Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-05-15 15:54:28

ŽIVĚ: Atentátník promluvil, proč spáchal tento čin

20:22 Atentátník promluvil, proč spáchal tento čin Atentátník Juraj Cintula, který postřelil slovenského premiéra Fica, tvrdí, že nesouhlasil s politikou vlády, což ho přimělo... Článek ŽIVĚ: Atentátník promluvil, proč spáchal tento čin se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-05-18 09:15:00

ŽIVĚ: Atentátník na Fica byl přivezen k soudu

11:15 Atentátník na Fica byl přivezen k soudu Na Slovensku proběhne první slyšení v případu pokusu o atentát na Fica Podezřelý z pokusu o... Článek ŽIVĚ: Atentátník na Fica byl přivezen k soudu se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-05-18 12:15:00

ŽIVĚ: Atentátník přiznal vinu u výslechu

13:03 Atentátník přiznal vinu u výslechu Podle televize TA3 Juraj Cintula vinu přiznal, poté informaci opravil a uvedl, že se přiznal při výslechu. Za... Článek ŽIVĚ: Atentátník přiznal vinu u výslechu se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-05-18 16:15:00

ŽIVĚ: Atentátník zachycen na protestu: Zrádcové! Dost bylo Fica!

18:24 Atentátník zachycena na protestu: Zrádcové! Dost bylo Fica! Sociálními sítěmi se nyní také šíří video z protivládního protestu v Dolní Krupé, který proběhl... Článek ŽIVĚ: Atentátník zachycen na protestu: Zrádcové! Dost bylo Fica! se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-05-19 08:51:51

Viktor Orbán: Ficův atentátník je levicově založený a podporovatel války

15. května došlo během zasedání vlády v Handlove na Slovensku k atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica. K tomuto činu se vyjádřil také jeho maďarský protějšek Viktor Orbán, který byl hostem v pátečním vysílání maďarského Rádia Kossuth, uvádí deník Evropska Pravda. The post Viktor Orbán: Ficův atentátník je levicově založený a podporovatel války first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-07-07 16:00:01

Pět českých vojáků padlo při obraně letiště Bagrám, to nakonec skončilo v rukách Tálibánu

Útok na místě nepřežili četař Ivo Klusák, desátník Libor Ligač, desátník Jan Šenkýř a rotmistr David Beneš, dva afghánští policisté a několik civilistů. Další obětí se stal rotmistr Jaroslav Lieskovan. Zemřel na následky těžkého zranění 14. července v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.  V Afghánistánu to nebyly jediné oběti Server čt24.cz vzpomněl, že za 17 let nasazení české armády v Afghánistánu zahynulo celkem 14 českých vojáků. Prvního připravila o život lavina kamení a bahna v květnu 2007. První ztrátou při útoku byla smrt vojenského policisty v březnu 2008. Druhým nejhorším dnem pro českou armádu byl v Afghánistánu 5. srpen 2018, kdy při útoku sebevražedného atentátníka u základny Bagrám zemřeli tři vojáci. V Afghánistánu padl i náš psovod, jehož na základně Šindánd v provincii Herát zastřelil afghánský voják. Uletěli komunistům i se třemi letadly a všemi cestujícími. Agent StB se opil a ničeho si nevšiml Číst více Nikdo nebude beztrestně zabíjet naše vojáky „Nikdo nebude beztrestně zabíjet české vojáky v Afghánistánu,“ reagoval na útoky tehdejší náčelník českého generálního štábu Aleš Opata. České speciální síly zabily v reakci na jeden z útoků v Afghánistánu jednoho z organizátorů útoku a dalšího zajaly. Podle deníku na pachatele zaútočila 601. skupina speciálních sil generála Moravce z Prostějova. Někteří odborníci zveřejnění informace kritizovali s tím, že může ohrozit české vojáky či místní