Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-05-16 19:30:55

Čína uvěznila světlo! V budoucnu do něj budeme schopni ukládat informace

Čínští vědci překonali světový rekord v uchovávání světelnou informaci díky karbidu křemíku Nová technologie umožňuje uchovávat světelnou informace déle než hodinu Unikátní technologie slibuje výrazný pokrok v kvantových výpočtech Vědci z Beijing Academy of Quantum Information Sciences (BAQIS) dosáhli významného úspěchu v oblasti kvantových technologií. Podařilo se jim uchovat světelnou informaci po dobu 4 035 sekund, což je více než hodina, a tím překonali dosavadní světový rekord. Tento objev otevírá nové možnosti pro kvantové výpočty a zpracování informací. Přečtěte si celý článek Čína uvěznila světlo! V budoucnu do něj budeme schopni ukládat informace

Čas načtení: 2024-11-14 21:10:00

Londýn je připravený na Vánoce. Lidé si užijí oslnivou světelnou show

Londýnské botanické zahrady jsou připravené na Vánoce. Tamní vedení pro návštěvníky, jako už tradičně v tomto čase, připravilo oslnivou světelnou show. V blyštivém lesoparku mohou vidět miliony světýlek a užít si největší vánoční světelnou stezku v celém Londýně.

Čas načtení: 2025-01-10 10:04:58

Přijíždí inovovaná Tesla Model Y. Má světelnou lištu jako Cybertruck a první ji dostanou Číňané

Americká automobilka Elona Muska poprvé od jeho představení proměnila svůj elektrický crossover. Podívejte se na nový Model Y. Článek Přijíždí inovovaná Tesla Model Y. Má světelnou lištu jako Cybertruck a první ji dostanou Číňané se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2023-12-08 17:02:00

ArtCafé: Hvězdy jsme dali na zem – a tak jsme rožnuli ulice

O nočním městě, které prošlo razatní světelnou proměnou spolu s elektrifikací, vypráví kunsthistorička Eva Bendová, spoluautorka knížky Neony a světla reklam (Paseka, 2018). Filip Švácha se věnuje fotografování skla, během studia na Fakultě umění a designu UJEP zkoumal také noční město a jeho světlo. Zároveň příležitostně vede workshopy tzv. světelného graffiti. Oba se zastavují i temných zákoutí, kde vzlíná příšeří.Všechno z tématu Umění a kultura můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čas načtení: 2019-11-05 00:00:00

Odpočítávání začalo: první detaily nové generace Octavie odtajněny

Týden před světovou premiérou ukázala automobilka Škoda auto první detaily nové generace modelu Škoda Octavia. Poprvé nabídne čtvrtá generace bestselleru značky Škoda Full-LED-matrixové světlomety, které dostanou výraznou světelnou grafiku. Tou jsou dvě ostré linie ve tvaru písmene L, oddělující dv ...

Čas načtení: 2020-12-02 19:21:37

Fotografií roku 2020 se v soutěži Czech Press Photo stal snímek muže v dezinfekční bráně

