Dne 4. července 2025 zažila Česká republika mimořádnou událost – rozsáhlý výpadek dodávek elektřiny, který zasáhl zejména Moravu a část východních Čech. Operátor přenosové soustavy, společnost ČEPS, a.s., potvrdil, že šlo o poruchu v nadnárodní přenosové síti, která vedla k automatickému odpojení části spotřebitelů. Tento incident znovu upozornil na křehkost evropské energetické sítě a důležitost rychlých zásahů ze strany provozovatelů. V důsledku pádu fázového vodiče došlo dnes krátce před 12:00 k odpojení vedení V411 přenosové soustavy a následně k výpadku šestého bloku elektrárny Ledvice. V důsledku těchto výpadků došlo k přetížení vedení V208 a k odpojení vedení V401 v rozvodně Krasíkov. Následně nastalo […]
Čas načtení: 2024-09-02 14:08:45
Buďte připraveni V současné době máme výhodu, že naše nemovitost je stále napojena na elektrickou síť, takže můžeme kdykoliv chceme odebírat kolik potřebujeme elektřiny. Zároveň je to potřebné třeba pro. read more... Článek Výpadek dodávky elektřiny se nejdříve objevil na Berne.
\nČas načtení: 2025-07-16 15:55:00
Česko a blackouty: firmy spoléhají na štěstí, ne na jistotu
Praha 16. července 2025 (PROTEXT) - Z důvodu výpadku elektrické energie, jaký Česko zažilo při pátečním blackoutu, mohlo dojít i k nedostupnosti některých cloudových služeb, e-shopů či firemních CRM. Závislost na elektrické energii se ukazuje jako jedna z největších zranitelností digitální infrastruktury. Zatímco provoz některých služeb a systémů může být výrazně omezen, opravdu připravených společností se to týkat nemusí. Minuty, ani dny výpadku elektrické energie se jich nemusí týkat, stejně tak ani riziko ztráty důležitých dat. Klíčem je mít vybudovaný pokročilý systém záložního napájení, který dokáže digitální infrastruktuře zajistit chod nezávisle na dodávkách elektřiny klidně i na několik týdnů.Chytré firmy provozující servery na vlastní infrastruktuře by měly disponovat UPS, které pokrývají krátké výpadky napájení z veřejné sítě a jsou připraveny energii dodávat po omezenou dobu v rámci (desítek) minut. Starají se o to, aby byly firmy on-line, a krátkodobé, běžné výpadky ani nepostřehly. Při delším výpadku situaci zachrání diesel generátory, které mohou zajistit napájení prakticky neomezeně i v rámci několika týdnů. Takovým řešením disponuje vshosting, lídr v oboru hostingových služeb, jehož zákazníků se páteční blackout vůbec nedotkl.„Na výpadky elektrické energie jsme v našem vlastním datacentru připraveni. Disponujeme diesel generátory, které v případě blackoutu nahradí výpadek elektrické energie i v rámci několika týdnů,” říká David Lintimer, CSO vshosting.A dodává: “Datová centra musí fungovat. Navíc nejde jen o samotnou funkčnost stránek a aplikací našich klientů, ale i hrozbu poškození hardwaru, ztrátu dat nebo rozpad databází. A zatímco samotný blackout může trvat minuty, následky se pak řeší celé dny. A pro nás je ponechání důvěry našich klientů důležité. Proto jsme připraveni nejen na vteřiny, ale i na týdny bez proudu,“ říká David Lintimer, CSO vshosting. 60 % českých e-shopů blackout díky vshostingu nezaznamenalo"Dokonce disponujeme i záložním řešením našeho záložního řešení, díky zdvojení UPS i diesel generátorů. Poradíme si tedy i s technických problémem na jejich straně. Maximální ochrana dat je pro naše klienty klíčová,” doplňuje David Lintimer. „Máme i vlastní zásoby nafty do diesel generátorů.” Palivo pro jejich pohon je zajištěno na dva týdny provozu a samozřejmostí je nasmlouvané průběžné doplnění. Kdyby bylo zapotřebí diesel generátory používat delší dobu, systém umožňuje i jejich tankování při běhu. Při pátečním 4,5 hodinovém výpadku elektrické energie diesel generátory vshostingu spotřebovaly 1100 litrů nafty. I proto 60 % českých e-shopů výpadek při nakupování nezaznamenalo.Proč některé služby při výpadku běží a jiné ne?Z pohledu běžného uživatele může být záhadou, proč v době blackoutu některé weby a služby fungují a jiné ne. Odpověď je v kvalitě infrastruktury. Záložní zdroje energie nejsou levnou záležitostí – baterie zabírají celé místnosti a dieselové agregáty představují pro firmy značnou investici a náklady na provoz a pravidelné testování. Nafta také nemá neomezenou životnost a je tedy potřeba ji pravidelně měnit, i když není spotřebována. Právě proto některé menší firmy, ale i hostingy s vlastními servery, nemusí být na dlouhodobý výpadek připraveny.„U nás běží přes 8000 serverů, které zajišťují provoz celé řady digitálních systémů od e-shopů, účetních systémů, e-mailových služeb, až po cloudové aplikace. To je kritická infrastruktura internetu, kterou si nemůžeme dovolit odstavit. Proto do bezpečnosti investujeme miliony korun a pravidelně vše testujeme,“ představuje David Lintimer a dodává, že čtyřikrát ročně simulují kompletní výpadek elektřiny, včetně provozu pod zátěží. O společnosti vshosting: vshosting je přední poskytovatel cloudových a serverových řešení, specializující se pokročilé technologie Kubernetes, AWS, nebo GPU infrastrukturu pro AI aplikace. Společnost se zaměřuje na poskytování škálovatelných, bezpečných a environmentálně odpovědných IT řešení s vysokou dostupností pro firmy všech velikostí. Zdroj: vshosting ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
\nČas načtení: 2025-07-04 17:32:16
Zrestartujte svůj mobil. Výpadek elektřiny způsobil víc paseky, než byste čekali
Výpadek elektřiny ochromil i mobilní sítě. Operátoři O2, T-Mobile a Vodafone nasadili záložní zdroje a doporučují restartovat telefon pro obnovení nastavení.Přečtěte si celý článek: Zrestartujte svůj mobil. Výpadek elektřiny způsobil víc paseky, než byste čekali
\nČas načtení: 2025-07-04 13:56:00
Česko ochromil rozsáhlý blackout, zasedne krizový štáb. Kybernetický útok NÚKIB vyloučil
Českou republikou v pátek zasáhl rozsáhlý výpadek elektřiny. V Praze nejezdilo metro, to se ale po krátké době podařilo zprovoznit. Hasiči vyjížděli k mnoha případům, kdy lidé uvízli ve výtahu. Podle Dopravního podniku se výpadek aktuálně týká pravobřežní části hlavního města. Týká se ale i jiných měst v Česku. Blackout je podle informací e15 hlášen v Kutné Hoře nebo v Ústí nad Labem. Bez proudu je část Středočeského, Ústeckého nebo Libereckého kraje. Za blackout v hlavním městě může podle ČT24 výpadek na chodovské rozvodně ČEPS.
