EUR 24,750 || 
JPY 15,035 || 
USD 21,695 || Česká republika se potýká s pomalým tempem revitalizace brownfieldů - počet revitalizovaných lokalit roste jen o necelá 2 procenta ročně. Opuštěné továrny, nevyužité areály či zanedbané pozemky přitom mají potenciál být strategickým nástrojem pro rozvoj měst a obcí. Vlastníkům i potenciálním investorům se však obnova brownfieldů může zdát komplikovaná. Jako... ...
Čas načtení: 2025-06-06 09:50:08
Revitalizace brownfieldů je pomalá. Překonat bariéry má pomoci nová příručka
Česká republika se potýká s pomalým tempem revitalizace brownfieldů - počet revitalizovaných lokalit roste jen o necelá 2 procenta ročně. Opuštěné továrny, nevyužité areály či zanedbané pozemky přitom mají potenciál být strategickým nástrojem pro rozvoj měst a obcí. Vlastníkům i potenciálním investorům se však obnova brownfieldů může zdát komplikovaná. Jako... ...
\nČas načtení: 2025-01-23 00:00:00
Objevte nejnovější trendy a inspiraci pro udržitelné stavebnictví!
Zveme vás na konferenci Kroky k udržitelnému stavebnictví, která se uskuteční 4. dubna 2025. Podíváme se na konkrétní projekty a technologie, které proměňují českou stavební praxi – od revitalizace brownfieldů a šetrného zacházení s vodou, přes administrativní dřevostavby, až po použití recyklovaných materiálů a způsoby, jak do staveb vnést víc zeleně i biodiverzity. Získáte i konkrétní tipy pro svoje bydlení.
\nČas načtení: 2025-02-05 11:36:05
Při debatě o územním plánu zavalili obyvatelé architekty připomínkami
Nové zóny k bydlení i rozvoji sportu a rekreace, revitalizace brownfieldů, vybudování protipovodňových hrází a dopravních spojnic, ale i kontroverzní stavby jako obchvat, fotovoltaická elektrárna či rozšíření kamenolomu v Nové Vsi. Debata o územním plánu přilákala v Litovli stovky lidí.
\nČas načtení: 2020-07-22 13:04:49
Ministr kultury odvolal ředitele Národní knihovny, ten ale jeho výtky vyvrací
Ministr kultury Lubomír Zaorálek odvolal 21. července z funkce generálního ředitele Národní knihovny ČR Martina Kocandu. Dočasným generálním ředitelem zároveň jmenoval Víta Richtera, který povede Národní knihovnu ČR do doby vyhlášení vítěze otevřeného výběrového řízení na pozici nového generálního ředitele. To vypíše ministerstvo kultury v nadcházejících týdnech. Ministr kultury se k odvolání současného ředitele M. Kocandy rozhodl zejména v souvislosti s velmi netransparentními veřejnými zakázkami na IT. Šlo především o IT projekt e-knihovna, který by stál 130 miliónů Kč a byl podle Zaorálka těsně před podpisem. Tento projekt měl být podle ministerstva realizován stejnou IT firmou a prosazovali ho stejní lidé jako projekt Czechiana, který byl ministrem kultury Zaorálkem zrušen již v únoru 2020. Garanční rada Národní knihovny nedoporučila ministru kultury projekt e-knihovna podepsat, protože byl podle ní předražený. Touto zakázkou se v současné době zabývají podle ministra i bezpečnostní složky ČR. Kocanda ale webu Lidovky.cz řekl, že projet už sám na základě doporučení Garanční rady pozastavil. „Cíle, kterých měl dosáhnout projekt e-knihovny, jsou naprosto zásadní a důležité. Měl přinést možnosti vzdálené registrace, měl umožnit, aby služby, které v dnešní době musí naši uživatelé fyzicky vyřizovat zde v hale služeb, mohly být poskytovány na dálku. To, nad čím jsem měl otazníky, byla otázka ceny za projekt a zvolených technických řešení,“ řsdělil Kocanda. Dalším důvodem pro odvolání M. Kocandy byla podle ministra i nedostatečně postupující třetí fáze revitalizace Klementina či nejasnosti kolem komerčních pronájmů a využití prostor Národní knihovny ČR. Martin Kocanda k tomu pro Lidovky.cz uvedl, že se střetávaly dva pohledy na celou věc: knihovníci chtěli, aby revitalizace umožnila existenci živé instituce v barokním areálu, památkáři zase především usilovali zachovat památku v co nejautentičtější podobě. „Po celou dobu jsme hledali kompromis. V současné době ho schválily orgány památkové péče. Revitalizace Klementina způsobí to, že areál bude krásný. Poskytování služeb Národní