EUR 24,620 || 
JPY 14,311 || 
USD 21,100 || <p>Americký herec Peter Sarsgaard dnes na festivalu v Karlových Varech uvedl film ze zákulisí americké politické žurnalistiky Jak nezískat Pulitzera. Za herecký výkon v něm v roli editora Charlese Lanea získal Sarsgaard nominaci na Zlatý glóbus. Americko-kanadské filmové drama z roku 2003 zachycuje skutečný příběh novináře Stephena Glasse, který v letech 1995 až 1998 publikoval v amerických médiích v čele s časopisem The New Republic víc než čtyři desítky zcela či částečně smyšlených reportáží.</p> <p class="sc-hGglLj kaQoBY">Čerstvý držitel Ceny prezidenta MFF Karlovy Vary Sarsgaard dorazil na jeviště Velkého sálu Thermalu za velkého aplausu přítomných diváků. U návštěvníků karlovarského festivalu to čtyřiapadesátiletý herec vyhrál už v pátek při příchodu na červený koberec, když se nezvykle dlouho a ochotně věnoval fanouškům.</p> <p class="sc-hGglLj kaQoBY">"Tenhle film, myslím, je i dnes vysoce aktuální, myslím, že jsme začali zaměňovat zábavu s žurnalistikou. Sledujeme zprávy a baví nás ta úzkost, když se blíží hurikán. Můj otec říkal, že zpravodajství by měla být nuda, a kolem toho se točí zápletka tohoto filmu, který je relevantní z pohledu, jak dnes zpracováváme média," uvedl Sarsgaard, který si projekci filmu Jak nezískat Pulitzera na festivalu sám vybral.</p> <p class="sc-hGglLj kaQoBY">Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary Sarsgaard přidá k řadě svých dalších filmových ocenění. Například role ve filmu Michela Franca Paměť, který mohli diváci vidět loni na karlovarském festivalu, mu vynesla Volpiho pohár za nejlepší mužský herecký výkon na filmovém festivalu v Benátkách.</p>
Čas načtení: 2025-07-05 23:12:00
Herec Peter Sarsgaard uvedl v Karlových Varech film Jak nezískat Pulitzera
Americký herec Peter Sarsgaard dnes na festivalu v Karlových Varech uvedl film ze zákulisí americké politické žurnalistiky Jak nezískat Pulitzera. Za herecký výkon v něm v roli editora Charlese Lanea získal Sarsgaard nominaci na Zlatý glóbus. Americko-kanadské filmové drama z roku 2003 zachycuje skutečný příběh novináře Stephena Glasse, který v letech 1995 až 1998 publikoval v amerických médiích v čele s časopisem The New Republic víc než čtyři desítky zcela či částečně smyšlených reportáží. Čerstvý držitel Ceny prezidenta MFF Karlovy Vary Sarsgaard dorazil na jeviště Velkého sálu Thermalu za velkého aplausu přítomných diváků. U návštěvníků karlovarského festivalu to čtyřiapadesátiletý herec vyhrál už v pátek při příchodu na červený koberec, když se nezvykle dlouho a ochotně věnoval fanouškům. "Tenhle film, myslím, je i dnes vysoce aktuální, myslím, že jsme začali zaměňovat zábavu s žurnalistikou. Sledujeme zprávy a baví nás ta úzkost, když se blíží hurikán. Můj otec říkal, že zpravodajství by měla být nuda, a kolem toho se točí zápletka tohoto filmu, který je relevantní z pohledu, jak dnes zpracováváme média," uvedl Sarsgaard, který si projekci filmu Jak nezískat Pulitzera na festivalu sám vybral. Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary Sarsgaard přidá k řadě svých dalších filmových ocenění. Například role ve filmu Michela Franca Paměť, který mohli diváci vidět loni na karlovarském festivalu, mu vynesla Volpiho pohár za nejlepší mužský herecký výkon na filmovém festivalu v Benátkách.
\nČas načtení: 2025-07-07 09:36:00
Proslavily ji šaty z minerálky. Topmodelka z ikonické reklamy se vrátila do Varů
Michael Douglas, Dakota Johnson, Peter Sarsgaard. Celá řada hvězd a celebrit ozdobila letošní filmový festival v Karlových Varech. Jednou z nich je topmodelka Hana Soukupová. Rodačka z Karlových Varů předváděla na molech všech předních módních domů, jako jsou Chanel, Dior, Gucci nebo Max Mara.
\nČas načtení: 2025-07-07 09:36:00
Proslavily ji šaty z minerálky. Topmodelka z ikonické reklamy se vrátila do Varů
Michael Douglas, Dakota Johnson, Peter Sarsgaard. Celá řada hvězd a celebrit ozdobila letošní filmový festival v Karlových Varech. Jednou z nich je topmodelka Hana Soukupová. Rodačka z Karlových Varů předváděla na molech všech předních módních domů, jako jsou Chanel, Dior, Gucci nebo Max Mara.
\nČas načtení: 2025-07-07 09:35:00
Proslavily ji šaty z minerálky. Topmodelka z ikonické reklamy se vrátila do Varů
Michael Douglas, Dakota Johnson, Peter Sarsgaard. Celá řada hvězd a celebrit ozdobila letošní filmový festival v Karlových Varech. Jednou z nich je topmodelka Hana Soukupová. Rodačka z Karlových Varů předváděla na molech všech předních módních domů, jako jsou Chanel, Dior, Gucci nebo Max Mara.
\nČas načtení: 2025-07-07 09:35:00
Proslavily ji šaty z minerálky. Topmodelka z ikonické reklamy se vrátila do Varů
Michael Douglas, Dakota Johnson, Peter Sarsgaard. Celá řada hvězd a celebrit ozdobila letošní filmový festival v Karlových Varech. Jednou z nich je topmodelka Hana Soukupová. Rodačka z Karlových Varů předváděla na molech všech předních módních domů, jako jsou Chanel, Dior, Gucci nebo Max Mara.
\nČas načtení: 2025-06-25 11:21:26
Karlovarský filmový festival oznámil další čtyři zahraniční hvězdy
Organizátoři Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech ve středu oznámili další podrobnosti k letošnímu ročníku. Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii si z něj odveze švédský herec Stellan Skarsgård. K dalším hvězdám letošního ročníku pak budou patřit Lucemburčanka Vicky Kriepsová a Američanka Dakota Johnsonová, plus ještě jeden gentleman: americký herec Peter Sarsgaard. KVIFF také vzdá poctu Jiřímu Bartoškovi (1947-2025).
\nČas načtení: 2025-06-25 17:00:00
Kryštof Mucha o hvězdách KVIFF: Michael Douglas přijede kvůli Formanovi, Dakota Johnson oželí spánek
Hollywoodská jména jako Michael Douglas, Dakota Johnson, Stellan Skarsgård, Peter Sarsgaard nebo Vicky Krieps letos dorazí do Karlových Varů. Nejde jen o červený koberec – každá z hvězd má k festivalu osobní vztah, kvůli kterému nabídku přijala. Výkonný ředitel Kryštof Mucha v rozhovoru pro Prostor X odhalil zákulisí jejich příjezdu i to, co pro ně tým festivalu chystá.
\nČas načtení: 2025-07-04 16:45:00
Glosujeme ŽIVĚ zahájení KVIFF: Festival vzpomíná na Bartošku, Aňa Geislerová vynese záhadné šaty
Právě dnes začíná Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Jedná se již o 59. ročník, který bude ale trochu hořkosladký. Poprvé po více než třiceti letech jeho novodobé historie proběhne bez festivalového prezidenta Jiřího Bartošky, který zemřel letos na začátku května. I jeho přáním bylo, aby vše ve Varech proběhlo jako dřív. A tak nechybí červený koberec, domácí i zahraniční hvězdy. Ty zastupuje herečka Vicky Krieps a herec Peter Sarsgaard. Tajemné šaty ve spolupráci s Pilsner Urquell vynese Aňa Geislerová. Slavnostní zahájení bude opět v režii bratří Cabanů, poprvé uvidíme letošní festivalovou znělku, zahajovacím snímkem je filmový rozhovor Musíme to zarámovat z roku 2021, ve kterém si s Bartoškou povídá producent Milan Kuchynka. Večer zakončí koncert La Roux a následný ohňostroj. Dění přímo z místa glosuje šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský a vedoucí kulturní rubriky Vojtěch Rynda.