\nČas načtení: 2025-07-04 14:16:03
Šándor: Upozorňovali jsme na to, politici to neřešili. ČR na masivní výpadek proudu není připravena
Část Česka je bez elektřiny, bez proudu je například část Prahy, dále Středočeského, Ústeckého nebo Libereckého kraje. Část přenosové soustavy je bez napětí, výpadek postihl i některé rozvodny přenosové soustavy. Oznámil to provozovatel soustavy ČEPS. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu, uvedl ČEPS. Příčinou problémů byl pád fázového vodiče. Na některých místech, kde po poledni elektřina nefungovala, proud před 13. hodinou naskočil. Blackout patrně nebyl způsobený kybernetickým útokem, uvedl NÚKIB. Kvůli výpadku elektrického proudu uvedl Rakušan do pohotovosti Ústřední krizový štáb, uvedl to na síti X. Některé obchody musely kvůli výpadku proudu v části ČR zavřít. Metro, které před polednem zastavil výpadek proudu, se krátce po poledni opět rozjelo. V Liberci nejezdí kvůli výpadku proudu tramvaje. Pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor uvedl, že ČR na masivní výpadek proudu není připravena.
\nČas načtení: 2025-04-28 10:00:00
Španělsko a Portugalsko postihl rozsáhlý výpadek elektřiny
Foto: Lidi evakuují metro v MadriduTelefonování, semafory, španělský parlament a zpravodajské redakce jsou údajně postiženy, stanice metra se ponořily do tmy.Není to příliš dobrá zpráva pro odolnost evropských státůŠpanělsko a Portugalsko zasáhl rozsáhlý výpadek elektřiny, který podle provozovatelů rozvodných sítí přerušil dodávku elektřiny milionům lidí v obou zemích, včetně jejich hlavních měst, a zasáhl také části jihozápadní Francie.Výpadek v pondělí pozdě ráno vyřadil vlakovou dopravu, síť metra, telefonní linky, semafory a bankomaty. Nebylo bezprostředně jasné, co výpadek způsobilo ani kolik lidí přesně byl postižen.
\nČas načtení: 2025-07-04 13:28:12
Česko čelí masivnímu výpadku elektřiny! Nefunguje metro a lidé jsou uvězněni ve výtazích
Českou republiku dnes zasáhl rozsáhlý výpadek elektřiny, který ochromil značnou část území. Podle dostupných informací je bez proudu část Prahy, Středočeského, Ústeckého, Královéhradeckého a Libereckého kraje. Příčinou je porucha na páteřní síti vedení velmi vysokého napětí, kterou provozuje společnost ČEPS, zajišťující přenos elektrické energie po celé České republice do rozvoden. Doprava a infrastruktura v ohrožení […] Celý článek si můžete přečíst na Česko čelí masivnímu výpadku elektřiny! Nefunguje metro a lidé jsou uvězněni ve výtazích
\nČas načtení: 2025-07-04 13:58:16
Česko postihl masivní výpadek elektřiny. Postupně dochází k obnově
V centrálních a severních regionech České republiky, včetně Prahy, došlo k výpadku elektřiny, což způsobilo zastavení veřejné dopravy a uvíznutí lidí ve výtazích. (Foto:... Článek Česko postihl masivní výpadek elektřiny. Postupně dochází k obnově se nejdříve objevil na AC24.cz.
\nČas načtení: 2025-07-04 15:05:00
Česko zažilo rozsáhlý blackout, všechny rozvodny v zemi už jsou v provozu. Zasedne krizový štáb
Českou republiku v pátek zasáhl rozsáhlý výpadek elektřiny. Všechny rozvodny přenosové soustavy v Česku jsou zpět v provozu. Nyní se postupně obnovují dodávky elektřiny v distribučních sítích jednotlivých krajů. Oznámil před 15:00 provozovatel přenosové soustavy ČEPS. Výpadky elektřiny postihly kolem poledne části Prahy, Liberecký, Ústecký a Středočeský kraj a východ Čech. Přesnou příčinu potíží zatím energetici neznají.
\nČas načtení: 2025-05-11 16:14:00
Nový výpadek proudu připravil o elektřinu 30 tisíc obyvatel ostrova La Palmy
Po celostátní energetické krizi, která se odehrála 28. dubna, postihl španělské území nový výpadek elektřiny. (Foto: Depositphoto) Ostrov La Palma opět trpí následky masivního... Článek Nový výpadek proudu připravil o elektřinu 30 tisíc obyvatel ostrova La Palmy se nejdříve objevil na AC24.cz.
\nČas načtení: 2021-10-14 08:13:58
Zašmodrchané řetězce I. – energie
Milí čtenáři, máme nový parlament, ve kterém poprvé za historii ČR nesedí žádná tradičně levicová strana. Vznikající velekoalice by měla mít pohodlnou většinu 108 hlasů, a to ani nepočítáme s možností, že se ANO během následujícího volebního období nějak rozštípne a část přeběhlíků se dá k dispozici vládě výměnou za tu či onu výhodu. Opozici se tedy víceméně splnilo, co si přála. V této souvislosti mě ale poněkud tahá za oči pojem „Babišova drahota“, který trojkoaliční strany nasadily v předvolební kampani a zřídily si dokonce i vlastní doménu téhož jména. To je totiž přesně ten druh nálepky, který se může během pár let vrátit i s (inflačními) úroky. Ač toho chlapa nemám nikterak rád a je zcela patrné, že toho má na svědomí hodně, v případě celosvětové destabilizace ekonomiky po covidu je ČR něco jako plavec hozený do rozvodněné řeky. Manévrovat sice trochu může, ale o základním směru, kterým se bude řítit, rozhodují vnější živelné procesy podstatně silnější, než je on sám. Novou českou vládu čeká hned zpočátku pěkně divoká plavba a v takové situaci je nemoudré vštěpovat lidem představu, že „drahota“ je převážně dílem a zodpovědností českého premiéra. Jinak může být z „Babišovy drahoty“ během roku či dvou velmi snadno „Fialova drahota“. Schválně se pojďme podívat na pár těch zásadnějších problémů, aby bylo patrné, jak obtížná situace nás teď čeká. Dnes budeme hovořit o energii. Vzrůstá poptávka asijských zemí po plynu Ceny energií udělaly v posledních měsících strašlivý skok nahoru. I čeští dodavatelé už zdražují, jedna velká firma dokonce úplně zavřela krám (vzhledem k tomu, kolikrát mě nevyžádaně telefonicky otravovali s různými nabídkami, za ně moc plakat nebudu). Nárůst cen zemního plynu je natolik vážný, že továrny vyrábějící zemědělská hnojiva zastavují výrobu; to se může příští rok pro změnu projevit na cenách potravin. Jak bude vypadat nadcházející zima, čert ví. Ta loňská byla na severní polokouli studenější než obvykle, a to vedlo k vyčerpání části zásob plynu v Evropě i v Asii. Právě tento nedostatečný stav zásob je jednou z mnoha příčin, proč se teď ceny plynu urvaly z řetězu. Ale opravdu jen jednou z mnoha. Trh s plynem je globální a v uplynulých letech se řada asijských zemí začala přeorientovávat z uhlí na plyn, zvláště při vytápění domácností, ale i při výrobě elektřiny nebo v průmyslové výrobě. Vůbec se jim nedivím, vždyť zemní plyn hoří celkem čistě, kdežto uhelný kouř je hlavním