EUR 24,240 || 
JPY 13,247 || 
USD 20,664 || Jablonec nad Nisou - Na další obnovu památkově chráněné radnice získal Jablonec nad Nisou 14 milionů korun z programu na obnovu památek Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Projekt...
Čas načtení: 2020-01-16 09:29:32
Mělo by UNESCO rozhodovat co, kde a jak se bude v Praze stavět?
Politici a úřady v této době zpracovávají oficiální reakci na obsáhlou kritickou zprávu ze strany UNESCO. Ta byla v našich mediích zkratkovitě prezentována tak, že světová organizace hrozí Praze zařazením na seznam ohrožených památek světového dědictví. Naši představitelé by však po vzoru Vídně neměli přijmout pokornou roli provinilého učedníka, ale z pozice rovných partnerů a suverénního státu s UNESCO diskutovat, hájit naše zájmy a důsledně argumentovat mezinárodně uznávanou úrovní památkové péče u nás. Mnoho odborníků s názory a postupem světové organizace nesouhlasí. „Pokud by se UNESCO rozhodlo Prahu kvůli pár projektům mimo centrum města vyloučit nebo dát na seznam ohrožených měst, bude to jeho ostuda, ne naše. Drážďany byly z UNESCO vyloučeny, protože si postavily most, který odsouhlasili lidé v referendu a co se stalo? Nic. Možná mají o pár čínských a ruských turistů méně, a to není něco, kvůli čemu bychom měli brečet,“ říká známý architekt a vysokoškolský profesor Zdeněk Fránek, který je jedním ze zakládajících členů Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR). UNESCO není neomylný učitel a Praha není nezvedený žák „Doporučení ze strany UNESCO by neměla být vnímána jako jednostranné direktivum, jakýsi protektorát. Při čtení některých vyjádření, která by měla mít formu „doporučení“, mne napadala paralela vztahu neomylný učitel versus nezvedený žák. Je skutečně zvláštní, a myslím, že jde o vstup do našich vnitřních záležitostí, pokud je požadováno, abychom posílali projekty nad deset pater k posouzení do Paříže,“ uvedl architekt a pražský radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček v rozhovoru pro časopis Stavba. „UNESCO není nadřízený orgán a má jen koordinační funkci. Závěry zprávy by tak měly být hlavně předmětem debaty. S něčím souhlasit nemusíme, Česko je koneckonců suverénní stát. Média ze zprávy udělala průšvih, kterým ve skutečnosti není. Praha není jenom obrázek. V minulosti se kulturní hodnoty tvořily stavbou nových a nových vrstev města v různých slozích a stylech, což je na Praze úžasné. I naše generace by měla mít možnost něco přidat,“ řekl pro iRozhlas Jan Jehlík, profesor a vedoucí katedry urbanismu na Fakultě architektury ČVUT. UNESCO jako záminka proti rozvoji Zpráva světové organizace se vymezuje proti připravovanému novému stavebnímu zákonu, pražskému Metropolitnímu plánu i proti některým konkrétním již realizovaným nebo připravovaným stavbám v metropoli. Míra podrobností i stylistika některých doporučení je však velmi nestandardní a je znát, že názory UNESCO výrazně formují někteří místní odpůrci nové výstavby a rozvoje, kteří do Paříže průběžně posílají své kritické podněty. Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřeje Boháče existují u nás dvě znepřátelené skupiny. Jedna říká: v roce 1992 jsme se zapsali, a tak to vše musí zůstat a musí se to zakonzervovat. A druhá myslí, že všechny ty hodnoty máme zachovat a chránit, ale musíme město také rozvíjet, doplňovat ho o další vrstvy a umožnit v něm nějaký život. „A to je náš základní konflikt, který nikdy nebyl vyřešen, a pokud si ho sami mezi sebou nevyřešíme, tak s UNESCO nebude klid,“ soudí Boháč. „Problém mezi Prahou a UNESCO vyvolávají některé skupiny lidí zde v Praze, které se za postoje světové organizace snaží schovávat, a atakují jakékoliv připravované změny. Ať již dobré nebo špatné,“ souhlasí známý architekt Jakub Cigler. Pohled z rampy Pražského hradu na připravovaný projekt Park Kavčí Hory na Pankráci, který zpráva UNESCO výslovně zmiňuje jako jedno z ohrožení statutu Prahy v rámci UNESCO z důvodů dálkových pohledů od centra města. Přitom projekt leží daleko od hranice Pražské památkové rezervace na místě zanedbaného brownfieldu a je plně v souladu se stávajícím územním plánem. Jeho autorem je uznávaný architekt Josef Pleskot, jehož návrh zvítězil ve velké architektonické soutěži. Tu uspořádal investor Central Group společně s Institutem plánování a rozvoje (IPR) a pod záštitou České komory architektů (ČKA). Podle původních požadavků UNESCO byl projekt už snížen pod hranici 70 metrů stanovenou světovou organizací jako maximum pro novou výstavbu na Pankrácké pláni. A to přesto, že plánované stavby jsou přímo v sousedství již stojících budov přesahujících 100 metrů. Pro projekt je vydáno kladné závazné stanovisko pražských památkářů, které potvrdilo i české ministerstvo kultury. Přesto se vůči tomuto projektu UNESCO ve své aktuální zprávě opět vymezuje. Ale má o těchto záležitostech rozhodovat UNESCO, nebo naše orgány? Centrum degradované v turistickou atrakci Zařazení Prahy na seznam UNESCO určitě podpořilo cestovní ruch a ekonomiku metropole. Na druhou stranu současný masový příval turistů už vymývá identitu města a mnoho Pražanů se již historickému centru zcela vyhýbá, protože jej vnímají jen jako turistickou atrakci. Je překvapivé, že zpráva UNESCO se tomuto velkému problému vůbec nevěnuje. A to přesto, že by podle vyjádření představitelů vedení města byla Praha za rady a doporučení k tomuto problému velmi vděčná. Současná diskuse ohledně UNESCO se paradoxně nevede o samotném nejhodnotnějším centru, tedy o Pražské památkové rezervaci, ale o jejím ochranném pásmu, které je suverénně největší na světě. Zatímco třeba Řím a Paříž žádná ochranná pásma nemají, Vídeň má chráněnou zónu více než desetkrát menší. Jen pro srovnání: Vídeň má chráněné historické centrum a jeho ochranné pásmo o celkové rozloze zhruba 833 hektarů, zatímco v Praze tyto dvě zóny zaujímají neuvěřitelných 9.947 hektarů. Problémem je, že tato území pod památkovou ochranou v Praze zahrnují téměř polovinu rozlohy kompaktního města, kde se ale zároveň odehrává většina ekonomického, kulturního a společenského života. Porovnání ochranného pásma Prahy s dalšími městy Pražské historické jádro je obklopeno největším ochranným pásmem, které je v zastavěném území. Dokonce ostatní evropská města mimořádného významu jako Řím, Paříž a Florencie žádná ochranná pásma nemají. Diskutujme s UNESCO sebevědomě jako Vídeň Praha často vzhlíží k Vídni, která se pravidelně umisťuje na předních místech žebříčku měst, ve kterých se dobře žije. Naši politici se tam jezdí učit. A z Vídně bychom si možná měli vzít příklad i ve vztahu k UNESCO. Je to město známé tím, jak příkladně pečuje o své památky. Přesto ji světová organizace zařadila na seznam ohrožených památek. „UNESCO chce postupovat exemplárně a hrozí Vídni vyškrtnutím za projekt, který současný stav ve skutečnosti