\nČas načtení: 2025-07-04 16:45:00
Glosujeme ŽIVĚ zahájení KVIFF: Festival vzpomíná na Bartošku, Aňa Geislerová vynesla skleněné šaty
Právě dnes začíná Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Jedná se již o 59. ročník, který bude ale trochu hořkosladký. Poprvé po více než třiceti letech jeho novodobé historie proběhne bez festivalového prezidenta Jiřího Bartošky, který zemřel letos na začátku května. I jeho přáním bylo, aby vše ve Varech proběhlo jako dřív. A tak nechybí červený koberec, domácí i zahraniční hvězdy. Ty zastupuje herečka Vicky Krieps a herec Peter Sarsgaard. Tajemné šaty ve spolupráci s Pilsner Urquell vynese Aňa Geislerová. Slavnostní zahájení bude opět v režii bratří Cabanů, poprvé uvidíme letošní festivalovou znělku, zahajovacím snímkem je filmový rozhovor Musíme to zarámovat z roku 2021, ve kterém si s Bartoškou povídá producent Milan Kuchynka. Večer zakončí koncert La Roux a následný ohňostroj. Dění přímo z místa glosuje šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský a vedoucí kulturní rubriky Vojtěch Rynda.
\nČas načtení: 2025-07-04 16:45:00
Právě dnes začal Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Jedná se již o 59. ročník, který byl ale trochu hořkosladký. Poprvé po více než třiceti letech jeho novodobé historie proběhl bez festivalového prezidenta Jiřího Bartošky, který zemřel letos na začátku května. I jeho přáním bylo, aby vše ve Varech proběhlo jako dřív. A tak nechybí červený koberec, domácí i zahraniční hvězdy. Ty zastoupili herečka Vicky Krieps a herec Peter Sarsgaard. Skleněné šaty ve spolupráci s Pilsner Urquell vynesla Aňa Geislerová. Slavnostní zahájení bylo opět v režii bratří Cabanů, poprvé jsme viděli letošní festivalovou znělku s Bolkem Polívkou, zahajovacím snímkem byl filmový rozhovor Musíme to zarámovat z roku 2021, ve kterém si s Bartoškou povídal producent Milan Kuchynka. Večer zakončil koncert La Roux a následný ohňostroj. Dění přímo z místa glosoval šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský a vedoucí kulturní rubriky Vojtěch Rynda.
\nČas načtení: 2024-06-28 21:45:05
V rámci 58. ročníku karlovarského filmového festivalu se BMW po dvou letech vrací zpět na tradiční místo před Císařské lázně na adresu Mariánskolázeňská 2 v Karlových Varech. V expozici budou k vidění hned dvě novinky – nová generace BMW X3 a sportovní manažerský sedan BMW M5 – které se během filmového festivalu představí jen několik […]
Čas načtení: 2024-06-28 21:45:05
V rámci 58. ročníku karlovarského filmového festivalu se BMW po dvou letech vrací zpět na tradiční místo před Císařské lázně na adresu Mariánskolázeňská 2 v Karlových Varech. V expozici budou k vidění hned dvě novinky – nová generace BMW X3 a sportovní manažerský sedan BMW M5 – které se během filmového festivalu představí jen několik […]
Čas načtení: 2025-06-15 21:00:28
Turecko přímým letem z Karlových Varů na týden (all-inclusive). Zájezd od 8 990 Kč
Cestovní kanceláře Fischer a Exim Tours pořádají zájezdy přímými lety také z Karlových Varů. Aktuálně nejlevnější last-minute zájezd za 8 990 Kč na osobu se stravováním all-inclusive míří do hotelu Kleopatra Fatih 4* v tureckém letovisku Alanya. Přímý let společnosti Smartwings letí na letiště Antalya, odkud budete mít zajištěn transfer autobusem přímo do hotelu. V našem srovnávači máme kompletní nabídku zájezdů z Karlových Varů, která letos zahrnuje dvě země: Vyhledej zájezdy z Karlových Varů do Turecka Vyhledej zájezdy z Karlových Varů do Bulharska
Čas načtení: 2021-03-18 14:58:48
Barbora Šťastná: Zajímají mě příběhy, v nichž se přítomnost propojuje s minulostí
Bezmála dvacet let pracovala jako novinářka, osm let psala blog a od roku 2019 působí jako editorka Paměti národa a jak přiznává, v této práci se našla. Kromě toho se Barbora Šťastná věnuje také psaní knížek. Ta poslední Hezčí svět vyšla v roce 2020 a právě pracuje na další. Vyrůstala jste v Kynšperku nad Ohří a v Karlových Varech. Jak jste prožívala období svého dětství? Čím jste chtěla být? Nepamatuji se, čím jsem chtěla být jako malá, asi se to hodně měnilo podle toho, co jsem zrovna četla. Třeba když jsem četla Děti z Bullerbynu, chtěla jsem bydlet na vesnici a pracovat na statku. Ale pamatuji se, že jednou – to mi bylo asi sedm, osm let, jsem se ptala mámy, jak se v dospělosti shání zaměstnání. A máma mi odpověděla: „Přes známé.“ To mě úplně vyděsilo, protože jsem si pomyslela, že nemám žádné „známé“, kteří by mi pomohli sehnat práci, až budu velká. Utěšovala jsem se tím, že bych mohla dělat aspoň sekretářku u nás na základce, protože tam jsem měla známé – učitelky. Co vás přivedlo ke studiu scenáristky a dramaturgie na FAMU? Maturovala jsem v roce 1991, v době, kdy se najednou zdálo, že je všechno možné. Třeba i přihlásit se na uměleckou školu. Do té doby nás totiž výchovní poradci na všech stupních škol hodně tlačili ke studiu technických oborů, s argumentem, že nikam jinam se stejně nemáme šanci dostat. Ale po roce 1989 jsem najednou měla pocit neomezených možností, takže jsem udělala něco, na co jsem do té doby vůbec nepomýšlela – přihlásila jsem se ke studiu dramaturgie na DAMU. Kupodivu mě vzali. Po třech letech jsem se potom přihlásila na scenáristiku na FAMU. „Spisovatelství” se u nás nikde studovat nedalo a scenáristika mu byla nejblíž. Již během studií jste začala psát do různých časopisů o filmu. Začínala jste v časopise Týden, pak jste byla redaktorkou filmového měsíčníku Premiere, následoval časopis ELLE a poté jste byla šéfredaktorkou časopisu Moje psychologie. Jak vzpomínáte na svoji novinářskou kariéru? Moje psaní pro časopisy začalo jako z nouze ctnost. Na FAMU jsem od jisté doby měla pocit, že psaní povídek nebo scénářů se mi vůbec nedaří. Že prostě nemám talent na vyprávění příběhů. Takže jsem na tuhle stránku práce trochu rezignovala. O to víc jsem se zaměřila na teoretické psaní o filmu. To mě přirozenou cestou dovedlo k filmové publicistice… a odtamtud do redakcí nejrůznějších časopisů. A v nich jsem pracovala, když to počítám, skoro dvacet let. Uf, připadám si hrozně staře, když tohle říkám. Od roku 2019 jste editorkou Paměti národa. Co je vaší náplní a jak jste se k této práci dostala? Čtyři roky jsem dělala šéfredaktorku