EUR 24,750 || 
JPY 15,035 || 
USD 21,695 || Iniciatíva Mier Ukrajine podala trestné oznámenie pre podozrenie zo spáchania sabotáže, a to v súvislosti s návštevou Fica v Moskve v decembri 2024.
Čas načtení: 2024-03-28 14:37:16
Šéf lotyšskej diplomacie Kariňš odstupuje pre trestné stíhanie
Lotyšská generálna prokuratúra rozhodla o začatí trestného stíhania v súvislosti s jeho výdavkami na leteckú dopravu vrátane využívania súkromných lietadiel.
\nČas načtení: 2025-06-06 09:15:00
Generálna prokuratúra zistila alarmujúce nedostatky v súvislosti s tragédiou v Spišskej Starej Vsi.
\nČas načtení: 2024-09-06 13:50:00
Slovenská prokuratura zrušila stíhání spoluzakladatele Penty Haščáka v kauze Gorila
Slovenská prokuratura zrušila obvinění spoluzakladatele česko-slovenské finanční skupiny Penta Investments Jaroslava Haščáka v téměř 20 let staré kauze, která se týká podezření z uplácení vysokých slovenských politiků a úředníků Pentou, informoval Haščákův právní zástupce Martin Škubla. Podle něj prokuratura vyhověla také stížnostem dalších šesti obviněných. Prokuratura potvrdila, že žalobce v kauze zrušil obvinění sedmi lidí.
Čas načtení: 2021-05-24 12:32:29
K vystoupení Pavla Rychetského v Otázkách Václav Moravce
V Otázkách Václava Moravce vystoupil 23. května předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který se snažil sehrál roli zkušeného, uvážlivého muže s rozvinutým právním cítěním. Z pohledu občanského aktivisty, který se dlouhodobě setkává s poškozováním práv občanů justicí a „přifařenými“ úřady, není ale přesvědčivost jeho výstupu dokonalá. S většinou jím projevených názorů lze ovšem souhlasit. Především jeho kritika „prostořekosti“ ministryně Marie Benešové je oprávněná. Jeden z mých kolegů o ní říká, že rychleji mluví, než myslí. Takto se projevovala již jako státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze a tato nectnost s ní rostla. Rychetského zvlášť popudilo, že prostořeká ministryně se vyjadřovala o krajských státních zástupcích jako o „mlaďoších“. Nedocenil dovětek, že u nich proběhla obměna. Označení není sice „salonfähig“, ale z výše 73 let lze na skupinu s věkovým průměrem 53 let pohlížet jako na „mlaďochy“ a naštěstí už z těchto funkcí odešli „staří ještěři“ (terminus technicus Benešové), kteří je drželi dvacet i více let. Z tohoto pohledu se paní ministryni mohou jevit jako vhodnější rádci právě Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan, protože jsou ve funkcích podstatně déle než „mlaďoši“, jejichž věku nedosahují. Odvolávat ministryni pár měsíců před volbami je nesmysl Hnutí ANO jako každá mladá strana nemá dostatečné personální rezervy, proto Andrej Babiš po Benešové vděčně sáhl navzdory jejím nectnostem, když ho nečekanou rezignací zaskočil Jan Kněžínek. Musíme si uvědomit, že funkce ministra spravedlnosti je nevděčné, rizikové řemeslo obecně a v Babišově vládě Babiše zvlášť. Uchazeči o uvolněné křeslo se nehrnou. Její jmenování bylo zřejmě volbou z nouze. Myslím ale, že Babiš své volby až dosud nelitoval, protože Benešová udržela ministerstvo v chodu bez velkých otřesů. Jejím politováníhodným selháním je nedovedení přípravy novely zákona o státním zastupitelství do projednání v Parlamentu. V souvislosti s tímto zákonem byl její postup vždy neblahý. Jako ministryně spravedlnosti v Rusnokově vládě stáhla z Poslanecké sněmovny návrh zákona předložený ministrem Pavlem Blažkem, který měl podporu vedení státního zastupitelství. Z této rány se novela zákona o státním zastupitelství již nikdy nevzpamatovala, ač o potřebě nového zákona se mluví nejpozději od roku 2010. Starý lišák Rychetský se vyhnul příležitosti vyjádřit se k důvodnosti volání Milionu chvilek pro demokracii a některých opozičních blouznivců po okamžitém odstoupení paní ministryně. Jsem si jist, že tak ale měl učinit, tedy že jim měl vzkázat, že odvolávat ministryni pár měsíců před volbami je z praktického hlediska nesmysl. Změna ministra vždy vyvolává aspoň dočasné narušení chodu úřadu. Případný nástupce Benešové by patrně skončil s Babišovou vládou, takže ministerstvo by nevycházelo ze zmatků o několik měsíců déle, než je nezbytné. Nedopustila se žádného tak závažného pochybení, aby její setrvání ve funkci až do vypršení mandátu bylo nesnesitelné. Nezbývá, než do voleb brát její nevhodné výroky jako „folklor“ a pokud možno si jich nevšímat. Přitom ale musíme mít na paměti, že během své dlouhé profesní kariéry viděla ledacos a možná by z vlastní zkušenosti mohla vyprávět o zákulisních jednáních, jež vedla k ovlivnění některých kontroverzních rozhodnutí. Jistě by bylo zajímavé se dovědět, jak se stalo, že po jejím běsnění proti předání trestního stíhání „katarského prince“ do Kataru se nakonec dočasně stala společnicí advokátní kanceláře, která se starala o jeho záležitosti, a jak se nakonec vyvinula v odbornici v oboru obchodování se zemním plynem. Není ale sama, kdo si myslí, že některá soudní rozhodnutí jsou výsledkem slibů za splnění zadání. Jako příklad uvádím pověst, že hanebný rozsudek kárného senátu Vrchního soudu v Praze nad zesnulým místopředsedou Nejvyššího soudu ČR Pavlem Kučerou byl úlitbou za zastavení úvah o rušení vrchních soudů. Někdy soudci ministrovi uhnou Rychetský na první pohled důvěryhodně televizním divákům vysvětlil, že justice je způsobilá ubránit se tlakům ze strany ministra spravedlnosti, popřípadě ze strany moci výkonné obecně. Je pravda, že pravomoci ministra spravedlnosti jako hlavy státní správy justice a státního zastupitelství jsou nepatrné. Jak soudci, tak státní zástupci se mohou jeho hněvu klidně usmívat, protože jim v podstatě nemůže nic udělat. Ostatně ministři neradi využívají pravomoc kárných žalobců, aby se vyhnuli nařčení, že zasahují do nezávislosti