zlepšuje. Vídeň se drží své strategie a sebevědomě vyjednává. A v tom ji musíme následovat,“ uvedl před časem architekt a popularizátor architektury Martin Kloda. Je rozdíl mezi historickým centrem a zbytkem Prahy. Zatímco jakákoliv nová výstavba v Pražské památkové rezervaci by měla být určitě velmi striktně regulována, mimo bezprostředního okolí této zóny by nová výstavba měla být podporována. A proč by mimo historické jádro neměly v Praze vznikat i unikátní stavby moderní architektury a dále od centra i výškové stavby? Celosvětovým trendem je přeci podpora vytváření multicentrických měst. „Ochrana historického dědictví Prahy je nutná, o tom nikdo nepochybuje a bezpochyby v Praze funguje v dostatečné míře skrze památkovou péči. Staré Město a Malá Strana jsou zafixované struktury, ale není důvod, proč by se stejným způsobem mělo přistupovat k rozvoji mimo jádro města. Na obzoru v budoucnosti vyrostou určitě i v Praze výškové budovy stejně jako v každé jiné metropoli. Kam by šli lidé bydlet? V roce 2030 bude chybět v Praze už sto tisíc bytů a je přeci lepší stavět do výšky uvnitř města, kde je dostupná dopravní infrastruktura než zastavovat volnou krajinu kolem,“ říká Zdeněk Fránek. Česká republika není nějakou chudou rozvojovou zemí, která by si s ochranou svých památek nevěděla rady. Naopak, v památkové péči patří ke světové špičce. „Ochrana památek by neměla být chápána jako jejich konzervace a znehybnění, ale jako péče o historické dědictví a jeho rozvíjení. Pod péči bychom měli zahrnout nejen starost o památky minulé, ale i vytváření hodnot nových. Nejen minulost, ale i dnes žijící generace má nárok a přirozené právo na to vytvářet hodnoty, které předáme my zase dalším generacím,“ dodává Petr Hlaváček. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2025-04-20 09:49:09
Nejen góly, ale i kilowatty: vídeňský stadion vyrobí elektřinu pro tisíc domácností
Vídeňský stadion Ernsta Happela se proměnil v jednu z největších solárních elektráren v rakouské metropoli. Instalace fotovoltaických panelů na jeho památkově chráněné střeše proběhla v rekordním čase a zapadá do ambiciózní solární strategie města. Více než 9 000 nových solárních panelů na památkově chráněné střeše největšího rakouského stadionu je... ...
\nČas načtení: 2020-03-10 13:15:27
Vláda kvůli koronaviru zakázala akce s více než 100 lidmi. Pořadatelé už kvůli tomu zrušili letošní Febiofest, na který měl přijet herec Woody Harrelson. Představení ruší divadla, některá kina přestávají hrát, jiná omezují kapacitu. Uzavírají se také památkově chráněné objekty. Představení ruší mnohá divadla, například pražské Dejvické divadlo či Činoherní klub. „Vzhledem k nepredikovatelné situaci nejsme schopni v tento moment odhadnout, jak dlouho opatření potrvá. Prosíme diváky, aby sledovali webové stránky a sociální sítě divadla, kde budou informace každý den aktualizovány podle vývoje situace v zemi,“ napsal Činoherní klub na Facebooku. Přestalo hrát také Moravské divadlo Olomouc. „V návaznosti na rozhodnutí Bezpečnostní rady státu uzavřelo vedení Moravského divadla Olomouc divadelní budovu pro veřejnost. Naplánovaná večerní i dopolední představení jsou zrušená,“ uvedlo na svých stránkách. Zákaz ovšem rozčílil Jana Hrušínského, ředitele soukromého Divadla Na Jezerce, které kvůli své kapacitě hrát nemůže. Na svůj facebookový profil napsal: „Likvidace všech nepohodlných. Likvidace malých, fungujících firem. Dnes premiér Bureš a kluk, který zastává funkci ministra zdravotnictví, ohlásili kvůli 38 nemocným lidem s příznaky lehké chřipky zákaz divadelních představení. I v tak malých divadlech jako je Divadlo Na Jezerce, kam jsme zakoupili a kde používáme dezinfekci a dodržujeme všechny hygienické zásady. O kompenzaci milionových ztrát ani slovo. Evidentně kompenzovány nebudou. Možná někomu ANO. Jak jsme v kraji už celé roky zvyklí. Náklady na provoz divadla (cca dva miliony korun měsíčně) jedou dál. Do Agrofertu mohou lidé chodit pracovat? Tam nákaza nehrozí? Dvě stě poslanců může chodit pracovat? Budou se zavírat hranice? Banda z Hradu, co jezdí i přes virus do Číny a po návratu se prochází po Praze po hospodách a v centru města, to je v pořádku? Zákaz demonstrací? Stanné právo – pod hrozbou tří milionů korun pokuty jen kvůli tomu, aby se nemluvilo problémech trestně stíhaného komunistického udavače?!!!! S.O.S.!!!!!!! Kdo už konečně zakáže šíření smrtelného viru StB?!!!!! Kdo už konečně pošle do karantény všechny Bureše a Falmery, Zemany a Klause, všechny prodejné Marky Prchaly, schopné udělat pro prachy a pocit moci cokoli?!!!!!“ Promítání všech filmů zastavila společnost Cinestar, která provozuje multikina po celé republice. „Pouhým omezením počtu osob v uzavřeném prostředí nebude dosažen požadovaný účinek nařízeného mimořádného opatření,“ uvedla společnost na svých facebookových stránkách. Naproti tomu brněnské kino Lucerna zvolilo právě cestu omezení kapacity sálu. „Zmenšujeme kapacitu sálu na 99 míst. Možnost zakoupení vstupenek bude omezena systémem a do sálu tedy nebude vpuštěno sto a víc lidí. V případě projekcí, které mají aktuálně počet zakoupených vstupenek a rezervací přesahující stanovený limit, budeme postupně kontaktovat diváky, kteří provedli rezervaci po překročení limitu,“ informovalo diváky. V návaznosti na aktuální nařízení vlády Národní památkový úřad do odvolání uzavřel památkové objekty s celoročním provozem a odložil zahájení hlavní návštěvnické sezony na neurčito. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2024-02-13 15:13:00
V Lázních Libverda měla začít rekonstrukce památkově chráněné kolonády. Odborníci ale zjistili, že je neopravitelná a stavbaři ji museli zbořit.
\nČas načtení: 2024-02-14 20:10:23
Z nádraží Vyšehrad má být nová obytná zóna. Nabídne „mikrobyty“
Zchátralé nádraží Vyšehrad v Praze by mělo výrazně změnit svou podobu. Návrh počítá se 170 mikrobyty i kompletní rekonstrukcí bývalé památkově chráněné výpravní haly. Za projektem stojí developer Milodar Miškovič, který je novým majitelem nádražní budovy. Dosavadní vlastníci se o nemovitost nestarali a momentálně je v havarijním stavu.
\nČas načtení: 2023-10-26 22:11:00
Selský dvůr Bolevec je dokladem typické vesnické architektury na Plzeňsku z období 18. až 20. století. Jádrem památkově chráněné vesnice Bolevec je Selský dvůr U Matoušů.
\nČas načtení: 2024-02-20 19:00:00
Nová brána do města. Tak se mluví o opraveném vlakovém nádraží v Českých Budějovicích. Prokouklo natolik, že se na ně chodí lidi dívat, i když nikam nejedou. Hlavní architektka generální rekonstrukce Hana Chalupská z Ateliéru A8000 vrátila památkově chráněné budově z roku 1908 původní jemnou a jednolitou okrovou barevnost, uvnitř vyčistila a prosvětlila prostor, dala vyniknout vitrážím, nasvítila kopuli a zachovala unikátní mozaiky ze sedmdesátých let.
