdaje na ukrajinské uprchlíky bylo vynaloženo 3,9 miliardy korun a celkové příjmy od nich činily 5,8 miliard korun. Stát tedy díky uprchlíkům vydělal více než dvě miliardy korun! V prvním čtvrtletí loňského roku dokázala česká ekonomika, ale i náš státní rozpočet vydělat na zapojení Ukrajinců do pracovního procesu ještě více. Za první tři měsíce tohoto roku odvedli do státní kasy o bezmála tři miliardy korun více, než z ní odčerpali.   Příjmy za první čtvrtletí činily 6,4 miliardy korun, výdaje 3,5 miliardy. Uprchlíci z Ukrajiny se českému státu začínají vyplácet. A ano, tyto peníze do rozpočtu půjdou třeba i na pomoc matkám samoživitelkám, o které si Tomio Okamura dělal starost ve zmíněném rozhovoru na Primě. SPD a Babiš nemají páteř, říká europoslanec Zdechovský. Popsal, čím populisté oblbují lidi Číst více Naprosto nesmyslné strašení Můžeme navíc očekávat, že příjmy od ukrajinských uprchlíků budou i nadále růst, zatímco náklady na ně budou klesat. Lidé z Ukrajiny měli vždy velmi dobré předpoklady pro úspěšné začlenění do české společnosti.  Ukrajina je zemí nejen geograficky, ale i jazykově a také kulturně vcelku blízká Česku. S částí Ukrajiny nás navíc pojí společná historie. Západní Ukrajina, konkrétně oblast Haliče, byla stejně jako České země dlouhou dobu součástí habsburské monarchie. A samozřejmě nesmíme zapomenout na Podkarpatskou Rus, která připadla v meziválečném období Československu. Strašení uprchlíky z Ukrajiny a jakékoli náznaky srovnávání s masovou migrací v mnoha zemích EU, kam přicházejí většinou lidé z kulturně odlišných mimoevropských zemí, tedy naprosto postrádají jakýkoli smysl.   Začlenění lidí z Ukrajiny do české společnosti lze i přes některé problémy po dvou letech považovat za skvělý úspěch. Ukrajinští uprchlíci pomáhají naší ekonomice a nyní i našemu státnímu rozpočtu. Už nemůže být pochyb o tom, že Česko má z jejich příchodu prospěch. Co na to Tomio Okamura? Autor: Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL KAM DÁL: Tajemná energie toho místa ruší všechno kolem, popisuje žena pocity u náhrobku malých dětí na Olšanech.

Čas načtení: 2024-06-24 12:08:15

Jak udržet rodinný rozpočet pod kontrolou?

Létají ve vaší domácnosti finance ve velkém a chtěli byste je dostat pod kontrolu? Přinášíme vám několik tipů, jak mít svůj rodinný rozpočet pod kontrolou. Veďte si finanční deník Prvním krokem, který musíte podniknout, pokud jste tak dosud neučinili, je založení finančního deníku. Jedná se vlastně o knihu, ve které si budete pečlivě vést rodinné […] The post Jak udržet rodinný rozpočet pod kontrolou? appeared first on Supr bydlení.

Čas načtení: 2024-07-13 13:45:00

Stanjura bude chystat rozpočet v režimu tajné. Schillerová zuří. A nejen ona

Vláda se bojí. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová kritizuje, že ministr financí svévolně rozhodl o faktickém přesunu přípravy státního rozpočtu na příští rok do režimu tajné. „Aby odmítl informovat o rozpočtu na příští rok, to se ve světě skoro nevidí,“ uvádí Schillerová na sociální síti s tím, že kromě České republiky chystá rozpočet v utajení jen Ukrajina a Afghánistán. A cituje novináře Marka Stoniše, který vysvětluje, že „vláda chystá první rozpočet, ve kterém nejsou mimořádné výdaje za covid ani energie, přesto rozpočet bude hluboce deficitní“.

Čas načtení: 2024-08-27 18:30:00

Vláda rozpočet na příští rok představí radši až za dva roky. Stanjura se bojí o hlasy voličů

„My rozhodně před volbami, které jsou příští rok, státní rozpočet zveřejňovat nebudeme. Státní rozpočet není nic hezkého, moc se nám nepovedl a nechceme dávat munici opozici. Kdyby se opozice, potažmo voliči dohmátli toho, jak vypadá státní rozpočet, u voleb propadneme,“ vysvětloval ministr financí Stanjura.

