Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2021-11-19 08:13:03

Proč ženy neohlašují znásilnění? Nový dokument ukazuje, že systém žije v zajetí mýtů

Nevhodné komentáře, nevyžádané fotky mužského přirození, osahávání i znásilnění. Z průzkumu pro Centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí vyplynulo, že se s nějakou formou sexuálního obtěžování nebo násilí během svého života setkala každá druhá dospělá žena. Znásilněna byla každá desátá. Na policii se ale obrátí jen malý zlomek z nich. Znásilnění pod kůží, první český dokument, který mapuje tuto problematiku, uvede ČT2 v úterý 23. listopadu od 21:35 hodin. „Hovoří-li se o tématu znásilnění, většinou se má na mysli ona chvíle nedobrovolného aktu. Ale to je jen viditelná špička ledovce. Mnohem složitější a komplikovanější je realita „pod hladinou“, tedy následné vypořádávání se oběti s osudnou chvílí, řešení otázky, zda znásilnění oznámit, a když, tak jak a komu. A hlavně nekonečně se vlekoucí vyšetřování s nejistým výsledkem, zda bude pachatel vůbec potrestán, kdy ani trest není dostatečným zadostiučiněním za ztracenou kvalitu života. A tato šedá zóna života oběti je předmětem našeho dokumentu Znásilnění pod kůží. Je to stav, kdy oběť cítí nepříjemnou vzpomínku pod každým centimetrem čtverečním své kůže, v každém zákoutí svého vědomí,“ popisuje téma snímku manažer vývoje Centra dokumentární a publicistické tvorby ČT Radomír Šofr. Autoři dokumentu ukazují na konkrétních příbězích, proč je pro oběti složité násilný sexuální čin nahlásit. Jak velký je tlak, který na ně společnost vyvíjí. A co všechno na jejich cestě za spravedlností nefunguje. „Dokument chce objevovat příčiny systémového selhávání institucí, které by měly případy citlivě a empaticky řešit,“ říká režisérka Kateřina Hrochová. „Zatímco odborné poznání jde dopředu a společnost se sexuálnímu násilí čím dál více věnuje, tak celý systém jako by zaspal. Celá řada policistů, psychologů, lékařů, soudců, novinářů, advokátů žije v zajetí mýtu, které vůbec neodpovídají realitě. Například víme, že za drtivou většinou znásilnění je někdo, koho oběť zná. Přesto přetrvává stereotyp neznámého predátora, který čeká někde v křoví,“ doplňuje autor námětu Jaroslav Hroch. Ve snímku vystupují tři ženy. Všechny si prošly sexuálním násilím a otevřeně popisují své zkušenosti, psychologické dopady i nefunkčnost českého systému. Nyní pracují na svém uzdravení i zotavení. Chodí na terapeutická sezení, snaží se znovu najít důvěru ve vztahy i lidi a vyrovnávají se se svými úzkostmi. Terezu několik let znásilňoval její trenér. Nechtěla, aby mu to prošlo, a tak se obrátila na policii. Na radu Bílého kruhu bezpečí si vymínila, že výslechy bude provádět žena. „Po celou dobu procesu jsem pořád čekala. Utkvěl mi osmihodinový výslech. Vyčerpávající, náročný, podrobný. Musela jsem podstoupit i tři rozsáhlé znalecké posudky. U soudu jsem musela vypovídat znovu. Soudce se několikrát ptal, jestli to, co jsem uváděla, je skutečně pravda. Takže další zbytečný výslech,“ popisuje Tereza zkušenost s ohlášením. Trenér nakonec dostal nepodmíněný trest. Velice surově byla znásilněna i protagonistka dokumentu Dominika. Pokusila se o sebevraždu a následky trpí, stejně jako ostatní, dodnes. Na policii se neobrátila. „Mně v tu chvíli prostě o žádnou spravedlnost nešlo, jenom jsem se chtěla zachránit. Cítila jsem ten pocit, že se musím zachránit, abych mohla žít dál plnohodnotný život a nechat za sebou tu špínu a hrůzu,“ říká Dominika. I Karolína se stále se svou zkušeností vyrovnává. „Bydlím na koleji a je to absolutně bezpečný místo, nedostane se tam někdo cizí, ale přesto špatně spím, budím se hodně často, vylekám se každého nepravidelného neznámého zvuku,“ říká Karolína. „Tři mladé ženy se odhodlaly vyjít se svým příběhem před diváky a nechat jim nahlédnout, co to znamená být onálepkovaná nejrůznějšími mýty, vyrovnat se se sexuálním predátorstvím a najít sílu žít se svým stigmatem dál. Tři příběhy, které mohou společnost posunout ve vnímání nepatřičnosti sexuálního násilí. Tři příběhy s optimistickým vyústěním na svém konci. Jsem moc rád, že se nám toto téma povedlo přivést, myslím velmi sugestivně, na obrazovky České televize,“ uzavírá Šofr.

