EUR 24,620 || 
JPY 14,311 || 
USD 21,100 || V době, kdy se Evropa i USA potýkají s vlnou veder, řeší Jižní Amerika opačný extrém – na kontinentu se prudce ochladilo a lidé čelí nebývale mrazivému počasí. Na situaci upozornila agentura Reuters.
--=0=--
---===---Čas načtení: 2024-02-11 12:10:00
Čeho hlavně chce dosáhnout jediná nová tvář ve vedení hnutí ANO, poslanec Robert Králíček? Proč tak rychle rezignovala maďarská prezidentka Katalin Novák? Skutečně hrozí, že ředitelé základních škol budou muset propouštět asistenty pedagogů? A jak nepálské úřady přitvrdily v boji proti extrémnímu znečištění tras na nejvyšších vrcholech světa?
Čas načtení: 2020-08-15 17:58:15
André Glucksman: Temná vize evropské budoucnosti
V roce 2012 otiskly Literární noviny rozhovor s francouzským filozofem a politologem André Glucksmanem o Evropě a Evropské unii. Glucksman před pěti lety zemřel, ale jeho myšlenky jsou pozoruhodně aktuální i dnes. Text zveřejňujeme v rámci cyklu Z archivu Literárních novin. Pane Glucksmanne, máte ve světle intelektuální a existenciální zkušenosti, kterou jste ve 20. století jako antitotalitní myslitel získal, obavy o budoucnost Evropy? Nikdy jsem nevěřil, že s koncem fašismu a komunismu byla odvrácena veškerá nebezpečí. Dějiny se nezastavují na místě. Evropa nevystoupila z dějin ve chvíli, kdy zmizela železná opona, i když občas očividně chtěla, aby se tak stalo. Demokracie mají tendenci tragické rozměry historie přehlížet nebo na ně zapomínat. V tomto smyslu bych řekl: Ano, současný vývoj je extrémně znepokojivý. Už od svých počátků před 60 lety evropské společenství takřka neustále klopýtá z jedné krize do druhé. Určité prohry a komplikace jako by patřily k jejímu normálnímu chodu. Éru moderní Evropy charakterizuje jakýsi neustálý náznak krize. Lze z toho vyvodit obecný závěr, že Evropa není státem nebo společenstvím v národním smyslu, které organicky roste pospolu. A nelze ji srovnat ani s městskými státy starého Řecka, které navzdory odlišnostem a rivalitám utvářely jednotný kulturní celek. Evropské země pojí i společné kulturní aspekty. Existuje něco jako duch Evropy? Evropské země nejsou stejné, a proto je nelze strkat do jednoho pytle. Nespojuje je komunita, ale společenský model. Existuje totiž evropská civilizace a západní způsob myšlení. Jaká jsou jeho hlavní témata? Už od Řeků – Sokratem počínaje přes Platona až po Aristotela – zdědila západní filozofie dva základní principy: člověk není měřítkem všeho a není imunní vůči selhání a zlu. Přesto je zodpovědný sám za sebe a za vše, co vykoná nebo čeho se zdrží. Dobrodružství lidstva je nepřerušená lidská tvořivost. Bůh její součástí není. Omylnost a svoboda. Copak tyto dva základní aspekty evropské intelektuální historie nestačí k tomu, aby vznikla trvalá politická unie? Evropa nikdy nebyla národní entitou, ani v křesťanském středověku. Křesťanství bylo vždy rozdělené – Římané, Řekové a později protestanti. Evropský federální stát nebo evropská konfederace zůstávají vzdálenou metou, která zbytněla v abstraktnosti termínu samotného. Myslím, že je špatné jít tímto směrem. Takže podle vás Evropská unie usiluje – jak politicky, tak i historicky – o utopii? Otcové zakladatelé unie rádi oživovali mýty kolem Karla Velikého a dokonce po něm pojmenovali unijní cenu. Nicméně, byli to pravnuci Karla Velikého, kdo jeho impérium rozdělil. Evropa je jednotná ve své různosti, nebo rozdělená ve své jednotě. Ať už se na to budete dívat jakkoli, určitě není jednotným společenstvím z hlediska náboženství, jazyka nebo morálky. A přesto existuje. Jaký závěr si z toho utváříte? Krize Evropské unie je symptomem evropské civilizace. Ta sebe samu nedefinuje na základě své identity, ale spíš podle své jinakosti. Civilizace nemusí být nutně založena na společné touze dosáhnout toho nejlepšího, ale spíš na vyloučení a tabuizování zla. Z historického hlediska je Evropská unie obrannou reakcí na hrůzu. Negativně vymezená entita, která vznikla na základě zkušeností ze dvou světových válek? Ve středověku věřící při modlitbách zpívali: „Pane, chraň nás před zhoubou, hladem a válkou.