\nČas načtení: 2024-03-01 12:40:09
Radnice kritizuje vznik bytů na Barrandovských terasách. Jde o apartmánový hotel, tvrdí investor
Rekonstrukce Barrandovských teras v Praze se stala předmětem sporu. Radnice městské části Praha 5 nesouhlasí se záměrem developera v těsné blízkosti památkově chráněné restaurace z doby první republiky. Podle radnice investor porušil územní plán výstavbou nových bytových domů, ten se ale hájí, že jde o apartmány. Městská část uvedla, že připravuje právní kroky.
\nČas načtení: 2024-03-05 14:29:00
Revitalizace památkově chráněné budovy Starého děkanství pokračuje! Práce běží podle harmonogramu, probíhá oprava krovu, montáž výstavního black boxu a sanace sklepů. Jsou repasovány dřevěné prvky výplní oken, dveří a...
\nČas načtení: 2024-03-19 15:00:00
Budova vlakového nádraží v Teplicích má novou fasádu, okna, střechy i první nástupiště včetně litinových sloupů. Práce na památkově chráněné budově trvaly rok a půl a Správu železnic stály 325 milionů korun. Město čekalo na opravu chátrajícího nádraží 30 let.
\nČas načtení: 2020-01-16 09:29:32
Mělo by UNESCO rozhodovat co, kde a jak se bude v Praze stavět?
Politici a úřady v této době zpracovávají oficiální reakci na obsáhlou kritickou zprávu ze strany UNESCO. Ta byla v našich mediích zkratkovitě prezentována tak, že světová organizace hrozí Praze zařazením na seznam ohrožených památek světového dědictví. Naši představitelé by však po vzoru Vídně neměli přijmout pokornou roli provinilého učedníka, ale z pozice rovných partnerů a suverénního státu s UNESCO diskutovat, hájit naše zájmy a důsledně argumentovat mezinárodně uznávanou úrovní památkové péče u nás. Mnoho odborníků s názory a postupem světové organizace nesouhlasí. „Pokud by se UNESCO rozhodlo Prahu kvůli pár projektům mimo centrum města vyloučit nebo dát na seznam ohrožených měst, bude to jeho ostuda, ne naše. Drážďany byly z UNESCO vyloučeny, protože si postavily most, který odsouhlasili lidé v referendu a co se stalo? Nic. Možná mají o pár čínských a ruských turistů méně, a to není něco, kvůli čemu bychom měli brečet,“ říká známý architekt a vysokoškolský profesor Zdeněk Fránek, který je jedním ze zakládajících členů Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR). UNESCO není neomylný učitel a Praha není nezvedený žák „Doporučení ze strany UNESCO by neměla být vnímána jako jednostranné direktivum, jakýsi protektorát. Při čtení některých vyjádření, která by měla mít formu „doporučení“, mne napadala paralela vztahu neomylný učitel versus nezvedený žák. Je skutečně zvláštní, a myslím, že jde o vstup do našich vnitřních záležitostí, pokud je požadováno, abychom posílali projekty nad deset pater k posouzení do Paříže,“ uvedl architekt a pražský radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček v rozhovoru pro časopis Stavba. „UNESCO není nadřízený orgán a má jen koordinační funkci. Závěry zprávy by tak měly být hlavně předmětem debaty. S něčím souhlasit nemusíme, Česko je koneckonců suverénní stát. Média ze zprávy udělala průšvih, kterým ve skutečnosti není. Praha není jenom obrázek. V minulosti se kulturní hodnoty tvořily stavbou nových a nových vrstev města v různých slozích a stylech, což je na Praze úžasné. I naše generace by měla mít možnost něco přidat,“ řekl pro iRozhlas Jan Jehlík, profesor a vedoucí katedry urbanismu na Fakultě architektury ČVUT. UNESCO jako záminka proti rozvoji Zpráva světové organizace se vymezuje proti připravovanému novému stavebnímu zákonu, pražskému Metropolitnímu plánu i proti některým konkrétním již realizovaným nebo připravovaným stavbám v metropoli. Míra podrobností i stylistika některých doporučení je však velmi nestandardní a je znát, že názory UNESCO výrazně formují někteří místní odpůrci nové výstavby a rozvoje, kteří do Paříže průběžně posílají své kritické podněty. Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřeje Boháče existují u nás dvě znepřátelené skupiny. Jedna říká: v roce 1992 jsme se zapsali, a tak to vše musí zůstat a musí se to zakonzervovat. A druhá myslí, že všechny ty hodnoty máme zachovat a chránit, ale musíme město také rozvíjet, doplňovat ho o další vrstvy a umožnit v něm nějaký život. „A to je náš základní konflikt, který nikdy nebyl vyřešen, a pokud si ho sami mezi sebou nevyřešíme, tak s UNESCO nebude klid,“ soudí Boháč. „Problém mezi Prahou a UNESCO vyvolávají některé skupiny lidí zde v Praze, které se za postoje světové organizace snaží schovávat, a atakují jakékoliv připravované změny. Ať již dobré nebo špatné,“ souhlasí známý architekt Jakub Cigler. Pohled z rampy Pražského hradu na připravovaný projekt Park Kavčí Hory na Pankráci, který zpráva UNESCO výslovně zmiňuje jako jedno z ohrožení statutu Prahy v rámci UNESCO z důvodů dálkových pohledů od centra města. Přitom projekt leží daleko od hranice Pražské památkové rezervace na místě zanedbaného brownfieldu a je plně v souladu se stávajícím územním plánem. Jeho autorem je uznávaný architekt Josef Pleskot, jehož návrh zvítězil ve velké architektonické soutěži. Tu uspořádal investor Central Group společně s Institutem plánování a rozvoje (IPR) a pod záštitou České komory architektů (ČKA). Podle původních požadavků UNESCO byl projekt už snížen pod hranici 70 metrů stanovenou světovou organizací jako maximum pro novou výstavbu na Pankrácké pláni. A to přesto, že plánované stavby jsou přímo v sousedství již stojících budov přesahujících 100 metrů. Pro projekt je vydáno kladné závazné stanovisko pražských památkářů, které potvrdilo i české ministerstvo kultury. Přesto se vůči tomuto projektu UNESCO ve své aktuální zprávě opět vymezuje. Ale má o těchto záležitostech rozhodovat UNESCO, nebo naše orgány? Centrum degradované v turistickou atrakci Zařazení Prahy na seznam UNESCO určitě podpořilo cestovní ruch a ekonomiku metropole. Na druhou stranu současný masový příval turistů už vymývá identitu města a mnoho Pražanů se již historickému centru zcela vyhýbá, protože jej vnímají jen jako turistickou atrakci. Je překvapivé, že zpráva UNESCO se tomuto velkému problému vůbec nevěnuje. A to přesto, že by podle vyjádření představitelů vedení města byla Praha za rady a doporučení k tomuto problému velmi vděčná. Současná diskuse ohledně UNESCO se paradoxně nevede o samotném nejhodnotnějším centru, tedy o Pražské památkové rezervaci, ale o jejím ochranném pásmu, které je suverénně největší na světě. Zatímco třeba Řím a Paříž žádná ochranná pásma nemají, Vídeň má chráněnou zónu více než desetkrát menší. Jen pro srovnání: Vídeň má chráněné historické centrum a jeho ochranné pásmo o celkové rozloze zhruba 833 hektarů, zatímco v Praze tyto dvě zóny zaujímají neuvěřitelných 9.947 hektarů. Problémem je, že tato území pod památkovou ochranou v Praze zahrnují téměř polovinu rozlohy kompaktního města, kde se ale zároveň odehrává většina ekonomického, kulturního a společenského života. Porovnání ochranného pásma Prahy s dalšími městy Pražské historické jádro je obklopeno největším ochranným pásmem, které je v zastavěném území. Dokonce ostatní evropská města mimořádného významu jako Řím, Paříž a Florencie žádná ochranná pásma nemají. Diskutujme s