EUR 24,750 || 
JPY 15,035 || 
USD 21,695 || Čas načtení: 2024-05-10 16:31:00
Žádné napínání. K+S se sešly a plácly si na obhajobu zlata z LOH v Paříži
Tenistky Kateřina Siniaková a Barbora Krejčíková budou obhajovat na olympijských hrách v Paříži deblové zlato z Tokia. Siniaková to dnes řekla televizi CANAL+ Sport. České hráčky obnoví v Paříži spolupráci, kterou přerušily vloni v listopadu po finálovém turnaji o Pohár Billie Jean Kingové.
\nČas načtení: 2024-07-12 17:01:00
Užijte si s projektory Yaber sportovní události jako nikdy předtím
New York 12. července 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Svět netrpělivě očekává olympijské hry v Paříži 2024 a napětí je všude kolem nás. Abyste se však mohli do této globální podívané plně ponořit, je na čase modernizovat zábavní sestavy a vychutnat si každý okamžik her v brilantní čistotě a živých barvách. Společnost Yaber, průkopník v oblasti zábavních projektorů, zahajuje od 16. července nabídku Prime Day s oblíbenými modely, jako jsou V12, K2s a nejnovější řada T2, které vám tento cíl pomohou splnit.Ohromující vizuální kvalita pro nezapomenutelný zážitek ze sledováníProjektor Yaber K2s je převratnou novinkou pro dokonalý zážitek z domácího kina. Se svými vynikajícími 800 ANSI lumeny a rozlišením displeje 1080p 60 Hz přenese olympijské hry v Paříži 2024 do vašeho obývacího pokoje, a to s nepřekonatelnými detaily. Představte si například sledování strhujícího sprintu s takovou ostrostí, že vidíte i kapky potu na tvářích sportovců. Díky podpoře zvuku JBL & Dolby a velké promítací ploše pak bude každý okamžik ještě napínavější.Pro ty, kteří hledají všestrannost, je dokonalým řešením projektor Yaber V12. S jasem 700 ANSI lumenů, rozlišením 1080P, podporou Dolby, okamžitým přístupem k aplikacím Netflix, YouTube, Prime Video a dalším a odnímatelným stojanem poskytuje ostrý obraz pro venkovní sledování sportovních zápasů i domácí zábavu.Užijte si olympiádu pod hvězdamiPřed dvěma týdny společnost Yaber uvedla na trh přenosné projektory T2 a T2 Plus, které jsou se svými parametry pro výjimečné audiovizuální zážitky ideální volbou na venkovní sledování filmů a hraní her. Díky duálním reproduktorům JBL a podpoře Dolby Audio přináší řada T2 strhující divácké zážitky jako na stadionu, které diváky přenesou přímo do středu dění.Projekční rozsah 40" až 120" a inteligentní technologie automatické korekce snadno zajistí ostrý obraz i na nerovném povrchu, například na boku kempinkového vozu. Přenosné provedení s vestavěnými bateriemi je navíc pro použití na cestách praktičtější než velký televizor. Vychutnejte si bez nejmenších potíží 2,5 hodiny sledování her nebo 18 hodin poslechu hudby v režimu Bluetooth!Připravte se na hry v rámci Prime DaySpeciální slevy v USA zahrnují 40% slevu na model T2, 50% slevu na model V12 a 56% slevu na model K2s. Ve Spojeném království platí sleva 34 % na modely V12 a K2s. Členové služby Amazon Prime mohou tyto nabídky využít s pohodlným doručením až do domu právě včas před zahájením her.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2459030/T2_______for_PD_PRN.jpg Logo - https://mma.prnewswire.com/media/2348478/Yaber_Logo.jpgKONTAKT: Cloris Yang, cloris@yaber.com
\nČas načtení: 2024-09-04 11:02:37
Emily míří z Paříže do Říma. Co přinese druhá část 4. série seriálu Emily in Paris?
Pustili jste si první část 4. série Emily v Paříži na posezení a již netrpělivě vyhlížíte pokračování? Aby vám čekání na 12. září lépe uteklo, přinášíme vám pár zajímavostí z druhé části. Pozor, spoilery Protože v následujícím textu se budeme věnovat událostem, místům a postavám, které se objeví v druhé polovině čtvrté série, je na místě varování, že do čtení by se měli pouštět pouze ti z vás, kteří již první část 4. série viděli. Pokud jste ji neviděli a nevadí vám několik spoilerů, samozřejmě můžete ve čtení také pokračovat. Rekapitulace první části čtvrté řady V úvodu čtvrté série se potkáváme s Emily, která se v Paříži již poměrně zabydlela a zlepšila se také její znalost francouzštiny. Ovšem TikTokem se šíří video, které vytvořil bratr Camille a divákům v něm víceméně shrnuje dění třetí řady. A ano, je to ten bratr, se kterým si Emily užila krátký románek při návštěvě rodičů Camille. Problémy čekají na Emily ale také v její marketingové kanceláři. Ona a Alfie se totiž stali tváří nové reklamní kampaně jednoho z jejich klientů. Ovšem mezi nimi dvěma je již oficiálně konec. Emily a Gabriel konečně spolu Nakonec se na Emily usměje štěstí a konečně se oficiálně dává dohromady s Gabrielem. I navzdory tomu, že jejich vztah nebude snadný a vzhledem k tomu, že Camille a Gabriel čekají dítě. Závěrem posledního dílu první části ale zjišťujeme, že Camille těhotná není. Ale nic nenasvědčuje tomu, že by se to chystala sdělit také Gabrielovi. Kromě Emily se samozřejmě děj točí také okolo její nadřízené, kolegů a kamarádky Mindy. Sylvie se rozhodne čelit své minulosti a učinit nelehké rozhodnutí. A Mindy najde způsob, jak financovat přípravu kapely na blížící se Eurovizi. Co můžeme čekat v druhé polovině 4. série? Trailer na dalších pět dílů čtvrté řady je konečně venku a diváci... Čtěte více Příspěvek Emily míří z Paříže do Říma. Co přinese druhá část 4. série seriálu Emily in Paris? pochází z Extrakrasa.cz - magazín o módě, kráse a bydlení
\nČas načtení: 2024-08-13 09:14:44
Děkovačka sportovcům vyvolala nadšení: Kate vypadá skvěle, William je prý se strništěm pořádně sexy
Na instagramu prince Williama a jeho manželky Catherine se těsně před skončením olympijských her v Paříži objevilo video, na němž dvojice děkuje britskému národnímu týmu za skvělou reprezentaci země. Video vyvolalo vlnu nadšení nejen díky tomu, že lidé mohli spatřit princeznu poprvé od její účasti na mužském finále Wimbledonu, ale velké chvály se tentokrát dočkal i princ, a to především mezi dámským osazenstvem…
\nČas načtení: 2021-05-31 19:50:53
Plzeňské interiéry Adolfa Loose pozvou návštěvníky během června i do běžně nepřístupných prostor
Do plzeňských interiérů od světoznámého architekta Adolfa Loose se letos návštěvníci kvůli protiepidemickým opatřením ještě nepodívali. To se změní o prvním červnovém víkendu, kdy se zájemci budou moci opět vydat na dvě pravidelné prohlídkové trasy. K nim během června přibude také možnost navštívit i běžně nepřístupný Apartmán Richarda Hirsche a byt rodiny Huga Semlera, který je otevřený jen příležitostně. Realizace výjimečného architekta, brněnského rodáka Adolfa Loose, najdeme ve Vídni, Paříži, Plzni, Montreux, Hrušovanech u Brna nebo Semmeringu. Právě v Plzni se ale hned po Vídni zachovalo nejvíce Loosových realizací, které už téměř půl roku nebylo možné kvůli protiepidemickým opatřením navštívit. V pátek 4. června se budou milovníci architektury a designu moci vydat na dvě prohlídkové trasy, které je provedou po třech interiérech, bytu manželů Krausových, bytu Voglových a Brummelově domě, který jako jediný zůstal ve vlastnictví rodiny původních majitelů. Nabídku obohatí další trasa se dvěma interiéry, které jsou přístupné pouze výjimečně. Prvním z nich bude byt rodiny Huga Semlera, který je možné navštívit jen několikrát do roka a