Aktuální Zprávy

Majitel firmy MPM Quality koupil Elton a ovládl značku hodinek Prim

Nové Město nad Metují (Náchodsko) - Majitel firmy MPM Quality z Frýdku-Místku Petr Hanko koupil od skupiny CSG Michala Strnada výrobce hodinek značky Prim Elton hodinářská z Nového Města nad Metují...

---=1=---

Čas načtení: 2025-06-06 16:10:00

Dvacetiletý spor o hodinky Prim je u konce. Strnad prodal svou výrobu, značka bude mít jen jednoho majitele

Čas načtení: 2025-06-06 15:42:00

Konec sporu, majitel firmy MPM Quality koupil od CSG výrobce hodinek značky Prim

Majitel firmy MPM Quality z Frýdku-Místku Petr Hanko koupil od skupiny CSG Michala Strnada výrobce hodinek značky Prim Elton hodinářská z Nového Města nad Metují na Náchodsku. Hodinky značky Prim vyrábí i společnost MPM Quality. Obě firmy se o značku přely. Spory nyní končí, Prim má jednoho vlastníka. Firmy to v pátek uvedly v tiskové zprávě. Cenu transakce strany nezveřejnily.

Čas načtení: 2025-06-06 16:24:34

Po dvaceti letech sporů. Zbrojař Strnad prodal Prim Elton konkurenci

Čas načtení: 2025-06-06 16:12:00

Konec sporů o hodinářskou značku Prim. Po letech má jediného vlastníka

Majitel firmy MPM Quality z Frýdku-Místku Petr Hanko koupil od skupiny CSG Michala Strnada výrobce hodinek značky Prim Elton hodinářská z Nového Města nad Metují na Náchodsku. Hodinky značky Prim přitom vyrábí i společnost MPM Quality. Tyto firmy se o značku přely, ale spory nyní končí. Prim má jednoho vlastníka.

Čas načtení: 2025-06-06 16:12:00

Konec sporů o hodinářskou značku Prim. Po letech má jediného vlastníka

Majitel firmy MPM Quality z Frýdku-Místku Petr Hanko koupil od skupiny CSG Michala Strnada výrobce hodinek značky Prim Elton hodinářská z Nového Města nad Metují na Náchodsku. Hodinky značky Prim přitom vyrábí i společnost MPM Quality. Tyto firmy se o značku přely, ale spory nyní končí. Prim má jednoho vlastníka.

Čas načtení: 2025-06-06 15:18:00

Majitel firmy MPM Quality koupil Elton a ovládl značku hodinek Prim

Čas načtení: 2025-06-06 15:18:00

Majitel firmy MPM Quality koupil Elton a ovládl značku hodinek Prim

Čas načtení: 2025-06-07 06:30:00

Prim je jen jeden. Skončily dvě dekády sporů, výroba hodinek v Novém Městě pokračuje

Po více než dvaceti letech skončil jeden z nejdéle trvajících obchodních sporů českého průmyslu. Majitel frýdecko-místecké společnosti MPM Quality Petr Hanko koupil od zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) výrobce luxusních hodinek Elton hodinářská z Nového Města nad Metují. Tímto krokem dochází ke sjednocení značky Prim pod jednoho vlastníka. Cena transakce nebyla zveřejněna.

---===---

Čas načtení: 2024-10-01 06:30:32

Zloděj ukradl luxusní Ferrari za 15 milionů. Majitel ho našel díky AirPodům za tři tisíce

Američanovi ukradli luxusní Ferrari v hodnotě přes 15 milionů korun Policie jej našla poměrně rychle, především díky tomu, že majitel v autě nechal sluchátka AirPods Ty díky technologii Najít pomohly rychle a přesně vyhledat odcizené vozidlo a vrátit ho zpět majiteli Krádeže automobilů nejsou ničím neobvyklým a nevyhýbají se ani luxusním supersportům. Své by o tom mohl vyprávět majitel nejmenovaného modelu Ferrari z roku 2023, které má hodnotu 575 tisíc dolarů, tedy něco přes 15 milionů korun, jenž mu bylo odcizeno ve městě Greenwich v americkém státě Connecticut. Policejní oddělení ve Waterbury, které dostalo případ na starost, nicméně mělo při řešení krádeže překvapivého pomocníka – bezdrátová sluchátka Apple AirPods v hodnotě lehce přes tři tisíce korun. Přečtěte si celý článek Zloděj ukradl luxusní Ferrari za 15 milionů. Majitel ho našel díky AirPodům za tři tisíce

Čas načtení: 2024-11-26 17:00:01

Když majitel bytu vystěhuje nájemníka. Kdo je v právu? Pronajímatel, nebo ubytovaný?

