Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-06-22 13:14:43

Jak vybrat elegantní dámské náušnice, které podtrhnou vaši osobnost?

Ve světě módy platí, že i drobný detail může výrazně ovlivnit celkový dojem. A právě šperky, zejména náušnice, jsou těmi doplňky, které umí rozzářit, dodat outfitu eleganci nebo odvahu – a přitom říct něco o vaší osobnosti. Otázkou však zůstává: Jak vybrat ty pravé, které budou ladit s vámi, vaším stylem i osobností? Náušnice jako ... The post Jak vybrat elegantní dámské náušnice, které podtrhnou vaši osobnost? first appeared on SuprŽena.cz.

Čas načtení: 2024-04-28 14:07:12

Jak nosit oversized džíny a být trendy?

Podle nabídky obchodů s oblečením to vypadá, že skinny džínům odzvonilo a byly nahrazeny těmi oversized. Jak je ovšem nosit, abyste se cítili dobře a vypadali stylově při každé příležitosti? Klasická kombinace Některé trendy jsou skutečně nestárnoucí. Jedním z nich je kombinace džínů a bílého trička. I přesto, že se jedná o běžnou kombinaci a tyto dvě položky má ve své šatní skříni téměř každý, výsledek vypadá za každých okolností dobře. Chcete-li tento trend povznést na trochu vyšší úroveň a vytvořit elegantní look, přidejte zlaté náušnice, řetízky a výrazný pásek. Country styl Připomíná váš styl spíše Divoký západ? Vlastníte kovbojské boty i koženou bundu? Oversized džíny skvěle doplní tyto dva country kousky a vy vytvoříte kombinaci, která bude pohodlná, stylová a vhodná jak na návštěvu baru, tak i na volné nedělní odpoledne. Pokud vysvitne slunce, nebojte se přidat také klobouk. Pohodlná elegance Čekají vás obchodní schůzky, ale džíny jsou v rámci vašeho pracovního oděvu povolené? Oversized džíny doplňte o košili a trenčkot a vytvoříte pohodlnou, přesto elegantní variantu. Při volbě obuvi sáhněte po bílých teniskách, botách na podpatku nebo balerínách. Na procházku i fotbalový zápas Nosíte od pondělí do pátku kostýmky a boty na podpatku a víkendy využíváte k tomu, abyste se oblékli zejména pohodlně? Skvělou víkendovou kombinací jsou oversized džíny, vaše oblíbené tričko nebo body a bomber. Proti slunci vás spolehlivě ochrání kšiltovka, která zakryje i případné neumyté vlasy. V tomto outfitu můžete podnikat libovolné víkendové aktivity a třeba se i zajít podívat na fotbalový zápas vašich dětí. Letní kombinace Oversized džíny můžete nosit také v létě a narozdíl od skinny džínů se v nich nebudete potit. Doplňte je o tílko s ramínky i bez, popadněte kabelku, sandále a sluneční brýle a vytvoříte letní outfit, ve kterém můžete vyrazit kamkoliv vás nohy zavedou. Nečeká-li vás příliš dlouhé chození, ploché... Čtěte více Příspěvek Jak nosit oversized džíny a být trendy? pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

Čas načtení: 2020-01-25 14:07:54

Vojtěch Varyš: Na vrcholu zoufalství (ukázka z knihy)

