Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-02-23 09:50:00

Liberty Ostrava krachuje. „Vidíte, Zdechovský to zařídil.“ Na europoslance vytáhli jeho vlastní slova

Kritická situace v ocelárně Liberty Ostrava donutila ve čtvrtek vyjít lidi do ulic na protest za zachování výroby. Firma ovšem podle všech zpráv krachuje. Na sociálních sítích se je pak zmiňováno jméno europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), protože ten minulý rok prohlašoval, jak zařídí „dekarbonizaci“ oceláren. Lidé se smějí, že když firma zastaví výrobu, tak k „dekarbonizaci“ nepochybně dojde.

Čas načtení: 2024-08-05 18:07:45

Jak na uhlíkovou neutralitu do roku 2050? Bez změny vytápění to nepůjde

Jak na uhlíkovou neutralitu do roku 2050? Bez změny vytápění to nepůjde redakce Po, 08/05/2024 - 18:07 Stavba a Rekonstrukce Klíčová slova: dotace vytápění bazénů roční náklady na vytápění tepelným čerpadlem Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Evropská unie stanovila ambiciózní cíl – dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Aby se tohoto cíle podařilo dosáhnout, je nutné podniknout razantní kroky v oblasti vytápění domácností. Podle současných odhadů je potřeba každoročně nahradit minimálně 2 % všech systémů vytápění v domácnostech, které využívají fosilní paliva. Tepelná čerpadla jsou vysoce účinnou alternativou Tepelná čerpadla fungují na principu přenosu tepla z jednoho prostředí do druhého. K pohonu kompresoru využívají relativně malé množství elektrické energie. Tím dosahují vysoké účinnosti, kdy dokáží vyprodukovat až 4 kWh tepla na 1 kWh spotřebované elektrické energie. Výhody tepelných čerpadel: Nízká uhlíková stopa: Při napájení z obnovitelných zdrojů energie mají tepelná čerpadla téměř nulové emise CO2. Vysoká energetická účinnost: Tepelná čerpadla významně snižují spotřebu energie ve srovnání s konvenčními systémy vytápění. Multifunkčnost: Tepelná čerpadla můžete využít jak na vytápění, tak na chlazení. Srovnání ročních nákladů na vytápění tepelným čerpadlem Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují rozhodnutí o změně vytápění, jsou roční náklady. Ačkoli počáteční investice do tepelného čerpadla může být vyšší než u tradičních systémů, dlouhodobé úspory jsou významné. TIP: Při srovnání nákladů na vytápění berte v potaz také dotace, které můžete na tepelné čerpadlo získat. Pro typický rodinný dům o rozloze 150 m² mohou roční náklady na vytápění tepelným čerpadlem a ohřev vody činit přibližně 15 000 Kč, v závislosti na energetické náročnosti budovy a cenách elektřiny. Což vychází o něco lépe než plynový kondenzační kotel, a dokonce až o polovinu méně než vytápění elektrickým kotlem nebo elektrickým podlahovým vytápěním.   Uspořit můžete také na vytápění bazénů Tepelná čerpadla nejsou omezena pouze na vytápění obytných prostor. Jsou také vysoce efektivním řešením pro vytápění bazénů, ať už vnitřních nebo venkovních. Využití tepelného čerpadla pro tento účel může přinést významné úspory energie a nákladů ve srovnání s tradičními metodami ohřevu bazénové vody. energetická účinnost nízké provozní náklady ekologický provoz Investujte do budoucnosti Přechod na tepelná čerpadla představuje významný krok směrem k dekarbonizaci vytápění. A díky možnosti dotací nemusí být vstupní náklady ani tak vysoké. Dlouhodobé úspory na energiích jsou jen třešničkou na dortu. Přidat komentář fotografie: Pixabay.com Tradiční systémy vytápění založené na fosilních palivech významně přispívají k uhlíkové stopě. V tomto kontextu se tepelná čerpadla ukazují jako slibná technologie, která může hrát zásadní roli v dekarbonizaci vytápění.

Čas načtení: 2024-12-06 16:14:29

Dekarbonizace české ekonomiky 2024

Jak si Česko vede v dekarbonizaci své ekonomiky? Jak se mění české teplárenství a stavebnictví? A jak se daří dekarbonizaci financovat? Server EURACTIV.cz přináší odpovědi, které zazněly 28. listopadu 2024 na konferenci Dekarbonizace české ekonomiky 2024.