také apartmán Richarda Hirsche, který se nachází v novorenesančním domě Viléma a Marty Hirschových v Plachého 6 a široké veřejnosti se letos otevře poprvé. „Do interiéru, který byl součástí prvního Loosem upravovaného bytu v Plzni, se návštěvníci budou moci poprvé podívat 19. června, a pak zhruba jednou měsíčně až do podzimu. V případě zájmu přidáme další termíny, prozradila Anna Gaierová, která má projekt Adolf Loos Plzeň na starosti. Lákadel bude v letošní sezóně víc. „V bytě Krausových v Bendově 10 se objeví nový exponát, a to křesílko, které ve 30. letech v malé sérii vyrobila firma THUN. Adolf Loos jedno z nich umístil před krb v salonu v bytě rodiny Huga Semlera, což je vidět na dochovaných fotografiích. Tuto stoličku se nám letos podařilo zakoupit v internetové aukci a návštěvníci si ji budou moci prohlédnout v bytě Krausových, do budoucna by se ale měla „vrátit“ do původního interiéru do domu Huga a Heleny Semlerových, který se v budoucnu dočká renovace,“ doplnila Gaierová. Další novinkou je krátké propagační video Adolf Loos Plzeň: Vydejte se za osudy unikátních interiérů. „Promovideo z produkce studia Petrohrad jsme jako městská organizace Plzeň – TURISMUS, provozovatel plzeňských Loosových interiérů, přihlásili do národního kola soutěže festivalu Tourfilm 2021, pořádané agenturou CzechTourism. Nejenže oslovil porotu, ve které zasedli mimo jiné i ředitel Febiofestu Kamil Spáčil a ředitelka Zlín Film Festivalu Jarmila Záhorová, ale obstál i v konkurenci stovky tuzemských a zahraničních spotů propagujících Českou republiku a získal hlavní cenu,“ dodala Gaierová. Pro propagační spot byly použity záběry z připravovaného, technicky výjimečného filmu Pohodlné století, který mapuje příběhy plzeňských interiérů Adolfa Loose, jejich poválečnou historii i osudy původních obyvatel. Dosavadní propagační videa se soustředila především na architektonickou hodnotu interiérů. Tentokrát potenciální návštěvníci mají možnost vidět, že za každým z Loosových plzeňských děl se skrývají i silné příběhy. Ty těmto luxusním prvorepublikovým bytům dodávají nezaměnitelnou atmosféru, kterou je možné zažít na vlastní kůži právě během pravidelných komentovaných prohlídek. Kdo se bude chtít vydat na obhlídku Loosových interiérů „po vlastní ose“, ten si může v Turistickém informačním centru na náměstí Republiky zakoupit útlou publikaci věnovanou všem Loosovým plzeňským realizacím – dochovaným, přístupným, nepřístupným i těm zaniklým. Autorem Průvodce po díle Adolfa Loose a jeho spolupracovníků v Plzni je historik architektury Petr Klíma ze spolku Pěstuj prostor. „Průvodce s mapkou a historickými i současnými fotografiemi je určený široké veřejnosti. Kromě popisu dvanácti interiérů tam zájemci najdou i životopis Adolfa Loose a jeho pěti spolupracovníků. Publikace je dostání v českém, anglickém i německém jazyce,“ uvedl Klíma. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2019-10-07 18:50:11
O radikalizaci vražedného atentátníka z řad policie v Paříži zřejmě kolegové věděli
Útočník z Paříže prý už dříve připoutával pozornost svých kolegů. Například měl pochválit vyvraždění redakce Charlie Hebdo. Způsob, jakým se dozvídáme nové detaily o případu policejního IT administrátora, který zabil čtyři svoje kolegy v Paříži, připomíná krájení šunky. Nebo sojového salámu, podle toho, čemu dáváte přednost. Nemyslím si, že je to úmysl; ono to tak u vyšetřování bývá, že zpočátku nikdo nic pořádně neví. (Ale ta tvrzení o psychických potížích by si snad v redakcích mohli odpustit, začíná to působit poněkud divně.) Poslední plátky poznatků, které nám přináší Die Welt, ovšem naznačují, že „nikdo nic neví“ mohlo být systémovým selháním, protože se hromadí informace, podle kterých vlastně budoucího pachatele měli dávno identifikovat jako problémový případ. Přitom ministr vnitra Christophe Castaner ujišťoval novináře, že to přesně tak nebylo a že pachatel neprojevil sebemenší odchylku od normálního chování. Nuže, co tvrdí ve svém článku Die Welt: Po atentátu na redakci časopisu Charlie Hebdo řekl prý Harpon svému kolegovi „Dobře to udělali“. Na sociálních sítích sdílel video s kázáním a dopsal k němu: „To, na čem záleží, je zemřít pro islám.“ Podle vrchního vyšetřovatele Jeana-Françoise Ricarda udržoval kontakt s domnělými(?) salafisty. Analýza dat z jeho mobilního telefonu ukázala na tom, že byl ve styku s extremistickým imámem mešity v místě svého bydliště. Francouzský deník Le Parisien tvrdí, že na některé policisty měl být ze strany nadřízených vyvíjen nátlak, aby o svých podezřeních vůči Harponovi nemluvili. K té poslední položce. Našel jsem na Parisienu rozhovor s představitelem francouzských policejních odborů Jean-Paul Mégretem. K věci radikalizace říká, že policie má podezření na pár desítek zradikalizovaných lidí ve svých řadách, ale dokud nic neudělají, maximálně je přesune na méně důležitá místa. „Dokud se nestane zločin, radikalizace není důvodem pro odvolání (patrně bezpečnostní prověrky, pozn. MK), administrativa je zablokována. Také se bojí obvinění z rasismu a islamofobie,“ řekl. To zní o dost jinak než ministrovo tvrzení o „ráně z čistého nebe“ a upřímně mi to přijde pravděpodobnější. Málokdo je taková povaha, aby dokázal nosit koženou masku neutrality po 100 procent času, zatímco se chystá k hromadné vraždě. Nu, jsou ustaveny hned dvě vyšetřující komise, tak uvidíme, co zjistí. Kdyby se tyto informace potvrdily, byl by to solidní skandál. Hlavní problém spočívá v tom, že Harpon byl zaměstnán na velmi citlivém místě, a tudíž měl být pod důkladným dohledem, aspoň teoreticky; skutečně také obdržel nejvyšší stupeň bezpečnostní prověrky. Ve své práci měl Harpon podle Weltu přístup k více než tisícovce počítačů, včetně těch, které patřily vyšetřovatelům pracujícím v utajení. A také k databázím. „Měl v rukou soukromé adresy úplně všech policistů,“ řekl novinářům jeden z jeho kolegů, který nechtěl být jmenován. Kolik z těchto dat předal svým radikálním bratřím? To bude velmi těžké zjistit. Ale pro tento typ údajů by se nepochybně našli dobří zákazníci i mimo teroristické kruhy – třeba různé mafie a jiné zločinecké syndikáty. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Welt na závěr připomíná případ teroristického útoku v Magnanville (2016), kdy útočník vtrhl do domu manželů-policistů a zabil je oba před očima jejich tříletého dítěte. Patrně se přitom řídil příkazem šéfa Islámského státu Abú Bakra al-Bagdádího, který v rámci ramadánu nařídil zabíjet protivníky i s rodinami v jejich domovech. Těžko na tuto situaci nemyslet, jste-li nyní francouzským policistou a víte-li, že ochranu vaší adresy měl na starosti jistý pan Harpon. Kdyby šlo jen o prolomená hesla, ta si změníte raz-dva, ale přestěhovat pár desítek tisíc lidí do nových bytů a domů, to nejde. Budou s tím muset nějak žít. Ksakru, já opravdu nechci, aby se Krvavé levandule staly realitou. Ale s tímhle druhem nekompetentnosti na místech, kde jde o citlivá data celého státu, se to prostě nedá vyloučit. Ne každý infiltrátor na sebe nakonec upozorní tím, že vezme nůž a vydá se na cestu do slíbeného ráje. Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.