spojence. Útok směřoval i na viceprezidenta USA Útoky na vojenskou základnu Bagrám nebyly ojedinělé. Při návštěvě viceprezidenta Spojených států Dicka Cheneye sebevražedný atentátník zaútočil na bránu základny, jeho snahou bylo zasáhnout právě amerického politika. V archivu zpravodajského portálu CNN se dozvídáme, že viceprezident strávil noc na rozlehlé letecké základně Bagrám. Posnídal s vojáky a setkal se s generálmajorem Davidem Rodriguezem, velitelem amerických jednotek v Afghánistánu. Chystal se odjet na schůzku s prezidentem Afghánistánu Hámidem Karzáím, když sebevražedný atentátník udeřil. Američtí vojenští představitelé vyhlásili na základně „červený poplach“. „Slyšel jsem hlasitou ránu,“ řekl Cheney novinářům. „Přišla tajná služba a řekla mi, že došlo k útoku na hlavní bránu.“ Řekl, že byl přesunut na krátkou dobu do protileteckého krytu na základně poblíž své ubikace. „Když se situace uklidnila a oni měli lepší představu o tom, co se děje, vrátil jsem se do svého pokoje,“ dodal Cheney. Bojoval v Pearl Harboru s přesilou a stal se legendou, o které se točí filmy. Zahynul v rozpadajícím se letadle Číst více Základna byla pod útoky stále Karzáího úřad uvedl, že bylo zabito 23 lidí, včetně 20 afghánských dělníků na základně. Dalších 20 lidí bylo zraněno. Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly NATO uvedly, že podle prvních zpráv byli zabiti tři lidé, včetně amerického vojáka, amerického kontraktora a jihokorejského vojáka. Později počet obětí upřesnily na více než 23. Tálibán, který se k útoku přihlásil, přiznal, že cílem byla likvidace Cheneye. Podobné útoky se opakovaly často, před Vánoci v roce 2015 zahynulo šest amerických vojáků, útok byl zaznamenán i o rok dříve. Letecká základna Bagrám Letecká základna Bagrám hrála klíčovou roli během sovětské okupace Afghánistánu v letech 1979 až 1989, kdy sloužila jako operační základna pro bojové jednotky a jejich zásobování. Po stažení Sovětů probíhaly boje mezi Severní aliancí a Tálibánem. Tito protivníci často kontrolovali opačné konce základny. Během invaze do Afghánistánu v roce 2001 byla základna obsazena speciální jednotkou britské Royal Navy Special Boat Service. Začátkem prosince 2001 sdílely základnu americké jednotky z 10. horské divize spolu s důstojníky ze Special Operations Command z letecké základny MacDill na Floridě a 82. výsadkové divize z Fort Bragg. V roce 2007 narostla základna do rozměrů menšího města s dopravními zácpami a spoustou obchodů nabízejících zboží od oblečení po stravování.  Neslavný konec základny, obsadil ji Tálibán O konci základny napsala agentura AP News. Podle ní Američané opustili afghánské letiště Bagrám v červenci 2021 po téměř 20 letech. Američané prostě odjeli, vypnuli elektřinu a v noci zmizeli, aniž by o tom informovali nového afghánského velitele základny, který zjistil, že Američané odcházejí více než dvě hodiny poté, co odletěli, jak uvedli afghánští vojenští představitelé. Afghánská armáda potom převzala rozlehlou leteckou základnu, která poskytla vzácný první pohled na to, co bylo epicentrem americké války za sesazení Tálibánu a dopadení pachatelů útoků z 11. září 2001 na Ameriku. „Během jedné noci ztratili všechnu dobrou vůli 20 let tím, že odešli tak, jak to udělali, v noci, aniž by o tom řekli afghánským vojákům, kteří hlídkovali venku,“ řekl afghánský důstojník. O měsíc později obsadil základnu Tálibán. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Aféra Watergate. Pád amerického prezidenta

