Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-05-28 09:18:19

Slevový festival zombie a upírů na Steamu

Proč čekat na říjen, když se Steamem můžete slavit Halloween už teď na přelomu května a června? Slevy na Steamu jsou zde! Platforma nabízí slevy až 90 % na více než 800 her, jejichž tématika se točí kolem zombie nebo upírů. Článek Slevový festival zombie a upírů na Steamu se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2019-09-23 16:44:32

Literární vyhlídky (24. až 29. září)

Poslední zářijový týden nabízí takové množství literárních akcí, že lze jen těžko doporučit pouze několik z nich. Proto si vás dovolíme přednostně pozvat na akci pořádanou Literárními novinami – středeční debatu nad Starými pověstmi českými Aloise Jiráska. Neméně bohatá je i nabídka zajímavých (audio)knižních novinek.   POZVÁNKY 24. 9. Praha / V Ústavu pro českou literaturu AV ČR proběhne v dolním přednáškovém sále od 14 hodin Den s Českou knižnicí. Setkání otevře ohlédnutí za svazky ročníku 2018 (E. Hostovský, J. Kainar, V. K. Klicpera. K. Havlíček a J. Hus). Představen bude 100. svazek České knižnice, nová edice románu Jáchyma Topola Sestra (více ZDE), o jehož přípravě promluví Daniela Iwashita (ÚČL). Slavnostně bude uveden poslední vydaný svazek edice, jímž jsou Staré pověstí české Aloise Jiráska. Nová grafická podoba ediční řady bude představena její autorkou Janou Vahalíkovou. O nových svazcích edukačního modulu Seminář České knižnice bude informovat jeho hlavní redaktor Robert Kolár (ÚČL) a o využití těchto výukových materiálů promluví Alena Švejdová (Anglické gymnázium v Praze). Olomouc / V 17 hodin zavítá do Vědecké knihovny Olomouc programátor a spisovatel Vojtěch Matocha, autor knihy Prašina (s ilustracemi Karla Osohy, Paseka 2018), nominované letos na cenu Magnesia Litera v kategorii knih pro děti a mládež či Cenu Jiřího Ortena, jejíž druhý díl se již připravuje k vydání. Praha / Od 18 hodin nabídne Pražský literární dům setkání s oceňovaným německým spisovatelem, dramatikem a překladatelem Gerhardem Falknerem, který zde představí svůj románový debut Apollokalypse, nominovaný v roce 2016 na Německou knižní cenu. Na stejnou cenu byl o rok později nominován i za svůj román Romeo und Julia. Moderuje Veronika Jičínská. Praha / V 18 hodin proběhne v Topičově salonu literární večer nazvaný O Demlovi bez iluzí Martin C. Putna. Demlův odkaz – esteticky působivý, ale morálně problematický – představí literární kritik a historik, prof. Martin C. Putna. Praha / Od 19 hodin se v Galerii Hollar uskuteční další z cyklu literárních večerů, věnovaný tentokrát Romanu Szpukovi – básníkovi, prozaikovi a jednomu ze „šumavských samotářů“, o nichž pojednává úspěšná kniha Aleše Palána Raději zešílet v divočině. Úvodní slovo pronese Josef Straka. Rozhovor s autorem si můžete přečíst ZDE. Praha / V 19 hodin bude Kavárna Liberál hostit další z Večerů Revolver Revue, spjatý s představením podzimního čísla RR a jeho přílohy. Robert Krumphanzl promluví o pramenech k činnosti Jiřího Němce a o důvodech, proč se jí dnes zabývat. Z Jedné věty Elišky Vlasákové bude číst Jan Vlasák. Večerem provede Terezie Pokorná. Praha / Od 20 hodin proběhne v bubenečském Zasekáváku třetí Literární Zasekávák, tentokrát s básníkem, prozaikem a příležitostným výtvarníkem Kamilem Marcelem Hodáčkem, který letos vydal nový román s názvem Až úzko pomyslet (Kampe 2019). Rozhovor s autorem naleznete ZDE.   25. 9. Praha / V 17 hodin bude mít v Sálu Boženy Němcové Památníku národního písemnictví vernisáž výstava „Milan Kundera (neztracen) v překladech“, která původně vznikla k poctě devadesátin nejpřekládanějšího českého spisovatele a je věnovaná překladům knih a estetice jazyka Kunderových románů. Jedná se o putovní projekt Moravské zemské knihovny v Brně a v Praze bude k vidění poprvé. Praha / Od 18 hodin se bude v Kavárně Liberál konat křest monografie b jako brno (Druhé město 2019), o které pohovoří spisovatel a nakladatel Martin Reiner a Radek Wohlmuth, jehož kunsthistorický komentář knihu doprovází. Nejznámější brněnský streetartista Timo dokázal něco, co je v dnešním světě stále vzácnější: zaujmout širokou veřejnost i odborníky pouze svým dílem. Jeho poetické verše, „ikony“ či slogany si získaly s postupem času takovou oblibu, že se z Tima stal novodobý klasik, aniž k tomu potřeboval známosti nebo silný osobní příběh. Celkem jich existuje už několik stovek a jsou roztroušeny na mnoha místech nejen v Brně či v Praze. Praha / V 18 hodin budou Literární noviny v Klubovně Městské knihovny v Praze pořádat další z cyklu debat nad vybranými Knihami měsíce. Tentokrát půjde o nové vydání Starých pověstí českých Aloise Jiráska v edici Česká knižnice (Host 2019), o kterém budou diskutovat bohemista a pedagog Ondřej Hausenblas a novinářka a spisovatelka Alena Ježková, mimo jiné autorka převyprávění Starých pověstí českých. Moderuje šéfredaktor Literárních novin Petr Bílek. Praha / Od 19 hodin proběhne ve VILE Štvanice křest nového románu Bianky Bellové Mona (Host 2019), který byl v příloze Literárních novin Biblio vyhlášen říjnovou Knihou měsíce. Kromě recenze knihy z pera Petra Bílka naleznete v Literárních novinách 10/2019 i obsáhlý rozhovor s autorkou. Říjnové Literárky vycházejí ve čtvrtek 26. 9. Hořovice / V 19 hodin představí svou tvorbu v Klubu Labe básnířka Simona Racková a básník a prozaik Michal Šanda, které hudebně doprovodí Petr Linhart. Úvodní slovo pronese Jitka N. Srbová. Praha / Od 20 hodin se v Kampusu Hybernská uskuteční literární večer revue Prostor, kde bude představeno nové 111. číslo revue s tématem „Nové polské mýty a příležitosti“. Kam se ubírá současné Polsko? Jak se žije v zemi, kde hlavní slovo hraje konzervativní populismus a katolická církev? Jaké jsou současné výzvy pro mladou uměleckou generaci a jak se v tomto prostředí daří nezávislé umělecké scéně? Nejenom těmto tématům se budou věnovat básnířky Ilona Witkowska (polská básnířka žijící v Sokołowsku) a Zofia Bałdyga (polská básnířka a překladatelka současné české a slovenské poezie žijící v Praze). Večerem provede Jan Jiřík. Ústí nad Labem / Ve 20 hodin nabídne Café Max autorské čtení Radka Fridricha z jeho nové sbírky Linie S1 (Perplex 2019). Dvojjazyčnou knihu tvoří básně, krátké prózy a črty, jejichž společným jmenovatelem je železniční linka S1: regionální trať propojující české a německé příhraničí. Po letech cestování z Děčína přes Bad Schandau do Drážďan a Míšně přetvořil autor své deníkové záznamy v pestrý soubor textů, v němž se jeho lyrický subjekt pohybuje jako vnímavý básník i znuděný pasažér. Náladové, lyrizující líčení se zde potkává s věcným popisem, každodenní přepravní banalita se stává výzvou pro autorovu imaginaci.   26. 