“ To znamená, že společnost neexistovala ve jménu dobra, ale proti zlu. V současnosti mnozí opakují, že hlavním smyslem je heslo „už nikdy další válku“. Myslíte, že toto východisko má smysl i v době, když se hrozba války v Evropě rozplynula? Balkánské války v bývalé Jugoslávii nebo vražedné akce Rusů na Kavkaze zase nejsou tak dávného data. Evropská unie se dala dohromady, aby čelila třem zlům: odkazu Hitlera, holocaustu, rasismu a extrémnímu nacionalismu; sovětskému komunismu za studené války; a konečně kolonialismu, jehož se některé země evropského společenství musely bolestně vzdát. Tato tři zla umožnila zrod společného chápání demokracie, civilizačního ústředního motivu Evropy. Je to nová a jednotná výzva, co nám dnes chybí? Kdyby se Evropa nechovala tak nepozorně, nebyl by velký problém ji definovat. Na počátku 50. let se zrodilo jádro Unie prostřednictvím Evropského společenství uhlí a oceli, první nadnárodní aliance v těžkém průmyslu; jejím cílem bylo zabránit válce. Jak každý ví, jeho protějškem by dnes měla být Evropská energetická unie. Místo toho se ale Německo rozhodlo zahájit vlastní přechod na obnovitelné zdroje, bez ohledu na evropskou dimenzi. Každý proto dnes individuálně vyjednává s Ruskem o ropě a plynu, Německo bez ohledu na námitky Polska a Ukrajiny podepsalo smlouvu o výstavbě baltského plynovodu a Itálie se podílí na plynovodu South Stream z oblasti Černého moře. Každá země tedy kráčí za svými vlastní zájmy, čímž bez ohledu na svazky a dohody přehlíží ducha Evropské unie? To je jen ponurý příklad kakofonie, která dokládá, kolik členských zemí není s to nebo ochotno zaujmout společný postoj vůči vnějším hrozbám a výzvám, jimž Evropa v globalizovaném světě čelí. Dotýká se to samotné nervové soustavy evropského civilizačního projektu, v němž by měl být každý schopen postarat se o sebe, a v němž ale všichni chtějí přežívat rovněž společně. Rusko pod Putinem to pak má jednoduché. Bez ohledu na všechny slabiny tohoto gigantu přírodních zdrojů, jeho schopnost působit škody zůstává nezanedbatelnou, čehož prezident Putin rád využívá. Evropská lehkomyslnost a zapomínání pak jen vytvářejí podmínky pro novou katastrofu, a to jak ekonomickou, tak i politickou. Myslíte, že klopýtání Evropy pravidelně počínají selháním partnerství mezi Francií a Německem? Počátkem července to bylo jasně vidět na symbolické bezvýznamnosti oslav 50. výročí německo-francouzského usmíření, které se konaly v Remeši. Paní Merkelová si s panem Hollandem prakticky neměli co říci, kromě pár bezduchých vtípků o špatném počasí, které jako by vládlo všem jejich setkáním. Bylo to selhání podle všech standardů – intelektuálního, historického, filozofického i politického. Patos a historický význam setkání prezidenta de Gaulla s kancléřem Adenauerem už nejspíš oživit nelze. Máte dojem, že vztahy mezi oběma zeměmi od té doby prostě upadly do triviálnosti? Zestručnily se. Naše politické elity trpí intelektuální chorobou krátkozrakosti. Adenauer a de Gaulle přemýšleli ve zcela jiných dimenzích. Ohlíželi se na tři francouzsko-německé války, včetně dvou světových, a vzhlíželi k demokratickému sjednocení kontinentu a k překonání mocenského rozdělení, které bylo dohodnuto na konferenci v Jaltě v roce 1945. To byla hlavní hybná síla urovnání vztahů mezi Německem a Francií. Tato vize se naplnila v roce 1990, po pádu Berlínské zdi. Vedla tehdejší eliminace vnější hrozby současně k rozvolnění vnitřní soudržnosti? Bývalý francouzský prezident Mitterrand a německý kancléř Kohl ji chtěli zpevnit měnovou unií. A ta je nyní, ironií dějin, zdrojem rozbrojů. Problém je ale hlubší. V roce 1990 se zdálo, že nastal konec dějin, a s ním jako by nastal konec hrozeb, soudů, ideologií, všech velkých střetů a debat. Právě tomu se říká postmoderní věk. Merkelová s Hollandem plavou v instantnosti postmodernismu, v němž ustupujeme od „velkých příběhů“ s jejich přesahy, jak říkal filozof Jean-François Lyotard. Dnes evropští lídři myslí a jednají v rytmu volebních období a průzkumů veřejného mínění. Merkelová s Hollandem jsou v neustálém kontaktu a vztah mezi Francií a Německem připomíná rutinu starého manželského páru. Nemůže