Čas načtení: 2024-07-16 15:00:32

Jaké byly motivy atentátníka na Trumpa? FBI získala přístup k jeho smartphonu

Atentátník na Donalda Trumpa byl ihned po pokusu o atentát zneškodněn FBI nyní oznámila, že získala přístup k jeho zařízení Možná se tak dozvíme i motiv, který atentátník ke svému činu měl Ačkoli se může zdát, že se nás události na druhé straně světa příliš netýkají, v dnešním globalizovaném světě nemůže být toto tvrzení dále od pravdy. Patrně nikomu tak jistě neuniklo, že kandidát na prezidenta Spojených států Donald Trump byl na svém mítinku s příznivci terčem pokusu o atentát. Útočníka se podařilo okamžitě zneškodnit, přičemž nyní hlásí americký úřad pro vyšetřování (FBI) úspěch, který možná napomůže ke zjištění motivu atentátníka. Přečtěte si celý článek Jaké byly motivy atentátníka na Trumpa? FBI získala přístup k jeho smartphonu

Čas načtení: 2024-07-19 17:00:08

Atentátník na Trumpa používal telefon Samsung. Prolomili jej za 40 minut

FBI oznámila, že dokázala prolomit uzamčený telefon Samsung muže, který střílel po Trumpovi S pomocí izraelské firmy Cellberite to bezpečnostním složkám trvalo asi 40 minut Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vydal v úterý zprávu o nových souvislostech v případu neúspěšného atentátu na bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa, který se odehrál v sobotu 13. července. Tajným složkám se podařilo získat mobilní telefon atentátníka a pomocí speciálního softwaru jej odemkli za 40 minut. Přečtěte si celý článek Atentátník na Trumpa používal telefon Samsung. Prolomili jej za 40 minut

Čas načtení: 2024-07-22 06:00:01

Bůh si vybral Trumpa a ten míří do Bílého domu. Evropu a Ukrajinu čekají těžké časy, říká generál Šedivý