Čas načtení: 2024-09-01 11:39:00

Kalousek ostře do Stanjury kvůli rozpočtu: Účetní zoufalství! Co na to Bartoš a Fiala?

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu, když na letošní rok je plánovaný 252 miliard korun a loni byl 288,5 miliardy korun. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun. Ministerstvo informace o návrhu zveřejnilo o půlnoci na svých internetových stránkách. Návrh odsoudil předseda Pirátů Ivan Bartoš. Premiér Petr Fiala (ODS) jej hájí, jedná se podle něj proinvestiční rozpočet. 

Čas načtení: 2024-09-02 05:00:00

Kdo si myslí, že z deficitu 400 miliard uděláme nulu bez ohrožení růstu, tak neví, o čem mluví, tvrdí Fiala

Rozpočet se schodkem 230 miliard korun představila vláda nyní o víkendu na konci srpna. Podle kritiků je schodek velmi vysoký na to, že nejde o krizový rok. „Jestli si někdo myslí, že můžeme přijít do vlády a z deficitu 400 miliard ze dne na den udělat nulu aniž bychom ohrozili růst, tak fakt neví, o čem mluví,“ uvedl v rozhovoru pro pořad FLOW premiér Petr Fiala. Opozici se stejně jako třeba bývalému ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi navíc nelíbí, že se rozpočet projednával za zavřenými dveřmi. 

Čas načtení: 2024-09-02 05:00:00

Kdo si myslí, že z deficitu 400 miliard uděláme nulu bez ohrožení růstu, neví, o čem mluví, tvrdí Fiala

Rozpočet se schodkem 230 miliard korun představila vláda nyní o víkendu na konci srpna. Podle kritiků je schodek velmi vysoký na to, že nejde o krizový rok. „Jestli si někdo myslí, že můžeme přijít do vlády a z deficitu 400 miliard ze dne na den udělat nulu aniž bychom ohrozili růst, tak fakt neví, o čem mluví,“ uvedl v rozhovoru pro pořad FLOW premiér Petr Fiala. Opozici se stejně jako třeba bývalému ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi navíc nelíbí, že se rozpočet projednával za zavřenými dveřmi. 

Čas načtení: 2024-09-04 08:41:12

Jak na ztrátu zaměstnání: Co mám dělat?