Fotografií roku se v 26. ročníku Czech Press Photo stal snímek Romana Vondrouše z ČTK, který zachytil muže procházejícího dezinfekční bránou. Mezinárodní porota vybrala vítěze z více než pěti tisíc snímků od 288 autorů. „Fotografie roku má zobrazovat nejdůležitější téma uplynulého roku. Tou byla a stále je jednoznačně pandemie koronaviru. Asi každý očekával fotografii chodce s rouškou v prázdné Praze. Vítězný snímek však upozorňuje na současnou situaci trochu jinak a ve zkratce popisuje život, který nyní prožíváme. Účastník Národního průmyslového summitu 2020 konaného v Betlémské kapli prochází dezinfekční bránou. Výtvarně čistý obraz vyvolává pocity izolovanosti, únavy, rezignovanosti a obav. Klade otázky: Je toto norma? Součást nového běžného života? Jaká nás čeká budoucnost?“ shrnuje předseda poroty Joe Klamar. „Fotografii jsem pořídil 9. září 2020 v Betlémské kapli v Praze, kdy účastníci Národního průmyslového summitu museli projít dezinfekční bránou v souvislosti s epidemií koronaviru. Už při příchodu ke vstupu do Betlémské kaple mě tato scéna zaujala. Začal jsem rychle fotografovat příchozí, protože do začátku konference zbývalo pouze pár minut a většina účastníků již byla v sále. Dvě dezinfekční brány stály těsně za dveřmi a zrovna v tu chvíli do nich pronikal i sluneční svit, který v kombinaci s proudící dezinfekcí dotvořil zajímavou světelnou atmosféru. Měl jsem štěstí, že muž zachycený na snímku, jako jeden z mála příchozích, neměl nasazenu roušku a v jeho tváři se značily jakési odevzdané emoce a únava z této nelehké doby, kterou všichni procházíme,“ popisuje vznik fotografie Roman Vondrouš. V letošním ročníku bylo vypsáno sedm fotografických kategorií. Soutěžilo 288 fotografů, kteří přihlásili přes pět tisíc fotografií. Příspěvky byly přihlašovány elektronicky v průběhu celého měsíce září. Odborná mezinárodní porota pracovala ve dnech 14. až 15. října v galerii Czech Photo Centre ve složení Joe Klamar z Agence France-Presse, reportážní fotografka z USA Nicole Tung, australský fotograf Chris McGrath z Getty Images, český fotograf Herbert Slavík a šéf fotobanky ČTK Petr Mlch. Součástí soutěže je od počátku Grant Prahy – roční tvůrčí stipendium pražského magistrátu na fotografování proměn hlavního města. Postupně tak vzniká obsáhlá sbírka souborů fotografií, které dokumentují Prahu a její vývoj. Grant Prahy vybral osobně pražský primátor Zdeněk Hřib. Letošním držitelem se stal Amos Chapple, který získal Grant Prahy se svým projektem Střešní strážci Prahy. „Fotografický cyklus Střešní strážci Prahy je jedinečný v tom, že sice zobrazuje poměrně neměnné téma, jako je pohled na město a jeho panorama, zároveň ale rozehrává příběhy postav, soch, které na okolní prostor reagují. Hrdě se nad ním tyčí, hlídají ho a vzdávají mu hold. Zpřístupňuje také podmanivost našeho města z perspektivy, která je běžně lidem nepřístupná, zapovězená. Symbolicky nám tak tento svět otevírá,“ popisuje pražský primátor Zdeněk Hřib. Výstava vítězných a dalších vybraných fotografií 26. ročníku soutěže Czech Press Photo se uskuteční v prostorách Národního muzea. Výstava začne až následující rok.   VÝSLEDKY CZECH PRESS PHOTO 2020 AKTUALITA 1. místo: Lukáš Kaboň / Deník / Střelba ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO) Dvaačtyřicetiletý muž postřelil brzy ráno v čekárně traumatologické ambulance Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) celkem devět lidí, 10. prosince 2019 v Ostravě. Čtyři pacienti přišli na místě o život, tři další lidé podlehli způsobeným zraněním. 2. místo: Tomáš Benedikovič / Denník N / Kočner Marian Kočner obklopený zakuklenci u specializovaného soudu v Pezinku. 27. února 2020. 3. místo: Jaroslav Novák / TASR / Loučení s koronou Lidé se baví během hostiny za přibližně půlkilometrovým stolem na pražském Karlově mostě 30. června 2020. Velkolepá hostina měla být podle organizátorů jakýmsi symbolickým rozloučením s koronavirovou krizí.   REPORTÁŽ 1. místo: Roman Vondrouš / ČTK / Dezinfekce Účastníci Národního průmyslového summitu 2020 museli 9. září 2020 v Betlémské kapli v Praze projít dezinfekční bránou v souvislosti s epidemií koronaviru. 2. místo: Gabriel Kuchta / Deník N / JIP během pandemie koronaviru Zdravotníci a lékaři ošetřují pacienty nakažené covidem-19 na jednotce intenzivní péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, 29. března 2020. 3. místo: Jarmila Štuková / Váleční koně v Sýrii Podle Světové organizace arabských koní (WAHO) se z 8500 registrovaných arabských koní na 3000 ztratilo v syrské občanské válce.   KAŽDODENNÍ ŽIVOT 1. místo: Martin Divíšek / EPA / Praha za dob koronaviru Praha se vylidnila, lidé zpomalili, na Karlově mostě byla slyšet hučící Vltava. Celá země si musela zvykat na život v rouškách. 2. místo: Irena Zlámalová / Jeden rok v životě jedné holky Anně Julii Slováčkové byla diagnostikována rakovina prsu. Je jí 24 let. Fotografie zachycují devět měsíců jejího života s touto zákeřnou nemocí. 3. místo: Kevin V. Ton / Jízda historickou tramvají Povinnost používat roušky se vrátila. Česká republika, Praha, 12. září 2020.   UMĚNÍ A KULTURA 1. místo: David W Černý / Reuters / Cirk La Putyka během omezeného vycházení Členové umělecké skupiny Cirk La Putyka vystupují v ulicích Prahy, aby pobavili obyvatele, kterým vláda České republiky omezila pohyb z důvodu zpomalení rozšíření koronaviru. 2. místo: Matej Kalina / News and Media Holding / V první linii Slovenské Divadlo Andreje Bagara v Nitře po první vlně pandemie covidu-19 odehrálo představení pro personál z první linie, který se staral o lidi zasažené nákazou. Na představení se tak přišli podívat zdravotníci a záchranáři z Nitranského kraje. 3. místo: Zdeněk Dvořák / Humberto pod rouškou Cirkus Humberto je jediný cirkus, který čekal měsíc na štaci a doufal, že se situace změní. Ostatní cirkusy jsou od začátku zpět ve svých zimovištích. Nouzový stav je potkal těsně poté, co se cirkus v Brně postavil a bez jediného odehraného představení.   SPORT 1. místo: Richard Dömös / Sluneční hodiny Spojení času a pohybu. Noční fotka z Bratislavy u slunečních hodin zachycuje Michala Kovačoviče, jednoho z předních BMX jezdců Slovenska. 2. místo: Gabriel Kuchta / Deník N / Diváci sledují fotbal v autokině po obnovení nejvyšší fotbalové soutěže Fanoušci sledují zápas FC Viktoria Plzeň proti AC Sparta Praha v autokině v Plzni, 27. května 2020. 3. místo: Barbora Reichová / ČOV/ Nezlomní olympionici Série zachycující trénink a přípravu nejlepších českých sportovců během nouzového stavu způsobeného epidemií nemoci covid-19, díky čemuž byla plošně uzavřena veškerá sportoviště.   PORTRÉT 1. místo: Jano Stovka / Herci Genius loci Státního divadla Košice. Portréty herců. 2. místo: David Neff / MAFRA, a.s./ Sestřičky po službě na ARO „covidáriu“ v Nemocnici Na Bulovce Zdravotní sestry po službě na ARO „covidáriu“ v Nemocnici Na Bulovce. Zdravotníci bojují o životy pacientů ve dvanáctihodinových směnách ve speciálních ochranných skafandrech a jejich tváře devastují respirátory. 3. místo: Richard Dömös / Karanténa Tato série zprostředkovává pocity fotografa během návštěv svých nejbližších v období karantény.   ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1. místo: Petr Toman / Projekt Hydronaut Třináct let strávil Matyáš Šanda stavbou podvodní laboratoře, která bude sloužit i kosmickému výzkumu. V srpnu 2020 se stanice nazvaná DeepLab H03 poprvé ponořila. Dvojice potápěčů v ní strávila rekordních sedm dnů vyplněných vědeckými pozorováními. 2. místo: Tomáš Predajňa / Zlomený velikán V 16. století popsal kartograf Sebastian Münster ledovec Rhône jako děsivě obrovskou ledovou masu. 21. století je svědkem jeho zániku i pokusů o oddálení jeho konce. 3. místo: Martin Veselý / MAFRA, a.s. / Uzavřená zoo Koronavirová epidemie si vyžádala sérii přísných opatření i v Safari Parku Dvůr Králové, který byl od poloviny března pro návštěvníky uzavřený. Na snímku jde ošetřovatel krmit mládě marabu, proti mému fotoaparátu letí volavka obrovská.   PARTNERSKÉ CENY Canon Junior Award pro mladého autora získala Monika Řeháková za portrét s názvem Skrze. Cenu Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové získal Milan Bureš z týdeníku Respekt za sérii Medici na ulici. Cenu Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) získala Lenka Klicperová se sérií Turecká invaze. V rámci hodnocení letošního ročníku soutěže Czech Press Photo zároveň zasedala online pětičlenná dětská porota složená z členů Dismanova rozhlasového dětského souboru. Ta společně s mezinárodní porotou vybrala jako nejlepší snímek fotografii Matka borovic od Aleše Bílého. Speciální stipendium ČTK pro mladého autora nebo autorku do 26 let, které bude probíhat přímo v této agentuře, získal David Stejskal se sérií Medici na ulici. Nově soutěž Czech Press Photo začala spolupracovat se společností Samsung, která udělila cenu Davidu W Černému za sérii ze zrušeného Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Čtenáři časopisu Lidé a Země vybrali prostřednictvím online hlasování snímek Jaroslava Nováka Loučení s koronou. Nominované fotografie naleznete ZDE.  {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-04-09 09:04:14

Odtahy vozidel na dálnici: Stát se ve spolupráci dálničními parazity pokouší okrást řidiče

