Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2020-02-05 08:57:39

Monografie Ondřeje Sekory Mravenčí a jiné práce představuje celé jeho dílo

Osobností Ondřeje Sekory (1899–1967) se zabývala již roku 2003 objemná publikace Blanky Stehlíkové, jeho syna a Věry Vařejkové, na jejíž koncepci dále spolupracovali Martin Vopěnka, Lev Pavluch a Zdeněk Ziegler. Působivá knížka; ale – při veškeré úctě – nebyla v ní dost zohledněna tvůrcova práce pro tisk, ohlasy jeho díla a zkrátka celá řada dalších aspektů i jeho soukromého života. O něčem syn zřejmě ani nechtěl hovořit, přičemž se jeho přátelský vliv rozprostřel jako deka na pojetí obou spoluautorek. Netvrďme, že jakkoli ve zlém. Přinejmenším výtvarně, ale i jinak je to kniha fascinující. Až roku 2019 přišlo dílo hned dvanácti autorů s titulem Ondřej Sekora – Mravenčí a jiné práce. Opatřeno je tentokrát rejstříkem i soupisem tvůrcovy knižní tvorby. Seznamem výstav. Padesátistránkovou obrazovou přílohou. Kapitol je tucet a jejich ústředním autorem se stal architekt Tomáš Prokůpek, původce či spolutvůrce pěti z nich (Komiks, Humoristické kresby, karikatury a ilustrace, Svět hmyzu, Občanství a politika, Další životy Sekorova díla). Redaktory svazku jsou Lucie a Pavel Kořínkovi, kteří zároveň napsali oddíl Literatura pro děti a mládež. Dále přispěli Marcela Rusinko – zpracovala Soukromou malířskou a kreslířskou tvorbu – a Andrea Jochmanová či Jaroslav Blecha. Ti se úspěšně popasovali s odrazy Sekorova díla na divadle, v tom tradičním i loutkovém či maňáskovém. Pavel Jirásek poté doplnil do celku kapitolu Audiovizuální média a Milena Strachová a Jiří Stejskal nezanedbali malířův vřelý vztah k mnoha sportům. Těchto dvanáct tematických kapitol je uvedeno Prokůpkovou předmluvou a sekvencí Sekorův život a tvorba v datech a fotografiích. Malíře sledujeme jako chlapce, studenta práv (1919–1921), reportéra na vojenských manévrech i Tour de France (1927), v pařížském ateliéru Dmitrije Merinova (1928), na lyžařském zájezdu ve Švýcarsku (1930), při živém kreslení v Raisově škole (1935), u příbuzných v Jevíčku (1941), během vystoupení na schůzi v padesátých letech. Ondřej Sekora se narodil roku 1899 na území dnešního Brna a těsně před svými sedmými narozeninami ztratil otce (1906). Maturoval ve Vyškově a z 12. ledna 1920 pochází první jeho identifikovatelná kresba v Lidovkách. Roku 1922 tam zveřejňuje také první pohádku. V létě 1921 zde začal pracovat a mezi roky 1923–1924 a 1927–1928 žil jako reportér v Paříži. Roku 1926 navštívil alpský Davos, Londýn i Stockholm a zároveň začal ilustrovat knihy. Rok dva nato definitivně putuje z brněnské redakce do pražské. Odsud ale dostává v březnu 1941 výpověď kvůli židovskému původu své ženy Ludmily. Nic nepomohlo, že jeho paní již roku 1920 vystoupila z židovské obce a 2. srpna 1939 byla pokřtěna. Roku 1942 vyloučili Sekoru i z Národního svazu novinářů a časopis Árijský boj za války zneužil rodné příjmení jeho choti, aby o malíři sprostě psal jako o Sekorovi-Roubíčkovi a součásti „židovského a zednářského balastu“. Jako o „protežovaném židomilci“. Kdosi na těchto škaredých stránkách dělal prostě, co mohl, aby Sekora musel přestat publikovat. V letech 1944–1945 byl pak malíř dokonce internován ve třech táborech v Polsku, Praze a Německu. Jeho paní musela do Terezína, ale válku přežili. Po únorovém převratu pracoval (1949–1952) jako redaktor Státního nakladatelství dětské knihy, pozdějšího Albatrosu, odkud odešel poté, co neobjevili společný tón s novým šéfredaktorem Karlem Novým. Od počátku se podílel na televizním vysílání pro děti a na obrazovkách získal fakticky stejnou roli jako začátkem let sedmdesátých Miloš Nesvadba. Publikace Mravenčí a jiné práce podchycuje veškeré Sekorovy komiksové cykly delší než pět epizod a věřte-nevěřte, v letech 1921–1959 jich vzniklo pětačtyřicet. S výjimkou tří případů, kdy se na průvodních verších podílel spisovatel Edvard Valenta (především to jsou Voříškova dobrodružství a seriál Cvoček) a let 1953–1954, kdy námět Vepříka a kůzlete dodal Václav Čtvrtek, je Sekora i jediným autorem scénářů. Nejstarším z těchto příběhů zůstává Pan Břoušek z Vyškova (1921–1932) a následovaly mj. dva cykly Pepík a Pepík zahradníkem (1925–1933). Je pravda, že jejich tituly dnes už nikomu nic nepoví, ale roku 1971 je nový autor doprovodného textu Milan Korejs přejmenoval na Sebrané spisy Emila Mísy. V letech dvacátých však tvořil Sekora i cykly Švehla ve Spartě (1926) a – s přestávkami – další čtyři série o Voříškovi, které už Valenta verši neprovázel. Jsou to cykly Bedříšek a Voříšek, Voříšek a spol., Voříšek a Voříšek a Missinka. Zaujaly ale i příhody foxteriéra v sériích Barry a Nevrč, seriál Co se může stát: na Olympiádě 1936 v Berlíně (1935) či Malí Robinsoni (1936), Koník Hop (1937), Nenechavý Jiříček (1937), Příběhy oživlého sněhuláka (1937), Skaute, pomoz si sám (1938), Papulínek (1941–1942), Myška Šustilka (1942), Pan Mazaný (1946), Tatínek to dovede (1945-1946), Pan Vesměs (1947), Čárymáryk (1957), Vašek a Péťa (1958) a Zdenda (1959). Jen cykly o Voříškovi mají neuvěřitelných 117 epizod, ale to vůbec nejrozsáhlejší dílo toho typu Hnát a Patrčka (nakonec přejmenované na Hej a Rup) se pyšní 165 epizodami (1926–1935). V souborné publikaci dosud nikdy nevyšly. Jako jediní Sekorovi hrdinové Hnát a Patrčka i zemřeli, a o brutálně, mláceni na obrázku berlí šéfredaktora Heinricha. Už bylo pokračování asi vážně moc. Oproti tomu Dobrodružné cestování kapitána Granta (1927–1928) končí po dvou dílech. Taky proto je zevrubné mapování Sekorových prací pro tisk úkolem skutečně mravenčím. I dnes známé série Příběhy kuřete Napipi a Kapitán Ani Muk loví v Africe dosáhly pak v prvním případě osmdesáti dvou epizod (1939–1941), v druhém čtyřiačtyřiceti (1934–1935). Ale osudovými se stalo Sekerovi teprve deset cyklů obrázkových příběhů o Ferdovi, čmeláku Bzumovi a brouku Pytlíkovi (1933–1956). Celkem mají 246 epizod a přinejmenším reedice 84 těch barevných z let 1945–1951 byla toužebně očekávána bezmála sedm desetiletí. Ty cykly se jmenují Ferda Mravenec, Ferda Mravenec a syn, Ferda Mravenec v cizích službách, Ferda se vrací do mraveniště, Ferda bude vojákem, Kousky brouka Pytlíka, Ferda a Jéminánek, Nové příběhy Ferdy Mravence, Kousky mládence Ferdy mravence a Čmelák Bzum (kde Ferda také vystupuje), přičemž struktura je kadlubem pro slavné knihy Ferda Mravenec (1936), Ferda Mravenec v cizích službách (1937), Ferda v mraveništi (1938), Ferdův slabikář (1938), Trampoty brouka Pytlíka (1939), Malířské kousky brouka Pytlíka (1940) a Čmelák Aninka (1959). Pomineme-li povídku Jak si u broučků tiskli noviny (1945), kde má Ferda rovněž roli, tak v letech 1947, 1950 a 1954 doplnily Sekora ságu ještě třemi „ferdovskými“ publikacemi Ferda cvičí mraveniště (1947), Ferda ničí škůdce přírody (1950, ti jsou proti němu podstatně méně antropomorfizováni) a Mravenci se nedají (1954). Dnes legendární hrdina s tykadly se nicméně vynořuje i v dalších Sekorových dílech, například i v knize O psu vzduchoplavci (1961). Poprvé se objevil 1. ledna 1933, ale předzvěstí měl víc. Tou hlavní je Sekorův strip Příhody opilého mravence (1927), ve kterém má opilec u krku motýlka (místo puntíkatého šátku) a je škvorem-četníkem vstrčen do šatlavy. Dotvářejícím inspiračním zdrojem se stal takřka určitě i americký strip Earla Duvalla Bucky Bug (leden 1932), jehož hrdina běhá v červeném kabátku s puntíky (a fakticky je slunéčkem sedmitečným). Už tady se pohybuje vozík tažený lučním koníkem; ale je pravda, že sám Sekora kreslil mravence minimálně od roku 1922, přičemž jméno Ferda mu asi přišlo na mysl nad latinským názvem mravenčího druhu Camponotus ligniperda. Všimněme si však také, že samo spojení Ferda Mravenec odpovídá spíše zvyklosti angličtiny, která dobře zná například „Felixe Kocoura“ či „Mickeyho Myšáka“. Monografie Mravenčí a jiné práce samozřejmě zohledňuje i třiatřicet Sekorových a knih (a leporel) z let 1926–1968, přičemž v pozůstalosti zůstávají dva rukopisy: O malém hubeňourovi a Pohádky se rozutekly. Dalších 54 titulů Sekora ilustroval. Například Zlaté dni Rudolfa Těsnohlídka, Pučálkovic Aminu Jindřicha Plachty, Kubulu a Kubu Kubikulu, Ze života hmyzu, Františka Lelíčka ve službách Sherlocka Holmese od Hugo Vavrise, Bratrstvo Bílého klíče, již pětačtyřicáté vydání Broučků (1940), práci „Žáka Jaroslava“ Svět se mění nenápadně, Malého Bobše, Veselé příhody kozy Lujzy a kocoura Bobka od Emy Tintěrové, humornou fikerovku Muž s kuželkou, Pravidla hry rugby (1946) od Františka Čecha, Míčka Flíčka (1946) Jana Malíka, zkrácenou verzi Lovců mamutů (1946), svébytné dílo Gianni Rodariho O Statečném Cibulkovi (1955), po dvou svazcích Arthura Ransoma i Václava Čtvrtka, anebo knížky o „Ježourkovi“ (1945-1949) od Jarmily Minaříkové. Konečně i Poláčkovo Bylo nás pět, byť Sekorou pojatá verze knižně vyšla teprve roku 2019! V týdeníku Svoboda ovšem už byla zveřejňována v letech 1954–1955, jedná se o první pokus tuhle knihu ilustrovat. V časopise Pionýr doplnil Sekora pro změnu obrázky první variantu Putování za švestkovou vůní (1957) od Ludvíka Aškenazyho, které pak ovšem v knižní verzi zpracovala Helena Zmatlíková. Jak postřehl Tomáš Prokůpek, jako by osobnost Ondřeje Sekory kdosi „nastavil“ k pozorování světa fascinovanýma, dětskýma očima. Ono okouzlení byl s to přenášet. Doceněn přitom byl i nebyl a příčiny nedoceněnosti vidí Prokůpek v přílišném rozkročení mezi populární a vyšší literaturou. A vlastně i mezi kreslením a psaním. Byl nezařaditelný, neuchopitelný a teoretici literární a výtvarní si ho sice nepřehazovali jako horký brambor, avšak blížili se tomu. Primárním východiskem snažení se přitom u Sekory stala často nevděčná práce novináře, takže i nová kniha začíná pohledem na žurnalistu. A také na skvělý tým někdejšího šéfa Lidovek Arnošta Heinricha (1880–1933). V kapitole Svět hmyzu Prokůpek a Procházka skutečně Sekorův hmyz zkoumají jako entomologický oříšek. Dešifrují, srovnávají... Snad pouze Ferdův Škrhola brouk Pytlík odolá té analýze. Vyvinul se v dřevěném zábradlí biografu a následkem toho se chová jako všudybyl i všeználek. Tvarem připomíná „tesaříka piluna“, tykadly kyjorožce, a oba autoři tu konstatují, že záhada je dnes rozluštěna díky Sekorovým poznámkám, které si dělal během příprav překladu Ferdy Mravence do němčiny. Tam se tvrdí, že Pytlík jednoduše neměl předlohu nikde v přírodě, a to sice možná neměl, ale my sami narazíme na brouka Mrskavce z Baumovy Čarodějné země Oz (1904), který žil tři roky ve školních kamnech přímo ve třídě a tudíž „všechno věděl“. Sice reálně dál nebyl, u Bauma ale přesto dává všem povýšeně najevo učenost. Více či méně vědomě se zde Sekora možná mohl inspirovat, byť zůstává nejasné, zda vůbec znal dotyčnou knihu, která není tou první ze série o zemi Oz. Nepochybně ale tušil či znal své limity. Ne, Sekora nebyl encyklopedicky důkladný jako Karel Poláček a postrádal i faktografickou lačnost a historický záběr Bassův, zúročený hlavně v Cirkuse Humberto. Chyběla mu i snaha o nadčasová řešení témat, jakou projevovali bratři Čapkové, a jako literát kulhal na obě nohy. Opakovaně, byť ne vždycky, se mu nedaří budovat knihy jako vnitřně soudržné celky. Příkladem takových zklamání jsou díla Čmelák Aninka i Ferda cvičí mraveniště. To druhé krásně staví na piedestal atletiku, nicméně její aplikace do světa hmyzu činí z knihy nereálnou a místy nudnou absurditu. V kapitole o Sekorově politickém smýšlení (od Hany Kraflové a Tomáše Prokůpka) se upozorňuje na dvě autorovy podoby, které číhají v současném mediálním diskursu bok po boku; obě zjednodušující. Jedna z nich přitom zdůrazňuje jeho ideologickou angažovanost v padesátých letech. Ale celá kniha Mravenčí a jiné práce poukazuje na problematičnost takového schematizujícího pojetí. Tak či onak, po válce se stal Sekora komunistou, protože komunisté mu připadali „nejvlastenečtější a nejprospěšnější republice“. Tak to sám řekl, i když jinak žil předtím apoliticky. Války však mění také apolitické lidi. Jeho žena ten samý idealismus nesdílela. V dopise srovnala děti ovlivněné novou ideologií s mrnětem, které se za války před ní zastavilo a podivilo, že jako Židovka „ještě není zatčena“. Naopak Sekora dokázal jít do mateřské školy a vyprávět tam o přátelství se Sovětským svazem. Článek o tom z 5. 12. 1953 nacházíme v knize na stránce 241 a lze jej citovat: „A já umím Suliku,“ volalo děvčátko, které vyběhlo dopředu a chtělo začít zpívat. A děti ukázaly, že také o Moskvě vědí, a že chápou, že je tam Kreml a orloj. Hned i řekly, že mají rády Stalina a Lenina.“ Místo do Lidových novin šel Sekora po roce 1945 pracovat do deníku Práce a zakládal i Dikobraz, vydávaný stejnojmenným nakladatelstvím. Byl poté vždy aktivnější mezi spisovateli než ve Svazu československých výtvarných umělců, kde se do práce zapojoval pouze příležitostně, a nadále zůstal fanatikem práce. Sestře dokonce píše, že knih typu Jak se uhlí pohněvalo (1949, zde jeho text výjimečně ilustroval Václav Junek) musí připravit pro rok 1951 čtyřicet! Roku 1955 zase odsoudil studio Walta Disneyho, který mu je náhle plytkým, samoúčelným a komerčním. A kritizoval zpětně i zaplavení prvorepublikových prodejen knihami o zvířátkách. V knize Štědrý večer (1951) se vyslovuje proti náboženským vlivům a v Broučcích cítil tendence k poraženectví a sebeponižování. Co horšího, dočasně zavrhl samotného Ferdu. Bylo proč! Vždyť pan šéf SNDK Neumann antropomorfizaci zvířat odmítal. Na funkci šéfredaktora byl přitom ten muž dosazen už ve svých dvaadvaceti letech a po roce, kdy bilancoval (1950), uvedl jako úspěch to, že „přetvořili“ právě Sekoru. Ten se skutečně nyní učí také rusky a navštíví Leningrad. Besedy neustávají a vídají jej stovky dětí. Odříkávat besedy začal až počátkem let šedesátých, lékař mu je zakázal, nicméně on i tak v pořadech do jisté míry pokračoval až do roku 1964. Směl navštívit i Západní Berlín a dovolené se realizovaly v Jugoslávii, ba Itálii. Ne, nikdo se nebál, že by snad rodina emigrovala. Měl značné příjmy i totální důvěru režimu. Jeho loajalitu po právu vnímali jako cennou, byť se jeho výtvarný projev vymykal kánonu socialistického realismu, a lze říct, že socialismus s jeho nastavením ladil. Proč. Především snad pro až extrémní kult skromnosti a nenápadnosti, který si tento „chlapík“ přinesl z chudých poměrů. Choval důvěru v nové prvky systému, což je věc, na které nakonec staví každý režim. Jen málokterý by se udržel pouze represemi a Sekorova víra mu nepochybně přinášela výhody. 10. července 1964 se stal i zasloužilým umělcem, jedenáct let po zřízení tohoto titulu; ale v listopadu byl raněn mrtvicí a poslední léta trávil ochrnutý. Na pohřeb mu prý nepřišlo víc než třicet lidí. Pozoruhodná poslední kapitola knihy pak odhaluje, že ho zkoušelo už za jeho života napodobit skutečné moře výtvarníků. Některým se to dokonce „nárazově“ i povedlo, takže dnes jejich knihu omylem můžeme mít za Sekorovu. Příklad? Muška Zlatouška Korněje Čukovského. Ilustroval ji Josef Bidlo. Jiným marným napodobitelem se stal Emil Posledník dalším František Roleček. Paušálně přitom nelze říci, že když také pánové jako Klapač či Scheiner začali více kreslit hmyz, bylo to pod jeho vlivem, možné to však je. Zvláště figura Ferdy se ocitla až v říši tzv. domácího umění a ve „svaté trojici“ s Pilařovým Rumcajsem a Ladovým Švejkem. Jak si autoři dále všímají, všechny tři tyto postavy (i když každá po svém) překonávají „ty nahoře“ a slovy nacistů jde o „smějící se bestie“. Bylo ovšem nad síly poslední kapitoly veškeré tyto odrazy podchytit, což je ostatně i případ mnoha podobných fenoménů, které se pozvolna oddělily od tvůrce a žijí samostatným životem. Sherlock Holmes, u nás fakticky už i Čtyřlístek. Sekorovu pozoruhodnou pozůstalost převzalo z rukou lékařky Jany Kolar v letech 2015–2016 Moravské zemské muzeum a tvůrci naší monografie ji zkoumali takřka pět let. Na knize se vedle zavedených odborníků na komiks (Prokůpek, Kořínkovi, Foret) podíleli taky režisér a scenárista Pavel Jirásek (z Janáčkovy akademie múzických umění), Marcela Rusinko a Milena Strachová z Masarykovy univerzity, kurátoři Moravského zemského muzea Hana Kraflová a Jiří Procházka, ředitel uměnovědné součásti té instituce Jaroslav Blecha, divadelní historička Andrea Jochmanová z JAMU a konečně i filmový historik Jiří Stejskal. Vytvořili suverénní, komplexní pojednání o významné osobnosti, jejíž překvapivě obsáhlá tvorba se nedá obejít a utvářela vědomí i nevědomí statisíců dětských čtenářů. Nakolik ještě jakékoli podvědomí utváří dnes, je samozřejmě otázkou.   Tomáš Prokůpek, Pavel Kořínek, Lucie Kořínková, Martin Foret, Pavel Jirásek, Jaroslav Blecha, Jiří Procházka, Jiří Stejskal, Andrea Jochmanová, Hana Kraflová, Marcela Rusinko, Milena Strachová: Ondřej Sekora – Mravenčí a jiné práce. Redakce Pavel Kořínek a redakce jazyková Lucie Kořínková. Vydali Filip Tomáš – Akropolis a Moravské zemské muzeum. 2019. 336 stran. 1199 Kč {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2025-07-08 18:02:22

