Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-11-01 14:21:07

Lidé se začnou vařit ve vlastním potu, varuje klimatický aktivista

ICYMI – Klimatický aktivista Alex de Koling tvrdí, že se lidé začnou „vařit ve vlastním potu“, pokud bude dostatečně horko. (Foto: X) #ClimateChange Activist... Článek Lidé se začnou vařit ve vlastním potu, varuje klimatický aktivista se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2025-02-03 04:41:10

Praha pokračuje v cyklu setkání nad klimatickým plánem, tentokrát na téma klimaticky odpovědné výstavby a renovací

Pražský klimatický dialog je seriál šesti dialogů mezi politiky, experty, zástupci neziskového sektoru a občanské společnosti i dalšími odborníky na konkrétní témata, kterými se zabývá Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030. Druhé setkání na téma klimaticky odpovědné výstavby a renovací se uskuteční již v úterý 4. února 2025 od 16.00 hodin v CAMPu... ...

Čas načtení: 2025-06-02 17:04:13

Dekarbo brief: Komise rozebrala český klimatický plán, známe jeho slabiny

Jak Evropská komise hodnotí tuzemský energeticko-klimatický plán? A jak se Česko staví k příležitostem, které nabízí evropský zákon na podporu zelených technologií (NZIA)? Dozvíte se v květnovém vydání Dekarbo briefu. The post Dekarbo brief: Komise rozebrala český klimatický plán, známe jeho slabiny appeared first on EURACTIV.cz.

Čas načtení: 2024-04-17 10:00:31

Volvo bude mít díky bioplynu první čínskou klimaticky neutrální továrnu

Volvácký výrobní závod v čínském Tchaj-čou přechází na bioplyn, díky čemuž se stává první klimaticky neutrální továrnou v Číně značky. Využívání bioplynu namísto zemního plynu povede ke snížení emisí uhlíku této továrny až o 7 000 tun ročně. Přestože se …

Čas načtení: 2024-10-26 08:27:06

Muž za 45 sekund vysvětlil klimatický podvod

Muž vysvětluje, že jsme se opět stali obětí gigantického podvodu ohledně globálního oteplování. (Foto: X) pic.twitter.com/uADo1g4hin — Roman Malý 🇨🇿 (@MatesRoman) December 30, 2023 Článek Muž za 45 sekund vysvětlil klimatický podvod se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-11-15 09:18:13

První klimatický lockdown ve Španělsku?

Španělsko používá stejnou strategii, jakou použilo pro příručku Covid-19: vyvolání masové hysterie pomocí „šokové“ události, jako byly povodně ve Valencii, k prosazení přísných omezení... Článek První klimatický lockdown ve Španělsku? se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2025-03-15 18:54:12

Amazonský prales vykácen kvůli dálnici pro klimatický summit OSN COP

Dálnice protínající amazonský deštný prales kvůli konferenci COP30 v Brazílii vyvolala kritiku. Byly vykáceny tisíce akrů pralesa. (Foto: X) Zatímco úředníci to označují za... Článek Amazonský prales vykácen kvůli dálnici pro klimatický summit OSN COP se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2025-05-04 15:34:09

Špičkový klimatický vědec přiznává: Čistá nula je depopulační podvod

Špičkový klimatolog, Dr. Richard Lindzen z MIT, prohlásil, že Net Zero je „depopulační podvod“, a odhalil tak chybné vědecké poznatky, které stojí za globální klimatickou politikou. V nové studii spolu s Dr. Williamem Happerem z Princetonu tvrdí, že role CO2… The post Špičkový klimatický vědec přiznává: Čistá nula je depopulační podvod first appeared on Akta X.

Čas načtení: 2025-05-12 15:43:27

Klimatický fond má motivovat k méně energeticky náročnému bydlení, říká Hladík

Peníze ze Sociálního klimatického fondu by měly podpořit snahu lidí mít nižší energetickou náročnost bydlení, řekl dnes novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík po schůzce s eurokomisařkou Teresou Riberou. The post Klimatický fond má motivovat k méně energeticky náročnému bydlení, říká Hladík appeared first on EURACTIV.cz.

Čas načtení: 2024-02-16 08:48:16

Praha podepíše smlouvu se společností NEVAJGLUJ, hlavní město tím získá 16 milionů korun na úklid tabákových nedopalků

,,Smlouva pro město nevytváří žádný finanční náklad, ale naopak by Praha měla získat nemalé prostředky na úklid a také nakládání s odpady tabákových výrobků. Tuto povinnost výrobcům ukládá zákon o omezení vybraných plastových výrobků na životní prostředí," říká k tomu náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková. Finanční... ...

