Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-06-06 11:15:09

Na co kouknout o víkendu? Disney+ vydal akčňák, u kterého ani nemrknete

Týden utekl jako voda, a tak tu pro vás opět máme tip na víkendový film ze streamingu. Na své si rozhodně přijdou všichni fanoušci akčních filmů.Přečtěte si celý článek: Na co kouknout o víkendu? Disney+ vydal akčňák, u kterého ani nemrknete

Čas načtení: 2025-06-06 11:15:09

Na co kouknout o víkendu? Disney+ vydal akčňák, u kterého ani nemrknete

Týden utekl jako voda, a tak tu pro vás opět máme tip na víkendový film ze streamingu. Na své si rozhodně přijdou všichni fanoušci akčních filmů.Přečtěte si celý článek: Na co kouknout o víkendu? Disney+ vydal akčňák, u kterého ani nemrknete

Čas načtení: 2009-04-08 00:00:00

Šílený Max

Kultovní sci-fi akčňák odehrávající se na australských silnicích, které jsou dějištěm mnoha nevyřízených účtů a smrtících akcí mezi motocyklovými gangy a tamními policisty, kteří se snaží ochránit meziměstské komunikace všemi možnými způsoby.

Čas načtení: 2022-02-08 00:22:04

Slabé stránky silné víry aneb Co se nedá rozbít, to se někdy pomalu rozsype samo

Milí čtenáři, skoro se to stydím přiznat, ale v některých věcech jsem opatrným optimistou, a to přesto, že se nepovažuji za optimistu obecně (spíš naopak). Jenže v kontextu migrační krize a islámu v Evropě se stalo jakousi závaznou normou sedět sklesle u monitoru a pronášet dutým hlasem „Je to v prdeli, je to v prdeli, čeká nás nevyhnutelné podvolení.“ A ten, kdo se odváží říci něco jiného, je v nejlepším případě obviňován z dětské naivity. Nuže, nechci předem zcela vyloučit variantu, že nás čeká podvolení – určitě jsou politici, kteří tomu kráčejí vstříc, to je vidět; a budeme-li kompletně pasivní, patrně by k tomu dojít mohlo – ale vidím i trendy, které jsou tomu islámu nepříznivé a které nakonec můžou převládnout. Toto musí nutně být delší článek; pokusím se ale aspoň o to, aby se dobře četl. Modernita proniká i do islámského světa Základní pozorování: modernita bývá pro nábožensky orientované státy zničující. Klerikální vrstva si vesměs pojišťuje svoji moc „monopolem na Pravdu“ a „monopolem na Nebesa“ (my jsme ti, kdo stojí mezi vámi a všemocným Bohem), jenomže s moderními komunikačními prostředky je takový monopol neudržitelný. Na Západě byl dopad modernity na dřívější autoritu církví víceméně likvidační. Ještě před zhruba 50 až 60 lety existovalo v západním světě několik míst, kde byly místní církve významnou až dominantní silou: Irsko, (Frankovo) Španělsko, Bavorsko, kanadský Québec. Podívejte se tam dnes, chcete-li vidět, jak rychle se jejich vliv na každodenní život sesypal. Poslední baštou politického katolicismu v Evropě zůstává Polsko, ale mladí Poláci se také sekularizují. (PDF s výzkumem za roky 1988 až 2017). Modernita samozřejmě proniká i do islámského světa, i když proti Evropě má pořádné, na mnoha místech více než stoleté zpoždění; je to způsobeno mimo jiné tím, že řada islámských zemí měla až donedávna vysokou míru negramotnosti. Modernizační proces je už ale vidět na bohatých ropných královstvích v Perském zálivu. Tamní vladaři si uvědomují, že časy tučných příjmů z těžby ropy nebudou trvat věčně a že někdy v průběhu příštích desetiletí bude nutno zvládnout přechod na „znalostní ekonomiku“, jinak jim ujede vlak. A nespokojené obyvatelstvo, zvyklé na desítky let luxusního života, by je pak taky mohlo svrhnout. Co podkopává tradiční uspořádání společnosti K