původcem onoho klasického velkoměstského smogu, který se dnes už chce dýchat málokomu, ať už bydlí v Londýně nebo v Chennai. Ale tím pádem poptávka po plynu ze zemí jako Čína a Indie dlouhodobě roste (ano, i v té Indii). Problém s plynem zhoršuje skutečnost, že nastala celá řada zajímavých náhod, jejichž účinek se navzájem sčítá. Čínská ekonomika se po covidu začala zotavovat tak rychle, že v Číně vznikla krize v zásobování elektřinou. Ve snaze ji zmírnit začali Číňané shánět plyn a uhlí, kde se jen dá, čímž se cena obou komodit samozřejmě zvedla. Situace v Číně je natolik napjatá, že čínské úřady vpustily do země dokonce i milion tun australského uhlí, které předtím dlouhé měsíce bez užitku leželo na nákladních lodích; Čína se totiž loni rozhádala s Austrálií poté, co „klokani“ začali volat po nezávislém vyšetřování původu COVID-19, a pomstila se neoficiálním zákazem dovozu australského uhlí. (Milion tun je ovšem v poměrech obří čínské ekonomiky jen troška, odpovídající spotřebě za pouhých pár hodin; v roce 2020 se v Číně spálily skoro čtyři miliardy tun uhlí.) K zásobovacím problémům v jihovýchodní Asii přispívá skutečnost, že indonéské černouhelné revíry, zdroj poněkud podřadného, ale levného uhlí, poslední rok trpí opakovanými záplavami ohrožujícími těžbu. A abychom se podívali i mimo Asii, tak v Brazílii, zemi, která při výrobě elektřiny spoléhá především na vlastní vodní elektrárny, nastalo pro změnu sucho, takže i dvousetmilionová Brazílie teď shání plyn coby náhradu. Hrozí nedostatek uhlí To už se pomalu obloukem dostáváme do Evropy, ve které leží naše republika. Evropa se v průběhu minulých let obrátila zeleným obzorům vstříc a podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny začal růst. Jenže počasí je náladové a nenechá si poroučet. Obvykle větrná Británie byla letos postižena nedostatkem větru, takže ani větrníky na Severním moři moc nevyrábějí. To je vážný problém, protože větrná energie tvořila v Británii loni čtvrtinu veškeré výroby elektřiny (letos je to pouhých sedm procent, zdroj). Britská a norská elektrická síť se nedávno propojily kapacitním podmořským kabelem, protože řídce osídlené Norsko vyrábí obvykle tolik elektřiny ve vodních elektrárnách, že může levný proud vyvážet ke svým sousedům. Jenže v Norsku letos zase málo pršelo a hladiny přehrad v horách poklesly, takže Norům hrozí, že budou mít málo i pro sebe. Dokonce i v Německu produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů oproti loňsku poklesla. V této situaci nás měl zachránit plyn, protože plynové elektrárny se dají spustit víceméně na povel; byly tedy zamýšleny jako záloha pro případ, že obnovitelné zdroje nevyrábějí dost. Jenže plyn je zrovna drahý a není jej dost. A tak museli i vzorní Němci letos posílit výrobu elektřiny z černého uhlí, a to i přes rostoucí cenu emisních povolenek, která takto vyrobenou elektřinu prodražuje. Ale po uhlí je také globální poptávka, takže hrozí i jeho nedostatek. Německo však odstavilo poslední domácí černouhelný důl roku 2015 a uhlí už jen dováží. Tím pádem je na rozmarech světového trhu zcela závislé, což momentálně znamená „platit jako mourovatý“. Všimněte si prosím, jak zcela mimo naši (míněno českou) kontrolu všechny tyto vyjmenované jevy jsou. Nadcházející zima může dopadnout všelijak Tak to je, když se při výrobě elektřiny v čím dál větším procentu spoléháte na pánaboha, notabene na kontinentě, kde se na něj ani moc nevěří. Prvních pár procent solární a větrné energie se do sítě zapojí relativně snadno, ale kolem 20 až 30 procent už začínají být ty výkyvy docela bolestivé, a teď si jich užíváme naplno. A plyn, který je měl teoreticky utlumit, je momentálně naopak součástí problému. Nadcházející zima může dopadnout všelijak, aniž by s tím nějaký Babiš nebo Fiala mohli něco bezprostředně udělat. V nejlepším případě bude teplo a blátivo a velcí dodavatelé jako USA, Katar a Rusko nás ještě ke všemu zahrnou dodatečnými, zatím nenasmlouvanými zásobami, čímž udrží cenu plynu a potažmo tedy i elektřiny ve snesitelných mezích. (Samozřejmě se v takovém případě dá čekat, že kromě peněz zaplatíme za ten plyn navíc i nějakými politickými ústupky. Taková už je povaha strategických závislostí.) V nejhorším případě ale nastane mráz a bezvětří bez dodatečných dodávek plynu. To by asi musela vzniknout nějaká speciální evropská sociální dávka pokrývající zvýšené ceny energie, patrně zase financovaná na dluh, protože jinak by některým lidem hrozilo umrznutí. A Goldman Sachs varuje i před možností vyslovených blackoutů, které by žádná dávka nevyřešila. Rozhodně teď nemůžu vítězům voleb doporučit, aby v národu vzbuzovali dojem, že to, co se na nás právě nahrnulo, je „něčí“ drahota. Asi tak nejlepší, co teď mohou udělat, je lobbovat ještě intenzivněji v Bruselu za podporu jaderné energie, což už teď ČR spolu s dalšími zeměmi dělá; vzhledem k tomu, že tak činí i Francie, je celkem reálně možné, že Němci budou nuceni couvnout ze svých protijaderných pozic. Ale to je velmi dlouhodobé řešení, které ponese ovoce až za řadu let. Do té doby se bude konat ještě několik dalších voleb, které může vyhrát úplně někdo jiný. Nahrávat mu na smeč hned zpočátku je politický nerozum. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-05-21 14:30:00
Powertica a Veolia. Jihomoravský kraj v předstihu vybral dodavatele elektřiny na další roky
Centrální jihomoravský zadavatel CEJIZA vysoutěžil nové dodavatele, kteří do odběrných míst Jihomoravského kraje a jemu podřízených organizací budou v letech 2025 a 2026 dodávat elektrickou energii. Vítězem je v případě odběru ze sítě vysokého napětí Powertica Energie ze skupiny Sev.en, dodávku do míst na nízkém napětí zajistí společnost Veolia Komodity ČR.
Čas načtení: 2024-02-16 16:21:09
Mějte výdaje v domácnosti pod kontrolou: Průběžně sledujte spotřebu elektřiny
Příchozí faktury vás již nemusí překvapovat konečnou sumou. Pokud si jen trochu rozumíte s moderními technologiemi, s využitím dostupných nástrojů můžete jednoduše získat kontrolu nad výdaji za elektřinu. Poradíme vám, jak na to. Mějte energie pod kontrolou Když chcete ušetřit, musíte Read More Mějte výdaje v domácnosti pod kontrolou: Průběžně sledujte spotřebu elektřiny The post Mějte výdaje v domácnosti pod kontrolou: Průběžně sledujte spotřebu elektřiny first appeared on Radírna - Internetová online poradna.