Den po atentátu byl Donald Trump vykreslován jako Bohem vyvolený, což mohlo u mnoha věřících znamenat přesvědčení nevyhnutelnosti jeho vítězství v prezidentských volbách. Napsal to web Politico s tím, že jeho cesta do Bílého domu je prakticky vydlážděna a jen máloco ho může zastavit. Těžko už to bude Joe Biden, který z boje o Bílý dům odstoupil. Ale ani zvažovaná viceprezidentka Kamala Harris nemusí být pro Trumpa výrazná konkurence. Trump je dobrou zprávou pro Putina Mnoho lidí děsí, co by se dělo, kdyby se Trump do Bílého domu dostal. I nedávný atentát na jeho osobu byl důsledkem vyostřené rétoriky, kterou používá. „Nepoučil se z aktivit, které po zvolení Bidena vyprovokovaly ‚útok na Kapitol‘. V tomto ohledu můžeme jasně vidět paralelu s pokusem o atentát na Roberta Fica. Oba používají velmi agresivní rétoriku,“ řekl pro Čtidoma.cz bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Jiří Šedivý. Zvolení Trumpa prezidentem USA by pak mohlo být dobrou zprávou i pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Požadavky ukrajinského prezidenta nejsou reálné, říká generál Šedivý. Kritizoval evropské politiky Číst více Co by to znamenalo pro konflikt na Ukrajině? Bezpochyby by došlo k některým změnám ve vnitřní i zahraniční politice USA. Donald Trump by se pokusil o vyřešení ruské agrese na Ukrajině cestou, která je mu vlastní a kterou jsme zažili v době jeho minulého prezidentského období, kdy zkoušel vyřešit problém Severní Koreje i Íránu. Ani jedno se mu nepodařilo. Předpokládám, že podobnou cestou by se pokusil postupovat i na Ukrajině. Zároveň si myslím, že by to s Putinem dopadlo stejně jako s Kim Čong-unem. Tlačil by Trump na evropské spojence, aby v takové míře nespoléhali na USA? To je naprosto bez debat. Vyvíjel by mnohem větší tlak na to, aby spojenci USA v Evropě převzali větší díl odpovědnosti za svoji bezpečnost, což znamená velmi těžké časy. S tím totiž souvisí to, že by po nich chtěl, aby věnovali větší úsilí a více finančních prostředků na pomoc Ukrajině.  Kam chce Trump poslat peníze, které by „ušetřil“ v rámci konfliktu na Ukrajině? Preferoval by mnohem větší investice do přípravy ozbrojených sil a jejich schopnosti reagovat na potenciální konflikt s Čínou. Pokud bude prezidentem, bude znovu více financí věnovat na zajištění jižní hranice a, logicky, jako v minulosti na podporu vlastního rozvoje USA. Se zkušeností z minulého prezidentského období se s určitými korekcemi vrátí k zásadám, které uplatňoval dříve. Také je nutné připomenout, že ani prezident USA nemá absolutní moc a případné excesy je politický systém USA schopen korigovat.  V USA (samozřejmě nejen tam), jsou na vzestupu extrémistické síly. Byl to důvod atentátu na Donalda Trumpa? Pokus o atentát byl výsledkem ostré politické soutěže v USA a nezvykle agresivní rétoriky obou kandidátů na prezidenta. To vše je umocněno současným neutěšeným stavem v oblasti bezpečnosti, a to jak válkou na Ukrajině, tak blížícím se konfliktem s Čínou. Součástí je i neschopnost efektivně řešit migraci, která USA sužuje mnoho let. Dá se tam hledat nějaká paralela s nedávným útokem na Roberta Fica? Přímou souvislost nevidím. Ale paralelu lze vypozorovat ve vedení ostré politické rétoriky, vyřizování si účtů s protivníky. I na Slovensku se společnost radikalizovala. Ostatně to premiér Fico naznačoval, když krátce před pokusem o jeho zavraždění tuto možnost zmínil. Určitě to byl více pocit než reálií podloženou informací, přesto napětí ve slovenské společnosti dosahovalo takové úrovně, že se nedal vyloučit podobný čin někoho, kdo toto řešení uvidí jako jediné možné. V obou případech je na politicích, aby zvažovali, jaký dopad mají jejich aktivity, včetně radikálních až agresivních vystupování na určitou část politického spektra. To platí, i když ne v takové urgenci, i pro ČR. Může to ovlivnit nadcházející prezidentské volby v USA, může to Trumpa posílit, protože je v roli oběti, chudáka…? Zcela určitě. Trump z této události vychází jako „vítěz“. Podle jeho gest bezprostředně po střelbě to určitě pochopil i on. Kongres republikánů, kde byl Trump nominován na kandidáta na prezidenta USA, to potvrdil. Zdá se ale, že Trump i Biden si uvědomili, že musí rétoriku zmírnit. Jak jim to vydrží dlouho, to se uvidí. Trump se nepoučil z jeho aktivit, které po zvolení Bidena vyprovokovaly „útok na Kapitol“. Takže ano, pokus o atentát Trumpa posílil a zlepšil jeho vyhlídky na znovuzvolení prezidentem USA.   Mimochodem, byla reakce ochranky Donalda Trumpa adekvátní, nebo došlo k podcenění? Je nutné rozdělit jeho osobní ochranku a přípravu a zabezpečení místa mítinku ochrannou službou. Osobní ochranka reagovala rychle. Vytkl bych jí snad jen to, že dopustila, aby se Trump v průběhu jeho přesunu k odsunovému prostředku několikrát vystavil nebezpečí další střelby, když gesty vztyčenou pěstí deklaroval své odhodlání „bojovat“. V té době nikdo nevěděl, zda je ještě někde ukryt další střelec. Ale zásadní pochybení vidím v ochranné službě, která nezajistila budovu, ve které údajně měla policie svoje stanoviště a ze které střílel atentátník. Biden není první prezident USA, který čelí narážkám na mentální zdatnost. „Starý“ Reagan později přiznal alzheimera Číst více Kdo měl tuto budovu zajistit? O tom se stále vedou debaty. Každopádně střecha budovy ve vzdálenosti 133 metrů od chráněné osoby měla být soustavně pozorována. A někdo ji určitě měl ve svém sektoru pozorování. Mohla selhat místní policie v zabezpečení vlastní budovy. Ale když svědci zpozorovali, že se atentátník s dlouhou zbraní pohybuje na střeše, měl někdo z odpovídajícího místa pozorování zjistit pohyb na střeše a okamžitě přijmout opatření k ochraně Donalda Trumpa. Ostatně odstřelovači po prvních výstřelech atentátníka zneškodnili. Jestli tomu rozumím dobře, tak místo, odkud padl výstřel na Trumpa, bylo možné dobře pozorovat, je to tak? Rozhodně ano. Vyšetřování určitě ukáže na řadu dalších pochybení. O závěrech se bude dlouho diskutovat a měly by být poučením i pro nás, protože tady máme případ „Fico“. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Putin může použít jaderné zbraně. USA i Čína se válkou na Ukrajině učí, jejich střet by zasáhl i nás.