tomu, aby vám ten vlak neujel, ovšem potřebujete aspoň dvě věci. Jednak co nejlépe vzdělat svoji vlastní mladou populaci, aby dokázala dělat něco kvalifikovaného, jednak přilákat nějaké odborníky z ciziny, kteří mají to správné know-how. A obě tyhle věci podkopávají tradiční uspořádání společnosti, včetně vlivu náboženství. Ona mládež vyslaná studovat za drahé peníze na Harvard, Oxford atd. tam přičichne k daleko liberálnější kultuře a zvykne si na ni. A když se pak vrátí domů, nechce se jí té ochutnané volnosti úplně vzdávat, zvlášť když je přes internet, nebo i skrze časté cestování, v neustálém kontaktu se západním světem. (Článek v The Times, který ten proces popisuje z pohledu saúdského velvyslance.) Kdyby šlo o jednotlivce, museli by se přizpůsobit, ale je jich dost na to, aby si vynucovali změny. A jsou to děti mocenské elity, takže mají způsoby, jak si je vynutit úspěšně. No a co se dovozu odborníků týče, valná většina existujících odborníků na cokoliv jsou dnes „nevěřící“, káfiři. Do ropných emirátů je můžete lákat takovými věcmi, jako jsou nízké či neexistující daně z příjmů – proti většině států západního světa je to dost přitažlivé – ale zároveň je nesmíte odrazovat příliš zjevnými pozůstatky středověku, jako je různé sekání rukou či bičování. Ba ani příliš nerovným postavením mezi ženami a muži, protože jednak část těch odborníků ženy jsou, jednak by většina vzdělaných západních mužů dnes netolerovala, aby úřady v místě jejich nového bydliště zacházely s jejich manželkami a dcerami jako s lidmi druhé kategorie. Co když Erdoğanův projekt selže? Oboje dohromady znamená, že příslušný stát se musí aspoň částečně modernizovat, i když se do toho staromilcům dvakrát nechce. Saúdská Arábie pod vedením prince Mohameda bin Salmána se také v posledních letech modernizuje tempem dříve naprosto nepředstavitelným (odkaz, odkaz, odkaz). Osobně bych odhadoval, že pokud MbS vydrží u moci i nadále, tak zhruba do roku 2030 budou saúdští wahhábisti úplně odstaveni na vedlejší kolej, protože z hlediska nové vlády půjde o nadbytečný a nebezpečný prvek. Podobný proces probíhá v Emirátech, které mimochodem nedávno vyslaly k Marsu první sondu. Svobodné společnosti se z nich samozřejmě nestanou, na to mají místní vladaři příliš velkou lásku k absolutní moci. Ale výsledkem bude nejspíš něco jako Mussoliniho Itálie, což už byl moderní stát, který nepřepouštěl prakticky žádnou moc konkurenčním náboženským strukturám. Navíc je patrné, že některé jiné státy na své nedávné pokusy o (re)islamizaci doplatily. Írán, kterému klerici přímo vládnou, je mezinárodní vyvrhel, s jehož ekonomikou pořádně zacvičily Trumpovy sankce. I když jsou s Íránem jiné státy, třeba Čína nebo Rusko, ochotny uzavírat obchodní vztahy, je celkem zřetelné, kdo je v těchto vztazích tou slabší a závislejší stranou. V sousedním Turecku se Erdoğan pokusil zkřížit moderní hospodářství s islamizací společnosti a se značně asertivní zahraniční politikou, jenže po počátečních úspěších se mu přestalo dařit a v posledních letech poslal tureckou ekonomiku do střemhlavé vývrtky směrem dolů. Na svých peněženkách to pocítili všichni včetně věřících a Erdoğanova strana AKP ztratila voliče. Momentálně má kolem 32 procent a většinu by dohromady neposkládala. Turecko je v islámském světě důležitý trendsetter. Pokud Erdoğanův islamizační projekt selže a on sám bude vystřídán opozicí, bude to znamenat existenční problémy pro stovky organizací přicucnutých na turecký