9. Do českých kin ve čtvrtek 26. září vstoupí film Národní třída, který na motivy stejnojmenné knihy Jaroslava Rudiše natočil režisér Štěpán Altrichter. Kdysi tady všude byl jen temný les, dnes tu stojí panelákové sídliště. Právě tady je doma chlápek, kterému nikdo neřekne jinak než Vandam (Hynek Čermák). Žije sám v bytě na okraji Prahy a každý den doma cvičí, aby byl v kondici. Večer, když sídlištěm bloudí divoká zvířata, chodí se svými kumpány na jedno. Vandam se snaží udělat dojem na Lucku, která v sídlištní hospodě točí pivo. Často a rád se porve. Je znalec dějin a válek. Má pocit, že svět míří k zániku, že se schyluje k velké bitvě. A tak cvičí, aby byl na tu poslední rozhodující bitvu nachystaný. A taky k tomu vychovává Psycha, mladého kluka, se kterým natírá střechy panelových domů. Kumpáni z hospody Vandamovi přezdívají „národní hrdina“. Prý dal tehdy v Listopadu na Národní třídě dějiny jednou ranou do pohybu. Praha / Od 17 hodin proběhne v Knihovně Václava Havla vzpomínkový večer věnovaný letos zesnulému spisovateli, scenáristovi, publicistovi a bývalému politickému vězni Jiřímu Stránskému (více ZDE), který pořádá České centrum Mezinárodního PEN klubu. Uvádí Jiří Dědeček, účinkují členové PEN klubu, přátelé a kolegové. Praha / V 18 hodin se v Café Trojka uskuteční křest románu Milana Urzy Dům bez oken (Torst 2019). Autor přečte ukázky ze své knihy, která patří k nejzajímavějším letošním tuzemským prózám, a představí okolnosti jeho vzniku. Večer doprovodí písněmi z připravované desky. Rozhovor s autorem si můžete přečíst ZDE. Praha / Od 18 hodin nabídne Dům čtení (pobočka Městské knihovny v Praze) v rámci projektu Spisovatelé do knihoven setkání se spisovatelem a překladatelem Michalem Ajvazem, průkopníkem magického realismu u nás, který zde bude číst ze svého připravovaného románu Města. Praha / V 19.30 bude v Božské Lahvici zahájen Večer environmentální poezie. V mořích plavou plastové kontinenty, plíce planety v Amazonském pralese hoří, v Kapském městě dojde voda. Podoba naší matky, Země, jak ji známe, se rozplývá před očima. V době globální klimatické krize, více než kdy jindy, mají váhu slova odborníků i básníků. Vždyť poezie má moc prorokovat i sílu léčit. S enviromentálními verši přijdou o přírodě promluvit a přečíst Lukáš Senft, Magdaléna Šipka a další   27. 9. Černošice / Od 18 hodin proběhne v Klubu Ferenc Futurista literární večer nazvaný Futuristické ozvěny Tvaru, pořádaný literárním obtýdeníkem Tvar, na němž vystoupí Pavel Zajíc, Ingrid Artezz, Ondřej Lipár (rozhovor s autorem naleznete ZDE) a Michal Tallo. Moderuje Lukáš Senft. Praha / V 19 hodin budou na palubě (A)VOID Floating Gallery představeny dva festivaly – Den poezie (více ZDE) a Literární pozdravy – a uvedena nová kniha Vojtěcha Vanera s názvem Přátelé od Najsky. Den poezie je největší básnický festival v České republice a letos se koná již po jednadvacáté. Proběhne ve dnech 10. až 24. listopadu a nabídne ve více jak 50 městech řadu autorských čtení, literárních setkání a diskuzí, literárních procházek a též pořadů pro děti.   28. 9. Olomouc / Divadlo hudby Olomouc bude hostit čtvrtý ročník básnické Ceny Václava Buriana s mezinárodní porotou (Petr Borkovec, Leszek Engelking, Sabine Eschgfäller, Ján Gavura, Tomáš Tichák a Tomáš Gabriel, j. h.), který přivede do Olomouce čtyři mimořádné hlasy soudobé lyriky z České republiky, Polska, Slovenska a letos poprvé i z Německa. V kategorii Za poezii jsou nominováni: berlínský básník a performer Max Czollek, Varšavanka Julia Fiedorczuk, slovenský básník Peter Prokopec a Olomoučan Lukáš Sedláček, básník a kytarář. Cenu v kategorii Za kulturní přínos pro středoevropský dialog převezme vynikající ukrajinský romanopisec, básník, novinář, rockový performer a bojovník za ukrajinskou demokracii Jurij Andruchovyč.   NOVÉ (AUDIO)KNIHY On a je zdravotní sestra, on skoro ještě dítě. Setkávají se na troskách svých životů, na troskách starého světa, na troskách jedné nemocnice, do níž jako všudypřítomné šlahouny plevelných popínavek proniká svět nový. Lepší asi nebude. Ale co když třeba ano? Anebo… co když je možné zmizet? Uniknout před palbou, která neúnavně kropí rozpálenou zemi kolem, před všemi těmi pravidly, jak se má chovat žena a jak muž, před vzpomínkami, před sebou samým… Stejně jako v oceňované próze Jezero i v novém románu Mona (Host 2019) vykresluje Bianca Bellová mistrovským způsobem tíživou a naléhavou atmosféru chvíle, kdy se člověk musí rozhodnout. MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Nový román Petry Dvořákové s názvem Chirurg vydalo nakladatelství Host. Román Idiot (Akropolis 2019), do češtiny přeložený Lukášem Novákem, vypráví o strastech a slastech dospívání a formování osobnosti ve světě, který je opojný i zneklidňující zároveň, o dobrodružném odhalování záludností, které jsou zakódované v podstatě lásky i jazyka. Tápání člověka na prahu dospělosti v něm Elif Batumanová vykresluje pečlivě cizelovaným stylem, s velkou dávkou citlivosti, ale také ironického humoru. Českému čtenáři pak nabízí i zábavný a trochu nezvyklý pohled na čerstvě posttotalitní střední Evropu: hrdinčina cesta do Maďarska vypovídá jak o představách, které si Západ o našem regionu hýčkal, tak o nás samotných. Román Idiot byl v roce 2018 mezi třemi knihami nominovanými na Pulitzerovu cenu za beletrii. Nová povídková sbírka Michala Vrby Kolem Jakuba (Argo 2019) je svérázným autorským příspěvkem k věčnému literárnímu tématu malého člověka ve víru velkých dějin, příběhy konkrétních jednotlivců na pozadí dějinných zlomů a společenských přeměn, které zásadně zasáhnou do jejich života. Spojujícím prvkem je bod v krajině, rybník Jakub, který se každého z nich dotkne. Jednou je to válka se Švédy a v ní uvízlé děti, podruhé sedlák v malé osadě ohrožený přítomností Rudé armády, jindy dostihne politického prominenta revoluční spravedlnost. Podoba a úmysly hybatelů dějin však nejsou důležité tváří v tvář bezprostřednímu ohrožení holé existence člověka. V nakladatelství Academia vychází kolektivní monografie nazvaná Na cestě k „výborně zřízenému knihkupectví“. Protagonisté, podniky a sítě knižního trhu v Čechách (1749–1848). Kniha a knižní trh se staly hybatelem i zrcadlem obrovských proměn, jimiž procházela habsburská monarchie od nástupu Marie Terezie až do revolučního roku 1848. Monografie představuje jeho hlavní protagonisty, podniky i profese podílející se na tehdejší knižní kultuře. Autoři sledují zapojení knižních profesionálů do tuzemských i zahraničních sítí a přibližují cesty, po kterých se knihy ubíraly k dramaticky se rozšiřující čtenářské veřejnosti. Kniha objasňuje strukturu intelektuální výměny a podoby komunikace v době, která sehrála určující roli v procesu utváření moderní veřejné sféry a formování novodobého národa. Rozsáhlý román Jana Štolby Nezastavitelný den (Cherm 2019), filozoficko-erotická groteska z filmově-sportovního prostředí, vypráví příběh navrátilce z polovičatého exilu, nepříběh z rozhraní dvou epoch a prostorů, domovského zde – a důvěrně blízkého, věčně vysnívaného jinde. Absurdně fantaskní polohy se mísí s vážnými motivy přátelství, odchodu ze světa, kouzla lidské náklonnosti či neschopnosti nalézt správný rytmus. Scény přitažené za vlasy chtějí současně být i výpovědí o době; vyprávění ruší koláž sloganů z novin, obskurních příruček, fragmentů písní, trapných hříček či vtíravých asociací. Nejnovější román oceňovaného francouzského spisovatele Michela Houellebecqa Serotonin (2019), který do češtiny přeložil Alan Beguivin, si nyní zásluhou vydavatelství OneHotBook můžeme poslechnout v podobě devítihodinové audioknihy. Příběh zemědělského inženýra, který se zásobami antidepresiv odchází z Paříže na venkov bilancovat svůj život, načetl v režii Michala Bureše herec Otakar Brousek ml. Faktograficky laděný román Datha Turašviliho Džínová generace vypráví o tragické události ne tak dávné gruzínské historie. Dne 18. listopadu 1983 se skupina mladých lidí pokusila unést letadlo společnosti Aeroflot mířící z Tbilisi do Leningradu. Jejich cílem bylo vynutit si přistání v Turecku a uniknout tak bezvýchodnému životu v Sovětském svazu. Únos se nezdařil, vyžádal si několik nevinných obětí a jeho organizátoři neušli exemplárním trestům. Názor na jejich čin dodnes rozděluje gruzínskou společnost, podobně jako je tomu u nás v případě útěku bratrů Mašínových. Nakladatelství Větrné mlýny nyní Džínovou generaci vydalo rovněž jako audioknihu (délka nahrávky činí pět hodin), kterou načetli Vladimír Hauser a Kateřina Jebavá. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-08-27 13:10:00

