Po 16letech jsem zahodil všechen kod webu a napsal celý kod znovu. Vypadá to tu +- stejně, ale pokud narazíte na něco co vám vadí tak mi o tom napište: martin@vorel.eu nebo se mi ozvěte na twitteru Začal jsem dělat change log.

Kurzy ze dne: 21.07.2025 || EUR 24,620 || JPY 14,311 || USD 21,100 ||
úterý 22.července 2025, Týden: 30, Den roce: 203,  dnes má svátek Magdaléna, zítra má svátek Libor
22.července 2025, Týden: 30, Den roce: 203,  dnes má svátek Magdaléna
DetailCacheKey:d-1065401 slovo: 1065401
Pavel Trávníček vydělává na Popelce. Je to zlatý důl!

Oblíbená československo-německá pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka se natáčela před více než půlstoletím. Stále je ale hvězdou mezi typicky vánočními pohádkami. Herec a moderátor Pavel Trávníček, jenž ztvárnil postavu prince, z ní pořád těží.

---=1=---

--=0=--

---===---

Čas načtení: 2024-03-18 09:25:00

Prezidenta Svazu lyžařů čeká soud. Trávníček měl uplácet, vinu odmítá

Prezident Svazu lyžařů České republiky (SLČR) David Trávníček je jedním z 12 obžalovaných v úplatkářské kauze kolem státní agentury CzechTourism a čeká ho soud. Napsala to dnešní MF DNES. Trávníček vinu odmítá a ve funkci šéfa svazu zůstává.

Čas načtení: 2024-02-09 09:00:00

Pavel Trávníček: exmilenka promluvila!

Není to tak dávno, co nám Pavel Trávníček popisoval, jak si během natáčení Popelky užíval vztah s Libuší Šafránkovou. Točilo se v Německu, oni spolu trávili mnoho hodin v autě a poté v hotelu. A dokonce si ho prý Libuška chtěla brát a mít s ním dítě! Jenže teď vyšla najevo celá pravda. Ukázalo se, že situace pro herce byla velice složitá, protože podle výpovědi zpěvačky řeckého původu Marthy Elefteriadu v tu samou dobu Trávníček randil oficiálně s ní! Jako důkaz zveřejnila fotografii.

Čas načtení: 2024-03-18 07:47:29

Šéfa lyžařského svazu Trávníčka čeká soud v úplatkářském případu

Prezident Svazu lyžařů České republiky (SLČR) David Trávníček je jedním z 12 obžalovaných v úplatkářské kauze kolem státní agentury CzechTourism a čeká ho soud. Napsala to dnešní MF DNES. Trávníček vinu odmítá a ve funkci šéfa svazu zůstává.

Čas načtení: 2024-03-18 08:48:02

Šéfa lyžařského svazu Trávníčka čeká soud v úplatkářské kauze kolem agentury CzechTourism, píše MF Dnes

Prezident Svazu lyžařů České republiky (SLČR) David Trávníček je jedním z dvanácti obžalovaných v úplatkářské kauze kolem státní agentury CzechTourism a čeká ho soud. Napsala to MF Dnes. Trávníček vinu odmítá a ve funkci šéfa svazu zůstává.

Čas načtení: 2024-06-12 09:14:00

Dojemné gesto Pavla Trávníčka v den úmrtí Libušky Šafránkové (†68): Popelka navždy!

Pavel Trávníček (73) na svou hereckou kolegyni Libušku Šafránkovou (†68) nezapomíná ani tři roky od jejího skonu. V den smutného výročí jejího odchodu na věčnost sdílela jeho paní na sociální síti fotku, z níž bylo patrné, jak moc ji měl vždycky rád...