být přitom ale osvobození se od zátěže minulosti i výhodou? Člověk se nemůže od historie osvobodit. Na obzoru na něj čekají další zátěže. Pokud ten německo-francouzský pár chce odejít na odpočinek, měl by to říci. Pokud se ale Evropa nepohne kupředu, padne. Během jejich jednání v Remeši tam kdosi znesvětil německé hroby z první světové války. Může eurokrize oživit démony minulosti? Nemyslím. Problémem Evropy není ožívání starých nepřátelství, ale pasivita. Lidé chtějí, aby jim ostatní dali pokoj. A právě takoví lidé nebudou vyhledávat žádné střety. Místo toho spíš nebudou dělat vůbec nic. To platí pro Francii, Německo i pro všechny ostatní. V dějinách Evropy se neustále objevují stesky nad ztrátou vitality, nad dekadencí a úpadkem. Naštěstí přitom zrovna žijeme v nezvykle dlouhé éře míru a prosperity. Pokud nic jiného, alespoň to lze považovat za francouzsko-německý výdobytek. Jistě, už nežijeme neustále na pokraji globální politické a ideologické katastrofy, jak tomu bylo ve 20. století. Na okrajích Evropy ale dochází ke zneklidňujícím pohybům, jakými jsou třeba střety mezi stalinismem a starým evropským nacionalismem v Maďarsku a Rumunsku. A pak je tu zvláštní případ Řecka. Tahle země je svým způsobem ojedinělá, s hrůzně chaotickými dějinami po získání nezávislosti v roce 1830, stejně jako po roce 1945. Prožila si skutečnou občanskou válku i vojenskou diktaturu. V mnoha ohledech stojí Řecko proti Evropě, protože je protiněmecké, prosrbské a často proruské. Evropská unie ale své kouzlo neztrácí a nikdo dobrovolně nechce vystupovat z eurozóny. Sokrates říkal, že nikdo vědomě neudělá špatnou věc. Vykládám si to tak, že špatné věci se dějí za předpokladu, že se oslabuje vůle. Nezdá se mi, že by hledání řešení a cest ze současné finanční krize bylo nějakým nadlidským úkolem. Koneckonců, evropští lídři s řešeními přicházejí neustále. Většinou ale navrhují jen cesty do Bruselu na další summit, přičemž ve stále kratších intervalech. Dál ale nevíme, jaké by ono řešení mělo být. Chybí tu globální perspektiva. Proto Evropská unie ztratila svou raison d'être. Způsoby zdokonalování unijních institucí a jejich přizpůsobování se potřebám lidí budou existovat vždy. Na nápaditost našich politiků a právníků se můžeme spolehnout. Výzva se skrývá jinde a je otázkou čistého přežití: Pokud se staré evropské národy nesjednotí a neutvoří společnou frontu, zaniknou. Copak to evropští lídři nevědí? Pokud ano, tak proč potom předvádějí tak málo jednoty? V éře globalizace se otázka velikosti stala naprostou nutností. Paní Merkelová jistě cítí, že o osudu Německa se bude rozhodovat na evropském zadním dvorku. Proto po určitém váhání kývla na solidaritu, byť velmi uměřenou. Přitom ale dopustila, aby se Německo, Francie, Itálie a Španělsko v krizi rozešly. Pokud jsou ale naše země s to se pod tlakem finančních trhů rozdělit, zaniknou, a to jak jednotlivě, tak společně. Chcete říci, že idea osudu evropského společenství stále ještě nezakořenila dostatečně hluboko? V praxi určitě ne. Globalizace přináší globální chaos a globální policajt, kterého dlouho hrály Spojené státy, už neexistuje. Jednotliví hráči možná nesměřují rovnou k válce, ale zároveň si navzájem nepřejí nic dobrého. Každý si hraje vlastní hru. Je to anarchistický zmatek, v němž se Evropa musí prosadit a čelit hrozbám s rozhodností. Hrozbou je Putinovo Rusko, které se snaží získat zpět něco z toho, co ztratilo. Hrozbou je Čína, byrokratický, otrokářský stát. Hrozbou je militantní islám. Evropa se znovu musí naučit přemýšlet v mezích nepřátelství. Například německý filozof Jürgen Habermas to ale nevidí, když říká, že dobře míněný kosmopolitismus může všechny spojit do globálního občanství. Pro mnohé oblasti světa je Evropa dál pochodní svobody a lidských práv. Ideály a hodnoty ale nevytvářejí odpovídající vyhlídky. Evropské státy určitě mohou mít lákavou pluralitu hodnot, ale představovat je tak, jako by byly součástí nějakého katalogu, prostě nestačí. Místo toho je důležité, abychom se výzvám stavěli společně. Evropa ale setrvává ve stavu váhání, které se může čas od času proměnit přímo v pokrytectví. Výzvám se