Ředitelství silnic a dálnic v roce 2015 rozdělilo dálnice na několik úseků a ve většině z nich zajistilo monopol vždy jedné předražené odtahové společnosti. Kverulant.org proti tomu opakovaně protestoval, a i jeho tlak přiměl ŘSD k podpisu smlouvy s Českou kanceláří pojistitelů o odstraňování překážek na některých dálnicích. Náklady jsou tak zaplaceny z povinného ručení a řidiči nehrozí, že by mu jeho pojišťovna odmítla hradit náklady na předražený odtah. Stále však není zcela vyhráno, v lednu 2020 se poslanec Josef Kott pokoušel zavést státní monopol na odtahy vozidel na dálnicích zákonem. Stále se vyskytují případy, kdy se stát ve spolupráci dálničními parazity pokouší okrást řidiče. Citujme svědectví jednoho z řidičů: „Stalo se to 1. 2. 2020 cca ve 22.00 hod., kdy se mi při cestě do Prahy na dálnici D1 na 168,5 km porouchalo auto AVIA. Odpadla mi kardanová tyč a byl jsem nucen odstavit auto na krajnici. Hned jsem volal své pojišťovně, která mi oznámila, že mi posílají svou smluvní odtahovou službu VEMAX. Mezitím však, cca ve 23.00 hod. přijeli policisté, kteří mi vzali papíry, auto označili světelnou šipkou a zavolali, navzdory mé informaci o očekávané odtahové službě od mojí pojišťovny, svou odtahovou službu JEREX. Odtahové auto přijelo velmi rychle, za asistence policistů mě naložili, přičemž policisté dali řidiči pokyn, aby mě odtáhl z dálnice k hotelu Annahof, a odešli. Nastoupil jsem do kabiny řidiče. V jeho kabině byla i jedna žena. Když jsme sjeli z dálnice a blížili jsme se k hotelu, řidič nechtěl zastavit, chtěl mě odtáhnout do servisu v Ostrovačicích, se kterým má můj kolega špatnou zkušenost, protože mu tam vykradli věci. S tím jsem nesouhlasil, byl jsem nucen vyskočit z vozidla a postavit se před auto. Mezitím už přijelo odtahové auto VEMAX od mojí pojišťovny. Řidič ‚státního‘ JEREXu mě nechtěl složit, pokud mu nezaplatím za ani ne 400 metrů 20 000 korun. Pak snížil částku na 10 000. S tím jsem samozřejmě nesouhlasil. Přijeli i policisté, ale ti se vyjádřili, že se jich to netýká, byl jsem už pryč z dálnice. Řidič JEREXu si přivolal telefonem partu čtyř mužů a jedné ženy. Tato skupinka se chovala skutečně agresivně. Požadovali peníze a nechtěli mě složit. Nejjemnější slova byla ‚máš prachy, hajzle?!‘. Naštěstí řidič ‚mojí‘ odtahovky zůstal se mnou, jinak by mě určitě fyzicky napadli. Po 2hodinovém handrkování mě nakonec za částku 5000 korun složili a odtahovka mojí pojišťovny mě připojila a odtáhla do servisu Kardany ve Velké Bíteši. Dodnes mi stoupne adrenalin, když si vzpomenu na tuto příhodu. Myslím, že je to typický příklad dálniční mafie.“ Jak už bylo řečeno, v lednu 2020 se poslanec Kott z Hnutí ANO pokoušel zavést státní monopol na odtahy vozidel na dálnicích zákonem. Jeho pokus sice nevyšel, ale další pokusy o okrádání řidičů ve velkém nejspíš budou následovat. Stojí za ním totiž propojení vládních politiků a soukromých firem. Obecně prospěšná organizace Kverulant.org je přesvědčena, že za Kottovým návrhem se ve skutečnosti skrývá odtahová společnost Pretol a šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. Podle pozměňovacího návrhu by policista musel nařídit provedení odtahu vozidla vždy smluvním partnerem ŘSD, tedy obvykle Pretolem nebo JEREXem. A to i v případech, když si řidič dokáže odtah zavolat sám. Policista by tak vždy musel zavolat odtahovku, kterou využívá správce dálnice, jímž je ŘSD. Jak by to asi vypadalo v praxi, popisuje výše uvedený příběh. Navíc pojišťovny mají zasmluvněny odtahy za rozumnou cenu a tu také z povinného ručení obvykle zaplatí. Předražené odtahy nařízené dálniční mafií budou odmítat proplácet. Řidič pak bude jen bezmocně sledovat, co se děje s jeho autem za jeho peníze. Další podrobnosti naleznete ZDE.    Autor je zakladatel a ředitel obecně prospěšné organizace Kverulant.org.

Čas načtení: 2020-01-22 06:00:13

Alejandro Jodorowsky: Kdeže ptáče nejlíp pěje (ukázka z knihy)