Taneční komunita: Místo, kde se rodí přátelství a překonávají hranice

Taneční komunita je místo, kde se tanec stává životním stylem. Proč se stát součástí taneční komunity a podporovat ji? Tanec. Pohyb, který nás provází od útlého věku. Ať už jde o spontánní pohupování v rytmu hudby nebo o propracované choreografie, tanec je nedílnou součástí lidské kultury. Taneční komunita je pak místem, kde se lidé s […] Článek Taneční komunita: Místo, kde se rodí přátelství a překonávají hranice vyšel na tanečním blogu 331 Dance Studia Olomouc.

Čas načtení: 2024-05-23 17:01:35

Tato čínská ETF letos i dvojnásobně překonávají index S&P 500!

Čínské akcie se konečně dočkaly obratu a rostou. Dokonce rostou velmi rychle, když některá ETF výrazně překonávají i americký index S&P 500. Článek Tato čínská ETF letos i dvojnásobně překonávají index S&P 500! z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-04-06 18:37:55

Rusko prožívá rekordní teplo. Naměřené teploty překonávají historické milníky

Rusko prožívá v posledních dnech velmi teplé počasí. Moskva v úterý dokonce překonala denní teplotní rekord, když teploměry v ruském hlavním městě naměřily 23,2 stupně Celsia. Předchozí rekord byl překonán v roce 1951, kdy bylo 2. dubna v Moskvě zaznamenáno denní maximum 17,4 stupně Celsia, píše server The Moscow Times. The post Rusko prožívá rekordní teplo. Naměřené teploty překonávají historické milníky first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-04-07 12:01:00

Proč Nvidia, Meta, Microsoft a Amazon překonávají akcie Apple a Tesla?

Finanční výsledky jsou jedním z faktorů určujících směřování cen akcií. Rozdílný vývoj cen akcií velkolepé sedmičky ukazuje, jak stále moc důležitým. A je to dobře! Článek Proč Nvidia, Meta, Microsoft a Amazon překonávají akcie Apple a Tesla? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-04-20 17:07:54

Dosavadní vítěz letošního roku? Investice, které překonávají i akcie

S růstem cen komodit, jako jsou zlato, ropa a káva, se zvyšují i obavy z inflace. Jerome Powell varuje, že další snižování úrokových sazeb může být odloženo, což by mohlo situaci ještě zhoršit. Článek Dosavadní vítěz letošního roku? Investice, které překonávají i akcie z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-06-05 13:04:18

Nové procesory od AMD překonávají všechna očekávání! Zdrtí konkurenci?