UNESCO sebevědomě jako Vídeň Praha často vzhlíží k Vídni, která se pravidelně umisťuje na předních místech žebříčku měst, ve kterých se dobře žije. Naši politici se tam jezdí učit. A z Vídně bychom si možná měli vzít příklad i ve vztahu k UNESCO. Je to město známé tím, jak příkladně pečuje o své památky. Přesto ji světová organizace zařadila na seznam ohrožených památek. „UNESCO chce postupovat exemplárně a hrozí Vídni vyškrtnutím za projekt, který současný stav ve skutečnosti zlepšuje. Vídeň se drží své strategie a sebevědomě vyjednává. A v tom ji musíme následovat,“ uvedl před časem architekt a popularizátor architektury Martin Kloda. Je rozdíl mezi historickým centrem a zbytkem Prahy. Zatímco jakákoliv nová výstavba v Pražské památkové rezervaci by měla být určitě velmi striktně regulována, mimo bezprostředního okolí této zóny by nová výstavba měla být podporována. A proč by mimo historické jádro neměly v Praze vznikat i unikátní stavby moderní architektury a dále od centra i výškové stavby? Celosvětovým trendem je přeci podpora vytváření multicentrických měst. „Ochrana historického dědictví Prahy je nutná, o tom nikdo nepochybuje a bezpochyby v Praze funguje v dostatečné míře skrze památkovou péči. Staré Město a Malá Strana jsou zafixované struktury, ale není důvod, proč by se stejným způsobem mělo přistupovat k rozvoji mimo jádro města. Na obzoru v budoucnosti vyrostou určitě i v Praze výškové budovy stejně jako v každé jiné metropoli. Kam by šli lidé bydlet? V roce 2030 bude chybět v Praze už sto tisíc bytů a je přeci lepší stavět do výšky uvnitř města, kde je dostupná dopravní infrastruktura než zastavovat volnou krajinu kolem,“ říká Zdeněk Fránek. Česká republika není nějakou chudou rozvojovou zemí, která by si s ochranou svých památek nevěděla rady. Naopak, v památkové péči patří ke světové špičce. „Ochrana památek by neměla být chápána jako jejich konzervace a znehybnění, ale jako péče o historické dědictví a jeho rozvíjení. Pod péči bychom měli zahrnout nejen starost o památky minulé, ale i vytváření hodnot nových. Nejen minulost, ale i dnes žijící generace má nárok a přirozené právo na to vytvářet hodnoty, které předáme my zase dalším generacím,“ dodává Petr Hlaváček. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2022-04-11 17:36:33
Ministerstvo kultury prohlásilo Dům Zlatý jelen v Karlových Varech za kulturní památku
Dům Zlatý jelen v Karlových Varech je jedním z posledních dochovaných objektů, které reprezentují období barokní až klasicistní zástavby města Karlovy Vary. V posledních letech prošel objekt citlivou obnovou. Pod dohledem památkové péče došlo během obnovy k radikálním změnám, které budově vrátili její původní barokní vzhled. Konstrukce domu je jednou z mála ukázek původního stavebního vývoje měšťanských domů lázeňského centra Karlových Varů. Po vyhodnocení všech podkladů dospělo MK k závěru, že dům Zlatý jelen svými hodnotami architektonickými, historickými i urbanistickými splňuje podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku. Rozhodnutí nabylo právní moci v únoru letošního roku. Dům Zlatý jelen je jedním z posledních dochovaných objektů, jež reprezentují období barokní až klasicistní zástavby města Karlovy Vary. Podle dendrochronologické analýzy lze budovu datovat do let 1789 – 1790. Objekt se zachoval ve svém hmotovém řešení, ve většině historických konstrukcí, v původní vnitřní dispozici a s celou řadou uměleckořemeslných prvků jako jsou výplně okenních a dveřních otvorů včetně kování. V posledních pěti letech prošel dům kompletní rekonstrukcí, která velmi citlivě navrátila budově původní vzhled. Hrázděná konstrukce, do nedávné doby skrytá pod omítkou, byla odhalena a opravena dle původního charakteru. Rovněž hrázděné štíty a sedlová střecha byly zrekonstruovány do původní podoby. Veškeré opravy byly provedeny s požitím tradičních technologií a postupů. Dřevěné prvky jsou ručně tesané, výplně jsou provedeny z dřevěných špánů s použitím hliněné mazanice. Střecha je pokrytá ručně štípaným šindelem. Zachované hodnotné uměleckořemeslné prvky byly repasovány nebo restaurovány. Dům je z památkového hlediska ukázkou vzorně provedené obnovy. Budova zaujímá též významnou urbanistickou polohu. Svým umístěním v samém jádru města, ve svahu nedaleko od hlavní promenády, dokládá původní rozvržení historické zástavby a zhodnocuje území Městské památkové rezervace Karlovy Vary. Pozemek, na kterém dům Zlatý jelen čp. 358 stojí, a který se stává rovněž kulturní památkou, je s budovou historicky spjat, tvoří s ní jeden nedílný celek a jeho památkové hodnoty se odvíjejí od památkových hodnot této stavby.
Čas načtení: 2019-12-17 14:35:48
Teplické Hadí lázně zůstanou kulturní památkou, rozhodl ministr Zaorálek
Ministr Lubomír Zaorálek 17.prosince na návrh rozkladové komise ministerstva kultury rozhodl, že objekt Hadích lázní v Teplicích zůstane kulturní památkou a nebude tak vyhověno žádosti vlastníka nemovitosti o tzv. „odpamátkování“. Změnil tak původní rozhodnutí bývalého ministra kultury Antonína Staňka, který na konci července 2019 zrušil prohlášení Hadích lázní za kulturní památku. Ministr Zaorálek uložil na začátku září rozkladové komisi ministerstva kultury posoudit, zda jsou dány důvody pro zahájení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí předchozího ministra kultury. Komise doporučila toto řízení zahájit, což se stalo 16. září. Vlastník objektu se domáhal se zastavení přezkumného řízení, což bylo zamítnuto. Rozkladová komise mimo jiné zkoumala, zda stačí jsou památkové hodnoty objektu dostatečně chráněny režimem městské památkové zóny v Teplicích a zda jsou splněny mimořádně závažné důvody pro zrušení objektu za kulturní památku. V obou přípdech došla k negativní odpovědi, takže doporučila změnit původní rozhodnutí bývalého ministra kultury Staňka. Proti nynějšímu Zaorálkovu rozhodnutí může vlastník podat opravný prostředek. Ministr Staněk rovněž vycházel z rozhodnutí rozkladové komise MK. Podle informací severu iRozhlas.cz jí ovšem na to nechal pouze pár hodin. Její stanovisko tehdy znělo přesně opačně než dnes. „Nutná rekonstrukce objektu, aby mohl být využit, a to nejen k lázeňským účelům, bude v interiérech vyžadovat doplnění či nahrazení architektonických prvků a konstrukcí novodobými replikami či kopiemi v takovém rozsahu, že interiéry pak ve výsledku již nebudou vykazovat dostatečné památkové hodnoty, což je důvodem pro zrušení prohlášení objektu za kulturní památku.,“ citoval server z její zprávy. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení:
Památková péče ve vztahu k novému stavebnímu zákonu
[skoleni-kurzy.eu] Akreditace: MV - AK - PV-389 - 2024 Památková péče ve vztahu k novému stavebnímu zákonu webinář Seminář představí právní úpravu a praxi památkové péče, zaměří se na aktuální znění zákona č. 20 - 1987 Sb., o státní památkové péči, a jeho vztah ke stavebnímu zákonu č. 283 - 2021 Sb. Ústředním tématem semináře je péče státu o kulturní památky zahrnující správní úkony orgánů státní památkové péče i stavebních úřadů a odbornou činnost Národního památkového ústavu. Zvláštní pozornost je věnována s ...Aliaves Co., a.s.