\nČas načtení: 2024-02-27 11:00:00
Ačkoliv francouzská média psala, že spolu s Viktorem Orbánem se setkání evropských lídrů v Paříži neúčastní i slovenský premiér Robert Fico, ten se nakonec odhodlal za Macronem vyrazit. Stalo se tak dva dny poté, co jasně deklaroval svou náklonnost k Vladimiru Putinovi. A den poté, co tvrdil, že některé evropské státy pošlou na Ukrajinu své vojáky. Z letadla na cestě zpátky natočil krátké video a s mezipřistáním v Bratislavě míří na jednání V4, které hostí Petr Fiala v Praze.
\nČas načtení:
Kompletně s AI. Tak vytvořil Polský olympijský výbor video oslavující své sportovce
Polscy herosi przystępują do walki w igrzyskach, jmenuje se video Polského olympijského výboru, které dává olympijskému klání v Paříži antické rozměry. Bylo vytvořeno plně s pomocí AI nástrojů. Podívejte se, čeho jsou schopny.
\nČas načtení: 2024-05-24 10:02:00
Čeští atleti budou v Římě a v Paříži závodit v dresech s oštěpařskými motivy
/FOTO, VIDEO/ Bude jim to slušet. Na blížícím se mistrovství Evropy atletů v Římě a letních olympijských hrách v Paříži vyběhnou čeští atleti ve slušivé reprezentační kolekci. Vůbec poprvé se na hrudi českých atletů a atletek objeví nápis Czechia, který bude dominovat přední části vrchních dílů kolekce od španělské firmy Joma.
\nČas načtení: 2024-07-01 14:12:00
FOTO: Kolekce pro olympiádu v Paříži, český tým oblékl návrhář Černý z Hodonína
/VIDEO/ Výraznou hodonínskou stopu má nová kolekce oblečení pro sportovce, kteří budou reprezentovat Česko na letních olympijských hrách v Paříži. Stojí za ní návrhář Jan Černý pocházející právě z Hodonína. O kolekci informovalo vedení Českého olympijského týmu. Podívejte se, jak vypadá.
\nČas načtení: 2024-08-28 14:10:12
PRAHA (27. srpna 2024) — Společnost Bridgestone Corporation (Bridgestone) rozšiřuje svou podporu Letních olympijských a paralympijských her 2024 v Paříži řadou inovačních projektů ve spolupráci s adaptivními sportovci. Bridgestone je globálním paralympijským partnerem od roku 2018 a v globálním i lokálním měřítku usiluje o to, aby byly sporty a lidská společnost ještě více inkluzivní. Součástí tohoto úsilí je […]
Čas načtení: 2024-06-07 13:30:06
Nejsledovanější film na Netflixu? Žraloci v Paříži aktuálně boří žebříčky sledovanosti
Nejsledovanější film na Netflixu je pro mnohé velké překvapení Žraloky v Paříži chválí kritika, u diváků ale narazil na smíšené reakce V TOP 10 překvapil také polský snímek Barvy zla: Červená V poslední době má Netflix mírné potíže, pokud jde o kvalitní filmy a seriály z vlastní produkce. Ne že by žádné ve své nabídce neměl, ale dostat se do TOP 10 ve sledovanosti už se mu tolik nedaří. Nyní se ale populární streamovací platformě povedl téměř husarský kousek – se svým francouzským akčním hororem Žraloci v Paříži se mu podařilo ukořistit první příčku i přes to, že to snímek schytává ze strany diváků. Ostatně na ČSFD má nejnovější snímek od Netflixu jen 38 procent a na zahraničním IMDB jen o něco lepších 5,4 z 10. Přečtěte si celý článek Nejsledovanější film na Netflixu? Žraloci v Paříži aktuálně boří žebříčky sledovanosti
Čas načtení: 2024-07-24 20:30:09
Olympiáda 2024 v Paříži: jak zdarma sledovat české sportovce online na mobilu?
Letní olympijské hry 2024 vypuknou již tento pátek V Paříži se představí i 113členná výprava českých sportovců Jak sledovat nejen české výkony zdarma online na mobilním telefonu? Již tento pátek vypuknou v 33. Letní olympijské hry 2024 v Paříži. Probíhat budou od 26. července do 11. srpna a soutěžit se bude ve 28 sportovních odvětvích, úplnou novinkou je pro LOH 2024 například breakdance. Nechybí klasiky jako atletika, fotbal či vodní sporty. Na letošní olympiádě se představí 206 zemí, česká výprava čítá 113 sportovců. Přečtěte si celý článek Olympiáda 2024 v Paříži: jak zdarma sledovat české sportovce online na mobilu?
Čas načtení: 2019-07-16 16:49:04
Dílo Alberta Giacomettiho je poprvé k vidění v České republice
Národní galerie Praha představuje vůbec poprvé českým návštěvníkům dílo jednoho z nejvýznamnějších, nejvlivnějších a zároveň nejoblíbenějších umělců 20. století, sochaře a malíře Alberta Giacomettiho (1901–1966). Rozsáhlá retrospektivní výstava mapuje vývoj Giacomettiho umělecké tvorby napříč pěti desetiletími. Sleduje její zrání od let umělcova dospívání ve švýcarské Stampě přes avantgardní experimenty v meziválečné Paříži až po její vyvrcholení v jedinečném zobrazování lidského těla, jímž se umělec proslavil nejvíce. Působivé existenciálně naléhavé protáhlé postavy, které Giacometti vytvářel po druhé světové válce, reflektují autorův cit pro křehkost a zranitelnost lidské bytosti. „Díky spolupráci s pařížskou nadací Fondation Giacometti, která spravuje pozůstalost Annette a Alberta Giacomettiho, můžeme našim návštěvníkům představit více než sto sochařských děl včetně vzácných originálů ze sádry. K vidění budou i Giacomettiho klíčové malby a kresby dokládající celou šíři jeho technických dovedností a tematického záběru,“ říká Julia Bailey, kurátorka výstavy ze Sbírky moderního a současného umění NGP. Ve Veletržním paláci budou vystavena Giacomettiho díla jako Kráčející muž, Stojící žena nebo Ženy z Benátek, jež zaujaly publikum na slavném italském bienále v roce 1956, ale i další ikonická díla, jako jsou Žena-lžíce, Žena s vozem, Nos i vzácné drobné plastiky, intimní portréty členů umělcovy rodiny a přátel, kteří po celý život představovali Giacomettiho oblíbené modely. Giacometti, jehož Jean-Paul Sartre označil za jednoho z nejdůležitějších existencionalistických umělců, odmítal tvořit realisticky, protože mezi uměním a skutečností vnímal příliš velkou propast. „Originalita Giacomettiho díla spočívá v tom, že se nachází na samém kraji této propasti. Jeho dřívější zápolení se zobrazením se mu stalo vlastním do té míry, až se stalo hybnou silou jeho tvorby,“ uvádí Catherine Grenier, kurátorka Fondation Giacometti, prezidentka Giacomettiho Institutu a spolukurátorka výstavy. Výstava bude k vidění v prvním patře Veletržního paláce od 18. července do 1. prosince 2019. Je k ní připraven i doprovodný program a vychází k ní knižní průvodce. Alberto Giacometti 1901 Narodil se 10. října v Borgonovu (Stampa), malé vesnici v italské části Švýcarska. Jeho otec, Giovanni Giacometti (1868–1933), byl slavný švýcarský neoimpresionistický malíř. Giovanni Giacometti a Annetta Stampa měli poté ještě tři děti: Diega (1902–1985), Ottilii (1904–1937) a Bruna (1907–2012). Kmotry Alberta a Bruna byli malíři Cuno Amiet a Ferdinand Hodler. 1904 Rodina se přestěhovala do domu ve Stampě, kde si Giovanni zřídil ateliér. KOLEM 1910 Giovanni si pořídil letní byt v Maloje na jezeře Sils, kde si vybudoval druhý ateliér. Domaloval bustu svého otce, kterou vytvořil Auguste de Niederhäusern-Rodo – jednalo se o jeho první pokus o propojení sochy a malby.Vytvořil první kopie rytin Albrechta Dürera. 1914–1915 Alberto Giacometti prožil dětství ve Stampě. Otec jej v raném věku zasvětil do kreslení a malování. V prosinci 1914 Alberto vytvořil svou první sochu: bustu bratra Diega, který se pak stal jeho hlavním modelem. V roce 1915 vznikla jeho první olejomalba Zátiší s jablky. Tato raná díla zůstala po celý Giacomettiho život v ateliéru. Modelem mu stáli i jeho bratr Bruno, sestra Ottilia a matka. 