Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-04-09 13:30:01

Predator: Killer of Killers v prvním traileru, bojovat se bude napříč historickými epochami

Animovaný snímek Predator: Killer of Killers se představuje v prvním traileru Ten ukazuje souboj predátora napříč lidskými dějinami Film bude mít premiéru 6. června na streamovacá platformě Disney+ Predátor patří mezi jedny z nejznámějších sci-fi příšer stříbrného plátna. Hned první snímek z roku 1987 se stal kultovní klasikou (ČSFD: 87 procent), nutno podotknout, že především zásluhou Arnolda Schwarzeneggera v hlavní roli. Druhý díl změnil nejen prostředí z reálné džungle na městskou džungli, ale také notně ubral na testosteronu, když se v hlavní roli objevil Danny Glover. I když kritiky byla dvojka přijata poněkud vlažněji (ČSFD: 66 procent), stále se počítá mezi klasiku. Další snímky s mimozemským lovcem už nedopadly tak dobře, obzvláště když se objevil po boku oblíbenějšího vetřelce, což změnil až tři roky starý snímek Predátor: Kořist (ČSFD: 74 procent). Přečtěte si celý článek Predator: Killer of Killers v prvním traileru, bojovat se bude napříč historickými epochami

Čas načtení: 2025-04-09 09:48:25

Nový Predátor loví vikingy, samuraje i piloty ve druhé světové válce. Pusťte si trailer neobvyklé novinky

Je tu trailer na animovaný počin Predator: Killer of Killers, který ukáže mimozemský lov ve třech obdobích lidských dějin. Článek Nový Predátor loví vikingy, samuraje i piloty ve druhé světové válce. Pusťte si trailer neobvyklé novinky se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2025-06-02 10:30:09

Disney+ v červnu: vybrali jsme to nejlepší z novinek, které teď frčí

Máme tady další měsíc a s ním i náš přehled toho nejzajímavějšího, co se v jeho průběhu objeví na streamovací platformě Disney+. Tentokrát se diváci mohou těšit třeba na čtvrté pokračování seriálu Medvěd, nový seriál z komiksového světa Marvelu s názvem Ironheart, dokumentární snímek legendy žánru Oceán s Davidem Attenboroughem nebo animovaný film Predátor: Zabiják zabijáků. Přečtěte si celý článek Disney+: vybíráme nejlepší seriálové a filmové premiéry (6/2025)

Čas načtení: 2025-01-16 10:30:44

Nový Zaklínač je za rohem. Další animovaný film má oficiální datum vydání

Premiéra filmu Zaklínač: Sirény z hlubin je plánovaná na 11. únor 2025 Hlavní zápletka bude kolem záhadných útoků na pobřežní obce Studio předchozího animovaného filmu přineslo vizuálně úchvatné animace  Tento nový příběh nás znovu zavede do světa, kde na každém rohu číhá nebezpečí. Geralt z Rivie, kterému hlas opět propůjčuje Doug Cockle, je povolán do přímořských vesnic, kde dochází k brutálním útokům. Po jeho boku nebude chybět Marigold, známý bard a věčný optimista, jehož nezapomenutelný hlas opět oživí Joey Batey, známý ze seriálu. Přečtěte si celý článek Nový Zaklínač je za rohem. Další animovaný film má oficiální datum vydání