F.O.O.D. piknik spojuje. Pojďte se sejít a dobře pojíst poslední prázdninovou neděli na pražské Ladronce

Festival na Ladronce je vždycky dobrý plán, je to příležitost, jak labužnicky oslavit vrchol léta a sejít se s rodinou a přáteli, s nimiž si celou věčnost slibujeme, jak se potkáme, a potom nám nezbývá čas. Co vás v neděli 1. září na F.O.O.D. pikniku čeká? Na pódiu kuchařské show, 3 x tombola o hodnotné ceny a Kouzelná tombola s Mateřídouškou, ve finale potom stand-up Na stojáka, protože smíchu je třeba tak jako soli - tentokrát přijdou pobavit Kateřina Irma Mašková, Petr „Nasty“ Cerha a Tigran Hovakimian. V areálu bude lákat ke konzumaci 120 stánků s jídlem a vším, co se kolem jídla točí, chystá se také 950 bohatě naplněných piknikových košů za festivalové ceny. Odpočinek nabídne hned několik chill-out zón, prostě čeká na vás všechno, proč se na Ladronku rádi vracíte.

Čas načtení: 2024-04-26 17:00:09

První festival klášterních minipivovarů

Už dlouho se snaží program pivních speciálů Volba sládků Plzeňského Prazdroje podporovat rozmanitost českého pivního trhu. Zítra to můžete ochutnat. V březnu a dubnu se Prazdroj spojil se všemi fungujícími klášterními pivovary a společně uvařili velikonoční speciály Poutní: Poutní Březnové a nové Poutní Dubnové. Právě tato a další piva budou moci pivaři ochutnat už zítra (27.

Čas načtení: 2024-02-12 11:10:57

Tip for an interesting festival – Transition festival in the Netherlands

9 March 2024, 14:15, Tivoli Vredenburg, Utrecht, NL Discover progressive and inspiring jazz musicians at the Transition Festival. Tickets can be purchased directly on the festival’s venue page – Tivoli Vredenburg Trumpet The trumpet plays a major role in this year’s seventh edition. Four trumpeters will highlight the diversity of this instrument in the genre, each from a completely different perspective. Terence Blanchard comes with the E-Collective and the Turtle Island Quartet to play his new project Absence, which combines […] The post Tip for an interesting festival – Transition festival in the Netherlands first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Tip for an interesting festival – Transition festival in the Netherlands

Čas načtení: 2024-02-12 11:05:03

Tip na zajímavý festival – Transition festival v Nizozemí

9. března 2024, 14:15, Tivoli Vredenburg, Utrecht, NL Objevte progresivní a inspirativní jazzové hudebníky na festivalu Transition. Vstupenky můžete zakoupit přímo na stránce místa konání festivalu – Tivoli Vredenburg. Trubka Na letošním sedmém ročníku hraje hlavní roli trubka. Čtyři trumpetisté zdůrazní rozmanitost tohoto nástroje v žánru, každý ze svého zcela odlišného pohledu. Terence Blanchard přijede s E-Collective a Turtle Island Quartetem a zahraje svůj nový projekt Absence, který kombinuje klasické smyčce a tradiční jazz. Trumpetista Avishai Cohen propojuje jazzovou tradici […] The post Tip na zajímavý festival – Transition festival v Nizozemí first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Tip na zajímavý festival – Transition festival v Nizozemí

Čas načtení: 2021-07-13 10:09:28

Festival MikuLOVE naváže na tradici Eurotrialogu. Uvede Tata Bojs, Dunaj nebo Už jsme doma