státní rozpočet a logistickou podporu, roztahaných od Nizozemska a Německa až někam po Somálsko. Nová vláda bude ty peníze potřebovat u sebe doma a nebude mít žádné důvody financovat Erdoğanovy kamarády v cizině. Samozřejmě se Erdoğan vždycky může pokusit udržet u moci násilím i po případných prohraných volbách, ale to zatím nedokážeme odhadnout. O křeslo primátora v Istanbulu už AKP přišla a nedokázala tomu zabránit, i když bylo velmi lukrativní. (Istanbul je nejbohatší město široko daleko a už jen ty městské zakázky představují pořádný ranec peněz pro spřátelené firmy.) Islámu se nedaří získat konvertity Další pozorování: západní kulturní vlivy pronikají do zbytku světa celkem snadno, kdežto opačný proces moc úspěšný není. Z nezápadních národů mají v západním světě asi největší úspěch Japonci, jejichž kultura je tu vesměs uznávána jako vyspělá, zajímavá a originální. To o sobě islámský svět říci nemůže; kdy jste naposledy viděli arabský nebo pákistánský film? (Ještě tak nejvíc je íránských, ale íránští umělci bývají sekulární a dost často působí v západním exilu.) Ani islámu samotnému se nedaří získávat konvertity mezi západními elitami. Scénář z Houllebecqova Podvolení, ve kterém staří unavení Zápaďáci z vypočítavosti konvertují k islámu, aby si zajistili lepší postavení a více žen, se zatím nikterak nenaplnil. Dokonce ani v těch nejlunatičtějších progresivních kruzích se to nestává, ti mají jiná kréda a jiné proroky (například Grétu), které považují za aktuálnější a relevantnější. Odfiltrujete-li si všechny ty řeči o respektu a multikultuře, zjistíte, že domácích konvertitů k islámu je ve vyšších vrstvách evropské společnosti naprosto zanedbatelně málo. Opravdovou prestiž a přitažlivost zkrátka nemá ani mezi Zelenými. Toto je mimochodem zásadní rozdíl proti římské říši 2. a 3. století, kde křesťanství výrazně pronikalo i do vysokých vrstev společnosti. Tehdy ke křesťanství konvertovali – z přesvědčení, ne z vypočítavosti! – důstojníci, obchodníci, úředníci atd., a to i přes občasné vlny velmi tvrdých represí, ke kterým římský stát sahal právě proto, že to pronikání „pociťoval“ na čím dál větší škále. To se v Evropě neděje, u nás je spíš ve hře všelijaké opatrnictví až zbabělost. Z určitého hlediska je to jedno, ale z jiného zase ne: změní-li se okolnosti, zbabělec změní strany, kdežto konvertita z přesvědčení by bojoval za svoji věc. Tichých odpadlíků přibývá Pojďme se ještě vrátit k sekularizaci islámského světa. Svého času (zhruba v letech 2005 až 2010) jsem měl takový zvláštní koníček, vyhledávat si občas různé mezinárodní diskuse „silně věřících“ vedené anglicky a trochu si je číst (tehdy byl ten web daleko míň dozorovaný než dnes a nebyl problém je najít). Podle toho, co jsem tam četl, oni z nás mají taky strach, ale ne stejného druhu, jako my z nich. My se bojíme zejména toho násilí a vražd, kdežto spadne-li na teroristu raketa, tak je to mučedník a odteď žije věčným životem v ráji. Čeho se ale bojí velice, je pomalá eroze a rozhlodávání tradičních hodnot kulturními vlivy ze Západu nebo, v případě imigrantů, z bezprostředního okolí. Kolem těch probíhaly ty nejnapjatější, nejfrustrovanější a nejvystrašenější diskuse: sestra nechce nosit šátek a otec ji za to nepotrestal, bratr hraje fotbal s nevěřícími a nemodlí se, viděl jsem spolužáka, jak o ramadánu sedí v McDonaldu atd. Tím vzniká zajímavá otázka, kolik těch tichých odpadlíků nebo aspoň silně sekularizovaných jedinců už v těch islámských