Čas načtení: 2022-01-17 18:00:23

Nejvíce nominací na Českého lva získaly shodně filmy Okupace a Zátopek

Český lev zná nominace za rok 2021, výsledky hlasování zveřejnila Česká filmová a televizní akademie (ČFTA). Při 29. ročníku Českého lva Nejvíce jich získaly filmy Okupace a Zátopek, dobře si vedly také filmy Muž se zaječíma ušima, Atlas ptáků a Chyby. Již podruhé byly otevřeny další kategorie i pro televizní projekty a stejně tak podruhé soutěží samostatně animované a krátké filmy. Hned několik nominací tak získal animovaný film Moje slunce Mad a s velkým počtem nominací skončila také televizní minisérie Božena. V klání o sošku Českého lva v 19 statutárních kategoriích se v závěrečném hlasování utká celkem 25 titulů. Shodně třináct nominací získaly životopisné drama Zátopek režiséra, spoluproducenta a spoluautora scénáře Davida Ondříčka a debut režiséra Michala Nohejla Okupace, tragikomické drama z období normalizace. Jedenáct nominací získala fantaskní komedie Martina Šulíka Muž se zaječíma ušima, film o spisovateli, jemuž náhlý sled událostí otočí život vzhůru nohama. Devíti nominacemi se může pochlubit Atlas ptáků, sonda do komplikovaných rodinných vztahů a světa komunikačních technologií, jehož režisérem je Olmo Omerzu. Osm nominací si vysloužily Chyby, romantické drama režiséra Jana Prušinovského o vyrovnávání se s vlastní minulostí. S pěti nominacemi nastupuje do závěrečného klání televizní cyklus režisérky Lenky Wimmerové Božena o první velké české spisovatelce Boženě Němcové a čtyři nominace získal mezinárodně ceněný animovaný film Michaely Pavlátové Moje slunce Mad, poeticky vyprávějící příběh Češky provdané do Kábulu. V kategorii nejlepší celovečerní hraný film za rok 2021 jsou nominovány filmy: Atlas ptáků (producent Jiří Konečný), Chyby (producenti Ondřej Zima, Jan Prušinovský, Zuzana Mistríková, Ľubica Orechovská), Muž se zaječíma ušima (producenti Rudolf Biermann, Martin Šulík), Okupace (producenti Jan Hlavsa, Julie Žáčková) a Zátopek (producenti Kryštof Mucha, David Ondříček). Sošku Českého lva za nejlepší dokumentární film si mohou odnést autoři snímků Jednotka intenzivního života (režie Adéla Komrzý, producentka Pavla Janoušková Kubečková), Láska pod kapotou (režie Miro Remo, producenti Vít Janeček, Miro Remo), Nebe (režie Tomáš Etzler a Adéla Špaljová, producent Jan Macola), Nová šichta (režie Jindřich Andrš, producenti Augustina Micková, Miloš Lochman, Karel Chvojka) nebo Sny o toulavých kočkách (režie David Sís, producenti Vít Bělohradský, Kateřina Bělohradská). Během nominační tiskové konference cen ČFTA byli 17. ledna vyhlášeni i vítězové nestatutárních cen Českého lva. Cena za nejlepší filmový plakát putovala do rukou Aleše Najbrta, Jakuba Spurného a Julie Vrabelové, autorů plakátu pro film Zátopek. David Ondříček si za stejný film odnesl i Cenu filmových fanoušků, kterou uděluje ČFTA ve spolupráci s filmovým portálem ČSFD.cz. Sošku Českého lva pro nejlepší herečku v hlavní roli si letos může odnést Alena Mihulová za film Atlas ptáků, Anna Kameníková za titulní roli v sérii Božena, Pavla Gajdošíková za film Chyby, Eliška Křenková za výkon ve filmu Marťanské lodě nebo Martha Issová za film Zátopek. V kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli se na Českého lva mohou těšit: Eliška Křenková, tentokrát za roli ve filmu Atlas ptáků, Eva Hacurová za film Chyby, Denisa Barešová, která hrála v seriálu Kukačky, Zuzana Mauréry za roli ve snímku Muž se zaječíma ušima a Antonie Formanová za film Okupace. V kategorii nejlepší herec v hlavní roli získali nominace Miroslav Donutil za film Atlas ptáků, Jan Jankovský za hlavní roli ve filmu Chyby, Miroslav Krobot za Muže se zaječíma ušima, Martin Pechlát za titulní roli ve filmu Okupace a Václav Neužil za životopisný snímek Zátopek. O Českého lva ve vedlejší roli za rok 2021 se utkají: Martin Pechlát s rolí ve filmu Atlas ptáků, Oldřich Kaiser, který hrál ve filmu Muž se zaječíma ušima, Otakar Brousek z filmu Okupace, Hynek Čermák, jenž zaujal v televizní minisérii Případ Roubal, a Robert Mikluš s rolí ve filmu Zátopek. Českého lva za nejlepší režii obdrží některý z následujících tvůrců: Olmo Omerzu za Atlas ptáků, Jan Prušinovský za film Chyby, Martin Šulík za film Muž se zaječíma ušima, debutující Michal Nohejl za Okupaci nebo David Ondříček za Zátopka. Známy jsou také nominace v kategorii nejlepší televizní film nebo minisérie. Sošku Českého lva tak mohou v březnu získat psychologické drama Amerikánka uváděné na platformě filmnazivo.cz (hlavní tvůrce a producent Viktor Tauš), minisérie Božena České televize (hlavní producent Michal Reitler, hlavní tvůrce Lenka Wimmerová) a Případ Roubal z produkce Voyo / TV Nova (hlavní producenti Pavel Berčík, Ondřej Zima, Michael Bütow, hlavní tvůrce Tereza Kopáčová). O Českého lva za nejlepší televizní seriál letos budou usilovat Kukačky (hlavní producenti Filip Bobiňski, Petr Šizling, Jan Lekeš, hlavní tvůrce Biser A. Arichtev), Ochránce (hlavní producent Michal Reitler, hlavní tvůrci Tereza Kopáčová, Tomáš Feřtek a Matěj Podzimek) a Zločiny Velké Prahy (hlavní producent Jan Lekeš, hlavní tvůrce Jaroslav Brabec), vše z produkce České televize. Letos podruhé bude Český lev udělen samostatně v kategoriích animovaný a krátký film. Lví sošku za nejlepší animovaný film tak může získat Moje slunce Mad režisérky a výtvarnice Michaely Pavlátové, Myši patří do nebe režisérů a výtvarníků Denisy Grimmové a Jana Bubeníčka a výtvarníka Jana Kurky nebo snímek Rudé boty režisérky a výtvarnice Anny Podskalské. Tři filmy se utkají v kategorii nejlepší krátký film: Milý tati režisérky Diany Cam Van Nguyenové, Poslední den patriarchátu Olma Omerzu a Příběh hrůzostrašné Eliz, režírovaný společně Eliškou Kováříkovou a Adamem Struhalou. ČFTA vyhlásila také pětici nominací na nestatutární Cenu Magnesia za nejlepší studentský́ film, udělovanou ve spolupráci s Mattoni 1873 a Státním fondem kinematografie. Mohou ji získat filmaři na začátku své kariéry za krátké filmy Dřevo na příští zimu (režie Karel Šindelář), Ještě nespíš? (režie David Payne), Postup práce (režie Lun Sevnik) a snímek Milý tati (režie Diana Cam Van Nguyen), který získal nominaci i v kategorii nejlepší krátký film, a animovaný snímek Anny Podskalské Rudé boty, jenž také obsadil jednu z nominací v kategorii Nejlepší animovaný film.   29. ČESKÝ LEV – NOMINACE   NEJLEPŠÍ CELOVEČERNÍ HRANÝ FILM Atlas ptáků – producent Jiří Konečný Chyby – producenti Ondřej Zima, Jan Prušinovský, Zuzana Mistríková, Ľubica Orechovská Muž se zaječíma ušima – producenti Rudolf Biermann, Martin Šulík Okupace – producenti Jan Hlavsa, Julie Žáčková Zátopek – producenti Kryštof Mucha, David Ondříček   NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM Jednotka intenzivního života – režie Adéla Komrzý – producentka Pavla Janoušková Kubečková Láska pod kapotou – režie Miro Remo – producenti Vít Janeček, Miro Remo Nebe – režie Tomáš Etzler, Adéla Špaljová – producent Jan Macola Nová šichta – režie Jindřich Andrš – producenti Augustina Micková, Miloš Lochman, Karel Chvojka Sny o toulavých kočkách – režie David Sís – producenti Vít Bělohradský, Kateřina Bělohradská   NEJLEPŠÍ REŽIE Atlas ptáků – Olmo Omerzu Chyby – Jan Prušinovský Muž se zaječíma ušima – Martin Šulík Okupace – Michal Nohejl Zátopek – David Ondříček   NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI Atlas ptáků – Alena Mihulová Božena – Anna Kameníková Chyby – Pavla Gajdošíková Marťanské lodě – Eliška Křenková Zátopek – Martha Issová   NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI Atlas ptáků – Miroslav Donutil Chyby – Jan Jankovský Muž se zaječíma ušima – Miroslav Krobot Okupace – Martin Pechlát Zátopek – Václav Neužil   NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI Atlas ptáků – Eliška Křenková Chyby – Eva Hacurová Kukačky – Denisa Barešová Muž se zaječíma ušima – Zuzana Mauréry Okupace – Antonie Formanová   NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI Atlas ptáků – Martin Pechlát Muž se zaječíma ušima – Oldřich Kaiser Okupace – Otakar Brousek Případ Roubal – Hynek Čermák Zátopek – Robert Mikluš   NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ Chyby – Roman Vojkůvka Moje slunce Mad – Ivan Arsenjev Muž se zaječíma ušima – Marek Leščák, Martin Šulík Okupace – Marek Šindelka, Vojtěch Mašek Zátopek – David Ondříček, Alice Nellis, Jan P. Muchow   NEJLEPŠÍ KAMERA Atlas ptáků – Lukáš Milota Lidi krve – Jakub Halousek Muž se zaječíma ušima – Martin Štrba Okupace – Jan Baset Střítežský Zátopek – Štěpán Kučera   NEJLEPŠÍ STŘIH Atlas ptáků – Jana Vlčková Chyby – Michal Böhm Láska pod kapotou – Šimon Hájek Okupace – Petr Turyna Zátopek – Jarosław Kamiński   NEJLEPŠÍ ZVUK Atlas ptáků – Pavel Rejholec, Viktor Ekrt Moje slunce Mad – Jan Čeněk, Régis Diebold Muž se zaječíma ušima – Pavel Rejholec, Viktor Ekrt Okupace – Sandra Klouzová, David Titěra, Roman Sečkař Zátopek – Pavel Rejholec, Jakub Čech   NEJLEPŠÍ HUDBA Amerikánka – Petr Ostrouchov Moje slunce Mad – Evgueni Galperine, Sacha Galperine Myši patří do nebe – Krzysztof A. Janczak Okupace – La Petite Sonja, Hank J. Manchini Zátopek – Beata Hlavenková   NEJLEPŠÍ SCÉNOGRAFIE Božena – Petr Kunc Kryštof – Milan Býček Muž se zaječíma ušima – František Lipták Okupace – Tomáš Svoboda Zátopek – Jan Vlasák   NEJLEPŠÍ KOSTÝMY Božena – Katarína Štrbová Bieliková Muž se zaječíma ušima – Katarína Hollá Okupace – Josefina Bakošová Zátopek – Kateřina Štefková Zločiny Velké Prahy – Simona Rybáková   NEJLEPŠÍ MASKY  Božena – Martin Valeš Chyby – Jana Bílková Muž se zaječíma ušima – Martin Jankovič, Katarína Horská Okupace – Jana Dopitová Zátopek – Jana Dopitová     NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ FILM NEBO MINISÉRIE Amerikánka – hlavní producent Viktor Tauš – hlavní tvůrce Viktor Tauš Božena – hlavní producent Michal Reitler – hlavní tvůrce Lenka Wimmerová Případ Roubal – hlavní producenti Pavel Berčík, Ondřej Zima, Michael Bütow – hlavní tvůrce Tereza Kopáčová   NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ SERIÁL Kukačky – hlavní producenti Filip Bobiňski, Petr Šizling, Jan Lekeš – hlavní tvůrce Biser A. Arichtev Ochránce – hlavní producent Michal Reitler – hlavní tvůrci Tereza Kopáčová, Tomáš Feřtek,                   Matěj Podzimek Zločiny Velké Prahy – hlavní producent Jan Lekeš – hlavní tvůrce Jaroslav Brabec   NEJLEPŠÍ ANIMOVANÝ FILM Moje slunce Mad – režie, výtvarník Michaela Pavlátová – producenti Kateřina Černá, Petr Oukropec Myši patří do nebe – režie Denisa Grimmová, Jan Bubeníček – producenti Vladimír Lhoták, Alexandre Charlet – výtvarníci Denisa Grimmová, Jan Bubeníček, Jan Kurka Rudé boty – režie, výtvarník Anna Podskalská – producentka Mária Môťovská   NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM Milý tati – režie Diana Cam Van Nguyen – producentka Karolína Davidová Poslední den patriarchátu – režie Olmo Omerzu – producenti Rok Biček, Jiří Konečný Příběh hrůzostrašné Eliz – režie Eliška Kováříková, Adam Struhala – producenti Barbora Skoumalová, Miloš Lochman   CENA MAGNESIA ZA NEJLEPŠÍ STUDENTSKÝ FILM – nestatutární cena Dřevo na příští zimu – režie Karel Šindelář Ještě nespíš? – režie David Payne Milý tati – režie Diana Cam Van Nguyen Postup práce – režie Lun Sevnik Rudé boty – režie Anna Podskalská   PŘEHLED POČTŮ NOMINACÍ (ve statutárních kategoriích) Okupace – 13 nominací Zátopek – 13 nominací Muž se zaječíma ušima – 11 nominací Atlas ptáků – 9 nominací Chyby – 8 nominací Božena – 5 nominací Moje slunce Mad – 4 nominace Amerikánka – 2 nominace Kukačky – 2 nominace Láska pod kapotou – 2 nominace Myši patří do nebe – 2 nominace Případ Roubal – 2 nominace Zločiny Velké Prahy – 2 nominace Jednotka intenzivního života – 1 nominace Kryštof – 1 nominace Lidi krve – 1 nominace Marťanské lodě – 1 nominace Milý tati – 1 nominace Nebe – 1 nominace Nová šichta – 1 nominace Ochránce – 1 nominace Poslední den patriarchátu – 1 nominace Příběh hrůzostrašné Eliz – 1 nominace Rudé boty – 1 nominace Sny o toulavých kočkách – 1 nominace   JIŽ UDĚLENÉ CENY   NEJLEPŠÍ FILMOVÝ PLAKÁT – nestatutární cena Zátopek – Aleš Najbrt, Jakub Spurný, Julie Vrabelová – oceněný plakát Atlas ptáků – Konstantinos Fragkoulis, Adéla Turková Moje slunce Mad – Jan Poukar, Michaela Pavlátová Okupace – Jindřich Hoch Vlci na hranicích – Jan Němec   CENA FILMOVÝCH FANOUŠKŮ – nestatutární cena Zátopek – David Ondříček (oceněný režisér)   Hlasování o nominacích ve všech kategoriích 29. ročníku ocenění Český lev probíhalo od 1. prosince 2021 do 9. ledna 2022. Celkem 184 akademiků vybíralo z 84 hraných, dokumentárních, animovaných a krátkých filmů i televizních děl. Udílení cen se uskuteční v přímém přenosu České televize na ČT1 5. března od 20.10 hodin z pražského Rudolfina. Večerem diváky provede poprvé moderátor Jiří Havelka. Více informací na www.ceskylev.cz. Ve spolupráci s DAFilms.cz připravuje ČFTA tradiční přehlídku nominovaných filmů aktuálního ročníku Českých lvů. Vybrané filmy bude možné zhlédnout on-line na DAFilms.cz. Od 21. února nabídne DAFilms.cz streamované moderované rozhovory s nominovanými tvůrci.