Novinář Vojtěch Varyš proslul jako nekompromisní divadelní, kulturní i politický kritik. Ve svých textech si dovolil kritizovat takové kulturní fenomény, jako jsou Jiří Suchý či Zděnek Svěrák. Spoluzaložil Divadelní festival Kutná Hora. V pouhých 32 letech spáchal sebevraždu, román Na vrcholu zoufalství vychází posmrtně. Štěpán Lotrinský, všeobecně přezdívaný Alsas, obráží lokál za lokálem – ve Wartenbergově kolečku, Hranicích oligofrenie nebo U Polského Danzigu se setkává nejen s nejvěrnějším přítelem Schulzem, ale i dalšími figurkami z orloje známých, milenek, akademiků a fašistů. Alkohol v nejroztodivnějších kombinacích teče proudem, o práci se mluvit nesluší a stranou čilého střídání partnerů zůstává jenom „nejnudnější chlápek v okolí“. A přece Alsase vidíme stále častěji usedat ke starému sešitu a číst v něm, že dobrá nálada je pouhý klam a trik…   Ukázka z knihy      – Když se trochu konsolidoval, chtěl se Štěpán věnovat práci, ale osazenstvo kavárny, zjevně spřátelené se servírkou a probírající nejrůznější aspekty života na maloměstě, od odporných kulturních akcí přes strázně podnikání místní pekařky až po vlastní cestovatelské plány, mu nedovolovalo se soustředit. Jeho intenzivní chuť celou kavárnu vystřílet se začala stupňovat poté, co dorazil afektovaný student, údajně čerstvý navrátilec z Jižní Ameriky, kde byl na stáži na českém velvyslanectví (česká diplomatická služba, takový nonsens, pomyslel si Alsas, odporná předražená přezaměstnaná žumpa plná líných nedovzdělaných budižkničemů, kteří si jen potvrzují pocit vlastní bezvýznamnosti zvyšováním mezinárodní bezvýznamnosti vlastního státu). Student byl zjevně příbuzný oné postarší, rovněž poněkud afektované servírky (která, jak se ukázalo, byla rovněž jedinou majitelkou tohoto podniku).      Lidé, kteří probírají rodinné problémy nebo místní společenské drby, jsou obvykle nesnesitelní, ale nad takovou debatou se občas lze alespoň pobavit, lidi, co se baví o vlastních odporných životech, lze jen litovat, pokud v sobě ovšem jeden udrží touhu je pozabíjet. A úplně nejhorší jsou hovory o kultuře. Alsas se za snoba nepokládal, nesnášel ale lidi, co z pouhýho navštěvování kulturních stánků dělali přednost nebo cosi ušlechtilýho, co mělo jejich podprůměrný a v bahnu nudy prožívaný životy snad pozvednout k nejistým výšinám, přičemž si neomylně vybírali jen takové věci, k nimž bylo možno slovo „kultura“ přiřadit zcela libovolně, třeba jako slovo „bůček“ nebo „smaženka“ (dal bych si smaženku, pomyslel si Alsas), a svým prožíváním „kultury“ jen potvrzovali vlastní nevkus, nekulturnost a absurdně nízkou inteligenci. Mezitím dorazil jakýsi seladon středního věku, který (zjevně pravidelně) s ženou za pultem flirtoval tím nejnechutnějším způsobem, o to víc a o to úporněji a o to hlasitěji se u toho oba chechtali, ano, už se ani neuchechtávali, ani nechichotali, ale docela bezostyšně se chechtali na plné kolo, ale byl to takový ten druh hlasitého smíchu, který jde na nervy nejen okolí, ale musí jít na nervy i jim samým, myslel si Alsas. Vrchol jeho pobytu v kavárničce přišel, když za mladíkem z Jižní Ameriky dorazili jeho rodiče a se servírkou-majitelkou se jali probírat různé druhy co nejkyselejší kávy v kombinaci s jejími úžasnými dorty a kremrolety vlastní výroby. To už bylo na Štěpána moc; sbalil se a odešel na turka do divadelního bufetu.        Nakonec pochopil, že toho dne ho v tomhle městě už nic nečeká, natož život, a rozhodl se, že ani opít se by nemělo smysl. Po krátké schůzce na magistrátu, kvůli které to vlastně celé dnes podnikal, odřekl i návštěvu divadla (kterou beztak neměl v plánu uskutečnit, šlo o akt zoufalství při plánování, pomyslel si) a odešel rovnou do hotelu. Konverzace se stárnoucí účastnící zdejšího farmakologického kongresu nad whiskou měla sice něco do sebe, ale nakonec ji ještě před půlnocí nechal překvapenou a samotnou v lobby a šel spát.   * * *        Na „křest“ básnický sbírky Semerádový, navíc do tý tupý kavárny Altruista v Dobřichovicích, původně jít Alsas vážně nechtěl. Nesnášel akce tohohle typu, poplácávaní se po zádech, nyvý vzdychání a lidi posírající se vlastní důležitostí, laciný víno a dědky slintající nad vlastníma zásluhama z 60. let a dnešníma mladejma literátkama. Jedinej důvod, proč si teroristi nevybíraj ke svejm útokům tyhle akce, je to, že by pak nikdo netruchlil, to je lepší vystřílet vánoční trh, toho si aspoň všimne nějakej lokální bulvár, pomyslel si jako obvykle Alsas. Navíc, i když nebyl katolík (nicméně katolicismus ctil, na rozdíl od studenejch protestantskejch nesmyslů), připadlo mu křtít knihy jako rouhání. Ať tomu radši říkaj oslava nebo tak něco. A hlavně ať se tam z tý knihy nepředčítá. Nebyl nijak velkej čtenář poezie a poslední básník, kterýho uznával, byl Bertran de Born, o současný tvorbě si vůbec myslel svoje, ale věci, který znal od Semerádový, mu přišly dobrý. Spolu s jejíma lascivníma kecama, který, jak bylo vidno, myslela většinou vážně.      Taky už měla ledacos za sebou a furt byla o něco mladší než on (Což se nejspíš nezmění, ne? doplnil ho kdysi Schulz a Alsas si na moment připadal jako ti oslizlí šedesátníci upíjející laciný víno na těchhle večírcích, na který, tedy na všechny vernisáže, divadelní premiéry a literární čtení, si Alsas vždycky záměrně bral vlastní pití).      A kdyby nic, aspoň s sebou míval Schulz placatku. On ho vlastně na tuhle akci dotáh, a páč neměl čas a nemohli se ani předlít spolu, snažil se Štěpán vytáhnout Laurovou, ta taky neměla čas, Palkosku nemělo teď smysl nikam zvát, no a na Renatu neměl náladu. Ona na něj možná taky ne, svině. Dopíjel osaměle flašku v Hranicích oligofrenie a pomalu mířil na vlak do Dobřichovic, aby tam stih ještě zahřívací kolo vodek U Kunďáka.   * * *        Toho večera si Alsas zas otevřel Kalkatovy zápisky.        Chce se žít, chce se žít, a víc než jen dost. Sebezáchovná schopnost organismu je neskutečná, takže když to přežije člověk dva dny a dvě noci, najednou se probudí s pocitem, že vlastně ještě nechce umřít. Bez jakéhokoli zdánlivého důvodu – věci, co ho doteď tížily, se najednou rozplynou, a sleduje svět mázdrou neurčitého poklidu. Existenciální tíseň je taky pryč. V dobré náladě, která přišla nečekaně a bezdůvodně, mu připadá, že stejně iracionálně přišla předtím i deprese, ale samozřejmě to tak není, ta je jediná racionální a zdůvodněná. Dobrá nálada je naopak pouhý klam a trik, jímž tělo bojuje proti mysli, přebírá záchranný program.        Alsas dopil lahev bourbonu a šel si dát vanu. Do magneťáku vložil nahrávku se zvuky vysavače.   * * *        – Podívejte se, když chcete, mohu vás trochu proškolit, mladý muži. Tam, mávnul Burmester směrem k fakultě, vám stejně nic moc neřeknou, jak už jste zjistil, že.      – Po staletí se vzdělanci věnovali studiu soukromě, sami, s pomocí učitelů, mentorů a literatury. To je jediná cesta v jakékoli době, odvětil poslušně černovlasý mladík.      – To je pravda, pronesl s uspokojením Burmester a přisunul mu poslední dva ročníky svého ne-akademického žurnálu Prolegomena literární interperetace.      Alsase to bavilo, ale na druhou stranu nevěděl, proč ho sem Burmester taky pozval. Mladej Nasiletti byl kluk jak cumel a bylo jasný, že vyhledává – tváří v tvář tuposti svých učitelů i spolužáků gymnaziálních i univerzitních, tváří v tvář tuposti svých rodičů a světa, který ho obklopoval – skutečné duchovní vůdce. Alsas měl tak trochu podezření, že Burmester chce, aby, zatímco on jej bude školit v literatuře, kritice a estetice, vzal Alsas do ruky mladíkovo vyučování v životní praxi. Na to absolutně neměl náladu. To ho radši předhodim Sidonisovi, beztak bude teplej jak kamna, pomyslel si Alsas. Na mládež začínal bejt alergickej a nemyslel si, že to je jenom věkem. Ostatně na starý alergickej bejt nepřestal, i když se jim začínal valem přibližovat.           Mezitím už Burmester zahájil školení:       – Takže, je potřeba si přečíst: Vlna za vlnou se valí od F. X. Svobody, Suplenta od Karla Klostermanna, Neznámého člověka od Milady Součkové, O revolucích, tajných společnostech a genetickém kódu od Jiřího Drašnara a Oblast stínu od Milana Exnera.      Nasiletti si poslušně zapisoval.      – V šedesátejch letech se v Čechách literatura nepsala, prohlásil Burmester a znalecky si vložil do úst okurčičku, a upřímně vzato, ani moc předtim nebo potom. Koneckonců, s českou literaturou nemá smysl moc ztrácet čas. Buďto se člověk zajímá o český témata a prostor, nebo o literaturu, zopakoval svůj klasický výrok.      Nasiletti si chtěl trochu přisadit, tak dal k lepšímu známou anekdotu:      – To měl přece tehdy Čapek-Chod tu autogramiádu, na kterou přišla nějaká holka s Krakatitem. A on jí povidá: Ale slečno, to jste si spletla, já jsem Čapek-Chod, tohle je Čapek-obchod.      Alsas s Burmesterem se na sebe podívali a hlasitě se zasmáli.           Alsas trochu hraně, chtěl mladíka spíš povzbudit a tenhle fór znal léta. Burmester upřímně, neboť Čapka nenáviděl a tenhle fór miloval. Někteří tvrdili, že ho sám vymyslel.      – No, prohlásil Burmester a ukousnul další kus kuřecího stehna, jak vždycky říkám, když toho zmrda někdo zmíní: Doufám, že myslíte Čapka- -Choda, toho spisovatele.      Nasiletti se zasmál, napůl servilně, napůl upřímně.      Alsas začínal toho kluka mít rád.      – Já vás s někym seznámim, povídá mu a už vytáčel Sidonisovo číslo.      – Ale myslíš, že Chod nakonec tu studentku voprcal? vznesl do pléna dotaz Burmester. Bych se vsadil, že ani hovno. A objednal další rundu panáků.      Banatovič by určitě ocenil, pomyslel si Štěpán, že hospoda U Lázní Bělohrad, v níž se zrovinka nacházeli, je v Čapkově ulici v Nuslích. Pojmenovaný pochopitelně po úplně jiným Čapkovi.        Kdysi to provozovali dva chlápci, Lamr a Waltr, ale rozhádali se. Druhej tak odešel do vedlejší ulice Magistrů a otevřel tam lokál U Lázní Stoličný Bělehrad, kterýmu se samozřejmě mezi místníma říkalo U Székesfehérváru, i když nebyl každej schopnej to vyslovit. U Stoličnýho měli lepší perkelty a okurky, ale chlastalo se pořád líp u původního Bělohradu, říkal vždycky Schulz. Koneckonců, jídlo je přežitej koncept, pomyslel si Alsas. A pustil se do další lahve červenýho. Koukal, že mladík bude přece jenom potřebovat v některejch věcech školení. Tváře mu hořely a Burmester se zrovna pouštěl do svýho parádního čísla, přednášky Od čtvrté avantgardy k páté moderně, to celé na druhou. Snad ten Sidonis je aspoň už na cestě, říkal si Štěpán. Zastesklo se mu po Stašce.        Neděle Alsas samozřejmě nesnášel. Odpornej den, kterej není předurčovanej jen tim, že jsou lidi zoufalý z nadcházejícího pondělí, ale je mrtvej sám od sebe, včetně účastníků. Podniky zavřený, ulice prázdný, město mrtvý, všechno v píči. Nejvíc nesnášel Alsas skutečnost, že se mu skoro vždycky podařilo domluvit na neděli nějakej sraz a pak se celej den trápil tím, že na něj bude muset jít.      Vlastně domluvený věci nesnášel obecně, ale v tu neděli to bylo nějak tíživější.      Lepší bylo se hned ráno vylejt, a pak byl klid.      Nebo se dala neděle dobře prospat. Spánek obvykle pokládal za ztrátu času, zvlášť ve dne, ale v neděli šlo o to, jak přežít den a nezabít se.      