V případě vystěhování nájemníka z bytu nepřichází v úvahu mimosoudní cesta ani mediace. „Pokud dnes k něčemu takovému dochází, tak se vlastně již většinou nejedná o nájemníky, ale o osoby, které se v bytě neoprávněně zdržují po skončení nájmu nebo po rozhodnutí soudu o platnosti výpovědi,“ vysvětluje advokát Mgr. Michal Benčok. Český bytový zákon v praxi Návrh k soudu musí nájemník podat do 2 měsíců od data, kdy výpověď došla. Nevýhodou je pak absence datové schránky a odkázání pouze na poštu. Pak jsou velké potíže s doručováním. V České republice platí zákony o bydlení, které mimořádně chrání především nájemníky. V tomto ohledu máme legislativu jednu z nejlepších na světě. Majitelé nemovitostí jsou často biti a mají strach byty vůbec pronajímat. „Naposledy jsem se setkal s případem, kdy majitel měl byt rok prázdný, protože nechtěl řešit problémy. Nakonec mu známá dohodila svého bratra s tím, že za něj ručí,“ uvádí advokát Benčok. Náklady při soudu jsou různé. Jde o to, zdali se účtuje dle hodinové sazby, nebo za úkon. Většinou jde o desítky tisíc. Jako příklad lze uvést případ, kdy se žalobce-nájemce soudil o částku 50 302 Kč. Náklady právní pomoci činily 19 276 Kč, z toho 2 516 Kč byl soudní poplatek. Nelze ale vyloučit možnost nedobrovolného a neoprávněného vystěhování. „Pokud byl nájemník vystěhován neprávem, pak musí podat trestní oznámení na porušování domovní svobody. Pokud nájemník dostal jen výpověď, tak ve výpovědi musí být poučení o možnosti podat návrh soudu,“ vysvětluje advokát Benčok. Nedobrovolně na ulici Miluše žila na Moravě do doby, kdy její syn odjel pracovat do Irska. Poté odjela do Prahy. Rozhodla se, že si v Praze najde nějakou práci. Práci si sice našla, ale měla potíže s bydlením. Zpočátku bydlela s kamarádem, ale časem se musela odstěhovat. Poté si Miluše našla podnájem, kde zaplatila kauci a platila nájem. Jednou přišla z práce a měla vše vystěhované. Rázem neměla zhola nic – ani peníze, ani bydlení. Jak prodat byt s hypotékou: Je zástava nemovitosti problém pro kupující? Číst více Nakonec Miluše skončila pod Libeňským mostem, kde zůstala tři roky, než našetřila a šla na ubytovnu. Když žila Miluše pod mostem, chodila nadále normálně do práce. Pod mostem v zimních měsících byla sice zima, ale Miluše se domnívá, že to zase tak zlé nebylo. Pod mostem měla poměrně slušné kamarády-bezdomovce, kteří jí všemožně pomáhali. Když byla v práci, hlídali jí věci. Když spala, tak ji střežili, aby se jí nic nestalo. Naštěstí nebyla na ulici sama. Pod mostem to prý nebylo tak zlé. Majitelé bytu mají strach Advokát Michal Benčok se dlouho nesetkal s případem, že by majitel neoprávněně někoho vystěhoval. Spíše se setkal s případy, že ubytovaní neplatili dlouhodobě nájem a vlastník nemovitosti musel situaci adekvátně řešit. Takové případy, kdy restituenti nebo překupníci vlastnili nemovitost s regulovaným nájemným, patří do divokých devadesátek. Dnes už jsou šikana nebo kriminální jednání při zbavování se nájemníků minulostí. Spíše se objevuje nový fenomén – šikana mířená proti majitelům bytů, kteří mají co dělat, aby ochránili svůj majetek. „Jsou to desítky případů, kdy nájemník nic neplatí a nadále konzumuje služby. Ve mnou zastupovaných případech se jednalo většinou o částku 100 000 Kč ročně i více přímé škody jen na službách. A to nemluvím o neuhrazeném nájmu, který je posuzován jako neoprávněné obohacení. Pokud se zoufalý majitel odhodlá k nějakému kroku jako mobiliární vyklizení nebo vypnutí elektřiny či plynu, bytový parazit zkusí podat trestní oznámení na porušování domovní svobody,“ tvrdí advokát Benčok. Žena, která žije na ulici, vypráví svůj příběh: Dejte mi pokoj s chlapama. To si pověsím kámen na krk a je to to samý Číst více Děsivé devadesátky Zákon o podpoře v bydlení přinese řešení lidem v bytové nouzi a sníží jejich počet. V platnost má vstoupit v polovině roku 2025. Kriminalita a šikana související s bydlením jsou už dnes opravdu spíše minulostí. V 90. letech minulého století se ovšem řada nevinných lidí často ocitla ze dne na den na ulici a ani nevěděla jak. Za vše mluví příběh rodiny Smolíkových, kterou zachránil renomovaný právník Jan Křeček specializující se na bytové právo. Rodina již po několik generací žila v činžovním domě na Novém Městě v Praze. Vystřídaly se zde tři generace a pak přišla sametová revoluce. Rodina se těšila na demokracii a svobodu a netušila, že jí začaly těžké časy. Novorenesanční vilu získali v restituci manželé Čermákovi, kteří ji prodali za milion bývalému komunistovi z tehdejšího Obvodního úřadu, který shodou okolností bydlel v jednom z bytů v domě. Ostatní obyvatelé domu byli velmi vyděšení a právem. Inženýr Soukup jim totiž vyhrožoval, že je vystěhuje, nebo radikálně zvýší nájem. Rodinu zachránila důvtipnost matky z druhé generace, která oslovila Jana Křečka. Právník jim pomohl byt 4+1 v restituovaném domě vyměnit na základě dlouholetého dekretu za 3+1 v paneláku. Museli sice něco doplatit a zpočátku si všichni těžko zvykali, ale nakonec vše zlé bylo pro něco dobré. Nejenže se ocitli na okraji Prahy, kde byl čerstvý vzduch a příroda, ale zároveň unikli nebezpečí pražského centra, protože okolo Karlova náměstí se to začalo hemžit prostitucí a drogami. Zkrátka rodina měla štěstí v neštěstí. Po letech se ukázalo, že v nemytých oknech starého bytu nejsou záclony, a bylo jasné, že tu nikdo nebydlí. Kdo je tedy v právu v případě vystěhování nájemníka, závisí na mnoha faktorech – situaci, důvodech nebo znění nájemní smlouvy. Ačkoliv od bujarých devadesátek česká legislativa v bytové otázce ušla mílové kroky, stále je co zlepšovat. Pokud se ale nájemník nebo majitel bytu ocitnou v situaci, kdy hrozí vystěhování, doporučuje se neprodleně vyhledat právní pomoc. Je smutné, že v naší společnosti stále dochází k situacím, kdy lidé přicházejí o střechu nad hlavou. Je naší společnou zodpovědností zajistit, aby každý měl důstojné bydlení. Zdroje: autorský článek spolu s dalšími zdroji (trestní zákoník, mmr.gov.cz) KAM DÁL: Rodiče za mřížemi. Když jeden z rodičů neplatí alimenty.