Čas načtení: 2021-01-18 14:34:02

Nejvíce nominací na Českého lva mají filmy Krajina ve stínu, Havel a Šarlatán

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) oznámila 18. ledna nominace pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a krátkých filmech i televizních dílech, které splnily statut cen Český lev. Nejvíce nominací získaly s takřka vyrovnaným počtem filmy Krajina ve stínu, Havel a Šarlatán. Od letošního ročníku se nově otevřely další kategorie i televizním projektům a díky tomu tak například minisérie Herec získala sedm nominací. ČFTA vyhlásila poprvé také kategorie pro animovaný a krátký film, které v nominacích s převahou ovládla nastupující generace filmařů z řad studentů. O sošku Českého lva v 19 statutárních kategoriích se tak bude ucházet v závěrečném hlasování 27 titulů. Hlasování o nominacích ve všech kategoriích 28. ročníku ocenění Český lev probíhalo od 1. prosince 2020 do 10. ledna 2021. Akademici hodnotili 21 hraných celovečerních filmů, sedm animovaných a 18 krátkých filmů, dále 14 dokumentárních filmů vybraných předvýběrovou komisí sestavenou ze členů akademie a 10 televizních děl. Z filmové produkce loňského roku nejvíce akademiky zaujal s 15 nominacemi filmové drama Bohdana Slámy Krajina ve stínu, které je kronikou malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Po 14 nominacích shodně získal film režiséra Slávka Horáka Havel inspirovaný životem Václava Havla a příběh vyprávějící osud léčitele Jana Mikoláška Šarlatán režisérky Agnieszky Holland. Úspěšně si vedla také televizní minisérie Herec v režii Petera Bebjaka a snímek Modelář Petra Zelenky, které získaly od akademiků po sedmi nominacích. V kategorii nejlepší celovečerní film za rok 2020 jsou nominovány filmy: Havel (producent Slávek Horák), Krajina ve stínu (producenti Martin Růžička, Jindřich Motýl), Modelář (producenti Petr Zelenka, Martin Sehnal), Šarlatán (producenti Šárka Cimbalová, Kevan Van Thompson) a Žáby bez jazyka (producenti Viktor Schwarcz, Mira Fornay). Sošku Českého lva za nejlepší dokumentární film si mohou odnést snímky Alchymická pec (režie Jan Daňhel, Adam Oľha, producenti Pavla Kallistová, Zuzana Mistríková, Ľubica Orechovská, Jan Švankmajer, Jaromír Kallista), Kdo jinému jámu – Rudolf Slánský (režie Martin Vadas, producentka Alena Müllerová), Můj otec Antonín Kratochvíl (režie Andrea Sedláčková, producent Martin Hůlovec), Postiženi muzikou (režie Radovan Síbrt, producenti Alžběta Karásková, Karel Poupě), V síti (režie Barbora Chalupová, Vít Klusák, producenti Vít Klusák a Filip Remunda). Na tiskové konferenci ČFTA 18. ledna byli ohlášeni i vítězové nestatutárních cen Českého lva. Cena za nejlepší filmový plakát putovala do rukou Jana Poukara za výtvarný návrh pro film Krajina ve stínu. Cenu filmových fanoušků, kterou uděluje ČFTA ve spolupráci s CSFD.cz, si odnesl snímek V síti režisérů Barbory Chalupové a Víta Klusáka. Sošku Českého lva pro nejlepší herečku v hlavní roli mohou získat: Jana Plodková za film Bábovky, Anna Geislerová za roli ve filmu Havel, Jenovéfa Boková za výkon v minisérii Herec, Magdaléna Borová za roli ve filmu Krajina ve stínu a Tereza Těžká za dokumentární film V síti. V kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli akademiky nejvíce zaujaly: Barbora Seidlová ve filmu Havel, Elizaveta Maximová v minisérii Herec, Barbora Poláková a Petra Špalková v Krajině ve stínu a Jaroslava Pokorná ve filmu Šarlatán. V kategorii nejlepší herec v hlavní roli byli do druhého kola nominováni: Viktor Dvořák za hlavní roli ve filmu Havel, Jan Cina za minisérii Herec, Csongor Kassai za Krajinu ve stínu, Kryštof Hádek za film Modelář a Ivan Trojan za snímek Šarlatán. Nominace pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za rok 2020 získali: Martin Hofmann za film Havel, Stanislav Majer za Krajinu ve stínu, Jiří Mádl za snímek Modelář a Juraj Loj a Josef Trojan za role ve filmu Šarlatán. Českého lva za nejlepší režii si mohou odnést Slávek Horák za film Havel, Bohdan Sláma za Krajinu ve stínu, Petr Zelenka za Modeláře, Agnieszka Holland za Šarlatána a Mira Fornay za režii filmu Žáby bez jazyka. Zveřejněny i nominace v kategorii nejlepší televizní film nebo minisérie. O sošku Českého lva tak budou letos usilovat televizní minisérie Herec v režii Petera Bebjaka, Stockholmský syndrom režiséra Dana Svátka a televizní film Veterán Jana Hřebejka z produkce České televize. Českého lva za nejlepší televizní seriál může získat Místo zločinu Ostrava v režii Dana Wlodarczyka, Jiřího Chlumského a Jana Hřebejka, Zrádci režisérů Viktora Tauše a Matěje Chlupáčka z produkce České televize nebo seriál Specialisté tvůrců Heike Richter-Karsty a Michaela Bütowa vytvořený televizí Nova. ČFTA také 18. ledna vyhlásila pětici nominací na nestatutární Cenu Magnesia za nejlepší studentský́ film, kterou mohou získat začínající filmaři za krátké filmy Anatomie českého odpoledne – Adam Martinec, Hranice – Damián Vondrášek, Musí to být bolestivý – David Semler, Pripyat Piano – Eliška Cílková a za animovaný film Jsme si o smrt blíž Bára Anna Stejskalová. Snímky Anatomie českého odpoledne, Hranice a Pripyat Piano poustoupily rovněž do nominací v nové kategorii nejlepší krátký film a snímek Jsme si o smrt blíž získal nominaci rovněž v nové kategorii nejlepší animovaný film. Ceremoniál předávání výročních cen České filmové a televizní akademie, které symbolizují sošky Českého lva, proběhne v sobotu 6. března 2021 od 20.10 hodin v přímém přenosu na ČT1 z pražského Rudolfina. Moderátorem večera bude již potřetí herec Václav Kopta. Průběh večera bude opět řídit trio Marek Najbrt, režijní supervizor, Michael Čech, režisér slavnostního večera, a scénograf Martin Chocholoušek. Ve spolupráci s DaFilms.cz připravuje ČFTA tradiční přehlídku nominovaných filmů aktuálního ročníku Českých lvů. Vybrané filmy bude možné zhlédnout on-line na DAFilms.cz od 1. do 14. března.   NOMINACE NEJLEPŠÍ CELOVEČERNÍ FILM Havel – producent Slávek Horák Krajina ve stínu – producenti Martin Růžička, Jindřich Motýl Modelář – producenti Petr Zelenka, Martin Sehnal                                           Šarlatán – producenti Šárka Cimbalová, Kevan Van Thompson Žáby bez jazyka – producenti Viktor Schwarcz, Mira Fornay   NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM Alchymická pec – režie Jan Daňhel, Adam Oľha – producenti Pavla Kallistová, Zuzana Mistríková, Ľubica Orechovská, Jan Švankmajer, Jaromír Kallista Kdo jinému jámu – Rudolf Slánský – režie Martin Vadas – producentka Alena Müllerová Můj otec Antonín Kratochvíl – režie Andrea Sedláčková – producent Martin Hůlovec Postiženi muzikou – režie Radovan Síbrt – producenti Alžběta Karásková, Karel Poupě V síti – režie Barbora Chalupová, Vít Klusák – producenti Vít Klusák, Filip Remunda   NEJLEPŠÍ REŽIE Havel – Slávek Horák Krajina ve stínu – Bohdan Sláma Modelář – Petr Zelenka Šarlatán – Agnieszka Holland Žáby bez jazyka – Mira Fornay   NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI Bábovky – Jana Plodková Havel – Anna Geislerová Herec – Jenovéfa Boková Krajina ve stínu – Magdaléna Borová V síti – Tereza Těžká   NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI Havel – Viktor Dvořák Herec – Jan Cina Krajina ve stínu – Csongor Kassai Modelář – Kryštof Hádek Šarlatán – Ivan Trojan   NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI Havel – Barbora Seidlová Herec – Elizaveta Maximová Krajina ve stínu – Barbora Poláková Krajina ve stínu – Petra Špalková Šarlatán – Jaroslava Pokorná   NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI Havel – Martin Hofmann Krajina ve stínu – Stanislav Majer Modelář – Jiří Mádl Šarlatán – Juraj Loj Šarlatán – Josef Trojan   NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ Havel – Slávek Horák, Rudolf Suchánek Herec – Petr Bok, Pavel Gotthard Krajina ve stínu – Ivan Arsenjev Modelář – Petr Zelenka Šarlatán – Marek Epstein   NEJLEPŠÍ KAMERA Havel – Jan Šťastný Herec – Martin Žiaran Krajina ve stínu – Diviš Marek Modelář – Alexander Šurkala Šarlatán – Martin Štrba   NEJLEPŠÍ STŘIH Havel – Vladimír Barák Herec – Marek Kráľovský Krajina ve stínu – Jan Daňhel Modelář – Vladimír Barák Šarlatán – Pavel Hrdlička   NEJLEPŠÍ ZVUK Bourák – Jiří Klenka FREM – Dominik Dolejší Havel – Viktor Prášil, Pavel Rejholec Krajina ve stínu – Marek Poledna Šarlatán – Radim Hladík jr.   NEJLEPŠÍ HUDBA Bourák – Roman Holý Havel – Petr Malásek Krajina ve stínu – Jakub Kudláč Šarlatán – Antoni Komasa-Łazarkiewicz Zrádci – Petr Ostrouchov   NEJLEPŠÍ SCÉNOGRAFIE Cesta do nemožna – Noro Držiak, Milan Ondruch, Martin Máj, Jan Kolegar Havel – Vladimír Hruška Krajina ve stínu – Jan Pjena Novotný Marie Terezie II – Martin Kurel Šarlatán – Milan Býček   NEJLEPŠÍ KOSTÝMY Bourák – Tereza Kučerová Havel – Natálie Steklová Krajina ve stínu – Zuzana Bambušek Krejzková Marie Terezie II – Ján Kocman Šarlatán – Katarína Štrbová Bieliková   NEJLEPŠÍ MASKY Bourák – Jana Bílková Havel – Adriana Bartošová, René Stejskal Krajina ve stínu – Lukáš Král Marie Terezie II – Barbara Kichi Šarlatán – René Stejskal, Gabriela Poláková   NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ FILM NEBO MINISÉRIE Herec – hlavní producenti Rastislav Šesták, Peter Bebjak, Kateřina Ondřejková – hlavní tvůrce Peter Bebjak Stockholmský syndrom – hlavní producentka Kateřina Ondřejková – hlavní tvůrce Dan Svátek Veterán – hlavní producent Jiřina Budíková – hlavní tvůrce Jan Hřebejk   NEJLEPŠÍ TELEVIZNÍ SERIÁL Místo zločinu Ostrava – hlavní producenti Jan Lekeš, Martin Froyda – hlavní tvůrci Dan Wlodarczyk, Jiří Chlumský, Jan Hřebejk Specialisté – hlavní producenti Rastislav Šesták, Bernd Alexa – hlavní tvůrci Heike Richter-Karst, Michael Bütow Zrádci – hlavní producenti Viktor Tauš, Jan Lekeš – hlavní tvůrci Viktor Tauš, Matěj Chlupáček   NEJLEPŠÍ ANIMOVANÝ FILM Barevný sen – režisér, producent, výtvarník Jan Balej Jsme si o smrt blíž – režie Bára Anna Stejskalová – producenti Jakub Košťál, Vratislav Šlajer – výtvarník Bára Anna Stejskalová Mlsné medvědí příběhy – režie Kateřina Karhánková, Alexandra Májová – producentka Barbora Příkaská – výtvarník Filip Pošivač   NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM Anatomie českého odpoledne – režie Adam Martinec – producent Matěj Paclík Hranice – režie Damián Vondrášek – producentka Martina Netíková Pripyat Piano – režie Eliška Cílková – producent Jindřich Andrš   CENA MAGNESIA ZA NEJLEPŠÍ STUDENTSKÝ FILM – nestatutární cena Anatomie českého odpoledne – režie Adam Martinec Hranice – režie Damián Vondrášek Jsme si o smrt blíž – režie Bára Anna Stejskalová Musí to být bolestivý – režie David Semler Pripyat Piano – režie Eliška Cílková   NEJLEPŠÍ FILMOVÝ PLAKÁT – nestatutární cena Krajina ve stínu – Jan Poukar – oceněný plakát FREM – Adéla Valha Vorbová Havel – Jan Poukar Můj otec Antonín Kratochvíl – Radka Beránková Šarlatán – Rudolf Havlík, Marcela Šedivá   CENA FILMOVÝCH FANOUŠKŮ – nestatutární cena V síti – Barbora Chalupová, Vít Klusák (ocenění režiséři)   PŘEHLED POČTŮ NOMINACÍ (celovečerní hrané a dokumentární filmy a televizní projekty) Krajina ve stínu – 15 nominací Havel – 14 nominací Šarlatán – 14 nominací Herec – 7 nominací Modelář – 7 nominací Bourák – 4 nominace Marie Terezie II – 3 nominace Bábovky – 1 nominace V síti – 2 nominace Zrádci – 2 nominace Žáby bez jazyka – 2 nominace Alchymická pec – 1 nominace Cesta do nemožna – 1 nominace FREM – 1 nominace Kdo jinému jámu – Rudolf Slánský – 1 nominace Místo zločinu Ostrava – 1 nominace Můj otec Antonín Kratochvíl – 1 nominace Postiženi muzikou – 1 nominace Specialisté – 1 nominace Stockholmský syndrom – 1 nominace Veterán – 1 nominace {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-06-20 18:59:36