Mojí psychologie a dost mě to vyčerpávalo. Celý časopis jsme vyráběli v tříčlenné redakci, bylo to hodně práce a hodně stresu. Třeba při přemlouvání celebrit, aby nám poskytly rozhovor, nebo při schvalování fotek na obálku… Takže jsem chtěla odejít. A shodou okolností právě v té době jsem zahlédla inzerát hledající editora pro Paměť národa. V té práci jsem se opravdu našla. Mým úkolem je poslouchat nahrávky rozhovorů s pamětníky historických událostí a vytvářet podle nich psané texty pro náš archiv i pro různá média. Každý den poslouchám strhující příběhy z doby druhé světové války, stalinismu, šedesátých let, normalizace… co víc bych si mohla přát? Psaní vás provází skoro celý život. V dětském věku a dospívání jste rozepsala, jak jste někde přiznala, detektivku, cestopis a historický román. Napsala jste spoustu povídek a první vaše knížka Výlet do ptačího města vyšla někdy v 90. letech. A od roku 2010 jste skoro osm let psala Šťastný blog. Co vám přimělo psát právě blog? Bylo to ještě předtím, než naplno propukl boom sociálních sítí. Blog byl jednoduchý prostředek, jak si vytvořit svou vlastní platformu, prostor, kde si můžu publikovat, co chci a okamžitě mít zpětnou vazbu od čtenářů. V časopisech jsem psala to, co bylo potřeba, nebo co mi někdo zadal. Kdežto blog byl jako moje vlastní hřiště, kde si pravidla určuji já sama. Právě ze Šťastného blogu jste čerpala do knížky Šťastná kniha, která vyšla v roce 2013. Pak následovala Jak jsem sebrala odvahu a poté Dobrá tak akorát. A jak jste v jednom rozhovoru přiznala, jsou autobiografické. Další dvě – Láska pro samouky a Hezčí svět jsou fiktivní. Pracujete na další knížce? O čem ráda píšete? Ano, pracuji na další knize – měl by to být román, ve kterém se proplétá současný příběh s historií předchozích dvou generací. Jak už jsem zmínila, když jsem kdysi studovala na FAMU, ztratila jsem autorskou sebedůvěru, přestala jsem věřit, že dokážu vyprávět příběhy, které by někoho zajímaly. To byl taky důvod, proč jsem celá léta psala jen blogy a útržkovité fejetony. Teď, po mnoha letech, tu vypravěčské sebevědomí pomalu zase nacházím. Příběhy, které mě zajímají, jsou ty, v nichž se přítomnost propojuje s minulostí, odkrývají se různá rodinná tajemství. Na obálkách všech vašich knížek jsou krásné ilustrace výtvarnice a ilustrátorky Lely Geislerové, sestry hereček Ani a Ester Geislerových. Jak se vám spolu pracovalo? Na dálku! Lela je myslím velký introvert, stejně jako já. Měla jsem velkou radost, když souhlasila, že bude ilustrovat obálku Šťastné knihy. Ale naše komunikace probíhala převážně po e-mailech. Ve skutečném životě jsme se setkaly jen několikrát. Nějakou dobu jste v mládí pobývala ve Francii. Nejdříve jako au-pair a pak jako stipendistka na Sorbonně a díky znalosti francouzštiny jste přeložila několik knížek. A co dnes překládáte ještě? Ty knížky, které zmiňujete, jsem přeložila hlavně díky své neuvěřitelné drzosti. A díky tomu, že jsem si neuvědomovala, co všechno má skutečný překladatel znát a umět. Když dnes sleduji na sociálních sítích diskuse svých přátel, opravdových překladatelů, třeba Viktora Janiše a Michaely Škultéty, dost se červenám. Nicméně překládání mě opravdu těšilo. Ponořit se do cizího textu je jako nějakou dobu bydlet v cizí domácnosti, zjišťovat o jejím majiteli všechny nejintimnější podrobnosti, kam si dává chňapky na nádobí, co má v lékárničce… Ale už dlouho jsem nic nepřekládala a obávám se, že i ta moje francouzština poslední dobou trochu ztrouchnivěla. Jaká jste čtenářka? Dočetla jsem se, že se ráda vracíte ke knížkám Betty MacDonald a ráda čtete Francisce Scotta Fitzgeralda… Objevem posledních let je pro mě Elena Ferrante a její Geniální přítelkyně i další romány. A také Neil Gaiman, zrovna jsem dočetla jeho Oceán na konci cesty. Jako oddechovky mám ráda horory Stephena Kinga. A co chvíle volna, jak je ráda trávíte? Poslední rok je to – vzhledem k pandemii – hodně stereotypní. Pracuji z domova. Ráno cvičím jógu. Chodím běhat. Před rokem jsem se taky začala učit španělsky přes aplikaci Duolingo. Kurz španělštiny mi už brzy skončí a těším se, že pak budu pokračovat němčinou. A taky se těším, že snad už brzy – třeba příští rok – zase bude možné cestovat a že si ty jazyky vyzkouším v praxi. Barbora Šťastná se narodila se v roce 1973. Vyrůstala v Kynšperku nad Ohří a v Karlových Varech. Po gymnáziu v Karlových Varech, vystudovala scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Řadu let působila jako novinářka a od roku 2019 je editorkou Paměti národa. Napsala knihy – Šťastná kniha (2013), Jak jsem sebrala odvahu (2015), Dobrá tak akorát (2017), Láska pro samouky (2019), Hezčí svět (2020). Mluví anglicky a francouzsky a přeložila několik knih z francouzštiny. S rodinou žije v Praze. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-04-19 05:06:44
Strážníci z Karlových Varů si došlápli na dlužníky za pokuty. Zabavují značky a rozdávají botičky
Řada lidí stále ignoruje nutnost platit udělené pokuty. Ještě donedávna policie, státní i městská, neměla žádnou pravomoc, jak dlužníky k uhrazení pohledávek za pokuty donutit. To měla na povel jen Celní správa. Ovšem od začátku roku 2022 mají jak celníci, tak strážníci a policisté pravomoc odebírat dlužníkům registrační značky auta a tím je donutit svůj dluh […]
Čas načtení: 2024-06-29 12:42:11
Kafka, sérioví vrazi či horor o omlazování. Vybíráme, co zhlédnout na festivalu v Karlových Varech
Začal Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Abyste se neztratili v programu, vybíráme nejzajímavější filmy, které neminout. Článek Kafka, sérioví vrazi či horor o omlazování. Vybíráme, co zhlédnout na festivalu v Karlových Varech se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2024-07-07 09:43:17
Překvapiví vítězové, české Vlny nebo Aragorn. Toto byly hlavní momenty festivalu v Karlových Varech
Už 58. ročník filmového festivalu v Karlových Varech je u konce. Shrnuli jsme pro vás některé z nejdůležitějších momentů. Článek Překvapiví vítězové, české Vlny nebo Aragorn. Toto byly hlavní momenty festivalu v Karlových Varech se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2025-07-08 07:06:20
Uber dorazil do Karlových Varů a začíná speciální slevou.