Čas načtení: 2024-09-16 18:45:43

Atentátník mohl mít utajované informace o poloze Trumpa

Muž obviněný z pokusu o atentát na Donalda Trumpa mohl mít interní informace o jeho pohybu, uvedl bývalý zástupce ředitele FBI. (Foto: Flickr) Chris Swecker řekl časopisu Newsweek,... Článek Atentátník mohl mít utajované informace o poloze Trumpa se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-09-16 16:39:46

Trumpův atentátník se stýkal s Azovem na Ukrajině. Co věděla vláda?

Možná nejzajímavějším úhlem pohledu na nedávnou historii pokusu o atentát na Trumpa Ryana Routha je jeho spojení s Ukrajinou. Zdokumentovali jsme , že když se v roce 2022 vydal na... Článek Trumpův atentátník se stýkal s Azovem na Ukrajině. Co věděla vláda? se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2025-01-30 05:00:00

Bylo to o fous, jako u Trumpa. Úplně první pokus zabít prezidenta USA selhal

Přesně před 190 lety se americký prezident stal poprvé terčem atentátu. Předposlední lednový den roku 1835 se atentátník pokusil zabít tehdejší americkou hlavu státu Andrewa Jacksona. Prezident přežil, bylo to ale o fous. I odborníci si dlouho lámali hlavu nad tím, jak mohl vyváznout bez škrábance, když měl atentátník všechna esa v rukávu. Celou věc okamžitě obklopila řada konspiračních teorií. 

Čas načtení: 2025-02-22 08:00:01

Pět českých vojáků padlo při obraně letiště Bagrám, to nakonec skončilo v rukách Tálibánu

Útok na místě nepřežili četař Ivo Klusák, desátník Libor Ligač, desátník Jan Šenkýř a rotmistr David Beneš, dva afghánští policisté a několik civilistů. Další obětí se stal rotmistr Jaroslav Lieskovan. Zemřel na následky těžkého zranění 14. července v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.  V Afghánistánu to nebyly jediné oběti Server čt24.cz vzpomněl, že za 17 let nasazení české armády v Afghánistánu zahynulo celkem 14 českých vojáků. Prvního připravila o život lavina kamení a bahna v květnu 2007. První ztrátou při útoku byla smrt vojenského policisty v březnu 2008. Druhým nejhorším dnem pro českou armádu byl v Afghánistánu 5. srpen 2018, kdy při útoku sebevražedného atentátníka u základny Bagrám zemřeli tři vojáci. V Afghánistánu padl i náš psovod, jehož na základně Šindánd v provincii Herát zastřelil afghánský voják. Uletěli komunistům i se třemi letadly a všemi cestujícími. Agent StB se opil a ničeho si nevšiml Číst více Nikdo nebude beztrestně zabíjet naše vojáky „Nikdo nebude beztrestně zabíjet české vojáky v Afghánistánu,“ reagoval na útoky tehdejší náčelník českého generálního štábu Aleš Opata. České speciální síly zabily v reakci na jeden z útoků v Afghánistánu jednoho z organizátorů útoku a dalšího zajaly. Podle deníku na pachatele zaútočila 601. skupina speciálních sil generála Moravce z Prostějova. Někteří odborníci zveřejnění informace kritizovali s tím, že může ohrozit české vojáky či místní spojence. Útok směřoval i na viceprezidenta USA Útoky na vojenskou základnu Bagrám nebyly ojedinělé. Při návštěvě viceprezidenta Spojených států Dicka Cheneye sebevražedný atentátník zaútočil na bránu základny, jeho snahou bylo zasáhnout právě amerického politika. V archivu zpravodajského portálu CNN se dozvídáme, že viceprezident strávil noc na rozlehlé letecké základně Bagrám. Posnídal s vojáky a setkal se s generálmajorem Davidem Rodriguezem, velitelem amerických jednotek v Afghánistánu. Chystal se odjet na schůzku s prezidentem Afghánistánu Hámidem Karzáím, když sebevražedný atentátník udeřil. Američtí vojenští představitelé vyhlásili na základně „červený poplach“. „Slyšel jsem hlasitou ránu,“ řekl Cheney novinářům. „Přišla tajná služba a řekla mi, že došlo k útoku na hlavní bránu.“ Řekl, že byl přesunut na krátkou dobu do protileteckého krytu na základně poblíž své ubikace. „Když se situace uklidnila a oni měli lepší představu o tom, co se děje, vrátil jsem se do svého pokoje,“ dodal Cheney. Bojoval v Pearl Harboru s přesilou a stal se legendou, o které se točí filmy. Zahynul v rozpadajícím se letadle Číst více Základna byla pod útoky stále Karzáího úřad uvedl, že bylo zabito 23 lidí, včetně 20 afghánských dělníků na základně. Dalších 20 lidí bylo zraněno. Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly NATO uvedly, že podle prvních zpráv byli zabiti tři lidé, včetně amerického vojáka, amerického kontraktora a jihokorejského vojáka. Později počet obětí upřesnily na více než 23. Tálibán, který se k útoku přihlásil, přiznal, že cílem byla likvidace Cheneye. Podobné útoky se opakovaly často, před Vánoci v roce 2015 zahynulo šest amerických vojáků, útok byl zaznamenán i o rok dříve. Letecká základna Bagrám Letecká základna Bagrám hrála klíčovou roli během sovětské okupace Afghánistánu v letech 1979 až 1989, kdy sloužila jako operační základna pro bojové jednotky a jejich zásobování. Po stažení Sovětů probíhaly boje mezi Severní aliancí a Tálibánem. Tito protivníci často kontrolovali opačné konce základny. Během invaze do Afghánistánu v roce 2001 byla základna obsazena speciální jednotkou britské Royal Navy Special Boat Service. Začátkem prosince 2001 sdílely základnu americké jednotky z 10. horské divize spolu s důstojníky ze Special Operations Command z letecké základny MacDill na Floridě a 82. výsadkové divize z Fort Bragg. V roce 2007 narostla základna do rozměrů menšího města s dopravními zácpami a spoustou obchodů nabízejících zboží od oblečení po stravování.  Neslavný konec základny, obsadil ji Tálibán O konci základny napsala agentura AP News. Podle ní Američané opustili afghánské letiště Bagrám v červenci 2021 po téměř 20 letech. Američané prostě odjeli, vypnuli elektřinu a v noci zmizeli, aniž by o tom informovali nového afghánského velitele základny, který zjistil, že Američané odcházejí více než dvě hodiny poté, co odletěli, jak uvedli afghánští vojenští představitelé. Afghánská armáda potom převzala rozlehlou leteckou základnu, která poskytla vzácný první pohled na to, co bylo epicentrem americké války za sesazení Tálibánu a dopadení pachatelů útoků z 11. září 2001 na Ameriku. „Během jedné noci ztratili všechnu dobrou vůli 20 let tím, že odešli tak, jak to udělali, v noci, aniž by o tom řekli afghánským vojákům, kteří hlídkovali venku,“ řekl afghánský důstojník. O měsíc později obsadil základnu Tálibán. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Aféra Watergate. Pád amerického prezidenta