knihovny ale revitalizace neposune ani o centimetr dopředu,“ řekl webu Lidovky.cz Kocanda. „Alarmující pro mě byl již nákup středověkého notářského zápisu v roce 2019, který Národní knihovna vydražila za 18, 2 miliónů korun. Tehdy naštěstí zasáhla policie s podezřením, že je kradený. Po aukci jej zabavila a Národní knihovna ho díky zásahu policie platit nemusela. Po nástupu do funkce ministra kultury jsem chtěl po panu Kocandovi doložit znalecký posudek, podle kterého se při nákupu zápisu NK řídila. Bohužel mi nebyl schopen takový posudek předložit,“ řekl ministr Zaorálek. Podle Kocandy byl ale nákup doporučen odborníky knihovny na staré tisky: „Ministerstvo na všech úrovních řízení ho doporučilo nakoupit za cenu, kterou určilo a tehdejší ministr Antonín Staněk (ČSSD) záměr schválil.“ Nově jmenovaný generální ředitel Národní knihovny Vít Richter je předsedou Ústřední knihovnické rady od roku 1998 (s krátkým přerušením v roce 2019, kdy ho z této funkce odvolal tehdejší ministr kultury A. Staněk), je ředitelem Knihovnického institutu Národní knihovny (odbor NK, který metodicky řídí veřejné knihovny). „Vít Richter patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého knihovnictví, těžko bychom tady hledali někoho s tak výjimečnou erudicí v oboru. Jsem rád, že mou nabídku přijal a pomůže situaci v Národní knihovně stabilizovat do výběru nového generálního ředitele,“ dodal ministr Zaorálek. „Mým úkolem je především stabilizovat činnost Národní knihovny, připravit její rozpočet na rok 2021 a zpracovat zprávu o současném stavu knihovny, která bude východiskem pro aktivity nového ředitele, který vzejde z výběrového řízení,“ řekl ke svému jmenování Richter. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-06-04 09:03:31
Ředitel Národní knihovny Martin Kocanda: Karanténa nás zásadně posunula v oblasti digitálních služeb
Epidemie COVID-19 a opatření podniknutá proti jejímu šíření se dotkla i tuzemských knihoven. O tom, jak poslední týdny ovlivnily chod té největší z nich, Národní knihovny ČR v Praze, a jakým výzvám bude čelit v nejbližších letech, jsme hovořili s jejím generálním ředitelem Martinem Kocandou. V čele Národní knihovny stojíte už tři roky. Jak jste se sžíval s novou funkcí, a hlavně se svými zaměstnanci, pro které jste byl za posledních deset let již čtvrtým generálním ředitelem? Počátky nebyly jednoduché. Přeci jen jsem přicházel z poněkud jiného prostředí (Martin Kocanda nejprve řídil ústředí evangelické církve, pak působil na ministerstvu pro místní rozvoj, pozn. PN), navíc kolem výběru nového generálního ředitele vzniklo značné napětí, které vycházelo právě z častých výměn ředitelů. Na druhou stranu musím říct, že jsem dost dlouho přemýšlel, jestli usilovat o pozici, kde bylo vysoce pravděpodobné, že se stanu další figurou na orloji, která se na chvíli zjeví a zase zmizí. Začátek opravdu nebyl snadný, vyhlášená stávková pohotovost kvůli další výměně generálního ředitele a samozřejmě tomu odpovídající atmosféra mezi zaměstnanci. Do toho dokonalé mediální zkratky, že se „vězeňský kaplan“ stává ředitelem národní kulturní instituce. No a pak jsem si řekl, že si můžu buď stěžovat, jaká je to nespravedlnost, anebo se vykašlat na to, co kdo v té mediální zkratce napíše, a zkusit něco dobrého pro knihovnu udělat. Nakonec – nikdo mě nenutil a jít do toho bylo mé rozhodnutí. Zrovna dnes jsem s našimi odboráři vzpomínal, jaké to bylo, když mě před třemi lety vítali s transparenty protestujícími proti mému nástupu. Ale musím říct, že jsem jejich rozladění chápal. Žádné instituci nedělá dobře časté střídání vedení. Dnes si troufám tvrdit, že s většinou zaměstnanců se máme navzájem rádi a respektujeme se. Se zaměstnanci se mi komunikuje velmi dobře, i když musím říct, že knihovníci jsou silné osobnosti a často se velmi dohadujeme, protože na spoustu věcí máme rozdílné názory. Ale od toho koneckonců komunikace je – abychom věcně diskutovali, argumentovali a hledali řešení. A to se, myslím, daří. Instituce, jako je ta naše, nemá být sektou, kde všichni stojí