Čas načtení: 2024-06-29 08:50:49

Když chatku navrhují architekti, závidí i Béda Trávníček. V kouzelné zahradě vyrostl promyšlený pavilón

Na místě původní zahradní chatky vyrostla alternativa, kterou lze kompletně rozevřít a nechat zeleň vstoupit do interiéru. Článek Když chatku navrhují architekti, závidí i Béda Trávníček. V kouzelné zahradě vyrostl promyšlený pavilón se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-12-25 12:00:00

Pavel Trávníček, princ ze Tří oříšků: Proč se Šafránková bránila Popelce! A čím odbývala fanoušky?

Vánoce bez filmu Tři oříšky pro Popelku si mnozí ani nedokážou představit. Pavel Trávníček (74), princ z tohoto legendárního snímku, Blesku vysvětlil, proč měla jeho filmová parťačka Libuše Šafránková (†68) k nejpopulárnější české pohádce a její slávě rozporuplný vztah! A co všechno sepsal do svých pamětí?

Čas načtení: 2024-12-28 12:30:00

Trávníček o titulu Litvínova: Neměli jsme nejsilnější tým. Rulík inspirací?

Od nečekaného a prvního litvínovského titulu brzy uplyne deset let. Právě letos by Severočeši na historický úspěch mohli navázat, když patří ke špičce extraligové tabulky a vklínili se mezi giganty ze Sparty a Pardubic. Tehdejším kapitánem Litvínova byl Michal Trávníček, jenž za Vervu odehrál přes tisíc zápasů a patří k absolutním legendám klubu. Dnes trénuje druholigový Děčín a při ohlédnutí za tehdejším titulem si jen odfrkne: „Utíká to rychle.“

Čas načtení: 2025-01-23 14:08:58

Roste jako z vody: Pavel Trávníček se pochlubil nejmladším synem

Herec a moderátor Pavel Trávníček vyvedl svého syna za kulturou. Konkrétně na vernisáž fotografií. A nevypadalo to, že by se osmiletý Maxmilián, kterého má Trávníček s manželkou Monikou, na výstavě nudil.

Čas načtení: 2025-02-07 11:55:00

Pavel Trávníček v šoku: Jeho společník okradl fanoušky! Hledá ho policie

Velké trable řeší v posledních týdnech Pavel Trávníček (74). Hercův obchodní společník Ondřej Slanina totiž vydal pro český a německý trh Trávníčkovy paměti Tři oříšky pro prince (Drei Haselnüsse für den Prinzen), vybral od fanoušků peníze, ale knihy jim neodeslal. A to je velký průšvih!

Čas načtení: 2025-06-12 12:45:00

Herec Pavel Trávníček (74): Našel zloděje svých věcí!

Od podzimu Pavel Trávníček (74) i s pomocí právníka pátral, kde se skrývá jeho bývalý společník Ondřej Slanina, který vydal autobiografii Tři oříšky pro prince a později část nákladu zcizil a odvezl neznámo kam. Až teď ho našel v psychiatrické léčebně v Bohnicích!

Čas načtení: 2025-07-15 13:25:00

Popelčin princ Pavel Trávníček (74) po operaci srdce: Dostal kardiostimulátor!

Princ z Popelky konečně upřesnil, o jakou operaci srdce minulý týden šlo. Pavel Trávníček (74) šel na rutinní vyšetření srdce, a to odhalilo nebezpečnou arytmii. „Hned druhý den jsem putoval na specializovanou kliniku,“ prozradil herec.

Čas načtení: 2025-07-17 05:00:00

První foto Trávníčka po operaci srdce: Už mám venku stehy!

Po nedávné operaci srdce Pavel Trávníček (74) prozradil, jak se mu daří. Je sice ještě viditelně pohublý, ale už má opět energii do života. K práci se chce princ z Popelky vrátit už v srpnu.

Čas načtení: 2024-01-04 21:43:59

Pivo místo skanzenu

Spolek Dubáci vrací život do roubenek pod Ještědem. Reportáž Františka Trojana o jejich záchraně nejen někdejšího hostince z poloviny 18. století v obci Trávníček na Českodubsku si přečtěte zde.