Čas načtení: 2024-02-15 17:16:00

Extremista Breivik u soudu neuspěl se žalobou na norský stát kvůli samovazbě

Oslo - Norský pravicový extremista a atentátník Anders Breivik neuspěl se žalobou na norský stát, kterou se snažil dosáhnout ukončení své samovazby a izolace od vnějšího světa. Soud dnes zamítl jeho...

Čas načtení: 2020-11-23 21:03:44

Vídeňské milování: Teror v sedmi obrazech. Obraz první: Trocha střelby moc lidí nezabije

K teroristickému útoku ve Vídni muslimským útočníkem došlo 2. listopadu 2020, v den, kdy si lidé šli užít poslední noc před uzavřením kaváren a hospod – těsně před lockdownem. Spekuluje se, že útok možná měl být spáchán později, kvůli blížícímu se lockdownu ho pachatel uspíšil. Nebo proto, že den po islamistickém atentátu ve Vídni v úterý už delší dobu připravovala rakouská kontrarozvědka rozsáhlou razií proti islamistům. Tlumočník, který pro policii pracoval, akci prozradil. Proto muslimský terorista Kujtim Fejzullai urychlil svou akci, napsal list Heute. Z environmentálního pohledu ekologicky přijatelné, životní prostředí nepoškozující, střílení bezvěrců samopalem, můžeme popsat s využitím textu Češka zažila vídeňský teror na vlastní kůži. Během bestiálního útoku byla v centru města z webu Extra.cz: „Rakousko mělo těsně před lockdownem a lidé ve Vídni si šli užít poslední noc, kdy mohou do restaurací. Obyvatelé města se bavili, podniky praskaly ve švech a nebylo si pomalu kam sednout. Přesně toho využil dvacetiletý terorista Kujtim Fejzullai, který začal zběsile pálit do lidí. Nečekaný útok si vyžádal čtyři oběti a dvě desítky raněných. Ve městě panoval učiněný chaos. Eva V. … se vyrazila bavit s přáteli do jedné z restaurací. Nikdo z nich však netušil, co je ten večer čeká. Zatímco Eva s přáteli večeřela v restauraci Lugeck v ulici Sonnenfelsgasse, vypuklo v centru města hotové peklo. Fajzullai začal zběsile pálit do lidí přibližně 200 metrů vzdušnou čarou od místa, kde se v tu chvíli Češka nacházela. Zaměstnanci restaurace neváhali, zamkli dveře do podniku a nahnali hosty včetně Evy do druhého patra. Tam čekali ukrytí několik hodin, než se situace uklidnila. Všichni byli ve velké nejistotě, viděli jen z okna, jak se davy lidí ženou ulicemi z centra ven. Nikdo moc netušil, co se děje. „Všechny informace se k nám dostaly z Twitteru,“ popsala Eva … Musela se spolehnout na to, co čte na sociálních sítích. Na těch přitom nejprve kolovala informace, že k útokům došlo na vícero místech a teroristů mělo být hned několik… Nikomu z restaurace se naštěstí nic nestalo… Zaměstnanci podniku tak mohli po několika hodinách pustit zákazníky domů, kde se vzpamatovávali ze šíleného zážitku.“ Dezinformace jako samozřejmost Popis nechtěného zážitku je doslova archetypální – takto prožívají nepřímí svědci útoku teroristické akce kdekoliv na světě. Mají strach, odněkud slyší střelbu, kterou zesiluje informační nejistota i na sociálních sítích. Ty jsou od prvního okamžiku mnohdy zdrojem dezinformací, které mohou být cílené i nechtěné. Nikdo během útoku a krátce po něm neumí rozlišit hodnotu informací. Cílené dezinformace posilují paniku, vytvářejí zkreslený nebo daleko hrozivější obraz útoku, upozorňují na neexistující pohyb teroristů v různých lokalitách, o nastražených bombách doprovázených neexistujícími útržkovitými informacemi od policistů, kteří údajně nechtěli být jmenováni atp. Proto v okamžiku útoku skrývajícím se lidem se vyplatí spoléhat především na své smysly – sluch a zrak. Cílené dezinformace mohou být od společníků atentátníka(ů), sympatizantů útoku, ale také od škodolibých pisálků, kteří mají z vyděšení spoluobčanů nefalšovanou radost. Řada dezinformací vznikne i v dobré víře – nechtěně. Například ve Vídni podle sociálních sítí k útokům došlo na vícero místech a teroristů mělo být několik, tuto verzi přejímaly do zpravodajství i média, a s touto variantou pracovala zpočátku i policie. Skutečně se střílelo na více místech, ale později policie zjistila, že šlo o střelbu jednoho mladíka rychle se pohybujícího po městě. Sociální sítě zesilují efekt teroristického útoku. Čtenářům hrozí smrt z vyděšení z toho, co se stalo nebo naopak hrozí infarkt z radosti, že to někdo nevěřícím psům konečně „pořádně nandal“. Sociální sítě vytvářejí doslova lavinovitý efekt nenávisti, strachu a přirozených obav. Nutí politiky co nejdříve reagovat, přičemž reakce jsou na úrovni nic neříkajících žvástů. Policie je nucena co nejrychleji sdělit relevantní informace k uklidnění obyvatelstva. Informace od bezpečnostních složek tlumí paniku většinou pomalu, nejméně v řádu hodin, pokud nedošlo bez pochyb k jednomu bodovému útoku – ať jednomu výbuchu nebo k útoku na lidi na jednom omezeném místě. Všední útok Z nadhledu pozdějších dní šlo ve Vídni o všední teroristický útok. Důsledky jsou též zcela všední: Omezený počet mrtvých a zraněných. Z taktického i strategického hlediska byl útok bezvýznamný. Nevedl proto k žádným mimořádným opatřením, ale pouze k běžnému operetnímu bezpečnostnímu hemžení. Střelba byla provázena sebeobranou civilistů. Během útoku zůstala Eva V. v podniku schovaná několik hodin a ve strachu se alespoň přes internet snažila zjistit, co se děje. Obyvatelé Vídně byli vyzváni, aby nevycházeli do ulic. Výzva byla racionální, protože policie nevěděla, zda