v zástupu a mají totožný – takže ten můj – názor na věc. Je to spíš živý organismus a já jsem hrdý, že do něj můžu už tři roky patřit. V čem podle vás spočívá hlavní úskalí fungování i řízení tak velké a specifické instituce, která je nadto příspěvkovou organizací Ministerstva kultury? Víte, musíme si uvědomit, že Národní knihovna je jednou z nejstarších institucí v naší zemi s nepřerušenou právní kontinuitou. Ačkoliv je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury, byla zde dávno před ministerstvem. Za oficiální založení knihovny považujeme sice rok 1777, ale tomuto okamžiku předcházelo dlouhé fungování několika knihoven, které se v Národní knihovnu v podstatě transformovaly. Pokud jde o současnost, je důležité mít na paměti, že provozujeme současně dvě knihovny. Knihovnu s tradičními dokumenty, ale zároveň i knihovnu digitální. Ke specifikům Národní knihovny patří také ohromná různorodost činností, které zajišťuje. Přeci jen jsme zároveň metodickým a koordinačním pracovištěm pro ostatní knihovny, digitalizujeme dokumenty, spravujeme množství databází, zaměstnáváme odborníky nejen na oblast knihovnictví, ale také v oborech restaurátorství, chemie, mikrobiologie, pečujeme o vzácné sbírky mimořádného významu, a tak bych mohl pokračovat dál. Neodpovídáme jen sami za sebe, ale ze zákona máme mnoho úkolů ve vztahu k ostatním knihovnám, kolektivním správcům, vydavatelům. Důležité je samozřejmě všechny činnosti sladit a zajistit, aby se mohla knihovna dále rozvíjet. To ovšem patří k manažerské pozici a mě to navíc baví, protože knihovny, včetně té naší, mám rád. Za hlavní úskalí bych tak označil spíš některé provozní a technické úkoly. Typicky například dokončení revitalizace Klementina a dokončení centrálního depozitáře v Hostivaři. S tím je spojeno jednak obrovské množství administrativy a jednak nutnost řešit problémy, které se vyskytují jak během příprav projektů, tak během jejich realizace. Jedním z největších současných problémů je to, že významnou část našeho fondu máme provizorně uloženou v bednách, a nemůžeme ji tedy půjčovat našim uživatelům. Šestičlenná rodina, se kterou navíc bydlí babička, strýček a dva bratranci, se prostě také velmi obtížně srovná v garsonce. A my máme v současné době více než sedm milionů svazků, jejichž množství každým týdnem narůstá, a to vše v nedodělaném Klementinu a rozestavěné Hostivaři. Ale naštěstí už vidíme světlo na konci tunelu. Právě v těchto týdnech přebíráme zrekonstruovanou budovu starého depozitáře v Hostivaři a chystáme se spustit výstavbu druhého, nového depozitáře. Takže v dohledné době zpřístupníme čtenářům mnohem větší část našeho fondu a následně pak všechno. Na to se opravdu těším. Zároveň teď hodně intenzivně pracujeme na digitálních službách Národní knihovny. Jak vlastně vypadá takový běžný pracovní den generálního ředitele Národní knihovny? A máte vůbec čas na čtení? Napjatě. Vedle běžné administrativy a stohů dokumentů, které musím přečíst a podepsat, jednání stíhá jednání a dveře se u mě v kanceláři opravdu netrhnou. Takže je třeba řešit personální záležitosti, provozní, projektové, rozpočtové. Ke konci týdne mi z toho občas jde hlava kolem. Ale na druhou stranu to zase vyváží prostředí, kde mohu pracovat, a především lidé. Protože jsou to oni, kdo společně s našimi knihami dělají knihovnu. Jinak – jsem rád za cesty vlakem mezi Pardubicemi a Prahou. Aspoň tam mám prostor číst. S nástupem Lubomíra Zaorálka na post ministra kultury se znovu otevřelo téma nové budovy Národní knihovny, mimo jiné kvůli ní také sestavil tzv. garanční radu NK, v níž zasedli především odborníci spjatí s knihovnickou praxí – například ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák nebo předseda Ústřední knihovnické rady Vít Richter. Rýsuje se v tomto směru již něco konkrétního? Národní knihovna novou budovu potřebuje jako sůl. To je bez debat. Současný stav je opravdu velmi nevyhovující. Sídlíme ve dvou značně vzdálených pracovištích, většina fondů je v hostivařském depozitáři a musíme je dvakrát denně