justice. Rychetský už ale neřekl, že tvrzení o odolnosti justice platí jen potud, pokud se příslušný činitel z nějakých vnitřních důvodů nerozhodne tlaku podlehnout, případně vyjít zadání vstříc. V této souvislosti vystupuje do popředí zájmu osobní statečnost jednotlivců. Občané by se mohli například ptát, zda Pavla Zemana napadlo jen tak, samo od sebe, že by měl vyslat do Prahy skvadru Ivo Ištvana a Roberta Šlachty, aby udělali pořádek na Úřadě vlády. Nebo co přimělo zesnulého ředitele trestního odboru NSZ Jiřího Potoczka, aby zasáhl do živého trestního řízení proti místopředsedovi vlády Jiřímu Čunkovi a zabránil tak odchodu KDU-ČSL z vlády. Jistě by byla zajímavá motivace jednání počestného šéfa pražské mordparty Josefa Mareše, který se spolčil s recidivistou Milošem Levkem a s pomocí hodinek s vestavěným audiovizuálním zařízením umožnil vyvolání trestního stíhání vězně Jaroslava Bartáka. Někdy přece jen soudci ministrovi uhnou, přestože jim z jeho strany postih nehrozí. Příkladem budiž zásah ministra Jiřího Pospíšila u Nejvyššího soudu ČR krátce po začátku jeho druhého mandátu. V rámci nekolegiálního rozkopávání báboviček, které si na jeho písečku uplácala holčička Danielka (rozuměj: ministryně Daniela Kovářová), přijel zjistit, jak soud naložil s balíkem jejích stížností pro porušení zákona. V jednom případě již bylo nařízeno veřejné projednání stížnosti, ale capo di tutti capi justiční mafie vzal návrh své předchůdkyně zpět. Soudci usnesením jeho rozhodnutí vyhověli, ač je k tomu nic nenutilo. Ze zbývajících sedmi stížností pak vyhověli jen jedné, ač dosud k zamítání jejích návrhů docházelo jen zcela výjimečně. Naproti tomu bývalá členka KSČ Monika Křikavová se v kauze „katarského prince“ rozhodla neponížit se uposlechnutím rozhodnutí ministra spravedlnosti a ustanovení trestního řádu a soudní řízení proti němu zahájila. Nejvyšší soud ČR ji usvědčil z nezákonného postupu, ale jinak se jí nic nestalo. Později veřejně urazila soudce Nejvyššího soudu ČR a ani se osobně za to neomluvila: musel to zprostředkovat tehdejší předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Likvidace jednoho ústavního činitele druhým zde již byla „Mimo mísu“ se dle mého názoru Rychetský dostal brojením proti „vyhrožování jednoho ústavního činitele druhému“ v případě záměru Benešové podat kárnou žalobu na Pavla Zemana. Něco takového se zde prý dosud nikdy nestalo. Zapomněl na to, že Zeman stojí vůči ministryni spravedlnosti v podřízeném postavení, neboť ministryně nese politickou odpovědnost vůči vládě, parlamentu a občanům také za řádný chod státního zastupitelství a jako každý jiný řídící pracovník má právo používat zákonem připuštěných nástrojů k vynucování pořádku. Ale zejména by měl pan předseda Ústavního soudu jásat nad pokrokem, kterého dosáhli ideologové přímé podřízenosti státního zastupitelství pánubohu tím, že se nyní neformálně připouští odvolání nejvyššího státního zástupce pouze rozsudkem kárného soudu. Benešová by přece vůbec nemusela jít ke kárnému soudu, stačilo by jí prosadit návrh na jeho odvolání ve vládě. Takovým způsobem přece skončila ve funkci sama a po ní i Renata Vesecká. Likvidace jednoho ústavního činitele druhým zde tedy již byla. V této souvislosti je nefér, že kdekdo kritizuje Benešovou za záměr napadnout Pavla Zemana kárnou žalobou za vystupování ve věci Vrbětic. Nad jejím dříve oznámeným záměrem pohnat jej před kárný soud kvůli jednání ve prospěch materiálních zájmů jeho známého se kupodivu nikdo nepozastavuje. Vůbec se o tom nemluví, ale z úmyslu zřejmě také sešlo. Podotýkám, že již dříve jsem vyslovil pochybnost o tom, že pravým důvodem odstoupení Zemana byl tlak ze strany paní ministryně. Perlou vystoupení předsedy Ústavního soudu jsou jeho úvahy o začlenění státního zastupitelství do soustavy státních orgánů. Pochlubil se informací, že ve Španělsku, Francii, Portugalsku a Itálii je generální prokurátor součástí justice. Neznám italskou a portugalskou úpravu, ale s jistotou mohu tvrdit, že ve Španělsku a Francii má prokuratura postavení ministerstva od justice odděleného. Ministr – generální prokurátor je členem vlády. Vojenští prokurátoři by neměli zastávat vrcholové funkce Do choulostivého postavení dostal Václav Moravec svého hosta, když začal meditovat nad tím, že se hovoří o Igoru Střížovi jako nástupci Pavla Zemana a Romanu Hájkovi jako budoucím prvním náměstkovi, když v obou případech se jedná o bývalé vojenské prokurátory a členy KSČ. Nedalo se čekat, že Rychetský bude sdílet jeho pochyby, když k jeho nejbližším spolupracovníkům patří místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk, bývalý člen KSČ a vojenský prokurátor. Je samozřejmé, že Rychetský začal hájit neškodnost vojenských prokurátorů. V politických procesech podle jeho výkladu přece působili civilní prokurátoři a v době normalizace se vojenská prokuratura nezákonností nedopouštěla. Z vojenské prezenční služby si pamatuji, že strašidlem pro vojáky nebyly vojenské soudy, ale vojenští prokurátoři, protože ten, na koho ukázal vojenský prokurátor, měl odsouzení téměř jisté. Po celou dobu normalizace probíhalo pronásledování odpíračů služby ve zbrani z důvodů svědomí, většinou Svědků Jehovových. Byl jsem svědkem šetrného zacházení velitelů s navrátilcem z vězení, kterého začlenili do služby tak, aby nemusel vzít zbraň do ruky a nemusel se vystavit nebezpečí, že se dostane do rukou vojenských prokurátorů znova jako recidivista s nárokem na vyšší trest. Právě Fenyka a Stříže spojuje pronásledování odpíračů čili potlačování jejich lidských práv. Rychetský by je jistě obhajoval, že to nedělali dlouho (to je pravda) a že se pouze řídili tehdy platnými zákony. Takové omluvy používali pro své jednání již nacističtí zločinci. Avšak pánové Fenyk a Stříž při vstupu do služeb vojenské prokuratury jistě věděli, že se budou muset podílet na potlačování lidských práv svých spoluobčanů a nikdo je nenutil s pistolí u hlavy, aby si našli právě takové zaměstnání. Skutečnost, že se dobrovolně stali vojenskými prokurátory a psali obžaloby na odpírače, vystihuje kvalitu jejich právního povědomí. Byli mladí a nedělali to dlouho, proto si myslím, že by obecně neměli být vylučováni z jakéhokoli právnického povolání v řadové funkci, ale vrcholové funkce by neměli zastávat. Tolerance k jejich nebetyčnému kádrovému růstu je popřením smyslu Listopadu 1989. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-03-07 17:33:03