Čas načtení: 2024-08-05 16:11:00
Město Zlín upravilo zásady památkové péče, vychází tak vstříc požadavkům obyvatel typových domků
Radnice upravila „Zásady památkové péče pro typové rodinné domky na území městské památkové zóny Zlín“, které byly aktualizovány a zpracovány do přehledné publikace. Zásady památkové péče pro typové rodinné domky jsou uplatňovány pro tzv. čtvrtdomky
Čas načtení: 2022-01-10 11:42:53
Veřejná budova navržená architektem Františkem Roithem je významným dokladem architektury 30. let 20. století a je dochována v pozoruhodně autentickém stavu včetně většiny interiérového zařízení a původního mobiliáře reprezentačních prostor. Ministerstvo kultury obdrželo od Národního památkového ústavu návrh na prohlášení budovy Ministerstva zemědělství na Praze 1 za kulturní památku. Návrh byl zpracován v rámci vyhodnocení významných, dosud neprohlášených ministerských a jiných veřejných budov v Praze, vytipovaných v souvislosti se 100. výročím vzniku ČSR 1918–2018. Během hodnocení návrhu ministerstvo kultury posoudilo památkové hodnoty stavby a konstatovalo, že se jedná o kvalitní reprezentativní architekturu, ve stylu moderního klasicismu, a spolu s pozemkem splňuje podmínky pro prohlášení za kulturní památku podle zákona o státní památkové péči. Rozhodnutí nabylo právní moci v prosinci 2021. Stavební pozemky na někdejším Petrském nábřeží vznikly úpravou koryta Vltavy a demolicí Helmových mlýnů. Budovu navrhl architekt František Roith pro soutěž vypsanou v roce 1922. První projekt předložil v květnu 1925 a definitivní plány v květnu 1928, kdy byl také položen základní kámen dodnes viditelný v suterénu budovy. Na podzim téhož roku začaly stavební práce a v březnu 1932 byla budova zkolaudována. Řešení v duchu moderního klasicismu pojal Roith střídmě, ale velmi elegantně. Při výstavbě byl hojně využit přírodní kámen, zejména žula. V interiéru budovy byla použita bohatá škála materiálů. Jejich citlivě zvolená barevnost a nadprůměrné umělecko-řemeslné zpracování přispělo k vysoké výtvarné hodnotě budovy. Přehledný půdorys se přitom vyznačuje cennou jednoduchostí pro snadnou orientaci návštěvníků. Budova ministerstva zemědělství byla navržena v duchu uměleckého díla tzv. Gesamtkunstwerku, tedy ideálního propojení architektury, umění a řemesla. Vynikající znalost výtvarných vlastností stavebních materiálů (kámen, dřevo, sklo, kov) umožnila Roithovi dosáhnout jednoduše a účelně výtvarného účinku, a to promyšlenou kombinací barev, struktur, hmot a forem, které volil pro jednotlivé stavební i interiérové uměleckořemeslné prvky. Jeho dílem byly i nábytkové soustavy nebo soupravy svítidel blížící se až k funkcionalistickým formám. Z dalších výtvarných umělců na stavbě působili např. sochaři K. Štípl, J. Brůha (fasáda), V. Sucharda (reliéfy, dřevořezby) nebo V. Karel (vitráže). Za pozornost stojí z veřejných prostor zejména vstupní hala s vitrážovými okny, velký přednáškový sál v podkroví a k němu vedoucí točité schodiště s elegantní křivkou. František Roith (1876-1942) studoval u Josefa Zítka i ve Vídni u Josefa Wagnera. S vlastní tvorbou začal po roce 1905. Z Roithova ateliéru vzešla například Městská knihovna v Praze na Mariánském náměstí, ředitelství pošt a telegrafů v Brně, „Rašínův dům“ (finanční úřady) v Plzni, budovy bývalého okresního soudu s věznicí v Jilemnici a Společenský dům v Luhačovicích. František Roith byl také autorem mnoha technických staveb, především vodních děl a mostů.
Čas načtení: 2020-03-10 13:15:27
Vláda kvůli koronaviru zakázala akce s více než 100 lidmi. Pořadatelé už kvůli tomu zrušili letošní Febiofest, na který měl přijet herec Woody Harrelson. Představení ruší divadla, některá kina přestávají hrát, jiná omezují kapacitu. Uzavírají se také památkově chráněné objekty. Představení ruší mnohá divadla, například pražské Dejvické divadlo či Činoherní klub. „Vzhledem k nepredikovatelné situaci nejsme schopni v tento moment odhadnout, jak dlouho opatření potrvá. Prosíme diváky, aby sledovali webové stránky a sociální sítě divadla, kde budou informace každý den aktualizovány podle vývoje situace v zemi,“ napsal Činoherní klub na Facebooku. Přestalo hrát také Moravské divadlo Olomouc. „V návaznosti na rozhodnutí Bezpečnostní rady státu uzavřelo vedení Moravského divadla Olomouc divadelní budovu pro veřejnost. Naplánovaná večerní i dopolední představení jsou zrušená,“ uvedlo na svých stránkách. Zákaz ovšem rozčílil Jana Hrušínského, ředitele soukromého Divadla Na Jezerce, které kvůli své kapacitě hrát nemůže. Na svůj facebookový profil napsal: „Likvidace všech nepohodlných. Likvidace malých, fungujících firem. Dnes premiér Bureš a kluk, který zastává funkci ministra zdravotnictví, ohlásili kvůli 38 nemocným lidem s příznaky lehké chřipky zákaz divadelních představení. I v tak malých divadlech jako je Divadlo Na Jezerce, kam jsme zakoupili a kde používáme dezinfekci a dodržujeme všechny hygienické zásady. O kompenzaci milionových ztrát ani slovo. Evidentně kompenzovány nebudou. Možná někomu ANO. Jak jsme v kraji už celé roky zvyklí. Náklady na provoz divadla (cca dva miliony korun měsíčně) jedou dál. Do Agrofertu mohou lidé chodit pracovat? Tam nákaza nehrozí? Dvě stě poslanců může chodit pracovat? Budou se zavírat hranice? Banda z Hradu, co jezdí i přes virus do Číny a po návratu se prochází po Praze po hospodách a v centru města, to je v pořádku? Zákaz demonstrací? Stanné právo – pod hrozbou tří milionů korun pokuty jen kvůli tomu, aby se nemluvilo problémech trestně stíhaného komunistického udavače?!!!! S.O.S.!!!!!!! Kdo už konečně zakáže šíření smrtelného viru StB?!!!!! Kdo už konečně pošle do karantény všechny Bureše a Falmery, Zemany a Klause, všechny prodejné Marky Prchaly, schopné udělat pro prachy a pocit moci cokoli?!!!!!“ Promítání všech filmů zastavila společnost Cinestar, která provozuje multikina po celé republice. „Pouhým omezením počtu osob v uzavřeném prostředí nebude dosažen požadovaný účinek nařízeného mimořádného opatření,“ uvedla společnost na svých facebookových stránkách. Naproti tomu brněnské kino Lucerna zvolilo právě cestu omezení kapacity sálu. „Zmenšujeme kapacitu sálu na 99 míst. Možnost zakoupení vstupenek bude omezena systémem a do sálu tedy nebude vpuštěno sto a víc lidí. V případě projekcí, které mají aktuálně počet zakoupených vstupenek a rezervací přesahující stanovený limit, budeme postupně kontaktovat diváky, kteří provedli rezervaci po překročení limitu,“ informovalo diváky. V návaznosti na aktuální nařízení vlády Národní památkový úřad do odvolání uzavřel památkové objekty s celoročním provozem a odložil zahájení hlavní návštěvnické sezony na neurčito. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2019-08-06 13:22:05
Otevřený dopis ke graffiti na Karlově mostě: Je znevažována práce odborníků