lze vyhnout dvojím způsobem: tím prvním je odvrátit zrak a tvářit se, že problém neexistuje. Tím druhým je fatalismus, tedy bezmocné pokrčení rameny na znamení, že se s problémem beztak nedá nic dělat. Velký historik Arnold J. Toynbee hodnotil vývoj kultur podle jejich schopností odpovídajícím způsobem reagovat na výzvy. A je dnes Evropa ochotná postavit se svému osudu? Mám obavu, že ne. Je to důsledek špatného vedení? Je v tom víc. Je to rovněž otázka selhání intelektuálů, nezájem veřejnosti a izolacionismus. Podívejte se na volby v Evropě. Jakou roli v nich sehrává zahraniční politika a postavení Evropy ve světové hře? Před pár lety si EU stvořila vysokou představitelku pro zahraniční vztahy a bezpečnostní politiku, Catherine Ashtonovou, a dala jí k ruce zvláštní agenturu s několika tisíci úředníky. Kde ale je paní Ashtonová, co dělá a kdo si jí všímá? Jednadvacáté století bude stoletím velkých kontinentů, které spolu buď vyjdou, nebo ne. Pokud Evropa do tohoto rozměru nevstoupí, upadne zpět do 19. století. V takovém případě bude veškerá naše politická aktivita vycházet ze vzdálených vzpomínek: Evropa, kontinent utrpení a nostalgie. Jak oživit intelektuální energii? Němečtí a francouzští myslitelé dlouho žili ve stavu vzájemné fascinace. Lze říci, že to trvalo od francouzské revoluce do studentských bouří roku 1968. Byl to zájem, který vzešel ze vzájemné rivality a soutěžení. Pečlivě jsme se na sebe dívali a dokonale se znali. V posledních dekádách ale došlo k určitému intelektuálnímu odcizení. Ve způsobu myšlení mezi námi byly rozdíly vždy. Hegel popsal Paříž v době osvícenectví jako „intelektuální zvířecí království“, v němž své myšlenky předkládal snad každý. Francouzi se s ním hádali a nadávali mu, protože byli na své odlišné názory a polemiky hrdí. Jejich diskuse měly něco společného s žurnalistikou a divadlem, ne už tolik s akademickou přesností. Němci zase pracovali na vysvětlování velkých systémů, pokoušeli se dojít k říši poznání, která by nahradila nedostatek jednoty v politice nebo náboženství. Dnes obě země dusí intelektuální deprese. Inteligence jako společenská třída ve Francii už neexistuje a na obou stranách hranice jí chybí soudržnost. Ztratila se v postmodernismu. Takže ti, kdo se chtějí vyhnout velkým výzvám, dnes už nepotřebují žádné důležité narativy? Přinejmenším tak to postuloval Lyotard ve své vizi konce systémů a ideologií. Nicméně i neideologický postmodernismus je sám o sobě ideologií. Vnímám ho jako vtělení hnutí rozhořčených, rozhořčení coby morálního protestu, kterým ale rozhořčení zároveň i končí. Forma je obsahem. Připomíná mi to Oskara Matzeratha v Plechovém bubínku: Vidím, bubnuji a ten nesnesitelný svět se rozpadne na kousky. Dětinská představa? Evropa je stále hřištěm mnoha idejí. Myšlení je ale tak fragmentované, tak zatížené váháním, že nepodstupuje ani skutečnou zkoušku. V tomto smyslu je zrcadlovým odrazem politiky. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2019-10-02 07:47:40
Bill Gates: Jsem nadšený tím, co dělají mladí lidé jako Greta Thunbergová
Změna klimatu zajímá Billa Gatese už zhruba deset let. Nadace jeho a jeho ženy Melindy už delší dobu varuje předtím, že ohřívání Země bude mít fatální důsledky pro Afriku a její rozvoj. Třiašedesátiletý spoluzakladatel a do roku 2014 předseda dozorčí rady Microsoftu je nyní ve společnosti jako technický poradce. Pane Gatesi, lidé se nyní obávají klimatické katastrofy, zejména v Evropě. Začněme náš rozhovor proto jednou dobrou zprávou: Svět je stále lepší. To souhlasí. A to už po několik desetiletí. Ano, tak to je. Co se týká vzdělání a zdravotnictví máme již po desetiletí trend směrem nahoru. Od počátku století klesá dětská úmrtnost tak rychle jako nikdy předtím. V roce 2000 umíralo zhruba 10 miliónů dětí v prvních pěti letech života. Teď je to jen polovina. Ještě nikdy nemělo tolik mladých lidí v rozvojových zemích přístup ke vzdělání. S nástroji, jako jsou Globální fond k boji s AIDS, tuberkulózou a malárií, dosáhlo světové společenství velkého pokroku. Od svého založení tento fond zachránil 26 miliónům lidí život. Pokud jde o klima, zdraví, vzdělání