Román Alejandra Jodorowského Kdeže ptáče nejlíp pěje je považován za vrchol dosavadní prozaické tvorby tohoto polyedrického autora původem z jihoamerického Chile. V sevřené narativní formě se zde díky autorově originální, bájivé fantazii rozvíjí příběhy několika generací autorových sefardských a aškenázkých židovských předků, kteří na své pouti ze středověkého Španělska, přes Itálii, Litvu a Ukrajinu až do Argentiny a Chile počátku dvacátého století procházejí soustavnou řadou bizarních událostí, v nichž se mísí historie, mýtus, šílenství a surrealistická představivost. Vyprávěním defilují zázrační rabíni, šarlatáni, podvodníci, světci, cirkusáci, anarchisté, tanečníci, básníci, policisté, prostitutky, panovníci a politici, celé panoptikum postav pevně propojených vyprávěním, které s obdivuhodnou lehkostí a podmanivým magnetismem mísí evropskou historii s kánony chasidských legend a latinskoamerického magického realismu. Kniha, krom toho, že je výtečným románem, odrážejícím drsné sociální podmínky osidlování Jižní Ameriky, se zároveň snaží být i popisem formativní zkušenosti a konkrétním návodem na to, jak zacházet s rodinnými příběhy a s materiálem genealogického stromu každého čtenáře tak, aby přestaly být pastí stereotypních modelů a prostřednictvím psychomagické transfigurace se staly zdrojem emotivního bohatství a popudem k neustávajícímu vnitřnímu růstu.   Ukázka z knihy: PROLOG „Všechny postavy, všechna místa a všechny události (ačkoliv je občas pozměněno jejich chronologické pořadí) jsou skutečné. Tato skutečnost je však proměňována a vyzdvihována až na úroveň mýtu. Náš genealogický strom představuje z jedné strany past, která omezuje naše myšlení, naše emoce, touhy a materiální stránky života, a z druhé strany je pokladem, který v sobě skrývá převážnou většinu našeho vnitřního bohatství. Tato kniha, krom toho, že je románem, je i prací, která by, pokud bude úspěšná, chtěla posloužit k tomu, aby ji každý čtenář následoval, a tak prostřednictvím odpuštění proměnil svou vlastní rodinnou historii v hrdinskou ságu.“   Alejandro Jodorowsky   I. RODINNÉ KOŘENY MÉHO OTCE   V roce 1903 se moje babička Tereza, matka mého otce, rozhněvala na Boha a taktéž na všechny Židy z Jekatěrinoslavi na Ukrajině, protože v Něho i nadále věřili, navzdory smrtonosné povodni na Dněpru, při které utonul její milovaný syn Josef. Když voda začala zaplavovat chalupu, chlapec vytlačil na dvůr skříň a vylezl si na ni, jenomže skříň byla zevnitř zatížena třiceti sedmi svazky Talmudu a potopila se. Po pohřbu moje babička s manželem v patách a tisknouc k sobě Jakuba, Benjamína, Lolu a Fanny, čtyři drobečky, kteří jí zbyli a které na svět přivedla spíš z povinnosti než z lásky, vtrhla jak fúrie do synagogy, přerušila předčítání z devatenácté kapitoly knihy Leviticus, „Mluv k celé obci synů Jisraele a rci jim…“ a vykřikla: „Já to budu, kdo vám něco poví!“ Vběhla do té části, kam jí byl jakožto ženě vstup zakázán, protlačila se mezi muži, kteří v záchvatu dětinské hrůzy ukrývali své vousaté tváře pod bílé hedvábné šály, strhla si z hlavy paruku, praštila s ní o zem, odhalila vzteky rudou, lesklou lebku, s úšklebkem se sklonila nad pergamen Tóry a začla chrlit nadávky směrem k hebrejským písmenům: „Tvoje knihy lžou! Říkají, že jsi zachránil celej národ, že jsi rozevřel Rudý moře stejně snadno, jako když já rozkrojím mrkev, a přesto jsi pro mého ubohého Josefa nehnul ani prstem… A jelikož to nevinný dítě se přece ničím neprovinilo, tak co jsi mi tím chtěl jako dokázat? Že tvá moc je bez hranic? To už jsem věděla. Že seš neproniknutelný mystérium a já že mám osvědčit svou víru tím, že pokorně příjmu tenhle zločin? To teda nikdy! To může vyhovovat prorokům, jako byl Abrahám, ti jsou schopní přiložit nůž na hrdlo svejch dětí, ale ne ubožačce, jako jsem já. Jakým právem po mně něco takovýho chceš? Dodržovala jsem všech tvých 613 přikázání, myslela jsem na tebe ve dne i v noci, nikdy jsem nikomu neublížila, svý rodině jsem poskytla svatej mír domova, modlila jsem se při vaření i při úklidu, nechala jsem si ve tvým jménu vyholit hlavu, milovala jsem tě víc než vlastní rodiče, a co ty? To má bejt z vděku, to co jsi udělal? Před tvojí smrtonosnou mocí nebylo mý dítě nic víc než červíček, mravenec, muší pšouk. Ty neznáš slitování! Jsi zrůda! Stvořil jsi lid vyvolený jen proto, abys ho mohl týrat! Věčně se na náš účet jen bavíš! Ale s tím je teď konec! Mluvím k tobě jako matka, která všechnu naději ztratila, a proto se tě už nebojí! Proklínám tě a zříkám se tě! Chcípni si nudou! Zalez si do tý svý věčnosti, tam si můžeš tvořit a ničit vesmíry, hřímat a promlouvat, já už tě poslouchat nebudu! To platí jednou a provždycky! Ven z mýho domu, jediný, co můžu, je tebou pohrdat! Chtěl bys mě potrestat? I kdyby se mý tělo pokrylo vředama, i kdyby mě roztrhali na kusy a vnitřnosti hodili na pospas psům, na ničem z toho mi nesejde. Josefova smrt mě už zabila.“             Nikdo nic neřekl. Josef nebyl jedinou obětí. Ostatní teprve nedávno pochovali příbuzné a přátele. Můj dědeček Alexandr, po kterém jsem zdědil jméno jen z části, protože mi bylo dáno do vínku i otcem mé matky, rovněž Alexandrem, s nevýslovnou péčí osušil slzy, které se leskly na hebrejských písmenech jako průsvitné mandelinky, a několikrát se před shromážděním poklonil; s brunátnou tváří mumlal omluvy, které nikdo neposlouchal, odváděl pryč Terezu a snažil se jí pomoct se čtyřmi dětmi, které nesla. Ona je ale pustit nechtěla a přitlačila je na svá mohutná ňadra takovou silou, že se rozkřičely. Zavál bouřkový vítr, rozletěla se okna a do templu vlétl temný mrak. To mouchy z širokého okolí prchaly před náhlým deštěm.   