I když nechodil denně do práce, weekendy měl celkem rád. Nejradši ty, kdy nebylo potřeba nic dělat a člověk moh jen tak doma sledovat filmy nebo číst knížky, případně se poflakovat po nonstopech (protože normální podniky otvíraj o weekendu dost pozdě, pokud vůbec).      Nebo se opít s nějakými cynickými kamarády.      Mrtvolnost neděle podtrhovalo i počasí, které obvykle zrovna na tenhle den připadlo, a neblahý Štěpánův zvyk z nedostatku jiné činnosti vždy koncem týdne bilancovat, co všechno se za uběhlých sedm dní nepovedlo.        – Neděle není depresivní, říkával Schulz, ty ji tak jenom pojímáš. Netěšíš se na ni, říkáš si, to bude zase depka, no a světe div se, pak to skutečně depka je, navíc si to celej den opakuješ, tak se do tý deprese propadáš hloubš a hloubš.      Ale ať s tím dělal Alsas, co chtěl, dopadalo to vždycky stejně. Jedinou výjimkou byly dny, kdy se v sobotu tak kvalitně opil, že se probudil ještě ožralej, a stačil na to včas navázat. To mu pak došlo, že je neděle, až později, když už bylo skoro po ní.        Dneska to nebyl ten případ a Štěpán se chtěl akorát tak zabít. Ani spát mu nešlo a venku bylo hnusně. Doma se však nedokázal udržet, musel ven.      A do toho ta přiblblá Adéla.      Nechtěl ji vidět, ale neměl sílu domluvenou schůzku odvolat. Navíc, s někým mluvit musel.   * * *        Vždycky, když Alsasovi nebylo dobře, otevřel si Kalkatovy zápisky.        Důvodů, proč se nezabít, najdeme vždycky nakonec dost. I ty, co můžeme odmávnout jako zástupné, nás nakonec dovedou jen k tvrzení, že zabít se můžeme přece kdykoli, tak proč zrovna teď. Ostatně problém sebevraždy je v tom, že ji člověk nikdy nespáchá včas. A pak – ti lidé, kterým člověk způsobí ne trápení, ale různé praktické problémy. Nález těla, vyšetřování, vyklízení pozůstalosti, zařizování pohřbu atd. Problémy, co člověk nechá nevyřešený, nejen ty svoje. Firmy, spolky, rozjetý projekty, nesplněný úkoly. A pak – ta obava o pověst, ta je nejsměšnější. Aby si nikdo neříkal, že je to „kvůli tomu“. Nejlepší by bylo se zabít, když k tomu člověk nemá žádnej zjevnej důvod, žádný průšvihy, dluhy, nemoci. Jenomže i když tyhle věci člověka netrápěj a chce se zabít pro úplně jiný věci, nakonec vždycky vyvstanou a trubači a hasičmajstři je pak rozvíjej se závažným výrazem ve tváři, předstírajíce pochopení a porozumění.        Zvláštní, pomyslel si Alsas. Kalkatu viděl v životě dohromady třikrát, z toho dvakrát to bylo magické, velkolepé setkání, na které jako by čekal celý předchozí život. Fascinace, propojení, zábava. Gute Laune. A ovšem – při jeho zálibě v tajnůstkářství a lži nebylo snadný ho prokouknout, zjistit víc. Tím spíš, že jak se viděli málo, napájely se jeho představy o Kalkatovi z bizarních historek, drbů, tajemných náznaků a všeho možnýho dalšího, protože Kalkata byl prostě pojem. Jasně, občas si napsali, ale taky to nebyla žádná obrozenecká korespondence. Přišlo to, co přijít muselo, a po Kalkatově smrti ho navštívila jakási známá a předala mu ten sešitek, s tím, že to bylo přání zesnulého. Alsas nevěděl proč a už se to ani nesnažil rozklíčovat. Byl to vzkaz? Byl to úkol? Nebo prostě jen věděl, že v něm má vnímavého čtenáře, jako v něm měl vnímavého posluchače? Štěpán si to nechal jako soukromé potěšení. Nebo duševní vzpruhu.        Na vidině cesty do Brna uklidňovala Štěpána jediná věc: že ho doprovází přítel z nejvěrnějších, Banatovič. Když nastoupil do ještě stojícího vlaku, Banatovič už seděl v jídeláku nad vypitým panákem a napůl vypitým pivem. Ten fakt nezahálí, řekl si Alsas.        – Nazdar, profesorskej.      – Píčo, sedej, čets, co napsal ten čurák Marterer?      – Ne, nečet, řekni mi, co napsal ten čurák?      Marterer byl Banatovičovým oblíbeným tématem.      – No ten zmrd měl hroznej vejšplecht v Kampani, kecy o tom, jak by se do rozhodování o veřejným prostoru měli zapojovat odborníci. Tím myslí sebe, poučil ho Banatovič.      – Vždyť je to taky čurák prvního řádu.      – Někdo by mu měl vyřídit, že může rozhodovat akorát o tom, kdy se půjde vysrat.        Vrchní před ně postavil rovnou čtyři panáky hruškovice, už ví, jak na to, pomyslel si Alsas. Banatovič vypil první bez ptaní a bez přiťuknutí, Štěpán pokejvnul a taky si dal. Navalilo se mu. Nebylo to dobrý ráno.      Rozhlídnul se. – Vendelíne, tady pojď, umravňovala mladá atraktivní matka, vizáž model caffè latte, k tomu krátký vlasy, svýho asi čtyřletýho potomka při průchodu uličkou.      Zajímavý jméno, pomyslel si pro sebe Alsas a mrknul na Banatoviče, který se už cpal gulášovou polívkou.      – Ale ona taky není marná, zahlásil Banatovič.      Otočila se.      To je zas trapas, pomyslel si Alsas.      A usmála se.      Banatovič nevnímal, ale Alsas její úsměv povzbudivě opětoval.        – Tady ty čuramedáni mě dokážou po ránu vytočit, pronesl Banatovič a mával výtiskem Kampaně.      Dodal:      – Bělohradský, to je Bohdalová český filosofie, nechápu, že ho ještě taky tisknou. Ale to je pořád ještě dobrý, ten už aspoň nepředstírá vědeckou práci, už se nesnaží o akademickou kariéru, jenom slintá do novin. Na to jsou tady jiný, rozvášňoval se Banatovič. Mluvil už dost nahlas a mával kolem sebe rukama. Míval ve zvyku přivírat u monologů oči, navíc jeho ve vzduchu máchající ruce připomínaly loutku. Jen ty nitě byly imaginární.      