Čas načtení: 2020-07-05 08:45:08

Arbitři, anebo rozšiřovatelé obzorů? – Česká literární kritika a metakritika 90. let

Jestliže Pavel Janoušek krátce po listopadu 1989 pojmenoval situaci v české literatuře jako „time-out“, tj. jako jisté mezidobí ve vývoji, které se vyznačuje jednak nutností vyrovnat se s vlastní minulostí a jednak neujasněností hodnotových kritérií, docela přesně tím prognózoval hlavní témata literární (meta)kritiky 90. let. Také jiní aktéři se hned zkraje nové éry předurčené pádem centralizované cenzury pokoušeli pojmenovat nový, bezprecedentní stav, přičemž i oni hledali ta nejpřiléhavější slova, od „rozcestí“ (Aleš Haman) přes „šok“ a „překrvení“ (Jiří Trávníček) až po proslulé „obnovení chaosu“ (Jiří Kratochvil). Jakkoli se ve svých deskripcích lišili, od počátku bylo patrné, že se zde po letech útlumu – tak jako i v dalších oblastech lidské činnosti – uvolnilo značné množství energie, které výrazně dynamizovalo dění následujících let. Od boomu ke stabilizaci Záhy se tak markantně zmnožily kanály, jimiž literatura, jakož i soudobé myšlení o ní, mohly proudit. Zatímco před rokem 1989 bychom oficiální časopisy věnující se slovesnému umění sečetli na prstech jedné ruky (Literární měsíčník, Tvorba, resp. Kmen), de facto jen několik měsíců poté se volně obíhajících literárních a kulturních periodik již nedopočítáme. Pomineme-li denní tisk, případně magazíny s širším tematickým záběrem, soustavnější reflexe literárního dění se v raných 90. letech odehrává na stránkách desítek nově vzniklých, obnovených, zlegalizovaných či podstatně proměněných platforem. Literární noviny, Tvar, Kritický sborník, Souvislosti, Host, Prostor, Akord a mnohé další nejenže v dané době sdružují názorově semknutější redakční okruhy, ale ve svém celku představují celé spektrum různých kritických přístupů, tradic, inspirací i stylů.  Ovšem tak jako hlad po tvorbě dříve proskribovaných autorů krátce po Listopadu akceleroval výrobu a dočasně i prodej knih, vydavatelské nadšení a (očekávaná) poptávka čtenářů vyšroubovaly nabídku literárních časopisů na dlouhodobě sotva udržitelnou úroveň. Nebylo divu, že silná konkurence zahrnující mj. svobodnou žurnalistiku a posléze i rozšíření IT a internetu, resp. v předchozím systému eliminované tržní mechanismy (včetně absentující sofistikovanější státní podpory) měly za následek, že řada slibných projektů dříve či později vzala za své (viz např. Iniciály, Kritický sborník), popřípadě se podstatně redukovala a měnila tvář (viz případ Literárních novin, Souvislostí ad.). Retrospektivy a anticipace Myšlení o literatuře a literární kritice se přitom orientovalo dvěma základními směry. První, retrospektivní, odpovídal dobové potřebě bilancovat – jak se tehdy pociťovalo – navždy uzavřenou historickou etapu. Nejen v uměnovědných diskusích se proto často rozvrhovaly různé způsoby generačního členění, přičemž se spekulovalo o jejich důsledcích; přes rozdílná východiska i závěry patří ke konstantám těchto debat až překvapivě útrpný, fatalisticky lamentující tón. Ozvala se také potřeba (alespoň osobního) zadostiučinění, zejména vůči druhdy prominentním strážcům kulturního života typu Ladislava Štolla či Karla Sýse. Vedle emotivně laděných příspěvků, soudících až pomstychtivě „život a dílo“ těchto a dalších koryfejů někdejšího režimu, zaznělo i nezanedbatelné množství odlišných názorů, které smířlivěji varovaly jak před módním „kopáním do mrtvol“ (Lubor Kasal), tak před mravním horlením nepřípadně ovlivňujícím estetický soud (Milan Suchomel). Ještě početnější byly ovšem úvahy, které směřovaly do budoucna, snažíce se vytyčit, či aspoň predikovat následující vývoj. Jejich leitmotiv se dá – opět s odkazem na stejnojmennou Janouškovu stať – vystihnout slovy „čekání na Kritika“. V prostředí vyznačujícím se značnou pluralitou až nepřehledností totiž aspoň u jisté části literátů sílila nostalgie po zřetelnější systemizaci a hierarchizaci dění, slovem po koncepčnější a autoritativnější kritice. Její tradiční vazba na silnou, vyhraněnou osobnost vyznačující se jasnou vizí a rázným autorským gestem (v minulosti např. F. X. Šalda či Václav Černý) si