Čas načtení: 2025-01-10 16:47:09

Majitel globální firmy Montáže Brož zažil drama na Dakaru

Dakar znovu ukázal, že je nevyzpytatelným závodem, který dokáže jezdcům nachystat ty nejdrsnější zkoušky. Jiří Brož, 44letý podnikatel a zkušený závodník, který v barvách týmu [...]

Čas načtení: 2024-02-19 15:26:00

Osud! Ukradeného choppera zaparkoval nový majitel tomu původnímu přímo pod nosem

Náhoda? Štěstí? osud? Na to nejspíš už věří majitel elektrokoloběžky v Ostravě. Před nosem mu ji sebral recidivista (31), který ji obratem prodal. Nový „majitel“ stroj nevědomky dovezl na místo krádeže, kde zrovna stál pravý majitel!

Čas načtení: 2024-02-22 18:05:52

Majitel domu v Číně se odmítl přestěhovat. Nyní žije uprostřed silnice

ČÍNA – Majitel domu v Číně se odmítl přestěhovat kvůli zástavbě, a tak kolem něj byla postavena silnice. (Foto: X) The owner of this... Článek Majitel domu v Číně se odmítl přestěhovat. Nyní žije uprostřed silnice se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-04-17 06:31:28

Tepelná čerpadla jdou proti zdravému rozumu, říká majitel Karmy. Česko by podle něj mělo zůstat u plynu

Společnost Karma za svou historii zažila řadu turbulencí a platí to i nyní. Majitel Pavel Janeček proto netuší, zda stoletou tradici v Česku udrží. Článek Tepelná čerpadla jdou proti zdravému rozumu, říká majitel Karmy. Česko by podle něj mělo zůstat u plynu se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-07-21 07:36:04

Supreme se prodává. Za ikonu streetwearu zaplatí majitel Ray-Banů téměř 35 miliard korun

Nový majitel, italsko-francouzská skupina EssilorLuxottica, bude chtít značku více dostat na asijské trhy. Také má v plánu spolupráci s Metou. Článek Supreme se prodává. Za ikonu streetwearu zaplatí majitel Ray-Banů téměř 35 miliard korun se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-09-24 10:43:29

Další miliardář krouží kolem fotbalu. O Sigmu Olomouc má zájem majitel hokejové Sparty Karel Pražák

Po Danielu Křetínském a Pavlu Tykačovi chce do profesionálního fotbalu vstoupit další miliardář. Majitel skupiny Kaprain si vyhlédl Sigmu Olomouc. Článek Další miliardář krouží kolem fotbalu. O Sigmu Olomouc má zájem majitel hokejové Sparty Karel Pražák se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-11-04 07:00:01

Rozhodne veverka o americkém prezidentovi?