Warning: Trying to access array offset on value of type null in /data/web/virtuals/320768/virtual/www/wp-content/themes/engage-mag/candidthemes/functions/hook-misc.php on line 123 Uber dorazil do Karlových Varů. Pohodlně po městě i během nejrušnějšího týdne v roce Uber vstoupil do Karlových Varů Služby společnosti Uber jsou nyní dostupné již v devíti městech v České republice: Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, Pardubice, Liberec a Karlovy Vary. Cestující v Karlových Varech mohou využít speciální nabídku –
Čas načtení: 2019-11-12 19:11:13
V pražských kinech Atlas a Evald startuje Týden ukrajinského filmu
Od úterý 12. 11. mohou diváci zhlédnout v hlavním městě nejlepší snímky současné ukrajinské kinematografie. Filmy, které zaujaly odborníky i diváky na mezinárodních festivalech a sesbíraly různá filmová ocenění, se představí během sedmi večerů od 12. do 18. listopadu v kinech Atlas a Evald. Zahajovacím snímkem festivalu bude Atlantida, která nabízí pohled do blízké budoucnosti ve válkou zničené zemi a jenž získala první cenu v sekci Horizont na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách a zvláštní cenu poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Tokiu. Režisér Valentyn Vasjanovyč neobsadil do filmu profesionální herce, ale lidi, kteří si skutečně prošli válečným peklem. „Mají to v očích a lze to vycítit z jejich chování. A já chtěl, aby tomu uvěřili i ti diváci, kteří válkou sami prošli,“ říká autor filmu. Hostem úvodního večera v kině Atlas bude hlavní filmový hrdina, válečný veterán Andrij Rymaruk. Andrij (34) byl mobilizován v roce 2015 a na frontě strávil půldruhého roku jako velitel oddílu rozvědky. Po ukončení služby začal pracovat v organizaci Vrať se živý, která pomáhá ukrajinským vojákům a veteránům rusko-ukrajinské války. Většina letošních snímků reflektuje nedávné události, spojené s tak těžkým tématem, jakým je válka. Trauma, které s sebou anexe Krymu a konflikt na východě Ukrajiny nesou, zpracovávají různými způsoby hned tři filmy, které modelují obraz Ukrajiny, kterou stojí za to poznat. Diváci se mohou těšit například na drama Cesta domů, které vypráví příběh otce přijíždějícího do Kyjeva, aby odvezl domů na Krym ostatky mrtvého syna zabitého ve válce na východě Ukrajiny. Na pozoruhodnou a nelehkou cestu s sebou bere i svého mladšího syna. Film vysílají Ukrajinci do boje o Oscara. Týden ukrajinského filmu nabídne ale také komedii Mé tiché myšlenky. Ta byla například na 54. ročníku MFF v Karlových Varech oceněna zvláštní cenou poroty v kategorie East of the West. Debut režiséra Antonia Lukiče, který bude hostem závěrečného večera festivalu, rozehrává na plátně nápaditou road movie, v níž prokazuje nebývalý cit pro budování tragikomických situací. Letos zaznamenal festival dvě novinky: poprvé bude jeho součástí výběr krátkometrážních snímků a Týden ukrajinského filmu zamíří i do Brna v termínu od 12. 11. do 2. 12. Všechny filmy budou uvedeny v původním znění s českými titulky. Vstupenky je možné zakoupit v online předprodeji jednotlivých kin i na jejich pokladnách v ceně 100 Kč. Festival otevře 12. listopadu v kině Atlas film Atlantida režiséra, scénáristy a kameramana Valentyna Vasjanovyče. Dramatická antiutopie se odehrává v roce 2025, rok po ukončení rusko-ukrajinské války, která zcela zdevastovala východní Ukrajinu. Život bývalého vojáka Serhije je rozerván na kousky, trpí posttraumatickým syndromem a těžce se sžívá s novou realitou. Ve filmu nehrají profesionální herci, ale lidé, kteří si skutečně prošli válečným peklem. „Mají to v očích a lze to vycítit z jejich chování. A já chtěl, aby tomu uvěřili i ti diváci, kteří válkou sami prošli,“ říká autor filmu, který měl premiéru na 76. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, kde v sekci Horizont získal první cenu. 13. listopadu jistě zaujme diváky v kině Evald Pan Jones, poslední film u nás dobře známé režisérky Agnieszky Hollandové. Polsko-britsko-ukrajinský politický thriller v hvězdném obsazení s Jamesem Nortonem, Vanessou Kirby či Peterem Sarsgaardem je příběhem mladého britského novináře Garetha Jonese, který se pod vlivem zpráv o úspěších sovětské industrializace chystá v roce 1933 do Moskvy s cílem pořídit rozhovor se samotným Stalinem. Následuje drsný střet se sovětskou mocí, smrt kolegy, který byl na stopě odhalení skutečného pozadí stalinských úspěchů, cesta na Ukrajinu a svědectví o hrůzách uměle vyvolaného hladomoru, které vydává po návratu v Londýně. Pravda o hrůzách života v Sovětském svazu naráží na nepochopení západních novinářů, ovlivněných stalinskou propagandou. Jones se nevzdává a svá odhalení svěřuje začínajícímu ambicióznímu spisovateli Georgi Orwellovi. 14. listopadu nabídne kino Atlas drama režiséra Narimana Alijeva Cesta domů. Krymský Tatar Nazim se po okupaci a anexi Krymu rozhodl odejít jako dobrovolník do armády a byl na východě Ukrajiny zabit. Jeho otec přijíždí do Kyjeva, aby odvezl ostatky mrtvého syna zpět na Krym. Ve filmu se mluví především krymskotatarsky, ale zazní také ukrajinština a ruština. Letos bude reprezentovat ukrajinskou kinematografii na Ceně Akademie (Oscar) v kategorii Mezinárodní film. V kině Atlas bude možné také zhlédnout 15. listopadu film Ilovajsk režiséra Ivana Tymčenka. Velitel útočné skupiny praporu Donbas Bišůt zraněný v bitvě o Ilovajsk jen zázrakem zůstane naživu. V okupovaném městě na něj pořádá hon ruský důstojník Runkov, pro kterého se tato válka stala osobní tragédii. Ten však nehledá spravedlnost, ale pomstu. Novinku v dramaturgii festivalu představuje Krátký metr z dílny projektu Pojízdné kino. 16. listopadu se v něm v kině Evald představí pět dokumentárních a krátkometrážních filmů s různou tématikou. Události, které se odehrály v Užhorodu v roce 1944, jsou tématem filmu Zůstat nemůžeme utíkat Maryna Lopušiny. Fingerman Ivana Šochy je krátkým vhledem do světa dětské fantazie. Knockdown Antona Skripce pojednává silvestrovský příběh apatického Savy v kostýmu praštěného Santa Clause. Dům Slovo, jak se jmenuje film Ihora Vysnevskeho, tak se říkalo charkovskému domu, ve kterém žilo více než 200 spisovatelů, umělců, básníků, hudebníků s rodinami. Po vpádu NKVD jedné noci v roce 1933 se domu po čase bude říkat Krematorium a jeho obyvatelům „rozstřílené obrození“. Mia Donna Pavlo Ostrikova je o šestačtyřicetileté Oksaně, jejíž život se převrátí naruby ve chvíli, kdy se z jejího manžela Tolika stane muž s duší sedmiletého chlapce. 17. listopadu se v kině Evald bude promítat Divoké pole, ukrajinsko-holandsko-švýcarské drama režiséra Jaroslava Lodyhina, natočené na motivyoceňovaného románu známého ukrajinského spisovatele Serhije Žadana Vorošylovhrad. Herman je nucen vrátit se do rodného města na Donbasu, kde se musí postarat o rodinný podnik – starou benzínovou pumpu. Nebude to ale vůbec jednoduché… Musí se postavit těm, kteří kousek po kousku zabírají půdu, aby z ní udělali kukuřičné pole nebo železniční trať, která nikam nevede. Festival zakončí 18. listopadu v kině Atlas vysoce ceněná komedie Mé tiché myšlenky, debut režiséra Antonia Lukiče. Za zvuků syntezátorové hudby rozehrává autor před divákem obrazově nápaditou road movie, v níž prokazuje nebývalý cit pro budování tragikomických situací. Vadym se živí nahráváním a prodejem nejrůznějších zvuků. Rád by do Kanady, a tak když přijde velkoryse honorovaná nabídka zaznamenat zvuky ukrajinských domácích zvířat a vzácného ptáka žijícího na Zakarpatí, vydává se na cestu, kterou mu trochu komplikuje matka… Film byl na 54. ročníku MFF v Karlových Varech oceněn zvláštní cenou poroty v kategorie East of the West, v národní soutěži na MFF v Oděse získal hlavní cenu a Irma Vitovska si odnesla cenu za nejlepší hereckou roli. Od 12. listopadu do 2. prosince budou mít možnost nejnovější ukrajinské filmy zhlédnout i diváci v Brně. Týden ukrajinského filmu jim nabídne, jak aktuální snímky, tak i filmy, které v minulých létech měli možnost vidět jen diváci v Praze. Festival se koná za podpory Ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny a Velvyslanectví Ukrajiny v České republice. TZ