však dost protiřečila s liberální celospolečenskou atmosférou (ovládanou snahou napříště jen minimálně cokoli proskribovat, normovat), stejně jako s poněkud opožděným přílivem údajně antiideologických, hodnotově „indiferentních“ postmoderních myšlenek. Prosazení takové osobnosti, o níž Janoušek ironicky tvrdil, že bude „z rodu obchodníků s deštěm“, rovněž bránila i zmíněná parcelace literárněkritického pole, projevující se roztříštěním pozornosti a hlavně sníženou (ba nulovou) komunikativností mimo spřízněný okruh. Soudce, nebo interpret? Třebaže je koncept velkého Kritika-respektovaného arbitra v 90. letech již jen utopií a obecně sledujeme spíše smiřování se s odlivem kritiky v tradičním slova smyslu (tj. kritiky vskutku autoritativní, programové), v určitých případech zaznamenáváme i pozoruhodná vzepětí opačného ražení. Ambici vystupovat v roli takřka pansofického hodnotitele literárního, potažmo uměleckého a mnohdy i (celo)společenského života v dané době projevuje zejména M. C. Putna, mladý kritik spjatý původně s katolickým okruhem kolem revue Souvislosti. Autor vyznačující se širokým kulturním rozhledem, ale i značnou stylistickou emfází, jež často prezentoval v polemikách vůči obdobně nesmlouvavému generačnímu antipodu, surrealistickému básníku J. F. Typltovi, v dané době s oblibou provokoval nejedním kritickým textem.  Ještě výraznějším pokusem o jasně konturovanou a maximálně přísnou posuzovatelskou práci je však zhruba desetiletí trvající aktivita přispěvatelů Kritické Přílohy Revolver Revue, rozšiřující portfolio literární kritiky od roku 1995 (zanikla v roce 2004). Platforma věnující se kromě literatury také reflexi jiných uměleckých druhů navázala na odkaz jednoho z čelných a na počátku 90. let ještě aktivních představitelů nekompromisní personalistické kritiky Jana Lopatky, vyznačující se obdivem k „autentické“, tedy – pokud možno – vlastní životní zkušeností stvrzené, nevyumělkované tvorbě. K předním autorům zde patřil bývalý redaktor Kritického sborníku Michael Špirit, podle něhož by ideální kritik měl být „nedůvěřivý a podezíravý“ s tím, že „v příhodné chvíli chytí kritizované dílo pod krkem, zmáčkne je a donutí, aby ‚zpívalo‘“.  Odlišné pojetí v dané době představoval týdeník (posléze čtrnáctideník) Tvar, jenž v čele se zmíněným Pavlem Janouškem hájil ludický, široce otevřený koncept autonomní literatury. Autoři Tvaru se proto – oproti serióznímu esejistickému myšlení dominujícímu Kritické Příloze – nezdráhali testovat v literární reflexi doposud neobvyklé, „mýtotvorné“ žánry, včetně různých anket, bodových hodnocení, parodií, mystifikací apod. Je signifikantní, že napětí mezi oběma periodiky sice v některých kauzách pozoruhodně zarezonovalo (např. ve vztahu k tvorbě Ludvíka Vaculíka, resp. v diskuzích označovaných jako „spory o autenticitu“), úhrnem se však – pro vzájemné neporozumění až averzi – vyznačovalo spíše monologičností s jen omezenou produktivitou. Literární kritika tak v 90. letech čím dál tím více nabývá na své asymetričnosti a rozptýlenosti. Postupně opouští tradiční platformy, zažité žánry a strategie a s uvedenou výtkou (oslabování dialogu) tenduje k pohledu spíše horizontálnímu (recenzentsky „žurnalistickému“) namísto ještě na počátku dekády hojně frekventovaných vhledů vertikálních (třebaže někdy poněkud „akademických“). Zpočátku trochu obávaná mnohost a entropie literární komunikace byla přijata jako už zřejmě trvalý stav. To potvrzují i odpovědi v anketě uspořádané časopisem Tvar v roce 1996, které shromáždily názory aktivních recenzentů a kritiků ohledně úkolů optimálního literárního kritika: respondenti většinou výslovně odmítli angažmá v roli soudce, prognostika, teoretika apod., a namísto toho upřednostnili role „jistého typu čtenáře“, resp. „prostředníka“, „interpreta“, „průvodce“, „diskutéra“ či dokonce „rozšiřovatele obzorů“. Další desetiletí tento trend, odpovídající relativní autonomizaci (a také marginalizaci) literatury, v zásadě následují.   Autor je literární kritik, letos v nakladatelství MUNI Press vyšla jeho monografie Kritika v pohybu. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-26 16:38:00