Čas načtení:

Strategické dokumenty pro klima a energetiku by se měly více zaměřit na rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů

Dva strategické dokumenty důležité pro dekarbonizaci české ekonomiky jsou od úterý 6. února 2024 v meziresortním připomínkovém řízení. Politika ochrany klimatu předložená Ministerstvem životního prostředí a Státní energetická koncepce zpracovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu vytyčují cestu k odstranění závislosti České republiky na fosilních palivech.

Čas načtení: 2024-02-08 15:52:00

Ekologové: Dokumenty k dekarbonizaci musí víc cílit na obnovitelnou energii

[Zpráva z tisku] Praha 8. února (ČTK) - Ve strategických dokumentech ministerstva životního prostředí (MŽP) a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pro dekarbonizaci české ekonomiky chybí podle ekologických organizací rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie (OZE). Úřady se v nich spoléhají na výstavbu jaderných elektráren, u níž hrozí, že dosavadní závislost na fosilních palivech vystřídá závislost na uranu. Ekologické organizace to uvedly v tiskové zprávě. Strategické dokumenty jsou nyní v meziresortním připomínkovém řízení.

Čas načtení: 2023-12-01 19:30:00

Česko je o krok blíže k moderní energetice. Poslanecká sněmovna schválila novelu Lex OZE 2, která umožní rozjezd energetických komunit

[Zpráva z tisku] Praha 1. prosince 2023 - Poslanci dnes ve třetím čtení schválili novelu energetického zákona známou jako Lex OZE 2, která Česku poskytuje právní rámec pro zakládání a provoz energetických komunit. Tato klíčová legislativní změna pomůže občanům, firmám i veřejnému sektoru sdílet energii z obnovitelných zdrojů a díky tomu stabilizovat své náklady na elektřinu, zvýšit svou energetickou soběstačnost a bezpečnost a uspíšit dekarbonizaci české ekonomiky a energetiky. Svaz moderní energetiky vítá, že poslanci se rozhodli jít cestou postupného zavádění energetických komunit podle zkušeností ze zahraničí.

Čas načtení: 2024-02-15 07:20:00

Dekarbonizovat české ocelářství podle časových cílů EU není reálné, tvrdí odborníci

Praha - České ocelářství není připravené na dekarbonizaci nejen technologicky, ale i finančně. Plány Evropské komise bude obtížné naplnit. Je třeba mít zelenou elektřinu, vodík a další zdroje, které...

Čas načtení: 2024-02-17 08:15:00

Průzkum: Konkrétní kroky ke snížení uhlíkové stopy podniklo 53 procent firem

Praha - Víc než polovina českých firem, konkrétně 53 procent, podnikla konkrétní kroky vedoucí ke snížení uhlíkové stopy. Třetina už sestavila strategii vedoucí k dekarbonizaci nebo si začala svou...

Čas načtení: 2024-02-15 07:20:00

Dekarbonizovat české ocelářství podle časových cílů EU není reálné, tvrdí odborníci

Praha - České ocelářství není připravené na dekarbonizaci nejen technologicky, ale i finančně. Plány Evropské komise bude obtížné naplnit. Je třeba mít zelenou elektřinu, vodík a další zdroje, které...