39. kadetská střelecká brigáda [1941-1941]
Autor: buko1 Datum: 07.03.2024 17:33:03 Název:Name:39. kadetská střelecká brigáda39th Cadet Rifle BrigadeOriginální název:Original Name:39-я курсантская стрелковая бригадаDatum vzniku:Raised/Formed:20.10.1941Předchůdce:Predecessor:--Datum zániku:Disbanded:DD.11.1941Nástupce:Successor:39. střelecká brigáda39th Rifle BrigadeNadřízené velitelství:Higher Command:20.10.1941-DD.11.1941 Středoasijský vojenský okruh20.10.1941-DD.11.1941 Central-Asian Military DistrictDislokace:Deployed:20.10.1941-DD.11.1941 Alma-Ata, ? / Velitel:Commander:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ? ( )Náčelník štábu:Chief of Staff:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ? ( )Podřízené jednotky:Subordinated Units:31.10.1941-DD.11.1941 1. samostatný strelecký prápor 39. streleckej brigády31.10.1941-DD.11.1941 2. samostatný strelecký prápor 39. streleckej brigády31.10.1941-DD.11.1941 3. samostatný strelecký prápor 39. streleckej brigády31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatný mínometný prápor31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatný delostrelecký oddiel 57mm kanónov31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatný delostrelecký oddiel 76mm kanónov31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná mínometná batéria31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná samopalnícka rota31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná prieskumná rota31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná spojovacia rota31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná zákopnícka rota31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná tanková rota31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná čata ťažkých guľometov PVO31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná rota protitankových zbraní31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná zdravotnícka rota31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná autotransportná rota31.10.1941-DD.11.1941 Vojenská prokuratúra 39. streleckej brigády31.10.1941-DD.11.1941 Vojenský tribunál 39. streleckej brigády31.10.1941-DD.11.1941 Samostatná strelecká čata zvláštneho určenia31.10.1941-10.11.1941 39. poľná poštová stanica31.10.1941-DD.11.1941 Zvláštne oddelenie NKVD 39. streleckej brigády31.10.1941-DD.11.1941 1. samostatný strelecký prápor 39. streleckej brigády31.10.1941-DD.11.1941 2. samostatný strelecký prápor 39. streleckej brigády31.10.1941-DD.11.1941 3. samostatný strelecký prápor 39. streleckej brigády31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatný mínometný prápor31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatný delostrelecký oddiel 57mm kanónov31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatný delostrelecký oddiel 76mm kanónov31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná mínometná batéria31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná samopalnícka rota31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná prieskumná rota31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná spojovacia rota31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná zákopnícka rota31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná tanková rota31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná čata ťažkých guľometov PVO31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná rota protitankových zbraní31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná zdravotnícka rota31.10.1941-DD.11.1941 39. samostatná autotransportná rota31.10.1941-DD.11.1941 Vojenská prokuratúra 39. streleckej brigády31.10.1941-DD.11.1941 Vojenský tribunál 39. streleckej brigády31.10.1941-DD.11.1941 Samostatná strelecká čata zvláštneho určenia31.10.1941-10.11.1941 39. poľná poštová stanica31.10.1941-DD.11.1941 Zvláštne oddelenie NKVD 39. streleckej brigádyČestný název:Honorary Name:DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRRDD.MM.RRRR-DD.MM.RRRRVyznamenání:Decorations:Poznámka:Note:--Zdroje:Sources:Postanovlenije GKO SSSR č. 796 ss o formirovanii strelkovych brigad / Постановление ГКО СССР № 796 сс о формировании стрелковых бригадPrikaz narkoma oborony SSSR č. 00105 "O sformirovanii 50 otdeľnych strelkovych brigad k 28.10.1941 g." / Приказ наркома обороны СССР № 00105 "О сформировании 50 отдельных стрелковых бригад к 28.10.1941 г."Bojevoj sostav Sovetskoj armii časť I (ijuň-dekabr 1941 goda); Moskva 1966 / БОЕВОЙ СОСТАВ СОВЕТСКОЙ АРМИИ ЧАСТЬ I (июнь-декабрь 1941 года) МОСКВА 1966rkka.wiki
Čas načtení: 2024-04-09 15:48:00
Šéf vládní Slovenské národní strany (SNS) a místopředseda parlamentu Andrej Danko nebude obviněn v souvislosti s nehodou, při které v lednu autem poškodil v Bratislavě semafor a z místa odjel. Prokuratura postoupila případ dopravnímu inspektorátu policie k přestupkovému řízení. Informovala o tom dnes slovenská televize Markíza. Prokuratura po Dankově nehodě zahájila v případu trestní stíhání kvůli poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení.