Zatímco se všude mluví o obrovsky výkonných čipech pro datová centra, AMD oznámilo vydání nadupaných procesorů pro osobní počítače. Článek Nové procesory od AMD překonávají všechna očekávání! Zdrtí konkurenci? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-06-06 07:44:00

Přijmout digitální zlato nebo se spokojit se stříbrem? Kryptoměny přináší disrupci tradičních finančních systémů

Praha 5. června 2024 (PROTEXT) - Stejně jako Uber porazil tradiční taxíky nebo Amazon změnil způsob nakupování, přinášejí digitální měny disrupci tradičních finančních systémů.Ve světě technologií se disrupce neboli narušení stává stále běžnějším jevem, který mění zavedené trhy. Častěji a rychleji než kdykoli předtím je vidět, jak nové technologie překonávají tradiční přístupy a modely. Příkladem může být sektor sdílených automobilů, kde společnosti jako Uber a Bolt překonaly tradiční taxi služby pomocí inovativních mobilních aplikací.Kryptoměnový sektor, původně vnímaný jako technologické hřiště pro podivíny, se vyvinul v globální fenomén. Co bylo kdysi rezervováno pro malou skupinu nadšenců, je nyní přijímáno ve velkém měřítku – kryptoměnami dnes zaplatíte kávu i uskutečníte milionové investice. Tento nárůst přijetí je příkladem typického disruptivního narušení, kde nové technologie postupně překonávají počáteční odpor a stávají se součástí hlavního proudu.V první fázi narušení, známé jako „odmítání“, tradiční finanční instituce nejprve přehlížejí nebo podceňují nové technologie jako kryptoměny. Ve druhé fázi „očerňování“, etablované instituce reagují na rostoucí popularitu nových technologií tím, že zdůrazňují potenciální rizika. Například Jamie Dimon, CEO globální banky J.P. Morgan nedávno zopakoval svůj dlouhodobý skeptický postoj k bitcoinu, někdy označovanému jako digitální zlato, a zpochybnil jeho životaschopnost jako měny.Postupem času, když je zřejmé, že nové technologie nezmizí, ale naopak nabírají na síle, začínají tradiční hráči začleňovat tyto inovace do svých služeb. Byla to právě i dříve skeptická J.P. Morgan, která začala nabízet fondy spojené s bitcoinem a zapojila se do trhu s kryptoměnami. Podobně britský bankovní gigant Standard Chartered spustil platformu Zodia Custody, která institucionálním klientům umožňuje přístup k obchodování a uchovávání kryptoměn. Digitální měny v současné době zkoumá více než 100 světových centrálních bank v čele s Velkou Británií, Indií, Brazílií a Čínou.Jedním z klíčových hráčů, který pomohl transformovat pohled na kryptoměny z niche technologického experimentu na uznávaný finanční nástroj, je právě Binance. Tato platforma se rychle stala největší burzou pro obchodování s kryptoměnami na světě. Binance zpřístupnila obchodování s kryptoměnami široké veřejnosti díky uživatelsky přívětivé platformě, která podporuje široké spektrum kryptoměn a nabízí tak alternativu k tradičním bankovním a finančním produktům. Binance tak představuje významný motor disrupce, který otevírá nové možnosti pro inovace, inkluzi a finanční nezávislost na celosvětové úrovni. Jednotlivci i instituce si teď musí položit otázku, zda si vyberou „digitální zlato“ nebo zda skončí stříbrní, zůstanou u toho známého a budou riskovat potenciální zastaralost.Kryptoměny tedy již teď přetvářejí finanční sektor. Jejich rostoucí globální přijetí finančními institucemi nejenže potvrzuje jejich stále silnější postavení v globálním finančním systému, ale také zdůrazňuje kritický význam adaptability a inovací. Instituce, které udělaly krok vpřed a začlenily digitální měny do svých operací, teď sklízejí výhody v podobě nových tržních příležitostí a upevňují si své místo v měnícím se finančním prostředí. Zdroj: Punchline  

Čas načtení: 2025-04-02 12:33:28

Yankees vsadili na fyziku. S novými pálkami překonávají rekordy, odpálili nejvíc homerunů v dějinách klubu

Pálka, která vypadá jinak, drží se jinak a míček s ní letí dál. Yankees s ní v úvodu sezony nastříleli 36 bodů a vzbudili pozornost celé MLB. Článek Yankees vsadili na fyziku. S novými pálkami překonávají rekordy, odpálili nejvíc homerunů v dějinách klubu se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2025-05-08 10:07:48

Prodeje Kingdom Come překonávají plány, čtyřmi miliony jsme si jistí, říká šéf Warhorse. I díky Číně

Ve Warhorse Studios oslavili s druhým dílem Kingdom Come tři miliony prodaných kopií, ale míří ještě výš. Prvního dílu prodali dokonce deset milionů. Článek Prodeje Kingdom Come překonávají plány, čtyřmi miliony jsme si jistí, říká šéf Warhorse. I díky Číně se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2025-05-10 12:06:00

3 dividendové akcie, které jednoznačně překonávají inflaci i S&P 500

Šokující rozdíl v dividendách! Zatímco S&P 500 nabízí jen mizerných 1,3 %, tyto 3 firmy vám zajistí až 5,8 % ročně. Zjistěte, jaké akcie vám zajistí stabilní pasivní příjem! Článek 3 dividendové akcie, které jednoznačně překonávají inflaci i S&P 500 z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2025-06-22 08:02:26

5 dividendových aristokratů, kteří překonávají i technologické giganty jako Apple nebo Google

Apple a Google patří mezi ikony růstu, ale pravidelné dividendy od prověřených „aristokratů“ mohou v celkovém výnosu dominovat. Objevte pětici akcií, které kombinují růst s vyplácením hotovosti. Článek 5 dividendových aristokratů, kteří překonávají i technologické giganty jako Apple nebo Google z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2025-07-20 16:46:27

Šílený růst kryptoměn! Které překonávají Bitcoin? | Burza s odstupem

Firemní zisky překvapily a opět poslaly indexy na rekordy. GE vyletělo na 25leté maximum. Ethereum nechalo Bitcoin v prachu. Tento týdenní přehled je nabitý jako žádný jiný! Článek Šílený růst kryptoměn! Které překonávají Bitcoin? | Burza s odstupem z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2013-12-05 00:00:00

Mechanické pevné disky v kostce – Funkce a záchrana dat

Přestože jsou mechanické disky již dlouho překonanou technologií v rychlosti zápisu a čtení dat, stále jde o základní komponentu vyskytující se ve většině počítačů. Své nepohyblivé soky SSD totiž překonávají jak v kapacitě, tak i v ceně za 1 GB. V článku se podíváme nejenom na princip funkce disků, ...

Čas načtení: 2013-05-19 19:24:58

Cvičení ve dvou bývá zábavnější

"Ve dvou se to lépe táhne" - toto přísloví zná asi každý. Ten, kdo ho vyřkl, měl rozhodně pravdu. Ve dvou se vám bude rozhodně lépe sportovat, budete více motivováni hýbat se a zároveň si takový pohyb užijete naplno. Z psychologického hlediska se vám ve dvou lépe překonávají situace, které byste o samotě nejradši vzdali. K tomu se máte s kým podělit o úspěch a o to víc si ho vychutnáte. Jednoduše ať už jste čerstvě zamilovaní nebo jste spolu už dlouho, nikdy není pozdě vyzkoušet některý z pohybu, který si přímo říká o označení "cvičení pro dva".

Čas načtení: 2021-03-15 00:00:00

Recenze Liška podšitá: Duet – štychová spolupráce

Nedávno jsme pro vás zhodnotili karetní hru Liška podšitá. Dnes se podíváme na trošku jinou varianty této deskové hry. Nejedná se o žádné rozšíření, ale samostatnou hru, ve které se nyní dva hráči spojí a pomocí štychů překonávají překážky prastarého lesa. Varianta této hry zanechává základní pravid ...