Čas načtení: 2019-09-25 16:38:29

Požadavky Gretina hnutí jsou mimo realitu

Naštvete-li dokonce Emmanuela Macrona, je to znamení, že jste to přehnali. Problém je v naprosté nekompromisnosti požadavků Gretina hnutí. Nejsem žádným velkým fanouškem francouzského prezidenta. Ale proti Gretě Thunbergové má Macron jednu zkušenost, o které pouliční hnutí mladých školáků moc slyšet nechce: požadovat a realizovat jsou dvě různé věci. Požadovat může každý, dokonce rozhodně a s křikem. Realizovat, well… Řešení musejí být levná Ani mocný Elysejský palác nedokáže uskutečnit cokoliv, co se mu zachce. Vzpouru „žlutých vest“ odstartovalo loni na podzim zvýšení daní na fosilní paliva, které mělo být součástí dekarbonizačního úsilí. Nakonec byla francouzská administrativa donucena zaveslovat zpět. Jak řekli pěkně ohleduplně na Reuters: „Zelené daně s sebou nesou politické riziko.“ (Z toho titulku by si člověk myslel, že došlo k hádce v parlamentu, a ne, že zuřivé davy poničily Vítězný oblouk a zpustošily Champs Elysées.) Před pár dny vyšla na iDnesu zpráva mapující šíření elektrických vozidel v Evropě. Pro mě nejzajímavější údaj: prodeje elektrovozů jsou extrémně nízké v zemích, jejichž HDP nedosahuje 29 tisíc eur na hlavu ročně. Což je dosti vysoká laťka, pod kterou se nachází například i Itálie, třetí největší ekonomika eurozóny. Úmyslně bych teď nechal být Gretu Gretou, nebudu se vyjadřovat k jejímu přikázání „chci, abyste propadli panice“, ba ani k tomu, zda zrovna panika je ten nejlepší duševní stav k tomu, cokoliv racionálního dělat. Myslím si, že okrouháme-li tyto rozptylující povrchní záležitosti, zůstane nám jádro problému, a to jádro zní takto: Je nemožné dosáhnout změny globálního chování lidí, pokud příslušná technologie je tak drahá, že si ji může dovolit jen to nejbohatší jedno procento obyvatel této planety. Pokud tedy už skutečně chcete uskutečnit dekarbonizaci světové ekonomiky, tak musí být levná, levná, levná. Tak levná, aby ji mohl realizovat i relativně chudý stát. Ale změny, které Fridays for Future požaduje, vycházejí naopak velmi draho. Balíček vládních opatření, které zelené hnutí v Německu strhalo jako „naprosto nedostatečný“ a „skandální“, má stát 54 miliard eur. Většina států a národů světa takové rezervy na „nedostatečně-skandální“ opatření nemá ani omylem. Aktivisté jsou z bohatších vrstev V životě člověka jsou různé formující okamžiky a jedním z nich je ten, kdy poprvé založíte svoji separátní domácnost, donesete si domů výplatní pásku a jen tak tiše a šokovaně na ni hledíte: kolik vám sebrali na různé daně a povinná pojištění, kolik vám vlastně zbylo, jak z toho zbytku utáhnout nájem a poplatky atd. Nejpozději v téhle chvíli začne i mladý člověk – idealista přehodnocovat zdánlivé maloměšťáctví svých rodičů a uvědomí si, že ekonomické aspekty života nejsou jen nějaká kverulace ze strany duševně pokřivených lakomců, ale velmi reálné a objektivní omezení, kterého se nedá zbavit tím, že na něj nemyslíme. Podívám-li se na věkové složení davu, který požaduje radikální změny energetiky a dopravy co nejdříve, mám za to, že většina z nich má tento okamžik ještě před sebou. A asi jde i o to, z jaké socioekonomické vrstvy se tento dav rekrutuje – z té bohatší, která si může leccos dovolit. Při mapování výsledků posledních zemských voleb v Bavorsku se ukázala zjevná korelace mezi průměrným bohatstvím příslušného okrsku a ziskem Zelených. Není to čerstvý jev, už v roce 2013 byl patrný. Zelená politika následuje vznik bohatství. U nás v ČR jsou zatím Zelení nevýznamní, ale jejich volební výsledky podle okrsků svědčí o tomtéž trendu: vezmu-li parlamentní volby roku 2017, získali na blahobytné Praze 1 celkem 3,66 procenta, na luxusní Praze 6 celkem 2,94 procenta, kdežto na nedalekém Jižním Městě už jen 1,93 procenta a v Karviné 0,98 procenta. A Orlová, město, kde se podle společnosti