Ve dnech 27. a 28. srpna proběhne v areálu letního kina v Mikulově hudební festival MikuLOVE. Svojí dramaturgií, podtitulem Festival nepopulární hudby i označením jako 20. ＋ 1. ročník naváže na dvacetiletou tradici festivalu Eurotrialog, který do své smrti v roce 2019 pořádal na stejném místě hudebník, promotér, fotograf a dobrá duše alternativní hudby Romek Hanzlík. Dramaturgem letošního programu se stal Romkův dlouholetý přítel a kolega z kapel FPB a Už jsme doma Miroslav Wanek. Festival pod jeho „taktovkou” nabídne během dvou dnů na několika scénách v příjemném parkovém prostředí amfiteátru a na dalších místech ve městě přes několik desítek kapel a hudebníků. Vystoupí například Tata Bojs, Khoiba, Už jsme doma, The Atavists, Jiří Schmitzer, Dunaj, Tornádo Lue, Vladivojna La Chia a Petr Uvira, Zuby nehty, Kalle, Cermaque, Ponk, Houpací koně, Budoár staré dámy a další. „Festival MikuLOVE navazuje na dvacetiletou tradici festivalu nepopulární hudby Eurotrialog, který byl spjat s Romkem Hanzlíkem a jeho snahou dávat prostor nekomerční – nemainstreamové hudbě. Romek Hanzlík bohužel v roce 2019 zemřel, ale v jeho snaze bychom rádi pokračovali,” vysvětlují Petr Pošvic a Radim Svatoň, přátelé a kolegové Romka Hanzlíka, kteří pokračují v pořádání tohoto festivalu. „Chceme pokračovat jednak kvůli Romkově památce a jednak proto, že takových akcí, jako byl Eurotrialog, je i v rámci Evropy málo. Jsme přesvědčeni, že platforma, kde se mohou představit soubory a umělci ´okrajových´ žánrů, je zde potřebná a nesmírně užitečná,” dodávají. A Romkova životní partnerka Lada Kuruczová k tomu sama říká: „Jsem si jistá, že Romkovým přáním by bylo, aby festival v Mikulově pokračoval. Proto jsem s touto nabídkou oslovila jeho nejbližšího přítele a další spolupracovníky a kamarády, se kterými pořádal dvacet let zahraniční koncerty – Míru Waneka, Radima Svatoně a Petra Pošvice, kteří tuto nabídku bez váhání přijali a hned se pustili do organizace dalšího ročníku. Moc jim za to děkuji.” Festival MikuLOVE má ve svém názvu zvýrazněno slovo LOVE (láska) a nejde jen o slovní hříčku. „Je to symbolické vyjádření ducha celého festivalu, který je o lásce k hudbě, ale i o lásce mezi lidmi, o toleranci, hledačství, o respektu k ostatním, a hlavně o fantazii bez limitů, o nekonečném objevování,” dodávají oba současní pořadatelé. „Festival MikuLOVE nebude jen o zvučných jménech. Chceme také vyhledávat, podporovat a motivovat mladé talenty, bez kterých by jakýkoli hudební styl brzy vyschnul. Právě těmto umělcům se festival MikuLOVE může stát odrazovým můstkem a vstupenkou do světa profesionální hudby,” říká k dramaturgii Miroslav Wanek. Festival Eurotrialog Mikulov založil Romek Hanzlík v roce 1999. Zatím poslední, dvacátý ročník, proběhl v roce 2018. Další léto se festival neuskutečnil z důvodu Romkova úmrtí, v roce 2020 pak neproběhl z důvodu koronavirové pandemie. Proto se letošní ročník dá označit jako 20. ＋ 1. – jako symbol pokračování i začátku s novými pořadateli. Dějištěm festivalu MikoLOVE se stane nově zrekonstruovaný amfiteátr letního kina v Mikulově, přilehlý park a další místa v tomto historickém jihomoravském městě. Návštěvníkům bude k dispozici stanové městečko a veškerý festivalový servis včetně bohatého občerstvení. Areál amfiteátru je bezbariérový. Více informací na www.miku-love.cz. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-06-26 14:15:54

Mikulášsky Jazzový Festival sa mení na Jazzy Fest

Jeden z najväčších jazzových festivalov na Slovensku, Mikulášsky Jazzový Festival, pri príležitosti svojho dvadsiateho výročia mení názov na Jazzy Fest. “Uvedomili sme si, že jediná cesta, ako dostať náš festival bližšie k ľuďom je silný brand. Mikulášsky jazzový festival má síce tradíciu, no za 20 rokov existencie je už charakterovo aj hudobne ďalej a my o tom potrebujeme dať ľuďom vedieť. Sme presvedčení, že festival si zaslúži poriadnu značku”, hovorí o zámere rebrandingu šéf komunikácie festivalu Martin Budaj. Nová značka […] The post Mikulášsky Jazzový Festival sa mení na Jazzy Fest first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Mikulášsky Jazzový Festival sa mení na Jazzy Fest