1915–1919 Studoval na Vyšší protestantské škole ve Schiers poblíž Coire. 1919–1920 Přerušil studia a zapsal sena École des Beaux-Arts, potom na École des Arts et Métiers v Ženevě. Ovlivněn tvorbou svého otce namaloval několik obrazů v neoimpresionistickém stylu. 1920 Opustil školu. Doprovázel svého otce na cestě do Benátek, kde Giovanni oficiálně reprezentoval Švýcarsko na bienále. Alberto objevil Tintoretta, poté navštívil Padovu, kde si prohlédl Giottovy fresky. V listopadu navštívil Florencii, kde se seznámil s egyptským uměním, nakonec zavítal i do Říma. Egyptské sochařství mělo zásadní vliv na další vývoj jeho umělecké tvorby. 1921 Usadil se v Římě, v domě otcova bratrance, poté si pronajal malý ateliér na Via Ripetta. Cestoval do Neapole a do Pompejí, na léto se vrátil do Maloji. Během tohoto období vytvořil bezpočet kopií starých mistrů. Třetího září se vydal na cestu s holandským knihovníkem Pieterem van Meursem. Jeho postarší společník dva dny na to před jeho očima zemřel. Traumatická zkušenost smrti opakovaně ovlivňovala Giacomettiho tvorbu. 1922 V lednu se přestěhoval do Paříže a začal studovat sochařství ve třídě Antoina Bourdella na Académie de la Grande Chaumiere. V Paříži zůstal do roku 1927. Sochy z této doby se vyvíjely směrem k post-kubismu a primitivismu. 1925 Pronajal si malý ateliér na rue Froidevaux poblíž hřbitova Montparnasse, kam se k němu přistěhoval bratr Diego. Ten mu opět seděl modelem a pomáhal mu při práci. Alberto se seznámil s Pierrem Matissem, synem malíře Henriho Matisse, jehož newyorská galerie jej bude napříště zastupovat. Vytvořil sochařský a malířský portrét Flory Mayo, Američanky, s níž se seznámil na Académie de la Grande Chaumiere. První účast na Salon des Tuileries a první zakázka od sběratele afrického umění Josefa Müllera. 1926 1. prosince se přestěhoval do ateliéru na rue Hippolyte-Maindron č. 46, kde žil až do své smrti. 1927 Podruhé vystavoval na Salon des Tuileries společně s Brâncușim a Zadkinem v sále vyhrazeném avantgardnímu umění. 1928 Vytvořil první z „plaket“ („plochých postav“), například Hledící hlavu, a představil je na výstavě Les artistes italiens de Paris (Italští umělci z Paříže). Následující rok jednu z verzí tohoto typu děl zakoupila argentinská sběratelka Elvira de Alvear, další dílo zakoupil vikomt de Noailles. 1929 Giacomettiho díla ve své galerii představila Jeanne Bucher. Seznámil se s Jeanem Cocteauem a André Massonem, kteří jej uvedli do avantgardních kruhů, dále pak s Louisem Aragonem, Georgesem Bataillem a historikem Carlem Einsteinem. První nadšený článek o Giacomettim z pera Michela Leirise v časopise Documents. Podepsal roční smlouvu s Galerie Pierre Colle. Seznámil se s fotografem Elim Lotarem. 1930 Man Ray jej představil návrháři interiérů Jeanu-Michelu Frankovi, pro kterého vytvořil první dekorativní umělecké objekty. V Galerie Pierre vystavil Zavěšenou kouli, již Salvador Dalí označil za prototyp objektu se „symbolickou funkcí“. 1931 Stal se oficiálně členem surrealistické skupiny André Bretona a účastnil se jejích aktivit. 1932 První samostatná výstava v Paříži v Galerie Pierre Colle. Christian Zervos o ní napsal článek do časopisu Cahiers d’Art. Článek doprovodily fotografie Mana Raye pořízené v Giacomettiho ateliéru. 1933 První grafické ilustrace pro román Na rovinu René Crevela. Publikoval několik textů v časopise Le Surréalisme au service de la revolution a – na žádost Tériadea – v časopise Minotaure. Účastnil se surrealistické výstavy v Galerie Pierre Colle, na které prodal Stůl vikomtu de Noailles (v roce 1951 se nakonec dostal darem do Musée National d’Art Moderne). O pár dní později, 25. června, zemřel Albertův otec. 1934 Během následujících měsíců vytvořil Giacometti Hlavu--lebku, Neviditelný objekt a Krychli coby poslední portréty svého otce. Začal se distancovat od surrealistického hnutí a navracet k práci podle přírody.V prosinci uspořádala Galerie Julien Levy jeho první sólovou výstavu v New Yorku. 1935 Rozchod se surrealistickou skupinou. Podnikl solitérní průzkum tématu hlav. Spřátelil se s Balthusem, Francisem Gruberem a Pierrem Tal-Coatem. Na konci roku se seznámil s Isabelou Nicholas, která se stala jeho přítelkyní a modelkou. 1936 Zastupování svého díla ve Spojených státech svěřil Pierru Matissovi. Do sbírek newyorského Museum of Modern Art se jako jeho první dílo dostal Palác ve 4 hodiny ráno. Významná retrospektivní výstava Paula Cézanna v Musée de l’Orangerie jej utvrdila v přesvědčení o nezbytnosti zkoumání našeho vnímání reality. 1937 Spřátelil se se Samuelem Beckettem, se kterým po večerech navštěvoval Montparnasse. V ateliéru na Grands-Augustins navštívil Picassa v době, kdy pracoval na svém díle Guernica. Jeho sestra Ottilia zemřela v Ženevě při porodu svého prvního dítěte Silvia. 1938 Srazilo jej auto. Následkem nehody poté lehce kulhal. Sběratelka Peggy Guggenheim vystavila a prodávala Giacomettiho dílo v New Yorku. 1939 Seznámil se s Jeanem-Paulem Sartrem a Simone de Beauvoir. 1941 V prosinci odjel Giacometti do Švýcarska a setrval zde až do konce války. Vytvořil několik portrétů synovce Silvia a setkal se s nakladatelem Albertem Skirou. 1943 Ve Švýcarsku se seznámil s Annette Arm, která se v roce1949 stala jeho ženou a jednou z oblíbených modelek. 1944 V Ženevě se s Giacomettim setkal Eli Lotar, který zde pro časopis Labyrinthe nafotografoval pokoj v Hôtel de Rive, kde sochař pracoval na cyklu malých figur. 1945 V září se vrátil do Paříže, kde Diego udržoval bratrův ateliér ve stejném stavu, v jakém jej opustil. Znovu se zapojil do pařížských literárních kruhů. 1946 Vytvořil cyklus portrétů osobností z uměleckého a literárního světa: Marie-Laure de Noailles, Simone de Beauvoir a Georgese Bataille. Na žádost Aragona vytvořil také sochařskou podobiznu Rol-Tanguye, komunistického vůdce francouzského odporu. Publikoval Sen, sfinga a smrt T. v časopise Labyrinthe. 1947 Annette Arm se přestěhovala do rue Hippolyte-Maindron. 1948 První samostatná výstava jeho děl od roku 1934 v Gallery Pierre Matisse v New Yorku. Sartre napsal úvod do katalogu – Hledání absolutna. Další sólové výstavy galerie Giacomettimu uspořádala v letech 1950, 1958, 1961 a 1964. 1949 Londýnská Tate Gallery zakoupila sochu Ukazující muž, první Giacomettiho dílo, které se dostalo do evropského muzea. Portréty Jeana-Paula Sartra a Tristana Tzary pokračoval Giacometti v cyklu podobizen intelektuálů. 19. července se oženil s Annette Arm. 1950 V newyorské Gallery Pierre Matisse představil nové sochy, mezi nimi i figurální kompozice na čtvercových podstavcích. 1951 První výstava v Galerie Maeght v Paříži, další výstavy v galerii následovaly v letech 1954, 1957 a 1961. První litografie. Odpovědnost za výstavy a za prodej jeho děl mezi sebe dělily dvě galerie. 