převážet sem a tam dvacet kilometrů. To je náročné na logistiku, tudíž i na finance, zvyšuje se riziko opotřebení či dokonce znehodnocení knih, a navíc je to uživatelsky velice nekomfortní. Příprava nové budovy Národní knihovny je běh na dlouhou trať. Půjde o investici v řádu miliard korun, a proto je třeba najít také širokou shodu na realizaci projektu. A nejde jen o budovu jako takovou. Je také potřeba vybrat vhodný pozemek s dobrou dopravní dostupností. Každopádně záměr vybudovat novou budovu NK vnímám jako jediné možné koncepční řešení. S panem ministrem v tom mezi námi panuje naprostá shoda. Nadále také pokračuje již zmíněná revitalizace Klementina, konkrétně její poslední, 3. etapa. Platí i nadále, že by měla být dokončena v roce 2023? Podle loňské výroční zprávy se samotná koncepce plánovaných úprav neustále mění… Původní záměr třetí, závěrečné etapy revitalizace doznal mnoha změn. Průběžně hledáme kompromisy mezi ochranou historického barokního areálu a potřebami živé moderní instituce. Ale je zapotřebí poctivě říct, že sebelepší návrh nevyřeší problém uložení knih na dvou různých místech. To bude možné vyřešit až v nové budově. Pokud jde o termín dokončení, snažíme se dosáhnout co nejdřívějšího data. Poslední etapa je mimochodem nejrozsáhlejší; zahrnuje přes polovinu prostor Klementina, a navíc samotné jádro knihovny. Přitom nejde jen o práce samé, ale také o zabezpečení činností během revitalizace. Z pochopitelných důvodů si nemůžeme dovolit během stavebních prací knihovnu zavřít. Národní knihovna má zhruba 21 tisíc registrovaných čtenářů, což není třeba ve srovnání s Městskou knihovnou v Praze mnoho (ta jich registruje přes 170 000), navíc v posledních letech ubývá výpůjček knih v NK i návštěvníků vašich studoven (což je zčásti způsobeno různými omezeními provázejícími zmiňovanou revitalizaci). Snaží se NK přilákat více čtenářů, nebo její poslání spočívá v něčem jiném, a zmíněné statistiky tak pro vás nehrají podstatnou roli? Národní knihovna má jiné poslání než Městská knihovna v Praze, se kterou máme mimochodem velmi dobrou spolupráci. Nejsme rozhodně konkurenty. Naším cílem není například půjčovat beletrii. Taková role přísluší opravdu spíš městským a obecním knihovnám. Naše knihovna plní především dvě role, které jsou do jisté míry protichůdné. Jsme jednak ústřední univerzální vědeckou knihovnou, ale zároveň máme za úkol starat se o konzervaci bohemikálního fondu pro budoucnost. S nadsázkou říkám, že zde nejsme pro čtenáře, kteří si na víkend chtějí půjčit novou detektivku. Takový čtenář by u nás byl zklamán navzdory tomu, že ve svém fondu tu novou detektivku také máme. Právě v sousední Městské knihovně mu takovou službu poskytnou mnohem lépe. Na druhou stranu, pokud jste například vědeckým pracovníkem, měl byste u nás najít to, co potřebujete. Stejně tak, pokud potřebujete pracovat s historickými rukopisy a starými tisky. Navíc významnou část našeho historického fondu můžete pohodlně studovat i z domova v námi provozované aplikaci Manuscriptorium. Jinými slovy počet registrovaných uživatelů pro nás není tím nejdůležitějším ukazatelem. To ovšem neznamená, že bychom nechtěli zvyšovat atraktivitu NK pro širokou veřejnost. Pracujeme na několika projektech, které nám v tom mají pomoci. Stále větší roli pro nás také hrají uživatelé našich digitálních služeb. Plány máme v tomto ohledu celkem velkorysé. Fondy Národní knihovny obsahují cca sedm a půl milionu knihovních jednotek a jen za loňský rok jich přibylo skoro 90 tisíc, většinou v podobě povinných výtisků. Přesto se ve výroční zprávě za rok 2019 dočteme, že „nadále zůstávají nenaplněny nejen konkrétní požadavky uživatelů, ale částečně i strategické cíle instituce vycházející z jejího poslání a garantované informační gesce“. Co s tím? Navýšit finanční prostředky na nákup, vymáhat povinné výtisky od laxních nakladatelů? Navýšení finančních prostředků na akvizice by bylo více než potřebné. Uvědomme si, že dva povinné výtisky, které putují do naší knihovny, nemohou nahradit komplexní akviziční