Čas načtení: 2019-07-10 21:47:52

Festival v Bayreuthu – tradice a její zlomy

Festivalovou budovu v Bayreuthu („Stodolu“, jak ji označuji místní: „Scheune“) nechal Richard Wagner (skladatel jej vypracoval sám společně s architektem Otou Brückwaldem) na tzv. „Zeleném vrchu“ („Grüner Hügel“) vzdáleném asi dva kilometry od centra města na dodnes téměř nezastaveném předměstí. K divadlu stoupáme přes krásný park se starými stromy. Po pravé straně pod kopcem mineme umělé jezírko, ve kterém by se líbilo i českému vodníkovi. Dá se tu nejen příjemně posedět, můžeme si tu i klidně lehnout do trávy na jeho břehu. Jdeme-li dále směrem k festivalové budově, narazíme na řady velkých panelů s fotografiemi, jmény, životopisy a historickými pojednáními. Jde o zvláštní výstavu. Trochu připomene berlínský památník obětem holokaustu v blízkosti německého parlamentu („Bundestagu“) v Berlíně. I zde si festival vystavuje svoji hanbu, a to tak, aby každý věděl a aby se nezapomnělo: „Verstummte Stimmen“ („Oněmělé – popřípadě umlčené – hlasy“) se jmenuje. Tato výstava je tu již několik let a zdá se, že se stane výstavou permanentní. Kurátor výstavy Hannes Heer to tak alespoň vyjednal s radnicí. Nejenže je poučná a návštěvníky festivalu, i když zřejmě s různými pocity, hojně sledovaná. S typicky německou důkladností se zabývá rasismem obráceným proti židovským spoluobčanům, konkrétně umělcům, kteří v Bayreuthu působili. Ten byl součástí Bayreuthského festivalu žel od jeho samého počátku - tedy od dob samotného Wagnera (viz jeho spis o židovství v hudbě). A to vzdor pozoruhodné skutečnosti, že na druhou stranu sám Wagner od počátku festivalu spolupracoval s mnichovským kapelníkem židovského původu Hermannem Levim (výborně a s velkou ironií je zpracována tato spolupráce a zřejmě rozporuplné přátelství v poslední inscenaci Mistrů pěvců Norimberských, která se letos opět na festivalu objeví). Dědictví antisemitismu Je skutečností, že Židé byli ve Wagnerově době diskriminováni i na jiných operních domech, ale, jak bylo zjištěno posledním vyhodnocením archivů (2012), nikde neměl antisemitismus tak silnou ideologickou podporu, jako právě ve „Stodole“. A to především působením Wagnerovy ženy a pozdější vdovy Cosimy. Ta festival (Wagnerův nápad, všechny festivaly vznikly později a tak je Wagner vlastně otcem všech pozdějších festivalů!) stabilizovala a po léta řídila. Při tom mimo jiné vydávala instrukce, aby pokud možno, pro určité role nebyl angažován zpěvák tzv. neárijského původu (to je vlastně docela dobré a dá se říci s určitou ironií jako bonmot: árie může zpívat jen árijec, že?). Ideologické základy přinášel Wagnerův zeť, publicista anglického původu Houston Stewart Chamberlain, který se v Bayreuthu usadil a mimo jiné pod vlivem Gobineua (četbu mu doporučila sama Cosima) napsal 1989 – opakovaně, obzvláště po 33. roce vydávané – standardní dílo nacistické ideologie Grundlagen des 19. Jahrhunderts, česky Základy devatenáctého století (český překlad následoval dokonce jako vůbec první do cizího jazyka). Po první světové válce navštěvoval festival soustavně Adolf Hitler (v té souvislosti je docela zajímavé, že později - podle pamětníků - již jako „vůdce“ zakázal po městě zpívat nacistické odrhovačky, konkrétně Horst Wessel Lied). Hitler byl osobním přítelem Winifred, vdovy po synovi Richarda Wagnera Siegfriedovi, vášnivé nacistky anglického původu. Během vlády nacistů se konaly i festivalová představení pro vojáky věrné režimu. To vše je na výstavě velice názorně zdokumentováno (až na ten Hitlerův zákaz). Výstava je ale především připomínkou těch, kteří z takzvaných rasových důvodů museli festival opustit, byli během vlády nacistů pronásledováni, uprchli z Německa a okupovaných území (nalezneme mezi nimi i české umělce) nebo dokonce ztratili v nacistických koncentračních táborech život. Téměř každému z nich je věnován vlastní panel. Vzpomínkové panely těch posledně jmenovaných obklopují bustu samotného Richarda Wagnera. Ten má tedy doopravdy „hezký výhled“. Je velkou zásluhou současného ředitelství a jmenovitě nejspíš pravě pravnučky samotného Richarda Wagnera Kathariny Wagnerové, která se rozhodla veškerá spojení její rodiny s nacionálním socialismem odhalit, že se tato výstava mohla uskutečnit. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Wagnerova busta pochází od vynikajícího německého sochaře Arno Brekera. I ten byl spojen s nacismem a samotným Hitlerem protěžován (tvořil velice „realisticky“). dokonce spolu navštívili okupovanou Paříž. Z jejich návštěvy existuje slavná fotografie před Eifellovkou (ještě se Speerem), všichni v uniformách nejspíš od Bosse. Na druhou stranu je ale pravda, že Breker, který znal město z předválečných časů a měl tu řadu osobních přátel, a to i mezi moderními – tedy z pohledu nacistické estetiky zvrhlými (entartete) umělci, se za ně, konkrétně za Picassa, osobně zasadil. To mu dopomohlo po pádu nacismu k rychlé denacifikaci a tedy i k novým významným a lukrativním zakázkám. A tak vytvořil nejen během vlády nacistů bustu Hitlera, ale později i Adenauera, S. Dalího, ba dokonce portréty Reagana a Bushe. Všechny busty v parku na Zeleném vrchu, tedy Franze Liszta a Cosimy Wagnerové (umístěné paralelně k manželovi na druhé straně parku přes příjezdovou silnici k budově wagnerovských slavností) s jejími nepřehlédnutelnými krásnými semitskými rysy jsou jím vytvořeny až po válce. Kráčíme-li tedy na zelený vrch, prožíváme výrazně kontrastní program. Změny se netrpí Stejně jako v samotné festivalové budově, která je celá zachovaná tak, jak tomu bylo za samotného Wagnera, který asi musel při stavbě omezit výlohy – tedy i s velmi nepohodlnými sedadly (vylepšenými v nedávné době sametem) s jakýmisi dýhovými poloopěradly sahajícími někam ke kříži, takže si mnozí návštěvníci, aby je při dlouhých produkcích moc nebolela záda, nosí s sebou polštáře. Do Bayreuthu se nechodí bavit, tam se chodí trpět, slyšel jsem v jednom z úvodů k představení (tyto úvody se konají pravidelně dopoledne a stojí za to je navštívit – je to ale možné jen s platnou vstupenkou na dotyčné představení). Prostor postrádá klimatizaci, což za pravidelných veder bývá přímo vražedné. Změny se prý netrpí nejen z piety k mistrovi, ale i ze strachu, že by každá změna mohla poškodit zcela speciální akustiku objektu. Před divadlem je prostranná terasa, na které se už dlouho před začátkem představení prochází elegantně oblečení návštěvníci: páni vesměs v černém, dámy často ve výrazných a především dosti drahých róbách. Mnozí přišli pěšky, cestou shora popsanou: poněvadž představení začínají (krom těch nově zavedených pro děti) už ve čtyři hodiny odpoledne, vydávají se tito návštěvníci na cestu hned po obědě, takže je můžeme vidět před představeními v jejich „poutnických“, slavnostních černých oděvech i v ulicích města. Dnes již nevystupují z limuzín či taxíků na příjezdové silnici nalevo, poněvadž ta je odpoledne z bezpečnostních důvodů po teroristických útocích v Nizze a na dalších místech uzavřena. Nalevo od nově zrenovované budovy postával dlouho i starý kiosek, jaký bychom spíše očekávali na nějakém provinčním nádraží než na tak prominentním místě. Připomene, že Wagner koncipoval hry jako v podstatě lidovou zábavu – za festivalovou budovou byly prý dokonce lavice a stoly, jaké bývají na letních bavorských „lidovkách“ nebo v pivních zahrádkách. Na tomto místě se prodávají wagnerovské materiály – mimo jiné nahrávky starších inscenací. Na stejné straně postávají také překupníci vstupenek (v minulých sezonách jich ředitelství vychytalo několik stovek) a především ti, na které se v předprodeji nedostalo – donedávna trvalo až deset let, než se zájemcům podařilo získat regulérní vstupenky (Wagner sám chtěl, aby jeho festival byl přístupný i finančně každému a i to se snaží jeho potomci udržovat – vstupenky jsou výrazně levnější než třeba v Salcburku a dokonce je lze získat přes některé organizace se slevou). Poněvadž