a rovnost pohlaví musíme ještě vykonat mnoho. Sklenice je plná jen napůl. Co se ještě musí stát? Hlavní jsou tři věci. Musíme být ještě lepší v tom, jak pomoc dostaneme tam, kde je opravdu potřeba. Státy by měly zvýšit svoje výdaje na rozvojovou pomoc. Zhruba deset let výdaje na rozvojovou pomoc měřeno podílem na hrubém domácím produktu stagnují. A potřebujeme také inovace – například na očkovací látku pro HIV. Je změna klimatu problém? Není kvůli tomu ještě těžší dosáhnout cílů, o kterých hovoříte? Absolutně. V Africe jižně od Sahary je zhruba 40 procent dětí podvyživených. Často jsou jejich rodiče malí zemědělci, je jich asi 700 miliónů. Tito lidé zažijí v roce 2040 ve srovnání s dneškem dvakrát častěji špatnou úrodu, kvůli extrémnímu počasí. A ve zbývajících letech budou kvůli změně klimatu sklízet méně. O tom ale v diskusích není mnoho slyšet. Ano, málo hovoříme o těch, kteří se budou muset přizpůsobit, protože jsou přímo zasaženi změnou klimatu. A pokud se o tom mluví, pak většinou o vzestupu hladiny moří a následcích pro obyvatelstvo na pobřeží. Nejhorší důsledky změny klimatu jsou ale u nejchudších lidí ve světě, kteří nemohou vypěstovat tolik, aby se dostatečně najedli. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Co se s tím dá dělat? Potřebujeme definitivně víc inovací při setbě. To znamená, aby lidé dosahovali i s menším množstvím vody stabilní výnosy při sklizních, možná aby byly dokonce vyšší. Musíme vydávat mnohem víc peněz na zemědělské vědy. V Africe se musí produktivita zemědělství zdvojnásobit. Je řešením genová technika? Je mnoho způsobů jak vylepšit sadbu. Existují velmi inovativní metody, které se označují za konvenční šlechtění. Ale určitý pokrok v této oblasti není možný bez genové techniky. V Evropě má ovšem obyvatelstvo ke genovým technologiím dost odmítavý postoj. Jistě, ale v Evropě zrovna nevidím nedostatky ve výživě obyvatel. Tady nejsou milióny dětí, které umírají na podvýživu. Důležitější je podle mne otázka: Necháme africké státy svobodně rozhodovat, jestli vsadí na genovou techniku, nebo ne? Poslední slovo musí mít afričtí vědci. Microsoft jste založil, když vám bylo jen 20 let. Jak se díváte na mladé lidi a jejich hnutí Fridays for Future? Jsem nadšený tím, co dělají mladí lidé jako Greta Thunbergová. Právě jsem sledoval její vystoupení v populární talkshow „Daily Show“. Považuji za vynikající, kolik energie má toto hnutí. Pomáhá vytvářet uvědomění. A to je u tématu klimatických změn vždy velmi těžké, protože nejhorší efekty leží v budoucnosti, a protože se jedná o komplexní vědecké souvislosti a statistiky. Překvapila vás mladá generace? Byl jsem spíše překvapen tím, jak málo jsme před několika lety o změnách klimatu mluvili, ačkoliv to bylo již před deseti lety velké téma. Já jsem se v uplynulém desetiletí zabýval změnou klimatu a hodně jsem se naučil. Tento vývoj se mne také dotýká, protože mi leží na srdci osud Afriky. Zrovna ten kontinent, který ke změně klimatu přispívá nejméně, pocítí důsledky jako první. Mohou průmyslové země ještě změnit svůj vývoj? V tomto okamžiku přispíváme ke stavu kysličníku uhelnatého zhruba z devadesáti procent. Abychom to změnili, bude to velmi těžké. Ale udělat to musíme. Rozhodující je, jak budeme definovat náklady změny klimatu a potom hledat inovace, které by tyto náklady snížily. Řešením jsou tedy technologie? Před deseti lety jsem začal podporovat aktivity na tomto poli. Podporuji například jednu firmu, která pracuje na vývoji bezpečného reaktoru jaderné fúze, což by mohlo vést k razantní změně v energetickém zásobování. Pracuji nyní na knize, která vyjde příští léto. V ní hledám technická řešení, například maso na rostlinné bázi. Vypadá to velmi nadějně. Změna klimatu je také důvodem pro migraci. V poslední době Evropa více chrání svoje námořní hranice před migranty z Afriky. Někteří lidé to nazývají nehumánním. Vidíte to také tak? V Africe jižně od Sahary žije nyní téměř miliarda lidí. Koncem tohoto století to budou tři miliardy. Není politicky ani logisticky možné přesídlit tyto lidi do rozvinutých zemí. Proto musíme zlepšovat životní podmínky těchto lidí