Čas načtení: 2022-04-11 17:36:33
Ministerstvo kultury prohlásilo Dům Zlatý jelen v Karlových Varech za kulturní památku
Dům Zlatý jelen v Karlových Varech je jedním z posledních dochovaných objektů, které reprezentují období barokní až klasicistní zástavby města Karlovy Vary. V posledních letech prošel objekt citlivou obnovou. Pod dohledem památkové péče došlo během obnovy k radikálním změnám, které budově vrátili její původní barokní vzhled. Konstrukce domu je jednou z mála ukázek původního stavebního vývoje měšťanských domů lázeňského centra Karlových Varů. Po vyhodnocení všech podkladů dospělo MK k závěru, že dům Zlatý jelen svými hodnotami architektonickými, historickými i urbanistickými splňuje podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku. Rozhodnutí nabylo právní moci v únoru letošního roku. Dům Zlatý jelen je jedním z posledních dochovaných objektů, jež reprezentují období barokní až klasicistní zástavby města Karlovy Vary. Podle dendrochronologické analýzy lze budovu datovat do let 1789 – 1790. Objekt se zachoval ve svém hmotovém řešení, ve většině historických konstrukcí, v původní vnitřní dispozici a s celou řadou uměleckořemeslných prvků jako jsou výplně okenních a dveřních otvorů včetně kování. V posledních pěti letech prošel dům kompletní rekonstrukcí, která velmi citlivě navrátila budově původní vzhled. Hrázděná konstrukce, do nedávné doby skrytá pod omítkou, byla odhalena a opravena dle původního charakteru. Rovněž hrázděné štíty a sedlová střecha byly zrekonstruovány do původní podoby. Veškeré opravy byly provedeny s požitím tradičních technologií a postupů. Dřevěné prvky jsou ručně tesané, výplně jsou provedeny z dřevěných špánů s použitím hliněné mazanice. Střecha je pokrytá ručně štípaným šindelem. Zachované hodnotné uměleckořemeslné prvky byly repasovány nebo restaurovány. Dům je z památkového hlediska ukázkou vzorně provedené obnovy. Budova zaujímá též významnou urbanistickou polohu. Svým umístěním v samém jádru města, ve svahu nedaleko od hlavní promenády, dokládá původní rozvržení historické zástavby a zhodnocuje území Městské památkové rezervace Karlovy Vary. Pozemek, na kterém dům Zlatý jelen čp. 358 stojí, a který se stává rovněž kulturní památkou, je s budovou historicky spjat, tvoří s ní jeden nedílný celek a jeho památkové hodnoty se odvíjejí od památkových hodnot této stavby.
Čas načtení: 2022-01-27 14:43:49
Martina Novotná: Psaní je pro mě především neskutečný relax
„Pro mě je psaní především neskutečný relax, únik od reality, kam za mnou nemůžou každodenní povinnosti a starosti,“ přiznává autorka knižní detektivní série Moravské příběhy Jakuba a Viléma, která se odehrává v období vlády Václava II, Martina Novotná. Letos jí vychází historická detektivka Prokletí hradu Mydlovar, v níž se poprvé objeví vyšetřovatelská dvojice voják Martin a panoš Bohdan. Pocházíte z Karlových Varů a vyrůstala jste s bratrem. Od mala jste si ráda vymýšlela různé příběhy, které jste si pak psala, ale skončily na dně šuplíku. Co vás ještě bavilo a jak jste prožívala období dětských her? Díky bratrovi, který je o pět let starší než já, jsem měla kolem sebe vždy hodně kluků. I proto mi byly bližší spíše chlapecké zábavy. Hodně času jsme trávili venku, hráli různé hry, lezli po stromech atd. Když jsme bydleli v Krhanicích, často jsme chodili i k řece a snažili se chytat ryby do holých rukou. Musím se pochlubit, že se mi to občas i podařilo (úsměv). Vystudovala jste pražské česko-španělské gymnázium a pak Policejní akademii. Proč jste si vybrala právě studium kriminalistiky? V jednom rozhovoru jste řekla, že vás vždy lákaly různé záhady a jejich objasňování, a to byl jeden z důvodů… Myslím, že to byl do jisté míry důsledek dětství stráveného s knihami Karla Maye, kde bývá spravedlnost na prvním místě. Když jsem se pak rozhodovala, jakým směrem bych se chtěla v životě ubírat, padla volba na prosazování spravedlnosti. Však ono je to také taková záhada, objevovat, na čí straně vlastně je… K psaní jste se nakonec po letech vrátila. Jelikož se zajímáte o historii, zvolila jste historickou detektivku. Na svém kontě máte již čtyři příběhy odehrávající se v období vlády Václava II. ze série Moravské příběhy Jakuba a Viléma. Na myšlenku napsat vlastní příběh vás, jak jste někde přiznala, přivedla americká spisovatelka Ingrid J. Parker, s níž si několik let píšete. První knížka Vražda nepočestné panny vyšla v roce 2020, i když původně jste o vydání neuvažovala a příběh psala jen tak pro sebe. Jaký to byl pocit, když jste ji pak vydanou držela v ruce? Musím přiznat, že velmi zvláštní. Pořád jsem ji převracela v ruce a říkala si, že se mi to asi jen zdá, že za chvilku zazvoní budík a já se vzbudím. Stvořila jste dvojici šlechticů – českého Viléma z Frejštejna, později se jmenuje Vilém z Cornštejna a potulného loutnistu, z něhož se vyklube významný španělský šlechtic Jakub de la Vega. Dočetla jsem se, že připravujete další příběh této dvojice. Kdy se na něj můžeme těšit a co o něm můžete prozradit? Další případ Jakuba a Viléma je v plánu, nicméně nyní dostala přednost jiná vyšetřovatelská dvojice, a to voják Martin a panoš Bohdan. Jejich první příběh by měl v nejbližší době vyjít v nakladatelství Fortuna Libri pod názvem Prokletí hradu Mydlovar. Jak již jméno napovídá, bude se odehrávat na málo známém hradě Mydlovaru, který stával kousek od Nymburka a dochází na něm k podivným úmrtím, jejichž objasněním je pověřen právě Martin. Knihy Ďábel z Frejštejna, Vražda nepočestné panny a Prokletí jménem Rozálie mají také audio verzi a načetl je herec Milan Šmíd. Jak jste s ní spokojená a jaká byla s Milanem Šmídem spolupráce? Spolupráce byla tak příjemná, že v současné době dokončuje již čtvrtou knihu s názvem Démoni minulosti, která by měla být na trhu do konce zimy. Čím je pro vás psaní? Je to práce, koníček, relax, terapie? Nebo od každého něco? Pro mě je psaní především neskutečný relax, únik od reality, kam za mnou nemůžou každodenní povinnosti a starosti. Moderní mluvou by se dalo říci, že je to určitá forma psychohygieny. Při vysokoškolských studiích jste působila jako lektorka angličtiny a španělštiny na jazykových školách. Dnes učíte na ZŠ. Jak se vám kloubí práce učitelky a spisovatelky? Myslím, že tato povolání se výborně doplňují, celý život jsem pracovala s jazyky, to má vliv na vyjadřovací schopnosti či slovní zásobu. Což samozřejmě neznamená, že nikdy nemám pocit, že se nemůžu lidově řečeno vyžvejknout (úsměv). Práce učitele je přínosná i v tom, že se neustále setkávám s nejrůznějšími lidmi, kteří mi pak mohou být předlohou pro jednotlivé postavy či situace. Vašimi oblíbenými autory, jak jsem zjistila, jsou Robert van Gulik, Ingrid J. Parker a Umberto Eco. A co současná literární tvorba? Je někdo, kdo vás oslovil, jehož knížky byste doporučila si přečíst? Ze současných autorů bych uvedla Vlastimila Vondrušku, především pak jeho sérii s Oldřichem z Chlumu. Knihy s královským prokurátorem patří k těm, které v mé knihovně nesmí chybět. Jsou to takové milé příběhy, kde dobro vítězí nad zlem, člověk si při jejich čtení skvěle odpočine. Pokud mám náladu na něco ostřejšího, sáhnu po sérii Kapitána Steina a notáře Barbariče od výborného slovenského autora Juraje Červenáka. Co vám říká slůvko relax? Jak ráda trávíte chvíle volna? Také s knížkou v ruce a hrnkem dobré kávy? Vzhledem k tomu, že se nám v listopadu narodil třetí syn, tak teď slovo relax ve svém slovníku příliš nemám (úsměv). Pokud se ale vyskytne chvilka volna, nejradši ji trávím tvůrčím způsobem. Mám ráda nejrůznější výtvarné techniky, nejbližší jsou mi korálky, ze kterých vyrábím jak šperky, tak nejrůznější dekorace. Martina Novotná se narodila se 30. listopadu 1983 v Karlových Varech. V Praze vystudovala česko-španělské gymnázium a pak Policejní akademii obor Bezpečnostně-právní studia a kriminalistika (Mgr.). Rok působila na Katedře kriminalistiky jako odborný asistent. Nyní je učitelkou na ZŠ. Napsala knihy Ďábel z Frejštejna, Vražda nepočestné panny, Prokletí jménem Rozálie, Démoni minulosti. Je vdaná a má tři syny.