politiku. Vezměte si, že jeden ze dvou povinných výtisků putuje do tzv. národního konzervačního fondu, jehož cílem je uchování pro budoucnost, a tedy pouze jeden je našim uživatelům běžně k dispozici v rámci univerzálního knihovního fondu. A když říkám běžně k dispozici, tak to znamená, že pokud máme v univerzálním fondu pouze jeden výtisk konkrétního díla, tak ho půjčujeme pouze prezenčně ve studovně. Jsem ovšem realista a uvědomuji si možnosti rozpočtu. Takže nezbývá než jednat a jednat. Peníze jsou potřeba všude, a je tedy otázkou stanovení priorit, na co a v jakém rozsahu budou využity. Já jsem ovšem povahou optimista a věřím, že se časem podaří situaci NK v tomto směru zlepšit. A pokud jde o ty povinné výtisky, do jaké míry a jak rychle plní obecně nakladatelé v České republice svou povinnost? Drtivá většina nakladatelů svou povinnost plní a výtisky nám zasílá. Ale jsou samozřejmě i výjimky, kdy musíme nakladatele i opakovaně upomínat a v krajním případě i zažalovat u soudu. Chápu, že mnozí vnímají tuto povinnost jako nepříjemně zasahující do jejich podnikání a nákladů. A to především v případech drahých vydání knih, např. bibliofilských. Ale role povinných výtisků je nezastupitelná v naplňování konzervační funkce knihovny. Důležitou agendu Národní knihovny představuje digitalizace knih, jejíž obecný význam prokázala aktuální pandemie COVID-19, kdy byli po uzavření všech knihoven čtenáři odkázáni pouze na elektronické zdroje. Původním cílem projektu nazvaného Národní digitální knihovna, na němž participuje i Moravská zemská knihovna v Brně, bylo zdigitalizovat přes 310 milionů stran. V jaké fázi se dnes projekt nachází? Zjednodušeně řečeno, když bereme v potaz stránky, je hotova zhruba šestina. Pokud jde o starší díla, 19. století a dále do historie, tak tam už máme hotovo více než z poloviny. Problém je u nově vydávaných knih a periodik, protože vycházejí rychleji, než stíháme digitalizovat. Ale i v této věci chystáme změny, které budou postaveny na sofistikované výběrové digitalizaci, která je běžná i jinde ve světě. Jinak řečeno, každá zdigitalizovaná stránka nemá stejnou hodnotu. Nechceme tedy honit pouze kvantitu a počítat strany. Zdigitalizovaná současná vědecká monografie má pro naše uživatele většinou větší význam než český překlad Lysenkova díla. V souvislosti s pandemií nového typu koronaviru vznikla také Národní digitální knihovna pro studenty VŠ, určená pro studenty a pedagogy vysokých škol a vědecké pracovníky. Díky dohodě mezi NK, agenturou DILIA a Ochrannou organizací autorskou nabízela až do května přístup k vybraným tištěným dokumentům formou online čtení. Jaké měl projekt ohlasy? A neuvažuje se o nějaké formě jeho pokračování? Jestli jsem na něco opravdu pyšný, tak je to právě tento projekt, který jsme rychle připravili a spustili. Situace, která nastala, mi vnukla myšlenku zkusit se domluvit s kolektivními správci a vydavateli na dočasném mimořádném zpřístupnění té části digitální knihovny, která je pod autorskou ochranou. Bylo jasné, že studenti nebudou mít z čeho studovat, když se uzavřely školy i knihovny. Takže jsem vzal telefon a zavolal do DILIA, OOA-S a vydavatelům a prostě to zkusil. Reakce všech zúčastněných mě neuvěřitelně překvapila. Ihned souhlasili a poskytli maximální pomoc. Jsem jim opravdu vděčný, jak se k této věci postavili. Pokud někdo hovoří o „nenažraných“ kolektivních správcích, neví, co říká. Projekt měl opravdu velký ohlas. Ukázalo se, jak moc jsou digitální fondy důležité pro studující a badatele. I když jsme tento mimořádný projekt s koncem nouzového stavu museli samozřejmě ukončit, navázali jsme novým projektem zpřístupnění tzv. děl nedostupných na trhu. Nyní postupně zpřístupňujeme digitalizáty děl vydaných do roku 1989 a za půl roku spustíme rozsáhlou část vydanou před rokem 2007. Pokud jde o noviny a časopisy, tak dokonce do roku 2009. K tomu všemu nás opravňuje kolektivní licenční smlouva, kterou jsem v prosinci loňského roku s kolektivními správci podepsal. Na tomto projektu velmi intenzivně spolupracujeme