Čas načtení: 2024-08-14 12:49:00
Exploze plynovodů Nord Stream: Němci vydali zatykač na potápěče z Ukrajiny
Německo v rámci vyšetřování poškozených plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 vydalo evropský zatykač na ukrajinského instruktora potápění jako předpokládaného člena týmu, který poškodil potrubí podmořského plynovodu Nord Stream. S odvoláním na nejmenované zdroje o tom dnes informují německé deníky Süddeutsche Zeitung (SZ) a Die Zeit spolu s televizí ARD. Německá generální prokuratura se k těmto tvrzením odmítla vyjádřit, uvedla agentura Reuters. Polská prokuratura ale dnes potvrdila, že takový zatykač obdržela, uvedla agentura Reuters.
Čas načtení: 2024-08-14 15:55:00
Německo kvůli poškození Nord Streamu vydalo zatykač na ukrajinského potápěče
Německo v rámci vyšetřování poškozených plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 vydalo evropský zatykač na ukrajinského instruktora potápění jako předpokládaného člena týmu, který toto podmořské plynovodní potrubí poškodil. S odvoláním na nejmenované zdroje o tom informují německé deníky Süddeutsche Zeitung (SZ) a Die Zeit spolu s televizí ARD. Německá generální prokuratura se k těmto tvrzením odmítla vyjádřit, podobně jako ministerstva vnitra a spravedlnosti. Polská prokuratura ale potvrdila, že takový zatykač obdržela, uvedla agentura Reuters.
Čas načtení: 2024-08-28 13:33:00
Znovu obžalovali Trumpa kvůli útoku na kapitol. K soudu může jít už za týden
Americká prokuratura v úterý znovu obžalovala republikánského uchazeče o Bílý dům Donalda Trumpa z pokusu o zvrácení výsledků prezidentských voleb z roku 2020. Prokuratura tentokrát do obžaloby zakomponovala i rozhodnutí Nejvyššího soudu. Podle něj se na prezidenty vztahuje široká imunita vůči trestnímu stíhání.
Čas načtení: 2024-09-06 14:53:00
Haščákovo stíhání v kauze Gorila definitivně končí, prokuratura ho zastavila
Slovenská prokuratura zrušila obvinění spoluzakladatele česko-slovenské finanční skupiny Penta Investments Jaroslava Haščáka v téměř dvacet let staré kauze, která se týká podezření z uplácení vysokých slovenských politiků a úředníků Pentou. Uvedl to Haščákův právní zástupce Martin Škubla. Prokuratura vyhověla stížnostem také dalších šesti obviněných.
Čas načtení: 2024-10-10 12:10:01
Slovenská prokuratura vyšetřuje českou novinářku kvůli reportážím o sektě
O reportérku Seznam Zpráv Kristinu Cirokovou se zajímá slovenská prokuratura. Důvodem jsou její reportáže a podcasty o sektách. Krajská prokuratura v Žilině ji vede jako podezřelou osobu, protože popisováním nebezpečných sekt měla „podporovat a propagovat ideologii antikultových hnutí“.
Čas načtení: 2024-10-18 18:01:13
Slovenská generální prokuratura zastavila vyšetřování ve věci české reportérky
Generální prokuratura Slovenské republiky zastavila vyšetřování, které se týkalo reportérky českého zpravodajského serveru Seznam Zprávy Kristiny Cirokové a dalších lidí. Prokuratura je kvůli reportážím o sektách podezírala ze zločinu podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení základních práv a svobod.
Čas načtení: 2024-12-12 11:05:24
Švédská prokuratura zastavila vyšetřování Mbappého kvůli údajnému znásilnění
Švédská prokuratura zastavila kvůli nedostatku důkazů vyšetřování údajného znásilnění, které se podle tamních médií týkalo fotbalové hvězdy Kyliana Mbappého. Útočník francouzské reprezentace a Realu Madrid byl v říjnu ve Stockholmu s přáteli během pauzy ve španělské lize. Od té doby čelil podezření ze znásilnění a sexuálního napadení. O zastavení vyšetřování dnes informovala prokuratura, aniž hráče jmenovala.
Čas načtení: 2025-03-12 15:42:29
Indická prokuratura pracuje na zatčení Billa Gatese za „zločiny proti lidskosti“ během pandemie
Indie posílá Billu Gatesovi jednoznačný vzkaz – jeho čas se krátí. Vědci odhalují jeho podvody a žalobci shromažďují usvědčující důkazy, a tak se zdi jedné z nejmocnějších postav světového zdravotnictví pomalu uzavírají. To, co odhalují, je více než šokující –… The post Indická prokuratura pracuje na zatčení Billa Gatese za „zločiny proti lidskosti“ během pandemie first appeared on Akta X.
Čas načtení: 2025-05-28 16:28:00
Německo stíhá tři cizince za práci pro Rusko. Jsou obžalovaní z přípravy vraždy
Německá prokuratura obžalovala tři muže, kteří podle ní na pokyn ruské tajné služby sledovali v Německu osobu, jež se měla zřejmě stát obětí vraždy. S odvoláním na spolkové státní zastupitelství o tom ve středu informovala agentura DPA. Obžalovanými jsou podle ní Armén, Rus a Ukrajinec, prokuratura je viní ze špionáže.
Čas načtení: 2025-05-28 17:26:48
V Německu obžalovali tři muže, pro Rusko měli sledovat ukrajinského bojovníka s cílem ho zabít
Německá prokuratura obžalovala tři muže, kteří podle ní na pokyn ruské tajné služby sledovali v Německu bývalého ukrajinského vojáka, jenž se měl zřejmě stát obětí vraždy. Obžalovanými jsou Armén, Rus a Ukrajinec. Prokuratura je podle magazínu Focus viní z toho, že v mimořádně závažném případu pracovali pro zahraniční zpravodajskou službu.