Historický úspěch: v hlavní soutěži v Annecy získal Cenu poroty film Moje slunce Mad

Režisérka Michaela Pavlátová byla oceněna na největším a nejprestižnějším festivalu animovaných filmů ve francouzském Annecy, kde v hlavní soutěži získala Cenu poroty za film Moje slunce Mad. Český film byl v Annecy v hlavní soutěži naposledy uveden před 28 lety. Pavlátové majoritně český celovečerní animovaný snímek vypráví příběh mladé Češky, která opouští Prahu, aby se v Kábulu vdala za svého milovaného spolužáka Nazira. Režisérka Pavlátová, královna české animace, nyní v Annecy navázala na svůj úspěch z roku 2012. Tehdy si odnesla cenu za krátkometrážní snímek Tramvaj. Zatímco před devíti lety pobavila Pavlátová v Annecy groteskou líčící erotické fantazie řidičky tramvaje, tentokrát uspěla s citlivou rodinnou story z exotického prostředí na motivy knihy Frišta novinářky Petry Procházkové. Česko-francouzsko-slovenský film Moje slunce Mad vypráví příběh Heleny, která pod jménem Herra začíná v exotickém kábulském prostředí novou životní etapu. K vysněné budoucnosti však nevede až tak jednoduchá cesta, ne všichni mají totiž tak velké srdce jako manžel hlavní hrdinky. Zatímco Herra hledá v novém světě svoje místo, do jejího života nečekaně vstoupí citlivý chlapec jménem Mad. Ukazuje se, že štěstí si člověka může najít v situacích, kde by je nejméně čekal. Hlas hlavní hrdince propůjčila Zuzana Stivínová, která zvládla svou roli také v mezinárodní jazykové verzi, kde střídá český jazyk a jazyk darí. Nazira v českém znění namluvil Hynek Čermák. Mezi dalšími pak diváci uslyší Janu Plodkovou, Ivana Trojana nebo Miroslava Krobota. Režisérka, výtvarnice a animátorka Michaela Pavlátová za své filmy obdržela řadu ocenění včetně nominace na Oscara a Zlatého medvěda v Berlíně. V současné době vede Katedru animace na FAMU v Praze a pod jejím vedením se studentům této katedry dostala řada ocenění - za všechny například studentský Oscar pro Darju Kaščejovovou za animovaný film Dcera. Pavlátové aktuálně oceněný animovaný snímek Moje slunce Mad uvede do českých kin na podzim tohoto roku společnost Aerofilms. Producenty snímku jsou Kateřina Černá a Petr Oukropec ze společnosti Negativ, která už slavila mezinárodní úspěch s animovaným filmem Alois Nebel. Koproducentem v České republice je Česká televize a nimační studio Alkay. Film podpořil Státní fond kinematografie. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-10-01 11:52:09

Filmové ceny Zlatý ledňáček získaly snímky Budiž světlo či Beze stopy

Letošní 33. ročník filmového festivalu Finále Plzeň, který se konal od 25. do 30. září, byl slavnostně zakončen udělením cen Zlatý ledňáček. Nejlepším filmem byl vyhlášen slovenský snímek Budiž světlo, nejlepším televizním filmem snímek Beze stopy Od České televize. Přinášíme vám kompletní přehled všech oceněných děl. O Zlatého ledňáčka se letos ucházelo devět snímků v kategorii Hraný a animovaný celovečerní film, osm dokumentárních snímků, sedm projektů v soutěžní sekci TV a internetová tvorba – seriály a šest v TV a internetová tvorba – film a minisérie. V soutěži o Zlatého ledňáčka studentských krátkometrážních snímků soutěžilo šest děl.   Zlatý ledňáček za nejlepší celovečerní hraný nebo animovaný film Budiž světlo (režie: Marko Škop, producent: Artileria – Marko Škop, Ján Meliš, Negativ – Petr Oukropec, Pavel Strnad) Vyjádření poroty: „Porota se jednomyslně rozhodla ocenit tento film, protože nás zaujal velkým smyslem pro lidskost a také způsobem, jakým zpracovává podtón nacionalismu, což je podle našeho názoru důležité a relevantní téma, které bychom v dnešní době měli zkoumat. Film se vypořádává s mnoha komplexními vrstvami společnosti, také nás ohromily působivé výkony a jemné a zároveň efektní vyprávění, do kterého jsme byli osobně vtaženi.“   Zlatý ledňáček za nejlepší dokumentární film Sólo (režie: Artemio Benki, producent: Artcam Films – Artemio Benki, Petra Oplatková) Vyjádření poroty: Krásně intimní a jemně vykreslený portrét nadaného klavíristy, který se snaží vyrovnat s realitou a zvládnout cestu z psychiatrické léčebny zpět do života. Tento dokument přesahuje typické filmové přístupy k problémům v oblasti duševního zdraví. S pozoruhodnou otevřeností nám hlavní hrdina přibližuje své zkušenosti a vyjadřuje hlubokou moudrost o stavu lidstva. Kromě osobního příběhu protagonisty zkoumáme hranice křehké společnosti, která měří své občany podle vnějšího úspěchu.   Zlatý ledňáček za nejlepší televizní a internetový projekt v kategorii „seriálová tvorba“ #martyisdead: S1:E8 #truestory (režie: Pavel Soukup, producent: Mall TV – Lukáš Záhoř, Milan Kuchynka, Bionaut – Vratislav Šlajer, Jakub Košťál) Vyjádření poroty: „Ocenění bylo uděleno pořadu o problémech, s nimiž se potýká dnešní mládež. Vypráví svůj skutečný varovný příběh kreativním a mimořádně přesvědčivým způsobem, a to ve formátu, který dokonale odpovídá povaze jeho tématu, zvyšuje povědomí o kyberšikaně a ukazuje, jak mrazivě snadné je pro teenagery stát se obětí nebo pachatelem.“   Zlatý ledňáček za nejlepší televizní a internetový projekt v kategorii „film a minisérie“ Beze stopy (režie Vít Karas, producent: Česká televize – Michal Reitler) Vyjádření poroty: „Cena byla udělena univerzálnímu příběhu, který jako by patřil do jiné éry, dokud divák postupně neodhalí celý obraz. V izolovaném prostředí a s vynikajícím obsazením se režisér detailně zabývá řadou současných otázek a vytváří postavy, se kterými se lze ztotožnit a zároveň jsou záhadné.“   Zlatý ledňáček za nejlepší studentský krátkometrážní film Volání divočiny (režie: Karolína Peroutková, producent: FAMU) Vyjádření poroty: „Film nás jednohlasně zaujal autenticitou výpovědí, která o náročných tématech hovoří s respektem, citem, ale i s humorem, který je dětským protagonistům vlastní. Režisérka dokázala z časosběrného materiálu vyskládat dramaturgicky celistvý a silný příběh. Peroutková ve výsledku vychází ze své role pozorovatele a stává se angažovanou participantkou, která možná dokáže změnit jeden mikrosvět a nás ostatní k tomu inspiruje též.“   Ceny studentské poroty Zlatý ledňáček za nejlepší celovečerní hraný nebo animovaný film Vlastníci (režie: Jiří Havelka, producent: CinemArt – Marek Jeníček) Vyjádření studentské poroty: „Vítězem se stává snímek, který je přívětivý pro širokou veřejnost, který dokázal z obyčejného rutinního tématu udělat film celovečerního formátu. Oceňujeme, že film nevznikl jako čistá komedie, nýbrž jako tragikomedie s prvky reálného života. Rádi bychom vyzdvihli, že ačkoli se film odehrává pouze v jedné místnosti, udrží diváka upoutaného celých 100 minut.“   Zlatý ledňáček za nejlepší dokumentární film Kiruna – překrásný nový svět (režie Greta Stocklassa, producent: Analog Vision – Veronika Kührová, Michal Kráčmer)  Vyjádření studentské poroty: „Na tomto snímku si porota váží především velké komplexnosti a osobního přístupu autorů. Dokument sleduje tři, zdánlivě nesouvisející příběhy hlavních protagonistů, které nakonec spojuje téma hledání nového domova/ kulturní identity. Autentický zvuk dokonale vystihuje ponurou atmosféru města na severu Švédska a pečlivý střih rafinovaně napomáhá k celistvosti celého filmu.“    Zlatý ledňáček za nejlepší televizní a internetový projekt v kategorii „seriálová tvorba“ Bez vědomí, díl 4 (režie: Ivan Zachariáš, producent: HBO Europe – Tereza Polachová, Anthony Roots, Steve Matthews) Vyjádření studentské poroty: „Projekt si nás získal svou atmosférou, stylizací doby. Oceňujeme vydání samotného seriálu k výročí Sametové revoluce.“   Zlatý ledňáček za nejlepší televizní a internetový projekt v kategorii „film a minisérie“ Klec (režie: Jiří Strach, producent: Česká televize – Jaroslav Sedláček) Vyjádření studentské poroty: „Projekt nás zaujal pro svoji ojedinělou atmosféru, kvalitní zpracování tématu týkající se seniorů. Zaujalo nás celkové zasazení příběhu do jedné lokace bytu, kde atmosféru podpořil skvěle zpracovaný zvuk.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-06-29 13:10:02