Pro Alexandra Leviho (tehdy naše rodina ještě nosila příjmení Levi) nebylo odpadnutí jeho ženy od víry ničím víc než jenom další těžkou ranou osudu. Těžké rány osudu tvořily nerozlučnou součást jeho existence: snášel je jako stoik po celý život, bylo to stejně přirozené, jako mít ruce nebo vnitřnosti, rány osudu pro něj byly normální součástí skutečnosti. Nebyly mu ještě ani tři roky, když se maďarská služka Pirožka pomátla, vešla do pokoje, kde spala jeho matka Lea, a přitom ho držela v objetí a sekyrou ji umlátila. Horký proud krve zbarvil jeho nahé tělíčko doruda. O pět let později výbuch nenávisti, vyvolaný pověrou, že rabíni používají k přípravě nekvašeného chleba krev křesťanských dítek, vyplavil do ulic Jekatěrinoslavi hordu opilých kozáků, kteří zapálili vesnici, znásilňovali ženy a děti a za to, že odmítl poplivat Tóru, mlátili holemi do jeho otce Jákoba tak dlouho, dokud z něj nenadělali fialovou kaši. Ujala se ho Zlatopolská obec, abstraktní jednotka, žádná konkrétní osoba. Přidělili mu postel v náboženské škole a naučili ho dvěma věcem: dojit krávy – za svítání – a modlit se – po zbytek dne. Ty litry ranního mléka se staly jedinou mateřskou vůní jeho dětství, a aby se mu dostalo vůbec nějakého ženského pohlazení, naučil přežvýkavce, aby jej nahého olizovali svými tlustými, teplými jazyky…   Přednášet modlitby v hebrejštině bylo pro Alexandra utrpením, a to do té doby, dokud se on a Rebe nesetkali v Zásvětí… Přihodilo se to takto: od samého pohupování, při němž pobrukoval modlitby, kterým nerozuměl, Alexandr náhle pocítil, jak mu mrznou nohy, čelo hoří a žaludek se naplňuje kyselým vzduchem. Bylo mu stydno dýchat zhluboka s pusou otevřenou dokořán jak ryba na souši a padnout do mdlob před svými spolužáky, kteří těm textům rozuměli, oni ano, jestli ovšem jejich výraz hluboké víry nebyl jenom komedií, za niž si posléze slibovali chutnou večeři. Vynaložil nadlidské úsilí, nechal tělo, aby se dál klátilo, vystoupil z něj a ocitl se v čase, který nemíjel, a v prostoru, který byl bez rozměru. To vám byl objev, takováhle skrýš! Tady mohl přebývat v klidu, nic nedělat a pouze žít. Zakusil naplno, co znamená přemýšlet bez stálého tělesného ohrožení, bez potřeb těla, bez jeho přečetných obav a slabostí, bez pohrdání anebo soucitu druhých… Zatoužil se nikdy víc nevracet a zůstat tam, ve věčné extázi.   Skrze světelnou stěnu prošel muž oděný černě jak rabíni, měl však šikmé oči, žlutou pleť a dlouhý hladký plnovous. Počal se vznášet po jeho boku. „Máš štěstí, chlapče,“ řekl mu, „tobě se nepřihodí to, co se stalo mně. Když já objevil Zásvětí, nebylo nikoho, kdo by mi přišel poradit. Bylo mi stejně tak nádherně jako teď tobě a rozhodl jsem se, že se už nevrátím. To byla vážná chyba. Moje tělo, opuštěné kdesi v lese, bylo roztrháno medvědy, a když jsem pocítil znovu potřebu lidských bytostí, zpět už jsem nemohl. Byl jsem odsouzen, abych se potuloval po deseti stupních stvoření, zbaven práva zastavit se byť i na chvíli, jak nějaký potulný ptáček-žebráček… Jestliže mi ale dovolíš, abych se přivinul ke tvé duši, vrátím se společně s tebou. Na oplátku ti mohu být rádcem – znám zpaměti Tóru i Talmud – a ty už nikdy víc nebudeš sám. Souhlasíš?“             Jak by býval mohl říct ne, on, ubohý sirotek? Žíznil po lásce a přijal tedy Rebeho, Kavkazana, který to kdysi přehnal s kabalistickými studiemi, vydal se hledat svaté mudrce, kteří podle knihy Zohar dlí na onom světě, a zabloudil v labyrintu času. A v zákrutech nekonečné samoty se tenhle zatvrzelý poustevník naučil cenit si společnosti lidských bytostí, pochopil onu věčnou psí touhu po přítomnosti pána, zjistil, že bližní jsou formou potravy, že člověk bez člověka hyne duševním hladem. Když zase přišel k sobě, ležel Alexandr natažený na školní lavici. Profesor i spolužáci stáli kolem něj celí bledí, neboť se domnívali, že je mrtev. Zdálo se jim, že tlukot jeho srdce ustal. Dali mu napít sladkého čaje s citronem a zapěli na oslavu jeho zázračného zmrtvýchvstání. Rebe zatím tančil po místnosti. Krom mého dědečka jej nikdo neviděl, ani slyšel. Netělesný přízrak se tak zaradoval ze svého návratu mezi Židy, že se poprvé zmocnil Alexandrova těla a chraplavým hlasem přednesl děkovný žalm Hospodinu: „Tys byl naším útočištěm z generace na generaci…“ Zděsili se. Chlapec byl posedlý dybbukem! Bylo třeba vyrvat mu toho démona z útrob! Rebe si uvědomil svou chybu a tělo mého děda skokem opustil. Ačkoliv Alexandr protestoval a všem se snažil vysvětlit, že mu jeho přítel slíbil, že nikdy víc do jeho těla už nevstoupí, pokračovali dále ve vymítání. Potřeli ho sedmero druhy různých bylin, dali mu vypít odvar z kravských exkrementů, ponořili ho do ledových vod Dněpru a nakonec, aby ho zahřáli, mu připravili parní lázeň, při níž ho šlehali kopřivami. Ačkoliv ho považovali za uzdraveného, po určitou dobu vůči němu udržovali předsudečnou nedůvěru, jak ale dědeček postupně rostl, zvykli si na přítomnost jeho neviditelného společníka a začali se na něj obracet o radu, nejprve ve věcech interpretace Talmudu, později v záležitostech nemocí dobytka, a protože výsledky byly výborné, přešli na slabosti lidské, až jej nakonec ustanovili soudcem nad každou pří… Celá vesnice vychvalovala inteligenci a moudrost Rebeho, na Alexandra však zapomínala. A on, protože byl hluboce pokorný a nesmělé povahy, se nedokázal prosadit ani jako prostředník. Na večeře zvali Rebeho, ne jeho. Když vcházel do synagogy, ptali se jej, zda se dostavil rovněž Rebe, protože mudřec občas zmizel, aby navštívil jiné dimenze a porozprávěl si s duchy světců. Byl-li Rebe s ním, posadili ho do první řady, jinak ho nikdo ani neoslovil, ani mu nenabídl židli. Kavkazan prohlásil, že ze všeho nejvíce miluje pohled na děti. A tak rodiče, kteří přicházeli, aby se na něj obraceli se svými dotazy v chudičké Alexandrově světnici vedle stájí, s sebou přiváděli potomky umyté, načesané a vifintěné jako na šabat. Ta dětská přehlídka byla jedinou odměnou, které se mu dostávalo. Nikdo mu nedonesl ani jablečný koláč nebo kastrůlek s nadívanou rybou, ani talíř smažených jater. Nic takového. Existoval jen Rebe a neviditelným byl můj dědeček. A protože byl od kolébky zvyklý na přehlížení, nenaplňovalo ho to ani smutkem, ani radostí. Dojil krávy, modlil se a v noci, předtím než padl přemožen spánkem, vedl dlouhé rozhovory se svým zásvětním kamarádem. (...)   Alejandro Jodorowsky, básník, dramatik, spisovatel, loutkoherec, mim, tanečník, divadelní a filmový režisér, scenárista, autor komiksů, psychoterapeut, mystik, filosof a vykladač tarotu se narodil v roce 1929 v Chile v rodině židovských přistěhovalců z Ukrajiny. V roce 1953 odjel do Francie, kde se zapojil do kulturního života a poprvé vynikl jako scenárista a spolupracovník legendárního mima Marcela Marceaua. V šedesátých letech, kdy působil především v Mexiku, se etabloval jako avantgardní divadelní režisér, později na sebe upozornil rovněž experimentálními filmovými snímky Fanny a Liz, El topo a kultovním snímkem Svatá hora. Po návratu do Francie se proslavil jako autor komiksové science-fiction série Incal, jako vykladač tarotu a také jako iniciátor svérázné psychoterapeutické praxe, kterou nazval Psychomagie. Jeho publikace dnes již čítají přes stovku titulů a jsou překládány po celém světě. Román Kdeže ptáče nejlíp pěje byl poprvé publikován v roce 1992 a v českém překladu vychází poprvé.   Přeložil Martin Švehlík, nakladatelství Malvern, Praha, 2019, 1. vydání, 352 stran. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-10-20 21:14:22