se po Vídni nepohybují další teroristé. Druhý den Vídeňané vstávali do běžného dne, ale byli ostražití. Více si všímali chování lidí kolem nich. Pokračoval všední život ve všedním dni, byť pod dojmem nečekaného nočního dramatu. Během něco málo přes 300 dnů roku 2020 došlo v Evropské unii pouze k sedmi mediálně známým islamistickým útokům. Osmý útok byl protiislámským aktem – 19. února třiačtyřicetiletý Němec Tobias Rathjen zastřelil v německém městě Hanau devět lidí s migračními kořeny ve dvou místních barech. Po několika hodinách ho policie našla mrtvého v jeho bytě. Signály nebezpečného jednání islámsky až islamisticky jednajících osob ale nebyly ojedinělé. Například koncem října několik desítek mladíků tureckého původu vtrhlo do kostela sv. Antonína Paduánského ve Vídni, jak psala rakouská média. Útočníci údajně křičeli „Alláhu Akbar“ („Bůh je veliký“) a mlátili do vybavení kostela. Co útoku řekla administrativa čili byrokracie? Dvacetiletý terorista Kujtim Fejzullai, připravil úředníkům v Rakousku horké chvíle. Narušil jejich obraz údajně neutrálního Rakouska, kde všichni žijí v relativní pohodě v relativně multikulturním prostředí. Islamistické výtržnosti byly jaksi přehlížené, a náhle muslimský Albánec ze Severní Makedonie Kujtim Fejzullai začne střílet do lidí. Úředníci přišli s tvrzením, že muslimský Albánec jednal samostatně a neměl komplice. Jednání rakouských úředníků bylo pochopitelné. Chtěli se vyhnout nebezpečí, že bude státní aparát obviněn ze snahy zastírat nebezpečí islamismu v Rakousku. Jde o obecný trend: Úředníci v jakémkoliv státu EU se kromě snahy odmítnout, že šlo o člověka organizovaného v islamistických strukturách, se snaží prokázat, že byl psychicky narušený, takže vlastně nejde o politicky motivovaný teroristický čin, ale jenom o čin psychicky narušeného člověka. Snaha byrokratů prohlásit vídeňského teroristu osamělým útočníkem narušil Islámský stát. Zveřejnil video s přísahou mladého Albánce. Kromě toho samoradikalizací by si vrah neopatří automatickou zbraň – samopal vyrobený v oblasti bývalé Jugoslávie. Že na fotografii pózoval na internetu vídeňský atentátník se samopalem z jugoslávské éry není překvapivé, vždyť pocházel z albánské menšiny v Severní Makedonii, stýkal se s muslimskými Albánci. Samoradikalizace byla jenom výmluvou, protože policie zadržela řadu osob a Státní zastupitelství ve Vídni požádalo o vazbu pro část ze 16 osob zatčených hned po vídeňském atentátu. Podle vládních úředníků také útočník navštěvoval ve Vídni pravidelně dvě místa, jež fungovaly jako mešity. První je ve 12. městské části v ulici Murlingengasse a je registrována pod rakouskou muslimskou obcí IGGÖ. Druhá leží v 16. okrsku a pod IGGÖ nespadá a byla již několikrát zmiňována v souvislosti s radikální islamistickou scénou a nachází se v městské části Ottakring na západě Vídně, kde žije hodně cizinců, zejména z balkánských zemí. Neoficiální „mešita“ je v běžném obytném domě, uvedli redaktoři Heute. Skrytá mešita ve Vídni-Ottakringu není viditelná z ulice. Bude pravděpodobně ústředním bodem nebezpečné islamistické scény. Podivná mešita měla slavné návštěvníky: Lorenz K., známý jako „Bubi-Bomber“ – chtěl provést útoky výbušninou a je ve vazbě v Grazu – a rakouský stoupenec IS Mohammed M. působili v Hasnerstrasse. Útok na americké velvyslanectví v Sarajevu prý plánoval také imám, který tam později působil. Modlitebnu pro 50 mužů vídeňský terorista navštěvoval jako vyvolený, protože vstup je povolen pouze členům. Útočník podle domovní prohlídky se prý připravoval na „džihád“ několik let. Úřední verze „seberadikalizace na internetu“ čili jeho aktivita jako osamělého vlka, je jenom úřední ptákovinou. Clemens Neuhodl, redaktor rakouského týdeníku Profil, uvedl o mešitě ve čtvrti Ottakring, že velmi malá mešita s radikálními kazateli je známá spoustou kontaktů směrem na Balkán. Zpravodajský časopis Profil si popovídal s třiadvacetiletým Čečencem Aslanem, který muslimského vraha narozeného ve Vídni znal. Čečenec díky svým přátelům se oprostil od vlivu džihádistů. Vídeňský terorista byl podle Aslana „někdo, kdo neměl vlastní názor a chtěl jenom vzbudit pozornost.“ Kromě toho, že terorista fetoval nenávist od imánů, také pilně zobal steroidy, aby si nafoukl svaly. Rakouští úředníci neodpověděli na otázku, odkud vzal vrah své zbraně – samopal a pistoli pocházející z území bývalé Jugoslávie. Také úředníci mlčeli o tom, že prakticky rezignovali na důsledný přístup k nelegálním migrantům. Rakousko nejvíce v letech 2015 a 2016 se stalo doslova „průtokovým státem“ na cestě migrantů do Německa. Kromě toho část migrantů zůstala v Rakousku. Kvůli měkkému přístupu Rakousko bylo považováno za výhodný tranzitní bod a místo úkrytu potenciálních teroristů. Kritiku benevolentního přístupu k migrantům byrokraté vyřešili i tím, že vláda v létě zřídila ústav pro dokumentaci muslimských institucí šířících politický islám. Odborník na terorismus Nicolas Stockhammer uvedl: „Byla zde varování od zahraničních tajných služeb. V Rakousku navíc existuje poměrně rozsáhlá džihádistická scéna,“ a připomněl, že za Islámský stát odešlo bojovat do Sýrie a Iráku 320 rakouských džihádistů“.   Pokračování článku vyjde v úterý 24. listopadu. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-04-30 05:00:00