Film Dcera „válcuje“ zahraniční festivaly, patří mezi nejoceňovanější české snímky

Krátký animovaný film Dcera rozšířil počet ocenění z mezinárodních filmových festivalů a po zisku studentského Oscara, nominaci na „dospělého“ Oscara, cenách z Annecy nebo oficiálním výběru na Sundance si během jara a léta připsal ceny z Palm Springs, Lisabonu, Tokia, Stuttgartu, Cambridge, nominaci na prestižní studentskou cenu BAFTA nebo výběr do oficiální sekce festivalu v japonské Hirošimě. Snímek režisérky a výtvarnice Darii Kashcheevy se tak s více než padesátkou tuzemských a zahraničních festivalových úspěchů přiřadil již nyní k historicky nejoceňovanějším českým projektům. „Z filmu Dcera se stal opravdu festivalový fenomén, „rolling stone“, který se po pandemické přestávce valí z kopce dál. Mám radost, že ji na konci srpna uvidí diváci v českých kinech v rámci pásma FAMU v kině. Zároveň už Daria opravdu intenzivně pracuje na svém novém, magisterském filmu. Na Darii oceňuji, že se nevydala stejnou cestou, kterou si vyzkoušela na Dceři, ale má odvahu dále hledat a objevovat,“ říká producent Martin Vandas ze společnosti MAUR Film, která filmy Kashcheevy koprodukuje. „Jsme rádi, že Dcera navázala na šnůru úspěchů před koronavirovou epidemií. Nechci, aby to vyznělo nevděčně, ale když se účastní zahraničního festivalu, tak již vlastně tak trochu čekáme nějaké ocenění,“ uvádí Helena Bezděk Fraňková, ředitelka Státního fondu kinematografie, který film finančně podpořil. Nejnovější cena pro film Dcera dorazila z amerického Palm Springs International Film Festivalu, kde byla porotou vybrána jako Nejlepší studentský animovaný krátký film. V červnu byla nominována také na prestižní cenu BAFTA Student Film Award a do oficiálního výběru prestižního festivalu animovaných filmů v japonské Hirošimě. Květnový festival animovaného filmu Monstra v portugalském Lisabonu udělil Dceři dokonce dvě ceny. Za nejlepší studentský krátký film a Zvláštní cenu od tzv. seniorské poroty. Z festivalu v německém Stuttgartu přibyla cena Young Animation Award a v japonském Tokiu festivalová cena Grand Award. Festival Glas Animation v kalifornském Berkeley ocenil český krátký snímek v kategorii nových talentů. Porota studentského festivalu Watersprite v Cambridge udělila Dceři rovnou tři ceny, a to za film roku, cenu za animaci a cenu za režii. Dlouhodobé úspěchy českých filmařů v oblasti animované a krátké tvorby reflektuje i Česká filmová a televizní akademie (ČFTA), která bude od příštího ročníku nově udělovat samostatnou cenu, Českého Lva, za animovaný a krátký film.

Čas načtení: 2024-07-16 18:00:06

Animovaný Terminátor míří na Netflix. Známe datum premiéry

Netflix připravuje anime adaptaci známého Terminátora Děj se má odehrávat v roce 1997 a opět půjde o záchranu lidstva Na streamovací platformě se objeví už 29. srpna Streamovací gigant Netflix je znám pro svůj pozitivní přístup k japonské animované tvorbě. Na platformě najdete nejen řadu klasik, jako je třeba Cowboy Bebop či One Piece, ale také řadu zajímavých novinek, kupříkladu Cyberpunk: Edgerunners nebo Arcane. Tentokrát chce americká společnost zaujmout především všechny fanoušky devadesátkové klasiky Terminátor, kterou chystá adaptovat právě do podoby anime. První animovaný film o Terminátorovi vypadá ve svém debutovém teaser traileru velmi povedeně. Netflix už zveřejnil první pořádný trailer na snímek Terminátor Zero, který má na svědomí anime studio Production I.G. a který bude k dispozici 29. srpna. Přečtěte si celý článek Animovaný Terminátor míří na Netflix. Známe datum premiéry

Čas načtení: 2025-04-02 20:30:03

Třetí animovaný Spider-Man má datum uvedení do kin. Ještě chvíli si počkáme

Třetí snímek Spider-Man: Beyond the Spider-Verse má konečně datum vydání Bohužel dříve jak za dva roky to nebude Konkrétně se na novinku můžeme těšit 4. června 2027 Když v roce 2018 dorazil do kin animovaný snímek Spider-Man: Paralelní světy (ČSFD: 86 %), patrně nikdo nečekal, že půjde o tak skvělý snímek. Sony zvládlo bravurně převézt komiksové vyznění trochu jiného příběhu o pavoučím muži na filmové plátno, jako se to v minulosti nikomu ještě nepodařilo a zcela po právu sklízelo jedno ocenění za druhým. Pokračování s podtitulem Napříč paralelními světy (ČSFD: 87 %) nastavenou laťku ještě o trochu zvedlo a není proto divu, že se nejeden fanoušek začal těšit na třetí pokračování, známé prozatím pouze pod anglickým označením Beyond the Spider-Verse. Přečtěte si celý článek Třetí animovaný Spider-Man má datum uvedení do kin. Ještě chvíli si počkáme

Čas načtení: 2025-04-09 13:30:01

Predator: Killer of Killers v prvním traileru, bojovat se bude napříč historickými epochami

Animovaný snímek Predator: Killer of Killers se představuje v prvním traileru Ten ukazuje souboj predátora napříč lidskými dějinami Film bude mít premiéru 6. června na streamovacá platformě Disney+ Predátor patří mezi jedny z nejznámějších sci-fi příšer stříbrného plátna. Hned první snímek z roku 1987 se stal kultovní klasikou (ČSFD: 87 procent), nutno podotknout, že především zásluhou Arnolda Schwarzeneggera v hlavní roli. Druhý díl změnil nejen prostředí z reálné džungle na městskou džungli, ale také notně ubral na testosteronu, když se v hlavní roli objevil Danny Glover. I když kritiky byla dvojka přijata poněkud vlažněji (ČSFD: 66 procent), stále se počítá mezi klasiku. Další snímky s mimozemským lovcem už nedopadly tak dobře, obzvláště když se objevil po boku oblíbenějšího vetřelce, což změnil až tři roky starý snímek Predátor: Kořist (ČSFD: 74 procent). Přečtěte si celý článek Predator: Killer of Killers v prvním traileru, bojovat se bude napříč historickými epochami

Čas načtení: 2023-11-24 07:57:59

Netflix natočí hranou předělávku AVATARA. Proč má jen malou šanci na úspěch?

Vzít animák a udělat podle něj hraný film? To už zkusil Disney například s Malou mořskou vílou a vyšla z toho superkorektní sračka, o kterou nikdo nestál. A podobně to dopadlo s Kráskou a zvířetem, Knihou džungli a dalšímy. Proto je zajímavé, že do toho chce jít i Netflix. Přitom sám Netflix s tím má své zkušenosti, předělávka anime Cowboy Bebop s Johnem Cho v hlavní roli putoval hned po premiéře do archivu. Přesto pokračovali s anime One Piece. Jeho hraná verze si vedla mnohem lépe než Cowboy a možná to byl impuls k velmi odvážnému kroku. Natočit hraný Avatar. Konkrétně jde o animovaný seriál Avatar: Poslední vládce větru. Seriál, který se původně vysílal v letech 2005-2008. Ten se odehrává v rozsáhlém a fascinujícím fantasy světě, kde mají lidé možnost narodit se se schopnostmi živlů jako země, vzduchu, ohně a vody. Každý živel se tak stává nedílnou součástí společenství lidí a království, která díky tomu budují. A to samozřejmě znamená, že vypuknou války. Jediný, kdo může konfliktům zabránit, je Avatar, pravidelně se převtělující bytost, která na rozdíl od ostatních lidí na světě ovládá všechny čtyři živly. Jeho úkolem je udržovat mír a harmonii mezi všemi čtyřmi národy a kulturami a řešit všechny spory, které by se mohly stát smrtelnými. Když se však národ ohně stane příliš mocným, rozhodne se zničit národ vzduchu, protože právě tam se má zrodit další Avatar. A tak se jediným vládcem vzduchu stane dvanáctiletý Aang. Spolu se dvěma nadějnými členy jednoho z vodních kmenů, bratrem a sestrou Sokkem a Katarou, cestuje Aang do různých vesnic a měst, aby se naučil ovládat všechny čtyři živly ve snaze porazit vůdce Ohnivého národa, Pána ohně Ozaie. Zatímco původní seriál trval jen tři sezóny (a vyprávěl krásný a ucelený příběh), žil dál ve spin-offu zachycujícím cestu dalšího Avatara, dívky Korry (čtyři sezóny), a tvůrci seriálu se nadále nořili do minulosti postav a poskytovali ještě více příběhů ve světě Avatara prostřednictvím průběžných komiksů. Z toho všeho vyplývá, že seriál od Netflixu může zvolit více dějových linek. Další peckou je, že Netflix není první kdo se tuto adaptaci pokusil, první byl sám M. Night Shyamalan (Šestý smysl, Vyvolený). Ten se pokusil převést seriál do filmové trilogie už v roce 2010. Ale díky špatnému CGI, příšerným hereckým výkonům a nepochopitelnému ději to byla naprostá katastrofa, tak snad si z toho Netflix vezme ponaučení. Dalším varovným prstem je, že původní tvůrci seriálu a komiksu, Michael Dante DiMartino a Bryan Konietzko, kteří se měli na projektu podílet, opustili Netflix kvůli tvůrčím neshodám. To by mohlo znamenat, že hraný seriál bude mít zcela jiný přístup než původní seriál. První série se na Netflixu objeví 22. února 2024 pod názvem Avatar: Legenda o Aangovi. Což je téměř na den přesně 19 let ode dne, kdy se poprvé vysílal původní animovaný seriál, což bylo 21. února 2005.     Images by Netflix, Inc., Nickelodeon Animation Studio