Pokračoval:      – To jsou všechno tyhlety démanty, buďto studovali sice oficiálně, ale v šedesátejch letech, kde se místo filosofie setkávali s nějakou postmarxistickou sračkou, nebo se ani k tomu nedostali a předstírali práci v kotelnách a studium filosofie v bytových seminářích. Obojí předstíraný, obojí pseudočinnost místo činnosti, opakoval Banatovič. Předstíraný studium – domácí studium! – v bytových seminářích – ovšem předstíraný filosofie. A předstíraná práce. Což je jejich věc, kdyby se pak nedostali k veslu a nezačali roznášet svý bludy z kateder… Rozumíš, disidenti obvykle nebyli žádný hrdinové, to byli lidi, který byli líný makat.      – Že ty nepíšeš politický komentáře do novin, to by byla paráda, řekl mu Alsas.      – Ale vždyť já píšu, do Doby síly, do Světel budoucnosti, do Na hlubinu a Na stráž!e, do Rozhledů neofašismu…      – Myslím něco normálního, co čtou lidi. Třeba tadyhle Kampaň. Nebo Varovný výstřel.      – Neblbni, tam by mě nevzali, blokujou mě, já nesmim nikam na veřejnost.      – Vždyť jsi univerzitní profesor. Utrhli by ti ruce, i kdybys jim místo článku podal toaleťák posranej sračkama, pokud by ty sračky byly tvoje vlastní. Lidi jsou tady nadšený expertama, odborníkama a vědcema, ať už jsou odborníci skuteční, nebo domnělí, opravdoví, nebo předstíraní, ať už jsou odborníci v čemkoli a vyjadřujou se k čemukoli.      – Myslíš? No něco na tom je…      – Vždyť se koukni na Marterera, jak je pilnej. A co má u fotky? Vždycky akorát „znalec odkazu Emy Destinové“, nebo „hudební historik“.      – No ty vole to je fakt, ten by mě zajímal, odborník. Píše o zemědělství, ekologii, lidskejch právech a architektuře, a přitom jediný, co dokázal, je, že odchodil nějakou zkurvenou bolševickou muzikologii, kde ho akorát tak naučili klanět se Dvořákovi se Smetanou!        Přes uličku naproti dosedla nová pasažérka, Alsas si ji se zájmem prohlížel. Mladá holka, neurčitej věk lehce přes dvacet, chytrej a trochu drzej pohled, krátká barevná sukně, top bez ramínek, sponka ve vlasech, modrý náušnice, vlastně byla celá v modrym, v ruce Kunderův Žert. Nohy nedbale oholený, prostě něco v ní bylo. Tu džínovou bundu bych překous, a koneckonců i toho Kunderu, pomyslel si Alsas.        – Brno… – zkurvený! zahlásil Banatovič a krknul. Naproti sedící slovenský gentleman se zasmál a pokývnul na znamení sympatií. Přátelé vystoupili.        – To bysme mohli potkat starýho Velebu, určitě bude sedět v Karibiku.      – To je fakt, řekl Alsas.      Karibik byl odpornej zaflusanej nonstop umístěnej přímo v tzv. brněnským metru, tedy ještě odpornějším a ještě zaplivanějším podchodu pod hlavním nádražím.      Tyhle místa měl Alsas rád. Připomínaly mu Balkán. Kdyby to Brno bylo celý takovýhle, bylo by to fajn město, pomyslel si. Kdyby se zbavili toho moravskýho přízvuku, dodal si pro sebe. Kdyby si na nic nehráli a byli tím, čím jsou, tedy vstupní branou Balkánu, bylo by všechno v pořádku.      – Brno si hraje na malou Vídeň, a přitom je to prvotřídní malý Sarajevo, řekl nahlas.      – To spíš Doboj, odtušil Banatovič.      – Taky pravda. To město je jak malá holka, ve který dříme vášeň a nespoutanost a ona ji nedokáže vypustit ven, objevit, otevřít se: radši si hraje na poslušnou pokojskou. Ale tu eleganci z toho nevykřeše, natož aby se stala komtesou.      – To s tou Starou dámou je přesný, děl Banatovič, kterej jak známo Vídeň miloval, elegantní ženská na výši a děvka, co si hraje na dámu, ale tu skutečnou nikdy nedožene. Jenže nedokáže bejt ani tou pořádnou děvkou.      – Jako ta špičková kurva z Itálie, připomněl Alsas jednu dávnou historku.      – Čili by to Brno někdo měl pořádně vojet, ať se probere k životu, pronesl Banatovič. Příměr ženský k městu se mu začínal líbit, v duchu už viděl svůj příští esej do Journal of Obscene Philosophy. Kurva, já ještě nemám ani čárku a uzávěrka toho posranýho sborníku byla minulý pondělí, uvědomil si, že jako hostující editor čísla má na starosti loňský zimní vydání Fenomenologie alkoholismu v lacanovské perspektivě. Sborníky i akademický časáky vycházely v Česku obvykle s půlročním až dvouletým zpožděním. Nahlas si říhnul. Naposled byl v Brně před dvěma lety na konferenci Morava jako průsečík kultur, kterou si pro sebe překřtil na Morava jako průser. Jestlipak má ještě doktorka Cicmárková ten piercing v kundě a jestlipak už má tu docenturu, pomyslel si.      – Jo, je škoda, že to tu neobsadili Maďaři, vrátil ho do debaty Alsas.      – Nebo Chorvati. To sou největší řezníci světa. Náglové zkurvený, odplivnul si Banatovič, kterej měl srbský předky.      Pili v Karibiku na baru už třetí pivo a v tu chvíli si uvědomili, proč sem vlastně přišli. Veleba nikde. Jen párek důchodců v rohu, znuděná stará barmanka a na baru tlustej cikánskej pasák.      – Hele, já mu zavolám, nabíd se Banatovič.      – Nazdar, já jsem v Karibiku! ozval se v telefonu známý hlas.      – Tak to asi těžko. Jsme tady s Alsasem a ty nikde. Nebo si střílíš na hajzlu péro? odvětil Banatovič.      – Ne, já sem fakt v Karibiku. Na Arubě, upřesnil na dálku Veleba.      Kde na to ten feťák vzal? napadlo Banatoviče.      – Kecáš, vole, co tam děláš?      – Ále, válim se na pláži, pomalu mi to najíždí a dvě kozatý mulatky mi na střídačku kouřej péro, povídal rozšafně Veleba.      To určitě, pomyslel si Banatovič. Nejspíš se ještě neprobral ze včerejší kocoviny a leží na podlaze svýho vybydlenýho bytu v městské části Brno-Komín.      – No nic, ukončil hovor a obrátil se na barmanku, tak ještě dvě piva, prosím. Když jim je natočila, předvedl Banatovič své umění dokonale napodobit nejpříšernější přízvuk na světě, totiž brněnský přízvuk. – Starobrno – chčijeme prdelí, zadeklamoval s gustem.   Nakladatelství Petr Štengl, Praha 2020.