komunitách vlastně je a jak rychlým tempem jich přibývá. Toto asi nedokáže nikdo přesně zmapovat, protože někteří z nich se budou bát přiznat i v anonymních průzkumech a navenek se budou přetvařovat. Přirovnal bych to k situaci, kdy byste se v bývalé ČSSR snažili zjistit, jaké procento obyvatel nemá rádo KSČ. Ale k tomu procesu nepochybně dochází a někteří ti lidé jsou i dobře vidět – napadají mě třeba manželé Uğur Şahin a Özlem Türeciová, momentálně asi nejznámější němečtí Turci a zakladatelé firmy BioNTech. Oba jsou ultra-racionální vědecké typy a i když jsem s nimi četl mnoho rozhovorů, o víře se žádný z nich nezmínil ani slovíčkem. Takoví lidé jsou s námi naprosto kulturně kompatibilní. K tomu, že „už dlouho nepraktikuje víru“, se hlásí i nejvýše postavený politik muslimského původu v Evropě, britský ministr financí Sajid Javid nebo známý moderátor CNN Fareed Zakaria. Sekularismus u mladé generace sílí Průzkumy veřejného mínění v samotném islámském světě naznačují, že odklon od náboženství je během posledních 10 let docela dobře měřitelný, i když zatím ne masivní. V mladé věkové kategorii 18 až 29 let je sekularismus výrazně silnější než u starších generací. Značné procento sekulárních mladých má Tunisko: přes 45 procent, přičemž v celé tuniské populaci je lidí hlásících se k sekularismu zhruba třetina. Na arabskou zemi jsou to vysoká čísla a vývoj posledních let byl rychlý. Ještě roku 2013 se k sekularismu hlásilo jen 15 procent Tunisanů. Další islámskou zemí, ve které průzkumy ukazují na rostoucí sekularizaci mládeže, je Turecko. Počet mladých, kteří sami sebe popisují jako „nábožensky založené“, poklesl mezi lety 2008 a 2018 ze 28 procent na pouhých 15 procent, a pravidelně se modlí pouze 24 procent mladých Turků. Moc mě to nepřekvapuje, protože informace o tom, že mladí Turci začínají být vůči islámu nápadně vlažní, jsem slyšel ze všech možných stran. V roce 2020 proběhl i průzkum náboženských poměrů (PDF s výsledky) mezi zhruba 50 tisíci Íránci nacházejícími se převážně v Íránu, ovšem provedený na dálku z Nizozemska. Není tedy úplně jasné, jak moc reprezentativní je, i když jeho autoři se dušují, že se snažili o odfiltrování pofiderních odpovědí. V tomto průzkumu se za muslimy označilo pouhých 40 procent respondentů (32 procent šíité, pět procent sunnité a tři procenta súfijci), 68 procent lidí se vyslovilo za odluku náboženství od státu, 56 procent odmítalo výuku náboženství ve školách a 72 procent odmítalo povinné nošení ženského šátku (hidžábu). To jsou celkem radikálně sekulární postoje na zemi, jejíž oficiální název zní Íránská islámská republika. Na druhou stranu – zrovna v Íránu je ta vládnoucí klerikální vrstva tak zkorumpovaná a zároveň natolik brutální k vlastnímu obyvatelstvu, že to musí celý systém v očích průměrného občana diskreditovat. Autorita církevních činitelů v Evropě běžně trpí příliš těsným propojením se špinavou každodenní politikou a v Íránu musí tenhle proces probíhat na daleko větší škále. Internetu vystavuje muslimy moderní kultuře Poslední delší zastavení dneška: internet a jeho role. Internet je káfirstán. Naprostá většina zajímavého obsahu, který tam najdete, je dílem káfirů vyprodukovaným v zemích káfirů a určených pro jiné káfiry. Vysokorychlostní připojení včetně 4G/5G sítí přitom do bohatších muslimských zemí proniklo dávno, takže kdo se zrovna nudí doma, třeba při covidovém lockdownu, může celé dny sjíždět filmy na HBO, Netflixu, postahované na různých