Deloitte žije vůbec nejhůře v ČR, jim dala 0,72 procenta hlasů. (Celostátní průměr Zelených byl 1,46 procenta.) A teď si to představte v poměrech celého světa, kde rozdíly mezi bohatými a chudými daleko, daleko překonávají rozdíly mezi regiony uvnitř ČR. Co znamená pro různé státy dekarbonizovat svoji ekonomiku? Indové se také chtějí mít dobře Norsko, s jeho ideálními přírodními podmínkami (pusté hory, ve kterých hodně prší – ideální terén na stavbu přehrad a vodních elektráren), pěti miliony obyvatel a jedním z nejvyšších světových HDP na hlavu si může elektromobilitu velmi snadno dovolit. (Asi bychom v té souvislosti raději ani neměli rozťapávat, že Norové zbohatli na těžbě a vývozu fosilních paliv, která ovšem spálil někdo jiný a v jiné zemi, takže se jim formálně nepočítají k tíži.) V Německu, stále ještě bohatém státě, už to bude problém. Předělat existující průmyslovou infrastrukturu pro osmdesát milionů lidí je docela oříšek. Když (zelený!) starosta města Tübingen Boris Palmer řekl na frankfurtském výstavišti aktivistům, že kvůli jejich nabíječkám nepřekope celé město, nebyli z toho zrovna nadšení, ale byl to hlas reality. Posílení stávajících rozvodů opravdu znamená rozsáhlé zemní práce, a to ani neřešíme otázku, odkud se v nich ten proud navíc bude brát. Ani Němci totiž moc nestojí například o větrníky poblíž vlastních domovů a nacházejí čím dál účinnější byrokratické postupy, jak jejich stavbě bránit. V hustě osídlené zemi to znamená, že pro další stavbu už zbývá jenom moře. Česká republika je na tom příjmově citelně hůře než SRN jako celek, o nejbohatších (a nejzelenějších) městech Německa ani nemluvě. Tady si bez dotací zatím elektromobil pořídí opravdu jen zámožnější nadšenec a kdybychom měli podle německého vzoru odstavit všechny uhelné a jaderné elektrárny, asi bychom si museli svítit loučí. Maximum, v co mohou zastánci elektromobility zatím doufat, je něco jako parciální trolejbusy – těch není potřeba kupovat desetitisíce a česká města stejně občas obměňovat vozový park MHD musejí. Před pár dny jsem byl v Rumunsku, a to je na tom ještě daleko viditelně hůře než naše země. Rozdíl životních úrovní i vůči sousednímu Maďarsku je do očí bijící. V domech, které bychom tady označili za ghetto, bydlí normální pracující rodiny. Nevím, kolik procent lidí si tam může vůbec dovolit nové auto se spalovacím motorem, zjevných ojetin ze Západu je hodně (a podle toho vypadá vzduch, který v Bukurešti dýcháte). Pro Rumuny by urychlená dekarbonizace znamenala naprostou ekonomickou stopku. A to jsou Rumuni stále ještě o dost bohatší než Indové, Indonésané, Nigerijci atd. Představte si, že byste v Indii předstoupili před voliče s tím, že je sice pěkné, že si jejich rostoucí střední třída navykla na maso na talíři, rodinné auto a klimatizaci, ale že to není globálně udržitelné a tudíž ti, kdo nemají na ekologické alternativy, se musejí vrátit zpátky k čočce s rýží, jezdit rikšou a chladit se ručním vějířem. Takový politik nejen, že by nebyl zvolen, ale způsobil by další ekologickou katastrofu, protože v posvátné řece Ganze by plavaly miliony volebních lístků s jeho jménem, poznamenané podezřelými hnědými skvrnami. Jeden a půl miliardy Indů se chce taky mít dobře, aspoň stejně dobře, jako Číňani, se kterými hrají velmocenské závody o budoucí vliv v Asii. Poslouchat vědce nestačí Na tomto místě už slyším, jak zastánci urychlené dekarbonizace řeknou: nechej ubohé hnědé lidi na pokoji, jejich CO2 otisk je daleko menší než u zvrhlého a rozmazleného bílého Evropana. Ten musí řešit svoje chování, a ne ti ostatní. To je klasická polopravda, která bývá horší než lež. Je skutečně pravda, že jeden průměrný Ind má podstatně menší uhlíkovou stopu než jeden průměrný Němec, ale do hry vstupují další skutečnosti, které to více než kompenzují. Za prvé je obyvatel rozvojového světa daleko, dokonce řádově více, než bohatých Evropanů (úmyslně říkám bohatých, protože třeba ty Rumuny bych tak neoznačil). Za druhé jich, na rozdíl od Evropanů, přibývá, protože v mnoha zemích třetího světa je porodnost stále ještě nad hranicí prosté reprodukce. Za třetí, některé ty země skutečně ekonomicky rostou a úměrně tomu se rozvíjí spotřební chování jejich obyvatel. Takže v absolutním množství produkce CO2 na hlavu jsou v první dvacítce i země jako Jižní Afrika, Indonésie nebo Írán. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Uvažovat nejen o aktuálním stavu, ale i o budoucnosti, je v takovém případě zhola nezbytné. Bude-li v Indii kolem roku 2060 žít 1,68 miliardy lidí a chce-li ta Indie do té doby dohnat aspoň Čínu (když už ne USA) v HDP na hlavu, bude jejich spotřeba energie mnohonásobně větší než dnes. Zakážete jim to? I kdyby ano, jak ten zákaz vynutíte – po jaderné velmoci, ve které žije pětina lidstva? Čímž se opět dostáváme k závěru: nestačí poslouchat vědce, jak říká Greta T. při svých vystoupeních. Vědci nemají žádné recepty, jak příslušné změny realizovat. Má-li nějaká dekarbonizace proběhnout, musí být levná, jinak nebude vůbec. Mentalita typu „musíme provést X co nejrychleji a za libovolnou cenu“ je naopak kontraproduktivní, protože libovolnou cenu nebude valná většina národů této země ochotna a schopna zaplatit. V tomto má Macron pravdu, když říká, že Fridays for Future mají potenciál dále rozeštvat Evropu. Střez se, střez Tlachapouda Výše jsem letmo zmínil, že bez dotací nemá v ČR skoro nikdo peníze na to, aby si pořídil elektromobil. To sousloví bez dotací je dost podstatné. Znáte tuhle básničku? „Střez se, střez Tlachapouda, milý synu, má tlamu zubatou a ostrý dráp. Pták Zloškrv už se těší na hostinu, vzteklitě číhá na tě Pentlochňap.“ „ŽVAHLAV“, LEWIS CARROLL Podobně jako pták Zloškrv, i producenti drahých a neekonomických řešení už se těší na hostinu v podobě štědrých dotací. To je problém číslo dva, který v celé té hádce o to, jestli je Greta svatá nebo nemocná, poněkud zaniká. Přitom jde o potenciálně ohromné peníze. Jak ohromné? V naší kotlince máme „solární barony“, jejichž podpora vyšla spotřebitele na stovky miliard; NKÚ odhaduje, že do roku 2030 bude činit celkový účet za podporu obnovitelných zdrojů bilion korun. Přitom technický vývoj ve fotovoltaice šel tak rychle, že se současnou cenou panelů lze stavět i v ČR solární elektrárny na tržním principu. A v celoevropském měřítku by nejspíš bylo nutno připsat k takovým částkám nulu až dvě… Přitom existují příklady, kdy nová technologie byla úspornější a zároveň levnější než ta stará. Není to žádný protimluv. Nové nemusí být dražší než staré. Kdyby bylo, těžko by se ekonomika mohla rozvíjet. Jedním příkladem je LED osvětlení. Je velmi nenáročné na spotřebu elektřiny, snáší bez problémů časté vypínání a zapínání, v zimě funguje dokonce lépe než v létě atd. A LED žárovka s životností kolem 20 tisíc hodin stojí pár dolarů. To už se vyplatí i v té Indii. Před několika týdny vyšel na New York Times článek, který připisuje boomu LED žárovek první historicky významný pokles spotřeby elektrické energie v USA. Až do roku 2010 rostla spotřeba elektřiny v USA v podstatě nonstop, od té chvíle už nikoliv. Zásluhu na tom má právě radikálně levnější osvětlení. Kdo chce dosáhnout dekarbonizace, musí hledat ekvivalent LED žárovek ve zbývajících odvětvích, a ne lít stamiliardy do slepých uliček, které za sebe umějí nejlépe lobbovat. Žádná jiná reálná cesta není. Bohužel musíme zároveň počítat s tím, že právě to lití stamiliard je pro představitele určitých průmyslových sektorů velice zajímavé. Tak tedy: střez se Tlachapouda, milý synu. Zvláště pak Tlachapouda s hedvábnou kravatou a zdánlivou vášní pro záchranu planety, když řeční na politickém fóru. Dost možná má jiné úmysly.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-02-20 19:10:00