Čas načtení: 2024-02-24 19:05:19

Overaly jsou v kurzu – zjistěte, proč je ženy po celém světě milují

Proč nosit dámský overal a pro jaké ženy je určený? Hitem letošní sezóny bude rozhodně i overal dámský v nejrůznějším provedení. V kurzu budou kousky s krajkou, ale také modely s knoflíky a s dekorativními kapsami. Dámský overal je výhodný v tom, že je elegantní a hodí se na nejrůznější typy událostí. Ženy si ho mohou vzít do města, do práce i na posezení s přáteli. Ostudu si s ním dámy neudělají ani na rande. Dámské overaly se perfektně hodí i na různé oslavy, jako jsou narozeniny, svatby či promoce. Overal má dále tu výhodu, že ho mohou nosit ženy a slečny všech věkových kategorií. Módní budou i denimové typy dámských overalů. Ty zapadnou výborně i do ležérně laděných a do městských outfitů. Jestliže teda hledáte něco neobyčejného, co v davu jen tak nezapadne, je letos dámský overal tím správným řešením. Co se týče barev, můžete letos vsadit na ty přírodní a pastelové. In budou modré, zelení i oříškové barevné tóny. Vyhýbat se pak nemusíte ani černému nebo bílému provedení. Černá a bílá jsou totiž barvy univerzální, které z módy nevychází. Výhodou těchto overalů je i to, že je snadno zakomponujete i do jinak pestrobarevného outfitu nebo do modelu se vzory a s motivy. In budou ty abstraktní nebo zvířecí. Také vzory a motivy se mohou objevit na samotném overalu. S jakým dalším oblečením nosit trendy dámský overal? Trendy dámské overaly mohou ženy nosit s nejrůznějším druhem oblečení. Slušet vám k nim bude blejzr nebo také sáčko. Chybu neuděláte ani s koženkovou či přímo s koženou bundou. K dámským overalům výborně vyniknou i denimové bundy či křiváky. Také trenčkoty či dámské kabáty si společně s overalem skvěle rozumí. Vždy tak bude záležet na vás a na vašem jedinečném vkusu. K pestrobarevným overalům volte spíše decentní jednobarevný svršek. Naopak k jednobarevným overalům pro ženy se můžete více odvázat a zvolit i vícebarevný svršek či model se vzory a s motivy. Příliš vzorů a motivů v jednom jediném outfitu by totiž mohlo působit nesourodě až chaoticky. Tomuto módnímu faux pas se tedy raději vyhněte. S jakou obuví a s kterými doplňky nejlépe v letošní sezóně sladit dámský overal? Dámské overaly mohou ženy kombinovat i s různorodou obuví a doplňky. K dámským overalům se skvěle hodí kožená obuv. Vsadit můžete na dámské sandály, mokasíny i polobotky. Výborně vypadá i kombinace overalu s lodičkami. K overalu pro ženy se výborně hodí také kožený pásek. Stylový dámský pásek na answear.cz si jistě vyberete i vy! Overaly pro ženy můžete sladit i s velkou kabelkou ve výraznějším odstínu. Ty budou letos opravdovým trhákem. K dámskému overalu vynikne také kožený batoh s lesklými dekorativními prvky. Ty pak mohou ženy snadno sladit také se svými dalšími šperky, jako jsou hodinky či náramky a náušnice.

Čas načtení: 2025-03-25 07:15:40

Diamantový debut Very Wang

Módní návrhářka, která je více než tři dekády symbolem svatební módy, vstoupila ve spolupráci se společností Jared Jewelers do světa luxusních šperků. Výsledkem je dechberoucí kolekce Vera Wang x Jared Atelier, nabízející elegantní náhrdelníky, náušnice a náramky z 18karátového zlata zdobené diamanty. Společnost Jared Jewelers, kterou vlastní šperkařský gigant Signet Jewelers, představila originální kolekci vysokého šperkařství.

Čas načtení: 2024-10-02 15:29:07

Jak sehnat výjimečné dárky ze dřeva vyráběné v srdci Valašska?

Jak sehnat výjimečné dárky ze dřeva vyráběné v srdci Valašska? redakce St, 10/02/2024 - 15:29 Móda Klíčová slova: náušnice turistické značky dřevěné šperky dřevěné náušnice dřevěné brože šperky z Valašska POLAK Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Ruční práce a skvělé nápady Internetový obchod, o kterém je řeč, nese název POLAK. Výrobky, které na něm najdete, jsou vyráběny ručně, a tak předtím, než se brož či náušnice stanou módním doplňkem, projdou mladým manželům mnohokrát rukama. V nabídce naleznete například brože či náušnice ve tvaru zvířat, květin, geometrických tvarů a další. Značka POLAK mimo jiné vyrábí také náušnice ve tvaru turistických značek, k nimž náleží licence Klubu českých turistů. Takové náušnice jistě potěší nejednu horalku, která se často po stopách turistických značek vydá a proč jedny takové nemít taky v uších? Náušnice Turistické značky jsou dostupné samostatně, anebo v cenově zvýhodněném setu Na cestách. Na Vánoce objednávejte raději s předstihem Potěšte své blízké pěkným, ručně vyrobeným dárkem, který se hodí k svátku, na narozeniny, ale samozřejmě také na Vánoce. Vzhledem k tomu, že se jedná o ruční výrobu, doporučujeme objednávat s předstihem. I přesto, že v běžných měsících výrobce vyřizuje objednávky v řádu několika málo dní, dá se předpokládat, že tak pěkné, ručně vyráběné dárky, budou s blížícím se shonem hojně objednávány a odeslání balíčku chvilku potrvá. Přidat komentář Foto POLAK TEXT POLAK Dárek pro své blízké hledá několikrát do roka každý z nás, studnice kreativních nápadů každého z nás bohužel není nevyčerpatelná. Na otázku „Co by sis přál?“ často slyšíme odpověď „Nic.“ jenže ta je nám pranic platná. Vzhledem k tomu, že se pomalu ale jistě blíží Vánoce, prozkoumali jsme internet za Vás. Narazili jsme přitom na malý, přesto však milý internetový obchůdek, který nabízí ručně vyráběné brože a náušnice ze dřeva. Jsou vyráběny ze zbytkového dřeva a vznikají pod rukama mladým manželům v samém srdci Valašska.