Státní cenu za literaturu dostal Karol Sidon, cenu za překladatelské dílo Anna Kareninová

Na Nové scéně Národního divadla byli 20. října vyhlášeni laureáti státní ceny za literaturu a za překladatelské dílo a ceny ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění a architektury a za přínos v oblasti kinematografie a audiovize. Státní cena za literaturu: Karol Sidon Tento Dramatik, prozaik, scenárista, esejista, překladatel, vrchní zemský rabín a bývalý chartista a disident Karol Sidon dostal tuto cenu za celoživotní přínos české literatuře. Narodil se v roce 1942 v Praze. Vystudoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Pracoval v Československém rozhlase, v Krátkém filmu, v redakci Literárních listů a Listů. Za normalizace v manuálních profesích; publikace v exilu a samizdatu (prózy Boží osten, Brány mrazu, Evangelium podle Josefa Flavia). Od roku 1983 žil v Německu, později v Izraeli, po roce 1989 znovu v Čechách. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let zazářil jednak knihami Sen o mém otci a Sen o mně, jednak scenáristickou spoluprací s režisérem Jurajem Jakubiskem. Je autorem řady divadelních her (souborně Dramata, 2012). Po roce 2000 se realizoval znovu jako spisovatel (monumentální tetralogie Kde lišky dávají dobrou noc: Altschulova metoda, 2014; Piano live, 2015; Puzzle, 2016; Outsider, 2017) a rovněž jako překladatel (v roce 2012 vyšel jeho překlad Tóry pod názvem Pět knih Mojžíšových). Státní cena za překladatelské dílo: Anna Kareninová Překladatelka, esejistka, publicistka, autorka rozhlasových pořadů Anna Kareninová obdržela tuto cenu za dosavadní překladatelské dílo v oblastech krásné literatury a filmu. Narodila v roce se v roce 1954 v Praze a vystudovala francouzštinu a italštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracovala v redakci nakladatelství Odeon, jako šéfredaktorka revue Světová literatura a šéfredaktorka nakladatelství Český spisovatel. Do češtiny převedla tituly Guillauma Apollinaira, Marguerite Durasové, Reného Chara, Michela de Ghelderode, Tommasa Landolfiho nebo Nathalie Sarrautové. Poslední dekády se soustředí na překlady kompletního díla romanopisce Louise-Ferdinanda Célina a básníka Ezry Pounda (obojí pod hlavičkou brněnského nakladatelství Atlantis). Je autorkou monografie Céline v Čechách (2010). Zabývá se dlouhodobě i překlady filmovými (Antonioni, Fellini, Greenaway, Godard, Truffaut, Visconti ad.). Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla: Jan Nebeský Jan Nebeský dostal tuto cenu za invenční a inspirativní pojetí současné divadelní režie. Narodil se v roce 1953 v Roudnici nad Labem a vystudoval režii na pražské Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU). Jeho první angažmá bylo v Divadle Vítězného února Hradec Králové (dnes Klicperovo divadlo), poté v Praze režíroval v Divadle S. K. Neumanna (dnes Divadlo pod Palmovkou), v Divadle E. F. Buriana (dnes Divadlo Archa), v Činoherním klubu. Stěžejní bylo jeho tvůrčí období v Divadle Komedie. V posledních letech spolupracuje s Divadlem Na zábradlí, s Národním divadlem, Divadlem v Dlouhé, Divadlem NoD, se Studiem Hrdinů, Divadlem pod Palmovkou či Spolkem JEDL. Dosud režíroval na sto dvacet inscenací. V programu k inscenaci Nory Henrika Ibsena v Divadle pod Palmovkou Jan Nebeský uvedl: „Při inscenování je pro mne důležitý obraz. Obraz jako princip. Obraz dokáže nést metaforu k dalším vrstvám a proniká rychleji k divákovi. Jeho [Ibsenovy] hry jsou stále aktuální, vypovídají i o nás a našich problémech; ale nejsem mravokárcem. Nerad vysvětluji. Nerad poučuji. Rád se bavím a hledám společně s herci v materii textu i za ní.“ Jan Nebeský působil jako pedagog na Vyšší odborné škole herecké, přednáší na Katedře činoherního divadla DAMU. Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby: Jiřím Chvála Jiří Chvála dostal tuto cenu za celoživotní sbormistrovskou činnost a dlouholetou úspěšnou práci s hudebním dorostem. Narodil se v roce 1933 v Praze a po absolvování oboru dirigování na Hudební fakultě AMU působil jako sbormistr Českého pěveckého (dnes Pražského filharmonického) sboru. Systematicky s ním studoval světový repertoár sborových, oratorních i kantátových děl a spolupracoval při jejich realizaci s předními dirigentskými osobnostmi. Od roku 1967 stojí v čele Kühnova dětského sboru, s nímž pravidelně vystupuje na hudebních festivalech doma i v zahraničí a přivedl jej k vítězství v řadě světových soutěžních klání (Neerpelt, Princeton, Tolosa, Wuppertal). Spolupracuje s českými i zahraničními operními scénami, diriguje řadu dalších domácích a zahraničních sborových i orchestrálních těles a zasedá v porotách četných mezinárodních sborových soutěží. Významné je také jeho působení na katedře dirigování na pražské AMU (od roku 1958). Má na svém kontě imponující počet rozhlasových snímků a přes 30 nahrávek. Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění: Václav Cigler Václav Cigler získal tuto cenu za celoživotní výtvarné dílo, pedagogickou činnost a nezpochybnitelný přínos pro oblast výtvarného umění. Narodil se v roce 1929 ve Vsetíně a v letech 1951–1957 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru prof. Josefa Kaplického. V roce 1965 založil a do roku 1979 vedl ateliér Sklo v architektuře na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Václav Cigler patří k nejvýznamnějším autorům umělecké generace nastupující na počátku šedesátých let 20. století. Ve své tvorbě předjímal rodící se koncepty soudobého výtvarného vyjadřování (konstruktivní tendence, minimalismus, land-art, světelnou a kinetickou plastiku). Doménou jeho tvorby je práce s prostorem, se sklem, světlem a s vodou. Tvorba Václava Ciglera je zaměřena na plastické objekty z broušeného optického skla, návrhy a realizace osvětlovadel a šperků, kresby, projekty a kompozice pro architekturu. Své práce představil na mnoha samostatných a kolektivních výstavách v České republice a v zahraničí. Jeho díla jsou zastoupena v řadě významných soukromých i veřejných sbírek. Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury: Ivan Kroupa Ivan Kroupa tuto cenu obdržel za mimořádný autorský přístup v evropském kontextu a za přispění k rozvoji současné architektury prostřednictvím pedagogické činnosti. Narodil se 1960 v Kolíně a vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. Od roku 2008 je vedoucím ateliéru architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Jako výrazná osobnost české architektury se profiluje již od 90. let. K nejvýznamnějším realizacím patří DOX – Centrum současného umění v Praze, Hemodialyzační centrum Bulovka B. Braun, objekty tiskárny Karmášek v Českých Budějovicích, rodinné domy v Roudnici nad Labem atd. Z urbanistických projektů je to například Bažantnice Pražského hradu. „Jednotlivé projekty jsou dost rozdílné, nikdy se neopakují. Jsou stavěné z klienta a z místa. Do žádné škatulky se to podle mne strčit nedá. Každý klient a místo jsou jiní, proto je někdy architektura klidná, až jako by nebyla, jindy výrazná, až divoká. Společná linka, souvislost všech projektů je daná způsobem myšlení a práce,“ charakterizoval vlastní tvorbu v rozhovoru pro Českou televizi. Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize: Jiří Menzel a Jaroslav Kučera Jiří Menzel cenu dostal za „filmy, kterými se nesmazatelně zapsal do dějin české a světové kinematografie“ a Jaroslav Kučera in memoriam „za celoživotní ochotu experimentovat a osobitý kameramanský rukopis, kterým umocňoval vyznění kinematografických děl“. Režisér, herec a spisovatel Jiří Menzel se narodil v roce 1938 v Praze. Studoval režii na FAMU, kde v roce 1962 absolvoval u Otakara Vávry. V šedesátých letech 20. století patřil k tvůrcům filmové československé nové vlny. Jeho první celovečerní film Ostře sledované vlaky (1966) podle literární předlohy Bohumila Hrabala získal Oscara za nejlepší zahraniční film. Následoval trezorový film Skřivánci na niti (1969), natočený opět podle Bohumila Hrabala, který v roce 1990 získal cenu Zlatý medvěd na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. Další z jeho filmů Vesničko má středisková byl v roce 1985 nominován na Oscara. Vedle rozsáhlé filmové tvorby se také věnoval divadelní režii (Činoherní klub, Divadlo na Vinohradech) a vyučoval na FAMU. Je zahraničním členem Americké filmové akademie, nositelem vysokého francouzského uměleckého titulu Řád umění a literatury a držitelem Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. Jaroslav Kučera se narodil v roce 1929 v Praze. Patřil k nejvýznamnějším českým kameramanům. Od počátku své tvůrčí dráhy se prosadil invenčním autorským vyjadřováním a originálním vizuálním stylem. Tvořil s Vojtěchem Jasným (Až přijde kocour, Všichni dobří rodáci), Janem Němcem (Démanty noci), Jurajem Herzem (Morgiana), Zdeňkem Podskalským (Noc na Karlštejně), Oldřichem Lipským (Adéla ještě nevečeřela) a s dalšími významnými režiséry. Jako kameraman pracoval i pro televizi, vytvářel filmové dotáčky pro divadla, například pro Laternu magiku, vyučoval na FAMU. Jeho ženou a spolupracovnicí byla režisérka Věra Chytilová. Z jejich spolupráce vznikl snímek Automat svět z povídkového filmu Perličky na dně, filmy Sedmikrásky a Ovoce stromů rajských jíme. Za své dílo byl mnohokrát oceněn doma i v zahraničí. Zemřel v roce 1991 v Praze. {loadmodule mod_tags_similar,Související}  