Čas načtení: 2020-02-05 08:57:39

Monografie Ondřeje Sekory Mravenčí a jiné práce představuje celé jeho dílo

Osobností Ondřeje Sekory (1899–1967) se zabývala již roku 2003 objemná publikace Blanky Stehlíkové, jeho syna a Věry Vařejkové, na jejíž koncepci dále spolupracovali Martin Vopěnka, Lev Pavluch a Zdeněk Ziegler. Působivá knížka; ale – při veškeré úctě – nebyla v ní dost zohledněna tvůrcova práce pro tisk, ohlasy jeho díla a zkrátka celá řada dalších aspektů i jeho soukromého života. O něčem syn zřejmě ani nechtěl hovořit, přičemž se jeho přátelský vliv rozprostřel jako deka na pojetí obou spoluautorek. Netvrďme, že jakkoli ve zlém. Přinejmenším výtvarně, ale i jinak je to kniha fascinující. Až roku 2019 přišlo dílo hned dvanácti autorů s titulem Ondřej Sekora – Mravenčí a jiné práce. Opatřeno je tentokrát rejstříkem i soupisem tvůrcovy knižní tvorby. Seznamem výstav. Padesátistránkovou obrazovou přílohou. Kapitol je tucet a jejich ústředním autorem se stal architekt Tomáš Prokůpek, původce či spolutvůrce pěti z nich (Komiks, Humoristické kresby, karikatury a ilustrace, Svět hmyzu, Občanství a politika, Další životy Sekorova díla). Redaktory svazku jsou Lucie a Pavel Kořínkovi, kteří zároveň napsali oddíl Literatura pro děti a mládež. Dále přispěli Marcela Rusinko – zpracovala Soukromou malířskou a kreslířskou tvorbu – a Andrea Jochmanová či Jaroslav Blecha. Ti se úspěšně popasovali s odrazy Sekorova díla na divadle, v tom tradičním i loutkovém či maňáskovém. Pavel Jirásek poté doplnil do celku kapitolu Audiovizuální média a Milena Strachová a Jiří Stejskal nezanedbali malířův vřelý vztah k mnoha sportům. Těchto dvanáct tematických kapitol je uvedeno Prokůpkovou předmluvou a sekvencí Sekorův život a tvorba v datech a fotografiích. Malíře sledujeme jako chlapce, studenta práv (1919–1921), reportéra na vojenských manévrech i Tour de France (1927), v pařížském ateliéru Dmitrije Merinova (1928), na lyžařském zájezdu ve Švýcarsku (1930), při živém kreslení v Raisově škole (1935), u příbuzných v Jevíčku (1941), během vystoupení na schůzi v padesátých letech. Ondřej Sekora se narodil roku 1899 na území dnešního Brna a těsně před svými sedmými narozeninami ztratil otce (1906). Maturoval ve Vyškově a z 12. ledna 1920 pochází první jeho identifikovatelná kresba v Lidovkách. Roku 1922 tam zveřejňuje také první pohádku. V létě 1921 zde začal pracovat a mezi roky 1923–1924 a 1927–1928 žil jako reportér v Paříži. Roku 1926 navštívil alpský Davos, Londýn i Stockholm a zároveň začal ilustrovat knihy. Rok dva nato definitivně putuje z brněnské redakce do pražské. Odsud ale dostává v březnu 1941 výpověď kvůli židovskému původu své ženy Ludmily. Nic nepomohlo, že jeho paní již roku 1920 vystoupila z židovské obce a 2. srpna 1939 byla pokřtěna. Roku 1942 vyloučili Sekoru i z Národního svazu novinářů a časopis Árijský boj za války zneužil rodné příjmení jeho choti, aby o malíři sprostě psal jako o Sekorovi-Roubíčkovi a součásti „židovského a zednářského balastu“. Jako o „protežovaném židomilci“. Kdosi na těchto škaredých stránkách dělal prostě, co mohl, aby Sekora musel přestat publikovat. V letech 1944–1945 byl pak malíř dokonce internován ve třech táborech v Polsku, Praze a Německu. Jeho paní musela do Terezína, ale válku přežili. Po únorovém převratu pracoval (1949–1952) jako redaktor Státního nakladatelství dětské knihy, pozdějšího Albatrosu, odkud odešel poté, co neobjevili společný tón s novým šéfredaktorem Karlem Novým. Od počátku se podílel na televizním vysílání pro děti a na obrazovkách získal fakticky stejnou roli jako začátkem let sedmdesátých Miloš Nesvadba. Publikace Mravenčí a jiné práce podchycuje veškeré Sekorovy komiksové cykly delší než pět epizod a věřte-nevěřte, v letech 1921–1959 jich vzniklo pětačtyřicet. S výjimkou tří případů, kdy se na průvodních verších podílel spisovatel Edvard Valenta (především to jsou Voříškova dobrodružství a seriál Cvoček) a let 1953–1954, kdy námět Vepříka a kůzlete dodal Václav Čtvrtek, je Sekora i jediným autorem scénářů. Nejstarším z těchto příběhů zůstává Pan Břoušek z Vyškova (1921–1932) a následovaly mj. dva cykly Pepík a Pepík zahradníkem (1925–1933). Je pravda, že jejich tituly dnes už nikomu nic nepoví, ale roku 1971 je nový autor doprovodného textu Milan Korejs přejmenoval na Sebrané spisy Emila Mísy. V letech dvacátých však tvořil Sekora i cykly Švehla ve Spartě (1926) a – s přestávkami – další čtyři série o Voříškovi, které už Valenta verši neprovázel. Jsou to cykly Bedříšek a Voříšek, Voříšek a spol., Voříšek a Voříšek a Missinka. Zaujaly ale i příhody foxteriéra v sériích Barry a Nevrč, seriál Co se může stát: na Olympiádě 1936 v Berlíně (1935) či Malí Robinsoni (1936), Koník Hop (1937), Nenechavý Jiříček (1937), Příběhy oživlého sněhuláka (1937), Skaute, pomoz si sám (1938), Papulínek (1941–1942), Myška Šustilka (1942), Pan Mazaný (1946), Tatínek to dovede (1945-1946), Pan Vesměs (1947), Čárymáryk (1957), Vašek a Péťa (1958) a Zdenda (1959). Jen cykly o Voříškovi mají neuvěřitelných 117 epizod, ale to vůbec nejrozsáhlejší dílo toho typu Hnát a Patrčka (nakonec přejmenované na Hej a Rup) se pyšní 165 epizodami (1926–1935). V souborné publikaci dosud nikdy nevyšly. Jako jediní Sekorovi hrdinové Hnát a Patrčka i zemřeli, a o brutálně, mláceni na obrázku berlí šéfredaktora Heinricha. Už bylo pokračování asi vážně moc. Oproti tomu Dobrodružné cestování kapitána Granta (1927–1928) končí po dvou dílech. Taky proto je zevrubné mapování Sekorových prací pro tisk úkolem skutečně mravenčím. I dnes známé série Příběhy kuřete Napipi a Kapitán Ani Muk loví v Africe dosáhly pak v prvním případě osmdesáti dvou epizod (1939–1941), v druhém čtyřiačtyřiceti (1934–1935). Ale osudovými se stalo Sekerovi teprve deset cyklů obrázkových příběhů o Ferdovi, čmeláku Bzumovi a brouku Pytlíkovi (1933–1956). Celkem mají 246 epizod a přinejmenším reedice 84 těch barevných z let 1945–1951 byla toužebně očekávána bezmála sedm desetiletí. Ty cykly se jmenují Ferda Mravenec, Ferda Mravenec a syn, Ferda Mravenec v cizích službách, Ferda se vrací do mraveniště, Ferda bude vojákem, Kousky brouka Pytlíka, Ferda a Jéminánek, Nové příběhy Ferdy Mravence, Kousky mládence Ferdy mravence a Čmelák Bzum (kde Ferda také vystupuje), přičemž struktura je kadlubem pro slavné knihy Ferda Mravenec (1936), Ferda Mravenec v cizích službách (1937), Ferda v mraveništi (1938), Ferdův slabikář (1938), Trampoty brouka Pytlíka (1939), Malířské kousky brouka Pytlíka (1940) a Čmelák Aninka (1959). Pomineme-li povídku Jak si u broučků tiskli noviny (1945), kde má Ferda rovněž roli, tak v letech 1947, 1950 a 1954 doplnily Sekora ságu ještě třemi „ferdovskými“ publikacemi Ferda cvičí mraveniště (1947), Ferda ničí škůdce přírody (1950, ti jsou proti němu podstatně méně antropomorfizováni) a Mravenci se nedají (1954). Dnes legendární hrdina s tykadly se nicméně vynořuje i v dalších Sekorových dílech, například i v knize O psu vzduchoplavci (1961). Poprvé se objevil 1. ledna 1933, ale předzvěstí měl víc. Tou hlavní je Sekorův strip Příhody opilého mravence (1927), ve kterém má opilec u krku motýlka (místo puntíkatého šátku) a je škvorem-četníkem vstrčen do šatlavy. Dotvářejícím inspiračním zdrojem se stal takřka určitě i americký strip Earla Duvalla Bucky Bug (leden 1932), jehož hrdina běhá v červeném kabátku s puntíky (a fakticky je slunéčkem sedmitečným). Už tady se pohybuje vozík tažený lučním koníkem; ale je pravda, že sám Sekora kreslil mravence minimálně od roku 1922, přičemž jméno Ferda mu asi přišlo na mysl nad latinským názvem mravenčího druhu Camponotus ligniperda. Všimněme si však také, že samo spojení Ferda Mravenec odpovídá spíše zvyklosti angličtiny, která dobře zná například „Felixe Kocoura“ či „Mickeyho Myšáka“. Monografie Mravenčí a jiné práce samozřejmě zohledňuje i třiatřicet Sekorových a knih (a leporel) z let 1926–1968, přičemž v pozůstalosti zůstávají dva rukopisy: O malém hubeňourovi a Pohádky se rozutekly. Dalších 54 titulů Sekora ilustroval. Například Zlaté dni Rudolfa Těsnohlídka, Pučálkovic Aminu Jindřicha Plachty, Kubulu a Kubu Kubikulu, Ze života hmyzu, Františka Lelíčka ve službách Sherlocka Holmese od Hugo Vavrise, Bratrstvo Bílého klíče, již pětačtyřicáté vydání Broučků (1940), práci „Žáka Jaroslava“ Svět se mění nenápadně, Malého Bobše, Veselé příhody kozy Lujzy a kocoura Bobka od Emy Tintěrové, humornou fikerovku Muž s kuželkou, Pravidla hry rugby (1946) od Františka Čecha, Míčka Flíčka (1946) Jana Malíka, zkrácenou verzi Lovců mamutů (1946), svébytné dílo Gianni Rodariho O Statečném Cibulkovi (1955), po dvou svazcích Arthura Ransoma i Václava Čtvrtka, anebo knížky o „Ježourkovi“ (1945-1949) od Jarmily Minaříkové. Konečně i Poláčkovo Bylo nás pět, byť Sekorou pojatá verze knižně vyšla teprve roku 2019! V týdeníku Svoboda ovšem už byla zveřejňována v letech 1954–1955, jedná se o první pokus tuhle knihu ilustrovat. V časopise Pionýr doplnil Sekora pro změnu obrázky první variantu Putování za švestkovou vůní (1957) od Ludvíka Aškenazyho, které pak ovšem v knižní verzi zpracovala Helena Zmatlíková. Jak postřehl Tomáš Prokůpek, jako by osobnost Ondřeje Sekory kdosi „nastavil“ k pozorování světa fascinovanýma, dětskýma očima. Ono okouzlení byl s to přenášet. Doceněn přitom byl i nebyl a příčiny nedoceněnosti vidí Prokůpek v přílišném rozkročení mezi populární a vyšší literaturou. A vlastně i mezi kreslením a psaním. Byl nezařaditelný, neuchopitelný a teoretici literární a výtvarní si ho sice nepřehazovali jako horký brambor, avšak blížili se tomu. Primárním východiskem snažení se přitom u Sekory stala často nevděčná práce novináře, takže i nová kniha začíná pohledem na žurnalistu. A také na skvělý tým někdejšího šéfa Lidovek Arnošta Heinricha (1880–1933). V kapitole Svět hmyzu Prokůpek a Procházka skutečně Sekorův hmyz zkoumají jako entomologický oříšek. Dešifrují, srovnávají... Snad pouze Ferdův Škrhola brouk Pytlík odolá té analýze. Vyvinul se v dřevěném zábradlí biografu a následkem toho se chová jako všudybyl i všeználek. Tvarem připomíná „tesaříka piluna“, tykadly kyjorožce, a oba autoři tu konstatují, že záhada je dnes rozluštěna díky Sekorovým poznámkám, které si dělal během příprav překladu Ferdy Mravence do němčiny. Tam se tvrdí, že Pytlík jednoduše neměl předlohu nikde v přírodě, a to sice možná neměl, ale my sami narazíme na brouka Mrskavce z Baumovy Čarodějné země Oz (1904), který žil tři roky ve školních kamnech přímo ve třídě a tudíž „všechno věděl“. Sice reálně dál nebyl, u Bauma ale přesto dává všem povýšeně najevo učenost. Více či méně vědomě se zde Sekora možná mohl inspirovat, byť zůstává nejasné, zda vůbec znal dotyčnou knihu, která není tou první ze série o zemi Oz. Nepochybně ale tušil či znal své limity. Ne, Sekora nebyl encyklopedicky důkladný jako Karel Poláček a postrádal i faktografickou lačnost a historický záběr Bassův, zúročený hlavně v Cirkuse Humberto. Chyběla mu i snaha o nadčasová řešení témat, jakou projevovali bratři Čapkové, a jako literát kulhal na obě nohy. Opakovaně, byť ne vždycky, se mu nedaří budovat knihy jako vnitřně soudržné celky. Příkladem takových zklamání jsou díla Čmelák Aninka i Ferda cvičí mraveniště. To druhé krásně staví na piedestal atletiku, nicméně její aplikace do světa hmyzu činí z knihy nereálnou a místy nudnou absurditu. V kapitole o Sekorově politickém smýšlení (od Hany Kraflové a Tomáše Prokůpka) se upozorňuje na dvě autorovy podoby, které číhají v současném mediálním diskursu bok po boku; obě zjednodušující. Jedna z nich přitom zdůrazňuje jeho ideologickou angažovanost v padesátých letech. Ale celá kniha Mravenčí a jiné práce poukazuje na problematičnost takového schematizujícího pojetí. Tak či onak, po válce se stal Sekora komunistou, protože komunisté mu připadali „nejvlastenečtější a nejprospěšnější republice“. Tak to sám řekl, i když jinak žil předtím apoliticky. Války však mění také apolitické lidi. Jeho žena ten samý idealismus nesdílela. V dopise srovnala děti ovlivněné novou ideologií s mrnětem, které se za války před ní zastavilo a podivilo, že jako Židovka „ještě není zatčena“. Naopak Sekora dokázal jít do mateřské školy a vyprávět tam o přátelství se Sovětským svazem. Článek o tom z 5. 12. 1953 nacházíme v knize na stránce 241 a lze jej citovat: „A já umím Suliku,“ volalo děvčátko, které vyběhlo dopředu a chtělo začít zpívat. A děti ukázaly, že také o Moskvě vědí, a že chápou, že je tam Kreml a orloj. Hned i řekly, že mají rády Stalina a Lenina.“ Místo do Lidových novin šel Sekora po roce 1945 pracovat do deníku Práce a zakládal i Dikobraz, vydávaný stejnojmenným nakladatelstvím. Byl poté vždy aktivnější mezi spisovateli než ve Svazu československých výtvarných umělců, kde se do práce zapojoval pouze příležitostně, a nadále zůstal fanatikem práce. Sestře dokonce píše, že knih typu Jak se uhlí pohněvalo (1949, zde jeho text výjimečně ilustroval Václav Junek) musí připravit pro rok 1951 čtyřicet! Roku 1955 zase odsoudil studio Walta Disneyho, který mu je náhle plytkým, samoúčelným a komerčním. A kritizoval zpětně i zaplavení prvorepublikových prodejen knihami o zvířátkách. V knize Štědrý večer (1951) se vyslovuje proti náboženským vlivům a v Broučcích cítil tendence k poraženectví a sebeponižování. Co horšího, dočasně zavrhl samotného Ferdu. Bylo proč! Vždyť pan šéf SNDK Neumann antropomorfizaci zvířat odmítal. Na funkci šéfredaktora byl přitom ten muž dosazen už ve svých dvaadvaceti letech a po roce, kdy bilancoval (1950), uvedl jako úspěch to, že „přetvořili“ právě Sekoru. Ten se skutečně nyní učí také rusky a navštíví Leningrad. Besedy neustávají a vídají jej stovky dětí. Odříkávat besedy začal až počátkem let šedesátých, lékař mu je zakázal, nicméně on i tak v pořadech do jisté míry pokračoval až do roku 1964. Směl navštívit i Západní Berlín a dovolené se realizovaly v Jugoslávii, ba Itálii. Ne, nikdo se nebál, že by snad rodina emigrovala. Měl značné příjmy i totální důvěru režimu. Jeho loajalitu po právu vnímali jako cennou, byť se jeho výtvarný projev vymykal kánonu socialistického realismu, a lze říct, že socialismus s jeho nastavením ladil. Proč. Především snad pro až extrémní kult skromnosti a nenápadnosti, který si tento „chlapík“ přinesl z chudých poměrů. Choval důvěru v nové prvky systému, což je věc, na které nakonec staví každý režim. Jen málokterý by se udržel pouze represemi a Sekorova víra mu nepochybně přinášela výhody. 10. července 1964 se stal i zasloužilým umělcem, jedenáct let po zřízení tohoto titulu; ale v listopadu byl raněn mrtvicí a poslední léta trávil ochrnutý. Na pohřeb mu prý nepřišlo víc než třicet lidí. Pozoruhodná poslední kapitola knihy pak odhaluje, že ho zkoušelo už za jeho života napodobit skutečné moře výtvarníků. Některým se to dokonce „nárazově“ i povedlo, takže dnes jejich knihu omylem můžeme mít za Sekorovu. Příklad? Muška Zlatouška Korněje Čukovského. Ilustroval ji Josef Bidlo. Jiným marným napodobitelem se stal Emil Posledník dalším František Roleček. Paušálně přitom nelze říci, že když také pánové jako Klapač či Scheiner začali více kreslit hmyz, bylo to pod jeho vlivem, možné to však je. Zvláště figura Ferdy se ocitla až v říši tzv. domácího umění a ve „svaté trojici“ s Pilařovým Rumcajsem a Ladovým Švejkem. Jak si autoři dále všímají, všechny tři tyto postavy (i když každá po svém) překonávají „ty nahoře“ a slovy nacistů jde o „smějící se bestie“. Bylo ovšem nad síly poslední kapitoly veškeré tyto odrazy podchytit, což je ostatně i případ mnoha podobných fenoménů, které se pozvolna oddělily od tvůrce a žijí samostatným životem. Sherlock Holmes, u nás fakticky už i Čtyřlístek. Sekorovu pozoruhodnou pozůstalost převzalo z rukou lékařky Jany Kolar v letech 2015–2016 Moravské zemské muzeum a tvůrci naší monografie ji zkoumali takřka pět let. Na knize se vedle zavedených odborníků na komiks (Prokůpek, Kořínkovi, Foret) podíleli taky režisér a scenárista Pavel Jirásek (z Janáčkovy akademie múzických umění), Marcela Rusinko a Milena Strachová z Masarykovy univerzity, kurátoři Moravského zemského muzea Hana Kraflová a Jiří Procházka, ředitel uměnovědné součásti té instituce Jaroslav Blecha, divadelní historička Andrea Jochmanová z JAMU a konečně i filmový historik Jiří Stejskal. Vytvořili suverénní, komplexní pojednání o významné osobnosti, jejíž překvapivě obsáhlá tvorba se nedá obejít a utvářela vědomí i nevědomí statisíců dětských čtenářů. Nakolik ještě jakékoli podvědomí utváří dnes, je samozřejmě otázkou.   Tomáš Prokůpek, Pavel Kořínek, Lucie Kořínková, Martin Foret, Pavel Jirásek, Jaroslav Blecha, Jiří Procházka, Jiří Stejskal, Andrea Jochmanová, Hana Kraflová, Marcela Rusinko, Milena Strachová: Ondřej Sekora – Mravenčí a jiné práce. Redakce Pavel Kořínek a redakce jazyková Lucie Kořínková. Vydali Filip Tomáš – Akropolis a Moravské zemské muzeum. 2019. 336 stran. 1199 Kč {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-12-01 17:31:18