tam, kde žijí. Když v tom budeme úspěšní, je velmi pravděpodobné, že Evropa a USA budou muset přijímat méně těchto lidí. Tři miliardy lidí – je možné tento vývoj vůbec zastavit? I kdybychom dosáhli všech cílů, které si stanovíme, nebudeme moci zabránit tomu, aby obyvatelstvo Afriky rostlo. Ale můžeme tento proces brzdit. Existuje velmi silná souvislost mezi hospodářským růstem a mírou porodnosti. V zemích v lepší ekonomické situaci chodí více dívek do škol a dovědí se tam víc o plánovaném rodičovství. Mají pak svoje profesní plány a méně dětí. Například v Asii porodnost v minulém desetiletí poklesla extrémně. Proč k tomu nedošlo v Africe? O této otázce se ve vědeckých kruzích intenzivně diskutuje. Mnozí to dávají za vinu kolonialismu, pod kterým Afrika trpěla víc než Asie, což je zřejmě pravda. Jiní to vysvětlují geografií, protože v Africe je málo splavných řek. Anebo tím, že v afrických zemích je malá národní sounáležitost, a proto také malý zájem podporovat vlastní stát. Dobrá zpráva je, že vzestup Asie vedl k tomu, že je dnes pro rozvoj Afriky více peněz. {/mprestriction} Přeložil Miroslav Pavel.
Čas načtení: 2024-02-26 06:24:40
Před ambasádou Izraele ve Washingtonu se pokusil upálit muž
„Chystám se k extrémnímu protestu,“ řekl muž na videu, než se polil čirou tekutinou, zapálil a křičel „svobodná Palestina“. Policisté jej uhasili po minutě, přesto je v ohrožení života.
Čas načtení: 2024-02-29 10:08:02
Akciový trh ignoruje realitu – sektorová analýza
„V posledních měsících se vytvořil „dokonalý mix“ událostí, který přispěl k extrémnímu optimismu na akciových trzích. Ovšem v současnosti je trh iracionální a nereaguje na měnící se fundamenty, které mu nehrají do karet,“ říká analytik BHS Timur Barotov
Čas načtení: 2024-03-05 09:00:00
Extrémní akt protestu: Aaron Bushnell, Jan Palach a odpor proti normalizaci nemyslitelného
25. února zemřel Aaron Bushnell, pětadvacetiletý voják amerického letectva, který se zapálil před vstupní branou izraelského velvyslanectví ve WashingtonuJak už celý svět jistě ví, v neděli 25. února krátce před 13. hodinou odpoledne přišel k bráně izraelského velvyslanectví ve Washingtonu DC Aaron Bushnell, 25letý specialista na operace kybernetické obrany vzdušných sil Spojených států sloužící u 531. letky zpravodajské podpory v San Antoniu v Texasu.Když se blížil k ambasádě, živě vysílal prostřednictvím svého mobilního telefonu prohlášení na sociální síti Twitch: Jmenuji se Aaron Bushnell. Jsem aktivním příslušníkem letectva Spojených států amerických. A už se nebudu podílet na genocidě. Chystám se k extrémnímu protestnímu činu, ale ve srovnání s tím, co zažívají lidé v Palestině v rukou svých kolonizátorů, to vůbec není extrémní. To je to, o čem se naše vládnoucí třída rozhodla, že bude normální. * * * (Autor, profesor Derek Sayer, nám pro Britské listy poskytl tuto vynikající esej. Anglická verze vyšla v časopise Canadian Dimension ZDE)
Čas načtení: 2024-03-09 09:04:54
Přichází extrémní změna počasí. Nestalo se to 250 let, nechápou meteorologové
Letošní předpověď počasí je pro meteorology plná překvapení. Teploty překonávají rekordy a náhlé změny počasí jsou běžné. A nyní se podle odborníků blížíme k jevu, který se prý opakuje jednou za 250 let. Meteorologové z Met Office varovali před anomálií a uvedli, že nad Velkou Británií může dojít k extrémnímu výskytu počasí „jednou za 250 […]
Čas načtení: 2024-03-14 20:00:00
Špína: Black metalová speedovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka. Mörghuul rokují o svém debutu
Brněnská black/speedová čtveřice Mörghuul vydala začátkem února debutové album Domination of the Beast, na kterém vzdává hold oldschoolovému extrémnímu metalu. Což posloužilo, jako už tradičně, jako ideální záminka pozvat si je do našeho studia a probrat nejen nové album ze všech stran.Všechno z tématu Umění a kultura můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Čas načtení: 2024-03-19 05:58:19