Čas načtení: 2024-02-23 12:07:00

VIDEO: Prahu rozzářila show legendárních depešáků. Na pódiu to pořádně rozjeli

Dominantou celé show, která se odehrála v pražské O2 areně ve čtvrtek, bylo obrovské písmeno M. Členové kapely byli oblečeni do svých typicky černých barev, o to více ale barevný byl celý koncert doprovázený světelnou show, která místy až oslepovala všechny příchozí. Na videu je vidět, jak na celé představení reagují fanoušci, i průřez známých hitů, kde nemohl chybět ani Enjoy The Silence nebo Personal Jesus. Jaká byla v hale atmosféra, se podívejte sami.

Čas načtení: 2024-02-28 09:40:20

Koterovská v Plzni bude kvůli opravě kolejiště zavřená až do prosince

Od pondělí 4. března až do prosince bude pro tramvaje i auta uzavřena Koterovská ulice mezi kruhovým objezdem v Částkové ulici a křižovatkou se Sladkovského ulicí, v místě zvaném U Duhy v Plzni. Stavební firma tady bude opravovat tramvajovou trať, silnice, chodníky, vodovod, kanalizaci, veřejné osvětlení i světelnou signalizaci.

Čas načtení: 2024-03-08 08:38:00

Vlak v Olomouci začal hořet po srážce s kamionem: Cizinci hrozí 8 let za mřížemi!

Policisté navrhli obžalovat pětašedesátiletého řidiče polského kamionu za loňský střet s vlakem na přejezdu v olomoucké části Bělidla. Za obecné ohrožení z nedbalosti mu hrozí až osm let vězení, sdělil v pátek mluvčí policie Libor Hejtman. Kamion při střetu loni v říjnu narazil do palivové nádrže vlakové soupravy a vozy vzápětí pohltil mohutný požár. Při nehodě bylo několik lidí lehce zraněno. Škodu policie vyčíslila na více než 30 milionů korun. Nehoda se stala na přejezdu zabezpečeném světelnou signalizací bez závor, která podle inspekce byla v době nehody v činnosti.

Čas načtení: 2024-03-08 11:33:06

Policie navrhla obžalovat řidiče kamionu za srážku s vlakem na přejezdu v Olomouci

Policisté navrhli obžalovat pětašedesátiletého řidiče polského kamionu za loňský střet s vlakem na přejezdu v olomoucké části Bělidla. Za obecné ohrožení z nedbalosti mu hrozí až osm let vězení. Kamion při říjnovém střetu narazil do palivové nádrže vlakové soupravy a vozy vzápětí pohltil mohutný požár. Při srážce bylo několik lidí lehce zraněno. Škodu policie vyčíslila na více než třicet milionů korun. Nehoda se stala na přejezdu zabezpečeném světelnou signalizací bez závor, která podle inspekce byla v době kolize v činnosti.

Čas načtení: 2024-03-21 15:18:04

Příměstské autobusy si přepnou semafory v Brně na zelenou, zkrátí zpoždění

Chytrá zařízení pro rychlejší průjezd přes semafory v Brně využívají všechny vozy v městské hromadné dopravě. Ještě letos novými moderními krabičkami na komunikaci se světelnou křižovatkou vybaví i příměstské autobusy z regionu, které do krajského města pravidelně zajíždějí.

Čas načtení: 2024-04-04 09:18:14

Vše o světelné reklamě

Světelná reklama, představitelka dynamického spojení umění, technologie a marketingu, má za sebou zajímavou historii a neustále se rozvíjející budoucnost. Podíváme se na deset zajímavých témat spojených se světelnou reklamou, od technologických inovací až po mezinárodní...