Čas načtení: 2024-02-25 18:15:00

Všichni tě nenávidí! Zimní prázdniny jsou další tragikomedií o zraněných lidech od autora Bokovky

Vánoce a Silvestra roku 1970 musejí na internátní škole kdesi na severovýchodě USA strávit tři nesourodé postavy ze tří různých generací. Společného mají kromě nedobrovolného „vězení“ vlastně jen to, že jsou hluboce nešťastní, každý z jiných důvodů. Film Zimní prázdniny režiséra Alexandera Paynea má pět nominací na Oscary.

Čas načtení: 2024-05-14 12:23:00

Zloděj vlezl do hospody pivním výtahem, personál ho načapal a zamkl ve sklepě

Českobudějovičtí policisté v pondělí ráno zadrželi muže, který vnikl do jedné z restaurací ve čtvrti Suché Vrbné. Zaměstnancům zařízení jeho přítomnost však neunikla a zamkli ho ve sklepě pod pivním výtahem. Z nedobrovolného vězení tak zřejmě poputuje brzy do toho opravdového, kam měl už v březnu nastoupit.

Čas načtení: 2024-05-14 12:26:00

Zloděj vlezl do hospody pivním výtahem, personál ho načapal a zamkl ve sklepě

Českobudějovičtí policisté v pondělí ráno zadrželi muže, který vnikl do jedné z restaurací ve čtvrti Suché Vrbné. Zaměstnancům zařízení jeho přítomnost však neunikla a zamkli ho ve sklepě pod pivním výtahem. Z nedobrovolného vězení tak zřejmě poputuje brzy do toho opravdového, kam měl už v březnu nastoupit.

Čas načtení: 2024-11-19 00:00:00

Hoza, Jakub - Bez návratu [2]

Klonový voják Jan Jansen nemá svůj den. Jako by nestačilo, že mu emzácká monstra před očima rozsápala bratry a sestry z koloniální pěchoty, ještě musel ztratit spojení s velitelstvím a propadnout se s vrakem křižníku LSSF Deimos červí dírou do jiného světa. Takového, ve kterém není spoleh na fyzikální zákony a který se ke vší smůle nachází na území T’ssaranské říše. Modráci, staří nepřátelé lidstva, by Jansena uvítali leda jako nedobrovolného účastníka některého ze svých zvrácených rituálů. Jediný, kdo se ho nesnaží zabít, je sličná mimozemšťanka Treia… jenže ta zase figuruje na prvním místě seznamu nejhledanějších osob galaxie. Na návrat do Spojené solární federace to přes veškerou snahu nevypadá, a co zmůžou dva uprchlíci proti impériu? Docela dost. Pokud něco krvácí, jde to zabít, a Jansen s Treiou hodlají pro přežití udělat cokoli. Klidně i utopit v krvi celou planetu… Datum vydání: 18.11.2024

Čas načtení: 2024-11-26 17:00:01

Když majitel bytu vystěhuje nájemníka. Kdo je v právu? Pronajímatel, nebo ubytovaný?