NVIDIA oznámila svou nejnovější platformu Blackwell, která je na míru vytvořená pro dobu generativní AI. Blackwell jsou nové čipy, které výrazně předčí současné špičkové H100 chipy v oblasti výkonu i energetické efektivnosti. Nabízí 7-30× vyšší rychlost než H100 při 25násobně nižší spotřebě energie. Zatímco čipy H100 umožnily bezprecedentní pokrok v oblasti velkých jazykových modelů jako je ChatGPT, Blackwell znamená doslova skok kupředu vzhledem k jeho extrémnímu výkonu. Nabízí totiž 7-30× vyšší rychlost než H100 při 25násobně nižší spotřebě energie. Blackwelly jsou pojmenovány po Davidu Haroldu Blackwellovi, matematikovi specializovanému na teorii her a statistiku. Rozruch kolem jejich oznámení naznačuje, že závislost
Čas načtení: 2024-04-03 15:20:00
Silné bouře zabily na východě Číny sedm lidí. Tři z nich vypadli z bytů
Kvůli extrémnímu počasí zemřelo na východě Číny sedm lidí. Krupobití a silný déšť začaly už v neděli a poškodily desítky domů. Více než 800 lidí muselo být evakuováno.
Čas načtení: 2024-04-16 15:49:37
Biorobotické medúzy: Hlubiny oceánů budou prozkoumávat podvodní kyborgové
Američtí vědci mají levnější alternativu k průzkumným plavidlům. Do hlubin oceánu chtějí vyslat podvodní kyborgy v podobě modifikovaných medúz. Kyberžahavci budou rychlejší, unesou malý náklad a vědci dokonce chtějí ovládat jejich pohyby. Dno pak mají zkoumat senzory odolné proti extrémnímu tlaku. Medúzy jsou elegantní tvorové. Kromě plavání, vyhledávání potravy a bodání jsou ovšem prostými živočichy bez mozku a centrální nervové soustavy. I proto se vědci z Kalifornského technologického institutu (Caltech) rozhodli využít jejich služeb. Jelikož medúzy nemají mozek, necítí ani bolest a experiment tohoto vynalézavého týmu nevyvolával větší morální otázky. Medúzy jsou ale hlavně přirozenými průzkumníky oceánu, dostanou se téměř
Čas načtení: 2024-04-17 17:00:00
Máte-li rádi auta do nepohody, toto je jeden z absolutních vrcholů jejich možností. Na jednu stranu je to skutečný palác na kolech, na tu druhou se ale dostane všude i díky extrémnímu dieselovému motoru s až 15,6 litry objemu. Také podle toho stojí. (Petr Prokopec)
Čas načtení: 2024-05-18 11:49:25
Autor: Janko PALIGA Datum: 18.05.2024 11:49:25 Název:Name:AZB-5AZB-5Originální název:Original Name:АЗБ-5Kategorie:Category:zápalná bombaIncendiary BombVýrobce:Producer:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?, ? Období výroby:Production Period:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?Vyrobeno kusů:Number of Produced:?Prototyp vyroben:Prototype Built:DD.MM.RRRR ?Technické údaje:Technical Data: Celková hmotnost:Overall Weight:? kg? lbRáže:Nominal Weight:? kg? lbHmotnost trhaviny:Explosive Weight:? kg? lbCelková délka:Overall Length:? mm?Průměr těla:Body Diameter:? mm?Rozpětí stabilizátoru:Stabiliser Span:153 mm6inTrhavina:Explosive:vysokoexplozivníUživatelské státy:User States:Poznámka:Note:Ruská tenkostěnná letecká bomba AZB-5 se zápalnou náloží je navržena tak, aby způsobila ničivé účinky díky extrémnímu teplu a ohni způsobenému zápalnou náloží. Střela má válcovitý tvar s rovnoběžnými stranami a rozpětím křídel 153 mm. Bomba má vysoce explozivní (HE) výbušnou náplň umístěnou v centrální trubici.The Russian AZB-5 thin-shell aerial bomb with an incendiary charge is designed to produce devastating effects through the extreme heat and fire caused by the incendiary charge. The shell is cylindrical, with parallel sides and a wingspan of 153 mm. The bomb has a high-explosive (HE) explosive charge contained in a central tube.Zdroje:Sources:cat-uxo.comx.com
Čas načtení: 2024-05-20 13:30:00
Je to věc, před kterou pravidelně varujeme, pokud dojde na kdysi drahá auta, která jsou jako ojetiny nabízena za zlomek svých původních cen. Bývají to lákavé nabídky, k A je ale třeba dodat i B - levné jsou zejména kvůli extrémnímu riziku drahých oprav. (Petr Miler)
Čas načtení: 2024-05-28 19:00:00
Někteří čeští hokejisté v aktuální sezoně odehráli okolo stovky zápasů. Zejména na domácím mistrovství světa byli plnými tribunami a vlastní soutěživostí hnáni k extrémnímu nasazení. Tep jim vyskočí i na 200, běžný klidový je kolem 60 za minutu. „K takovým výkonům se propracují jedině pozvolným, pravidelným tréninkem,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz sportovní lékař Lubomír Nečas.