Čas načtení: 2023-12-05 15:35:00

Praha dala za poslední dva roky 377 milionů korun na klimatické projekty

[Zpráva z tisku] Praha 5. prosince (ČTK) - Praha se svými městskými částmi a organizacemi loni a letos uskutečnila 57 projektů v celkové hodnotě 377 milionů korun, které reagovaly na klimatickou změnu. ČTK to v tiskové zprávě sdělil mluvčí města Vít Hofman. Projekty se týkaly výsadby a úprav zeleně, revitalizace a obnovy vodních ploch a toků, instalace vodních prvků v ulicích nebo protipovodňových opatření. Město v roce 2021 schválilo takzvaný klimatický plán, podle kterého chce do roku 2030 investovat zhruba 230 miliard korun do opatření zaměřených na snížení emisí oxidu uhličitého v metropoli.

Čas načtení: 2023-11-10 16:23:00

České firmy vytvořily alianci, jejím cílem je zefektivnit dekarbonizaci průmyslu

Praha 9. listopadu (ČTK) - České firmy v energetice, financích, průmyslu, stavebnictví i dalších odvětvích vytvořily společnou platformu. Firmy budou společně prosazovat přechod na klimaticky neutrální technologie a sdílet své znalosti a zkušenosti. Hlavním cílem Aliance pro bezemisní budoucnost (ApBB) je urychlení a usnadnění dekarbonizace, aby české ekonomice a firmám nehrozila ztráta konkurenceschopnosti. Alianci dnes v Praze představili zástupci společností, které jsou jejími hlavními partnery. Patří mezi ně společnost ČEZ, Komerční banka, McKinsey, Moneta Money bank, Onsemi, Orlen Unipetrol, PWC a Wienerberger.

Čas načtení: 2024-02-17 09:00:00

Globální oteplování: Letošní únor překoná nebývalý počet teplotních rekordů

Bylo zaznamenáno rychlé oteplování oceánů a neobvykle horké zimní dny v důsledku globálního oteplování způsobeného člověkem v kombinaci s jevem El Niño Podle meteorologů je únor na cestě k překonání rekordního počtu teplotních rekordů. Globální oteplování způsobené lidskou činností a přirozený klimatický jev El Niño zvyšují teploty na pevnině i v oceánech po celém světě.Po něco málo více než polovině nejkratšího měsíce v roce je prudký nárůst oteplování tak výrazný, že klimatické grafy vstupují na nové území, zejména pokud jde o teploty mořské hladiny."Planeta se otepluje stále rychleji. Jsme svědky rychlého nárůstu teploty oceánu, který je největším zásobníkem tepla v klimatu," řekl Dr. Joel Hirschi, zástupce vedoucího oddělení modelování mořských systémů v britském Národním oceánografickém centru. "Amplituda, o kterou byly v roce 2023 a nyní v roce 2024 překonány dosavadní rekordy teploty povrchu moře, překonává očekávání, i když pochopení toho, proč tomu tak je, je předmětem probíhajícího výzkumu."

Čas načtení: 2024-02-17 12:06:00

Peksa (Piráti): Europoslanci poprvé jednali o dekarbonizačních výzvách pro příští dekádu

Evropský parlament poprvé jednal o klimatických závazcích pro rok 2040. Emise CO2 by se podle návrhu Evropské komise měly snížit nejméně o 90 % oproti roku 1990. Odborný klimatický panel přitom doporučuje ještě rychlejší tempo, aby bylo možné udržet dopady globální klimatické změny v přijatelných mezích.

Čas načtení: 2021-08-27 13:47:08

Dokument EU: Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství

 672 total views Celý název dokumentu je „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství“. EU přijala na základě Zelené dohody pro Evropu závazek stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem a snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 % […]

Čas načtení: 2021-08-26 18:58:48

Dokument EU: Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropských zelených dluhopisech

 658 total views Cílem tohoto návrhu je lépe využít potenciál jednotného trhu a unie kapitálových trhů k tomu, aby přispěly k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí v souladu s Pařížskou dohodou o změně klimatu a v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu.K přechodu na klimaticky neutrální hospodářství a dosažení cílů Unie v […]