s dalšími knihovnami. Výsledek tak bude našim společným dílem. I díky tomuto projektu se Národní knihovna vrací k roli určitého koordinátora našeho knihovního systému. Je to role, kterou v minulosti bohužel přestávala hrát. A já jsem moc rád, že se k ní opět vracíme. A jakou úlohu tedy dnes hraje Ústřední knihovnická rada, jejímž jste řadovým členem? Před časem vyvolalo protesty odvolání jejího dlouholetého předsedy Víta Richtera (který se posléze do jejího čela vrátil), s nímž přišel dosluhující ministr kultury Antonín Staněk během posledního dne svého působení na MK. Ústřední knihovnická rada se postupem doby vyvinula v reprezentativní fórum knihoven a knihovníků. Na jednu stranu je to více, než jak je rada definována v zákoně, na druhou stranu ale vámi připomenutá prázdninová událost ukázala, že je zapotřebí brát vážně přirozený vývoj, který vyústil v podstatě samosprávnou instituci knihoven. A možná mají pravdu ti, kteří říkají, že rada se za posledních 15 let vyvinula do takovéto podoby z nutnosti, protože z určitých důvodů Národní knihovna neplnila zcela svou zákonnou roli koordinačního a metodického centra českých knihoven. Myslím, že dnes ale funguje spolupráce mezi Národní knihovnou a Ústřední knihovnickou radou velmi dobře. Nakonec v této radě působí asi pět zaměstnanců Národní knihovny. Přinesla vám nucená karanténa nějaké poznatky nebo inovace, ze kterých hodláte v budoucnu těžit? Karanténa nás opravdu zásadně posunula v oblasti digitálních služeb. Zrychlili jsme přibližně o půl roku až rok v našich plánech. Máme vyvinuté nástroje, které nás v online službách posunou o hodně dále. Kromě projektu pro vysokoškoláky a zpřístupnění děl nedostupných na trhu jsme vyvinuli novou verzi Manuscriptoria pro školy, která bude sloužit při výuce na základních a středních školách. Jaké zásadní úkoly a změny podle vás čekají Národní knihovnu v nejbližších letech? Inu, jak už tu zaznělo – posun v oblasti online služeb, dokončit revitalizaci Klementina, dostavět Hostivař. Tyto úkoly jsou dány. Navíc bych velmi stál o vybudování vlastní odkyselovací linky, která by sloužila nejen nám, ale třeba i okolním zemím. A samozřejmě ta nová budova… A v čem spatřujete největší budoucí výzvu pro sebe coby generálního ředitele Národní knihovny? Aby byli naši uživatelé co nejdříve spokojeni se službami, které nabízíme a nabízet budeme. Aby se u nás prostě cítili dobře, ať už nás navštíví fyzicky, nebo digitálně. PhDr. Bc. Martin Kocanda, Ph.D. (*1974) vystudoval baptistickou teologii v Olomouci a speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě UPOL a Pedagogické fakultě MUNI. Právní specializaci získal na Právnické fakultě MUNI a doktorská studia sociální práce zakončil na UK v Bratislavě. Vyučoval na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice, působil ve vedení Vězeňské služby ČR a byl ředitelem ústředí Synodní rady ČCE. Od 1. června 2017 je generálním ředitelem Národní knihovny ČR. Žije v Pardubicích, je ženatý, má dva syny (5 a 12 let). {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-03-29 06:01:00
Vítek Rous: Praktický příklad revitalizace mokřadního potoka u Adolfova
U Adolfova v Krušných horách jsme kdysi dávno pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR zpracovali projekt revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v přírodní rezervaci Černá louka. Realizace proběhla už v roce 2009-2010 a rozsah revitalizace tak můžete dnes dobře vidět i přes mapy.cz. Jeden levostranný přítok ale byl bohužel z větší části mimo území rezervace a tak jeho větší část zůstala stále napřímená.
Čas načtení: 2024-05-06 10:47:16
Aktualizovaný harmonogram výzev OPŽP na rok 2024
Úprava v harmonogramu se týká přidání dvou nových výzev, které podpoří komplexní projekty revitalizace budov veřejného sektoru s důrazem na úsporu energií. Obě výzvy cílí na podporu revitalizace budov veřejného sektoru s cílem snížení konečné spotřeby energie a úspory primární energie z neobnovitelných zdrojů, podpory OZE, zvýšení adaptability budov na... ...