Čas načtení: 2019-08-30 05:22:36
Ve chvíli, kdy musel francouzský prezident Emmanuel Macron ustoupit protestům žlutých vest a odložit ekologickou daňovou reformu, vstoupila na světovou politickou scénu patnáctiletá záškolačka Greta Thunbergová. Její školní stávka za klima od té doby poutá zájem médií a vytváří atmosféru, v níž by vládám mohlo snadněji projít zdražování energií a potravin výměnou za snížení daní miliardářům. Česko je politickou laboratoří Evropy. Již za vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS) parlament v roce 2007 schválil daňovou reformu, která by v současné atmosféře byla označována jako „ekologická“. Bez střelby do demonstrantů a barikád v ulicích u nás byla zavedena rovná daň z příjmů i uhlíkové daně. Rovná daň pomohla nejbohatším Čechům, Moravanům a Slezanům ušetřit na daních miliardy ročně zrušením třetí až páté sazby daně z příjmů. Mezní sazba byla předtím 32 %. Po reformě zůstala jen jediná sazba 15 %. Lidem s minimální mzdou tím stát naopak na daních z příjmů sebral několik stovek měsíčně. Před daňovým balíčkem ministra financí Miroslava Kalouska (tehdy KDU-ČSL) jsme z potravin, elektřiny, plynu, vodného a stočného platili státu 5 %. Po reformě DPH ze základních životních potřeb vzrostlo v několika krocích na 15 %. Stát tak z rodin tahá měsíčně o několik tisíc více. Nemalou měrou se o to postaraly i ekologické daně, které během projednávání Kalouskova reformního balíčku připojil ve Sněmovně cestou pozměňovacího návrhu jako poslanec ministr životního prostředí Martin Bursík (Zelení). Reformní balík nazvaný zákon „O stabilizaci veřejných rozpočtů“ obsahoval v jednom tisku změny 52 zákonů. Do jejich změti byly metodou „volně loženo“ připsány nové daně z plynu, z elektřiny a z uhlí. Místo stabilizace přinesla reforma růst státního dluhu. V roce 2009 skončilo hospodaření státu s rekordním deficitem ve výši 192 miliard. HDP poklesl meziročně o 4,8 %. S výjimkou Řecka se ČR z finanční krize, která vypukla v roce 2008, sbírala nejdéle v Evropě. Na rekordním růstu deficitu se podílelo i zavedení podpory pro tzv. ekologické formy výroby energie. Ještě během první vlády premiéra Mirka Topolánka, která nezískala důvěru Sněmovny, se poslanci Bursíkovi podařilo cestou pozměňovacího návrhu k novele spotřebních daní zavést osvobození biopaliv od spotřební daně. Zbohatly na tom firmy z koncernu Agrofert dnešního premiéra Andreje Babiše (ANO). Jako ministrovi životního prostředí se Bursíkovi navíc podařilo prosadit novelu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energií. Spotřebitelé byli zákonem přinuceni kupovat část energie vyrobené několikanásobně dráž v solárních a větrných elektrárnách. Výkupní ceny energií z těchto typů výroby byly garantovány státem. Kromě toho stát na výstavbu některých solárních a větrných parků přispěl i formou dotací. Celkově Bursíkovy „čisté energie“ zasekly do státního rozpočtu sekeru za 50 miliard ročně. Zhruba sedmkrát více se na solární barony složili občané v účtech za elektřinu. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Žluté vesty Ihned po svém nástupu do Elysejského paláce předložil Emmanuel Macron v květnu 2018 parlamentu daňovou reformu, kterou nazval „modernizační“ a „ekologickou“. Macron navrhl zrušit tzv. milionářskou daň, tedy mezní pásmo daně u příjmů nad 1 milion eur, která byla 75 %, a druhou nejvyšší sazbu, která činila 49 %. Ztráty za miliardy eur vznikající veřejným financím ze snížení daní nejbohatším chtěl kompenzovat především novou daní z elektřiny a vytápění a zvýšením spotřebních daní z paliv. Miliardy eur do rozpočtu mělo přinést i snížení maximální povolené rychlosti na silnicích a dálnicích a masivní nasazení pokutových radarů. Kromě toho Macron sliboval zavést dotační podporu ekologickým formám výroby elektřiny. Během projednávání daňové reformy sestavilo trio aktivistů Jacline Mouraudouvá, Priscilla Ludoská a Eric Drouet nezávislý tým ekonomů, který vypracoval analýzu dopadů připravovaných změn daní na běžné obyvatelstvo. Podle jejich výpočtů měl vládní balíček zvýšit životní náklady pracujících Francouzů průměrně o více než 250 eur měsíčně. Po zveřejnění těchto čísel v srpnu 2018 se ve Francii zformovalo hnutí žluté vesty a vypukly mohutné protesty. Vláda proti nim nasadila policejní těžkooděnce a vodní děla. Při násilných zásazích bezpečnostních složek vyrostly v ulicích Paříže a dalších měst barikády. Reakcí na brutalitu policie a četnictva byl růst podpory žlutých vest. Na demonstraci před závěrečným parlamentním hlasováním o daňové reformě se 17. listopadu 2018 v Paříži sešlo více než 300 tisíc lidí. Vláda proti demonstrantům kromě policie a četnictva nasadila i armádu. Při střelbě do demonstrantů gumovými projektily bylo zraněno 585 civilistů – z toho 16 s trvalými následky na zdraví. Účinek byl opačný, než vláda čekala. Účast na každosobotních demonstracích žlutých vest před Vánoci 2018 vzrostla na miliony osob v rámci celé země. V pátek 4. ledna 2019 policie zatkla zakladatele žlutých vest Erica Droueta. Za to, že při demonstraci 8. prosince 2018 vylezl na Vítězný oblouk, z něhož promlouval ke shromážděným demonstrantům, jej obvinila z výtržnictví a poškození národní kulturní památky. Uvěznění Droueta a obvinění Mouraudouvé a Ludoské ze škod za 4 miliony eur vyhnalo další den do ulic ještě více lidí. Vláda proti demonstrantům nasadila 85 tisíc policistů a vojáků s rozkazem použít granáty s nervově paralytickým plynem. Po ošetření zraněných a laboratorním rozboru bylo zjištěno, že granáty obsahovaly i složky zakázané Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní. Po zveřejnění informací o použitích zakázaných chemických zbraní hněv demonstrantů vyvrcholil. Stoupenci žlutých vest na většině silnic zdemolovali policejní radary. Při mimořádné demonstraci uprostřed týdne se protestujícím podařilo vniknout do úřadu vlády. Mluvčí vlády Benjamin Griveaux musel být evakuován vrtulníkem. Při sobotní demonstraci 12. ledna 2019 se žlutým vestám podařilo s pomocí vysokozdvižného vozíku vniknout do budovy ministerstva financí. Při „návštěvě“ demonstrantů z budovy vyletěly oknem tisíce vládních dokumentů, které byly před objektem spáleny. Spor rozhodla hrozba časově neomezené generální stávky. Odbory ji vyhlásily v reakci na zranění občana, který se kolem demonstrace vracel z práce a jemuž policejní granát utrhl 4 prsty na ruce. V pondělí 14. února prezident Macron částečně demonstrantům ustoupil. Vláda na jeho návrh schválila nařízení o odložení účinnosti daňového balíčku. Copaté beranidlo Ihned poté byl zájem médií přesměrován ke studentské stávce za klima, kterou na 15. březen 2019 vyhlásila patnáctiletá záškolačka Greta Thunbergová. Školní stávku za klima vymyslel a zorganizoval švédský aktivista Bo Thorén z organizace Fossil Free Dalsland (FFD). Podle vzoru USA, kde děti po střelbě ve škole v Parklandu na Floridě vyšly do stávky proti zbraním. Greta byla na akci najata, protože jako jediná z dětských aktivistů byla ochotna do ní jít i sama. FFD akci rozjela v srpnu 2018. Finančně ji podpořil Open society Fund maďarského miliardáře a měnového spekulanta George Sorose. Až do Macronova ústupu však Greta demonstrovala před švédským parlamentem sama. Zájem televizních kamer zorganizovali po Macronově prohře švédští akcioví spekulanti Ingmar Rentzhog a David Olsson. Na první místo zpravodajských relací jí pomohl inzertní vliv nadnárodních korporací z energetického strojírenství, jako je ABB. Peníze na kampaň a vlivné kontakty dodala i bývalá viceguvernérka švédské centrální banky Kristina Perssonová. S jejich pomocí se během měsíce podařilo přesměrovat zájem médií od lidové vzpoury žlutých vest proti zdražování k tématu údajné hrozby konce světa v podobě CO2. Mediální kampaň ovlivnila i volby do Evropského parlamentu, po nichž stanula v čele Evropské komise bývalá německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová (CDU). Funkce se ujala se záměrem prosadit uhlíkově neutrální EU. Poté, kdy Leyenová získala důvěru europoslanců, předložila německá vláda kancléřky Angely Merkelové (CDU) zákon o zavedení uhlíkové daně, která by zdražila ropná paliva až o 0,57 eur (15 Kč) za litr. Záměrem spolkové vlády je v zájmu „ochrany klimatu“ přeřadit maso ze snížené 7% sazby DPH do základní sazby 19 %. Nespí ani česká vláda. V meziresortním připomínkovém řízení už je návrh zákona o zvýšení Bursíkových ekologických daní. Pokud na podzim nepostaví v SRN barikády německé žluté vesty, tak to Babišově vládě projde stejně snadno jako letošní zrušení osvobození bytových domů se společným kotlem od ekologických daní. Parlament je schválil během protestu Milionu chvilek. Geislerová a Minář si toho ani nevšimli. {/mprestriction} Autor je publicista.