Čas načtení: 2024-04-16 14:54:00

Ohňostroje rozzáří Brno. Nad přehradu vzlétne také rekordní počet dronů

Už po sedmadvacáté se lidé mohou v Brně těšit na světovou přehlídku ohňostrojů. Ignis Brunensis nabídne kromě uměleckých ohňostrojů i dronovou světelnou show. Zájemci si tuto jedinečnou podívanou užijí od 1. do 23. června. Letos také nad hladinou brněnské přehrady předvede show rekordní počet dronů.

Čas načtení: 2024-04-30 09:15:00

Společnost Medit uvádí na trh revoluční intraorální skenovací systém i900, který má ambici nově definovat způsob skenování v zubních ordinacích po celém světě

Soul (Jižní Korea)/Long Beach (Kalifornie) 30. dubna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - • Skener Medit i900 je vybaven špičkovou technologií pro plynulejší a snadnější skenování, pohodlnou manipulaci a lepší kvalitu snímkůSpolečnost Medit (www.medit.com), přední dodavatel dentálních 3D skenerů a digitálních stomatologických řešení, představuje intraorální skener Medit i900, který nastavuje nový standard rychlosti, přesnosti a komfortu."Výjimečnost systému Medit i900 spočívá v jeho elegantním unibody designu," říká Michael Lee, technický ředitel společnosti Medit. „V jeho jednoduchosti se skrývají komplexní inovace. Model i900 je lehký a snadno ovladatelný, přitom však nabízí ty nejmodernější technologie."Systém Medit i900 redefinuje proces skenování pomocí intuitivních funkcí dotykového pásu a dotykové podložky. Funguje bez tlačítek a umožňuje tak ovládání z libovolného úhlu, navíc se pohodlně vejde do rukou jakékoliv velikosti. I další pokročilé funkce tohoto skeneru zefektivňují práci a optimalizují péči o pacienty.• Model i900 se může pochlubit lehkou konstrukcí s hmotností pouhých 165 gramů, třemi velikostmi hrotů a vylepšenou ergonomií umožňující absolutní kontrolu nad skenováním z jakékoli pozice.• Optický motor 3. generace s 10bitovou kamerou poskytuje širší a hlubší zorné pole, vyšší přesnost a ostřejší detaily, ale zároveň zajišťuje plynulejší skenování. Umožňuje také bezchybné snímání v náročných podmínkách, jako je vysoce reflexní kov nebo krvácející měkké tkáně.• Využijte haptickou a světelnou zpětnou vazbu v reálném čase, ovládejte přístroj bez námahy pomocí 360° dotykového pásu a přizpůsobujte si jeho příkazy pomocí interaktivní dotykové podložky a dotykové nabídky.„Model i900 zjednodušuje skenování," říká Han Ryu, CGSO společnosti Medit. „Díky intuitivnímu 360° dotykovému pásu a dotykové podložce stačí lékařům pro využití všech výhod našeho převratného optického systému několikrát klepnout. Model i900 jsme navrhli tak, aby zákazníkům přinesl maximální pohodlí a efektivitu."Medit i900 je vybaven otevřenou softwarovou platformou Medit Link, která poskytuje přístup k sadě bezplatných stomatologických aplikací podporujících produktivitu a zlepšujících péči o pacienty. Systém také přináší adaptivní aktualizace softwaru pro vylepšování chytrých funkcí, konzultací s pacienty i komunikace s laboratořemi.Objednejte si přístroj Medit i900 ještě dnes a zažijte budoucnost digitální stomatologie: https://www.medit.com/medit-i900-intraoral-scanner/Podívejte se, jak Medit i900 funguje, na těchto nadcházejících akcích:• ThriveLive, Las Vegas, Nevada (2. - 4. května)• AAO, New Orleans, Louisiana (3. - 6. května)• CDA, Anaheim, Kalifornie (15. - 17. května)• BDCDS, Birmingham, Velká Británie (17. - 18. května)• SIDEX, Soul, Jižní Korea (7. - 9. června)• DDS Berlin, Berlín, Německo (28. - 29. června)O společnosti MeditSpolečnost MEDIT je celosvětovým poskytovatelem 3D intraorálních skenerů a digitální stomatologické platformy typu „vše v jednom", založené na její patentované nejmodernější technologii. Společnost také vyvíjí inovativní software pro digitální stomatologii, který podporuje spolupráci mezi zubními klinikami, výrobci technologií a laboratořemi.Společnost MEDIT již od svého založení v roce 2000 sídlí v jihokorejském Soulu. Společnost má rovněž zastoupení v Americe a Evropě, přičemž se může pochlubit celosvětovou sítí distributorů ve více než 100 zemích. Navštivte oficiální webové stránky společnosti MEDIT, kde najdete podrobné informace o produktech a softwaru MEDIT i oficiální kanály společnosti MEDIT na YouTube a sociálních sítích, kde na vás čeká další rozmanitý obsah.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2398335/Medit_launches_revolutionary_i900_intraoral_scanning_system_set_redefine_scanning.jpg Logo – https://mma.prnewswire.com/media/1798058/Logo_MEDIT_Logo.jpgKONTAKT: Hyeju Heather Son, hyeju.son@medit.com  

Čas načtení: 2024-05-14 15:13:36

Vlak sa vo Veľkom Mederi zrazil s kamiónom, zasahovať musel aj záchranársky vrtuľník

13.5.2024 (SITA.sk) - Dopravní policajti riešia zrážku nákladného auta a osobného vlaku na nechránenom železničnom priecestí so svetelnou signalizáciou vo Veľkom Mederi v okrese Dunajská Streda. Vo vlaku bolo v čase zrážky asi 50 cestujúcich. <em>„Rušňovodič a jeden cestujúci utrpeli zranenia,.....

Čas načtení: 2024-05-15 09:42:36

Policie v Miami láká nové kolegy. Na vůz značky Rolls-Royce

Policejní sbor v Miami Beach nasadil do náboru nových strážců zákona ten nejtěžší kalibr. V ulicích tohoto města totiž jezdí služební vůz značky Rolls-Royce, vyvedený v policejní livreji a osazený světelnou i zvukovou signalizací jako každé jiné miamské policejní auto.

Čas načtení: 2024-05-31 19:30:00

Bude po plastice na Andělu stékat krev? Praha vypíše uměleckou soutěž na úpravu kritizovaného díla

Červená barva symbolizující krev stékající po plastice nebo její přeškrtnutí skrze světelnou instalaci. Takto by si pražský radní pro kulturu Jiří Pospíšil (TOP 09) představoval doplnění kontextu ke kritizovanému uměleckému dílu ve vestibulu stanice metra Anděl v Praze na Smíchově.