Mark Longo, řemeslník ze státu New York, našel před sedmi lety malou veverku, jejíž matku přejelo auto. Muži se zvířátka zželelo a veverku zachránil a poskytl jí domov. Peanut, jak zvíře pojmenoval, se okamžitě stala absolutním hitem sociálních sítí a na Instagramu nasbírala více než půl milionu fanoušků. V uplynulých dnech se ale stalo něco, pro co člověk jen těžko najde pochopení. Úřad ochrany životního prostředí státu New York Longovi veverku zabavil, a protože údajně jednoho z úředníků kousnula, byla kvůli následným testům na vzteklinu utracena. Nemoc se přitom ve státě neobjevila už 30 let. Trump se musí stát prezidentem! Jinak je to konec, tvrdí slavný vizionář Číst více Chladné chování úředníků Příběh Peanut doslova obletěl celý svět, informace o nešťastném konci oblíbené veverky přinesla i agentura AP. „Dne 30. října se úřad zmocnil mývala a veverky, kteří sdíleli domácnost s lidmi, což vytvořilo potenciál pro vystavení lidí vzteklině. Veverka navíc pokousala osobu, která se na vyšetřování podílela. Za účelem testování na vzteklinu byla obě zvířata utracena,“ cituje agentura prohlášení úřadů. Peanut pomohla zachránit další zvířata „Rve nám srdce, že tu byli zlí lidé, kteří nám tě vzali,“ píše majitel Peanut v příspěvku na Instagramu. „Nikdy na tebe nezapomeneme, Peanut. Jsi navždy v našich srdcích a naše vzpomínky nás povedou, když se budeme starat o naši rodinu.“ Mark Longo popularitu veverky využil k tomu, aby vybíral peníze na záchranu opuštěných zvířat, která potkal stejný osud jako Peanut, a jeho organizace z vybraných peněz zachránila desítky dalších tvorů s podobně pohnutým osudem. „Chci jen poděkovat z celého srdce za podporu, kterou jste mně a mé ženě ukázali. To je absolutní tragédie, doufáme, že se dočkáme spravedlnosti,“ vzkázal zdrcený majitel. View this post on Instagram A post shared by Peanut The Squirrel (@peanut_the_squirrel12) Republikáni: Úřady demokratů jsou bezohledné Protože se v USA blíží finále prezidentských voleb, bylo zřejmě jen otázkou času, kdy se tématu chytnou politici. „Úředníci by si měli utřídit svoje směšné priority,“ napsal si na sociální síť X newyorský republikánský kongresman Nick Langworthy. „Namísto toho, aby se zaměřovali na kritické potřeby, jako je zmírňování povodní, například v okrese Steuben, kde místní úředníci musí bojovat, jen aby získali povolení od úřadu k čištění vodních toků plných trosek, zabavují veverky,“ dodal politik, který se přidal na stranu desetitisíců lidí, kteří podepsali petici za propuštění Peanut. Bohužel marně. Elon Musk spustil lavinu Opravdový politický význam však smutný příběh dostal v momentě, kdy jej na síti X sdílel její majitel a nejbohatší muž světa Elon Musk. Ten věnoval Peanut hned několik příspěvků na svém profilu. „Vláda by měla nechat lidi a jejich mazlíčky na pokoji,“ napsal v jednom z nich. „Přehnaná péče vlády v akci,“ napsal do dalšího. Sociální síť se pak začala plnit obrázky veverky, které její smrt spojovaly s nezdravou snahou demokratů zasahovat do lidských životů. A příběh teď doslova hýbe Amerikou. Trump je prostě divný. Kamala Harris pochopila, že na něj musí použít jeho vlastní zbraně Číst více Rozhodne Peanut volby? Jak píše Business Today, tenhle příběh by se klidně mohl stát tím rozhodujícím jazýčkem na vahách ve velmi vyrovnaném souboji Kamaly Harris a Donalda Trumpa o křeslo v Bílém domě. Průzkumy před volbami, které se konají už v úterý 5. listopadu, jsou totiž extrémně vyrovnané a příběh o nesmyslném zabití roztomilého zvířátka by paradoxně mohl Donaldu Trumpovi přinést body potřebné k poražení jeho soupeřky. KAM DÁL: Babiš škrtil Vémolu, pak pro zápasníka dělal levnou reklamu.

Čas načtení: 2025-04-09 18:46:09

Majitel Luxentu se prosadil v prodeji výběrových realit. Teď je s novým fondem chce i stavět

Realitní kancelář Luxent má na trhu silné jméno jako prodejce dražších nemovitostí. Teď majitel Emil Kasarda zakládá fond, aby je mohl i stavět. Článek Majitel Luxentu se prosadil v prodeji výběrových realit. Teď je s novým fondem chce i stavět se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2025-04-11 18:16:54

Prodej • Re: Prodám soustruh Volman zprostředkovaní prodeje

Ahoj kluciMajitel chtěl dát soustruh do muzea zadarmo nechtějí hoMajitel si myslel , že tedy najde nového majitele , který by si soustruh opravilBohužel oba zájemci chtějí soustruh rozebrat na díly a to majitel odmítá se slovy” toto nechci! Rozřezat soustruh do šrotu umím taky”Poslední šance koupit si soustruhJinak příští týden šrot !Najde se někdo ?DekujiStatistiky: Napsal od Axim — 11. 4. 2025, 5:16

Čas načtení: 2023-11-06 21:03:14

Vyhlášení výherců soutěže o přenosné disky o velikosti klíčenky Kingston XS1000 s kapacitou 2TB

Co udělá majitel telefonu, když mu dochází místo? Koupí si místo v cloudu, paměťovou kartu, nebo fňuká, že při nákupu mobilu šetřil. Co udělá majitel PC? Koupí harddisk. Jakmile ale jednou ochutnáte rychlost SSD, cokoli pomalejšího vám už k počítači nesmí. O dva s kapacitou 1 TB jsme si zasoutěžili.