"Z legislativního hlediska došlo k porušení památkového zákona, jehož ustanovení vyžaduje, aby restaurátorské práce na kulturních památkách (včetně čištění) prováděl zhotovitel s licencí od Ministerstva kultury," napsaly v otevřeném dopise pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi ohledně odstranění graffiti Miroslavem Černým stavební historička Alena Rákosníková a historička umění Julie Motyčka. Dopis přinášíme v plném znění. Vážený pane primátore, se znepokojením sledujeme vývoj dění v kauze graffiti na Karlové mostě a peripetie kolem jeho odstraňování. Vnímáme zmatení části laické veřejnosti ohledně toho, co je tedy při čištění graffiti vlastně správně, včetně některých názorů, že práce restaurátorů měla snad dotčenou památku i město Prahu jakožto vlastníka poškodit. Dovolte nám, abychom veřejné také přispěly svým názorem. Předesíláme, že si zdaleka nedovolujeme mluvit za celou odbornou veřejnost, naše poznatky a náměty plynou ze zkušeností, které jsme nabyly během osobní účasti na obnově některých kulturních památek. Umisťování graffiti na objekty kulturního dědictví našeho státu zásadně odmítáme. Za nešťastné však považujeme okolnosti, za jakých bylo z podstatné části odstraněno, byť lze původní záměr pana Černého hodnotit jako chvályhodnou snahu o rychlou nápravu nezodpovědného vandalství. Na následujících řádcích vysvětlíme proč. Celou situaci však vnímáme i jako příležitost k zahájení celospolečenské diskuse, jak se s dopady sprejerských aktivit vypořádat. Pískovec není jednoduchý materiál Pískovec je co do stálosti a pevnosti velmi problematický materiál, který je citlivý na zásahy zvenčí. Čerstvě vyjmutý kámen z lomu si časem přirozeně vytváří pevnou stabilizovanou povrchovou vrstvu, která chrání jeho jádro před erozí. Syntetické sprejové barvy se však s touto stabilní povrchovou vrstvou provážou, proto je při odstraňování graffiti z pískovce na místě obezřetnost. K prověření vhodného postupu čištění slouží zkoušky, během nichž se ověří, zda řešení funguje bez vedlejších škod, a to i v dlouhodobém horizontu. Pokud během čištění dojde k narušení stabilizovaného povrchu kamene, je bez této ochrany vystaven působení povětrnosti a ta jej přirozeně eroduje. Kámen tak ubývá a v současném chemicky agresivním městském prostředí nezřídka vystává potřeba jej ochránit k tomu určenými prostředky. Což stojí další finance, avšak praxe ukazuje, že chemická ochrana často nesplňuje očekávání, a naopak způsobuje další odlupování a postupnou zkázu kamene. V tomto ohledu přírodní procesy dosud nikdo spolehlivě neobešel, a proto je poškození lépe předejít. Vhodná metoda vzniká ověřováním Překotný vývoj technologií a materiálů přináší stále nové možnosti, které je však před použitím na památkách nutné prověřit z hlediska šetrnosti, funkčnosti a trvanlivosti. Není nic horšího než si v dobré víře naběhnout na vlastní vidle, jak se v minulosti stalo například v neslavně proslulé éře masivního betonování památek. Z prohlášení pana Černého v médiích nám není úplně jasné, jaký konkrétní postup byl použit. Mimo jiné uvedl, že používá „silnou vysokotlakou wapku, která dosahuje tlaku 250 barů nebo až 500 barů a teplotu (vody — pozn. aut.) na hraně bodu varu, tedy páru." Pára o nižších tlacích se při restaurování s úspěchem používá při čištění méně soudržných nečistot, například silně ulehlého prachu, bývá však přehřátá a podle potřeby suchá nebo vlhká. Oplach technologií WAP, ať už studenou nebo velmi horkou vodou, se v případě pískovce musí používat velmi opatrné, neboť existuje mnoho odrůd kamene s různou pevností a tlak osvědčený na jednom typu kamene může na jiném způsobit rozsáhlá poškození. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Nejasnost postupu vnímáme jako rizikovou zejména v tom případě, kdy veřejnost na základě současné mediální prezentace může uvěřit v jeho všespásnost. V důsledku překotné veřejné diskuze někdy zanikají podstatné technologické detaily, např. použití páry, z čehož někteří diskutující mohou nabýt mylného dojmu, že k odstranění graffiti stačí použít pouze obyčejnou vodu pod vysokým tlakem. Konkrétní vlastníci pak v případě neprofesionálního použití se špatným výsledkem mohou zažít značné rozčarování. Z našich praktických zkušeností plyne, že neočekávaná reakce čištěného materiálu se může přihodit i zkušenému a zodpovědnému profesionálovi. Historické stavby jsou charakteristické použitím velmi různých hmot s často zásadně odlišnými vlastnostmi, postup osvědčený jinde tudíž nemusí v právě řešené situaci dostatečně fungovat, nebo způsobí nechtěné škody. Poškození se v případě pískovce může projevit i za delší čas, což pokládáme za zvláště záludné. Myslíme si také, že zástupci státní památkové péče, tj. magistrátní odbor památkové péče jako výkonná složka a Národní památkový ústav jako odborná organizace měli situaci veřejnosti více vysvětlit, včetně toho, jak se k původně zvolenému restaurátorskému postupu dospělo. Transparentnost a soustavná osvěta jsou jedinými prostředky, kterými památková péče může podle našeho názoru zvýšit svůj společenský kredit. Bohužel z legislativního hlediska došlo k porušení památkového zákona, jehož ustanovení vyžaduje, aby restaurátorské práce na kulturních památkách (včetně čištění) prováděl zhotovitel s licencí od Ministerstva kultury. Nedostatečná komunikace přispěla k tomu, že část veřejnosti nyní považuje spontánní akci bez vědomí a souhlasu vlastníka památky za příklad hodný následování a že je znevažována práce odborníků, což považujeme za nebezpečný precedens. Kolize, krize, katarze? Zároveň si uvědomujeme, že graffiti jsou pro historické i ostatní stavby velkým ohrožením a tímto vyzýváme všechny dotčené k větší aktivitě a konstruktivní debatě, která by pomohla nejen řešit důsledky poškození, ale vedla především k prevenci těchto útoků. Připomínáme, že soud s pachateli stále není u konce a důsledky akce pana Černého by v žádném případě neměly být brány jako polehčující okolnost ve prospěch obviněných. V této situaci vítáme Váš návrh uspořádat pracovní setkání k odstraňování graffiti, včetně přizvání pana Černého. Velmi bychom ocenily detailní ověření jím použitého postupu, včetně konkrétní teploty, tlaku a reakce povrchu pískovce. Ke zkoušce by měl být přizván technolog. Když se postup opakovaně osvědčí jako dostatečně šetrný a bez vedlejších následků pro povrchovou vrstvu kamene, lze jej doporučit k dalšímu užívání. Výsledky by bylo žádoucí srozumitelné a přehledně prezentovat odborné i laické veřejnosti. Pokud se ukáže, že v případě graffiti je vhodnější s čištěním reagovat bez prodlení, je na místě zvažovat, jak zrychlený postup legislativně ošetřit. V Praze dne 3. 8. 2019 Ing. arch. Alena Rákosníková, stavební historička Mgr. Julie Motyčka, historička umění Pozn. red.: Dopis časově předchází workshopu, který se uskutečnil v neděli 5. srpna a na kterém Miroslav Černý a specializované firmy ukazovali, jak je možné odstraňovat graffiti pomocí páry či laseru. Při této příležitosti primátor Hřib ohledně graffiti na Karlově mostě zkritizoval délku schvalovacího procesu i plánovanou dobu jeho odstraňování restaurátory.