Aukce na Žofíně: Kolorovaná kresba Josefa Lady se prodala za 1,3 milionu, obraz Karla Gotta za 1,7 milionu korun

V neděli 1. prosince proběhla ve velkém sále paláce Žofín již 83. aukce Galerie Kodl. V záplavě tradičních a pro mnohé již trochu ohraných jmen české moderny jako jsou Špála, Muzika, Lhoták, Čapek, Zrzavý, zaujme i mistrovské dílo 16. století od neznámého autora či naivistický obraz Karla Gotta, jehož osobnost se možná začne na českých aukcích objevovat pravidelně. Aukční den začal, jak je u Kodla již obvyklé, charitativní dražbou – tentokrát ve prospěch Paměti národa, která má za cíl uchovat autentické vzpomínky pamětníků, již zažili hrůzy druhé světové války i komunistické diktatury. Z povahy věci byly tedy do aukce zvoleny velmi kvalitní dokumentární fotografie různých námětů, z nichž lze vypíchnout osobité ztvárnění Tel Avivu od Ilana Ben Yehuda, které bylo prodáno za 36 tisíc korun (všechny uváděné částky jsou bez aukční přirážky). Z velkých tvůrců českého 19. století byl několika díly zastoupen vynikající krajinář Julius Mařák. Jeho obraz Z Varny do Brixenu, na kterém je patrně zachycena jeho žena, taktéž malířka Ida Pfeffermann, odráží vyrovnanost autorovy osobnosti, jež se zračí i v harmonickém koloritu celého díla. Dílo se vyšplhalo z vyvolávací ceny 200 tisíc na 850 tisíc korun. Milovníky slováckého venkova obdobně potěší velmi tradiční plátno Joži Uprky Dívka v kroji, prodané za 550 tisíc Kč. To se řadí mezi impresionisticky laděné obrazy s důrazem na prosluněnost a pozitivní náboj kompozice s využitím barevné skvrny. Stejně jsou na tom i díla v nedávné době ještě opomíjeného českého impresionisty Václava Radimského, jehož Rozkvetlé máky v Normandii se vydražily za 2,9 milionu korun. Na aukci nemohla chybět ani osobnost Emila Filly. Obrazy tohoto umělce pravidelně překonávají aukční rekordy. Plátno Zátiší s mísou a dýmkou z roku 1930 reprezentuje autorovu meziválečnou tvorbu a vydražilo se za 5,4 milionu korun. Kontrastní barevné řešení spolu se stylizací tvarů a jednoduchostí motivu prezentují klidnou dobu počátku 30. let. Tato Fillova poloha však postupem času nabere jiný rozměr, aby na konci dekády vyvrcholila ve složitých figurálních dílech, reflektující ohrožení starého kontinentu nacistickým hegemonismem. Opomenout nelze ani vynikající plátno nekomfortní utlačované tvorby Mikuláše Medka, jež patří do širšího okruhu českého informelu. Zlatavý kolorit obrazu Žíznivý anděl II představuje iluzivní kompozici provedenou v monumentálních rozměrech kombinovanou technikou emailu a olejomalby. Dílo se z vyvolávací ceny 3,3 milionu korun dostalo až na 8,7 milionu korun. Skutečnou perličkou letošní aukce se jeví obraz od Karla Gotta „Mona Lisa“, jež svým osobitým naivismem vzbudil zájem sběratelů natolik, že se prodal za neuvěřitelných 1,7 milionu Kč. Úspěch dražby možná předznamenává docenění mistrovy výtvarné tvorby i v budoucnu. Nejstarším dílem 83. aukčního dne se stala desková malba Stigmatizace sv. Františka ze 16. století od neznámého, patrně nizozemského, malíře. Figurální kompozice tohoto obrazu nezapře vliv dřevořezu Albrechta Dürera stejného námětu, jehož grafické listy byly v 16. věku rozšířené po celé Evropě. Obraz upoutá i splývavostí a měkkostí malby či drobnopisným realismem krajiny v pozadí, který byl typický pro franko-vlámskou oblast. Prodán byl za vyvolávací cenu 250 tisíc korun. Tak trochu jiný svět reprezentuje obraz Kamila Lhotáka Ve Francii ráno na cvičišti, vydražený za 2,2 milionu Kč. Lhotákova zobrazení městských periferií nechybí již na žádné velké aukci posledních let. Dílo signováno autorovým celým jménem stylově zcela zapadá do tvorby tohoto uznávaného člena Skupiny 42 a je jistě dobrou investicí. Podobně je na tom i akvarelem a bělobou kolorovaná kresba ilustrátora Josefa Lady Slouhova koleda, jež se vydražila za 1,3 milionu Kč. Nejdražší malbou aukce se stal Ráj černochů od Toyen za vyvolávací cenu 18 milionů Kč, odrážející zálibu evropského kontinentu v umění civilizací odjinud a jakési okouzlení svobodou sexuálních radovánek. Primitivní kolorit a stylizované postavy reflektují autorčin zájem o estetické cítění černé Afriky. Vědomé odlehčení tématu, jež přichází po jejím kubistickém období, zastoupené na aukci jiným dílem – Nature morte cubiste (Zmrzlina), vydraženém za 8,1 milionu Kč, předznamenává její další vývoj v artificialismu či později přechod k trochu děsivému realismu. Již 83. aukční den Galerie Kodl přinesl 250 unikátních prací autorů různých období i žánrů. Charitativní aukce pro Paměť národa i letošní výročí 30 let od první aukce, pořádané tehdy Martinem Kodlem s přáteli pod hlavičkou Antikva Nova Praga, symbolizují navíc tři dekády svobody, a to nejen v obchodu s uměním, ale ve společnosti českých zemí obecně. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-09-25 16:38:29