Čas načtení: 2023-10-24 07:00:29

Recenze Kingston XS1000: 2TB SSD o velikosti klíčenky. Vyhrajte 1TB varianty

Čas načtení: 2018-06-22 15:36:08

Majitel českého pivovaru v Londýně na ČT1 o Brexitu

Autor článku: Jana V návaznosti na nejnovější informace zveřejněné britským ministerstvem vnitra na téma práv občanů EU po Brexitu odvysílála česká televize ČT1 v dnešních ranních hodinách rozhovor s maijtelem českého pivovaru v Londýně Bohem Brewery. V rozhovoru paní redaktorka položila panu Zdenkovi Kudrovi několik otázek na téma Brexit. Mimo jiné se ho ptala na změny, ke kterým [...] Příspěvek Majitel českého pivovaru v Londýně na ČT1 o Brexitu pochází z MAGAZÍN VELKÁ BRITÁNIE

Čas načtení: 2020-12-24 14:13:12

Odkud pochází tradice českých betlémů? (z archivu LtN)

Světová betlémářská tradice vznikala z několika vzájemně se doplňujících pramenů. Jednalo se o uctívání místa Kristova narození a následnou úctu k ostatkům odtud přivezeným. Inspirací jistě byly vánoční duchovní hry, které vznikaly zhruba od 10. století, ale nejčastěji uváděným impulsem byl počin sv. Františka z Assisi, který roku 1223 ve skalní jeskyni u italského Greccia nechal postavit jesle, přivedl k nim osla a volka a nechal zde sloužit půlnoční mši pod širým nebem. Původ stavění betlémů nalézáme tedy v církevním prostředí. Nejstarší typy byly malovány na deskové obrazy, později se figury v životní velikosti oddělily a vystoupily do popředí. Z Itálie byly betlémy šířeny do Německa a následně do celé střední Evropy. Z kostelů a katedrál se v průběhu 17. století betlémy přemístily do šlechtických a měšťanských sídel. Pro tvůrce těchto souborů byla charakteristická záliba v drahých a neobvyklých materiálech – hedvábí, vosku, drahých kovech, perleti, slonovině atp. Co způsobil císařův zákaz První zpráva o postavení jeslí v Čechách, takových, které nebyly provedeny reliéfní technikou či malbou, pochází ze záznamů jezuitů, kteří je v roce 1560 postavili v kostele sv. Klimenta v Praze, ve starší literatuře je uváděn i rok 1562. To bychom letos slavili 450. výročí této události. Betlémy se začaly v kostelech stavět v dalších krajích Čech a Moravy, kolem roku 1570 v okolí Prahy, v roce 1580 v Litomyšli, v roce 1650 v Hradci Králové atd. Z kostelů se betlémy šířily, zejména v 18. století, do zámeckých kaplí, měšťanských domácností i na venkov. Po roce 1780 paradoxně přispěl k rozvoji lidového betlémářství císař Josef II. svým zákazem stavět jesle v kostele, neboť tuto záležitost chápal jako jev církve nedůstojný. V 18. a zejména v 19. století se stavění jesliček mezi prostým lidem velmi rozšířilo a rozvoj lidového betlémářství vyvrcholil počátkem 20. století. Zvyk stavění jesliček přetrvával hlavně v lidové tradici. V posledním období zhruba dvaceti let jsme svědky jeho nového rozkvětu. Nejvíce po doporučení papeže Pavla VI. obnovit tradici stavění jesliček v moderních křesťanských rodinách, neboť betlém vyjadřuje podstatu vánočních svátků mnohem lépe než vánoční stromeček s mnoha dárky – symboly spotřební hojnosti. České betlémářství se rozvinulo do bohatých forem a dosáhlo zcela specifického pojetí, které velmi poetickou formou včlenilo do jesliček krásnou českou krajinu s bohatou přírodou. Majitel jesliček mnohdy nebyl jejich tvůrcem, často se figurky do jesliček kupovaly a majitel sám stavěl scenérii a kulisy. Mnohdy byly betlémy zhotovovány na objednávku. Skuteční lidoví betlemáři si jesle nebo jejich části s láskou a fantazií tvořili sami. Často je scenérie narození Páně rámována pravou zimní středoevropskou vánoční náladou. Dodnes v Čechách existuje celá řada betlémářských center a oblastí s odlišnými typy jesliček. Zde se obvykle betlémy začaly vytvářet a stavět podle jednoho modelu. Betlémáři se tak významně ovlivňovali, že se léty vytvářel zcela typický krajový styl. Jedná se zejména o podhůří Orlických hor a Krkonoš, zejména okolí Vrchlabí a Nové Paky, Železného Brodu, oblast Krušných hor, Příbramsko, okolí Ústí nad Orlicí a České Třebové, Svitavsko s nedalekou Poličkou, Třebíčsko, okolí Jihlavy a Třešti, Šluknovsko, okolí Litvínova, slezskou oblast, Opavu, Nový Jičín, Příbor a řadu dalších. Na materiálu nezáleží Význam slova betlém chápeme v našem prostředí jako vyobrazení narození Páně blízké jevištnímu provedení, sestavené ze samostatných dílů s možností proměn. Svatou rodinu doplňují průvody darovníků, pastýřů, kteří se přišli Ježíškovi poklonit a po 6. lednu i sv. Tři králové s bohatým doprovodem. Pokud v českém jazyce používáme výraz jesle nebo jesličky, jedná se o scénu jen s Pannou Marií, sv. Josefem a Ježíškem uloženým v jeslích, někdy s volkem a oslíkem. Betlémy můžeme rozlišovat jako práce lidových či profesionálních tvůrců, betlémy pevné, přenosné (ty se buď nosily ve skříňkách na popruhu na koledu jako betlémy obchůzkové, nebo byly v drobném provedení umístěny pod skleněným poklopem, případně v ozdobné hlubší či mělčí prosklené skříňce). Jesličky můžeme členit podle materiálů použitých na jejich zhotovení, podle oblastí, ve kterých vznikaly, případně podle doby vzniku atd. Rozlišujeme betlémy chrámové a lidové, zvláštní kapitolou jsou ty mechanické. Nejznámějším z mechanických betlémů je dodnes Třebechovický Proboštův betlém, který byl vyhlášen národní kulturní památkou, ale vystaven bude opět po opravě v příštím roce. Snadné je rozlišení podle materiálů, v našem prostředí těmi nejzákladnějšími jsou lipové dřevo (naprostá většina soudobých nepolychromovaných betlémů, ale také figury již zmíněného Proboštova betlému), dřevo smrkové, pokud jde o známé králické figurky, pestře malované. Tradičním materiálem je papír, případně textil, jako základ následného použití pro dotvoření figur tzv. kašírováním. Příkladem jsou velmi dobře známé Krýzovy jesličky z Jindřichova Hradce. Betlémy malované na papírovém kartonu vznikaly zejména v okolí Ústí nad Orlicí a České Třebové, také v severních Čechách, v okolí Jihlavy a Třebíče. Velmi dobře známé jsou jesličkové tištěné papírové archy určené k vystřihování. Ty se objevily v polovině 19. století z produkce městských tiskáren. Velké oživení zájmu o betlémy přinesla první výstava betlémů v Praze v roce 1907. Inspirovala řadu předloh v lidovém tónu, například vznikly dodnes oblíbené jesličky Mikoláše Alše a Josefa Weniga. Nyní jsou známé betlémy z materiálů, které sice nepovažujeme za tradiční, ale radost dětem i dospělým přinášejí stejnou. Jsou to například keramické betlémy – dnes materiál zcela obvyklý a často používaný k modelování i řadou amatérských nadšených tvůrců, podobně jako betlémy z těst – například z chlebového (obvyklé pro Příbramsko, tzv. chlebáčci), slaného těsta zvaného německy salzteig (například práce Jiřiny Vyčichlové z Hronova Poříčí), případně kynutého obřadního těsta, zejména se jedná o oblíbené betlémy perníkové. Uhlí bylo typické pro hornické oblasti, známé jsou půvabné betlémy porcelánové, které vznikaly z odpadu v místech výroby porcelánu (záp. Čechy). Malé a půvabné cínové betlémy vznikají dodnes. Spíše již jen v muzeích můžeme nalézt betlémy z vosku. Betlémy skleněné jsou dodnes typické pro Železnobrodsko. Existují i novodobé materiály, jiné kovy než cín, modurit, pryže, různé příze, netkané textilie a řada dalších. Text vyšel v Literárních novinách 51-52/2012. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-07-27 09:43:40