Jak na ztrátu zaměstnání: Co mám dělat? redakce St, 09/04/2024 - 08:41 Práce a Kariéra Klíčová slova: nárok na odstupné od zaměstnavatele Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce osoby bez zdanitelných příjmů ukončili sami výpovědí výpověď avizo.cz inzertních serverech s nabídkou pracovních míst psychoterapie přes videohovor stres hedepy.cz finanční rozpočet Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Nárok na odstupné nevzniká vždy Nárok na odstupné od zaměstnavatele je jakousi „finanční náplastí“ v náročné situaci. Pokud však skončil váš pracovní poměr na dobu určitou, nebo pokud vás zaměstnavatel propustil ve zkušební době, odstupné se vás netýká. A nemáte na něj nárok ani tehdy, pokud jste dostali výpověď pro porušení pracovní kázně. Naopak nárok na odstupné máte, pokud jste dostali výpověď z organizačních důvodů, a byl vám tak ukončen pracovní poměr dohodou pro nadbytečnost, z důvodu rušení pobočky nebo stěhování zaměstnavatele. Stejně tak vám nárok na odstupné náleží i tehdy, kdy už nemůžete svou pozici vykonávat z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Minimální výši odstupného určuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce. Podle něj přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně: jednonásobku jeho průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, dvojnásobku jeho průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, trojnásobku jeho průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky. Toto odstupné je vyplaceno v následujícím výplatním termínu po skončení pracovního poměru.     Úhrady zdravotního pojištění končí v den ukončení pracovního poměru Pokud nenastoupíte ihned na novou pozici, musíte počítat s tím, že za vás stávající zaměstnavatel již nebude po ukončení pracovního poměru platit zdravotní a sociální pojištění. Ze zákona jste však povinni hradit zdravotní pojištění – na výběr máte dvě možnosti: nejpozději do tří dnů po skončení pracovního poměru se přihlásíte jako žadatel o zaměstnání u Úřadu práce ČR, a zdravotní a sociální pojištění za vás bude hradit stát; na Úřad práce ČR se nepřihlásíte a budete si hradit zdravotní pojištění sami (v roce 2024 se pro osoby bez zdanitelných příjmů jedná o částku 2 552 Kč). Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti náleží každému, kdo v uplynulých 2 letech odpracoval minimálně 12 měsíců a zároveň za něj zaměstnavatel odváděl důchodové pojištění (započítává se i péče o dítě mladší 4 let či osobu blízkou). Doba vyplácení i její výše závisí na výši příjmu a na věku uchazeče o zaměstnání. Uchazeči do věku 50 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti max. po dobu 5 měsíců, ve věku 50–55 let po 8 měsíců, pro uchazeče starší 55 let je maximální doba evidence na úřadu práce 11 měsíců. Výše podpory se počítá z průměrné měsíční mzdy dané osoby za předchozí kalendářní čtvrtletí, a je poskytována ve výši: 65 % během prvních dvou měsíců nezaměstnanosti; 50 % během 3. a 4. měsíce nezaměstnanosti; 45 % od 5. měsíce nezaměstnanosti po zbytek podpůrčí doby. Pozor! Pokud byste pracovní poměr ukončili sami výpovědí či dohodou, náleží vám po celou dobu podpora ve výši 45 % průměrné čisté měsíční mzdy. Na podporu v nezaměstnanosti nemáte nárok, pokud jste během posledních 6 měsíců dostali výpověď z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovní nebo jiné povinnosti zaměstnance. Dávky v nezaměstnanosti nesmí přesáhnout 0,58násobek průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího roku (v roce 2024 tak můžete získat podporu max. 24 608 Kč měsíčně).       