Čas načtení: 2021-11-08 09:48:17
Miloš Urban: Zda budu psát něco dál, to opravdu nevím a je mi to jedno. Bylo toho dost
Spisovatel, překladatel, redaktor, jehož romány Santiniho jazyk a Hastrman byly zfilmované Miloš Urban, chystá na příští rok napínavý prvorepublikový příběh z prostředí ústředních pražských jatek, dnešní tržnice v pražských Holešovicích. Na svém kontě má hezkou řádku titulů, které jsou plné napětí, tajemství, s detektivní zápletkou nebo nás zavedou do historie. Jak sám říká: „Žánry se nechávám inspirovat, nikdy však svázat.“ Narodil jste se v Sokolově, od dvou let vyrůstal v Karlových Varech, čtyři roky s rodinou pobýval na ambasádě v Londýně. Jak na ten čas vzpomínáte a jaké to je mít bratra dvojče? Co vás v dětství bavilo a čím jste chtěl být? Pobyt v Anglii vás ovlivní víc než narození v Sokolově. Nic proti tomu městu, v posledních letech šlo hodně nahoru, ale já tam nikdy nežil ani nebydlel. Naši se přestěhovali z Doks do Chodova u Karlových Varů, poněvadž otec jako montér tam získal na sídlišti byt. Chodov spadal pod porodnici ve Varech, ale ta byla v té době v rekonstrukci, a tak se odehrál v Sokolově. Medicína v roce 67 neměla dnešní techniku, nebo aspoň ne v Sokolově, proto lékaři varovali matku, že dítě bude velké a rozhodli o porodu císařským řezem. A pak jsme se s bráchou narodili dva podměreční. To nám tak nějak zůstalo. Jinak abych byl upřímný, od nějakých sedmi let mi vadilo, že jsem dvojče. Cítil jsem se krutě nesvobodně a cestu k bratrovi jsem našel zas až ve středním věku. Jo, a chtěl jsem být popelářem, a pak jsem někde viděl agitační nástěnku, a chtěl být hutníkem. Po gymnáziu jste vystudoval FF UK v Praze a po škole začínal jako redaktor v nakladatelství Mladá fronta a od roku 2001 jste v nakladatelství Argo: Co je náplní vaší práce v nakladatelství? Vybírat tipy na překlad a vydání u nás. Většinu nápadů vedení zamítne, ono je to hrozně riskantní, když podnik musí zaplatit krvavou zálohu, a pak se třeba titul nechytne. Ale už jsem na to zvyklý. I na tu nespravedlnost, když my tady vydáváme často úplné marginálie v doufání, že se to prodá a něco nám to vydělá, a angloamerický svět nás vůbec nebere vážně jako tvůrce, jako někoho, kdo má co říct. Ale asi taky počítají, prostě by to tamní čtenáře nezajímalo, nebo některé jo, ale bylo by jich málo a kniha by se prodávala blbě. Samozřejmě vybírat tituly je spíše nepříjemné, když nevíte, jak si povedou. Příjemná je redakce překladu, pokud máte dobrého překladatele, to je pak uspokojivá týmová práce. Peklo naopak je, když je překladatel jaksi nedostatečný, ale on může být dobrý, ale prostě se nepotkal s daným textem. Jenže k tomu všemu je ještě obrovské množství administrativy, odpovídání na maily, aktualizování vnitřního informačního systému, který vás nutí určovat termíny vydání, ale to je někdy těžké a ošidné, občas nemožné. Plus musíte načítat, aspoň v mém případě, původní české texty. K tomu bych poznamenal, že je to dnes lepší než před lety, kdy 98 procent bylo nepoužitelných. Dnes bych odhadl, že se to o nějakých 20 procent zlepšilo. A to je dobrý vývoj. Češi, a hlavně Češky, se naučili/y psát. Konečně. V roce 1998 jste debutoval jako spisovatel knihou Poslední tečka za Rukopisy a hned nato vyšel román Sedmikostelí. Od té doby jste napsal řadu hororových knih jako Hastrman, Stín katedrály, Lord Mord nebo KAR. Proč právě horor je pro vás tak fascinující? Někde jste přiznal, že jste se od malička rád bál věcí, které vás reálně neohrožují… a strach vás fascinoval od dětství. Já byl vždycky malý, bojavý, přecitlivělý. Všecko mě trápilo. Ale ohradil bych se vůči označení „horory“. Já s tím žánrem pracuju, ale i s jinými, detektivkou, tajemstvím, romancí, historickým románem. Nikdy to není jen to, nebo to. Žánry se nechávám inspirovat, nikdy však svázat. Je pravda, že strašidelný příběh nebo horor je mi nejbližší, ale to na věci nic nemění. Vždy se vyjadřuju k hororům v sobě. Akorát to v těch příbězích není moc poznat. Když jsem se bál reálných hrozeb, uchyloval jsem se k fantazii, ale byl to útěk, i když někdy tvůrčí. Měl jsem pocit, že když si vymyslím větší zlo, než které mi reálně hrozí – třeba šikana ze strany spolužáků nebo pedagogů –, nějak se s tím lépe vyrovnám. Ale pak to může působit až hystericky, třeba jako v KARu, který nikdo z mých karlovarských gymnaziálních spolužáků nepochopil. Jenomže šikana jako taková nemusí být jasná a vyslovená – stačí, když dítě má z učitele strach už proto, že učitel si vynucuje autoritu hrozbou, tj. výhrůžkami. A možná nejhorší na tom je, že ten učitel si někdy netroufne na vás, ale na někoho jiného, hlavně abyste to viděl a uvědomil si to. Knihu Santiniho jazyk zfilmoval Jiří Strach, román Hastrman režisér Ondřej Havelka, na filmovou verzi čeká taká hororový příběh Sedmikostelí nebo román Michaela. Kniha Pole a palisáda má audio verzi a načetl ji Josef Sommer. Pracujete na novém příběhu? Kde nacházíte inspiraci pro své napínavé příběhy? Inspirace je v éteru, buď ji chytnete, nebo ne. A i z těch chycených se jen zlomek přetaví do knížky. Jestli ty zmíněné filmy vzniknou, je taky tam, mně na tom nezáleží. Psaní a film jsou tak odlišné světy, že nemá smysl v tomto v něco doufat nebo si přát. Já bych s psaním už klidně skončil, po KARu jsem myslel, že už nebude nic. Ale jelikož miluju pražské Holešovice, kde jsem žil deset let a teď se musel odstěhovat, pocítil jsem potřebu nějak se s touto čtvrtí pořádně rozloučit. A tak jsem zvolil prvorepublikový příběh z prostředí ústředních pražských jatek, dnešní tržnice. Vyjde to příští rok. Zda budu psát něco dál, to opravdu nevím a je mi to jedno. Bylo toho dost. Na svém kontě máte také řadu překladů. Překládáte ještě? Překládám pro Argo Shirley Jacksonovou, titul Loterie a jiné povídky. Ty texty jsou staré, ale stále výjimečně dobré, naposled mě takové štěstí potkalo při překládání povídek Isaaca Bashevise Singera. Ono je potřeba se pořád něčím zabývat, když zrovna není nálada na psaní. Stal jste se známým a úspěšným autorem a kniha Sedmikostelí byla přeložena do několika jazyků (němčiny, nizozemštiny, maďarštiny, ruštiny, slovinštiny, bulharštiny, angličtiny…), Hastrman a Stín katedrály vyšly třeba ve Španělsku a také Lord Mord vyšel anglicky. Jaký je to pocit držet v ruce svoji knihu v cizím jazyce? Spíš útrpný, když tam kniha neuspěje. Ale s tím já nic nenadělám. Působíte jako