Čas načtení: 2024-05-28 19:00:00
Někteří čeští hokejisté v aktuální sezoně odehráli okolo stovky zápasů. Zejména na domácím mistrovství světa byli plnými tribunami a vlastní soutěživostí hnáni k extrémnímu nasazení. Tep jim vyskočí i na 200, běžný klidový je kolem 60 za minutu. „K takovým výkonům se propracují jedině pozvolným, pravidelným tréninkem,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz sportovní lékař Lubomír Nečas.
Čas načtení: 2024-05-31 22:49:00
Šílená proměna známé influencerky: Plastické operace ji změnily k nepoznání!
Influencerka Anastasia Pokreschchuková (36) se do povědomí veřejnosti dostala díky svému extrémnímu vzhledu, dosaženému řadou plastických operací. Rozruch nyní vyvolala, když na svém instagramu sdílela fotografii z doby před operacemi.
Čas načtení: 2024-06-13 12:58:35
Válka Ruska s Ukrajinou urychluje globální klimatickou krizi
Válka na Ukrajině způsobila v prvních dvou letech emise skleníkových plynů odpovídající přibližně 175 milionům tun oxidu uhličitého. Skupina klimatických expertů odhaduje, že dodatečné oteplování z těchto emisí povede k extrémnímu počasí po celém světě s dopady v hodnotě 32 miliard dolarů (720 miliard korun). Ukrajina plánuje zahrnout tyto klimatické škody do svého požadavku na odškodnění vůči Rusku, píše portál New Scientist. The post Válka Ruska s Ukrajinou urychluje globální klimatickou krizi first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-06-15 15:00:00
Výrobci prosecca zažívají krušné časy. Bojí se, že chuť jejich vína se zhorší
Déšť, přívaly zeminy, sucho, mráz nebo krupobití. Výrobci prosecca čelí extrémnímu počasí, které ohrožuje hrozny, z nichž se vyrábí celosvětové populární šumivé víno. Největší strach mají vinaři z toho, že jejich perlivý mok už v důsledku výkyvů počasí nebude zákazníkům chutnat.
Čas načtení: 2024-06-20 10:00:00
Extremní počasí: Vlny veder a lesní požáry zasáhly USA, zatímco se v zálivu vytvořila tropická bouře
V Mexickém zálivu se formuje tropická bouře, která přispěje k extrémnímu počasí. Severovýchod a středozápad UJSA trpí vedryMeteorologové ve středu uvedli, že potenciální tropická cyklóna 1 - pomalu se pohybující systém nízkého tlaku vzduchu v Mexickém zálivu - postihuje pobřeží Texasu, ale ještě se plně nerozvinula.Bouře, která bude po svém úplném zformování pojmenována tropická bouře Alberto, má rozpoutat silný vítr, přívalové deště a hrozbu záplav na celém jihu USA, v Mexiku a Střední Americe. Vítr o síle bouře, který se táhne více než 640 km od středu bouře, již zasáhl jižní Texas.V době, kdy většina území USA zažívá anomální počasí - intenzivní vedra na severovýchodě a severním středozápadě, obrovské deště v Miami, požáry v Novém Mexiku a Kalifornii, varování před zimní bouří v Montaně - tropický systém v zálivu podle předpovědí přinese intenzivní lijáky do jižní Louisiany a středních a jižních oblastí Texasu.