Čas načtení: 2024-02-22 09:59:11
Češi loni spotřebovali nejméně elektřiny za 14 let
Češi v loňském roce spotřebovali nejméně elektřiny za posledních 14 let. Čistá spotřeba činila 57,8 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což bylo meziročně o 4,1 procenta méně. Šetřily všechny kategorie odběratelů. Spolu s tím se snížila i výroba elektřiny, meziročně o deset procent. Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Kromě elektřiny loni podle předběžných údajů klesla i spotřeba plynu a tepla. Důvodem energetických úspor je podle odborníků především postupné zdražování energií i teplé počasí.
Čas načtení: 2024-07-15 08:56:03
Češi musí zbystřit: Masivní výměna elektroměrů v Česku: Nové možnosti sdílení elektřiny
Přibližně 1,5 milionu domácností v České republice čeká v následujících třech letech výměna starých elektroměrů za moderní "chytré" přístroje. Tato výměna se dotkne všech odběrných míst s roční spotřebou šesti megawatthodin a vyšší. Chytré elektroměry měří spotřebu elektřiny každých 15 minut, což umožňuje jak majitelům domácností, tak dodavatelům elektřiny mít okamžité údaje o spotřebě. The post Češi musí zbystřit: Masivní výměna elektroměrů v Česku: Nové možnosti sdílení elektřiny first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-09-02 14:08:45
Buďte připraveni V současné době máme výhodu, že naše nemovitost je stále napojena na elektrickou síť, takže můžeme kdykoliv chceme odebírat kolik potřebujeme elektřiny. Zároveň je to potřebné třeba pro. read more... Článek Výpadek dodávky elektřiny se nejdříve objevil na Berne.
Čas načtení: 2024-10-12 12:51:00
Faktury za elektřinu. Nové položky, vyšší ceny, tuší expert po zprávě z Bruselu
Mario Draghi ve Zprávě o konkurenceschopnosti EU uvádí, že Evropa zaostává za USA a Čínou ve velké míře i vinou vysokých nákladů na energie. „Ale nemůže přiznat, že hlavní příčinou je nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie,“ poukazuje na slabinu Draghiho závěrů energetický expert Vladimír Štěpán. Okolní státy, které jsou čistými dovozci elektřiny, ovšem mají podstatně nižší ceny elektřiny než Česko, které je čistým exportérem elektřiny. „To nelze vysvětlit jinak, než že tyto státy mají své národní vlády, které nenechávají své občany tolik okrádat,“ říká pro ParlamentníListy.cz Ivan Noveský.
Čas načtení: 2024-11-28 11:25:22
Jak poznat solidního dodavatele plynu a elektřiny?
Výběr správného dodavatele plynu a elektřiny je pro domácnosti i firmy důležitým rozhodnutím, které může mít vliv na vaše náklady i spokojenost s poskytovanými službami. V dnešní době, kdy existuje velké množství dodavatelů, je záhodno věnovat pozornost několika faktorům, které vám pomohou najít skutečně solidního poskytovatele. Jak tedy rozpoznat kvalitního dodavatele plynu a dodavatele elektřiny? […] The post <a></a>Jak poznat solidního dodavatele plynu a elektřiny? appeared first on Bydlimmoderne.cz.
Čas načtení: 2024-11-28 11:25:22
Jak poznat solidního dodavatele plynu a elektřiny?
Výběr správného dodavatele plynu a elektřiny je pro domácnosti i firmy důležitým rozhodnutím, které může mít vliv na vaše náklady i spokojenost s poskytovanými službami. V dnešní době, kdy existuje velké množství dodavatelů, je záhodno věnovat pozornost několika faktorům, které vám pomohou najít skutečně solidního poskytovatele. Jak tedy rozpoznat kvalitního dodavatele plynu a dodavatele elektřiny? […] The post <a></a>Jak poznat solidního dodavatele plynu a elektřiny? appeared first on Bydlimmoderne.cz.
Čas načtení: 2025-01-14 09:00:00
Plány na výstavbu zařízení na maření elektřiny v době její záporné ceny [1] jsou výsledkem nepřipravenosti České republiky na přebytky levné elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle Hnutí DUHA však nelze vinu přisuzovat obnovitelným zdrojům, ty naopak výrobou levné domácí elektřiny pomáhají ekonomice i energetické bezpečnosti. Příčinou je absence legislativy a koncepčního přístupu k akumulaci energie do baterií; ohřívání vody v domácích bojlerech i zásobnících v teplárnách či výroby zeleného vodíku a také flexibilitu, tedy chytré přizpůsobování spotřeby výkyvům cen za dodávky elektřiny. Řešením je tyto inovace urychleně zavést.Česká republika měla povinnost transponovat EU směrnici 2019/944 [2], která zahrnuje ustanovení týkající se akumulace energie a flexibility, nejpozději do 31. prosince 2020. Je rok 2025 a novela zákona zvaná Lex OZE 3 je nyní v Senátu a ustanovení umožňující zapojení akumulace do trhu s elektřinou nabydou účinnosti až půl roku po zveřejnění novely ve Sbírce zákonů ČR (zpoždění téměř pět let), ustanovení k flexibilitě ještě později.
Čas načtení: 2025-02-18 10:46:00
Propad spotřeby elektřiny a plynu v Česku se zastavil, uvádí zpráva ERÚ
Dva roky rekordních poklesů spotřeby elektřiny a plynu v Česku skončilo. Většina kategorií odběratelů v loňském roce spotřebovala meziročně více energie a to jak elektřiny, tak i plynu. Naopak výroba elektřiny se loni snížila. Prozatím Česko stále více elektřiny vyváží, než dováží, uvádí v tiskové zprávě Energetický regulační úřad (ERÚ).