Čas načtení: 2024-06-17 14:12:02

Stříbrné náušnice pro nevěsty: Dokonalý doplněk ke svatebním šatům

Stříbrné náušnice jsou elegantním a stylovým doplňkem, které dokáží dokonale doplnit svatební šaty nevěsty. Pokud plánujete svatbu a hledáte perfektní šperky pro tento velký den, stříbrné náušnice jsou skvělou volbou, která přidá jiskru a eleganci k vašemu celkovému vzhledu. Zde je několik tipů, jak vybrat ty nejlepší stříbrné náušnice pro váš svatební den: 1. Zvolte […] The post Stříbrné náušnice pro nevěsty: Dokonalý doplněk ke svatebním šatům appeared first on OnlineZena.cz - Internetový časopis pro ženy.

Čas načtení: 2024-11-28 19:00:01

Jak zvolit správné zlaté náušnice pro ženy podle tvaru obličeje

Náušnice představují dokonalý doplněk každého outfitu, ale jen v případě, že si vyberete ty správné. Pokud zvolíte vhodný kousek, dokonale zvýrazní krásu vašeho obličeje. Vhodně zvolené kousky také mohou pomoci opticky upravit tvar obličeje. Mohou zjemnit hrany nebo dokonce prodloužit tvář. Jak vybrat vhodné zlaté náušnice pro ženy? Nechte se inspirovat třeba tvarem obličeje. Obličej ... The post Jak zvolit správné zlaté náušnice pro ženy podle tvaru obličeje first appeared on SuprŽena.cz.

Čas načtení: 2025-06-22 13:14:43

Jak vybrat elegantní dámské náušnice, které podtrhnou vaši osobnost?

Ve světě módy platí, že i drobný detail může výrazně ovlivnit celkový dojem. A právě šperky, zejména náušnice, jsou těmi doplňky, které umí rozzářit, dodat outfitu eleganci nebo odvahu – a přitom říct něco o vaší osobnosti. Otázkou však zůstává: Jak vybrat ty pravé, které budou ladit s vámi, vaším stylem i osobností? Náušnice jako ... The post Jak vybrat elegantní dámské náušnice, které podtrhnou vaši osobnost? first appeared on SuprŽena.cz.

Čas načtení: 2016-02-11 10:15:00

Vybíráme náušnice podle tvaru obličeje

Chcete si udělat radost novým šperkem, ale nejste si jisti, který typ náušnic bude pro vás ten pravý? Náušnice lze vybírat podle několika kritérií. V první řadě je důležité, aby se náušnice opravdu líbily a nebyly při nošení nijak nepříjemné. Náušnice můžete vybírat také podle příležitosti, oblíben ...

Čas načtení: 2024-01-24 14:52:14

Náušnice jako dokonalý doplněk? Zeštíhlí obličej, doplní účes a podpoří tvar postavy

Náušnice nejsou jen šperkem. Jsou také odrazem naší osobnosti a dovedou velmi dobře zvýraznit přednosti obličeje, případně nežádoucí rysy opticky pozměnit. Víte, po kterých sáhnout, aby obličeji opravdu lichotily a vaši přirozenou krásu podpořily? Které náušnice by měly volit ženy…Read more →

Čas načtení: 2024-06-06 18:27:33

Šperky, které by neměly chybět v žádné šperkovnici

Jsou šperky, které si na sebe vezmete párkrát a pak na ně zapomenete. A pak jsou šperky, které budete nosit s chutí každý den. A právě takové vám představíme v tomto článku. Stejně jako šatník by měl obsahovat základní dobře kombinovatelné prvky, tak i ve šperkovnici byste vždy měli najít kousky, které jsou nadčasové a podrží vás v každé situaci. Které to jsou? Diamantové pecky Minimalistické náušnice, jejichž kouzlo spočívá v neopakovatelném třpytu. Pecky s diamanty rozzáří váš obličej, přitom jsou tak lehké a pohodlné, že je při nošení ani nepocítíte. Provedou vás náročným dnem v práci a oslní na večerní párty. Zkrátka univerzální šperk, který navíc sluší každé ženě. Kruhové náušnice Mezi šperky, které nikdy nevycházejí z módy, patří zcela jistě zlaté náušnice kruhy. Vmžiku jimi docílíte elegantního vzhledu, ale dnes se nosí i k méně formálnímu nebo sportovními outfitu. Stačí, když si vyberete ty, které budou sedět k vaší tváři a osobnosti nejvíc. Na výběr máte různou velikost i tloušťku, zvolit si můžete také kruhy ozdobené diamanty pro extra luxusní vzhled. Krátký náhrdelník choker Masivnější řetízek se strukturou nebo jemný řetízek s diamantem ke krku je typ šperku, který padne do všech druhů výstřihů. Užijete ho především v letních měsících, ale skvěle se hodí i ke korzetovým šatům nebo asymetrickým topům. Neztratí se ani v kombinaci s obyčejným basic tričkem. Když budete chtít docílit výraznějšího looku, navrstvěte k němu několik dalších řetízků v různých délkách. Řetízek s přívěskem Ke svetru, roláku nebo košili je delší řetízek s přívěskem naprosto nepostradatelný. Při výběru zlatého přívěsku můžete sáhnout po symbolickém motivu, a získat tak svůj osobní talisman. K nejoblíbenějším patří písmenka, medailonky, přívěsky s designem mince, srdíčka nebo podkovy. Vyberte si takový, který vás osloví na první pohled a nebojte se navrstvit více řetízků pro lehce bohémský vzhled. Perlový šperk... Čtěte více Příspěvek Šperky, které by neměly chybět v žádné šperkovnici pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení

Čas načtení: 2025-03-31 07:24:39

Jaké náušnice sluší vašemu účesu? Krátké vlasy si žádají detaily, dlouhé zase praktičnost

Náušnice nejsou jen ozdobou, ale i skvělým stylingovým prvkem, který dokáže podtrhnout vaši přirozenou krásu, dodat celkovému vzhledu harmonii a vyvážit proporce obličeje. Důležitou roli při výběru šperku však hraje i váš účes, se kterým by měly náušnice harmonizovat, nikoliv ho přebíjet. Víte, kdo může experimentovat? Co se hodí k copánkům? A kdo by si měl dát pozor na visací náušnice?