Čas načtení:
Začali jsme s revitalizací odkaliště v ptačím parku Mnišské louky
V ptačím parku Mnišské louky u České Lípy letos proběhne revitalizace staré rákosiny v jednom ze dvou bývalých odkališť čistírny odpadních vod (ČOV), jejichž činnost skončila před 30 lety. Přibližně hektarovou plochu tohoto odkaliště tvoří degradovaný porost rákosu, který již postupně v některých místech zarůstá keřovými vrbami, z nichž některé byly odstraněny při jarní brigádě pro veřejnost. Cílem revitalizace je zmlazení a obnovení rákosových porostů, ale především zlepšení vodního režimu vybudováním mělké a členité tůně o rozloze 800 m2. Samotná vodní plocha bude v průběhu roku nepochybně kolísat. Veškeré zmíněné aktivity cílí na podporu rákosinných druhů ptáků, především pak na slavíka modráčka středoevropského či chřástala vodního. Z opatření ale budou těžit i běžnější druhy, například strnad rákosní, rákosník obecný či rákosník proužkovaný.
Čas načtení: 2024-07-26 13:33:32
Revitalizaci Holáseckých jezer bude předcházet i pyrotechnický průzkum
Brno, 26. července 2024 - Revitalizace Holáseckých jezer patří mezi významné projekty města Brna a radní dnes na poslední jednání schválili dvě výběrová řízení na podlimitní zakázku při jeho přípravě. První se týká revize projektové dokumentace celé revitalizace a druhá se věnuje hledání zhotovitele pyrotechnického průzkumu v dané oblasti. Celý článek...
Čas načtení: 2024-09-30 01:00:00
V Husovicích začíná revitalizace parku Marie Restituty
Brno, 30. září 2024 – V úterý 1. října odstartuje další etapa revitalizace parku Marie Restituty, a to tzv. části A druhé etapy celkového projektu. Cílem těchto úprav je nejen podpořit estetickou a funkční hodnotu parku, ale také uchovat jeho klíčovou roli jako významného pěšího spojení v Husovicích a vzpomínku na dřívější hřbitov. Hotovo bude v květnu příštího roku. Celý článek...
Čas načtení: 2024-11-13 11:15:53
V Bosonohách dokončili revitalizace zeleně
Brno, 13. listopadu 2024 – Městská část Bosonohy oznámila úspěšné dokončení rozsáhlého projektu revitalizace veřejné zeleně. Po měsících příprav, které zahrnovaly jednání komise životního prostředí a veřejnou diskuzi s obyvateli, se nyní městská část může pochlubit proměnou hned několika lokalit, které mají přinést nejen estetické zlepšení, ale také zkvalitnění veřejného prostoru. Celý článek...
Čas načtení: 2024-11-13 11:15:53
V Bosonohách dokončili revitalizace zeleně
Brno, 13. listopadu 2024 – Městská část Bosonohy oznámila úspěšné dokončení rozsáhlého projektu revitalizace veřejné zeleně. Po měsících příprav, které zahrnovaly jednání komise životního prostředí a veřejnou diskuzi s obyvateli, se nyní městská část může pochlubit proměnou hned několika lokalit, které mají přinést nejen estetické zlepšení, ale také zkvalitnění veřejného prostoru. Celý článek...
Čas načtení: 2024-11-20 05:00:00
Nejstarší pražský park projde úpravou! O podobě Chotkových sadů rozhodnou architekti v soutěži
Chotkovy sady mají v budoucnosti projít revitalizací. Nejstarší veřejný park v Praze by zasloužil nový mobiliář i opravu cest a úpravy zeleně. Správa Pražského hradu připravuje architektonickou soutěž, která by parku dala nový koncept. Správa hradu od revitalizace očekává zlepšení prostupnosti parku, lepší napojení na okolní zahrady nebo také zpřístupnění jednoho z nejhezčích výhledů na město.
Čas načtení: 2025-03-11 13:53:07
Revitalizace parku Marie Restituty pokračuje, bude zde i nová socha
Brno, 11. března 2025 - Městská část Brno-sever pokračuje od října 2024 ve druhé etapě revitalizace parku Marie Restituty za 10,5 milionů korun, která postupně mění tuto historickou lokalitu v moderní a důstojný veřejný prostor. Práce na úpravě parku se nyní setkávají s projektem Sochy pro Brno, díky němuž zde přibude významný prvek – socha blahoslavené Marie Restituty, jejíž odhalení je plánováno na 1. května 2025. Celý článek...