Čas načtení: 2025-02-18 10:46:00
Propad spotřeby elektřiny a plynu v Česku se zastavil, uvádí zpráva ERÚ
Dva roky rekordních poklesů spotřeby elektřiny a plynu v Česku skončilo. Většina kategorií odběratelů v loňském roce spotřebovala meziročně více energie a to jak elektřiny, tak i plynu. Naopak výroba elektřiny se loni snížila. Prozatím Česko stále více elektřiny vyváží, než dováží, uvádí v tiskové zprávě Energetický regulační úřad (ERÚ).
Čas načtení: 2025-02-28 11:47:55
Náhradní zdroj elektřiny zajistí energii v případě výpadku
Elektrická energie je v moderním světě nepostradatelná, ať už jde o domácnosti, firmy nebo průmyslové provozy. Výpadky elektřiny mohou způsobit nemalé škody a komplikace, proto je dobré být připraven. Náhradní zdroj elektřiny je řešením, které zajistí nepřetržitý provoz důležitých zařízení a minimalizuje rizika spojená s nečekanými odstávkami. Jaké jsou možnosti a na co si dát […] The post Náhradní zdroj elektřiny zajistí energii v případě výpadku appeared first on Bydlimmoderne.cz.
Čas načtení: 2025-03-23 09:00:00
Varování pro Česko: Odchod Británie z EU je pro tuto zemi ekonomická katastrofa
Fabiano Golgo spekuloval, že požár elektrické rozvodny v londýnské čtvrti Hayes, asi pět kilometrů od londýnského letiště Heathrow mohl být útokem Ruska. Je pravda, že podobné požáry vyvolalo Rusko v různých evropských zemích, především v Německu, a také je pravda, že britské elektrické podniky, odpovědné za tuto rozvodnu tvrdí, že k takovým požárům dochází velmi zřídka. Případ požáru rozvodny vyšetřuje britská antiteroristická policie a zatím konstatuje, že nenašla žádné důkazy, že by šlo o teroristický útok. Avšak v celé závažné věci jde o něco úplně jiného: neuvěřitelnou nekompetentnost, způsobenou zřejmě i neustálým šetřením. Londýnské letiště Heathrow je největším evropským letištěm a jeho kolaps vyvolal chaos po celém světě. Statisíce cestujících v mnoha částech světa uvízly bez možnosti cestovat.Ředitel londýnského letiště Heathrow se vyjádřil, že spotřeba elektřiny, kterou běžně letiště potřebuje, je na úrovni spotřeby středně velkého města. Za takové situace je neuvěřitelné, že dodávka elektřiny pro toto "středně velké město" závisela na jediné elektrické rozvodně a neexistovala žádná záloha, například další rozvodna, proboha. Že prý potenciálně jsou k dispozici ještě dvě, ale nebyly k dodávce elektřiny na letiště Heathrow uzpůsobeny. Ředitel letiště se vyjádřil, že prý letiště má nějaké generátory, ovšem ne tolik, aby při výpadku elektřiny vyrobily dostatečné množství náhradního proudu. No neuvěřitelné. Že prý by obrovský generátor, který by byl efektivní zálohou pro letiště, stál strašně moc peněz. A jsme u toho.
Čas načtení: 2025-04-28 11:08:11
Získejte až 140 000 Kč na vlastní výrobu elektřiny
Od února 2025 se dotace Nová zelená úsporám rozdělily do dvou podprogramů – Light a Oprav dům po babičce. Oba podporují instalaci domácí fotovoltaiky včetně bateriového úložiště a dobíjecí stanice pro elektromobil, liší se však v podmínkách i cílových skupinách. Read More Získejte až 140 000 Kč na vlastní výrobu elektřiny The post Získejte až 140 000 Kč na vlastní výrobu elektřiny first appeared on Radírna - Internetová online poradna.
Čas načtení: 2017-10-31 08:00:00
Co způsobuje růst cen elektřiny na burze
Od letošního srpna roste cena elektřiny neustále nahoru. Co způsobilo tento růst a můžeme v budoucnu očekávat její pokles? Prvním z důvodů je nedostatečná produkce elektřiny z našich elektráren. Český trh přišel kvůli nedostatku zdrojů o polovinu produkce ve svých jaderných elektrárnách a ty uhelné ...
Čas načtení: 2011-03-19 00:00:00
Dodavatelé elektřiny – změníme a ušetříme?
Spotřeba elektřiny roste, i když se stále hovoří o úspornějších spotřebičích či nutnosti hospodárnějšího využívání. Její konzumace prostě jde směrem vzhůru a s ní pochopitelně i cena. Může s tím však běžný občan něco udělat? Různí dodavatelé elektřiny Rok 2006 byl přelomový a přinesl spotřebitelům ...
Čas načtení: 2021-07-09 11:41:14
Pomsta státu oklamaným investorům
Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Kdysi stát podnítil zájem investorů o budování fotovoltaických elektráren nastavením přehnaně výhodné výkupní ceny za elektřinu, dodanou do rozvodné sítě. Právní úpravu pravidel budování a provozování elektráren co nejvíce zkomplikoval. Kromě jiných omezujících podmínek pro provoz elektrárny a prodej vyrobené elektřiny bylo nezbytné získat licenci, ač v té době to nebylo nutné v Německu a jinde a dnes se nevyžaduje ani u nás. Vydavatelem licencí byl Energetický regulační úřad, který vyřizování přívalu žádostí o licence v letech 2009 a 2010 nezvládl: někteří žadatelé získali licence neoprávněně, na jiné se včas nedostalo. Stát se nakonec k investorům zachoval zákeřně, když v listopadu 2010 vyhláškou rozhodl o snížení výkupní ceny ze 12,50 Kč za kW/h na 5,50 Kč za kW/h pro elektrárny, dokončené po 31. prosinci 2010. Vyvolal tím paniku, protože ohrozil krachem investory, kteří si na financování výstavby vzali úvěr a po snížení příjmu by nemohli plnit splátkové kalendáře. Zmíněnou vyhláškou ale stát porušil vlastní zákon, který možnosti snížení výkupní ceny omezil. Avšak podvedení investoři neměli žádný legální nástroj obrany proti státnímu podrazu. Úředníci poškodili stát a nic se jim nestalo Stát si ale současně vsítil vlastní branku. Připravil sice investory o příjmy a uspořil náklady vykupujícím obchodníkům, ale poškodil i sebe. Příjmem státu z fotovoltaického byznysu je solární daň a daň z přidané hodnoty, jejichž objem závisí na objemu tržeb za vyrobenou elektřinu. Za období 2011-2019 se daňový výnos snížil o 63,2 miliard korun oproti tomu, co by stát získal, kdyby nesnížil výkupní cenu elektřiny. Autoři výše zmíněné vyhlášky z roku 2010 asi na tyto důsledky nemysleli. Poškodili stát nehorázným způsobem, ale nikdo je k odpovědnosti nevolá a stále sedí na teplých místech se zajištěnými osobními příjmy a nulovou odpovědností. Investoři zahnaní do kouta vyhláškou z listopadu 2010, jimž na dokončení výstavby do 31. prosince 2010 chyběla jen maličkost, se pustili do závodu s časem. Někteří se za těchto okolností domohli různými úskoky, které mohly být na hraně zákona nebo dokonce byly protiprávní. Při jejich posuzování byl stát krutě nemilosrdný. Ve zjitřené atmosféře nenávisti k „solárním baronům“, vyvolané některými politiky a novináři, orgány činné v trestním řízení zahájily „hon na solárníky“. Jeho