návštěvníci jsou spíše konzervativního ražení, snížila se nástupem výrazně avantgardních inscenací čekací doba „jen“ na několik let. Někteří vášniví zájemci – takoví ti „chudší milionáři“ – polehávali před pokladnou přes noc ve spacím pytli, to aby byli první na místě, až se pokladna otevře a – možná – začne vrácené vstupenky prodávat. V posledních letech jsem je kupodivu neviděl, prý bylo snazší se na festival dostat. Pravda je, že zjara bývají v prodeji paušální turistické nabídky na některé inscenace i s ubytováním a penzí za necelých 5000 eur. Z pravé strany budovy jsou lavičky, kiosky s občerstvením, poměrně luxusní restaurace (ta, v níž se před časem pod spolkovou kancléřkou podlomila židle) a další služby. Jedna z nich je dost zajímavá – půjčování kukátek. Richardovi Wagnerovi svého času předvedl jeden bayreuthský optik kukátko a Wagnera, který jím prý ke své radosti mohl vidět na dálku grál na jevišti, nadchlo natolik, že mu udělil doživotní licenci na půjčování kukátek. Ta se přenášela na jeho potomky až donedávna, tedy do nástupu současného ředitelství, které v rámci dalších reforem půjčovnu z budovy vypudilo. Pozoruhodné není jen, že festivalová budova vznikla podle návrhů samotného Wagnera. K jeho dalším „vynálezům“ patří totiž překrytí orchestru, čímž vzniká zcela speciální „bayreuthský“ hudební tón: v jiných prostorách, operních domech, zní Wagnerova hudba jinak – vzhledem k enormnímu muzikálnímu obsazení (přes sto hudebníků, některé instrumenty nechal Wagner speciálně postavit, například pokroucenou harfu v Mistrech pěvcích Norimberských ) zní jednoduše řečeno hlučněji. Navíc mu zřejmě při nápadu vytvořit překrytý orchestr šlo – jako dramatikovi – i o to, aby se diváci soustředili na děj na jevišti a pohled do orchestru neodváděl jejich pozornost. V praxi to také znamená, že se dirigent slavnostně obléká až na děkovačku. Nekonvenční inscenace pro konzervativní diváky Kde je tu ale ten kontrastní program? Na jevišti. Tam se hrají vesměs velice nekonvenční inscenace pro v zásadě konzervativní diváky. Po válce nebylo snadné „hry“ (německy je festival označen jako „Festspiele“, tedy slavnostní hry, česky se označují někdy jako Hudební slavnosti v Bayreuthu) silně poznamenané nacistickou minulostí obnovit. Bayreuth byl navíc silně postižen bombardováním. Budova festivalového divadla ale přežila. Denacifikaci zahájili krátce po válce bratři Wieland a Wolfgang Wagnerovi, ti dva chlapci, co sedí na známé fotografii „strýčkovi Wolfovi“, jak se u Wagnerů říkalo A. Hitlerovi, na kolenou. K dobru jejich matky lze říci, že svého vlivu v Třetí říši využila i k tomu, aby se zasadila za některé oběti nacismu spojené nějakým způsobem s festivalem – což kupodivu na výstavě a ani v nově otevřeném Muzeu Richarda Wagnera není tematizováno. Je to nejspíš její zatvrzelostí (nikdy se „nepřekabátila“), speciálně pokud šlo o Hitlera. Až do své smrti v roce 1980 ho nepřestala zbožňovat, její obdiv neznal mezí a nikdy se o něm kriticky nevyjádřila, i když „strašné věci, které se děly“ přiznávala, sám jsem jí slyšel v tomto smyslu hovořit v televizi. Ale ještě 1975 ve filmovém rozhovoru, který s ní natočil Hans-Jürgen Syberberg, řekla: „Kdyby teď vešel do dveří, byla bych tak, tak, tak šťastná...“ Poté jí syn Wolfgang (znovu, zákaz měla už po válce) zakázal přístup na festival. Tematizována není ale ani skutečnost (alespoň jsem nic takového nenašel), že Wagnerova vnučka Friedelind se postavila tvrdě proti – jak tvrdila – „zneužívání“ jména svého dědečka (Wagner byl nejen antisemita „starého typu“ asi jako třeba Jan Neruda, ale i revolucionář), nacistické Německo opustila a (stejně jako Thomas Mann, který Wagnera obdivoval, ale „hry“ označil za dvorní Hitlerovo divadlo) působila v americkém protinacistickém vysílači. Friedelind, která byla ovšem během války pro rodinu zátěží, dostala opakovaně návrhy, vrátit se do (nacistického) Německa. Vždy ovšem odmítla. V roce 2010 přinesl představení o ní a jejím speciálním postavení v rodině Wagnerů festival v Avignonu. Po válce se celkem logicky očekávalo, že hry obnoví právě ona. Ředitelem se ale stal Wieland, o němž se nedá říci, že by – ať již z přesvědčení či jiných důvodů – svých „dobrých“ styků ve Třetí říši nevyužíval. Ten se „překabátit“ stačil. Po válce bydlel ve (vybombardované) Wagnerově vile Wahnfried a nechal si dokonce mezi sebou a svou matkou, která žila hned naproti v tzv. Siegfriedově domě, postavit zeď. Takzvaný „Nový Bayreuth“ zahájil vlastní oslavovanou inscenací Parsifala v roce 1951. Později inscenoval i na dalších divadlech a spolu s Felsensteinem patřil k významným operním režisérům poválečného Německa, k těm, co proměnili operu ve skutečné divadlo. Prohlásil, že Wagner nepatří pod památkovou péči a odpovídajícím způsobem jej inscenoval. Až do své náhlé smrti v roce 1966 zůstal střídavě spolu s bratrem Wolfgangem výlučným režisérem Wagnerovských her. Spolu také vytvořili systém repertoáru, který přetrvává dodnes. Tedy že každý rok se objevuje nové nastudování jedné ze samotným R. Wagnerem „kanonizovaných“ oper – přičemž jedna starší inscenace scénu opouští. Tři své první opery – Die Feen (Víly, podle Gozziho pohádkové hry La donna serpente), Das Liebesverbot (Zákaz lásky, podle Shakespearovy komedie Veta za vetu) i svou první úspěšně provedenou operu Rienzi – Wagner totiž ve zralém věku jako „hříchy mládí“ zavrhl a nařídil, aby se tato díla na festivalu v Bayreuthu nehrála (řekl bych, že k vlastní škodě, neboť právě například Víly zajímavě předjímají jeho pozdější hudební práce). První dílo, na které se zákaz nevztahuje, je Létající Holanďan. Poslední inscenace jej přinesla ve značně zcizující formě – Holanďan byl ztracen v síti internetu. Wolfgang Wagner po Wielandově smrti otevřel Bayreuth i jiným, z velké části velice avantgardním a prominantním německým i evropským režisérům. Například Patrice Chéreau vytvořil v roce 1976 převratný, dodnes legendární Prsten Nibelungův – děj posunul do období počátků průmyslové revoluce. Převratná byla i inscenace Mistrů pěvců norimberských K. Wagnerové, v níž jsme mohli vidět v nečekaných okamžicích i hajlování. Tím vznikl další kontrast – mezi dodržováním Wagnerova předpisu, pokud jde o repertoár, operami samotnými (s Wagnerem pečlivě opoznámkovanými librety) a jejich inscenacemi, které se pochopitelně od původního Wagnerova konceptu značně liší. Je myslím dobré všechny tyto a další souvislosti znát, chceme-li pochopit i inscenační smysl jednotlivých produkcí. Z nastudování, která jsem měl v Bayreuthu možnost vidět, na mne nejvíce zapůsobil předposlední a tedy samozřejmě bohužel již stažený Parsifal v režii Stefana Herheima. Ten, aniž by opeře „ublížil“, ji znásilnil (jako to třeba udělala i samotná Katarina Wagnerová, současná spoluředitelka festivalu s Mistry pěvci) ji použil jako projekční plochu německých dějin od Wagnerova dětství po současnost. Bylo to pozoruhodné divadlo na jevišti a zároveň i v geniově hlavě. Jako by – na začátku představení malý – Wagner pozdější historické události dovedl snít: jeho můry, znázorňující dramata, tragédie a hrůzy, především minulého století, ale i naději a konsolidaci po poražení zla, reprezentovaného na jevišti pochodujícími nacisty a obrovskou maketou hakenkreuze. Nezapomenutelná je pro mne vlna protestů, výkřiky a pískání, když se nahoře ve středu jeviště tento evidentně publikem nenáviděný symbol objevil a nepředstírané nadšení, když jej Parsifal sestřelil. A když se v rudé záři válečného konfliktu rozpadl na prach. Ovšem musím dodat, že z pohledu současnosti a posledních mezinárodních zkušeností, vyzníval až příliš optimisticky. Protože jde jak vidno často o enormní posuny v obsahu oper, bylo by jistě k prospěchu věci, kdyby se v Bayreuthu odhodlali k dalšímu zlomu v tradici a byly tu, stejně jako prakticky ve všech operních domech, promítány titulky. V příštím textu se autor vrátí k některým důležitým inscenacím z posledních let.