Jak si nepředcházet kritiky a dívky

Vladimír Novotný (*19. srpna 1946) zdůrazňuje, že není kritik, ale bohemista. Případně literární vědec. Soudit psaná díla jiných ovšem chce a snad musí, už to je součást letory. Taky já letoru bohemisty Novotného nejednou vnímal, nicméně se vždy zvednu a otřepu; k čemuž ještě jednou z metod vládnu: vybavím si ty případy, kdy mě Vladimír netrhal, kdy mě naopak za něco chválil. Svého času mi napsal, že se zúčastní jednoho pořadu autorů Pedagogické fakulty v Plzni, ale ještě předtím posedí s pár přáteli-spisovateli v hostinci U Žumbery. A nepřijdu-li na dvě? Věnuje mi prý své nové knihy. Termín se blížil, trochu jsem se bál. Prostřednictvím sítě jsem se tázal, zda domluva skutečně dál platí: manažerka Knihovny města Plzně mě totiž upozornila, že patronem onoho studentského pořadu bude profesor Viktor Viktora. S Novotným jsou léta na kordy, tolik vím. „Platí opravdu ten Žumbera, Vladimíre?“ „Ale jistě. Nebo, víš co? Přijď radši ve 13. 45 do Orient Coffee.“ Ten podnik má adresu „Náměstí Republiky“, ale schován je v nitru bloku, a já ještě ani nezapadl za jeho tajemné orientální dveře, když se mi zčistajasna vybavilo, že právě na tomhle dvorku se onehdy odehrála schůzka mezi mnou a paní Danielou Nepraktovou, vdovou po známém kreslíři. Ale jinak jsem zde nehostoval nikdy. Nakoukl jsem do kavárny a Vladimír nikde, i vracím se zvolna průjezdem, v němž jakási dvojice zaujatě páčí dveře. Stanu v ústí pasáže a hledím přes náměstí. Hned vedle mě stojí Weinerův dům, před ním čekají taxíky, dál je Svatý Bartoloměj, támhle brzdí tramvaj. A před Muzeem loutek konverzuje majitel nedalekého nakladatelství NAVA inženýr Ota Rubner s jakousi atraktivní dámou. Jen vyčkávám, až dohovoří, abych pozdravil (koneckonců mi vydali pět knih), tu však dostanu iracionálně asociální strach a ustoupím do stínu. A tu... Hle, Vladimír Novotný i s telefonem na uchu již vyčkává tam za mnou u kulatých stolků, přímo před Orientální kavárnou. Rád jsem mu podal ruku a jenom nechápu, kudy a kdy mě minul. „Tady je to úžasný, viď,“ povídám. „A teď si představ, že hned vedle v Muzeu loutek vládne podobný dvorek... A taky tam je občerstvení.“ Usedli jsme, když autoritativní Vladimír objevil stůl v první z místností kavárny. Stojí hned vedle prázdných režných pytlů, na jejichž věru lidovou cenu mě promptně upozornil. Jsou jen po deseti korunách. Pár vteřin jsem přemítat, zda jeden pytel vážně nepotřebuji, ale nato jsem myšlenku zapudil. Kritiky přece nevraždím už dávno. A tu se odnikud vynořil známý básník Robert Janda, mimo jiné autor knihy Omamné odéry. Stanuli s Vladimírem proti sobě a tlumeně hovořili. Vstal jsem a zvedal paži, nicméně Robert si mě nevšiml. Ostatně již opět mizel. „Vy se znáte?“ usedl Vladimír k nápojovému lístku. „Z nějakého čtení,“ povídám. „Ale nevěděl jsem, že žije v Plzni.“ „Zrovna tady vedle vede nějaký krám,“ mávl Vladimír neurčitě rukou. „Co si dáte?“ To se už ptal sám pan Goran Jozič, majitel (jméno jsem změnil). I něco jsme si dali a všude tu bylo nadále plno a pracoval zde ještě jeden mladší muž. Oba byli snědí a sympatičtí. Objednal jsem si týž typ kávy jako Vladimír, a když se mě Vladimír přeptal, jak se mám, tradičně jsem opáčil: „A lehčí otázky?“ „Pořád děláš to samé?“ zeptal se. „Jo,“ ohlédl jsem se a hovořil stejně tlumeně, jako se to dělá v čase prohibice či ve světě špionáže. „Proč šeptáš?“ povídá Vladimír. „Co já vím, zda mě tu někdo nesejme?“ Což měl být vtip, ale nevyzněl. „A kdo by tě, lotře, snímal? Teď mluvíš jako ten spisovatel Kahuda. A zbytečně si fandíš.“ Goran se mezitím vrátil. S talířky a se šálky. A Vladimír mě upozornil, že musí být již za padesát minut na jistém úřadě. „Co veršotepci z pedáku?“ povídám. „Markéta Zvolánková, Filip Koryta...“ „Já se z toho omluvil. Co tvůj syn?“ „Čtvrtého května mu bude sedmnáct a češtinářka jim vykládala Pikovou dámu, ale finále příběhu si pamatovala jinak. Ono to končí větou: To je ta stará. Věděl to, protože já mu Pikovou dámu osobně přečetl.“ Jak jsme věděli oba, během více než desetiletí jsem toho Filipovi přečetl moře. Ty chvíle mi teď chyběly a náhle se mi vybavilo mé úsilí vynakládané na dočtení Pikové dámy. Ono finále vás, pravda, emotivně zaháčkuje, a pomalu bych se tenkrát před synem rozbrečel. „A tak mám obavy, Vladimíre, aby to nezačal mít u té úči horší, když před třídou odhalil její neznalost. No, nebyl by to krásně krutej paradox? Otec oddaně čte synovi a ještě mu tím uškodí!