torrentových sítích atd. Tím pádem je ale neustále exponován moderní kultuře, která je v nich zobrazena. Sňatky nedohazují rodiče, ženy chodí s rozpuštěnými vlasy a řídí si život podle svého, po ulicích nepochodují žádné náboženské milice, gayové se se svojí orientací nemusejí schovávat atd. Taky si přitom nelze nepovšimnout, že muslimové se v těch filmech moc nevyskytují, a když už, tak jde o nějaký americký akčňák z počátku století, kde hrají roli zlých teroristů. Není nikterak lichotivé, když vás zbytek světa buď úplně ignoruje, nebo používá jako pohyblivé terče pro hlavního hrdinu. Jednou ze silných stránek římského impéria byla skutečnost, že římská kultura a společnost byla o hodně vyspělejší a život v ní o hodně pohodlnější než v původních kulturách podrobených národů. Boháči a jiní důležití lidé si nechávali stavět kamenné vily a dovážet olivový olej, víno a garum ze Středomoří. Střední vrstva obchodníků využívala dokonalý systém římských silnic k prodeji svého zboží do jiných částí impéria. Všichni dohromady těžili z toho, že legie i civilní úřady udržují mír a pořádek v každodenním životě, takže nebylo třeba se bát nájezdů, loupežníků atd. Toto byly výhody, o které by bylo škoda přijít, a dokud trvaly, silně motivovaly místní obyvatelstvo k tomu, aby zůstávalo ve svazku říše a nedělalo zbytečné problémy. Podobně velkou kulturní převahu ten západní svět nad islámským jednoznačně má a možná si ani neuvědomuje, jak zásadní roli může tato převaha v průběhu 21. století sehrát. Hodně lidí v těch muslimských státech je chyceno v životních situacích, které jim nevyhovují, a o kterých vědí, že by je v liberálnějším prostředí nemuseli vůbec řešit. Svět se vyvíjí rychleji než za Isaaca Newtona Úplně poslední poznámka, protože ty optimistické úvahy je nutno zase naředit nějakým pesimismem. Islámské komunity v Evropě nemusejí nutně podléhat těm samým trendům jako jiné oblasti islámského světa. Průzkumy ve Francii dokonce ukazují opačný trend: francouzská muslimská mládež je méně sekulární než její rodiče a prarodiče. Má to určitou vnitřní logiku: nechcete-li přijít o svoji identitu, budete se fixovat na tradice, a vzdálené komunity žijící v diaspoře se o svoji identitu bojí více než hlavní těleso národa. Platí to i v podstatně benignějším kontextu, třeba u Čechů v rumunském Banátu, kteří dodnes žijí o něco konzervativněji než moderní český vesničan ve srovnatelně velké obci u nás. Celkově je ale rostoucí sekularizace v Turecku a Saúdské Arábii docela zásadním jevem pro budoucnost. Velká část našich bezpečnostních problémů je dána tím, že tyhle státy jsou ochotny financovat všelijaké podezřelé až podvratné organizace ve zbytku světa. Pokud tahle ochota pomine, nikdo ji nejspíš nenahradí; takový Afghánistán pod vládou Tálibánců je sice zpátečnický až hrůza, ale nemá na nějakou škodlivou činnost v Evropě ani peníze, ani know-how. Tálibánci teď naopak jezdí do nevěřící ciziny o ty peníze prosit. Dobrá. Toto jsou mé důvody k opatrnému optimismu, zejména na delší časové škále kolem 30 až 40 let. Jsem si vědom, že přirozená reakce části čtenářstva bude „šmahem je odmítnout“; nejsme zvyklí uvažovat o islámu jako o něčem, co by mohlo být vnitřně zranitelné. Ale takový feudalismus někdy v 17. století mohl vypadat úplně stejně masivně, a kdeže dnes ty napudrované paruky jsou. A svět se dnes vyvíjí daleko rychleji než někdy za Isaaca Newtona.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2009-04-08 00:00:00