Čas načtení: 2022-01-17 17:37:52

Berlinale odtajnilo část programu. Jsou na něm opět české filmy

Jeden ze tří nejvýznamnějších světových filmových festivalů pomalu odkrývá svůj program. A jsou v něm i dva zástupci České republiky. Krátkometrážní animovaný film Zuza v zahradách byl zařazen do soutěžní sekce Generation a minisérie Podezření do festivalové sekce Berlinale Series. Už 72. ročník Berlinale se bude konat od 10. do 20. února a filmy vybrané do dalších sekcí teprve oznámí.  Krátký animovaný film Zuza v zahradách české režisérky, scenáristky a animátorky Lucie Sunkové je o malé holčičce, která jezdí s rodiči do zahrádkářské kolonie za městem, kde jednoho dne potká černého psa a objeví tajemnou zahradu. Podle režisérky jde o pokus vyprávět příběh srozumitelný dětem a zároveň vyvolat v dospělých vzpomínky na dětství. Předlohou filmu je stejnojmenná kniha spisovatelky Jany Šrámkové. České snímky jsou v sekci Generation, která je určená filmům pro děti a mládež, dlouhodobě úspěšné. V posledních několika letech zde byly premiérově uvedeny snímky Lístek Aliony Baranové (2020), Pouštět draka Martina Smatany (2019), koprodukční Pátá loď Ivety Grófové (2017) nebo Ani ve snu Petra Oukropce (2016). Česko-francouzská čtyřdílná minisérie Podezření režiséra Michala Blaška a scenáristy Štěpána Hulíka byla zařazena do sekce Berlinale Series určené seriálové tvorbě. Zdravotní sestře v podání Kláry Melíškové se obrátí život vzhůru nohama poté, co je obviněna z vraždy pacientky. V Berlíně se ale představí i projekty, které jsou zatím ve vývoji. Režisérka Agnieszka Hollandová ukáže potenciálním koproducentům, finančním partnerům a mezinárodním prodejcům svůj nový projekt Kafka. Scénář k vizuální mozaice ze života slavného spisovatele a představitele pražské německé literatury píše Marek Epstein, a navazuje tak na spolupráci s Hollandovou na filmu Šarlatán, který měl na Berlinale světovou premiéru před dvěma lety. Franze Kafku budeme sledovat od jeho narození v předválečné Praze přes jeho tragickou smrt v Berlíně v roce 1924 až po budoucnost, kterou mnohdy předpověděl. Na Berlinale se po dvou letech vrací s novým projektem také slovenský režisér, producent a scenárista Ivan Ostrochovský. Jeho poslední film Služebníci měl světovou premiéru v roce 2020 v berlínské sekci Encounters. Nový snímek Pramen čerpá téma stejně jako předešlý film v 80. letech tehdejšího Československa a zachycuje, jak institucionalizované lékařské zákroky na romských ženách sblíží mladou zdravotní sestru a poloviční Romku Agátu s českou gynekoložkou Ingrid. Scénář spolu s režisérem stejně jako v případě úspěšných Služebníků napsali Rebecca Lenkiewicz a Marek Leščák. Jedné z hlavních rolí se ujme známý rumunský herec Vlad Ivanov a v roli Ingrid uvidíme Annu Geislerovou. Filmový trh na festivalu Berlinale patří k zásadním akcím světového filmového průmyslu. Každoročně se ho účastní téměř devět tisíc profesionálů ze stovky zemí, včetně nákupčích nebo producentů. Za připomenutí stojí, že loni si Zlatého medvěda za nejlepší film odnesl režisér Radu Jude a jeho Smolný pich aneb Pitomý porno, který byl i českou minoritní koprodukcí.

Čas načtení: 2021-10-26 14:54:28

Otec Brown, Fauda či poslední díl Červeného trpaslíka. Česká televize nakupovala na veletrhu v Cannes

Česká televize nabídne v příštím roce kromě vlastní tvorby i pestrou škálu zahraničních novinek. Na televizním veletrhu ve francouzském Cannes se jí podařilo získat na čtyřicet nových titulů. Diváci se mohou těšit na šestidílnou sérii o císařovně Sisi, životopis De Gaulle nebo dobový retroseriál Hotel Evropa. Chybět nebude ani závěrečný díl parodického Červeného trpaslíka nebo premiérová řada Otce Browna. „Na prvním veletrhu po koronavirové pandemii se objevily skutečně kvalitní tituly, ať už se jednalo o klasické hrané pořady, dokumenty nebo zábavní snímky. Jako první potěšíme milovníky historie, s naším německým partnerem jsme se dohodli na nákupu zbrusu nového šestidílného seriálu Sisi, který se moderním způsobem vrací k osudům princezny Alžběty Bavorské. Příští rok také uvedeme třeba dvě řady akčního thrilleru Fauda o zvláštní protiteroristické jednotce izraelské armády nebo srbské drama Rodina, jež vypráví příběh rodiny před zatčením otce za válečné zločiny v tehdejší Jugoslávii,“ říká ředitel programu Milan Fridrich. Na obrazovky České televize se také, již tradičně, dostane tvorba britské BBC. Mezi výrazné tituly patří desáté řady oblíbených pořadů Otec Brown a Zavolejte porodní sestřičky nebo historická minisérie Sanditon, natočená podle posledního románu Jane Austenové. Z dílny britského producenta dále ČT uvede i čtyřdílný cyklus Donald Trump a třídílnou dokumentární sérii o mladé švédské enviromentální aktivistce Gretě Thunbergové. Chybět nebudou ani oblíbené kriminální seriály, které Česká televize uvede v rámci profilové řady Quality Series. Tu rozšíří pokračování dánského thrilleru Tváří v tvář, minisérie o složitém vyšetřování švédské vraždy novinářky Případ: ponorka nebo drama z prostředí okupovaného Iráku Baghdad Central. Do tajů historie ponoří Česká televize své diváky díky řadě dokumentárních cyklů. Pozornost si zaslouží Největší apokalypsy dějin, Starověké metropole nebo Tajnosti stavitelů pyramid. Pro milovníky dobrého jídla, ale i cestopisných dokumentů, je určen cyklus Objevování chutí s šéfkuchařem Gordonem Ramseym. Ten se vydává za kulinářskými zážitky napříč světem – Peru, Laos, Maroko, Havaj, ale i Aljaška a Nový Zéland, všude tam se prostřednictvím televize bude možné podívat. Nejmladší diváky potěší seriál Dračí záchranáři, jenž navazuje svým tématem na filmový svět Jak vycvičit draka. Dále pak komediální animovaný seriál Turbo R.A.Ke.Ta., Myší mušketýři nebo čtvrtá řada Čarodějek školou povinných. Sadu zábavních pořadů doplní i vzdělávací animovaný cyklus Kouzelný školní autobus znovu vyjíždí, v němž na malé hrdiny čekají výlety za poznáním.  

Čas načtení: 2020-01-14 14:43:54

Animovaný film Dcera byl nominován na Oscara. Bude mít stejný úspěch jako Gerriho hra Jana Jaroslava Pinkavy?

Animované loutkové drama Dcera, které vytvořila Daria Kashcheeva, studentka Katedry animované tvorby FAMU, zařadila americká Akademie filmového umění a věd mezi pět finalistů v kategorii Best Animated Short Film (Nejlepší animovaný krátký film). Dcera je tak jediným českým animovaným filmem, který se za posledních několik dekád probojoval do finále o Oscara. Posledním českým animovaným filmem, který se dostal do užšího výběru ceny Oscar, na tzv. shortlist, byl v roce 2016 rovněž snímek z FAMU: Happy End režiséra Jana Sasky se ale neprobojoval do finální pětice. Jediným tvůrcem českého původu, který zvítězil v kategorii Best Animated Short Film, byl režisér a animátor Jan Jaroslav Pinkava. V roce 1998 byl soškou Oscar oceněn jeho film Gerriho hra, který produkovala americká společnost Pixar. Režisérka je už držitelkou mnoha ocenění včetně toho doposud nejprestižnějšího, známého jako Studentský Oscar za nejlepší zahraniční animovaný film, které jí v září 2019 udělila americká Akademie filmového umění a věd. Film zvítězil v celosvětové konkurenci 1615 snímků filmových škol a měl svoji světovou premiéru na největším festivalu animace na světě ve francouzském Annecy, kde získal nejvyšší ocenění Křišťál za nejlepší studentský film. Dcera se od své premiéry zúčastnila více než 80 festivalů po celém světě včetně prestižních festivalů v Torontu, Melbourne či Sundance a na svém kontě má již 40 vítězných ocenění. V okamžiku, kdy se film dostal v polovině prosince na shortlist oscarových snímků, ze kterých vzešli finalisté, projevily o něj zájem desítky dalších festivalů. Již nyní je jisté, že Dcera bude mít více než stovku festivalových uvedení po celém světě. Ve svém bakalářském loutkovém experimentuje Daria Kashcheeva s pohybem kamery a zkoumá téma vztahu mezi otcem a dcerou. Pro svůj film zvolila unikátní výtvarnou formu, kdy pomocí ruční kamery, což je u loutkového filmu novátorská technika, docílila velmi realistických záběrů. Při tvorbě se inspirovala autorskými filmy Larse Von Triera či bratrů Luca a Jean-Pierra Dardennových. Film je kompletně ručně zpracovaný bez digitálních triků. „FAMU zažívá díky Katedře animované tvorby nejslavnější období ve své novodobé historii. Filmy z této katedry se za loňský rok objevily na nejvýznamnějších světových festivalech od Rotterdamu, přes Berlinale, Annecy, Benátky až po Sundance. Nominace Dcery na „dospělého“ Oscara je završením této cesty,“ říká děkan FAMU Zdeněk Holý.  Daria Kashcheeva (1986) se od mala hodně věnovala hudbě. Vystudovala Moskevskou hudební konzervatoř v oboru klavír, v roce 2012 získala diplom magistra v oboru hudební režie v Moskevské Hudební Akademii sester Gněsiných. Už během studií pracovala jako zvukařka ve významných moskevských divadlech (MCHAT, Satirikon, Modern). V roce 2017 vyhrála mezinárodní soutěž Nespresso Talents autorským filmem To Accept, ve kterém použila kombinaci technik stop motion a pixilace, získala i významné ocenění na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Ve filmografii má již několik krátkých animovaných filmů nejrůznějšími technikami (kreslená Oáza, anidoc Praha očima cizinců nebo loutkový V popelnici). Nyní pracuje na svém absolventském filmu, který by měl být dokončen v průběhu roku 2021. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-07-26 06:53:13