obětí se mimo jiné stal podnikatelský klan Zemků, kteří vybudovali v areálu jejich firmy v Chomutově tři funkční fotovoltaické elektrárny, z nichž jedna je v současnosti největší střešní elektrárnou v ČR. Všechny tři elektrárny vyrábějí elektřinu od spuštění a prokázaly svou bezpečnost, avšak za elektřinu, dodanou do veřejné sítě, v této době nikdo neplatí. Hon na „solární barony“ Jako první odnesli „hon na solárníky“ bratři Alexandr a Zdeněk Zemkovi, které státní zástupce Radek Mezlík lživě obvinil, že protokolárně převzali od dodavatele do vlastnictví svých firem zařízení dvou pozemních elektráren, „ač nebyly ani zčásti dokončeny“ a učinili tak s úmyslem oklamat Energetický regulační úřad v licenčním řízení. Ve skutečnosti tento trestný čin se odehrál jen v hlavě žalobce. Čeho obžalovaní chtěli skutečně dosáhnout, žalobce ani soud nezajímalo. Ve skutečnosti v době podpisu protokolů byly na elektrárnách jen malé nedodělky a do vydání licencí 31. prosince 2010 byly dokončeny úplně. Protokoly byly dokladem o vlastnictví, který museli předložit k žádosti o licenci. Mírně předčasné sepsání protokolů v rámci přípravy na projednání žádosti o licenci bylo věcí důvěry mezi investorem a dodavatelem. K oklamání nemohly ostatně sloužit, protože vydání licencí předcházela obhlídka zařízení vyslanou skupinou (ne)odborníků z Energetického regulačního úřadu. Mezlík se pokusil dostat ve stejném řízení do vězení také předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou, která se hrubě provinila vůči obchodníkům s energiemi zastavením zvyšování cen elektřiny pro odběratele. Obžaloby ji ale zprostil hned odvolací Vrchní soud v Olomouci. Nic na tom nezměnila ani zlá vůle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který rozhodnutí vrchního soudu napadl dovoláním. Žalobce byl úspěšnější v případě její podřízené Michaely Schneidrové, která musela nastoupit do vězení. Ale Nejvyšší soud ČR ji po sedmi měsících nechal propustit na svobodu. Dosáhla pak rovněž úplného zproštění obžaloby. Zběsilec Mezlík se proti jejímu zprošťujícímu rozsudku odvolal, čímž ji potýral prodloužením sociálně neúnosného postavení obžalované o několik měsíců. Sám si později vysloužil vyslání do Úřadu evropského žalobce. Nyní přišla řada na sedmdesátníka Zdenka Zemka st., hlavu holdingu, hlavního hybatele projektu výstavby elektráren a jednatele společnosti, která vlastní výše zmíněnou velkou střešní elektrárnu. Před soudem stane poprvé 19. července 2021. Soudní řízení nabralo zpoždění kvůli jeho vážným zdravotním potížím. Žalobce jej viní, že v součinnosti se dvěma dalšími obžalovanými spáchal zvlášť závažný zločin podvodu ve spolupachatelství, zčásti dokonaný a zčásti ukončený ve stádiu pokusu. Podstatou skutkové podstaty žalovaného jednání je opět tvrzení, že pan obžalovaný s úmyslem oklamat v licenčním řízení Energetický regulační úřad protokolárně převzal do vlastnictví firmy nedokončené zařízení elektrárny. Svědectví místo obvinění V tomto případě má obvinění pikantní příchuť, neboť trestní oznámení podal Energetický regulační úřad až v roce 2017, a na jeho vzniku se podíleli (ne)odborníci, kteří udělení licence pro tuto elektrárnu umožnili. Energetický regulační úřad vyslal na sklonku roku 2010 do chomutovského areálu třikrát skupinu (ne)odborníků, kteří měli zjistit skutkový stav elektráren a posoudit jejich způsobilost k získání licence. Při žádné z návštěv ale (ne)odborníci nevystoupili na střechu, takže o stavu elektrárny nic nevěděli. Viděli sice viset ze střechy pár nepropojených kabelů, ale provázející zaměstnanec dodavatele jim vysvětlil, že jejich propojení je záležitostí několika vteřin. Byl-li stav elektrárny skutečně tak špatný, jak na základě nepřímých a dle tvrzení obhajoby neodborně interpretovaných důkazů nyní tvrdí žalobce, pánové měli zabránit vydání licence. Umyli si ale ruce a odjeli. Pokud vznikla škoda, udávaná žalobcem, umožnili její vznik. Nikdo je ale nevolá k odpovědnosti za spoluúčast při uplatnění domnělého podvodného jednání investora a vzniku škody, naopak v trestním řízení vystupují jako svědkové obžaloby. Před soudem stojí pouze podnikatel, který naivně přijal výzvu státu a nechal vybudovat tři fotovoltaické elektrárny, které již 11 let dodávají do sítě elektřinu, aniž by během té doby v nich došlo k úrazu elektrickým proudem nebo jiné nehodě. Nebudu se pouštět do rozboru tvrzení obhajoby o nesprávné interpretaci nepřímých důkazů, protože to je věc soudu. Nicméně přeji obžalovanému Zdenkovi Zemkovi, aby z tohoto trestního řízení vyšel se zprošťujícím rozsudkem. Byl již dost potrestán tím, že se musel smířit s uvězněním synů, dle mého laického úsudku odsouzených pravomocně, leč nespravedlivě. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-03-05 07:29:11
Zásadní problém Evropské unie: Jak zaplatit neproveditelný Zelený úděl
Evropská komise vedená německou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou získala v prosinci 2019 důvěru Evropského parlamentu a Evropské rady s plánem nazvaným Zelený úděl. Komise by chtěla do roku 2050 přeměnit hospodářství členských států EU na klimaticky neutrální. Evropská rada jedná o způsobu, jak navrhovaná opatření zaplatit. Ve skutečnosti jde o dokument, který předložila před dvěma lety Evropská komise vedená Lucemburčanem Jean-Claudem Junckerem. Předchozí komise navrhla zvýšit výdajový limit z dosavadního jednoho procenta hrubého národního důchodu (HND) na 1,11 procenta. Komise současně navrhla provést škrty ve dvou největších výdajových okruzích unijního rozpočtu – ve Společné zemědělské politice (CAP) a ve strukturálních fondech. Komise předložila návrhy škrtů ve třech variantách – 10, 15 a 25 procent. Dvě nejtvrdší verze byly v Radě vetovány Francií a Itálií. Seškrtané peníze i to, co by členské státy měly dát navíc, chce komise dát na financování tzv. „nových výzev“. Za Junckera to byla podpora migrace ze zemí mimo EU a spolufinancování usídlování migrantů v EU. Za von der Leyenové je to Zelený úděl. Zelené šílenství Ve svém programovém prohlášení komise von der Leyenové přišla se záměrem vyčlenit na klimatická opatření postupně až 45 procent rozpočtu EU. Při svém vystoupení v plénu Evropského parlamentu 13. února 2020 von der Leyenová ve velmi emotivním projevu prohlásila, že na rok 2021 nemůže přijmout rozpočet, pokud by v něm aspoň 25 procent výdajů nebylo vyčleněno na boj proti globálnímu oteplování. Znalcům historie způsob jejího vystoupení silně