Jak podat žádost o podporu v nezaměstnanosti Registrace na Úřadu práce ČR musí proběhnout do tří pracovních dnů po ukončení pracovního poměru. Pro přihlášení na Úřadu práce ČR budete potřebovat občanský průkaz, vyplněnou žádost o zprostředkování zaměstnání a žádost o podporu v nezaměstnanosti a doklady vystavené zaměstnavatelem (zápočtový list, potvrzení o výši průměrného výdělku, evidenční list důchodového pojištění), příp. doklad o výkonu jiné výdělečné činnosti, pokud máte doplňující příjem. Žádost můžete podat osobně na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR (není nutno v místě trvalého bydliště), nebo i poštou, datovou schránkou či e-mailem s elektronickým podpisem. Jak si najít práci? Nespoléhejte jen na pracovní úřad S hledáním nové práce byste měli začít co nejdříve. Nespoléhejte však pouze na nabídky od Úřadu práce ČR, ale hledejte i sami. Poptat se můžete známých, největší nabídku volných pracovních míst však najdete na internetu. Vyhledávat můžete na nejrůznějších inzertních serverech s nabídkou pracovních míst, jako je například avizo.cz, navštívit můžete i weby firem ve vašem okolí a prohlédnout si jejich nabídku volných pozic. Využít lze také sociální sítě, zejm. Facebook (různé skupiny s nabídkami práce) či LinkedIn. Praktický tip Nezapomeňte si sepsat či aktualizovat strukturovaný životopis se svými znalostmi a zkušenostmi. Inspiraci, jak napsat životopis, najdete na internetu. Splácení úvěru v případě ztráty zaměstnání Ztráta zaměstnání zasáhne i váš finanční rozpočet, a tak může být problematické splácet finanční závazky. Pokud máte sjednáno pojištění schopnosti splácet, může namísto vás uhradit až 12 splátek pojišťovna. Stejně tak můžete k pokrytí finančních závazků využít životní pojištění, pokud máte v rámci něj pojištěnu ztrátu zaměstnání. Možnosti řešení mohou nabídnout i společnosti, u kterých máte nebankovní půjčky – zásadní je kontaktovat je co nejdříve a domluvit se s nimi na možnostech řešení. Ztráta zaměstnání vám zároveň ztíží možnost získat novou půjčku a bude problémem i pro refinancování hypotéky, pokud vám zrovna končí fixace. Jediným řešením pak bývá refixace, která je ale často spojena s vyšším úrokem. Praktický tip Nikdy nenechávejte zajít neschopnost splácet půjčky až do krajních mezí a snažte se najít co nejschůdnější řešení přímo s poskytovatelem úvěru. Předejdete tak riziku exekuce. Ztráta zaměstnání a její dopad na psychiku Na závěr je třeba ještě zmínit, že je naprosto běžné, že se ztráta práce odrazí i na psychice. Je proto třeba uvědomit si, že se nejedná o ostudu či selhání, ale o problém, který se může stát každému. Pomoci může rodina či přátelé, v případě, že se u vás po výpovědi ale začne projevovat vyčerpanost, nadměrný stres, přepadají vás depresivní myšlenky, máte problémy se spánkem či pociťujete jiné projevy, jako jsou zažívací potíže, bolesti hlavy, zvýšení krevního tlaku atd., je vhodné obrátit se na odbornou pomoc. Využít můžete návštěvu terapeuta či psychologa. Velmi dostupným a praktickým řešením je také možnost psychoterapie přes videohovor, tedy online z vašeho domova, kterou vám zprostředkuje například web hedepy.cz. Důležité také je nevzdávat se po prvním neúspěchu – oslovte více firem a rozešlete více životopisů. A pokud se vám nedaří sehnat práci ve vašem oboru delší dobu, informujte se o možnosti rekvalifikace – tu vám může uhradit i Úřad práce ČR, a vám se tak zvýší šance na získání nové práce. Přidat komentář ZDROJE:   https://pruvodce.gov.cz/ztrata-zamestnani/evidence-uchazecu https://www.prace.cz/poradna/aktuality/detail/article/propousti-vas-kdy-mate-narok-na-odstupne/ https://www.mpsv.cz/-/evidence-uchazecu-o-zamestnani-a-podpora-v-nezamestnanosti https://www.mpsv.cz/-/zadost-o-zprostredkovani-zamestnani https://do5minut.cz/ztrata-zamestnani/ www.e-sbirka.cz/sb/2006/262/2024-01-01 Zdroje obrázky: pixabay.com Ztráta zaměstnání představuje zásadní zlom. Obzvláště, pokud je nečekaná a my nemáme žádnou náhradu. Pak se rychle odrazí jak na psychické, tak finanční stránce. A samozřejmě s sebou nese i spoustu nejistot. Co dělat, když přijdete o práci? Máte nárok na odstupné? Jak to funguje na pracovním úřadě a kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti? Jak si najít novou práci či jak zvládnout splácení úvěrů během období nezaměstnanosti? Pojďme se nejen na tyto otázky podívat podrobněji. Přijít o práci může kdokoliv z nás. Abychom toto období překlenuli, je třeba vědět, co je třeba zařídit a na co máme v nezaměstnanosti nárok.