Požadavky Gretina hnutí jsou mimo realitu

Naštvete-li dokonce Emmanuela Macrona, je to znamení, že jste to přehnali. Problém je v naprosté nekompromisnosti požadavků Gretina hnutí. Nejsem žádným velkým fanouškem francouzského prezidenta. Ale proti Gretě Thunbergové má Macron jednu zkušenost, o které pouliční hnutí mladých školáků moc slyšet nechce: požadovat a realizovat jsou dvě různé věci. Požadovat může každý, dokonce rozhodně a s křikem. Realizovat, well… Řešení musejí být levná Ani mocný Elysejský palác nedokáže uskutečnit cokoliv, co se mu zachce. Vzpouru „žlutých vest“ odstartovalo loni na podzim zvýšení daní na fosilní paliva, které mělo být součástí dekarbonizačního úsilí. Nakonec byla francouzská administrativa donucena zaveslovat zpět. Jak řekli pěkně ohleduplně na Reuters: „Zelené daně s sebou nesou politické riziko.“ (Z toho titulku by si člověk myslel, že došlo k hádce v parlamentu, a ne, že zuřivé davy poničily Vítězný oblouk a zpustošily Champs Elysées.) Před pár dny vyšla na iDnesu zpráva mapující šíření elektrických vozidel v Evropě. Pro mě nejzajímavější údaj: prodeje elektrovozů jsou extrémně nízké v zemích, jejichž HDP nedosahuje 29 tisíc eur na hlavu ročně. Což je dosti vysoká laťka, pod kterou se nachází například i Itálie, třetí největší ekonomika eurozóny. Úmyslně bych teď nechal být Gretu Gretou, nebudu se vyjadřovat k jejímu přikázání „chci, abyste propadli panice“, ba ani k tomu, zda zrovna panika je ten nejlepší duševní stav k tomu, cokoliv racionálního dělat. Myslím si, že okrouháme-li tyto rozptylující povrchní záležitosti, zůstane nám jádro problému, a to jádro zní takto: Je nemožné dosáhnout změny globálního chování lidí, pokud příslušná technologie je tak drahá, že si ji může dovolit jen to nejbohatší jedno procento obyvatel této planety. Pokud tedy už skutečně chcete uskutečnit dekarbonizaci světové ekonomiky, tak musí být levná, levná, levná. Tak levná, aby ji mohl realizovat i relativně chudý stát. Ale změny, které Fridays for Future požaduje, vycházejí naopak velmi draho. Balíček vládních opatření, které zelené hnutí v Německu strhalo jako „naprosto nedostatečný“ a „skandální“, má stát 54 miliard eur. Většina států a národů světa takové rezervy na „nedostatečně-skandální“ opatření nemá ani omylem. Aktivisté jsou z bohatších vrstev V životě člověka jsou různé formující okamžiky a jedním z nich je ten, kdy poprvé založíte svoji separátní domácnost, donesete si domů výplatní pásku a jen tak tiše a šokovaně na ni hledíte: kolik vám sebrali na různé daně a povinná pojištění, kolik vám vlastně zbylo, jak z toho zbytku utáhnout nájem a poplatky atd. Nejpozději v téhle chvíli začne i mladý člověk – idealista přehodnocovat zdánlivé maloměšťáctví svých rodičů a uvědomí si, že ekonomické aspekty života nejsou jen nějaká kverulace ze strany duševně pokřivených lakomců, ale velmi reálné a objektivní omezení, kterého se nedá zbavit tím, že na něj nemyslíme. Podívám-li se na věkové složení davu, který požaduje radikální změny energetiky a dopravy co nejdříve, mám za to, že většina z nich má tento okamžik ještě před sebou. A asi jde i o to, z jaké socioekonomické vrstvy se tento dav rekrutuje – z té bohatší, která si může leccos dovolit. Při mapování výsledků posledních zemských voleb v Bavorsku se ukázala zjevná korelace mezi průměrným bohatstvím příslušného okrsku a ziskem Zelených. Není to čerstvý jev, už v roce 2013 byl patrný. Zelená politika následuje vznik bohatství. U nás v ČR jsou zatím Zelení nevýznamní, ale jejich volební výsledky podle okrsků svědčí o tomtéž trendu: vezmu-li parlamentní volby roku 2017, získali na blahobytné Praze 1 celkem 3,66 procenta, na luxusní Praze 6 celkem 2,94 procenta, kdežto na nedalekém Jižním Městě už jen 1,93 procenta a v Karviné 0,98 procenta. A Orlová, město, kde se podle společnosti Deloitte žije vůbec nejhůře v ČR, jim dala 0,72 procenta hlasů. (Celostátní průměr Zelených byl 1,46 procenta.) A teď si to představte v poměrech celého světa, kde rozdíly mezi bohatými a chudými daleko, daleko překonávají rozdíly mezi regiony uvnitř ČR. Co znamená pro různé státy dekarbonizovat svoji ekonomiku? Indové se také chtějí mít dobře Norsko, s jeho ideálními přírodními podmínkami (pusté hory, ve kterých hodně prší – ideální terén na stavbu přehrad a vodních elektráren), pěti miliony obyvatel a jedním z nejvyšších světových HDP na hlavu si může elektromobilitu velmi snadno dovolit. (Asi bychom v té souvislosti raději ani neměli rozťapávat, že Norové zbohatli na těžbě a vývozu fosilních paliv, která ovšem spálil někdo jiný a v jiné zemi, takže se jim formálně nepočítají k tíži.) V Německu, stále ještě bohatém státě, už to bude problém. Předělat existující průmyslovou infrastrukturu pro osmdesát milionů lidí je docela oříšek. Když (zelený!) starosta města Tübingen Boris Palmer řekl na frankfurtském výstavišti aktivistům, že kvůli jejich nabíječkám nepřekope celé město, nebyli z toho zrovna nadšení, ale byl to hlas reality. Posílení stávajících rozvodů opravdu znamená rozsáhlé zemní práce, a to ani neřešíme otázku, odkud se v nich ten proud navíc bude brát. Ani Němci totiž moc nestojí například o větrníky poblíž vlastních domovů a nacházejí čím dál účinnější byrokratické postupy, jak jejich stavbě bránit. V hustě osídlené zemi to znamená, že pro další stavbu už zbývá jenom moře. Česká republika je na tom příjmově citelně hůře než SRN jako celek, o nejbohatších (a nejzelenějších) městech Německa ani nemluvě. Tady si bez dotací zatím elektromobil pořídí opravdu jen zámožnější nadšenec a kdybychom měli podle německého vzoru odstavit všechny uhelné a jaderné elektrárny, asi bychom si museli svítit loučí. Maximum, v co mohou zastánci elektromobility zatím doufat, je něco jako parciální trolejbusy – těch není potřeba kupovat desetitisíce a česká města stejně občas obměňovat vozový park MHD musejí. Před pár dny jsem byl v Rumunsku, a to je na tom ještě daleko viditelně hůře než naše země. Rozdíl životních úrovní i vůči sousednímu Maďarsku je do očí bijící. V domech, které bychom tady označili za ghetto, bydlí normální pracující rodiny. Nevím, kolik procent lidí si tam může vůbec dovolit nové auto se spalovacím motorem, zjevných ojetin ze Západu je hodně (a podle toho vypadá vzduch, který v Bukurešti dýcháte). Pro Rumuny by urychlená dekarbonizace znamenala naprostou ekonomickou stopku. A to jsou Rumuni stále ještě o dost bohatší než Indové, Indonésané, Nigerijci atd. Představte si, že byste v Indii předstoupili před voliče s tím, že je sice pěkné, že si jejich rostoucí střední třída navykla na maso na talíři, rodinné auto a klimatizaci, ale že to není globálně udržitelné a tudíž ti, kdo nemají na ekologické alternativy, se musejí vrátit zpátky k čočce s rýží, jezdit rikšou a chladit se ručním vějířem. Takový politik nejen, že by nebyl zvolen, ale způsobil by další ekologickou katastrofu, protože v posvátné řece Ganze by plavaly miliony volebních lístků s jeho jménem, poznamenané podezřelými hnědými skvrnami. Jeden a půl miliardy Indů se chce taky mít dobře, aspoň stejně dobře, jako Číňani, se kterými hrají velmocenské závody o budoucí vliv v Asii. Poslouchat vědce nestačí Na tomto místě už slyším, jak zastánci urychlené dekarbonizace řeknou: nechej ubohé hnědé lidi na pokoji, jejich CO2 otisk je daleko menší než u zvrhlého a rozmazleného bílého Evropana. Ten musí řešit svoje chování, a ne ti ostatní. To je klasická polopravda, která bývá horší než lež. Je skutečně pravda, že jeden průměrný Ind má podstatně menší uhlíkovou stopu než jeden průměrný Němec, ale do hry vstupují další skutečnosti, které to více než kompenzují. Za prvé je obyvatel rozvojového světa daleko, dokonce řádově více, než bohatých Evropanů (úmyslně říkám bohatých, protože třeba ty Rumuny bych tak neoznačil). Za druhé jich, na rozdíl od Evropanů, přibývá, protože v mnoha zemích třetího světa je porodnost stále ještě nad hranicí prosté reprodukce. Za třetí, některé ty země skutečně ekonomicky rostou a úměrně tomu se rozvíjí spotřební chování jejich obyvatel. Takže v absolutním množství produkce CO2 na hlavu jsou v první dvacítce i země jako Jižní Afrika, Indonésie nebo Írán. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Uvažovat nejen o aktuálním stavu, ale i o budoucnosti, je v takovém případě zhola nezbytné. Bude-li v Indii kolem roku 2060 žít 1,68 miliardy lidí a chce-li ta Indie do té doby dohnat aspoň Čínu (když už ne USA) v HDP na hlavu, bude jejich spotřeba energie mnohonásobně větší než dnes. Zakážete jim to? I kdyby ano, jak ten zákaz vynutíte – po jaderné velmoci, ve které žije pětina lidstva? Čímž se opět dostáváme k závěru: nestačí poslouchat vědce, jak říká Greta T. při svých vystoupeních. Vědci nemají žádné recepty, jak příslušné změny realizovat. Má-li nějaká dekarbonizace proběhnout, musí být levná, jinak nebude vůbec. Mentalita typu „musíme provést X co nejrychleji a za libovolnou cenu“ je naopak kontraproduktivní, protože libovolnou cenu nebude valná většina národů této země ochotna a schopna zaplatit. V tomto má Macron pravdu, když říká, že Fridays for Future mají potenciál dále rozeštvat Evropu. Střez se, střez Tlachapouda Výše jsem letmo zmínil, že bez dotací nemá v ČR skoro nikdo peníze na to, aby si pořídil elektromobil. To sousloví bez dotací je dost podstatné. Znáte tuhle básničku? „Střez se, střez Tlachapouda, milý synu, má tlamu zubatou a ostrý dráp. Pták Zloškrv už se těší na hostinu, vzteklitě číhá na tě Pentlochňap.“ „ŽVAHLAV“, LEWIS CARROLL Podobně jako pták Zloškrv, i producenti drahých a neekonomických řešení už se těší na hostinu v podobě štědrých dotací. To je problém číslo dva, který v celé té hádce o to, jestli je Greta svatá nebo nemocná, poněkud zaniká. Přitom jde o potenciálně ohromné peníze. Jak ohromné? V naší kotlince máme „solární barony“, jejichž podpora vyšla spotřebitele na stovky miliard; NKÚ odhaduje, že do roku 2030 bude činit celkový účet za podporu obnovitelných zdrojů bilion korun. Přitom technický vývoj ve fotovoltaice šel tak rychle, že se současnou cenou panelů lze stavět i v ČR solární elektrárny na tržním principu. A v celoevropském měřítku by nejspíš bylo nutno připsat k takovým částkám nulu až dvě… Přitom existují příklady, kdy nová technologie byla úspornější a zároveň levnější než ta stará. Není to žádný protimluv. Nové nemusí být dražší než staré. Kdyby bylo, těžko by se ekonomika mohla rozvíjet. Jedním příkladem je LED osvětlení. Je velmi nenáročné na spotřebu elektřiny, snáší bez problémů časté vypínání a zapínání, v zimě funguje dokonce lépe než v létě atd. A LED žárovka s životností kolem 20 tisíc hodin stojí pár dolarů. To už se vyplatí i v té Indii. Před několika týdny vyšel na New York Times článek, který připisuje boomu LED žárovek první historicky významný pokles spotřeby elektrické energie v USA. Až do roku 2010 rostla spotřeba elektřiny v USA v podstatě nonstop, od té chvíle už nikoliv. Zásluhu na tom má právě radikálně levnější osvětlení. Kdo chce dosáhnout dekarbonizace, musí hledat ekvivalent LED žárovek ve zbývajících odvětvích, a ne lít stamiliardy do slepých uliček, které za sebe umějí nejlépe lobbovat. Žádná jiná reálná cesta není. Bohužel musíme zároveň počítat s tím, že právě to lití stamiliard je pro představitele určitých průmyslových sektorů velice zajímavé. Tak tedy: střez se Tlachapouda, milý synu. Zvláště pak Tlachapouda s hedvábnou kravatou a zdánlivou vášní pro záchranu planety, když řeční na politickém fóru. Dost možná má jiné úmysly.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-02-27 18:16:00