Čas načtení: 2024-02-16 11:53:00
Ruská prokuratura se odvolala v případu atentátu, 27 let se jí zdá málo
Moskva - Ruská generální prokuratura se odvolala proti odsouzení Darji Trepovové k 27 letům odnětí za svobody za podíl na atentátu, jehož obětí se stal proválečný bloger. Trest se prokuratuře zdá příliš...
Čas načtení: 2024-02-15 20:52:00
České matce hrozí v Itálii trest, protože nechala své děti v autě a šla lyžovat
Milán - Prokuratura v Tridentu stíhá čtyřicetiletou ženu z České republiky, protože nechala v autě své děti bez dozoru a šla lyžovat. Napsal to dnes deník Corriere della Sera. Ženě hrozí za opuštění...
Čas načtení: 2024-02-08 19:39:00
Skandál kolem zneužívání francouzské herečky Haenelové má jít k soudu
Paříž - Pařížská prokuratura navrhla, aby soud zahájil proces s francouzským režisérem Christophem Ruggiou kvůli sexuálním útokům proti herečce Adèle Haenelové v době, kdy byla nezletilá. Informovala...
Čas načtení: 2020-02-01 19:24:03
Případ Válkové pokračuje odvetou vůči nactiutrhačům
Server Info.cz vydal 9. ledna článek svého šéfredaktora Michala Půra Válková se v KSČ podílela na šikaně disidentů. S mužem, který poslal na smrt Horákovou s citacemi názorů Petra Blažka, historika působícího v Ústavu pro studium totalitních režimů, a popisem zločinného nakládání orgánů protiprávního režimu s disidenty. Stylizace článku zlomyslně spojovala Helenu Válkovou s popisovanými hrůzami, jako by za ně skutečně nesla odpovědnost. Okomentoval jsem jej v článcích Štvanice na Helenu Válkovou a Kauza Válková: omluva za omyl. Účinky článku známe: spojení slov a obratů „KSČ“ „šikana disidentů“ a „muž, který poslal na smrt Horákovou“ mělo účinnost třaskavé směsi a vyvolalo smršť nenávistných projevů proti Heleně Válkové včetně sice nepočetných, ale přesto bolestivých pouličních verbálních napadení. Přimělo ji to ke stažení kandidatury na post veřejného ochránce práv. Článek tedy také zmařil personální rozhodnutí prezidenta republiky a přiměl jej k hledání nového kandidáta. Miloš Zeman velmi často projevuje pohrdání novináři. Když ale došlo na lámání chleba, nenašel odvahu, aby se postavil proti nim i různým politickým pletichářům, ač jejich argumentaci mohl snadno rozbít. Rušivý zásah do výkonu funkce hlavy státu je nepřehlédnutelná skutečnost, která poněkud zaniká ve stínu osobních a politických nepříjemností způsobených Heleně Válkové. Toto je můj soukromý názor na rozhodnutí mnou jinak váženého pana prezidenta přijmout dobrovolné stažení kandidatury Heleny Válkové. Protože „znám své Pappenheimské“, nepředpokládám, že jím důsledně loajální političku potěším. Totéž platí o mém pohledu na způsob, jakým se k útokům na ni postavilo hnutí ANO. S nelibostí konstatuji, že se za ni v první chvíli důrazně nepostavilo mediálně viditelnými a slyšitelnými projevy, ač měla mravní nárok na odměnu za svou vzornou loajalitu. Pochybuji ovšem, že ona sama právě díky své loajalitě hnutí ANO to rovněž vnímá takto. Rozpoutaná štvanice na Helenu Válkovou je projevem farizejství jejích nositelů, neboť v justici a státním zastupitelství na vedoucích místech stále působí bývalí členové KSČ, kteří na rozdíl od ní nebádali a nepsali neškodné články, zato v procesech s politickým pozadím podávali obžaloby a vynášeli odsuzující rozsudky. Nyní události nabraly zpětný chod. Helena Válková podala 24. ledna trestní oznámení na Michala Půra, Petra Blažka a společnost Info.cz Online Media, s. r. o., která vlastní server Info.cz. Dožaduje se jejich trestního stíhání pro přečin pomluvy. Důvodnost svého nároku odvozuje přímo z definice přečinu pomluvy v trestním zákoníku, podle které se ho „dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu“. Zvláštní závažnost přičítá zákon pomluvě uskutečněné s použitím hromadných sdělovacích prostředků, veřejně přístupnou počítačovou síť nevyjímaje. Podezřelí se jistě budou bránit odkazem na svobodu slova a na postavení nástrojů trestního práva jako posledního prostředku (ultima ratio), k jehož použití se má přikročit k potírání protiprávního jednání až v nejhorším případě. O tom, zda intenzita protiprávního jednání podezřelých překročila hranici únosnosti a učinila je stíhatelným podle trestního zákoníku, rozhodne v prvé řadě státní zástupce, od něhož se rozhodování může posunout do rukou soudu. Sotva lze ale popřít, že Michal Půr a Petr Blažek se dopustili hrubého porušení novinářské etiky neobvyklého rozsahu a dosahu. Novinář se má držet pravdy, podávat nestranné a vyvážené informace a svá věcná tvrzení má mít řádně podložená, nejlépe prověřená aspoň ze dvou zdrojů. Z pohledu uvedených zásad výtvor zmíněných nactiutrhačů porušuje zásady nevídaným způsobem. Například Michal Půr tvrdí, že se Helena Válková podílela na šikaně disidentů. Šikanování je opakované aktivní jednání, přinášející šikanovanému příkoří. Šikanující osoba musí mít pro jeho výkon situační příležitost, odpovídající postavení a pravomoc a musí existovat cíl jejího nemravného počínání. Jsem zvědav, jak by nactiutrhači ve veřejném slyšení před soudem prokázali, že badatelka Helena Válková měla postavení a pravomoc, aby komukoli činila příkoří, popřípadě jakým mechanismem by mohla přenášet na represivní orgány vůli komukoli ubližovat. Stál bych i o vysvětlení, kdo konkrétně byli oni jí šikanovaní disidenti a čím konkrétně či popřípadě prostřednictvím koho je poškozovala. Jsem