Boj o předčasné důchody. Statisíce lidí s chatrným zdravím žijí v nejistotě

Po pětačtyřiceti letech práce v huti trpí pan Trávníček mnoha zdravotními problémy. A není sám. Právě jeho profese je jednou z těch, které by se mohly týkat změny ohledně předčasných důchodů. Statisíce lidí ale žijí v nejistotě. Podle návrhu ministra Jurečky by totiž v rámci třetí kategorie náročnosti do předčasného důchodu mohlo jít zhruba 120 tisíc lidí z celkového počtu 450 tisíc.

Čas načtení: 2024-03-18 00:00:00

Šéfa lyžařů čeká soud v úplatkářské kauze. Ve funkci zůstává a vinu odmítá

Když policie na konci února zatkla tenisového bosse Iva Kaderku a obvinila jej z dotačních podvodů, dorazili detektivové protimafiánské centrály také do sídla Svazu lyžařů a do domu jeho prezidenta Davida Trávníčka. Zatímco Kaderka je zatím „jen“ obviněný, šéf lyžařů Trávníček už v jiném případu čeká na soud coby obžalovaný.

Čas načtení: 2024-03-18 00:00:00

Šéfa lyžařů čeká soud v úplatkářské kauze. Ve funkci zůstává a vinu odmítá

Když policie na konci února zatkla tenisového bosse Iva Kaderku a obvinila jej z dotačních podvodů, dorazili detektivové protimafiánské centrály také do sídla Svazu lyžařů a do domu jeho prezidenta Davida Trávníčka. Zatímco Kaderka je zatím „jen“ obviněný, šéf lyžařů Trávníček už v jiném případu čeká na soud coby obžalovaný.

Čas načtení: 2024-03-18 08:25:28

V problémech i šéf českého lyžařského svazu. Čeká ho soud v úplatkářském případu

David Trávníček vinu odmítá a ve funkci prezidenta Svazu lyžařů České republiky zůstává.

Čas načtení: 2024-03-18 09:00:00

Šéf lyžařů je obžalovaný z úplatkářství, přesto zůstává v čele svazu

Šéf lyžařského svazu David Trávníček je podle iDnes.cz obžalovaný z předání úplatku za ovlivnění veřejné zakázky od státní agentury CzechTourism.