Čas načtení: 2024-09-23 16:25:43

Rekordní rozpočet na dálnice, obchvaty a železnici. Na rok 2025 to má být přes 160 miliard korun

Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) schválil návrh rozpočtu fondu, který počítá pro příští rok s celkovou výší 160,3 miliardy korun. Peníze půjdou na pokračování výstavby nových dálnic a silnic I. třídy, modernizaci železnic a zajištění oprav i běžnou údržbu. Rozpočet počítá také se zapojením peněz z evropských fondů. „Díky proinvestičnímu rozpočtu můžeme nejen pokračovat […]

Čas načtení: 2024-11-29 09:48:00

Firmy v příštích dvou letech zvýší rozpočty na bezpečnost IT až o 9 %

Praha 29. listopadu 2024 (PROTEXT) - V souvislosti s rostoucími finančními ztrátami, které způsobují kybernetické incidenty, plánují firmy zvýšit investice do kyberbezpečnosti. Tento trend zachycuje nedávná zpráva IT Security Economics vydaná společností Kaspersky.Kaspersky IT Security Economics je každoroční zpráva, která analyzuje změny týkající se rozpočtů, bezpečnostních incidentů a problémů při podnikání, které ovlivňují rozhodování o bezpečnosti IT. Vychází z rozhovorů s odborníky na informační technologie a jejich zabezpečení, kteří pracují v organizacích různých velikostí a zaměření. Průzkum byl proveden ve 27 zemích v Evropě, v asijsko-pacifickém regionu, na Blízkém východě, v Turecku, v Africe a v Latinské a Severní Americe.[1]Podle průzkumu plánují firmy navýšit své rozpočty na bezpečnost IT až o 9 %. Medián rozpočtů na kybernetickou bezpečnost u velkých podniků činil 5,7 milionu dolarů z celkem 41,8 milionu dolarů vyčleněných na IT, zatímco malé a střední podniky investovaly do bezpečnosti IT 0,2 milionu dolarů z mediánu rozpočtu na IT ve výši 1,6 milionu dolarů.Pravděpodobné důvody ke zvýšení investic lze nalézt v analýze finančních ztrát způsobených kybernetickými incidenty. Velké podniky se letos potýkaly v průměru s 12 incidenty a na jejich odstranění vynaložily 6,2 milionu dolarů – 1,1krát více než byl celkový rozpočet vyčleněný na bezpečnost IT. Navzdory větším zdrojům a pokročilým bezpečnostním infrastrukturám jsou velké firemní organizace kvůli svému rozsahu a složitosti náchylnější k nákladným narušením provozu. I když mají často lepší vybavení k rychlému odhalení incidentů, doba potřebná k plné reakci a potlačení těchto hrozeb může trvat i několik hodin, což jen podtrhuje náročnost správy rozsáhlých a komplexních IT prostředí.Malé a střední firmy zaznamenaly v letošním roce v průměru 16 incidentů, přičemž na jejich nápravu vynaložily 0,3 milionu dolarů, což je 1,5krát více než jejich celkový rozpočet na zabezpečení IT. Tyto firmy jsou z hlediska dopadu na rozpočet nejvíce postiženou skupinou. Často jim chybí robustní pravidla a postupy pro zajištění kybernetické bezpečnosti, což je činí zranitelnými vůči incidentům zaviněným neopatrnými zaměstnanci, chybnou konfigurací veřejného cloudu nebo přidělováním oprávnění na neadekvátně vysoké úrovni.„Tyto údaje dokládají pokračování současného trendu zvyšování výdajů na kybernetickou bezpečnost ve všech segmentech trhu. Tento růst je způsoben nejméně třemi klíčovými faktory. Zaprvé je to evidentně neustálé zvyšování složitosti kybernetických bezpečnostních hrozeb, což firmy nutí zavádět pokročilejší řešení, která zlepšují detekci příznaků útoků a automatizují příslušné reakce. Za druhé, rostoucí obavy vlád ohledně digitální suverenity vedou ke vzniku nových předpisů a regulačních požadavků, a tím ke zvýšení výdajů na jejich plnění. Třetím faktorem, který ovlivňuje růst rozpočtů a nákladů na kybernetickou bezpečnost, je neustálé zvyšování platových nároků na odborníky v různých oblastech kybernetické bezpečnosti,“ komentuje Veniamin Levtsov, viceprezident oddělení Center of Corporate Business Expertise společnosti Kaspersky.K ochraně firem před širokou škálou kybernetických hrozeb společnost Kaspersky doporučuje:Používejte komplexní řešení z řady Kaspersky Next, které nabízí ochranu v reálném čase, přehled o hrozbách a pokročilé možnosti vyšetřování a potlačování incidentů. Je vhodné pro firmy jakékoli velikosti a zaměření – v závislosti na aktuálních potřebách a dostupných zdrojích si můžete vybrat nejvhodnější úroveň produktu a snadno přejít na jinou, pokud se vaše požadavky na kybernetickou bezpečnost změní.Pořiďte si spravovanou bezpečnostní službu, jako je například Kaspersky Managed Detection and Response, pokud vaše firma nemá dostatek vlastních kvalifikovaných odborníků v oblasti bezpečnosti IT. Tato služba vám poskytne potřebné odborné znalosti a nejlepší možné pokročilé automatizované bezpečnostní akce. Díky nepřetržitému sběru firemních dat a jejich analýze v reálném čase dokáže chránit firmy i před sofistikovanými kybernetickými útoky.Další informace o nákladech a rozpočtech na zabezpečení IT ve firmách získáte pomocí interaktivní kalkulačky IT Security Calculator. Chcete-li si přečíst celou zprávu „IT Security Economics“, navštivte naše webové stránky. Zdroj: Kaspersky[1] Brazílie, Chile, Čína, Egypt, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Kazachstán, Jihoafrická republika, KSA, Malajsie, Mexiko, Pákistán, Filipíny, Rusko, Jižní Afrika, Jižní Korea, Singapur, Španělsko, Thajsko, Turecko, Vietnam, Spojené arabské emiráty, Spojené království a USA.  