1952 Musée de Grenoble zakoupilo Klec, první z Giacomettiho poválečných děl, které se dostaly do veřejných francouzských sbírek. Noailles daroval Stůl Musée National d’Art Moderne a ve francouzské národní sbírce se tak ocitlo první surrealistické dílo. 1954 První samostatná výstava v muzeu v Santa Barbaře v Kalifornii. Projekt medaile pro Henriho Matisse. Vytvořil první portréty Jeana Geneta, který mu pak seděl modelem až do roku 1958. 1955 První retrospektivy v muzeích: Solomon R. Guggenheim Museum v New Yorku, Arts Council Gallery v Londýně (organizoval David Sylvester) a v Německu (Krefeld, Düsserldorf a Stuttgart). 1956 Reprezentoval Francii na bienále v Benátkách, kde vystavil sochařský soubor Ženy z Benátek. Navrhl obálku pro knihu Jeana Geneta Le Balcon. Seznámil se s Isaku Yanaiharou, který mu pak několik roků stál modelem (v letech 1957, 1959, 1960 a 1961). 1957 Jean Genet napsal studii L’atelier d’Alberto Giacometti, která vyšla nejprve v časopise Derriere le miroir a poté v roce 1963 knižně s doprovodnými fotografiemi Ernsta Scheideggera. 1958 První sólová výstava v Japonsku. Seznámil se s Caroline, která byla až do roku 1965 jeho milenkou a modelkou. 1959 Byl přizván k účasti v soutěži na pomník pro Chase Manhattan Bank v New Yorku, projekt však nebyl nikdy dokončen. Začal pracovat na knize litografií Paříž bez konce, která vyšla v roce 1969. 1961 První cena za sochařství v každoroční přehlídce Carnegie International v Pittsburghu. Beckett jej pověřil vytvořením scény pro svou hru Čekání na Godota v Théâtre de l’Odéon. 1962 Byl přizván na bienále v Benátkách, kde za sólovou výstavu obdržel Velkou cenu za sochařství. Podílel se na instalování své velké retrospektivní výstavy v Kunsthaus Zurich, organizované René Wehrlim a bratrem Brunem Giacomettim. V nakladatelství Maeght Éditeur vydal Jacques Dupin první monografii věnovanou Giacomettimu. 1963 Kvůli objevenému rakovinnému vředu byla Giacomettimu odstraněna větší část žaludku. 1964 Získal ocenění Guggenheim International Award za malbu. Otevření Giacomettiho sálu a dvora ve Fondation Maeght v Saint-Paul de Vence. Instaloval díla plánovaná pro Chase Manhattan Bank: dva kráčející muže, dvě velké ženské postavy a velkou hlavu. Vytvořil rovněž soubor Ženy z Benátek v bronzu. 25. června zemřela jeho matka. 1965 V Londýně, New Yorku a Kodani se uskutečnily tři Giacomettiho výstavy. Na přípravě výstavy v londýnské Tate Gallery se aktivně podílel. Vznik Alberto Giacometti-Stiftung v Curychu díky nákupu části sbírky amerického průmyslníka G. Davida Thompsona. Obdržel Národní cenu za umění francouzského ministerstva kultury. 1966 Zemřel náhle 11. ledna v nemocnici v Coire. Pochován byl 15. ledna na hřbitově v Borgonovu.
Čas načtení: 2024-03-05 13:14:07
Na olympiádě v Paříži se bude jezdit Toyotami. Různé pohony budou mít různé barvy
Toyota už dodala první vozidla na podporu olympijských a paralympijských her v Paříži 2024. Hry chce proměnit v přehlídku inovativní a udržitelné mobility. Každá z technologií zastoupených v rámci jednotlivých vozidel bude rozpoznatelná podle vlastní barvy. Doprava na hrách bude zcela ekologická a využívat ji budou sportovci, personál, dobrovolníci i diváci. Toyota v roli celosvětového […]
Čas načtení: 2024-04-12 08:10:50
Společnost Bridgestone Corporation (Bridgestone) navázala jako globální partner olympijských a paralympijských her partnerství s několika desítkami elitních sportovců z celého světa. Společnost vytváří na cestě k Letním olympijským a paralympijským hrám 2024 globální soupisku týmu ambasadorů značky Bridgestone. Na soupisce týmu ambasadorů Bridgestone pro letošní hry v Paříži je 40 sportovců z 9 zemí a více než 20 sportovních […]
Čas načtení: 2024-07-26 06:31:01
V Paříži začíná sportovní svátek za miliardy. Žraloci v Seině ale ohrožují plavce i diváky Netflixu
Jsou Žraloci v Paříži na Netflixu stupidní béčko, které uráží každého příčetného diváka – anebo rafinované poselství o negativním dopadu olympiády? Článek V Paříži začíná sportovní svátek za miliardy. Žraloci v Seině ale ohrožují plavce i diváky Netflixu se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2025-02-04 07:39:39
Paramount quartet a Yom X Ceccaldi v Paříži
Paramount Quartet, Cité de la musique, Paříž, 24. ledna 2025 Paramount Quartet, nový špičkový kvartet ve složení Joe Lovano (saxofon), Julian Lage (kytara), Santi Debriano (kontrabas) a Will Cahoun (bicí), vznikl na začátku roku 2024. Měl jsem tu čest a příležitost vychutnat si toto spojení čtyř mistrů v jednom z dalších krásných moderních evropských koncertních sálů Cité de la musique pařížské filharmonie. Koncert započal otevřenou improvizací, kterou vedl Joe. Poté se všichni semkli do groovu a Congregation začala krásně šlapat. […] Zobrazit celý článek Paramount quartet a Yom X Ceccaldi v Paříži
Čas načtení: 2025-03-27 10:00:00
Témata: Mimořádná sněmovna k bezpečnosti (komentář politologa); Summit ochotných v Paříži (živý vstup); Summit ochotných v Paříži (komentář); Likvidace nehody v Hustopečích nad Bečvou; Prezident jednal s ministryní obrany o kandidátech na generály (vyjádření ministryně obrany); Summit ochotných v Paříži; Prezident jednal s ministrem vnitra o kandidátech na generály (vyjádření ministra vnitra); Summit ochotných v Paříži (komentář); Kontroly hranic kvůli šíření kulhavky a slintavky (příspěvek TS Brno)[online]
Čas načtení: 2020-09-15 16:14:59
Putovní výstava o relikviáři svatého Maura navštíví Paříž a Belgii
Mezinárodní výstavní projekt Devět století společné historie připravený Národním památkovým ústavem pojednávající o relikviáři svatého Maura a o spojení českého města Bečov nad Teplou a belgického Florennes se od 18. září 2020 představuje v předpremiéře v Českém centru v Paříži v rámci Dnů evropského dědictví. Jde o první prezentaci výstavy, která se v září příštího roku objeví v rodišti relikviáře v belgickém Florennes. Bilingvní česko-francouzská výstava nabízí návštěvníkům prostřednictvím výstavních panelů a haptického modelu relikviáře seznámení se s poutavou historií vzniku a osudu relikviáře a také blízký kontakt s uměleckým řemeslem přelomu 12. a 13. století. Součástí výstavy je i výtvarná dílna zaměřená na techniky a postupy použité při výzdobě památky. Výstava bude v Českém centru v Paříži přístupná od 18. do 20. září 2020. Devět století společné historie zlatnického skvostu a významné románské památky uchovávající ostatky sv. Maura, sv. Timoteje, sv. Apolináře a sv. Jana Křtitele propojuje v čase a prostoru belgické město Florennes a český Bečov nad Teplou. Místo vzniku s místem, které si frankofonní vévodský rod tradičně prokrálovsky orientovaný zvolil po Velké francouzské revoluci za své nové rodové sídlo. Relikviář sv. Maura byl vyroben mezi lety 1225–1230 na zakázku benediktýnského kláštera ve městě Florennes. Právě po Velké francouzské revoluci byl klášter ve Florennes zrušen, a relikviář se tak ocitl v sakristii farního kostela mezi nepotřebným nábytkem. Od církevní rady jej roku 1838 odkoupil tehdejší majitel bečovského panství Alfréd de Beaufort-Spontin, který jej nechal opravit. Roku 1888 byl relikviář zapůjčen na výstavu do Bruselu a roku 1889 jej Beaufortové nechali přemístit na svůj zámek v Bečově nad