Společnost HONOR představila na veletrhu MWC 2024 novou strategii využití umělé inteligence, vhodnou pro všechny situace

Barcelona (Španělsko) 27. února 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost HONOR uvádí celosvětově na trh telefon HONOR Magic6 Proa počítač HONOR MagicBook Pro 16, vybavený umělou inteligencí. Jejich prostřednictvím představuje své inovace, postavené na principech otevřené spolupráce, které nás uvádějí do éry umělé inteligence.Globální technologická značka HONOR dnes odhalila svou novou strategii, která pokrývá veškeré možnosti použití jejích zařízení. V souvislosti s ní představila nové možnosti spolupráce, které využívají umělé inteligence a lze je využívat v různých operačních systémech, umělou inteligenci na principu záměru, která se zaměřuje na interakce se člověkem, a také novou sadu chytrých zařízení, nabízených ve spolupráci s globálními partnery. Během svého klíčového vystoupení společnost HONOR oznámila nejen celosvětové uvedení telefonu HONOR Magic6 Pro, ale také svého nejnovějšího AIPC notebooku HONOR MagicBook Pro 16. Všechny tyto notebooky jsou vybaveny umělou inteligencí platformy společnosti HONOR, která umožňuje kvalitnější způsoby interakce, zaměřené na člověka."S ohledem na to, jakou rychlostí nové technologie vstupují do éry umělé inteligence, se společnost HONOR zavázala nabízet svým zákazníkům inovace zaměřené na člověka, které poskytují otevřené a zcela bezproblémové použití a řeší jejich přání i problémy," uvedl George Zhao, generální ředitel společnosti HONOR Device Co., Ltd. "Jsme nadšeni z možnosti oznámit celosvětové uvedení nových chytrých telefonů a počítačů značky HONOR, vybavených umělou inteligencí, které díky špičkovým možnostem zmíněné umělé inteligence nabízejí skutečně revoluční uživatelské zážitky a zároveň odstraňují překážky interakce mezi člověkem a zařízením."Objevte kouzlo umělé inteligence s telefonem HONOR Magic6 ProNejnovější přírůstek do prestižní řady vlajkových lodí HONOR Magic, model HONOR Magic6 Pro, se může pochlubit řadou vylepšení v oblasti fotografování, kvality displeje, výkonu i uživatelského zážitku podpořeného umělou inteligencí. Společnost HONOR, motivována svým zaměřením na inovace orientované na uživatele, také představila MagicOS 8.0, nejnovější verzi svého operačního systému na bázi systému Android, který nyní obsahuje plně vybavenou technologii umělé inteligence platformy HONOR a vůbec první mobilní uživatelské rozhraní na bázi záměru. HONOR tak zcela přetváří uživatelský zážitek při používání těchto zařízení a zavádí zcela nové multimodální způsoby, kterými mohou uživatelé s jejími chytrými zařízeními interagovat.HONOR Magic6 Pro, obohacený o funkce Magic Capsule a Magic Portal, uživatelům nabízí ještě individuálnější a intuitivnější zkušenosti. Jednoduchým klepnutím na lištu s oznámeními, která se nachází v horní části obrazovky, dojde k rozbalení prvku Magic Capsule. Ten nabízí další informace a související možnosti, čímž uživatelům poskytuje okamžitý přístup ke klíčovým zdrojům a eliminuje nutnost procházet více aplikací. Dosáhnout maximální produktivity a efektivity je tak ještě snazší. Funkce Magic Portal pak využívá potenciálu umělé inteligence, aby prostřednictvím těchto technologií uživatel porozuměl klíčovým faktorům chování uživatelů a způsobu, jakým spolu komunikují prostřednictvím zpráv, a složité úkoly zjednodušuje do jediného kroku. Umělá inteligence funkce Magic Portal například rychle rozpozná adresy v textové zprávě a přesměruje uživatele na Mapy Google. Možnost navigace tak mají doslova na dosah ruky. V případě sociálních médií jako Tiktok nebo Facebook také zjednodušuje přístup a sdílení a umožňuje uživatelům přeposílat podrobnosti o rezervacích nebo výsledky online vyhledávání pouhým přetažením. Kromě toho Magic Portal usnadňuje nakupování na základě obrázků a jednoduchým způsobem uživatele odkazuje na platformy, kde mohou požadované zboží najít a zakoupit.Díky spolupráci s partnery a vývojáři aplikací disponuje Magic Portal podporou více než stovky nejpoužívanějších aplikací z celého světa, což uživatelům poskytuje vysoce kvalitní zážitky při použití nejrůznějších platforem a zároveň zajišťuje, že uživatelé mohou využít plného potenciálu funkce Magic Portal v kombinaci se svými oblíbenými aplikacemi.První seznámení s možnostmi inspirativní práce s umělou inteligencíSpolečnost HONOR v době umělé inteligence usiluje o maximální otevřenost, navazuje spolupráci s oborovými partnery a usiluje o to, aby veřejnost získala přístup k ještě většímu množství špičkových technologií. Jakožto příklad možností blízké budoucnosti nabízí společnost HONOR ve svém zařízení HONOR Magic6 Pro technologii umělé inteligence s open-source jazykovým modelem LlaMA 2, která dokáže plnit funkce, jako jsou otázky a odpovědi, vytváření textu nebo porozumění čtenému textu v offline prostředí. Takováto spolupráce v rámci odvětví může vést k nápaditější budoucnosti pro uživatele.Společnost HONOR také převedla možnosti, které může v budoucnu na chytrých telefonech nabídnout funkce sledování pohybu očí, a ukázala možnost ovládání auta bez použití rukou. Za tímto účelem systém sledování pohybu očí za podpory umělé inteligence demonstrovala právě na zařízení HONOR Magic6 Pro. Celý tento experimentální koncept ukazuje, jakými konkrétními způsoby se může interakce mezi chytrými telefony s umělou inteligencí a vozidly vyvinout nad rámec ovládání prostřednictvím obrazovky nebo hlasu. Otevírá se zde tak oblast interakcí mezi člověkem a zařízením, která skýtá obrovské možnosti.Vyzkoušejte si sportovní fotografii profesionální úrovně, kterou nabízí kamerový systém Falcon společnosti HONOR, vybavený umělou inteligencíNa spotřebitele letos čeká vzrušující rok plný sportovních událostí, a proto byla pro společnost HONOR jednou z priorit snaha umožnit pořizování sportovních fotografií hodných zlaté medaile s ostřejšími záběry s kratšími expozičními časy. Nový a vylepšený kamerový systém HONOR Falcon, kterým je telefon HONOR Magic6 Pro vybaven, disponuje modelem umělé inteligence podpořeným databází, která je 28krát rozsáhlejší než u předchozí generace. Telefon nabízí také funkci HONOR AI Motion Sensing Capture, pokročilý algoritmus expozice snímku za podpory umělé inteligence, který dokáže snadno předvídat a následně ve velmi vysokém rozlišení zaznamenat rozhodující okamžiky. Pokročilé možnosti funkce HONOR AI Motion Sensing Capture fotoaparátu telefonu HONOR Magic6 Pro překonávají možnosti předchozí generace pokrytím širší škály sportů a aktivit, jako jsou například skoky, tanec nebo bojová umění, a ideálně se tak hodí pro zaznamenání vzrušujících okamžiků na sportovních akcích a závodech.Nejnovější kamerový systém HONOR navíc nově obsahuje pozoruhodný teleobjektiv s rozlišením 180 megapixelů (f/2,6, OIS) s 2,5násobným optickým zoomem a až 100násobným zoomem digitálním. HONOR Magic6 Pro je také vybaven 50 Mpx ultraširokoúhlým objektivem (f/2.0, EIS) a výkonným 50 Mpx hlavním objektivem s nastavitelnou clonou (f/1.4 a f/2.0, OIS), který zachytí i bleskurychlé pohyby s výjimečnou ostrostí bez kompromisů v detailech.Bezkonkurenční displej s ochranným sklem HONOR NanoCrystal ShieldHONOR Magic6 Pro je vybaven dosud nejodolnějším sklem displeje ze všech mobilních telefonů, které dále zvyšuje odolnost displeje proti pádu. Displej, jehož odolnost proti pádu byla ověřena certifikací SGS Five Star Overall Glass Resistance Ability v několika různých situacích, využívá pokročilé materiály s hustotou krystalů zvýšenou o 50 %. To zlepšuje ve srovnání s běžným sklem¹ až desetinásobně jeho schopnost absorbovat nárazy.Kromě odolnosti se HONOR Magic6 Pro může pochlubit špičkovým displejem LTPO Eye Comfort² o úhlopříčce 6,8 palce s nízkou spotřebou, který poskytuje výjimečné vizuální zážitky a zároveň díky celé řadě inovací zaměřených na uživatele klade zásadní důraz na jejich pohodlí. Mezi ně patří také technologie PWM regulace podsvícení s dosud nejvyšší frekvencí 4320 Hz, dynamického snižování jasu, přizpůsobitelného nočního režimu zobrazení a funkce Nature Tone.Výjimečný výkon, podpořený inovacemi v celé řadě oblastíTelefon HONOR Magic6 Pro je postaven na mobilní platformě Snapdragon 8 3. generace, která v těchto nových zařízeních zajišťuje 30% zvýšení výkonu procesoru a 25% zvýšení výkonu grafického akcelerátoru. Díky technologii Qualcomm® AI Engine jsou funkce umělé inteligence telefonu HONOR Magic6 Pro podporovány s výjimečnou plynulostí a stabilitou a ve srovnání s předchozími modely dosahují pozoruhodného zlepšení o celých 98 %. Mobilní platforma 3. generace Snapdragon 8 navíc zaručuje výjimečné herní zážitky při současné vynikající výdrži baterie a je vybavena celou řadou nových vylepšení, které výrazným způsobem mění představy uživatelů o tom, co doopravdy znamená vysoký výkon³.Společnost HONOR si uvědomuje narůstající důležitost výdrže baterie pro uživatele, kteří se spoléhají na dlouhou dostupnost svých zařízení, a je proto první značkou, která ve svých chytrých telefonech uplatňuje inovace v oblasti vývoje baterií, vyvíjené v dalších technologických oblastech. Inspirovala se proto revoluční oblastí výroby elektromobilů a model HONOR Magic6 Pro obsahuje zcela novou křemíkovo-uhlíkovou baterii HONOR druhé generace s čipovou sadou HONOR E1, která pečuje o správný provoz baterie a zvyšuje její energetickou účinnost. Baterie s kapacitou 5600 mAh4 vykazuje výjimečný výkon při nízkých teplotách. Uživatelé tak mohou i při teplotě -20 °C a aktuální kapacitě baterie pouhých 10 % přehrávat videa na YouTube po dobu 81 minut5. Díky technologiím 80W HONOR Wired SuperCharge a 66W HONOR Wireless SuperCharge6 mohou uživatelé nabít baterii telefonu HONOR Magic6 Pro na 100 % kapacity za pouhých 40 minut7, což umožňuje zařízení na cestách rychle nabít i těm nejaktivnějším uživatelům.Telefon HONOR Magic6 Pro, který potvrzuje vynikající kvality této pokročilé bateriové technologie, se v celosvětovém žebříčku výdrže baterií DXOMARK umístil na vynikajícím 1. místě poté, co dosáhl dosud nejvyššího hodnocení 157 bodů. Telefon HONOR Magic6 Pro obdržel v testech DXOMARK jako první v roce 2024 vynikající ohodnocení, a to hned v pěti kategoriích. Oceněn byl jeho výjimečný fotoaparát, zvuk a audio funkce, displej, baterie a také funkce pro pořizování selfie snímků.Umělá inteligence zajišťuje dokonalé možnosti propojení zařízení ve všech situacíchSpolečnost HONOR uvedla na trh svůj nejnovější notebook HONOR MagicBook Pro 16 s technologií umělé inteligence, který umožňuje inteligentní spolupráci s různými operačními systémy. HONOR MagicBook Pro 16 se špičkovým procesorem a grafickým akcelerátorem těží z vylepšení výkonu, které přináší umělá inteligence platformy HONOR. Díky technologii MagicRing navíc umožňuje snadné sdílení oznámení a synchronizaci materiálů mezi více chytrými telefony, počítači a tablety HONOR, a zajišťuje tak maximální pohodlí a snadnou dostupnost.Zmíněné možnosti spolupráce bez ohledu na konkrétní situaci přináší společnost HONOR také do světa kompaktnějších zařízení představením nejnovějšího tabletu HONOR Pad 9. Může se pochlubit působivým 2,5K displejem HONOR FullView8 s úhlopříčkou 12,1 palce s obnovovací frekvencí 120 Hz9 a zvukovým systémem s osmi reproduktory, který využívá technologii přizpůsobení reprodukce HONOR Histen. HONOR Pad 9 je pozoruhodný tablet s množstvím funkcí, který nabízí výjimečný uživatelský zážitek a osobitý design.Upoutávka na model PORSCHE DESIGN HONOR Magic6 RSRNa letošním veletrhu MWC společnost HONOR nejenom poprvé oficiálně představila skládací smartphone PORSCHE DESIGN HONOR Magic V2 RSR, ale pochlubila se také upoutávkou na chytrý telefon PORSCHE DESIGN HONOR Magic6 RSR, který rovněž ztělesňuje samotnou podstatu designů společnosti Porsche. Podrobnosti o tomto produktu a jeho dostupnosti na trhu společnost HONOR poskytne již brzy.Barevné varianty a cenyHONOR Magic6 Pro je určen pro uživatele, kteří dávají přednost elegantnímu, modernímu stylu a nadčasovému vzhledu, a bude k dispozici v černé variantě a v zelené variantě Epi Green10 v ceně od 1299 EUR. Model PORSCHE DESIGN HONOR Magic V2 RSR, který je poctou ikonickým vozům značky Porsche, je k dispozici v šedé variantě Agate Grey11 v cenách od 2699 EUR.HONOR MagicBook Pro 16 bude k dispozici ve variantách White a Midnight Black12 s dostupností od 2. čtvrtletí tohoto roku. Tablet HONOR Pad 9 bude nabízen ve dvou okouzlujících barevných provedeních, Space Grey a Cyan Lake13, a to za cenu 349 EUR.Další informace naleznete v internetovém obchodě společnosti HONOR na adrese www.hihonor.com.O společnosti HONORSpolečnost HONOR je předním světovým dodavatelem chytrých zařízení. Jejím cílem je stát se ikonickou globální technologickou značkou a prostřednictvím svých výkonných produktů a služeb vytvořit nový inteligentní svět pro každého. S neochvějným zaměřením na výzkum a vývoj vytváří technologie, které lidem po celém světě umožňují překonávat hranice a přináší jim svobodu dosáhnout a vykonat více. Značka HONOR nabízí celou řadu vysoce kvalitních chytrých telefonů, tabletů, notebooků a nositelných zařízení ve všech cenových kategoriích. Její inovativní a spolehlivé špičkové produkty pomáhají uživatelům stát se dokonalejšími verzemi sebe samých.Další informace naleznete na webových stránkách společnosti HONOR www.hihonor.com nebo prostřednictvím e-mailu na adrese newsroom@hihonor.comhttps://community.hihonor.com/https://www.facebook.com/honorglobal/https://twitter.com/Honorglobalhttps://www.instagram.com/honorglobal/https://www.youtube.com/c/HonorOfficial1 Údaje z laboratoří HONOR.2 Vlivem zaoblení rohů displeje má úhlopříčka displeje délku 6,80 palce v případě, že budeme uvažovat standardní obdélníkový profil (skutečná zobrazitelná plocha je o něco menší).3 Qualcomm a Snapdragon jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky společnosti Qualcomm Incorporated. Produkty se značkou Snapdragon a Qualcomm jsou výrobkem společnosti Qualcomm Technologies, Inc. nebo jejích dceřiných společností.4 Typická hodnota. Jmenovitá kapacita nevyjímatelné baterie je 5600 mAh.5 Údaje z laboratoří HONOR.6 Skutečný nabíjecí příkon se může v různých situacích vlivem inteligentního nabíjení lišit. Podívejte se na údaje o konkrétní situaci.7 Údaje z laboratoří HONOR.8 Vlivem zaoblení rohů displeje má úhlopříčka displeje délku 12,1 palce v případě, že budeme uvažovat standardní obdélníkový profil (skutečná zobrazitelná plocha je o něco menší). Displej HONOR FullView obecně odkazuje na obrazovky notebooků HONOR s úzkým rámečkem a vysokým poměrem obrazovky vůči okrajům. Podívejte se na údaje o konkrétním produktu.9 Obnovovací frekvence obrazovky se může lišit v závislosti na aktuálním použití. Obrazovka podporuje maximální obnovovací frekvenci 120 Hz. Obnovovací frekvence se může lišit v závislosti na rozhraní aplikace a herní obrazovce.10 Dostupnost barevných variant se může v závislosti na regionu lišit.11 Dostupnost barevných variant se může v závislosti na regionu lišit.12 Dostupnost barevných variant se může v závislosti na regionu lišit.13 Dostupnost barevných variant se může v závislosti na regionu lišit.Foto – https://mma.prnewswire.com/media/2346781/20240225220052.jpg KONTAKT: Yuteng Li, liyuteng@hihonor.com PROTEXT 