Čas načtení: 2021-10-25 14:21:53

Milé Německo, nechej prosím fungovat své jaderné elektrárny

Milí čtenáři, dnes jsem se rozhodl přeložit vám otevřený dopis, který německé vládě adresovala skupina světových intelektuálů. Jeho originál vyšel 13. října v deníku Die Welt. Nejprve tedy samotný překlad, potom bude následovat pár komentářů k němu. Od této chvíle hovoří signatáři dopisu. Německu hrozí, že přes veškerou snahu nesplní své klimatické cíle pro rok 2030. Odchod od jaderné energetiky přitom emise oxidu uhličitého pouze zvýší. Tomu je nutno zabránit. V průběhu nedávné volební kampaně mluvily všechny politické strany o tom, že mladí Němci jsou zklamáni nedostatečnou angažovaností ve věci ochrany klimatu. Znepokojení mladých lidí je oprávněné. Koncept vládní zprávy z léta tohoto roku předpovídá, že vaše země, bude-li politika roku 2020 zachována, nedokáže splnit svůj klimatický cíl, totiž snížit emise do roku 2030 o 65 procent proti roku 1990. Odchylka bude činit 16 procent a dosaženo bude pouze 49 procent emisí. Je jen těžké si představit, že by opatření přijatá od té doby dokázala tento rozdíl úplně pokrýt. Německo nicméně nevyužívá všech možností, které má k dispozici. Kostlivcem ve skříni je skutečnost, že Německo navyšuje emise oxidu uhličitého ve své energetice tím, že odchází od jaderné energie. A to právě v době, kdy hlavní strategií k dosažení nulových čistých emisí je dekarbonizace výroby elektřiny. Na konci roku 2021 mají být tři ze zbývajících šesti jaderných reaktorů, Gundremmingen-C, Grohnde a Brokdorf, s konečnou platností odstaveny. O rok později budou uzavřeny poslední tři, Neckarwestheim-2, Emsland a Isar-2. Tato o dvě desítky let urychlená ztráta schopnosti vyrábět elektřinu bezuhlíkovým způsobem, která přitom v současné době představuje dvanáct procent německé výroby elektřiny, povede nevyhnutelně ke zvýšení ročních emisí oxidu uhličitého o zhruba 60 milionů tun. V takovém případě bude totiž nutno spalovat fosilní paliva coby náhradu. Tato skutečnost zvýší německé emise, při přepočtu na rok 1990, o pět procent. Vaše země si tento druh zbytečného zvratu v tuto chvíli nemůže dovolit. Po pandemii se opět výrazně zvedly německé emise CO2. Předběžný odhad pro rok 2021 říká, že se budete nacházet jen 37 procent pod úrovní roku 1990, čímž nedosáhnete svého cíle (čtyřicetiprocentní redukce) o tři procentní body. V současné době se navíc protahuje i výstavba obnovitelných zdrojů a výstavba severojižního propojovacího vedení, a zvýšené ceny zemního plynu vedou ke zvýhodnění spalování uhlí. Vašich klimatických cílů pro rok 2030 byste ještě mohli dosáhnout. Pořád byste ještě mohli změnit kurz a priority tak, abyste opustili uhlí dříve než jádro. Vše, co je k tomu potřeba, je nouzová úprava jaderného zákona, která by prodloužila termín pro další běh jaderných elektráren až na roky 2030-2036. Mají vaši politici dost odvahy k tomu, aby tuto konkrétní změnu, jež by se jednoznačně kladně podepsala na množství emisí, ve vašem jménu uskutečnili? Nacházíme se v kritickém bodě klimatické krize. Takové nouzové opatření – jednoduchý posun odchodu od jádra na pozdější dobu – by si právem získalo respekt mladé generace i generací dalších. (Následují podpisy 25 signatářů, mezi nimiž je v ČR asi nejznámější harvardský psycholog Steven Pinker.) Konec dopisu a začátek mého osobního komentáře. Milí signatáři, rád vás seznámím s jednou hrou, kterou tady v Evropě známe velmi dobře. Jako hlavní rekvizity v ní fungují stěna a hrách. Coby účastník hry hážete hrách na stěnu, dokud vás to nepřestane bavit. Vyhrajete, když … no, jednoduše: prostě nevyhrajete. Euro, nápor migrantů na hranicích, elektřina, to je jedno. Pořád stejný přístup. Německo nemá ten sklon k pragmatismu, typický už po staletí třeba pro Británii. Vztah německojazyčných Zelených k jaderné energii by se dal vyjádřit oním otřepaným slovem nenávist, které se bůhvíproč uplatňuje jen na mezilidské vztahy. Odcházející vláda kancléřky Merkelové, kterážto v tomto směru párkrát změnila názor, už si s tak ožehavým tématem nebude pálit prsty. A nová vláda, ve které Zelení budou, nic takového nepřipustí, leda snad po dlouhém a velkém blackoutu (možná bychom mu mohli říkat greenout, to by sedělo více). Za mimořádný úspěch bych považoval i to, pokud Německo přestane aktivně sabotovat podporu jaderné energetiky na úrovni celé EU; i to by bylo slavné vítězství. Německá společnost je svým způsobem obětí vlastního hospodářského úspěchu. Zelení mají disproporčně velkou voličskou základnu mezi mladšími ročníky v bohatších čtvrtích velkých měst (podrobný článek například o bavorských zemských volbách 2018), kde je obyvatelstvo zvyklé na to, že elektřina prostě je, jídlo prostě je, zvýšení cen o 30 procent ve jménu ochrany klimatu by bez reptání skouslo a málokdo z nich kdy navštívil fungující fabriku jinak než při exkurzi, jestli vůbec. Jejich školní a pracovní svět se vesměs sestává z tříd a kanceláří, kam může přece každý dojíždět tramvají a metrem, že? Vždyť městská hromadná doprava jim jezdí kousek od domu, a ještě navíc často. Samozřejmě je taková vrstva v nějaké míře potřeba, ale otázka je, jestli by měla mít na intelektuální dění v zemi rozhodující vliv. V Německu bohužel rozhodující vliv má, kdežto třeba ve Francii ne; tam jsou Zelení sice ještě ujetější než v SRN, ale francouzská pravice jim nevyklidila duchovní a politické pole. Kdežto merkelovská CDU ano. Ačkoliv se signatáři dopisu poctivě snažili zmáčknout všechna pomyslná tlačítka, která jinak na uvědomělou německou veřejnost fungují – zvýšené emise CO2, pocit vlastní nedostatečnosti a zodpovědnosti, apel na osud mladých – v tomto případě mají patrně smůlu. Rád bych se mýlil, ale řekl bych, že kopie jejich výzvy, kterou nejspíš poslali i na samotný kancléřský úřad, se už na serveru dávno nachází ve složce Koš.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-04-05 08:47:22