Teplou. V roce 1945, po vydání tzv. Benešových dekretů, museli Beaufort-Spontinové opustit republiku. Relikviář byl uschován do zásypu podlahy hradní kaple Navštívení Panny Marie. V roce 1984 projevil zájem o odkoupení blíže neurčené historické památky ukryté na území Československa obchodník ze Spojených států Danny Douglas. K vyjednávání byl přizván také tým kriminalistů, kterému se zhruba po roce podařilo odhalit identitu předmětu. Pátého listopadu 1985 byl relikviář v zásypu hradní kaple objeven. Důsledkem nevhodného uložení ve vlhké zemi byl relikviář ve velmi špatném stavu. Restaurátorské práce naplno započaly v roce 1991 a trvaly jedenáct let. Od roku 2002 je relikviář svatého Maura trvale vystaven opět na zámku Bečov nad Teplou. Je výjimečnou zlatnickou památkou na území České republiky. Co do hodnoty, je tento předmět srovnatelný s korunovačními klenoty. „Cílem interaktivní výstavy, jejíž první zastavení je v Českém centru v Paříži, je seznámit širokou zahraniční veřejnost s fenoménem mimořádné památky evropského významu,“ uvádí k výstavě kurátor a kastelán státního hradu a zámku Bečov nad Teplou Tomáš Wizovský. Projekt bude v podobě putovní výstavy až do roku 2022 prezentován široké laické i odborné veřejnosti mimo svůj domov v České republice. Dvojjazyčná česko-francouzská výstava se postupně dále objeví v belgickém Namuru, Europarlamentu v Bruselu a v rodišti relikviáře v belgickém Florennes v září příštího roku. Slavnostní zakončení putovního výstavního projektu se plánuje v Bečově nad Teplou. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2019-07-13 19:03:15
Mladí překladatelé se probudili na Šibuji
Pátý ročník Mezinárodní překladatelské soutěže Cena Susanny Roth organizované Českými centry a Českým literárním centrem, zřizovaným Moravskou zemskou knihovnou v Brně, zná své vítěze. Patnáct začínajících překladatelek a překladatelů z Evropy a Asie, kteří se letos úspěšně utkali s překladem z knihy Probudím se na Šibuji od Anny Cimy, zamíří v létě do ČR. Mezinárodní překladatelská soutěž Cena Susanny Roth určená začínajícím zahraničním překladatelům z českého jazyka do 40 let se letos koná popáté, přičemž již třetím rokem se realizuje ve spolupráci Českých center a Českého literárního centra. Díky zapojení vybraných zastupitelských úřadů ministerstva zahraničních věcí se soutěž opět rozšířila i do teritorií, kde Česká centra v současné době nepůsobí: do Litvy, Číny a Chorvatska; spolupráce v Bělorusku a Severní Makedonii probíhala ve spojení s centry v Kyjevě a Sofii. K soutěži se poprvé připojily Čína a Francie. Soutěžní text prozaického díla současného českého autora v ČR vybírá porota složená z předních osobností z oblasti literatury, překladatelství či knižní propagace nebo zástupců relevantních institucí a samotných organizátorů. Letos padla volba na úryvek z knihy Anny Cimy Probudím se na Šibuji (2018, nakladatelství Paseka), který posléze rezonoval v teritoriích, kde byla soutěž pro letošní rok vyhlášena. Celkový počet přihlášených činí 131 účastníků z 15 zemí, přičemž největší ohlas přišel z Polska, Ukrajiny, Velké Británie, Číny a Japonska. Patnáct vítězných překladatelů získalo cestu do České republiky s aktivním pobytem na odborném programu věnovanému překladatelské problematice, bohemistickým tématům či současné české literatuře. Držitelé Ceny Susanny Roth Bělorusko – Sjarhej Lisitsa (1989)Narodil se ve vesnici Valeúka blízko jezera Sviťaz’ na jihu Navahrudského regionu. V roce 2006 vychodil školu a zapsal se na Běloruskou státní univerzitu v Minsku, kde v roce 2011 absolvoval geografickou fakultu a následující rok tamtéž obdržel titul magistra. V roce 2013 studoval geomatiku na Západočeské univerzitě v Plzni, do Běloruska se však musel vrátit dříve, než plánoval. Pracoval jako juniorní vědecký pracovník v Národním vědeckovýzkumném centru monitoringu ozonosféry BSU. V současné době působí v Centru pro výzkum běloruské kultury, jazyka a literatury v běloruské Akademii věd.Bulharsko – Irina Cenkova-Todorova (1982)Narodila se v Sofii. Vystudovala střední jazykovou školu s rozšířenou výukou anglického a španělského jazyka. S českým jazykem a českou literaturou se poprvé setkala až na Sofijské univerzitě, kde v roce 2005 promovala v oboru Bohemistika. O České republice však slyšela už v dětství, kdy jí dědeček rád vyprávěl o svém pracovním pobytu v Chebu. Jako studentka byla v ČR dvakrát. Poprvé strávila měsíc v Praze na letní jazykové škole a o rok později poznala krásu Olomouce, kde byla na dva měsíce v rámci středoevropského výměnného univerzitního programu CEEPUS. Po studiích na univerzitě pracovala pro bulharská média a v bulharské pobočce české PR agentury. Nyní je součástí českého týmu jednoho z kontaktních center v Sofii. Momentálně je na mateřské dovolené a stará se o svého druhorozeného syna. Čína – Yilin Hou (1997)Čerstvá absolventka Pekingské university zahraničních studií, obor český jazyk a literatura. Od října 2016 do června 2017 absolvovala studijní pobyt v Praze jako výměnná stipendistka. Kromě české literatury se zajímá o české filmy, zejména z doby československé nové vlny. V budoucnu by ráda pokračovala v magisterském studiu a věnovala se překládání české literatury do čínštiny, kterou mluví nejvíc lidí na světě. Francie – Jana Svagr (1987)Narodila se v Praze. Má české a francouzské občanství. Po ukončení studií práv na Sorbonně se rozhodla věnovat filmovým studiím v Paříži. Poté se dostala na katedru režie na pražské FAMU, kde nyní dokončuje magisterské studium. Její absolventský film Stillleben vyhrál na festivalu Kamera Ostrava Oko cenu v krátkometrážní sekci a chystá se do mezinárodní distribuce. Pracovala mimo jiné coby dramaturgyně Kameramanských dnů v Praze, v tomto rámci překládala scénáře a titulky, psala sama krátké scénky, které byly poté zpracované studenty během modulu na FAMU. V roce 2018 se účastnila projektu CEFP (Central European Feature Project), při němž vyvíjela scénář pro nízkorozpočtový celovečerní hranný film v týmové práci s filmovou školou v Lodži a berlínskou filmovou akademií DFFB. Ve volném čase se věnuje alpinismu a ilustraci. Momentálně je na stáži v Paříži, kde pracuje v produkční společnosti Trois Brigands Productions coby asistentka produkce.Chorvatsko – Ivana Srezović (1993)Je studentkou magisterského studia češtiny a francouzštiny na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu. Má ráda cizí jazyky – mluví chorvatsky, česky, francouzsky, anglicky a trochu italsky. Momentálně se nachází na dvousemestrálním studijním pobytě v rámci programu Erasmus+ v Paříži, kde se také učí češtinu a zlepšuje své překladatelské dovednosti. Po ukončení studií by se ráda stala překladatelkou. Nyní působí v oblasti cestovního ruchu a představuje Chorvatsko jako zajímavou turistickou destinaci; již čtyřikrát se pracovně účastnila veletrhu Holiday World v Praze. Překlad úryvku knihy Probudím se na Šibuji byl pro ni zajímavou zkušeností zejména proto, že se dozvěděla něco nového o japonské kultuře.Itálie – Alessandro Riti (1993)Absolvent Padovské univerzity. Vystudoval