Čas načtení: 2025-03-26 12:51:40

Jaké náušnice sluší vašemu účesu? Krátké vlasy si žádají detaily, dlouhé zase praktičnost

Náušnice nejsou jen ozdobou, ale i skvělým stylingovým prvkem, který dokáže podtrhnout vaši přirozenou krásu, dodat celkovému vzhledu harmonii a vyvážit proporce obličeje. Důležitou roli při výběru šperku však hraje i váš účes, se kterým by měly náušnice harmonizovat, nikoliv…Read more →

Čas načtení: 2013-11-25 15:30:00

Náušnice, které vám dodají šmrnc

Šperky patří od pradávna mezi základní výbavu každé ženy. Kvalitní šperky stejně jako jemné líčení podtrhují přirozenou krásu ženy. Vybrat si můžeme šperky ze zlata a stříbra, ale i z dalších kovů včetně chirurgické oceli či platiny. Náušnice Náušnice jsou základním šperkem, který by neměl chybět ...

Čas načtení: 2024-11-26 20:04:53

Náušnice jako dárek? Zaměřte se na ženin styl, tvar obličeje i příležitost

Vybrat perfektní náušnice jako dárek pro ženu se může zdát jako nelehký úkol, ať už jde o partnerku, maminku, nebo kamarádku. Správně zvolený šperk může podtrhnout ženinu osobnost, doplnit styl a stát se symbolem jedinečného vztahu mezi vámi. Jak se…Read more →

Čas načtení: 2025-01-20 08:22:00

Můžu si sama propíchnout uši?

Ahoj Mourrisone, sice mám v uších už jedny náušnice, ale chtěla bych nad ně ještě jedny. Myslíš, že si je můžu píchnout sama doma, nebo že by mně to píchla kámoška?

Čas načtení: 2025-06-29 17:24:57

Jak na dětské náušnice v létě? Vyhněte se niklu i bazénům, ideální je balónkové zapínání

V létě tráví děti více času venku. Potí se, koupou se v moři i v bazéně a vystavují náušnice intenzivnímu slunci a horku. Pokud mají šperky z nevhodných materiálů, může dojít k podráždění, zánětu i bolestivým alergickým reakcím. Jaké náušnice jsou pro děti vhodné pro horké letní měsíce? A co rozhodně nedávat do čerstvě propíchnutých uší?

Čas načtení: 2025-07-14 06:00:00

Samsung uvažuje nad chytrými náušnicemi i náhrdelníkem. Šlo by o doplňky k mobilu s AI

Společnost Samsung zvažuje rozšíření své nabídky nositelné elektroniky o zcela nové typy produktů. Podle informací serveru CNN, který vychází z rozhovoru s Won-joon Choiem, provozním ředitelem mobilní divize Samsungu, by se jihokorejský výrobce mohl v budoucnu zaměřit na chytré náušnice, náhrdelníky nebo další druhy šperků. Představují další krok v celosvětovém trendu vývoje zařízení ovládaných umělou […] Celý článek si můžete přečíst na Samsung uvažuje nad chytrými náušnicemi i náhrdelníkem. Šlo by o doplňky k mobilu s AI

Čas načtení: 2025-07-14 11:10:11

U Samsungu bude vše chytré: Prsteny, brýle, ale klidně i náhrdelníky či náušnice

Samsung vyhlíží další trend chytré nositelné elektroniky. Není vyloučeno, že se v budoucnu dočkáme i inteligentních náhrdelníků nebo třeba náušnic.Přečtěte si celý článek: U Samsungu bude vše chytré: Prsteny, brýle, ale klidně i náhrdelníky či náušnice

Čas načtení: 2009-11-18 13:00:00

Stussy Dice Kolekce / Přívěšky, klíčenky, naušnice

Legendární streetwear značka Stussy přichází již tradičně se svou novou kolekcí zvanou Dice, která obsahuje různé přívěšky, klíčenky a naušnice. Kovové doplňky, které mají jako hlavní motiv hrací kostky, vám určitě nesmí chybět. Osobně musím říct, že pokud na ně někde narazím, určitě nebudu váhat. ...

Čas načtení: 2021-08-11 00:00:00

Rita Ora má na sobě ve videoklipu ikonické šperky Bvlgari Serpenti Jewerly

Hudebnici a herečku Ritu Oru (@ritaora, 16M followerů) zdobí v hudebním klipu „You For Me” ikonické šperky Bvlgari Serpenti high jewelry. Oslnivá talentovaná žena zkombinovala náramky ze žlutého a bílého zlata s diamanty a smaragdy se sladěnými náušnicemi. Detaily o produktu Náušnice High Jew ...

Čas načtení: 2021-08-07 00:00:00

Lady Gaga vynesla v House of Gucci šperky z kolekcí Bvlgari

Herečka a hudebnice Lady Gaga měla v několika klíčových scénách filmu “House of Gucci” na sobě šperky ze dvou kolekcí Bvlgari. Lady Gaga si do snímku vybrala náhrdelník z nové kolekce “Le Magnifiche" z platiny s 11 oválnými rubíny, 77 oblými brilianty a diamantovým pavé v kombinaci s náušnice ...

Čas načtení: 2020-02-02 00:00:00

Diamantové vyznání lásky: s Alo Diamonds je to možné

Blíží se 14. 2. a to je u nás svátek zamilovaných neboli Valentýn. Alo Diamonds je česká firma, která už 25 let dodává zákazníkům úžasné klenoty. Při té příležitosti připravila valentýnskou kolekci plnou krásných šperků. Bílé diamanty zdobí náušnice, náramky i přívěsky s motivem Srdce, které je symb ...

Čas načtení: 2016-02-29 00:00:00

Náušnice podle znamení? Jedině od Louis Vuitton!

Jedním z nejnovějších počinů francouzského módního domu Louis Vuitton je kolekce The Fortune, která zahrnuje náušnice podle znamení zvěrokruhu. Jedná se o jedinečné a osobité šperky, které budou dokonale reprezentovat vaše vlastní já. Možná patříte k těm, kteří každý den zvědavě hltají horoskopy ...