Průzkum: Konkrétní kroky ke snížení uhlíkové stopy podniklo 53 procent firem

Víc než polovina českých firem, konkrétně 53 procent, podnikla konkrétní kroky vedoucí ke snížení uhlíkové stopy. Třetina už sestavila strategii vedoucí k dekarbonizaci nebo si začala svou uhlíkovou stopu počítat. Nižší výnosy od zavádění ekologičtějších produktů a služeb odrazují pětinu podniků. Vyplývá to z průzkumu CEO Survey, který společnost PwC uskutečnila koncem loňského roku mezi 188 řediteli českých firem.

Čas načtení: 2024-02-26 00:00:00

DEKARBONIZACE: Biliony, a co dál

V roce 2022 celková tvorba hrubého fixního kapitálu, tj. investice, činila 1819 miliard korun. Na dekarbonizaci by tedy mělo padnout přibližně 27,5 % z celkových investic ročně.

Čas načtení: 2024-02-26 00:00:00

DEKARBONIZACE: Biliony, a co dál

V roce 2022 celková tvorba hrubého fixního kapitálu, tj. investice, činila 1819 miliard korun. Na dekarbonizaci by tedy mělo padnout přibližně 27,5 % z celkových investic ročně.

Čas načtení: 2024-02-28 00:00:00

GREEN DEAL: Reálný socialismus přes kopírák

Ze záchrany planety dekarbonizací se stalo náboženství, ale i jeho věrozvěstové typu Grety Thunbergové dnes říkají, že jim nejde o záchranu klimatu, ale o zničení kapitalismu.

Čas načtení: 2024-02-28 00:00:00

GREEN DEAL: Reálný socialismus přes kopírák

Ze záchrany planety dekarbonizací se stalo náboženství, ale i jeho věrozvěstové typu Grety Thunbergové dnes říkají, že jim nejde o záchranu klimatu, ale o zničení kapitalismu.

Čas načtení: 2024-03-04 15:01:34

Dekarbo Brief: Česko dostalo pochvalu

Přinášíme vám webovou verzi Dekarbo Briefu, newsletteru serveru Euractiv.cz věnovanému dekarbonizaci.

Čas načtení: 2024-03-19 17:50:10

Evropský parlament schválil plány na dekarbonizaci stavebnictví a snížení spotřeby energie

Evropský parlament 12. března 2024 schválil plány na dekarbonizaci stavebnictví, které mají snížit spotřebu energie a emise skleníkových plynů z tohoto sektoru. Navrhovaná revize Směrnice o energetické účinnosti budov má postupně snížit emise skleníkových plynů a spotřebu energie v budovách EU a do roku 2050 je učinit klimaticky neutrálními. V souladu s novou... ...

Čas načtení: 2024-03-19 12:00:00

Představa o vzdání se ropy je z říše fantazie, říká šéf těžebního gigantu. Odklon nenastane ani za 20 let, natož pak za 6

Má pod palcem největší energetickou společnost na světě a naléhá, aby svět konečně přijal „tvrdou realitu”. Fosilní zdroje budou podle něj dominantní ještě za mnoho dekád a při snahách o dekarbonizaci bychom se neměli ubírat cestou boje proti nim. (Petr Miler)

Čas načtení: 2024-03-21 15:45:00

Nedávno kritizované, nyní vítané. Jádro musí růst, shodli se lídři

Jádro bude v budoucnu zásadním zdrojem energie už proto, že pomáhá snižovat emise CO2. Směr potvrdil světový jaderný summit v Bruselu. Pro Česko je jádro cenově výhodnou cestou k dekarbonizaci, řekl premiér Petr Fiala.

Čas načtení: 2024-03-27 09:03:31

Experti: Rychlé zavírání uhelných zdrojů by zdražilo elektřinu

Urychlené uzavírání uhelných elektráren v Česku dodávky energií neohrozí, výrazně se však projeví v cenách. Jejich růst navíc povede k dalšímu utahování v hospodářském rozvoji. Shodli se na tom účastníci diskuse týdeníku Euro věnované dekarbonizaci energetiky.