přesvědčen, že jako výzkumná pracovnice neměla žádnou výkonnou pravomoc a mezi jejím bádáním a jednáním výkonných orgánů státní moci není žádná příčinná spojnice. Nactiutrhači v žádném případě neprokážou, že Helena Válková obhajovala zákon, který se jim jeví jako nemravný. Především v textu článku, na který se odvolávají, se nic takového nenachází a nemístná je i sama démonizace institutu ochranného dohledu. V mírnější formě a bez účasti policie se uplatňuje i v současnosti, byť nikoli na základě speciálního zákona, ale podle pravidel, stanovených trestním zákoníkem. Ochranný dohled je nástrojem prevence recidivy, která byla tehdy i dnes jednou z nočních můr vedení vězeňství a resortu spravedlnosti. Je i nástrojem péče o resocializaci osob, vracejících se z výkonu trestu. Dnes mluvíme o resocializaci, tehdy o návratu do socialistického způsobu života či k řádnému životu pracujícího člověka, ale obsahově to je totéž. Propuštění odsouzení se mají stát řádnými občany, i kdyby se jim do toho nechtělo, a už nikdy se nemají vrátit za mříže. Trapná je účast Petr Blažka, profesionálního historika, který především prokázal, že nemá reálnou představu o životních podmínkách inteligence v dané době. Formálně sice není spoluautorem, ale své citované názory opakovaně veřejně obhajoval různými cestami. Posuzuje jednání Heleny Válkové pod zorným úhlem smýšlení disidentů. Vytváří mylnou představu, že postoje a chování disidentů jsou reprezentativním vzorkem myšlení rozhodující části národa, která sice stejně jako dnes „u piva“ nadávala na poměry ve státě, ale v běžném životě zachovávala loajalitu k režimu. Disidenti byli sice čestnou, ale přece jen odchylkou od normálu a jejich postoje nelze považovat za normu dobového myšlení. Petr Blažek kritizuje působení zákona o ochranném dohledu slovy, jež by mohl stejně tak dobře použít ke kritice současného trestního práva. Možná by mohl stejným způsobem pohanět soudce, který v roce 2019 v čase adventním překvapil uvalením vazby obžalovaného, dosud stíhaného na svobodě, jenž neplnil podmínky dohledu. Snaží se navodit představu, že kriminologický ústav byl vlastně represivním orgánem stejně jako generální prokuratura, ke které byl přiřazen, což není pravda. Stejně jako dnes bylo každé vědeckovýzkumné pracoviště administrativně podřízeno nějakému orgánu moci výkonné, od něhož se povaha jeho činnosti odlišovala. V podstatě naplnil článek pustými spekulacemi, které v žádném případě neprokazují, že by se Helena Válková podílela na šikanování kohokoli a disidentů zvlášť. Nactiutrhači démonizují skutečnost, že na článku Heleny Válkové se skví podpis bývalého prokurátora Josefa Urválka. Jdeme-li do důsledků, pak nepřesné je i jeho označení jako „muže, který poslal na smrt Miladu Horákovou“. Josef Urválek byl sice zrůda, ale Miladu Horákovou ještě před ním poslalo na smrt rozhodnutí zločinných orgánů KSČ, jimž byl jedním z výkonných nástrojů. Pouze vnějškově, z formálního hlediska, to ale byl soud, který hypoteticky mohl Urválkovu obžalobu odmítnout, a po soudu přišel na řadu Klement Gottwald, který jí neudělil milost. Jméno předsedy zločinného soudního senátu srovnatelnou pozornost veřejnosti nepřitáhlo. Stávalo se a stává se i dnes, že vedoucí pracovníci se připisují jako spoluautoři pod články svých podřízených, aby si vylepšili záznamy o své publikační činnosti. Helena Válková je důvěryhodná osoba a tvrdí, že právě tak a nejinak se podpis Josefa Urválka dostal pod její článek. Nemohou-li autoři prokázat, že to bylo jinak, měli by mlčet. Pokud bez věcných důkazů nemlčí, dopouštějí se pomluvy. Ale ani skutečná spolupráce Heleny Válkové s Josefem Urválkem, kdyby k ní došlo, by neměla být důvodem její ostrakizace. Do ústavu se dostala krátce po promoci zhruba o deset let později než on. Ponechám stranou nepodstatnou otázku, zda skutečně hned od nástupu na pracoviště věděla, že vychrtlý stařík Urválek, který občas přicházel do ústavu, je skutečně neblaze proslulý žalobce z politických procesů z padesátých let, „z trestu“ odložený na její pracoviště. Určitě nenosil na krku ceduli s nápisem „Jsem vrah Milady Horákové“ a mimo to v té době se skutečně na právnické fakultě politické procesy neprobíraly a nebyly předmětem hromadného zájmu veřejnosti. I kdyby od začátku věděla, co je její nadřízený zač, sotva by mohla požadovat, aby jej z ústavu okamžitě vyhodili. Nic jiného jí nezbylo než vzít jeho existenci na vědomí. Bylo by zřejmě nesmyslné tvrdit, že měla odejít z ústavu, v němž měl vedoucí postavení zločinec Urválek. Vysokoškolsky vzdělaný odborník v té době neměl jinou možnost než být pěkně potichu, anebo ještě lépe, aktivně projevovat loajalitu ke „straně a vládě“. Jinak mohl snadno skončit „u lopaty“. Shrnuji tedy, že pánové Michal Půr a Petr Blažek úmyslně zčásti lhali, zčásti uplatnili nepodložené spekulace, aby zmařili naplnění personálního rozhodnutí prezidenta republiky a aby způsobili příkoří Heleně Válkové. Netroufám si posoudit, o koho jim šlo prvoplánově, zda o prezidenta či o Helenu Válkovou. Ve výsledku poškodili oba. Jsem si jist, že nemají šanci doložit svá skandalizující tvrzení důkazy, jež by při zkoumání pravdivosti před soudem obstály. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2019-09-13 07:12:04
Proti novele zákona o státním zastupitelství se nemá protestovat v ulicích