Čas načtení: 2024-02-20 08:18:24

Festival Spectaculare – od ambientu přes nu jazz až po londýnskou elektroniku

Audiovizuální festival Spectaculare začíná již tento pátek a jak je zvykem, bude i tento ročník zasvěcený pečlivému výběru toho nejzajímavějšího z domácí i světové alternativní scény. Festival kurátorovaný Josefem Sedloňem představí postupně 16 multižánrových akcí zahrnujících koncerty od ambientu přes moderní jazz fusion, live elektroniku s přesahy do experimentu až po epická vizuální představení. Koncerty doplňují workshopy, výstava a filmové projekce. Headlinery jsou britský hudební inovátor Clark, oxfordští Mammal Hands nebo ambientní Loscil & Lawrence English. Festival se rozprostírá na […] The post Festival Spectaculare – od ambientu přes nu jazz až po londýnskou elektroniku first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Festival Spectaculare – od ambientu přes nu jazz až po londýnskou elektroniku

Čas načtení: 2024-05-22 16:32:08

Festival Essaouira Gnaoua slaví 25. ročník zajímavými fúzemi

Festival Essaouira Gnaoua and World Music slibuje v rámci svého 25. výročí od 27. do 29. června 2024 zajímavou nabídku. Kromě originální tvorby zahajovacího večera se návštěvníci festivalu mohou těšit na pět elektrizujících koncertů fúzí, na nichž vystoupí talenty z Jihoafrické republiky, Španělska, Spojených států, Francie, Mali a Senegalu, které budou spolupracovat s mistry Gnaoua. Právě tento koncept propojení hudby Gnaoua s různými mezinárodními umělci založil festival jako celosvětové měřítko a hudební laboratoř pod širým nebem. Festival se snaží o […] The post Festival Essaouira Gnaoua slaví 25. ročník zajímavými fúzemi first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Festival Essaouira Gnaoua slaví 25. ročník zajímavými fúzemi

Čas načtení: 2024-06-18 16:31:29

Představujeme Gărâna Jazz Festival 2024

XXVIII. Gărâna Jazz Festival, Poiana Lupului, 11.–14. července 2024 Za 27 let své existence se Gărâna Jazz Festival stal jedním z nejvýznamnějších jazzových festivalů pod širým nebem ve střední a východní Evropě, na který se každé léto sjíždějí tisíce jazzových nadšenců a desítky výjimečných hudebníků z celého světa, jak jsme se mohli už několikrát přesvědčit. Festival v Parcul National Semenic Cheile-Carasului si vytvořil tradici a hostil mnoho hudebních osobností např.: Jan Garbarek, Youn Sun Nah, Hiromi, Eberhard Weber, Charles Lloyd, […] The post Představujeme Gărâna Jazz Festival 2024 first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Představujeme Gărâna Jazz Festival 2024

Čas načtení: 2024-08-02 11:53:06

Zveme vás na Olympijský festival v Mostě. Sedni do Samsung letadla a zažij olympiádu na vlastní kůži

lympijské hry v Paříži jsou v plném proudu a u jezera v Mostě probíhá Olympijský festival, který se stal oslavou sportu. Na své si tu přijdou nejen sportovci, ale i fanoušci nejnovějších technologií a AI. Kdo neletí do Paříže, může s námi nasát atmosféru, jako kdyby zrovna přistával v centru Olympijských her. Olympijský festival u jezera Most probíhá až do 11. srpna. The post Zveme vás na Olympijský festival v Mostě. Sedni do Samsung letadla a zažij olympiádu na vlastní kůži first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-12-10 09:57:41

Festival Groove Brno slaví plnoletost a mění svou podobu na letní open air festival

Sotva dozněly poslední tóny sedmnáctého ročníku festivalu Groove Brno, který ozdobily koncerty Freak Power, Fun Lovin’ Criminals, Electro Deluxe Big Band nebo MonoNeon, nastal pro organizátory čas hledět dopředu, na ročník následující. Populární akce, která do jihomoravské metropole vozí to nejlepší z domácí i světové groovy a funky muziky, oslaví v roce 2025 pomyslnou plnoletost. A sobě i svým věrným fanouškům nadělí k narozeninám jednu velkou změnu. Z volné série klubových koncertů se transformuje v „plnotučný“ letní festival pod širým […] Zobrazit celý článek Festival Groove Brno slaví plnoletost a mění svou podobu na letní open air festival

Čas načtení: 2024-02-15 08:33:36

Festival Věčná naděje 2024

Sedmý ročník festivalu Věčná naděje zahájí 21. února PKF – Prague Philharmonia s klarinetistkou Annou Paulovou pod vedením dirigenta Roberta Kružíka v kostele sv. Šimona a Judy. Od února do dubna festivalová pódia přivítají Bennewitzovo kvarteto, Bellu Adamovou, Igora Ardaševa či Dětskou operu Praha. Rok 2024 je rokem české hudby. Festival Věčná naděje se však nezaměří na vývoj české klasické hudby ve 20. století, ale na možný hudebně kulturní vývoj 20. a 21. století bez následků 2. světové války, která […] The post Festival Věčná naděje 2024 first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Festival Věčná naděje 2024