Čas načtení: 2024-03-02 09:39:49

Korejci vyvinuli rýži s buňkami hovězího masa. Má to být nová superpotravina

Korejským výzkumníkům se podařilo vyvinout rýži, jejíž zrna obsahují buňky hovězího masa. V budoucnu by mohlo jít o nutričně bohatou potravinu, jejíž produkce by zatěžovala životní prostředí podstatně méně než například chov hospodářských zvířat.Tým korejských vědců kolem výzkumnice Sohyeon Parkové v polovině února v časopise Matter publikoval zprávu, v níž oznámil úspěch při pokusu zkombinovat rýži s hovězím masem. A to nejen na talíři, ale přímo ve struktuře rýžových zrn.Text zmiňuje, že rýže je již sama o sobě nutričně hodnotná, ale přidáním buněk z hospodářských zvířat lze dosáhnout ještě podstatně vyšších hodnot. V případě takzvané hovězí rýže vědci použili buňky ze svalových a tukových tkání skotu. Její růžové zbarvení však není důsledkem obsahu „masa“, ale pochází z média, s jehož pomocí se šlechtí buněčné kultury. Barva tak může být teoreticky libovolná. Korejci experimentovali i s dalšími plodinami, například se sójou, ale rýže se ukázala jako nejvhodnější. Zjednodušeně řečeno totiž mají živočišné buňky schopnost vytvářet tkáně a porézní struktura rýžových zrn poskytuje vhodné podmínky pro jejich růst. Na zrna se tedy aplikují živočišné buňky a nechají se rozrůstat. Finální produkt vznikne za devět až jedenáct dnů a je tužší a křehčí než klasická rýže. Varianta, která obsahuje více svalové tkáně, pak podle výzkumníků voní po hovězím mase a mandlích, zatímco primárně „tuková“ verze po smetaně nebo kokosovém oleji. Vedle výživových benefitů by hovězí rýže měla také představovat přínos životnímu prostředí a stát se dostupnou alternativou masa. Server CNN uvádí, že ve Spojených státech nyní hovězí maso stojí v průměru 14,88 dolaru za kilogram (zhruba 350 korun) , zatímco u rýže je to 2,20 dolaru (51 korun). Hovězí rýže by pak neměla být o moc dražší. Podle současných propočtů by kilogram stál jen 2,23 dolaru (52 korun), přičemž výživové benefity masivně překonávají pouze velmi malý nárůst ceny. Velkoprodukce takové rýže by pak mohla přispět ke značnému snížení emisí oxidu uhličitého pocházejícího z chovu hospodářských zvířat, přičemž nejvíce tohoto plynu produkuje právě skot. Konec velkochovů? Výzkumný tým dokonce nastiňuje teoretickou možnost, že by průmyslové chovy hovězího dobytka mohly v budoucnosti zcela zaniknout. Živočišné buňky totiž lze množit laboratorně, a při jejich dostatečných zásobách by tedy nebylo potřeba získávat je přímo ze zvířat. „Dal by se tak vytvořit udržitelný potravinový systém,“ uvedla Parková. Nápad korejských vědců zaujal i další odborníky. Například expert na zemědělství a klima, profesor Neil Ward z University of East Anglia v Norwichi, hodnotí dostupná data velmi pozitivně, ale jako rozhodující kritérium obecně vidí skutečnost, nakolik bude laboratorně vyvinutým potravinám nakloněna veřejnost, tedy sami konzumenti. Ale to se v nejbližší době ještě neukáže, protože hovězí rýže se v obchodech ani restauracích jen tak neobjeví. Korejští výzkumníci totiž mají naplánované další fáze vývoje, v nichž chtějí dosáhnout ještě vyšších nutričních hodnot a zefektivnit růst živočišných tkání ve struktuře zrn. Parková však je velmi optimistická ohledně toho, že jednou by se tato hybridní potravina skutečně měla objevit v běžném prodeji a nejen tam. „Mohla by sloužit jako potravinová pomoc při hladomoru, součást vojenské stravy, nebo dokonce jako potravina při misích ve vesmíru,“ hledí výzkumnice do budoucnosti. Zdroj: Novinky  

Čas načtení: 2024-03-03 11:12:05

Možná jste o ní ani neslyšeli, ale tato akcie z indexu S&P 500 roste rychleji než Nvidia!

Akcie společnosti Constellation Energy prudce rostou a překonávají i technologického giganta Nvidii. Její impozantní růst vyvolává pozornost. Článek Možná jste o ní ani neslyšeli, ale tato akcie z indexu S&P 500 roste rychleji než Nvidia! z webového portálu Finex.cz.