Čas načtení: 2024-11-29 09:48:00

Firmy v příštích dvou letech zvýší rozpočty na bezpečnost IT až o 9 %

Praha 29. listopadu 2024 (PROTEXT) - V souvislosti s rostoucími finančními ztrátami, které způsobují kybernetické incidenty, plánují firmy zvýšit investice do kyberbezpečnosti. Tento trend zachycuje nedávná zpráva IT Security Economics vydaná společností Kaspersky.Kaspersky IT Security Economics je každoroční zpráva, která analyzuje změny týkající se rozpočtů, bezpečnostních incidentů a problémů při podnikání, které ovlivňují rozhodování o bezpečnosti IT. Vychází z rozhovorů s odborníky na informační technologie a jejich zabezpečení, kteří pracují v organizacích různých velikostí a zaměření. Průzkum byl proveden ve 27 zemích v Evropě, v asijsko-pacifickém regionu, na Blízkém východě, v Turecku, v Africe a v Latinské a Severní Americe.[1]Podle průzkumu plánují firmy navýšit své rozpočty na bezpečnost IT až o 9 %. Medián rozpočtů na kybernetickou bezpečnost u velkých podniků činil 5,7 milionu dolarů z celkem 41,8 milionu dolarů vyčleněných na IT, zatímco malé a střední podniky investovaly do bezpečnosti IT 0,2 milionu dolarů z mediánu rozpočtu na IT ve výši 1,6 milionu dolarů.Pravděpodobné důvody ke zvýšení investic lze nalézt v analýze finančních ztrát způsobených kybernetickými incidenty. Velké podniky se letos potýkaly v průměru s 12 incidenty a na jejich odstranění vynaložily 6,2 milionu dolarů – 1,1krát více než byl celkový rozpočet vyčleněný na bezpečnost IT. Navzdory větším zdrojům a pokročilým bezpečnostním infrastrukturám jsou velké firemní organizace kvůli svému rozsahu a složitosti náchylnější k nákladným narušením provozu. I když mají často lepší vybavení k rychlému odhalení incidentů, doba potřebná k plné reakci a potlačení těchto hrozeb může trvat i několik hodin, což jen podtrhuje náročnost správy rozsáhlých a komplexních IT prostředí.Malé a střední firmy zaznamenaly v letošním roce v průměru 16 incidentů, přičemž na jejich nápravu vynaložily 0,3 milionu dolarů, což je 1,5krát více než jejich celkový rozpočet na zabezpečení IT. Tyto firmy jsou z hlediska dopadu na rozpočet nejvíce postiženou skupinou. Často jim chybí robustní pravidla a postupy pro zajištění kybernetické bezpečnosti, což je činí zranitelnými vůči incidentům zaviněným neopatrnými zaměstnanci, chybnou konfigurací veřejného cloudu nebo přidělováním oprávnění na neadekvátně vysoké úrovni.„Tyto údaje dokládají pokračování současného trendu zvyšování výdajů na kybernetickou bezpečnost ve všech segmentech trhu. Tento růst je způsoben nejméně třemi klíčovými faktory. Zaprvé je to evidentně neustálé zvyšování složitosti kybernetických bezpečnostních hrozeb, což firmy nutí zavádět pokročilejší řešení, která zlepšují detekci příznaků útoků a automatizují příslušné reakce. Za druhé, rostoucí obavy vlád ohledně digitální suverenity vedou ke vzniku nových předpisů a regulačních požadavků, a tím ke zvýšení výdajů na jejich plnění. Třetím faktorem, který ovlivňuje růst rozpočtů a nákladů na kybernetickou bezpečnost, je neustálé zvyšování platových nároků na odborníky v různých oblastech kybernetické bezpečnosti,“ komentuje Veniamin Levtsov, viceprezident oddělení Center of Corporate Business Expertise společnosti Kaspersky.K ochraně firem před širokou škálou kybernetických hrozeb společnost Kaspersky doporučuje:Používejte komplexní řešení z řady Kaspersky Next, které nabízí ochranu v reálném čase, přehled o hrozbách a pokročilé možnosti vyšetřování a potlačování incidentů. Je vhodné pro firmy jakékoli velikosti a zaměření – v závislosti na aktuálních potřebách a dostupných zdrojích si můžete vybrat nejvhodnější úroveň produktu a snadno přejít na jinou, pokud se vaše požadavky na kybernetickou bezpečnost změní.Pořiďte si spravovanou bezpečnostní službu, jako je například Kaspersky Managed Detection and Response, pokud vaše firma nemá dostatek vlastních kvalifikovaných odborníků v oblasti bezpečnosti IT. Tato služba vám poskytne potřebné odborné znalosti a nejlepší možné pokročilé automatizované bezpečnostní akce. Díky nepřetržitému sběru firemních dat a jejich analýze v reálném čase dokáže chránit firmy i před sofistikovanými kybernetickými útoky.Další informace o nákladech a rozpočtech na zabezpečení IT ve firmách získáte pomocí interaktivní kalkulačky IT Security Calculator. Chcete-li si přečíst celou zprávu „IT Security Economics“, navštivte naše webové stránky. Zdroj: Kaspersky[1] Brazílie, Chile, Čína, Egypt, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Kazachstán, Jihoafrická republika, KSA, Malajsie, Mexiko, Pákistán, Filipíny, Rusko, Jižní Afrika, Jižní Korea, Singapur, Španělsko, Thajsko, Turecko, Vietnam, Spojené arabské emiráty, Spojené království a USA.  