slavistiku a lingvistiku v Padově a na Univerzitě Karlově v Praze. Ke slavistice se dostal díky ruštině, kterou začal studovat již v prvním ročníku. Ve druhém přidal češtinu, což jen podnítilo jeho vášeň pro jazyky. Absolvoval jeden semestr polštiny, dva roky slovinštiny a slovenštině se věnoval jako samouk. Už po dvou letech svého studia v Itálii se rozhodl navštívit jiné kraje a díky programu Erasmus odjel do Estonska. Následující akademický rok strávil v Praze, kde nalezl právě takové prostředí a předměty, které mu v Padově chyběly. Po krátké studentské výměně v Moskvě se tedy vrátil zpět do Prahy, kde dopsal diplomovou práci v oboru lingvistiky. I po ukončení univerzity v něm přetrvává chuť a zájem učit se novým jazykům a zdokonalovat se ve slovanských jazycích, jádru jeho studijní kariéry.Japonsko – Teruhiko Sudó (1988)Narodil se v Tokiu a vyrůstal v Kóbe. V roce 2012 vystudoval literaturu a filozofii na univerzitě Waseda v Tokiu. Nyní se věnuje výzkumu středoevropské literatury, zejména pak dílu Milana Kundery na pařížské Sorbonně a na Tokijské univerzitě. Jeden rok studoval také v Benátkách a v Praze.Korejská republika – Eunsue Kim (1979) Vystudovala animovanou tvorbu na FAMU v Praze. Její krátký animovaný film Táta a já (1999) byl uveden na více než dvaceti mezinárodních filmových festivalech po celém světě a získal ocenění na festivalech v Pučchonu a v Soulu a na portugalském mezinárodním festivalu animovaného filmu CINANIMA. V roce 2016 představila svoji uměleckou tvorbu na společné výstavě Načrtnuté příběhy mladých lidí v Galerii Euljiro Atelier v Soulu a o rok později na další společné výstavě Taro to Gatzi v Galerii Toka Art tamtéž. Od roku 2011 vyučuje animovaný film také na korejských středních školách. Kromě filmové a umělecké tvorby se od roku 2006 věnuje i překladatelské a tlumočnické činnosti. V minulosti tlumočila např. pro korejskou agenturu na podporu obchodu a investic KOTRA či byla koordinátorkou online kurzů korejské firemní kultury pro Doosan Škoda Power. Nyní pracuje pro Překladatelské a tlumočnické centrum východoevropských jazyků v Koreji. Litva – Kristina Karvelytė (1979)Narodila se v Kaunasu. V roce 2012 absolvovala filozofickou fakultu Univerzity Vytautas Magnus,studijní obor filozofie. Český jazyk je jejím koníčkem, kterému se aktivně věnuje již 10 let: v letech 2009 a 2017 se zúčastnila letní jazykové školy na Západočeské univerzitě v Plzni, o rok později na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Češtinu také studovala na Univerzitě Karlově v Praze v rámci studijního pobytu. Po dokončení doktorského studia zůstala v Praze, kde pracovala jako překladatelka z češtiny do angličtiny a ruštiny a jako učitelka ruštiny. Od začátku roku 2018 pracuje na Velvyslanectví České republiky ve Vilniusu. V budoucnu by se chtěla věnovat překladům české literatury do litevštiny.Maďarsko –Anna Laura Kolláth (1994) Překladatelka, lektorka češtiny. Absolvovala bakalářský obor mezinárodních studií na budapeštské univerzitě ELTE, v jejichž rámci studovala dva semestry na Masarykové univerzitě v Brně. Během svých studií stále zdokonalovala i svoje znalosti češtiny, absolvovala letní školu bohemistických studií v Brně, zúčastnila se semestrálních kurzů češtiny v České republice a v Maďarsku a různé překladatelské semináře. V současné době spolupracuje mj. s Českým centrem Budapešť, s nakladatelství středoevropských literatur Csirimojó a s různými jazykovými agenturami. Polsko – Joanna Wójtowicz (1985)Absolvovala psychologii na Filozofické fakultě Jagellonské univerzity v Krakově a pracovala jako manažerka v mezinárodní korporaci. Momentálně je na rodičovské dovolené a zkouší se uplatnit jako překladatelka na volné noze. Je matkou tří dětí a milovnicí cizích jazyků a literatury. Vedle češtiny ovládá angličtinu, němčinu a španělštinu. Její fascinace Čechy a jejich kulturou začala Rokem ďábla Petra Zelenky. Pod vlivem tohoto filmu, tehdy už jako vysokoškolačka, se začala učit česky. Doufá, že se na důchod přestěhuje do Česka.Rakousko – Theresa Clauberg (1990)Pochází z česko-německé rodiny; žila v Německu a v České republice. V současné době žije a pracuje v Rakousku. Vystudovala klasickou hudbu (hlavní obor hra na housle) a zároveň na Vídeňské univerzitě obor transkulturní komunikace s jazykovou kombinací němčina, čeština a španělština. V současnosti studuje tamtéž obor tlumočnictví v magisterském programu. Spolupracuje jako překladatelka a lektorka například s Moravskou zemskou knihovnou v Brně nebo s Českým centrem Vídeň. Kromě hraní koncertů a překládání se ve svém volném čase ráda věnuje cestování, studiu cizích jazyků a sportu. Severní Makedonie – Dijana Petrovska (1994)Absolvovala ekonomiku na univerzitě Sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji v roce 2016. Během studií se zamilovala do českého jazyka a kultury a o rok později se zúčastnila letní jazykové školy na Masarykově univerzitě v Brně. Od malička měla ráda jazyky a literaturu, již na základní škole začala psát poezii a vyhrála několik cen na místní úrovni. Kromě češtiny také ovládá angličtinu, srbštinu a španělštinu. V současnosti pracuje jako koordinátorka marketingu s českými klienty a nedávno začala učit češtinu na soukromé jazykové škole. Soutěž Cena Susanny Roth je jejím prvním pokusem o překlad literárního textu, který brala jako velkou výzvu, ale také jako příležitost se v této oblasti vyvíjet. V budoucnu by se ráda věnovala překladům umělecké literatury z českého jazyka do makedonštiny a také by chtěla přispět k podpoře a rozvoji české kultury. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Ukrajina – Ljubov Pavlyšyn (1985)Narodila se v Užhorodu, kde v roce 2002 vystudovala střední školu. Absolvovala Fakultu mezinárodních vztahů Kyjevské slovanské univerzity (2008, kvalifikace: mezinárodní politolog; nostrifikace diplomu na Karlové univerzitě v Praze, 2017) a postgraduální studium Historického ústavu Národní akademie věd Ukrajiny (2014). Obhájila disertační práci na téma Zahraniční politika České Republiky: Zvláštnosti vytváření a prioritní zaměření její rozvoje a získala akademický stupeň PhD ∕ kandidát historických věd (2014). Od roku 2013 pracuje jako lektor na Katedře mezinárodních vztahů Východoevropské slovanské univerzity. Je autorem řady vědeckých a metodických prací o historii mezinárodních vztahů. Pracuje v žánru uměleckého překladu z českého a ruského jazyka. Profesionálně se zabývá malbou. Je členkou Sdružení mládeže Zakarpatské organizace Národního svazu umělců Ukrajiny (2018) a účastnila se mnoha uměleckých výstav.Velká Británie – James Morgan (1997)Studuje moderní jazyky (ruštinu a češtinu) na Univerzitě v Oxfordu. V roce 2012 získal druhé místo v celonárodní soutěži psaní esejů v ruštině a v roce 2018 obdržel čestné uznání v překladatelské soutěži Cena Susanny Roth. Ve volném čase se věnuje sportu, obzvláště squashi a tenisu. Důležitá je pro něj také hudba - hraje na trubku a bicí nástroje. V minulých letech pravidelně spolupracoval s Dynamic Autism Group, kde učil hrát na hudební nástroje děti postižené autismem.