Čas načtení: 2024-02-16 10:28:00
Věhlasné vimperské tiskárny Johanna Steinbrenera sloužily roky jako ubytovna pro sociálně slabé. Vybydlené a zchátralé budovy, které vlastnil ruský investor, se městu podařilo odkoupit. A má s nimi velké plány. Na návrh celé revitalizace vypsalo architektonickou soutěž, o kterou byl mezi ateliéry zájem. Přihlásilo se jich přes šedesát. Zástupci sedmi vybraných si nyní přijeli domy osobně prohlédnout.
Čas načtení: 2023-12-05 15:35:00
Praha dala za poslední dva roky 377 milionů korun na klimatické projekty
[Zpráva z tisku] Praha 5. prosince (ČTK) - Praha se svými městskými částmi a organizacemi loni a letos uskutečnila 57 projektů v celkové hodnotě 377 milionů korun, které reagovaly na klimatickou změnu. ČTK to v tiskové zprávě sdělil mluvčí města Vít Hofman. Projekty se týkaly výsadby a úprav zeleně, revitalizace a obnovy vodních ploch a toků, instalace vodních prvků v ulicích nebo protipovodňových opatření. Město v roce 2021 schválilo takzvaný klimatický plán, podle kterého chce do roku 2030 investovat zhruba 230 miliard korun do opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého v metropoli.
Čas načtení: 2024-02-05 00:00:00
Náročná proměna Karlova náměstí v Třebíči je skvělá. Má i vodní prvky
Nejen pražské Karlovo náměstí vyniká svou velikostí, stejně je na tom stejnojmenné centrum Třebíče. O to složitější byla jeho revitalizace.
Čas načtení: 2024-01-26 09:06:46
Když rekonstrukce bytu v Praze, tak jedině od specializované firmy
Revitalizace panelového bytu nebo rodinného domu v hlavním městě je náročná disciplína. Ne všichni mají dostatek znalostí, dovedností a času na to, aby
Čas načtení: 2023-12-14 13:01:12
AOPK: Revitalizace Petrkovského rybníka je dokončena
(havlickuvbroddnes.cz) Petrkovský rybník desetiletí zachytával materiál, který unášel potok Žabinec. Postupným zazemňováním zanikla prakticky celá zátopa původně čtyřhektarové nádrže. Proto se soukromý majitel rozhodl nádrž obnovit. Díky spolupráci s AOPK ČR a s projekční kanceláří VZD Invest Brno, byla připravena rozsáhlá revitalizace, která zahrnovala jak rekonstrukci technických objektů rybníka, tak i opatření na zad ...
Čas načtení: 2024-02-27 18:35:00
Ve vnitrobloku na severním sídlišti mezi bytovými domy Jana Palacha 1107 - 1112 a 17. listopadu 1331 - 1134 probíhá revitalizace v rámci projektu Zlepšení mikroklimatických podmínek v lokalitě Na Radouči. Na místě realizace ve čtvrtek 22. února
Čas načtení: 2024-03-04 00:00:00
Archeoskanzen v Trocnově dokončil všech 14 staveb. Je to středověký unikát
Areál národní kulturní památky Rodiště Jana Žižky v Trocnově je ve správě Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Projekt postupné revitalizace začal obnovou expozice Památníku Jana Žižky, následovala výstavba archeoskanzenu.
Čas načtení: 2024-03-05 14:29:00
Revitalizace památkově chráněné budovy Starého děkanství pokračuje! Práce běží podle harmonogramu, probíhá oprava krovu, montáž výstavního black boxu a sanace sklepů. Jsou repasovány dřevěné prvky výplní oken, dveří a...
Čas načtení: 2024-03-08 19:01:55
Agáta ukázala nový pokojíček pro dcery. Celkový dojem kazí strop. Je to hrůza, píší fanoušci
Komentář: Agáta Hanychová se před týdnem pustila do revitalizace dětského pokojíčku pro své dcery. Jelikož plánuje zhruba za půl rok, že jedenáctiměsíční Rozárku přestěhuje ke starší Mie do pokoje, pořídila do pokojíčku palandu. Celkový dojem z nového holčičího království je podle sledujících na Instagramu výborný, jedinou vadou na kráse je ale strop, který je z pohledového betonu a v růžovém pokoji nevypadá nejlépe. Na stropech v domě trval Agátin exmanžel Jakub Prachař, jak už několikrát influencerka zmínila. Fanoušci proměněný pokojík chválí, industriální strop ale drsně kritizují a myslí si, že není hotový. Redakce ŽivotvČesku.cz se přiklání k názoru, že se pokojíček s malbou přes celou zeď a nábytkem na míru velice povedl.