redaktor, spisovatel a překladatel. Všechno je spojeno s psaním. Čím je pro vás psaní? Je to práce, koníček, terapie, relax? Je to život. Nevím, co jiného bych dělal, ani nic jiného neumím, když do toho započítám ten překlad a redigování. Dočetla jsem se, že jste náruživý čtenář. Co rád čtěte? Máte oblíbeného autora? Jako redaktor anglista musím neustále načítat anglicky psací autory, na víc mi moc nezbývá kapacita. Moje hvězdy jsou v poslední době dva Američani: Tom Franklin a Donna Tarttová. Jak rád trávíte chvíle volna? V jednom rozhovoru jste řekl, že vaším velkým koníčkem je fotografování… Jo jo, něco jsem se naučil, ale pořád je to málo, aby v tom člověk dobrý. Nejtěžší je najít si téma. A tady se to vlastně vrací k tomu psaní… Miloš Urban se narodil se 4. října 1967 v Sokolově jako Miloš Svačina a má bratra – dvojče Martina. Působí jako redaktor nakladatelství Argo, spisovatel a překladatel. Vystudoval FF UK v Praze (moderní filologie se zaměřením na literaturu na katedře nordistiky a anglistiky). Napsal knihy Poslední tečka za rukopisy, Sedmikostelí, Hastrman, Paměti poslance parlamentu, Stín katedrály, Santiniho jazyk, Pole a palisáda, Mrtvý holky, Michaela, Lord Mord, Boletus Arcanus, Praga Piccola, Urbo Kune, Přišla z moře, Závěrka, KAR. Je autorem divadelních her Trochu lásky a Nože a růže. Obdržel Cenu Mladé Fronty za překlad z angličtiny knihy Juliana Barnese Flaubertův papoušek a Cenu Magnesia Litera za román Hastrman.
Čas načtení: 2020-07-03 13:57:20
V listopadu proběhne mimořádná čtyřdenní filmová přehlídka: 54 ½ MFF Karlovy Vary
Přestože se řádný 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary (MFF KV) uskuteční až v roce 2021, příznivci největší filmové události v České republice se mohou těšit jak na léto, tak na letošní podzim. V rámci přehlídky TADY VARY ve vašem kině bude od 3. do 11. července v šestadevadesáti českých kinech promítnuto 16 filmů, které vybral dramaturgický tým MFF Karlovy Vary. Každý z vybraných filmů má pouze jedno exkluzívní představení, které proběhne ve všech zúčastněných kinech ve stejný okamžik. Představení jsou koncipována ve festivalovém duchu, budou doplněna streamovanými úvody, živě přenášenými besedami a do více než 40 míst se chystají rovněž osobní delegace z týmu organizátorů karlovarského festivalu. Ve dnech 18. až 21. listopadu se pak v Karlových Varech uskuteční 54 ½ MFF Karlovy Vary. „Přehlídka TADY VARY byla naší bezprostřední reakcí na situaci, kdy jsme chtěli zajímavé filmy z festivalového výběru přivést za diváky. Ale stále cítíme, že tou klíčovou hodnotou karlovarského festivalu je atmosféra setkávání a sdíleného filmového zážitku, kdy se dokážeme společně radovat, dojímat, bát se. Věříme, že nyní opět nastává čas, kdy můžeme být spolu,“ říká prezident MFF KV Jiří Bartoška. Speciální přehlídka se sice uskuteční v netradičním podzimním termínu, ale s obvyklou festivalovou atmosférou, na kterou jsou hosté a návštěvníci zvyklí. Organizátoři chtějí nabídnout to, co mají diváci na festivalu rádi a proč se do Karlových Varů opakovaně vracejí. Čtyřdenní nesoutěžní přehlídka představí 30 filmů, každý z nich bude v uveden dvakrát a promítat se bude v hotelu Thermal, Městském divadle Karlovy Vary, kině Čas a sále Grandhotelu Pupp. V plánu jsou také některé z tradičních akcí doprovodného programu. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Ve spolupráci s městem Karlovy Vary chtějí organizátoři festivalu připravit pro návštěvníky speciální pobytové balíčky. Program přehlídky TADY VARY ve vašem kině, seznam kin a další organizační podrobnosti najdete na www.kviff.com.
Čas načtení: 2019-07-20 18:05:06
Na Letní filmovou školu zavítá Noční král z Hry o trůny i režisér kontroverzního Kléru
Už v pátek 26. července otevře své brány 45. Letní filmová škola Uherské Hradiště (LFŠ). Jejími hosty budou i Vladimír Furdík, Noční král z kultovního seriálu Hra o trůny, a Wojciech Smarzowski, režisér nejnavštěvovanějšího polského filmu loňského roku Klér. Vladimír Furdík je světově proslulým kaskadérem, který spolupracoval s desítkami režisérů a stovkami hereckých hvězd. Diváci LFŠ budou mít možnost nahlédnout do tajů tohoto specifického filmového umění i natáčení seriálu Hra o trůny, kde Vladimír Furdík ztvárnil děsivého Nočního krále. Wojciech Smarzowski, jedna z nejvýraznějších osobností současné polské kinematografie, se do Uherského Hradiště vrací po dvou letech. Všechny jeho snímky se v Polsku řadí nejen mezi nejnavštěvovanější, ale také nejoceňovanější. Je čtyřnásobným držitelem filmové ceny Orel za režii a jeho nejnovější počin, sociálně-kritický snímek Klér, vidělo v Polsku už víc než pět milionů diváků. Film, který byl v Čechách k vidění spíš výjimečně, uvede na letošní LFŠ Wojciech Smarzowski společně se scenáristou Wojciechem Rzehakem. Zbrusu nová sekce Terrafestivalis má za cíl představit každý rok jinou národní kinematografii, která se v posledních letech výrazně etablovala na mezinárodní scéně. První takovou festivalově progresivní zemí, na niž se Letní filmová škola zaměří, je Bulharsko. „Pestrou žánrovou skladbu filmů tohoto poměrně malého, byť umělecky čile bujícího území předestřeme s náležitou komplexností. Od ležérně existenciálních dramat dospívajících i těch, kteří se i na prahu třicítky dospělosti brání zuby nehty, po alegorický příběh o zániku civilizace odehrávající se ve strnulém bezčasí dalekého Severu. Zamyšlení nad aktuálním i budoucím osudem vlasti přinese trojice ostře sociálních snímků předestírajících v civilním módu naléhavé problémy země a jejích cynických, bezbranných i svéhlavých obyvatel,“ říká programová ředitelka Iva Hejlíčková. Součástí sekce bude film Glory dvojice Kristina Grozevová a Petar Valčanov, která si letos z Karlových Varů za film Otec odvezla Křišťálový glóbus. Letní filmová škola je tradičně i místem, kde čeští a slovenští autoři uvádějí v předpremiérách své novinky.Letos uvede Marko Škop uvede svůj film Budiž světlo, který si z Karlových Varů odvezl cenu za nejlepší mužský herecký výkon a zvláštní uznání ekumenické poroty. Snímek z dokumentární soutěže karlovarského festivalu Dálava představí režisér Martin Mareček. Oba filmy vstoupí pod hlavičkou pořadatele LFŠ Asociace českých filmových klubů (AČFK) na podzim do českých kin. Promítat se budou i další dva filmy, které asociace chystá do distribuce: japonský animovaný film pro všechny