Marhoulovo Nabarvené ptáče se uchází o Zlatého lva v Benátkách, soutěží i český animovaný snímek Sh_t Happens

Na nejstarším a jednom ze tří nejprestižnějších mezinárodních filmových festivalů bude mít zastoupení i česká kinematografie, a to díky filmu Nabarvené ptáče, které bylo vybráno mezi 20 filmů do hlavní soutěže 76. ročníku festivalu v Benátkách, a to z více než patnácti set přihlášeních snímků. Dalším úspěchem je fakt, že poprvé bude v sekci Orizzonti soutěžit český animovaný snímek, konkrétně film Sh_t Happens. Film vznikl na základě stejnojmenné knihy spisovatele polského původu Jerzyho Kosińského, který ji napsal v roce 1965 v USA, kam emigroval. Je z části autobiografická a stala se světovým bestsellerem. Václav Marhoul získal v roce 2013 za práci na scénáři k filmu prestižní zvláštní uznání poroty "Kieslowski Scrip Teast Award". Samotný velkofilm se začal natáčet v roce 2017 na Ukrajině, poté se točilo v lokacích v České republice a také na Slovensku. V hlavní dětské roli se představí Petr Kotlár, součástí mezinárodního obsazení jsou hvězdy jako Harvey Keitel, Stellan Skarsgård, Julian Sands, Udo Kier nebo Barry Pepper, z českých herců například Jitka Čvančarová nebo Petr Vaněk. Hvězdně obsazený snímek vznikl i díky podpoře Státního fondu kinematografie, který podpořil Nabarvené ptáče celkovou částkou 25,8 milionu Kč, přičemž celkový rozpočet filmu se pohybuje okolo 175 milionů Kč. "Filmy podpořené fondem sbírají ceny na řadě mezinárodních festivalů. Animované, krátké, dokumentární nebo studentské a teď se konečně prosadil i celovečerní hraný film, a to rovnou v Benátkách," uvádí Helena Bezděk Fraňková, ředitelka Státního fondu kinematografie. Marhoul se s Nabarvenýmptáčetemutká v soutěži o Zlatéholvas filmy světově uznávaných režisérů, jakými jsou Roman Polanski, Steven Soderbergh, Noah Baumbach nebo Hirokazu Koreeda. Na podobný úspěch čekal český film od roku 1994, kdy byl v hlavní soutěži uveden Život a neuvěřitelná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina režiséra Jiřího Menzela. "Dalším velkým úspěchem je uvedení Nabarveného ptáčete na podzimním festivalu v Torontu, který je pomyslnou vstupní branou na filmový a distribuční trh v Severní Americe," dodává Helena Bezděk Fraňková. V Benátkách bude k vidění i krátký animovaný snímek Sh_t Happens  režisérské dvojice z FAMU Michaely Mihályi a Davida Štumpfa soutěží v sekci Orizzonti. Český film se do této sekce dostal poprvé v historii. Státní fond kinematografie jej podpořil částkou 570 tisíc korun. Sh_t Happens  je volnou adaptací biblického příběhu a ukazuje s velkou dávkou ironie, jak svět někdy funguje. Vypraví příběh vyčerpaného údržbáře a jeho frustrované ženy. Třetí postavou je ovdovělý jelen, který svůj zármutek utápí v alkoholu. Při pokusu vypořádat se s osobními problémy se ocitnou v obtížně řešitelném vztahovém trojúhelníku. Nabízejí se jen absurdní a iracionální řešení situace. Režisér David Štumpf je známý díky svému studentskému filmu Země kovbojů (Cowboyland), krátké animované grotesce, která se dostala do výběru na festivalech v Annecy, Stuttgartu nebo japonské Hirošimě. Režisérka Michaela Mihályi je autorkou například krátkého animovaného filmu Food z roku 2017, pracuje s různými technikami animace od ruční ilustrace, přes ploškovou animaci až po loutkovou tvorbu. Orizzonti je soutěžní sekce zaměřená na celovečerní i krátké filmy uváděné v mezinárodní premiéře, které jsou inovativní, nové a uměleckým ztvárněním reprezentují nejnovější formy filmového vyjádření {loadmodule mod_tags_similar,Související} MFF Benátky je nejstarší filmový festival na světě, spolu s festivalem v Cannes a v Berlíně tvoří trojici nejvýznamnějších filmových festivalů na světě. Byl založen roku 1932, od roku 1949 je nejlepšímu filmu udělováno ocenění Zlatý lev. V roce 2019 se koná již 76. ročník festivalu, který začíná 28. srpna a končí 7.září.   Zahájí jej digitálně restaurovaná Extase režiséra Gustava Machatého, která se do Benátek vrací po 85 letech. Film o milostném vzplanutí mezi vdanou ženou a jejím milencem způsobil při svém promítání na festivalu v roce 1934 velký skandál, do kterého byl zapojen i tehdejší papež Pius IX. Snímek byl digitálně restaurován Národním filmovým archivem.