Útok na královskou rodinu zabil před 15 lety sedm lidí, motiv je dodnes záhadou

Na 30. duben připadá nizozemský státní svátek Koninginnedag (Den královny). Před 15 lety se jeho oslava proměnila v tamním městě Apeldoorn v noční můru, když na autobus bez střechy, vezoucí nizozemskou královskou rodinu, zaútočil atentátník v osobním autě, jenž projel přímo skrz shromážděný dav. Motiv vraha, jemuž se stal jeho zločin osudným, zůstal záhadou. Nebyl to islamista a vysvětlení nezanechal.

Čas načtení: 2024-05-01 08:00:01

Jak nám zabili Ferdinanda? Velkou válku spustil zfušovaný program v Sarajevu, pomohl sám arcivévoda

Bosna měla tou dobou, tedy ve druhé dekádě dvacátého století, separatistickou náladu. Ostatně součástí Rakouska-Uherska byla (celkem nedobrovolně) teprve od roku 1908. Navíc se o ni zajímalo sousední Srbsko, které toužilo vytvořit velký slovanský stát. Válka byla tedy tak jako tak na spadnutí a c. a k. armáda proto podnikla v Bosně v létě roku 1914 cvičení. U toho nemohl podle serveru History Just Got Interesting chybět ani František Ferdinand jako její generální inspektor. Jenomže vyrazit do Sarajeva (a navíc 28. června, kdy si Srbové připomínali dávnou porážku v Kosovu, která ale v národu jako hořká zkušenost přetrvávala po více než půl tisíciletí), opravdu moudré nebylo, jak dokumentuje také web Univerzity v Cambridge.  Na vůdce varšavského odporu nachystali nacisté důmyslnou past. Židům nepomohla ani statečnost Číst více Velká diplomatická chyba Příjezd arcivévody do bosenského Sarajeva brali tehdy Srbové jako výsměch a zdálo se, že je nutné zakročit. Toho si byla vědoma i ochranka významných hostů, tedy Františka Ferdinanda a jeho ženy Žofie Chotkové. Jenomže nakonec dopadlo všechno tak nějak laicky. Bohužel. Místo bezpečnějšího krytého vozu dovolili inspektorovi projížďku po hlavním městě v automobilu bez střechy, dokonce nebyla ani nijak tajena trasa, kterou následník trůnu pojede. Z dnešního pohledu se zdá, jako by organizátoři akce doslova spolupracovali s atentátníky. Víc jim to už usnadnit snad ani nemohli. A bosenští Srbové nejen ze skupiny Černá ruka takovou příležitost samozřejmě uchopili po svém.  První útok se nepovedl V davu, který se chtěl podívat na budoucího panovníka, tak stálo také sedm atentátníků (šest Srbů a jeden bosenský muslim, jak informuje Vojenský historický ústav), kteří měli svoje přesné instrukce, bomby, revolvery a také kyanidové kapsle pro svůj vlastní konec, jakmile by vykonali plánovaný útok. Prvně se o vraždu arcivévody pokusil Nedeljko Čabrinović na Appel Quay. Hodil bombu, ale minul a nálož zranila až osazenstvo automobilu jedoucího za arcivévodovým vozem. Logika by velela vzácného hosta okamžitě ukrýt a chránit, ale František Ferdinand měl svoji vlastní hlavu a nedal jinak, než že návštěva bude pokračovat podle plánu. Byla to jeho volba, a aniž by to tušil, vynesl sám nad sebou rozsudek smrti.  Nepoučitelný arcivévoda Pak už bylo všechno jenom dílem nešťastné souhry náhod. Řidiči v arcivévodově koloně špatně pochopili rozkazy ke změně trasy a zajeli do úzké uličky. Právě tam stál ale muž, který dvěma výstřely vlastně zabil na 17 milionů lidí – Gavrilo Princip. Další náhodou se stalo, že si řidiči svůj omyl uvědomili právě v místech, kde Princip čekal na svoji vražednou příležitost. Řidič tak (jakoby pro jistotu, aby měl atentátník dost času zamířit) právě v těch místech přibrzdil. Padly výstřely a oba manželé byli smrtelně zasaženi. Lincolnovi předpověděl smrt jeho vlastní sen. Amerického prezidenta zastřelil slavný herec Číst více Místo do márnice do vězení Gavrilo Princip sice použil kyanid, ale ten nebyl nejlepší kvality, proto svůj pokus o sebevraždu přežil, stejně jako předtím Čabrinović po bombovém útoku. Oba tedy byli dopadeni a později i ti další. Arcivévodovi a jeho choti už ale nikdo život vrátit nemohl, a tak se pomalu roztáčela kola prvního světového válečného konfliktu. Jen o měsíc později mohli po celém Rakousku-Uhersku číst lidé na vývěskách císařský manifest Mým národům! Válka začala…  Princip dožil v Terezíně Co se vlastně stalo s Gavrilem Principem, Nedeljkem Čabrinovićem, ale i dalšími členy Černé ruky? Sebevražda se jim nepodařila, a tak by se dalo čekat, že budou za svůj čin odsouzeni k trestu smrti. Jenomže to bylo tehdy možné jen u lidí starších dvaceti let. A Gavrilovi v době atentátu do dvacítky chybělo několik týdnů. Od soudu tedy odešel s nejvyšším uložitelným trestem – dvaceti lety žaláře.  Věřil, že je hrdina Od dětství nemocný a tuberkulózou postižený hubený mladík byl odvezen do Malé pevnosti v Terezíně, kde byl vězněn v opravdu krutých podmínkách. Temná cela bez oken, žádné kontakty s dalšími lidmi, desetikilové okovy na chatrném těle a zhoršující se tuberkulóza spolu s nedostatkem jídla udělaly své. I když se mu později dostalo přece jen alespoň lepší lékařské péče, jeho tělo vydrželo jen čtyři roky z dvaceti, které měl za mřížemi strávit. Přesto byl do konce života přesvědčen, že udělal pro svoji Bosnu to nejlepší, co mohl. Jeho „hrdinský čin“ ale zaplatily životem miliony dalších lidí… Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Drzý doktor si dovolil k Václavu IV. nevídané: Nasadil mu dietu a král se odměnil po svém.

Čas načtení: 2024-05-15 15:57:05

Videa z místa střelby ukazují, jak postřeleného Fica táhnou k autu

Bližší informace o zdravotním stavu devětapadesátiletého ministerského předsedy nejsou známé. Atentátník jej pravděpodobně několikrát trefil střelnou zbraní.

Čas načtení: 2024-05-15 16:35:58

Reportér RTVS: Slyšel jsem čtyři silné výstřely a běžel hned k oknu

Při jednání slovenské vlády v Handlové byl v budově, před kterou atentátník zaútočil na Roberta Fica, reportér RTVS Marek Pivoluska. Při střelbě přešel k oknu, aby viděl, co se děje. Pro RTVS se vyjádřil podrobněji ke střelbě a dalším minutám po ní.

Čas načtení: 2024-05-15 18:11:42

„Čekám, kdy dojde k vraždě vládního politika,“ řekl Fico měsíc před atentátem

Atentátník ve středu odpoledne postřelil slovenského premiéra Robert Fica. Slovenský ministerský předseda přitom 10. dubna na svém facebookovém profilu hovořil o hrozbách proti vládním politikům.