Nejsem v žádném případě sympatizantem ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Nicméně nemohu nereagovat na některé prvky útoků na ni, a to nikoli kvůli ní osobně, ale kvůli scestnému myšlení kritiků její novely zákona o státním zastupitelství. Novela si zasluhuje věcné zacházení. Nemůže za to, že ji předkládá ministryně, kterou v okamžiku nouze vytáhl z klobouku Andrej Babiš. Zákon o státním zastupitelství vyžaduje zásadní přepracování. Je hříchem minulých politických reprezentací, že nedokončily cestu, nastoupenou Nečasovou vládou a návrhem nového zákona, který předložil ministr Pavel Blažek. Nebyla ale politická vůle a sama Marie Benešová přispěla k nezdaru, když jako ministryně spravedlnosti v Rusnokově vládě předlohu stáhla z poslanecké sněmovny. Později se už nic dokonalejšího do sněmovny nedostalo. Dnes se Marie Benešová snaží pokračovat „salámovou metodou“, tedy postupným řešením nejpalčivějších problémů. Státní zastupitelství je užitečný, ale nebezpečný úřad Po několikaletých debatách z minulých let by mělo být všem jasné, že požadavek na zavedení pevných funkčních období vedoucích státních zástupců odpovídá jak zabezpečení jejich existenční jistoty, tak potřebě efektivního využití lidského potenciálu i protikorupční ochraně. Z toho plyne, že novela v zásadě řeší samozřejmosti a spory se vedou o detaily, jako o délku funkčního období a způsob výběru vedoucích státních zástupců. Míra útoků na Marii Benešovou je za těchto okolností nepřiměřená. Její kritici namítají, že silný vliv ministra spravedlnosti povede ke zpolitizování státního zastupitelství. Netuším, co si pod tím představují. Ministr spravedlnosti je nositelem justiční politiky vlády a státní zastupitelství je jedním z jejích vykonavatelů. Ministrovi spravedlnosti přísluší v zákonem vymezeném rozsahu činnost státního zastupitelství usměrňovat. Porušení této zásady by mohlo vést ke vzniku situace, ve které by se státní zastupitelství začalo chovat v rozporu s vládní justiční politikou a případně by se chtělo nadřadit nad vládu. Představa, že justiční politiku v oblasti trestního řízení určuje legislativa a o její aplikaci může rozhodovat samo státní zastupitelství, podřízené přímo pánubohu, je scestná. Ještě jinak: státní zastupitelství je velmi užitečný úřad, ale je také nesmírně nebezpečný. Dohled ministerstva nad ním je v určitém rozsahu nezbytný. Mimo to jsou možnosti ministra spravedlnosti ovlivňovat chod státního zastupitelství silně omezeny nastavením vnitřních pravidel jeho fungování, které by měly být dostatečnou zárukou zachování jeho nestrannosti za každého počasí. Státní zástupci mají současnou právní úpravou ale i praxí zajištěnu procesní a rozhodovací nezávislost. Ohrozit ji může pouze osobní selhání, proti němuž ale žádná právní úprava nechrání. Pokud si kritici Benešové pod pojmem zpolitizování představují ovlivnění výběru vedoucích státních zástupců a obsazení míst stoupenci ministrovy strany, lehce přehánějí. Obměna vedoucích státních zástupců bude rozložena v čase, takže může probíhat během mandátů více ministrů nebo dokonce vlád i za různého složení parlamentu. Pravidelná obměna vedoucích státních zástupců způsobí, že vliv ministra bude omezen jen na jedno jejich funkční období. Vedoucí státní zástupce jmenované za působení Marie Benešové nahradí za pár let jiní, jmenovaní možná ministrem za stranu, která dnes ještě neexistuje. Pochybuji ostatně, že je dost stoupenců ANO použitelných pro obsazení většiny míst vedoucích státních zástupců. Vláda by mohla Pavla Zemana odvolat bez problémů už nyní Mezi obránci státního zastupitelství proti politizaci jsou výraznými postavami někteří protibabišovští politici. Zcela jistě soudí, že je třeba státní zastupitelství chránit proti „těm druhým“, tedy proti „babišovcům“. Sami sobě by určitě poskytli výjimku, kdyby se dostali k moci. Obecně ale s nimi souhlasím, že politici by neměli do věcí resortu spravedlnosti mluvit, s výjimkou těch, kteří problematice rozumí, a to bez ohledu na stranickou příslušnost. Náš problém ale tkví v tom, že k věcem justice se s chutí a sebejistotou vyjadřují lidé, kteří jí nerozumí. Je například trapné, když se předseda parlamentní strany nechá přistihnout při neznalosti pojmu „pravomocný rozsudek“, ale nebrání mu to ve vyjadřování k novele zákona o státním zastupitelství. Nemístné jsou i výhrady proti začlenění soudců do výběrových komisí. Těžištěm práce státního zastupitelství jsou předsoudní fáze trestního řízení, státní zastupitelství je tedy „dodavatelem“ soudů. Soudy samozřejmě vědí, jaká je kvalita jednotlivých žalobců, jejichž obžalobami se zabývají. Je v jejich zájmu, aby se do vedoucích funkcí dostávali státní zástupci, kteří odvádějí tu nejlepší práci. Proto je na místě dát soudům možnost, aby ovlivnily výběr vedoucích státních zástupců. Velké pobouření se týká údajně neúnosné doby do účinnosti novely, po kterou ještě vláda bude mít právo odvolat nejvyššího státního zástupce a s pomocí nového nejvyššího státního zástupce zbavit se obou vrchních státních zástupců. Podpořil jej sám nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman vyjádřením, že účelem přijetí novely je zbavit se jeho a obou vrchních státních zástupců. Za takový projev neloajality vůči vládě, spojený s nevysloveným nárokem na doživotní setrvání ve funkci, by zasluhoval okamžité odvolání z funkce. Nemyslím ale, že za dané vnitropolitické situace vláda