“ Ale Vladimír mě chlácholil. Jsem prý paranoidní. A připomněl, že existuje taktéž Čajkovského opera o dotyčné dámě. Její závěr mi nato vyprávěl. Tu odbily dvě hodiny a do Orientu vstoupila hezká dívka. Zdejší servírka, jak se vzápětí ukázalo. Zvláštní, že byla takřka dítě. Anebo pouze v mých očích a pletu se? Nu, možná jí bylo už sedmnáct. Ale třeba také jen čtrnáct. Nelze naprosto popřít, že mě v tamním arabském prostoru zaujala. Vladimíra určitě také, nicméně ji třeba už dávno znal... Měl korektury květnového časopisu Plzeňský literární život a můj text o Janu Hančovi. Vysmál se mu a vyprávěl, jak jednou měl psát o moderním básníkovi a louskal tudíž „takto vysoký“ pilíř jeho sbírek, aniž objevil pravé ořechové. „Ani ťuk. Ale Hanč to nebyl, to si piš. A najednou...“ pokračoval, „najedno se zarazím... Ó! Po-e-zie!“ Teprve dodatečně prý Novotný zjistil, že se klasik v tom období zamiloval. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Ale ani láska nezaručí, že bude literatura kvalitní, to je jisté. A Vladimír? Sice mi opakovaně vysvětloval jakási pravidla, podle nichž jména kritizovaných buď tutlá, nebo naopak vyzrazuje, ale ta pravidla nepochopil. Podobná diplomacie mě – jako přímočarého berana – vždy míjela. Nebavily mě bizarní pseudonymy, iniciály a šifry. Povídám: „To komplikuješ. Kdo nad tím bude v budoucnosti bádat?“ Ale prý se chce vyjadřovat obecně, ba ještě obecněji. Mám o tom přemýšlet. „A skutečně ti na mých nových knížkách tak záleží?“ váhal náhle. „Neposkytuji je každému.“ Přesvědčil jsem Vladimíra a nechal si obě publikace podepsat. Rád věnuji s přáním, ať napíšeš jednou něco podobné, vepsal. U Gorana 12. 4. A požádal mě, abych mu dodatečně napsal nějaký názor. „Teď zrovna nevypadáš nadšeně,“ hlesl. „Ale jsem. Nemám to jenom ve zvyku dávat najevo.“ Vladimír musel jít, i vstal jsem, a dostanete-li zdarma dvě knihy, je placení zajisté na vás. Zamířil jsem do vedlejší místnosti a byl náhle zaskočen, že mám něco klopit už zmíněné servírce. Abych na ni udělal aspoň malý dojem, skoro intuitivně jsem předstíral, že zrovna myslím na chrousty a ani ji nevidím. „Dvě kávy.“ „Se sirupem?“ Anebo něco podobného řekla a Vladimír za mými zády mě opravil, když nápoj nazval pravým jménem. Vše tu znal, žádnou etiketou nepohrdal a skutečně jen takto v obraze můžete být kritikem, myslím si. Oproti tomu mnozí spisovatelé jsou mrtví a kupříkladu ani nerozlišuji chuťové nuance nápojů. Ne každému z nich káva dá něco víc a nikoli každý pochopí, co na odérech ostatní mají. Někteří dokonce pijí Coca-Colu! Stálo to sto dvě koruny a při objemu šálků mě cena zarazila, ale nepochybně neprávem, a nedal jsem na sobě naprosto nic znát, podal dívce pětistovku a začal pátrat po mincích. Je-li totiž káva předražená, nějak si začnete namlouvat, že je dýško v ceně. Avšak neburanský Vladimír nedopatření zahladil, když dámě věnoval desetikorunu. Mířila k notně vzdálené kase a hle, orientální Goranův společník zkoumavě nepozoroval ji, ale mě. To už se stejně houpavě vracela s dvoustovkami. Když mi je podala, záměrně jsem na ně koukl trošku lačně. Na ni však opět ne. A tu se mladík po jejím boku uraženě zachmuřil. Někde hráli. Vše tam tak voní! A pojednou mě napadlo, že jsme tu s Vladimírem jenom kvůli ní. A že to byl jeho plán. „A co ve škole?“ Už bych to málem řekl. Slova mi zaschla na patře. „Přijdeš k Žumberovi?“ zeptal se Vladimír a já zavrtěl hlavou. „Tak mě aspoň doprovoď k úřadu, ne?“ I kráčeli jsme již vzápětí pěší zónou k Brance a zrovna nás obklopily dvě knihovny, když tu jenom dvacet metrů před námi vyběhla z té Městské její manažerka. „Jano!“ zareagoval okamžitě Vladimír, ale okolo mě jako by ještě pořád existovala kavárna. Jana se s úsměvem otočila, i povídám: „Tý jo. Po paměti reaguje na tvou barvu hlasu.“ Můžete se klidně ptát, nakolik je součástí autorova osudu i jeho kritik, a já tu nabízím aspoň jednu odpověď. Pokud věříte, že tou součástí je, funguje to tak. A pokud nevěříte? Je to nejspíš totéž. A vrátil jsem se do kavárny (ač ve snu) a prý: „A co ve škole?“ „Co by? Nic, táto.“ „Hm, a jdeme zítra do toho kina?“ „Jdem už s holkama.“ „A na co,vlastně? A má to aspoň příběh?“ „Nevím. A asi to není, táto, nic podle tebe. Ale to přece nevadí. Ty jsi mi všechny knížky přece čet´, už když jsem byla malá.“ „Ale to jsi pořád.“ „Depa. Dej si u nás ještě něco, i kdyby jen kávu, ale... Ale teď už jsem ta stará.“