Čas načtení: 2024-11-29 09:48:00

Firmy v příštích dvou letech zvýší rozpočty na bezpečnost IT až o 9 %

Praha 29. listopadu 2024 (PROTEXT) - V souvislosti s rostoucími finančními ztrátami, které způsobují kybernetické incidenty, plánují firmy zvýšit investice do kyberbezpečnosti. Tento trend zachycuje nedávná zpráva IT Security Economics vydaná společností Kaspersky.Kaspersky IT Security Economics je každoroční zpráva, která analyzuje změny týkající se rozpočtů, bezpečnostních incidentů a problémů při podnikání, které ovlivňují rozhodování o bezpečnosti IT. Vychází z rozhovorů s odborníky na informační technologie a jejich zabezpečení, kteří pracují v organizacích různých velikostí a zaměření. Průzkum byl proveden ve 27 zemích v Evropě, v asijsko-pacifickém regionu, na Blízkém východě, v Turecku, v Africe a v Latinské a Severní Americe.[1]Podle průzkumu plánují firmy navýšit své rozpočty na bezpečnost IT až o 9 %. Medián rozpočtů na kybernetickou bezpečnost u velkých podniků činil 5,7 milionu dolarů z celkem 41,8 milionu dolarů vyčleněných na IT, zatímco malé a střední podniky investovaly do bezpečnosti IT 0,2 milionu dolarů z mediánu rozpočtu na IT ve výši 1,6 milionu dolarů.Pravděpodobné důvody ke zvýšení investic lze nalézt v analýze finančních ztrát způsobených kybernetickými incidenty. Velké podniky se letos potýkaly v průměru s 12 incidenty a na jejich odstranění vynaložily 6,2 milionu dolarů – 1,1krát více než byl celkový rozpočet vyčleněný na bezpečnost IT. Navzdory větším zdrojům a pokročilým bezpečnostním infrastrukturám jsou velké firemní organizace kvůli svému rozsahu a složitosti náchylnější k nákladným narušením provozu. I když mají často lepší vybavení k rychlému odhalení incidentů, doba potřebná k plné reakci a potlačení těchto hrozeb může trvat i několik hodin, což jen podtrhuje náročnost správy rozsáhlých a komplexních IT prostředí.Malé a střední firmy zaznamenaly v letošním roce v průměru 16 incidentů, přičemž na jejich nápravu vynaložily 0,3 milionu dolarů, což je 1,5krát více než jejich celkový rozpočet na zabezpečení IT. Tyto firmy jsou z hlediska dopadu na rozpočet nejvíce postiženou skupinou. Často jim chybí robustní pravidla a postupy pro zajištění kybernetické bezpečnosti, což je činí zranitelnými vůči incidentům zaviněným neopatrnými zaměstnanci, chybnou konfigurací veřejného cloudu nebo přidělováním oprávnění na neadekvátně vysoké úrovni.