Čas načtení:
V podkroví to žije?! Jak rekonstruovat půdní prostory s ohledem na netopýry poradí únorový webinář
Webinář na téma „Netopýři na půdách – rekonstrukce a řešení problémů“ se uskuteční ve čtvrtek 29. února 2024 od 9:30 hodin. Srdečně jsou zváni pracovníci památkové péče, stavebních odborů, správci sakrálních a památkově chráněných staveb, architekti, projektanti i všichni ostatní zájemci o uvedenou problematiku. Na online školení, které proběhne na platformě ZOOM pod vedením odborníků z České společnosti pro ochranu netopýrů se lze přihlásit do čtvrtka 22. února. Díky podpoře dvou projektů je webinář zdarma.
Čas načtení: 2024-04-02 12:00:00
O aktuálních kauzách i o „památkové apokalypse“ za socialismu s pamětníkem památkové péče Josefem Štulcem a jeho o dvě generace mladším kolegou Jakubem Bachtíkem.
Čas načtení: 2024-04-25 13:00:00
Správa železnic opraví nádražní budovy v Plzni i Klatovech
Památkově chráněnou nádražní budovu v Plzni-Jižním Předměstí čeká rekonstrukce. Správa železnic hledá zhotovitele stavby. Na území krajské metropole tak po historické budově na plzeňském hlavním nádraží projde celkovou obnovou další památkově chráněný objekt. Předpokládaná hodnota zakázky je 85 milionů korun. Stavební práce by měly začít ještě letos.
Čas načtení: 2024-09-11 10:17:00
ICOMOS: Přesun a rozdělení mostu pod Vyšehradem je extrémní a nezákonné
Přesun železničního mostu pod Vyšehradem i jeho rozdělení na dvě části považuje Český národní komitét ICOMOS z hlediska památkové péče za nepřijatelné řešení. Záměr označil za extrémní a odporující zákonu o památkové péči. Komitét to oznámil v otevřeném dopise Radě hlavního města Prahy. Radu zároveň vyzval k vysvětlení schváleného plánu na přesun a rozdělení mostu, kterým se zřejmě dostala do rozporu s dřívějším rozhodnutím Zastupitelstva hlavního města Prahy.
Čas načtení: 2024-11-04 19:15:00
ICOMOS oceňuje kvalitu studie obnovy Vyšehradského mostu i postoj ministra Kupky
Studie obnovy železničního mostu pod Vyšehradem představená Nadačním fondem Vyšehradský most vyhovuje požadavkům památkové péče při rehabilitaci památkově chráněných objektů. Navržený postup, při němž bude zachována většina původních prvků mostu, je žádoucí.
Čas načtení: 2025-01-24 10:50:00
Konec deštníkářů v metropoli? Praha omezí zneužívání charity k prodeji
Pražské zastupitelstvo v pátek schválilo vyhlášku, která zakazuje zneužívat v centru města veřejné sbírky ke komerčnímu prodeji vstupenek. Zákaz se týká území památkové rezervace a také památkové zóny v městské části Praha 2. Vyhláška má platit od 1. března, za její porušení bude hrozit pokuta až sto tisíc korun. Změna nijak neomezí skutečné charitativní sbírky.
Čas načtení: 2025-03-07 21:17:46
Z Prahy zmizeli „deštníkáři“. Prodejci ale zřejmě hledají nové cesty
V Praze je už týden účinná městská vyhláška, která zakazuje zneužívat veřejné sbírky ke komerčnímu prodeji vstupenek. Vztahuje se na území památkové rezervace a také památkové zóny v městské části Praha 2. Podle magistrátu se ale takzvaní deštníkáři snaží zákaz obejít. Zatímco červené deštníky z centra zmizely, titíž prodejci už hledají jiné cesty a nové způsoby, jak v tomto podnikání pokračovat.
Čas načtení: 2025-04-20 09:49:09
Nejen góly, ale i kilowatty: vídeňský stadion vyrobí elektřinu pro tisíc domácností
Vídeňský stadion Ernsta Happela se proměnil v jednu z největších solárních elektráren v rakouské metropoli. Instalace fotovoltaických panelů na jeho památkově chráněné střeše proběhla v rekordním čase a zapadá do ambiciózní solární strategie města. Více než 9 000 nových solárních panelů na památkově chráněné střeše největšího rakouského stadionu je... ...
Čas načtení: 2024-02-13 15:13:00
V Lázních Libverda měla začít rekonstrukce památkově chráněné kolonády. Odborníci ale zjistili, že je neopravitelná a stavbaři ji museli zbořit.
Čas načtení: 2024-02-07 08:49:02
Proč oprava silnice v Česku trvá? Protože...