V případě vystěhování nájemníka z bytu nepřichází v úvahu mimosoudní cesta ani mediace. „Pokud dnes k něčemu takovému dochází, tak se vlastně již většinou nejedná o nájemníky, ale o osoby, které se v bytě neoprávněně zdržují po skončení nájmu nebo po rozhodnutí soudu o platnosti výpovědi,“ vysvětluje advokát Mgr. Michal Benčok.  Český bytový zákon v praxi Návrh k soudu musí nájemník podat do 2 měsíců od data, kdy výpověď došla. Nevýhodou je pak absence datové schránky a odkázání pouze na poštu. Pak jsou velké potíže s doručováním.  V České republice platí zákony o bydlení, které mimořádně chrání především nájemníky. V tomto ohledu máme legislativu jednu z nejlepších na světě. Majitelé nemovitostí jsou často biti a mají strach byty vůbec pronajímat. „Naposledy jsem se setkal s případem, kdy majitel měl byt rok prázdný, protože nechtěl řešit problémy. Nakonec mu známá dohodila svého bratra s tím, že za něj ručí,“ uvádí advokát Benčok. Náklady při soudu jsou různé. Jde o to, zdali se účtuje dle hodinové sazby, nebo za úkon. Většinou jde o desítky tisíc. Jako příklad lze uvést případ, kdy se žalobce-nájemce soudil o částku 50 302 Kč. Náklady právní pomoci činily 19 276 Kč, z toho 2 516 Kč byl soudní poplatek. Nelze ale vyloučit možnost nedobrovolného a neoprávněného vystěhování. „Pokud byl nájemník vystěhován neprávem, pak musí podat trestní oznámení na porušování domovní svobody. Pokud nájemník dostal jen výpověď, tak ve výpovědi musí být poučení o možnosti podat návrh soudu,“ vysvětluje advokát Benčok.  Nedobrovolně na ulici  Miluše žila na Moravě do doby, kdy její syn odjel pracovat do Irska. Poté odjela do Prahy. Rozhodla se, že si v Praze najde nějakou práci. Práci si sice našla, ale měla potíže s bydlením. Zpočátku bydlela s kamarádem, ale časem se musela odstěhovat. Poté si Miluše našla podnájem, kde zaplatila kauci a platila nájem. Jednou přišla z práce a měla vše vystěhované. Rázem neměla zhola nic – ani peníze, ani bydlení.  Jak prodat byt s hypotékou: Je zástava nemovitosti problém pro kupující? Číst více Nakonec Miluše skončila pod Libeňským mostem, kde zůstala tři roky, než našetřila a šla na ubytovnu. Když žila Miluše pod mostem, chodila nadále normálně do práce. Pod mostem v zimních měsících byla sice zima, ale Miluše se domnívá, že to zase tak zlé nebylo. Pod mostem měla poměrně slušné kamarády-bezdomovce, kteří jí všemožně pomáhali. Když byla v práci, hlídali jí věci. Když spala, tak ji střežili, aby se jí nic nestalo. Naštěstí nebyla na ulici sama. Pod mostem to prý nebylo tak zlé.  Majitelé bytu mají strach Advokát Michal Benčok se dlouho nesetkal s případem, že by majitel neoprávněně někoho vystěhoval. Spíše se setkal s případy, že ubytovaní neplatili dlouhodobě nájem a vlastník nemovitosti musel situaci adekvátně řešit. Takové případy, kdy restituenti nebo překupníci vlastnili nemovitost s regulovaným nájemným, patří do divokých devadesátek. Dnes už jsou šikana nebo kriminální jednání při zbavování se nájemníků minulostí. Spíše se objevuje nový fenomén – šikana mířená proti majitelům bytů, kteří mají co dělat, aby ochránili svůj majetek. „Jsou to desítky případů, kdy nájemník nic neplatí a nadále konzumuje služby. Ve mnou zastupovaných případech se jednalo většinou o částku 100 000 Kč ročně i více přímé škody jen na službách. A to nemluvím o neuhrazeném nájmu, který je posuzován jako neoprávněné obohacení. Pokud se zoufalý majitel odhodlá k nějakému kroku jako mobiliární vyklizení nebo vypnutí elektřiny