„Tyto údaje dokládají pokračování současného trendu zvyšování výdajů na kybernetickou bezpečnost ve všech segmentech trhu. Tento růst je způsoben nejméně třemi klíčovými faktory. Zaprvé je to evidentně neustálé zvyšování složitosti kybernetických bezpečnostních hrozeb, což firmy nutí zavádět pokročilejší řešení, která zlepšují detekci příznaků útoků a automatizují příslušné reakce. Za druhé, rostoucí obavy vlád ohledně digitální suverenity vedou ke vzniku nových předpisů a regulačních požadavků, a tím ke zvýšení výdajů na jejich plnění. Třetím faktorem, který ovlivňuje růst rozpočtů a nákladů na kybernetickou bezpečnost, je neustálé zvyšování platových nároků na odborníky v různých oblastech kybernetické bezpečnosti,“ komentuje Veniamin Levtsov, viceprezident oddělení Center of Corporate Business Expertise společnosti Kaspersky.K ochraně firem před širokou škálou kybernetických hrozeb společnost Kaspersky doporučuje:Používejte komplexní řešení z řady Kaspersky Next, které nabízí ochranu v reálném čase, přehled o hrozbách a pokročilé možnosti vyšetřování a potlačování incidentů. Je vhodné pro firmy jakékoli velikosti a zaměření – v závislosti na aktuálních potřebách a dostupných zdrojích si můžete vybrat nejvhodnější úroveň produktu a snadno přejít na jinou, pokud se vaše požadavky na kybernetickou bezpečnost změní.Pořiďte si spravovanou bezpečnostní službu, jako je například Kaspersky Managed Detection and Response, pokud vaše firma nemá dostatek vlastních kvalifikovaných odborníků v oblasti bezpečnosti IT. Tato služba vám poskytne potřebné odborné znalosti a nejlepší možné pokročilé automatizované bezpečnostní akce. Díky nepřetržitému sběru firemních dat a jejich analýze v reálném čase dokáže chránit firmy i před sofistikovanými kybernetickými útoky.Další informace o nákladech a rozpočtech na zabezpečení IT ve firmách získáte pomocí interaktivní kalkulačky IT Security Calculator. Chcete-li si přečíst celou zprávu „IT Security Economics“, navštivte naše webové stránky. Zdroj: Kaspersky[1] Brazílie, Chile, Čína, Egypt, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Kazachstán, Jihoafrická republika, KSA, Malajsie, Mexiko, Pákistán, Filipíny, Rusko, Jižní Afrika, Jižní Korea, Singapur, Španělsko, Thajsko, Turecko, Vietnam, Spojené arabské emiráty, Spojené království a USA.  

Čas načtení: 2024-12-02 15:06:00

Pátý nejhorší výsledek v historii Česka. Schodek rozpočtu za měsíc vzrostl o 60 miliard

Deficit státního rozpočtu na konci listopadu vzrostl na 259,2 miliardy korun z říjnových 200,7 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Listopadový schodek tak je nejlepší od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší v historii Česka. Loni byl po 11 měsících rozpočet v deficitu 269,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) za celý rok překročí schodek původně plánovaných 252 miliard korun jen o výdaje spojené s povodněmi. Kvůli nim vláda rozpočet novelizovala, deficit zvýšila na 282 miliard korun.