Čas načtení: 2019-07-13 19:03:15

Mladí překladatelé se probudili na Šibuji

Pátý ročník Mezinárodní překladatelské soutěže Cena Susanny Roth organizované Českými centry a Českým literárním centrem, zřizovaným Moravskou zemskou knihovnou v Brně, zná své vítěze. Patnáct začínajících překladatelek a překladatelů z Evropy a Asie, kteří se letos úspěšně utkali s překladem z knihy Probudím se na Šibuji od Anny Cimy, zamíří v létě do ČR. Mezinárodní překladatelská soutěž Cena Susanny Roth určená začínajícím zahraničním překladatelům z českého jazyka do 40 let se letos koná popáté, přičemž již třetím rokem se realizuje ve spolupráci Českých center a Českého literárního centra. Díky zapojení vybraných zastupitelských úřadů ministerstva zahraničních věcí se soutěž opět rozšířila i do teritorií, kde Česká centra v současné době nepůsobí: do Litvy, Číny a Chorvatska; spolupráce v Bělorusku a Severní Makedonii probíhala ve spojení s  centry v Kyjevě a Sofii. K soutěži se poprvé připojily Čína a Francie. Soutěžní text prozaického díla současného českého autora v ČR vybírá porota složená z předních osobností z oblasti literatury, překladatelství či knižní propagace nebo zástupců relevantních institucí a samotných organizátorů. Letos padla volba na úryvek z knihy Anny Cimy Probudím se na Šibuji (2018, nakladatelství Paseka), který posléze rezonoval v teritoriích, kde byla soutěž pro letošní rok vyhlášena. Celkový počet přihlášených činí 131 účastníků z 15 zemí, přičemž největší ohlas přišel z Polska, Ukrajiny, Velké Británie, Číny a Japonska. Patnáct vítězných překladatelů získalo cestu do České republiky s aktivním pobytem na odborném programu věnovanému překladatelské problematice, bohemistickým tématům či současné české literatuře.   Držitelé Ceny Susanny Roth Bělorusko – Sjarhej Lisitsa (1989)Narodil se ve vesnici Valeúka blízko jezera Sviťaz’ na jihu Navahrudského regionu. V roce 2006 vychodil školu a zapsal se na Běloruskou státní univerzitu v Minsku, kde v  roce 2011 absolvoval geografickou fakultu a následující rok tamtéž obdržel titul magistra. V roce 2013 studoval geomatiku na Západočeské univerzitě v Plzni, do Běloruska se však musel vrátit dříve, než plánoval. Pracoval jako juniorní vědecký pracovník v Národním vědeckovýzkumném centru monitoringu ozonosféry BSU. V současné době působí v Centru pro výzkum běloruské kultury, jazyka a literatury v běloruské Akademii věd.Bulharsko – Irina Cenkova-Todorova (1982)Narodila se v Sofii. Vystudovala střední jazykovou školu s rozšířenou výukou anglického a španělského jazyka. S českým jazykem a českou literaturou se poprvé setkala až na Sofijské univerzitě, kde v roce 2005 promovala v oboru Bohemistika. O České republice však slyšela už v dětství, kdy jí dědeček rád vyprávěl o svém pracovním pobytu v Chebu. Jako studentka byla v ČR dvakrát. Poprvé strávila měsíc v Praze na letní jazykové škole a o rok později poznala krásu Olomouce, kde byla na dva měsíce v rámci středoevropského výměnného univerzitního programu CEEPUS. Po studiích na univerzitě pracovala pro bulharská média a v bulharské pobočce české PR agentury. Nyní je součástí českého týmu jednoho z kontaktních center v Sofii. Momentálně je na mateřské dovolené a stará se o svého druhorozeného syna. Čína – Yilin Hou (1997)Čerstvá absolventka Pekingské university zahraničních studií, obor český jazyk a literatura. Od října 2016 do června 2017 absolvovala studijní pobyt v Praze jako výměnná stipendistka. Kromě české literatury se zajímá o české filmy, zejména z doby československé nové vlny. V budoucnu by ráda pokračovala v magisterském studiu a věnovala se překládání české literatury do čínštiny, kterou mluví nejvíc lidí na světě. Francie­ – Jana Svagr (1987)Narodila se v Praze. Má české a francouzské občanství. Po ukončení studií práv na Sorbonně se rozhodla věnovat filmovým studiím v Paříži. Poté se dostala na katedru režie na pražské FAMU, kde nyní dokončuje magisterské studium. Její absolventský film Stillleben vyhrál na festivalu Kamera Ostrava Oko cenu v krátkometrážní sekci a chystá se do mezinárodní distribuce. Pracovala mimo jiné coby dramaturgyně Kameramanských dnů v Praze, v tomto rámci překládala scénáře a titulky, psala sama krátké scénky, které byly poté zpracované studenty během modulu na FAMU. V roce 2018 se účastnila projektu CEFP (Central European Feature Project), při němž vyvíjela scénář pro nízkorozpočtový celovečerní hranný film v týmové práci s filmovou školou v Lodži a berlínskou filmovou akademií DFFB. Ve volném čase se věnuje alpinismu a ilustraci. Momentálně je na stáži v Paříži, kde pracuje v produkční společnosti Trois Brigands Productions coby asistentka produkce.Chorvatsko – Ivana Srezović (1993)Je studentkou magisterského studia češtiny a francouzštiny na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu. Má ráda cizí jazyky – mluví chorvatsky, česky, francouzsky, anglicky a trochu italsky. Momentálně se nachází na dvousemestrálním studijním pobytě v rámci programu Erasmus+ v Paříži, kde se také učí češtinu a zlepšuje své překladatelské dovednosti. Po ukončení studií by se ráda stala překladatelkou. Nyní působí v oblasti cestovního ruchu a představuje Chorvatsko jako zajímavou turistickou destinaci; již čtyřikrát se pracovně účastnila veletrhu Holiday World v Praze. Překlad úryvku knihy Probudím se na Šibuji byl pro ni zajímavou zkušeností zejména proto, že se dozvěděla něco nového o japonské kultuře.Itálie – Alessandro Riti (1993)Absolvent Padovské univerzity. Vystudoval slavistiku a lingvistiku v Padově a na Univerzitě Karlově v Praze. Ke slavistice se dostal díky ruštině, kterou začal studovat již v prvním ročníku. Ve druhém přidal češtinu, což jen podnítilo jeho vášeň pro jazyky. Absolvoval jeden semestr polštiny, dva roky slovinštiny a slovenštině se věnoval jako samouk. Už po dvou letech svého studia v Itálii se rozhodl navštívit jiné kraje a díky programu Erasmus odjel do Estonska. Následující akademický rok strávil v Praze, kde nalezl právě takové prostředí a předměty, které mu v Padově chyběly. Po krátké studentské výměně v Moskvě se tedy vrátil zpět do Prahy, kde dopsal diplomovou práci v oboru lingvistiky. I po ukončení univerzity v něm přetrvává chuť a zájem učit se novým jazykům a zdokonalovat se ve slovanských jazycích, jádru jeho studijní kariéry.Japonsko – Teruhiko Sudó (1988)Narodil se v Tokiu a vyrůstal v Kóbe. V roce 2012 vystudoval literaturu a filozofii na univerzitě Waseda v Tokiu. Nyní se věnuje výzkumu středoevropské literatury, zejména pak dílu Milana Kundery na pařížské Sorbonně a na Tokijské univerzitě. Jeden rok studoval také v Benátkách a v Praze.Korejská republika – Eunsue Kim (1979) Vystudovala animovanou tvorbu na FAMU v Praze. Její krátký animovaný film Táta a já (1999) byl uveden na více než dvaceti mezinárodních filmových festivalech po celém světě a získal ocenění na festivalech v Pučchonu a v Soulu a na portugalském mezinárodním festivalu animovaného filmu CINANIMA. V roce 2016 představila svoji uměleckou tvorbu na společné výstavě Načrtnuté příběhy mladých lidí v Galerii Euljiro Atelier v Soulu a o rok později na další společné výstavě Taro to Gatzi v Galerii Toka Art tamtéž. Od roku 2011 vyučuje animovaný film také na korejských středních školách. Kromě filmové a umělecké tvorby se od roku 2006 věnuje i překladatelské a tlumočnické činnosti. V minulosti tlumočila např. pro korejskou agenturu na podporu obchodu a investic KOTRA či byla koordinátorkou online kurzů korejské firemní kultury pro Doosan Škoda Power. Nyní pracuje pro Překladatelské a tlumočnické centrum východoevropských jazyků v Koreji. Litva – Kristina Karvelytė (1979)Narodila se v Kaunasu. V roce 2012 absolvovala filozofickou fakultu Univerzity Vytautas Magnus,studijní obor filozofie. Český jazyk je jejím koníčkem, kterému se aktivně věnuje již 10 let: v letech 2009 a 2017 se zúčastnila letní jazykové školy na Západočeské univerzitě v Plzni, o rok později na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Češtinu také studovala na Univerzitě Karlově v Praze v rámci studijního pobytu. Po dokončení doktorského studia zůstala v Praze, kde pracovala jako překladatelka z češtiny do angličtiny a ruštiny a jako učitelka ruštiny. Od začátku roku 2018 pracuje na Velvyslanectví České republiky ve Vilniusu. V budoucnu by se chtěla věnovat překladům české literatury do litevštiny.Maďarsko –Anna Laura Kolláth (1994) Překladatelka, lektorka češtiny. Absolvovala bakalářský obor mezinárodních studií na budapeštské univerzitě ELTE, v jejichž rámci studovala dva semestry na Masarykové univerzitě v Brně. Během svých studií stále zdokonalovala i svoje znalosti češtiny, absolvovala letní školu bohemistických studií v Brně, zúčastnila se semestrálních kurzů češtiny v České republice a v Maďarsku a různé překladatelské semináře. V současné době spolupracuje mj. s Českým centrem Budapešť, s nakladatelství středoevropských literatur Csirimojó a s různými jazykovými agenturami. Polsko – Joanna Wójtowicz (1985)Absolvovala psychologii na Filozofické fakultě Jagellonské univerzity v Krakově a pracovala jako manažerka v mezinárodní korporaci. Momentálně je na rodičovské dovolené a zkouší se uplatnit jako překladatelka na volné noze. Je matkou tří dětí a milovnicí cizích jazyků a literatury. Vedle češtiny ovládá angličtinu, němčinu a španělštinu. Její fascinace Čechy a jejich kulturou začala Rokem ďábla Petra Zelenky. Pod vlivem tohoto filmu, tehdy už jako vysokoškolačka, se začala učit česky. Doufá, že se na důchod přestěhuje do Česka.Rakousko – Theresa Clauberg (1990)Pochází z česko-německé rodiny; žila v Německu a v České republice. V současné době žije a pracuje v Rakousku. Vystudovala klasickou hudbu (hlavní obor hra na housle) a zároveň na Vídeňské univerzitě obor transkulturní komunikace s jazykovou kombinací němčina, čeština a španělština. V současnosti studuje tamtéž obor tlumočnictví v magisterském programu. Spolupracuje jako překladatelka a lektorka například s Moravskou zemskou knihovnou v Brně nebo s Českým centrem Vídeň. Kromě hraní koncertů a překládání se ve svém volném čase ráda věnuje cestování, studiu cizích jazyků a sportu. Severní Makedonie – Dijana Petrovska (1994)Absolvovala ekonomiku na univerzitě Sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji v roce 2016. Během studií se zamilovala do českého jazyka a kultury a o rok později se zúčastnila letní jazykové školy na Masarykově univerzitě v Brně. Od malička měla ráda jazyky a literaturu, již na základní škole začala psát poezii a vyhrála několik cen na místní úrovni. Kromě češtiny také ovládá angličtinu, srbštinu a španělštinu. V současnosti pracuje jako koordinátorka marketingu s českými klienty a nedávno začala učit češtinu na soukromé jazykové škole. Soutěž Cena Susanny Roth je jejím prvním pokusem o překlad literárního textu, který brala jako velkou výzvu, ale také jako příležitost se v této oblasti vyvíjet. V budoucnu by se ráda věnovala překladům umělecké literatury z českého jazyka do makedonštiny a také by chtěla přispět k podpoře a rozvoji české kultury. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Ukrajina – Ljubov Pavlyšyn (1985)Narodila se v Užhorodu, kde v roce 2002 vystudovala střední školu. Absolvovala Fakultu mezinárodních vztahů Kyjevské slovanské univerzity (2008, kvalifikace: mezinárodní politolog; nostrifikace diplomu na Karlové univerzitě v Praze, 2017) a postgraduální studium Historického ústavu Národní akademie věd Ukrajiny (2014). Obhájila disertační práci na téma Zahraniční politika České Republiky: Zvláštnosti vytváření a prioritní zaměření její rozvoje a získala akademický stupeň PhD ∕ kandidát historických věd (2014). Od roku 2013 pracuje jako lektor na Katedře mezinárodních vztahů Východoevropské slovanské univerzity. Je autorem řady vědeckých a metodických prací o historii mezinárodních vztahů. Pracuje v žánru uměleckého překladu z českého a ruského jazyka. Profesionálně se zabývá malbou. Je členkou Sdružení mládeže Zakarpatské organizace Národního svazu umělců Ukrajiny (2018) a účastnila se mnoha uměleckých výstav.Velká Británie – James Morgan (1997)Studuje moderní jazyky (ruštinu a češtinu) na Univerzitě v Oxfordu. V roce 2012 získal druhé místo v celonárodní soutěži psaní esejů v ruštině a v roce 2018 obdržel čestné uznání v překladatelské soutěži Cena Susanny Roth. Ve volném čase se věnuje sportu, obzvláště squashi a tenisu. Důležitá je pro něj také hudba - hraje na trubku a bicí nástroje. V minulých letech pravidelně spolupracoval s Dynamic Autism Group, kde učil hrát na hudební nástroje děti postižené autismem.

Čas načtení: 2024-02-23 06:34:37

Animovaný Batman Beyond je údajně znovu na pořadu dne

Kdo by to ještě dnes čekal! Z ničeho nic se objevil tzv. concept art z nikdy neuskutečněného filmu Batman Beyond, který by mohl být odpovědí Batmana (DC) na filmy se Spider-Verse (Sony, Marvel). Článek Animovaný Batman Beyond je údajně znovu na pořadu dne se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2024-06-12 10:05:58

Animovaný hit Arcane: League of Legends je zpátky. Druhá řada dostala trailer, má být tou poslední

Seriál Arcane: League of Legends se před pár lety okamžitě zařadil mezi nejlepší videoherní adaptace vůbec. V listopadu vyjde druhá, poslední řada. Článek Animovaný hit Arcane: League of Legends je zpátky. Druhá řada dostala trailer, má být tou poslední se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-08-16 14:34:55

Opičia influencerka? Do kín mieri animovaný film Ozi: Hlas pralesa

Ako zachrániť svoj rodný prales a ukázať, prečo by na ňom malo všetkým naozaj záležať? Už 5. septembra vo filme Ozi: Hlas pralesa Príspevok Opičia influencerka? Do kín mieri animovaný film Ozi: Hlas pralesa zobrazený najskôr ZN.SK.

Čas načtení: 2024-10-29 13:00:00

Ty vole, dvě kila dole. Film Život k sežrání baví děti i rodiče

Parádní jízda plná hlášek, hudby a žravé chuti, že byste snědli ledničku. Takový je animovaný snímek Kristiny Dufkové Život k sežrání, který se s odzbrojujícím nadhledem dívá na trable dospívání. A suverénně potvrzuje, v jak skvělé kondici je domácí animovaný film.

Čas načtení: 2024-10-29 13:00:00

Ty vole, dvě kila dole. Film Život k sežrání baví děti i rodiče

Parádní jízda plná hlášek, hudby a žravé chuti, že byste snědli ledničku. Takový je animovaný snímek Kristiny Dufkové Život k sežrání, který se s odzbrojujícím nadhledem dívá na trable dospívání. A suverénně potvrzuje, v jak skvělé kondici je domácí animovaný film.