Čas načtení: 2024-03-18 13:44:26
Toyota zajistí pro Olympiádu v Paříži tisíce elektrických aut
Toyota už dodala první vozidla na podporu olympijských a paralympijských her v Paříži 2024. Hry chce proměnit v přehlídku inovativní a udržitelné mobility. The post Toyota zajistí pro Olympiádu v Paříži tisíce elektrických aut first appeared on Hybrid.cz.
Čas načtení: 2024-04-17 13:00:44
Samsung podpoří evropské sportovce na LOH 2024. Je mezi nimi i Češka
Jihokorejská společnost podpoří 44 evropských sportovců na LOH v Paříži Do výběru se dostala také Česka Barbora Seemanová a Slovák Richard Tury Ti budou na olympiádě reprezentovat v plavání, respektive skateboardingu Letní olympijské hry v Paříži se pomalu blíží a s ní vrcholí příprava nejen samotných sportovců, ale také sponzorů. Mezi ně patří také jihokorejský gigant Samsung, který je sponzorem Mezinárodního olympijského výboru už více než dvě dekády. Jako oslavu tohoto partnerství se firma rozhodla podpořit 44 atletů z celé Evropy, kteří obdrží dodatečnou podporu od Samsungu, aby mohli „maximalizovat svůj potenciál“. Přečtěte si celý článek Samsung podpoří evropské sportovce na LOH 2024. Je mezi nimi i Češka
Čas načtení: 2024-05-03 17:10:00
Luxus pro zlatou naději: Fuksa bude mít v Paříži vlastní kuchařku i dům
Vychytávku ze zlaté dílny legendárního předchůdce Martina Doktora použije kanoista Martin Fuksa na olympijských hrách v Paříži. Po jeho vzoru svůj rodinný tým ubytuje v pohodlí soukromého domu a navíc si s sebou bere i vlastní kuchařku. „Nechci mít rozptýlení, jaká na olympiádě jsou,“ vysvětluje Fuksa, který příští týden začne olympijskou sezonu s vizitkou úřadujícího mistra světa na olympijském kilometru a v Paříži pojede i debl na pětistovce s bratrem Petrem.
Čas načtení: 2024-06-21 06:30:25
Olympiáda už klepe na dveře, Samsung chystá speciální příslušenství
Samsung u příležitosti olympiády vyrobil speciální příslušenství To bude k dispozici pro více než 50 modelů jihokorejské značky Aktuálně je k dispozici pouze ve Francii, časem by se mohlo objevit také v Česku Letní olympijské hry v Paříži se kvapem blíží a ať už se chystáte fandit přímo na místě, nebo jen z pohodlí domova, určitě se můžete těšit na skvělý sportovní zážitek. Mezi dlouholeté partnery her patří mimo jiné také jihokorejský gigant Samsung, který podporuje nejen samotnou olympiádu, ale také konkrétní sportovce, mimo jiné i z Česka a Slovenska. U příležitosti olympijských her si Samsung připravil také řadu tematického příslušenství, které se bude příznivcům olympijské myšlenky jistě zamlouvat. Přečtěte si celý článek Olympiáda už klepe na dveře, Samsung chystá speciální příslušenství
Čas načtení: 2024-07-10 20:00:56
Samsung dnes v Paříži odhalil několik nových produktů Na závěr si však nechal „One more thing“ po vzoru Applu Ještě letos nám konečně ukáže svůj XR headset Společnost Samsung na dnešním veletrhu Galaxy Unpacked v Paříži odhalila hned sedm nových zařízení (ohebné telefony, sluchátka, hodinky a prsten), přičemž všechny jsou pohaněny umělou inteligencí Galaxy AI. […] Celý článek si můžete přečíst na Nejen telefony, hodinky a prsten. Samsung v Paříži nalákal na dosud utajovaný projekt, představí ho ještě letos!
Čas načtení: 2024-07-27 05:41:21
Francie - Francouzský železniční dopravce prohlásil, že Francouzi jsou pod útokem poté, co několik hodin před zahájením olympijských her v Paříži žháři "sabotovali" železniční síť v zemi. The post Francouzské vlakové linky byly zasažené žhářskými útoky několik hodin před slavnostním zahájením olympijských her v Paříži first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-07-30 14:52:43
30 spinů od Merkuru z bonusového kalendáře Journey v Paříži
Máš rád sázení a Journey v Paříži? Tak to jsi na správném místě! Merkur si pro tebe totiž připravil akci, ve které získáš celkem 30 free spinů. Více si přečti v našem článku, kde se dozvíš vše potřebné, jak postupovat a další důležité informace. The post 30 spinů od Merkuru z bonusového kalendáře Journey v Paříži appeared first on 🍀 Vyhraj.cz.
Čas načtení: 2024-07-31 07:09:19
Olympiádě v Paříži vládne ikonický Pommel Horse Guy, terčem vtipů je i znečištěná Seina
Olympiáda v Paříži baví nejen sportem, ale i vtipnými memes. Hrdina plaveckých čepic a další bizarní momenty jsou hitem na sociálních sítích. Článek Olympiádě v Paříži vládne ikonický Pommel Horse Guy, terčem vtipů je i znečištěná Seina se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2024-08-01 12:03:27
Olympijské hry a Breaking: Co byste o tancování v Paříži měli vědět
Letní olympijské hry 2024 se mohou pyšnit disciplínou, ze které mají radost především tanečníci. Premiéru v Paříži bude mít Breaking. Olympijské hry jsou vždy sportovní událostí roku, ty letošní mají ale pro všechny tanečníky speciální význam. V Paříži se totiž bude poprvé v historii olympijských her i tancovat, a to konkrétně Breaking (B-Boying). Dnešní článek […] Článek Olympijské hry a Breaking: Co byste o tancování v Paříži měli vědět vyšel na tanečním blogu 331 Dance Studia Olomouc.