připomněl legendární projevy, které jistý Rakušan s patkou a knírkem pod nosem jako německý říšský kancléř pronášel na sjezdech své strany na stadionu v Norimberku. Nejen kvůli frenetickému potlesku vestoje, kterým většina europoslanců vystoupení odměnila. EU zachvátilo klimatické šílenství. Většina europoslanců rychle zapomněla na to, že tentýž europarlament ještě před několika měsíci ve svém stanovisku k Víceletému fiskálnímu rámci prohlásil za nepřijatelné jakékoli škrty ve Společné zemědělské politice i ve strukturálních fondech. Kde vzít peníze O návrhu Víceletého fiskálního rámce se premiéři a ministři financí přou v Evropské radě rovné dva roky. Ještě za Junckera se v Radě vytvořily tři skupiny zemí. Část východních států požadovala zvýšení rozpočtových limitů proto, aby konečně došlo ke splnění slibu, k němuž se EU zavázala v přístupových smlouvách. I ve smlouvě o přistoupení ČR do EU z roku 2004 je napsáno, že EU postupně zvýší platby dotací vyplácených našim zemědělcům tak, aby v roce 2013 byly stejné jako ty, které dostávají zemědělci ve starých členských státech. V roce 2020 je situace taková, že čeští zemědělci dostávají pouhou čtvrtinu podpor, které jsou vypláceny francouzským, německým a belgickým farmářům. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Do čela skupiny zemí, které požadují v Radě vyrovnání tohoto starého dluhu EU, se postavily Maďarsko s návrhem na zvýšení rozpočtového limitu na 1,2 procenta HND a Polsko s návrhem na posunutí stropu až na 1,24 procenta. Tvrdě proti se postavilo Německo, které odmítlo zvýšení odvodů z národních rozpočtů podle výše hrubého národního důchodu nad hranici jednoho procenta. Tato platba však tvoří už nyní více než 80 procent unijních příjmů. Necelými 10 procent se na příjmech rozpočtu EU podílí odvody členských států z harmonizovaného základu DPH. Zbytek jsou cla vybíraná na vnější hranici a cukerný poplatek, který byl kdysi hlavním zdrojem příjmů EHS. Po reformě trhu s cukrem představuje jeho výnos necelá dvě procenta objemu rozpočtu. Problém je však i u cel. Evropská komise každý rok uzavírá řadu obchodních dohod se třetími zeměmi nebo hospodářskými sdruženími, jejichž podstatou je další a další otvírání prostoru pro bezcelní dovozy do EU. Kromě toho, že tato politika škodí evropským výrobcům a přispívá k přesunu pracovních míst z Evropy do Asie, znamená i neustálé tenčení vlastních zdrojů EU. Nové EU daně Komise by přitom naopak ráda posílila vlastní rozpočtovou autonomii. Tedy získala více vlastních zdrojů. Bývalý německý komisař pro rozpočet Günter Oettinger proto navrhl zavedení série nových daní, jejichž výnos by byl příjem rozpočtu EU. Návrh na zavedení tzv. Tobinovy daně z mezinárodních platebních transakcí nepřežil ani projednávání v 1. čtení v Evropském parlamentu. Většina europoslanců se postavila proti, i když sazba této daně byla navržena na velmi krotkých pevných 0,0235 %. Bývalý člen Rady guvernérů US centrální banky FED a nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1981 James Tobin navrhl daň z mezinárodních transakcí v základní sazbě 1 %. Její výnos měl být ukládán na účty centrální banky. Ty měly být podle jeho návrhu zmocněny v případě spekulativních tlaků na měnu sazbu kdykoli zvýšit s cílem zdražení nákladů spekulantů a získání peněz na obranu měny. Na úrovni Výboru stálých zástupců se zadrhl návrh na zavedení daně z nerecyklovaného plastu. Komise chtěla uvalit na plast uváděný na trh v EU zvláštní formu spotřební daně 0,23 EUR/kg. Vybíraly by ji členské státy. Část výnosů by podle návrhu měly použít na dotace sběru a recyklace plastu. Protože se však nikdy nepodaří znovu použít veškerý plastový odpad, byl by kladný rozdíl mezi vybranou daní a dotacemi odváděn do Bruselu. Současná Komise v lednu recyklovala část návrhu svých předchůdců, který se týká daně z motorových paliv. Bývalý komisař Oettinger navrhl pro naftu a benzín ekologickou daň ve výši 1 až 2,5 EUR/l. Její výnos měl být celý příjmem rozpočtu EU. Původní návrh byl v Radě ministrů financí vetován polovinou členských států. Současný rozpočtový komisař – rovněž Němec Johannes Hahn předložil návrh v podobě sdílené daně ve výši až 4,5 EUR/l, z nichž část by byla příjmem rozpočtu EU a část by si ponechával státní rozpočet země, v níž byla daň vybrána. Kromě toho navrhl i daň z plynu a uhlí, jejíž sazba by byla vyměřována koeficientem tepla, které lze získat jeho spálením. V ČR již takovou daň jako v jedné z mála zemí EU máme. Její sazba je 8,5 Kč/GJ. Komise by ji chtěla vybírat pro rozpočet Unie ve výši 1,2 až 2,1 EUR/GJ. Oba tyto návrhy, spolu s daní z elektřiny, kterou u nás rovněž máme od dob vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS), byly součástí balíčku ekologické daňové reformy, kterou před rokem žluté vesty pomocí barikád v ulicích a generální stávky donutily odvolat francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Týden poté, kdy Macron podepsal zákon o odložení ekologické daňové reformy, byla na celoevropskou úroveň pozvednuta aktivistka Greta Thunbergová. Po rozjetí její školní stávky za klima předložila do vnějšího připomínkového řízení návrh na zavedení ekologické daně z paliv ve výši 3 až 4 eura/l spolková vláda kancléřky Angely Merkelové. Nyní je tento návrh znovu předmětem jednání Rady ministrů financí na celounijní úrovni. Miliardy do komína Čeští vědci Jan Macek a Josef Morkus mezitím prokázali, že záměr nahradit auta se spalovacími motory elektromobily je technicky neproveditelný. Vědci při výpočtu pracovali s údaji o spotřebě paliv a účinnosti motorů. Roční spotřebu 1,8 miliardy litrů benzínu a 2,5 miliardy litrů nafty jen v ČR přepočetli známou účinností benzínových motorů 24 % a dieselových motorů 29 % a zjistili, že ropné látky dodaly autům k jízdě 36.414 TJ energie. Po zvážení účinnosti akumulátorů 60 % vychází nutnost nabít do nich ekvivalent 63 191 TJ. Pro srovnání Temelín ročně vyrobí 12.149 TWh elektřiny, což je cca 43.740 TJ. K nahrazení benzínu a nafty v motorech bychom potřebovali navíc 1,5 nového Temelína. Jenže Komise chce odstavit i všechny uhelné a plynové elektrárny, jejichž podíl na celkové výrobě elektřiny je u nás 42 %. To by znamenalo nutnost přistavět navíc 3 nové Temelíny. Nahrazení uhelných a plynových elektráren obnovitelnými zdroji u nás není možné, ani kdybychom větrné elektrárny postavili na všechny kopce a fotovoltaické panely na každý volný metr. {/mprestriction} Autor je publicista.