Čas načtení: 2024-02-23 17:04:12

Jak pomoct firmě, která má potíže? Začít musí majitel vždy sám u sebe, říká Jiří Jemelka z JPF

„Otevíráme majitelům obzory, že by firma mohla fungovat i bez nich, že v ní nemusí být 16 hodin denně,“ říká v podcastu BrandStories Jiří Jemelka. Článek Jak pomoct firmě, která má potíže? Začít musí majitel vždy sám u sebe, říká Jiří Jemelka z JPF se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-03-01 08:31:03

Diskotéka, hospoda a nově i kavárna. Lucerna se rozrůstá, majitel music baru přidal další podnik

Obchod s kabelkami v Paláci Lucerna nahradila kavárna, která se večer mění na bar. Za podnikem stojí Michal Filip, který v Lucerně působí od 90. let. Článek Diskotéka, hospoda a nově i kavárna. Lucerna se rozrůstá, majitel music baru přidal další podnik se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-03-06 09:15:32

Kdo je Betano Majitel? Od řeckých kořenů k globálnímu sponzorství ve sportu

Betano není jen dalším hráčem na trhu online sázení, je to značka s bohatou historií a vášní pro podporu sportu. V tomto článku se podíváme na historii tohoto casina a kdo je jeho majitelem. Také se dozvíš koho Betano sponzoruje. The post Kdo je Betano Majitel? Od řeckých kořenů k globálnímu sponzorství ve sportu appeared first on 🍀 Vyhraj.cz.

Čas načtení: 2024-03-10 12:00:00

Jan Čermák: Dluhopisy mohou lidi jako investice zajímat

Mezi spoustou investičních příležitostí se koncem ledna objevila jedna, která se svými parametry těm běžným vymyká. Společnost S-24 finance začala vydávat dluhopisy v objemu 24 milionů korun, jež jsou určené na odkup pohledávek po TV Barrandov. Co si od emise slibuje a jak mu zapadá do celkové rozvojové koncepce, odpovídal v rozhovoru pro SEDMIČKU majitel S-24 holdingu a poloviční majitel Barrandova Jan Čermák.