Šílený Max

Kultovní sci-fi akčňák odehrávající se na australských silnicích, které jsou dějištěm mnoha nevyřízených účtů a smrtících akcí mezi motocyklovými gangy a tamními policisty, kteří se snaží ochránit meziměstské komunikace všemi možnými způsoby.

Čas načtení: 2024-05-29 12:42:00

MovieZone Live #224 nejen o Furiose už ve čtvrtek ve 21:00

Ta nejnašlapanější sestava je už připravená a spolu s ní i MovieZone Live s pořadovým číslem 224. V něm si probereme akční divočinu Furiosa: Sága Šíleného Maxe, netflixovskou sci-fi Atlas, rodinné Imaginární přátele, válečný akčňák Guye Ritchieho The Ministry of Ungentlemanly Warfare, animovaného...

Čas načtení: 2024-06-24 12:28:00

MovieZone Live #226 už v úterý ve 22:00

Nejnašlapanější sestava už je nastoupená na značky a chystá pro vás MovieZone Live s pořadovým číslem 226. Probereme si v něm horor Tiché místo: První den, Motorkáře s Tomem Hardym a Austinem Butlerem, animák Já, padouch 4, dobrodružnou podívanou Hrabě Monte Christo nebo béčkový akčňák z Netflixu...

Čas načtení: 2024-06-24 22:01:00

Záznam MovieZone Live #226 o Já, padouch 4, Motorkářích i hitech Netflixu

Nejnašlapanější sestava už je nastoupená na značky a chystá pro vás MovieZone Live s pořadovým číslem 226. Probereme si v něm Motorkáře s Tomem Hardym a Austinem Butlerem, animák Já, padouch 4, dobrodružnou podívanou Hrabě Monte Christo nebo béčkový akčňák z Netflixu Tvrdá odplata. Startujeme v ú...

Čas načtení: 2024-08-01 16:30:49

Přehled těch naprosto nejlepších novinek na Voyo (srpen 2024)

Pojďme se zblízka podívat na to, jaký program čeká předplatitele služby Voyo na konci léta V srpnu dorazí třeba akčňák od Jamese Mangolda s Tomem Cruisem v hlavní roli Fanoušků seriálů můžeme jednoznačně doporučit slovenský komediální pořad Pán profesor V našich pravidelných výběrech nejlepších filmů a seriálů jsme se rozhodli zaměřit na další v Česku velmi oblíbenou platformu. Kromě Netflixu a Disney+ se jednou, dvakrát do měsíce podíváme na to, co nového najdete na největší česko-slovenské streamovací platformě Voyo. Jaké zajímavé novinky budete moci zhlédnout v druhé polovině letních prázdnin? Přečtěte si celý článek Přehled těch naprosto nejlepších novinek na Voyo (srpen 2024)

Čas načtení: 2024-08-17 17:37:00

RECENZE: Provokatéři přicházejí s až příliš vágní variací na Dannyho parťáky v bostonských kulisách

Americký režisér Doug Liman zabodoval prvním dílem bourneovské trilogie Agent bez minulosti, manželskou akční rošádou Mr. & Mrs. Smith nebo akční sci-fi Na hraně zítřka. Povedené kousky v jeho filmografii střídají ty průměrné jako teenagerský akčňák Jumper nebo politický thriller Lovná zvěř. K těm druhým se zařadí i jeho nejnovější počin, který vznikl pro streamovací platformu Apple TV+.

Čas načtení: 2024-09-03 16:24:00

MovieZone Live o Vráně a dvojce Beetlejuice už ve středu ve 21:30

Dva týdny jsou pryč, takže je na čase dát si další MovieZone Live. Probírat v něm budeme návrat Tima Burtona v Beetlejuice Beetlejuice, novou Vránu, dokument tata_bojs.doc, akčňák The Killer od Johna Woo nebo netflixovský horor Spasení. Live jedeme ve středu ve 21:30 a pokud byste nám chtěli polo...

Čas načtení: 2024-09-04 17:30:00

Komando: Tenkrát v socialismu, když jsme se na Arnolda dívali na videokazetách pochybné kvality

Komando je film z roku 1985 a do Československa se dostal poměrně brzy, jenže zajít si na takový akčňák do kina, to bylo jen snem. A tak se film šířil jako lavina mezi lidmi, kteří si ho rozmnožovali a předávali z domácnosti do domácnosti. Kvalita sice nebyla nejlepší, ale to kouzlo zakázaného dodávalo filmu něco navíc.

Čas načtení: 2024-11-11 10:32:00

MovieZone Live #236 nejen o Gladiátorovi už v úterý ve 21:30

MovieZone Live s pořadovým číslem 236 už je za rohem a budeme v něm probírat hlavně druhého Gladiátora Ridleyho Scotta, bude toho ale samozřejmě mnohem víc. Podíváme se na dokument Hudba Johna Williamse, horory Čas říznout a Apokalypsa Z, vánoční akčňák s Rockem Red One, Megalopolis Francise Ford...