či plynu, bytový parazit zkusí podat trestní oznámení na porušování domovní svobody,“ tvrdí advokát Benčok. Žena, která žije na ulici, vypráví svůj příběh: Dejte mi pokoj s chlapama. To si pověsím kámen na krk a je to to samý Číst více Děsivé devadesátky Zákon o podpoře v bydlení přinese řešení lidem v bytové nouzi a sníží jejich počet. V platnost má vstoupit v polovině roku 2025. Kriminalita a šikana související s bydlením jsou už dnes opravdu spíše minulostí. V 90. letech minulého století se ovšem řada nevinných lidí často ocitla ze dne na den na ulici a ani nevěděla jak. Za vše mluví příběh rodiny Smolíkových, kterou zachránil renomovaný právník Jan Křeček specializující se na bytové právo. Rodina již po několik generací žila v činžovním domě na Novém Městě v Praze. Vystřídaly se zde tři generace a pak přišla sametová revoluce. Rodina se těšila na demokracii a svobodu a netušila, že jí začaly těžké časy. Novorenesanční vilu získali v restituci manželé Čermákovi, kteří ji prodali za milion bývalému komunistovi z tehdejšího Obvodního úřadu, který shodou okolností bydlel v jednom z bytů v domě. Ostatní obyvatelé domu byli velmi vyděšení a právem. Inženýr Soukup jim totiž vyhrožoval, že je vystěhuje, nebo radikálně zvýší nájem. Rodinu zachránila důvtipnost matky z druhé generace, která oslovila Jana Křečka. Právník jim pomohl byt 4+1 v restituovaném domě vyměnit na základě dlouholetého dekretu za 3+1 v paneláku. Museli sice něco doplatit a zpočátku si všichni těžko zvykali, ale nakonec vše zlé bylo pro něco dobré. Nejenže se ocitli na okraji Prahy, kde byl čerstvý vzduch a příroda, ale zároveň unikli nebezpečí pražského centra, protože okolo Karlova náměstí se to začalo hemžit prostitucí a drogami. Zkrátka rodina měla štěstí v neštěstí. Po letech se ukázalo, že v nemytých oknech starého bytu nejsou záclony, a bylo jasné, že tu nikdo nebydlí.  Kdo je tedy v právu v případě vystěhování nájemníka, závisí na mnoha faktorech – situaci, důvodech nebo znění nájemní smlouvy. Ačkoliv od bujarých devadesátek česká legislativa v bytové otázce ušla mílové kroky, stále je co zlepšovat. Pokud se ale nájemník nebo majitel bytu ocitnou v situaci, kdy hrozí vystěhování, doporučuje se neprodleně vyhledat právní pomoc. Je smutné, že v naší společnosti stále dochází k situacím, kdy lidé přicházejí o střechu nad hlavou. Je naší společnou zodpovědností zajistit, aby každý měl důstojné bydlení. Zdroje: autorský článek spolu s dalšími zdroji (trestní zákoník, mmr.gov.cz) KAM DÁL: Rodiče za mřížemi. Když jeden z rodičů neplatí alimenty.

Čas načtení: 2024-12-21 14:10:00

Vánoce v peřinách: Nemoci komplikují svátky Veronice Kopřivové i Anně K.

Vánoce se nezadržitelně blíží, ale pro některé slavné tváře budou letos spíše svátky nedobrovolného klidu a odpočinku. Zdravotní problémy v podobě nachlazení, úrazů či jiných komplikací si v posledních týdnech vybraly svou daň, a mezi ty, které sváteční dny pravděpodobně stráví v posteli, patří i zpěvačka Anna K. (59) a modelka Veronika Kopřivová (35).

Čas načtení: 2025-02-16 05:40:00

Lékař sem nechce? Tak mu to nařiďte, přejí si pacienti

Čechům dochází s hledáním ordinací, kde ještě přijímají nové pacienty, trpělivost. Většina z nich by byla ráda, kdyby se vrátil systém povinných lékařských umístěnek, slibují si od toho větší dostupnost péče. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) je ostře proti, návrat do nedobrovolného socialistického systému se příčí i lékařům a zdravotním pojišťovnám.