Proč jsou věci v Česku složité? Ukážu vám to na případu, který mám už trochu v oku. Taková rekonstrukce silnice. Pojďme se podívat na to, proč v Česku trvá měsíce ba i roky, zatímco Čína nebo Holandsko to spíchnou za víkend. Jak se opravuje silnice? Inu, odfrézujete starý povrch a vylijete nový - to je taková stavbařská obdoba Cermatího formuláře, co spíchne středoškolák za týden. Jasně, když to bude takhle, tak to pořešíte obratem. Děláme to tady rok a zatím jsem na takový případ nenarazil. Ve skutečnosti toho v silnici máte mraky jiného, protože bylo (a je) zvykem tam přihodit inženýrské sítě, zejména vedení technického vybavení. Například kanalizaci, vedení elektřiny, datových sítí, plynu nebo topné kanály. Vodovodní řad. A tady to začíná být zajímavé, protože každá taková síť zvykne mít jiného majitele. Elektřina je třeba ČEZ Distribuce, voda místní vodárny, plyn Gasnetu, datové sítě dalších dvou operátorů a nepoužívané topné kanály už nejde dohledat. Moudré je v takovém okamžiku už mít rozmyšleno, zda tuto infrastrukturu není vhodné opravit, neboť by bylo trapné vylít novou silnici a za týden dostat echo, že je třeba to rozkopat, protože zkolaboval kanál. Řekněme, že jako v našem případě kanalizace patří obci, takže se rozhodnete ji opravit, plus upozorníte všechny ostatní, že se něco bude dít a ať si to rychle rozmyslí. Obojí je zakázka velkého rozsahu, takže ji soutěžíte. Zvláště soutěžíte zborku/rozborku silnice, zvláště opravu kanalizace, protože tohle jedna firma nezvládne udělat dobře a/nebo přiměřeně levně a o peníze tu jde. První problém přijde ve chvíli, kdy se jeden z účastníků tendru na opravu silnice odvolal, jenže tendr na opravu kanalizace dobíhá v termínu, takže musíte vítězi dát vědět, že se termín opravy posouvá na neurčito. Opravář kanalizace nechce o zakázku přijít, tak neurčitě přislíbí, že se uvidí, až se uvidí. Konečně jsou vypořádány námitky opravářů silnic, takže se silnice rozkope, což je ten moment, který vidí běžní obyvatelé města (v tuhle chvíli za sebou máte cca. čtyři měsíce práce). Okamžitě se dohadujete s vysoutěženým opravářem kanalizace na novém termínu, jenže on má zrovna plno, protože začal opravovat ve vedlejším městě. V tu chvíli víte, že budete mít silnici otevřenou minimálně měsíc bez toho, že by se do kanalizace hráblo. A vypadáte jako trotl, který není schopný si dát za sebe dva termíny objednávek. Konečně přijíždí první lidé opraváře kanalizace, pracuje se pomalu, protože nemohl poslat všechny lidi, polovina jich dodělává ještě to v sousedním městě. Ale už to alespoň vypadá, že se něco děje. Vykope se kanalizace, jenže se mezi tím ozvou elektrikáři, že by si přeci jen chtěli dát silnější kabel. Křičíte, že to už ani omylem, že měli dost času si to rozmyslet, oni si obratem podávají žádost o výkopové povolení, protože už mají hotový projekt a přikleplé od vedení posílení páteřního rozvodu, takže půlce obce přestane vypadávat elektřina. Výkopové povolení byste jim udělili tři týdny po plánovaném termínu dokončení silnice, čili se s nimi domlouváte, že to přeci jen nějak půjde a ať si ten kabel udělají, až bude hotová kanalda, co už s tím taky, tu elektřinu obec potřebuje. Mezi tím se přihlásí firma, která tvrdí, že její jsou ty topné kanály a že je sice nepoužívá, ale poškodit je nesmíte, že je chce zrovna prodat. Ujišťujete je, že nic nepoškodíte a že chcete nabývací titul, jestli jsou fakt její, ona odpovídá, že při předběžném ohledání není dodrženo ochranné pásmo, takže si telekomunikační operátor má posunout chráničku o 120 cm vedle ve výkopu, v němž zbývá po započtení ochranných pásem sítí deset čísel. Znovu požádáte o nabývací titul, což znamená, že zatím situaci nemusíte řešit. Do toho volá stavbyvedoucí, že plynové potrubí, které na projektu z roku 1978 vede přesně tudy, vede přesně jinudy, kudy elektrikář pokládá kabel vedoucí přímo do Temelína a že to norma nevidí úplně pozitivně. Zdvořile žádáte plynaře, aby si plynovou přípojku šoupli a oni promptně odpovídají, že si to naprojektují, vysoutěží překlad a přeloží, že máte pravdu. A že to bude tak měsíc trvat, než si to naprojektují, měsíc budou soutěžit, měsíc čekat na dodavatele a pak se měsíc bude šoupat. Stavbař řve, vy řvete, jediný výsledek je, že oba chraptíte. Jste tři měsíce od momentu, kdy jste do silnice hrábli a máte před sebou výhled na další čtyři měsíce, kdy se budou po staveništi prohánět leda mravenci. Je listopad, po mnohých prostojích a odkladech si všichni si v silnici zhruba tak vykutili, co měli. Před měsícem přišel nabývací titul, v němž se tvrdí, že národní podnik Dřevoplast převádí kotelnu včetně příslušenství na státní podnik Sádromont, jehož právním nástupcem je někdo, jehož jméno vzdáleně připomíná odesilatele dopisu. Ptáte se právníka, jestli topný kanál je příslušenství, ten dává nesestřelitelný právní rozbor na pět stránek, že ano, přičemž jeho kolega z téže právní kanceláře na dopis lepí postit lístek, že podle něj to tak není. Vydáváte pokyn k uzavření silnice, máte za sebou osm měsíců perné stavby, z níž asi tak tři týdny se na stavbě něco nevalným tempem dělo. A jste v pohodě, protože do konce listopadu zbývá ještě pár dní, obalovny asfaltu zavírají až v půlce prosince, takže to ještě všechno stihnete vylejt a teprve pak zatelefonujete údajnému majiteli kanálů, že ochranná pásma byla dodržena a že se o tom bohužel nemůže přesvědčit, protože už je zavřeno a jeho žádost byla ověřena pozdě. Už se nemůže nic pokazit. Ráno jdete do práce, s dětma, které se radují, jak krásně chumelí. Zvoní mobil. Stavbař vás upozorňuje, že zima letos začala o dva týdny dříve a že obalovna ukončila provoz, takže vylít povrch můžeme až zase v březnu, když si rychle rezervujeme materiál. Jenže oni s námi mají smlouvu jen na letošní rok, museli by platit penále, s tím nesouhlasí. Účtárna vás upozorňuje, že fakturu za opravu silnice je potřeba zaplatit do konce roku, jinak narozpočtované peníze propadnou. Dvě hodiny řešíte finanční operaci, která rozhodně nebyla v přířučce “Podvojné účetnictví snadno a rychle”. Jasně, stavbař už má na březen sehnané zakázky, musí živit lidi, nemůžete mu to vyčítat. Obvoláte ostatní stavbaře, jenže na položení asfaltu za pár korun se vám každý vykašle. Zakázku by brali celou, ale ne tuhle prkotinu, se kterou jsou jen nervy. Starý dodavatel vám z lítosti zkusí na přelomu dubna a května někoho sehnat, kdo tam rychle položí asfalt. Je květen a vy po roce a třech měsících máte konečně hotovo. Jste vyflusnutí, demotivovaní, na pokraji alkoholismu a s vědomím toho, že jste porušil čtyři směrnice a dva zákony. Vaše investiční oddělení na poradě dostane vlažnou pochvalu, protože všichni přeci jen cítí, že chválit se za tempo opravy 60 cm silnice za den není to pravé ořechové. Do toho šéf investic zahlásí “A teď si to samé uděláme na silnici v městské památkové zóně, na kdy naplánujeme první schůzku s archeology?” - a vy si uvědomíte, že tohle byla ještě ta snadnější varianta. Kolem desáté večer máte teprve možnost zamyslet se nad otázkou, kterou vám někdo sugestivně položil na facebooku: co ty debile kurwa může být tak těžkého na tom, opravit 300 metrů silnice? Nevím. Další otázku. Update: Jo a jak to dělají ty holanďani? Za prvé nemají infrastrukturu v tak katastrofálním stavu, takže se jim to tolik nesype. Za druhé od toho mají dokumentaci, kterou jsme my v Akci Z nepořizovali. Takže vědí, do čeho hrabou. A za třetí jejich infrastrukturní firmy nevyoutsourcovali projekční a opravářské kapacity, takže si všechny tyhle věci řeší inhouse a nečekají na to, co jim kdo udělá zvenku. A možná jsou tam ještě další finty. Rád se poučím…
Čas načtení: 2024-02-01 17:00:00
Ústí chybí nějaké wow, říká místní senátor. Může se jím stát zchátralé srdce chemičky?
Legendární budova Schichtových závodů se dočkala památkové ochrany, její oživení je ale v nedohlednu
Čas načtení: 2024-02-14 20:10:23
Z nádraží Vyšehrad má být nová obytná zóna. Nabídne „mikrobyty“
Zchátralé nádraží Vyšehrad v Praze by mělo výrazně změnit svou podobu. Návrh počítá se 170 mikrobyty i kompletní rekonstrukcí bývalé památkově chráněné výpravní haly. Za projektem stojí developer Milodar Miškovič, který je novým majitelem nádražní budovy. Dosavadní vlastníci se o nemovitost nestarali a momentálně je v havarijním stavu.