Čas načtení: 2024-03-14 10:57:48

Transition festival 2024

9. března 2024 | TIVOLIVREDENBURG, UTRECHT V Utrechtu se odehrál sedmý ročník tohoto intenzivního jednodenního festivalu a tentokráte jsem u toho nemohl chybět. Sestava byla více než lákavá a vypadalo to, že to často bude Sophiina volba. Nakonec však Kamaal Williams své vystoupení zrušil (to samé se stalo minulý rok v Praze, mám na něj holt asi smůlu a ještě jsem ho neviděl), Keyona Harolda jsem si zajel vychutnat do Brna a Terence Blancharda do Polska na festival Zadymka. Jdeme […] The post Transition festival 2024 first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Transition festival 2024

Čas načtení: 2024-03-21 09:24:56

Respect Festival 2024 oznamuje program

Respect Festival, nejvýznamnější tuzemská celoroční přehlídka world music, zveřejňuje program svého 27. ročníku a máte se na co těšit! Opět jsme pro vás namíchali tu nejpestřejší směs, kterou nikde jinde neuslyšíte, od mizejících tradic po současné globální fúze, od veteránů žánru po horké novinky. Uslyšíte hudebníky z Turecka, Pákistánu, Izraele, Finska, Francie, Mongolska i Velké Británie, tradičně silně zastoupený africký kontinent letos bude reprezentovat Mali, Maroko, Egypt, Nigérie, Niger a Alžírsko. Festival vyvrcholí 15. a 16. června dvoudenní Open Air přehlídkou na ostrově Štvanice, kam se […] The post Respect Festival 2024 oznamuje program first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Respect Festival 2024 oznamuje program

Čas načtení: 2024-04-03 17:44:00

TORINO JAZZ FESTIVAL – XII. ROČNÍK

20.–30. dubna 2024, 11 dnů, 104 událostí, z toho 57 koncertů, 280 hudebníků, 73 zapojených míst po celém městě Torino Jazz Festival 2024 pod uměleckým vedením Stefana Zenniho je projekt města Turín realizovaný Nadací pro kulturu Turín s podporou Ministerstva kultury a Fondazione CRT, hlavního partnera Intesa Sanpaolo a Iren, s příspěvkem ANCoS a Confartigianato Imprese Torino a ve spolupráci s Turismo Torino e Provincia. Festival, který se koná již dvanáctým rokem, slibuje být letos jedním z nejbohatších v historii, […] The post TORINO JAZZ FESTIVAL – XII. ROČNÍK first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek TORINO JAZZ FESTIVAL – XII. ROČNÍK

Čas načtení: 2024-04-12 11:31:25

FAUN Festival – den první: Norský večer v Ponavě

Ve středu 10. dubna byl vernisáží a koncertem v galerii Ponava zahájen brněnský festival FAUN. Představila se tu norská výtvarnice Reidun Rose Vinda a poté vystoupil NOCZ Quartet. Reidun Rose Vinda, jež je doma v norském Fjordane i v německém Berlíně, vystavuje v Ponavě drobné tušové kresby, inspirované zvuky či abstraktními krajinami, a zároveň fotografie, na kterých figurují zpovzdálí lidé. Byť absolvovala studium na Norské akademii umění a designu v Bergenu, a to se zaměřením na textil, věnuje se hlavně […] The post FAUN Festival – den první: Norský večer v Ponavě first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek FAUN Festival – den první: Norský večer v Ponavě

Čas načtení: 2024-04-17 09:08:59

FAUN Festival – den čtvrtý: Fascinující elektro–akustické fúze

V sobotu 13. dubna FAUN Festival vyvrcholil čtvrtým, to jest posledním, a zároveň nejnabitějším dnem. Početné návštěvníky čekalo v divadle Husa na provázku sedm koncertů, jež se odehrávaly na dvou scénách – Velkém sále a Sklepní scéně. Jako jejich hlavní leitmotiv jsem považoval spojení elektronické hudby s akustickým nástrojem… V případě úvodního setu japonského dua KAKUHAN to znamenalo míchat (japonsky kakuhan) živou elektroniku (Koširo Hino) s violoncellem (Yuki Nakagawa). I když i cello bylo elektrifikované a protagonista naň hrál netradičním […] The post FAUN Festival – den čtvrtý: Fascinující elektro–akustické fúze first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek FAUN Festival – den čtvrtý: Fascinující elektro–akustické fúze

Čas načtení: 2024-06-07 10:30:44

Enter Enea Festival v Poznani – neděle 26.5.2024

14. Enter Enea Festival (EEF), Nad Jeziorem Strzeszyńskim, Poznań, neděle 26.května 2024 Letošní, tradičně čtyřdenní venkovní setkání s hudbou na břehu poznaňského jezera Strzeszyńskie, předčilo opět naše očekávání: nadstandardní program s několika premiérami, pečlivě vybraný uměleckým ředitelem Leszekem Możdżerem, přesná organizace vedená Jerzym Gumnym, velmi přátelská atmosféra pod širým nebem, srdečné moderování elegantní Agáty Kolacz, špičkový zvuk, slunečné letní počasí, … Enter (tj. vstup, úvod), jak už název napovídá, má kromě možnosti představit publiku umělce z různých koutů světa, být také […] The post Enter Enea Festival v Poznani – neděle 26.5.2024 first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Enter Enea Festival v Poznani – neděle 26.5.2024

Čas načtení: 2024-06-11 07:30:44

Enter Enea Festival v Poznani – neděle 26. 5. 2024

14. Enter Enea Festival, Nad Jeziorem Strzeszyńskim, Poznań Letošní, tradičně čtyřdenní venkovní setkání s hudbou na břehu poznaňského jezera Strzeszyńskie, opět předčilo naše očekávání. Nadstandardní program s několika premiérami, pečlivě vybraný uměleckým ředitelem Leszekem Możdżerem, přesná organizace vedená Jerzym Gumnym, velmi přátelská atmosféra pod širým nebem, srdečné moderování elegantní Agáty Kołacz, špičkový zvuk a slunečné letní počasí. Enter (tj. vstup, úvod), jak už název napovídá, má kromě možnosti představit publiku umělce z různých koutů světa, být také portálem pro umělce […] The post Enter Enea Festival v Poznani – neděle 26. 5. 2024 first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Enter Enea Festival v Poznani – neděle 26. 5. 2024

Čas načtení: 2024-06-13 07:38:46

Enter Enea Festival – pondělí 27. 5. 2024

14. Enter Enea Festival, Nad Jeziorem Strzeszyńskim, Poznań Michal Sýkora: Druhý festivalový večer otevřel saxofonista Tomasz Wendt a Leszek Możdżer na piano tklivou vzpomínku na Jana Ptaszyna Wróblewskego, jehož pohřeb se státními poctami se konal právě tento den ve Varšavě. Pak uvedla elegantní Agáta Kołacz pečlivě všechny muzikanty očekávaného Gard Nilssens’s Supersonic Orchestra. Jejich uspořádání nástrojů na pódiu slibovalo zcela nevšední zážitek. Tři soupravu bicích uprostřed v čele pódia, okolo tři basy a teprve za nimi a okolo 12 dechařů. Orchestr […] The post Enter Enea Festival – pondělí 27. 5. 2024 first appeared on Jazz Port.cz. Zobrazit celý článek Enter Enea Festival – pondělí 27. 5. 2024