generace Mirai, dívka z budoucnosti a hororový příběh Petera Stricklanda Takové krásné šaty, Diváky také čeká celovečerní debut Michala Hogenauera Tiché doteky s Eliškou Křenkovou v hlavní roli, česko-chilsko-francouzsko-korejská koprodukce Hra hosta loňské Letní filmové školy Alejandra Fernándeze Almendrase, roadmovie Staříc iMartina Duška a Ondřeje Provazníka či středometrážní akční snímek První akční hrdina režiséra Jana Haluzy. Festival uvede i epizodu z televizní série Jak si neposrat život s názvem Nonstop lahůdky, kterou natočil Jan Hřebejk s Miroslavem Krobotem a Eliškou Křenkovou v hlavních rolích, a středometrážní absurdní komedii Jiří, pes uprchlík režiséra Tomasze Wińského. Letní filmová škola nabídne svým divákům i široké veřejnosti dvě site-specific projekce. Hned v pátek 26. července proběhne v areálu zámeckého parku v Buchlovicích ve spolupráci s Národním památkovým ústavem Kroměříž open-air projekce kultovní pohádky S čerty nejsou žerty. Program začne už ve 20 hodin besedou s režisérem Hynkem Bočanem a představitelem jedné z hlavních rolí Ondřejem Vetchým. Ve středu 31. července pak festival ve spolupráci s platformou KineDok pořádá ve Skate parku u Sportovní haly projekci celovečerního dokumentu o zrodu tuzemské skateboardové subkultury King Skate, který získal Českého lva za nejlepší dokument- Film uvede režisér Šimon Šafránek a skejtová delegace. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Na letošní Letní filmové škole se AČFK po bezmála čtvrtstoletí rozloučí se svým Projektem 100, největší a nejprestižnější přehlídkou klasických filmů, které si v českých kinech nenechalo ujít kolem 850 000 diváků. Rozlučka se bude konat v letním kině na Masarykově náměstí ve čtvrtek 1. srpna, kdy festival uvede nejúspěšnější film poslední dekády přehlídky Pulp Fiction: Historky z podsvětí. “Projekt 100 procházel za dobu své existence několika dramaturgickými změnami, kterými jsme se snažili reagovat na vývoj v oblasti finanční náročnosti projektu, změny formátů či diváckých preferencí. A ačkoliv se tyto změny ukázaly být správnou cestou, neustálé zvyšování cen za práva a kopie filmů a snižování podpory Státního fondu kinematografie nás nakonec donutily projekt ukončit úplně. Mrzí nás to, ale na druhou stranu jsme hrdí, že se tak specifický projekt podařilo udržet celých dvacet čtyři let, přestože původně bylo plánováno deset ročníků,” říká předsedkyně AČFK a ředitelka LFŠ Radana Korená. Letní filmová škola každoročně svým účastníkům a místním obyvatelům připravuje také doprovodný program. I letos nabídne festival koncerty, divadelní představení, literární, dětský a herní program. Hudební program letos odstartují Monkey Business, kteří zahrají zdarma v letním kině na Masarykově náměstí. Další koncerty odehrají Please the Trees, WWW či Dunaj. Příznivcům vážné hudby zahraje Bennewitzovo kvarteto v kostele sv. Františka Xaverského. Divadelnímu programu bude dominovat HaDivadlo, které uvede hned dvě hry - Maloměšťáky ve Slováckém divadle a K antropocénu v netradičním prostoru schodů na UMPRUM. „Jsem moc ráda, že pokračujeme v tradici představování významných českých divadelních scén a po Divadle Na zábradlí, Dejvickém divadle, Huse na provázku a La Putyce představíme další významnou divadelní scénu,“ zdůrazňuje ředitelka Letní filmové školy Radana Korená. V Divadelním/literárním stanu odehrají svá představení divadelní soubory Continuo, Kampa a Improliga.
Čas načtení: 2024-03-13 09:40:05
Předzahrádky restaurací jsou v lázních vítané, ale jen za určitých pravidel
Regulovat vzhled předzahrádek je téma, které v současné době řeší na radnicích v Karlových Varech a v Mariánských Lázních. Tam mají provozovatelé restaurací ještě tři roky na to, aby splnili představy radnice, v Karlových Varech chtějí nový vizuál v praxi naplnit už v příštím roce. Ten letošní mají karlovarští restauratéři na přípravu.
Čas načtení: 2024-04-13 14:53:37
České hokejisty čeká v Karlových Varech druhý zápas proti Německu
Dnešní odvetný přípravný zápas českých hokejistů proti Německu odchytá v Karlových Varech gólman Lukáš Klimeš z Vítkovic, který bude v národním týmu debutovat. Premiéra čeká také útočníka Jáchyma Kondelíka z Českých Budějovic. Svěřenci kouče Radima Rulíka se budou snažit navázat na čtvrteční duel, který zásluhou hattricku útočníka Davida Tomáška vyhráli v Karlových Varech 3:0. Odveta na stejném místě začne v 17:10 a můžete ji sledovat v podrobné online reportáži na Sport.cz.
Čas načtení: 2024-05-20 10:30:00
Jak Rusové změnili Karlovy Vary
Dalším hostem podcastu Hlas na poušti je Karel Jelínek, právník z Karlových Varů, člověk s duší kovboje, který se kromě své profese stará o stádo koní plemena Appaloosa, přírodu a dění kolem sebe. V poslední době se jeho jméno dostalo do širšího povědomí zejména kvůli trestu od České advokátní komory. Ohradil se totiž proti tomu, jakým způsobem jméno české advokacie svým chováním poškozuje Jindřich Rajchl. V Karlových Varech je Karel Jelínek známý svým bojem proti porušování zákonů a předpisů ze strany ruských mafiánských struktur a jejich českých pomocníků.
Čas načtení: 2024-06-09 00:45:00
V Karlových Varech otevřeli GOEtrail, první cyklistickou trasu v lázeňských lesích
V Karlových Varech slavnostně otevřeli novou trať pro horská kola s názvem GOEtrail. Název odkazuje na místo, odkud trať vede, tedy na Goethovu vyhlídku nad městem. Zhruba tříkilometrová trať má tři trasy podle obtížnosti, takže by měla uspokojit zkušené cyklisty i jezdce, kteří se jízdě v terénu teprve učí. Podle radního Petra Bursíka (ODS) jde o první oficiální cyklistickou trať v lázeňských lesích Karlových Varů.
Čas načtení: 2024-06-09 00:45:00
V Karlových Varech otevřeli GOEtrail, první cyklistickou trasu v lázeňských lesích
V Karlových Varech slavnostně otevřeli novou trať pro horská kola s názvem GOEtrail. Název odkazuje na místo, odkud trať vede, tedy na Goethovu vyhlídku nad městem. Zhruba tříkilometrová trať má tři trasy podle obtížnosti, takže by měla uspokojit zkušené cyklisty i jezdce, kteří se jízdě v terénu teprve učí. Podle radního Petra Bursíka (ODS) jde o první oficiální cyklistickou trať v lázeňských lesích Karlových Varů.
Čas načtení: 2024-06-12 13:05:00
Mattoni orel u Karlových Varů má festivalový kabát
Na počest 58. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary dostal Mattoni orel u Karlových Varů novou podobu.