uvažuje o jeho odvolání. Ale kdyby se jej skutečně chtěla zbavit, nemusela by přece roztáčet složitý legislativní proces, jehož výsledkem bude vypršení jeho mandátu až za několik let, v době, když už možná tato vláda nebude existovat. Nic jí přece nebrání využít současného právního uspořádání a odvolat jej kdykoli z funkce bez udání důvodů. Andrej Babiš a Marie Benešová jsou jiní lidé než Petr Nečas a Jiří Pospíšil, kteří se k odvolání Renaty Vesecké nedůstojně prokousávali půl roku. Strašení lidmi v ulicích je politický nátlak I když k Pavlovi Zemanovi chovám jisté sympatie a přeji mu světlé zítřky, dovolím si současně projevit laický názor, že nutná výměna na postu nejvyššího státního zástupce má již několik let zpoždění. Každý vedoucí pracovník se časem opotřebuje, a pak již jen žije z podstaty. Je třeba jej vyměnit, protože již nic nového nepřináší. Když nastoupil Pavel Zeman, provázela jej aureola spasitele a přišel se smělým projektem reformy státního zastupitelství. Když narazil na nevůli politiků, stáhl se, chová se jako sfinga, nic nového již nepřináší a pouze udržuje úřad v chodu. Na druhou stranu by jej ale stát měl po odchodu z této funkce vhodně využít. Obměna vedoucích pracovníků v rozumných intervalech je základní podmínkou moudré personální politiky. Stavět se proti odvolání nejvyššího státního zástupce v naději, že zabrání zastavení trestního stíhání Andreje Babiše, je totéž jako zbavit státní zastupitelství ochrany proti politickým vlivům. Stejně tak strašení lidmi v ulicích, pokud Marie Benešová neustoupí požadavkům odpůrců, je nezastřený politický nátlak na vládu a státní zastupitelství. Vykonávají jej stejní lidé, kteří slovně bojují proti politizaci státního zastupitelství. A neváhají popouzet proti vládě veřejnost, která se samozřejmě v problematice legislativních změn ve státním zastupitelství neorientuje. Odpůrci Marie Benešové mluví o nutnosti posílení nezávislosti státního zastupitelství, nejlépe jeho vyvedení změnou ústavy z područí moci výkonné. Zatím ale nikdy nevysvětlili, v čem se projevuje deficit nezávislosti, který je nutné odstranit. Sám vím pouze o dvou případech, v nichž státní zastupitelství provedlo akci z vůle „vyšší moci“. Prvním bylo zastavení trestního stíhání bývalého místopředsedy vlády Jiřího Čunka, vynucené otevřenou hrozbou odchodu lidovců z vlády Mirka Topolánka, druhým zákrok na vládě směřující k sesazení Petra Nečase, v němž úlohu pěchoty sehráli státní zástupci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, zatímco velící generál mlčky přihlížel z Brna. V obou případech nešlo o vlastní iniciativu státních zástupců, nýbrž podlehli tlaku bůhví odkud, bůhví koho. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Potřebujeme "českou cestu" Nikdo také nevysvětlil, v čem by mělo spočívat posílení nezávislosti kromě změny ústavně právního začlenění státního zastupitelství do struktury státu. Nejsou žádné záruky, že zvýšení nezávislosti nepovede k častějšímu výskytu různých výstřelků státních zástupců, jichž je až příliš. Samozřejmě se ani nezmiňuje, čím by změna ústavně právního postavení státního zastupitelství vyvolala zlepšení výkonnosti a kvality práce státního zastupitelství. Nikdo se také ale ani slůvkem nezmínil, v kterém ze „starých států“ Evropské unie jimi navrhovaná opatření k posílení nezávislosti státního zastupitelství fungují, popřípadě proč je jimi projektovaná „česká cesta“ lepší než vyzkoušené postupy standardních demokracií. Nižší poměrný počet vězněných osob v Rakousku a Spolkové republice Německo proti českým poměrům dokazuje, že jejich systém vymáhání práva není o nic horší než náš. Ale tamní státní zástupci mají postavení státních úředníků, spolková republika nemá speciální zákon o státním zastupitelství, které je podřízenou součástí justice, a k odvolání nejvyššího spolkového státního zástupce bez udání důvodů ministr spravedlnosti nepotřebuje souhlas vlády. Rakousko takovou funkci vůbec nemá, zemští státní zástupci jsou přímo podřízeni spolkovému ministrovi spravedlnosti. Ve Francii a Španělsku se prokuratura emancipovala do postavení ministerstva. Ale ve sporech mezi prokurátory a státem je ministr spravedlnosti v nadřazeném postavení arbitra. Vládní novela zákona o státním zastupitelství dosud nedorazila do poslanecké sněmovny. Není proto důvod řešit ji nátlakovými akcemi včetně pouličních protestů, protože koneckonců jde o vysoce odbornou problematiku, kterou by bez personálních vášní měli věcně projednat poslanci. Doporučuji tlumení vášní, protože v tuto chvíli nikdo nemůže zaručit, že tato vláda a tento parlament dovedou projednávání novely do vítězného konce.
Čas načtení: 2024-02-18 21:02:00
Poprava v zákopu: Kyjev zveřejnil video a vyšetřuje zabití celkem 8 válečných zajatců!
Ukrajinská prokuratura v neděli podle agentury AFP oznámila, že vyšetřuje údajné zastřelení osmi válečných zajatců ruskými vojáky na východě Ukrajiny. Šest případů je z oblasti města Avdijivka, které ruská armáda tento týden po měsících těžkých bojů dobyla. Vedle toho Ukrajina obvinila Rusko, že jeho vojáci v neděli na východě země „v sektoru Chortycja“, kde mělit zastřelit dva ukrajinské zajatce. Podle Kyjeva zločin dokazuje video. Na něm je vidět, jak voják popravuje v zákopu dva jiné, kteří se předtím vzdali. Rusové zabíjení zajatců popírají a dál pokračují v ofenzivě o obsazení Avdijivky.