Čas načtení: 2025-03-17 13:30:52

Hvězdná pěchota se dočká nového filmového zpracování, režisér se chce držet předlohy

Na obzoru se rýsuje nový snímek Hvězdná pěchota Na starosti ho údajně dostal jihoafrický režisér Neill Blomkamp Nemá se jednat o pokračování, ani o remake kultovní klasiky z roku 1997 Snímek Hvězdná pěchota (v originále Starship Troopers) režiséra Paula Verhoevena z roku 1997 si získal kultovní status (ČSFD: 77 procent). Akčnímu snímku nechybí notná dávka testosteronu, skvělých hlášek či romantická zápletka, na druhou stranu se ale nejedná o „hloupý akčňák“, ale disponuje také přesahem, který vykresluje totalitní a notně militarizovanou společnost, přičemž se nebojí ani ukazovat absurdní situace. Další dvě pokračování s podtituly Hrdinové Federace (ČSFD: 25 procent) a Skrytý nepřítel (ČSFD: 41 procent) už nicméně tak velký ohlas nezaznamenaly. Přečtěte si celý článek Hvězdná pěchota se dočká nového filmového zpracování, režisér se chce držet předlohy

Čas načtení: 2025-04-01 12:44:00

MZ Live #247 o Working Man a Operaci Black Bag už ve středu ve 21:30

Další MovieZone Live, tentokrát s pořadovým číslem 247 a s tradičně napěchovanou sestavou, je tady. Probírat v něm budeme nový akčňák se Stathamem Working Man, drama Holland s Nicole Kidman, chválenou novinku Stevena Soderbergha Operace Black Bag, animák pro dospělé Spermageddon nebo oscarovku Na...

Čas načtení: 2025-04-17 19:46:00

První reakce: Totální rozklad je akční nářez

Čekali jsme na to skoro čtyři roky. V Encyklopedii akčního filmu a v přehledovkách akčňáků pro daný rok už jsme si z Totálního rozkladu nebo-li Havoc dělali legraci, protože Netflix se nijak zvlášť neměl k tomu, aby tenhle očekávaný akčňák pustil do světa. Informace o přetáčkách taky nevěstily ni...

Čas načtení: 2025-05-11 17:22:00

VIDEO: 10 minut z Kung Fury 2 s Arnoldem a Fassbenderem

Pamatujete si ještě Kung Fury? Šílený půlhodinový akčňák byl poloamatérskou radostí, která dekádu zpátky ovládla internet. Malý švédský fenomén pak oznámil pokračování s Michaelem Fassbenderem a Arnoldem Schwarnezeneggerem, a všichni si mysleli, že šlo o vtip, jelikož následovalo dlouhé mlčení. F...

Čas načtení: 2025-05-19 15:19:00

MZ Live #251 o Mission: Impossible a Nezvratném osudu už v úterý ve 21:30

Dva týdny utekly, kina i streamy jsou plné zajímavých premiér, takže je čas dát si 251. MovieZone Live. V něm si probereme Mission: Impossible – Poslední zúčtování, francouzský akčňák Ztracená kulka 3, hřejivý netflixovský hit Babičky s Vincem Vaughnem a Susan Sarandon, další díl hororové série N...

Čas načtení: 2025-05-20 13:30:00

Téma: Balerína míří do ruských kin. Budou následovat další hollywoodské blockbustery?

Pojďme nejdříve v rychlosti zavzpomínat na začátek léta páně 2023. Válka na Ukrajině zuřila už více než rok a já v té souvislosti v tržebních reportech neúnavně tepal do studia Lionsgate, které s pomocí třetích stran uvedlo do ruských kin Johna Wicka 4. Akčňák s Keanu Reevesem si tam přišel na ne...

Čas načtení: 2025-06-04 17:15:00

MZ Live #252 o Baleríně a Krtkově světě už ve čtvrtek v 17:30

Tak jsme zase nachystaní a spolu s námi MovieZone Live s pořadovým číslem 252. Těší se na vás ta nejnapěchovanější sestava a bude o čem mluvit. Probereme si akčňák ze světa Johna Wicka Balerína, disneyovský hit Lilo and Stitch, horory Klaun v kukuřičném poli a Ulice strachu: Královna plesu, dobro...

Čas načtení: 2025-06-04 17:15:00

MZ Live #252 o Baleríně a Krtkově světě už ve čtvrtek v 18:30

Tak jsme zase nachystaní a spolu s námi MovieZone Live s pořadovým číslem 252. Těší se na vás ta nejnapěchovanější sestava a bude o čem mluvit. Probereme si akčňák ze světa Johna Wicka Balerína, disneyovský hit Lilo and Stitch, horory Klaun v kukuřičném poli a Ulice strachu: Královna plesu, dobro...