Ohrožuje nás virus mnohem smrtelnější než SARS-Co-2: opomíjení a zanedbávání hodnot naší civilizace

Teď abstrahujme od rozdílu mezi epidemií samotnou a zvolenými metodami k jejímu ukončení (i když se od toho v podstatě abstrahovat nedá a nemá), ale obojí se stalo, a dnes ve svém součtu přetrvává. Proto je legitimní mluvit o tomto fenoménu jako o celku. Předvídáme, že se tato událost stane jednou z křižovatek ve vývoji společnosti u nás i ve světě. Filozof Barša podobně předpokládá, že bude mít tato krize „obdobné epochální důsledky, jaké měly světové války minulého století“. Předvídáme, že – jako při mnoha společenských otřesech minulosti – dojde k významné změně ve vztahu jednotlivce a státu, v ekonomické oblasti ve vztahu trhu a státního intervencionismu. Dojde k pokračování a zesílení tendencí, které sledujeme v posledních desetiletích. Už tento vývoj jsme považovali za varovný, ale pořád ještě existovaly nezanedbatelné brzdy a protitlaky. V boji s tímto koronavirem však padla velká část dosavadních politických a společenských tabu. Došlo k ohromnému posílení moci státu nad občany. Řada politických aktivit byla zastavena. Pohyb lidí byl omezen. Moc bezpečnostních složek vzrostla (ministerstvo obrany by si jinak nedovolilo navrhovat suspendování parlamentu). Vzrostl dohled nad celou společností a nad jednotlivci prostřednictvím digitálních technologií. To všechno představuje závažnou hrozbu pro občanské svobody a politickou demokracii. Výjimečný (či nouzový) stav dával vždy v dějinách politikům alibi, aby získali více moci. Bude síla k udržení pouhé dočasnosti všech těchto opatření? Bude možné očekávat návrat k normálu, aspoň k normálu posledních desetiletí? Nebo už definitivně nastane Huxleyho „Brave New World“? Bude naděje na změnu, nebo se současná krize, a z ní plynoucí nové společenské uspořádání světa, Barša říká „odchod minulé epochy“, stane novou realitou? Řada bystrých komentátorů si všímá, že nás ohrožuje virus mnohem smrtelnější než SARS-Co-2. Tím je opomíjení a zanedbávání hodnot, na nichž stála naše civilizace po celá staletí. Západ strávil poslední desetiletí ve stavu prosperity, kdy začalo být mnoho věcí považováno za samozřejmost. Lidé je proto považují za nesporný nárok. Luboš Motl velmi trefně říká, že se i „nesmrtelnost stala další položkou ve stále delším seznamu lidských práv, na které mají občané nárok“. Nárok na onu „nesmrtelnost“ však formuluje pouze lidská pýcha, která pro to nemá žádné opodstatnění. Očekáváme dvě, vzájemně se podporující tendence. Jednou bude posilování dosavadních, ne příliš příznivých trendů, druhou bude vznik nových, protože tato pandemie „uvolnila stavidla“, která bude těžké vrátit zpátky. Bude pokračovat posilování moci státu. Nastane oslabování volného trhu a svobody jednotlivce. Posilovat budou vlády a centrální banky. Dojde k rozšíření všestranné a trvalé kontroly občanů. Dojde k zesílení státního řízení ekonomiky. Rostoucí dluh státu nemůže dříve či později nebýt následován velkou inflací, která sice dluhy „sníží“, ale spolu s tím sníží i významnou část bohatství celého světa. V neposlední řadě tato inflace znehodnotí i úspory obyvatelstva. Bývalý viceguvernér ČNB Hampl obhajuje kvantitativní uvolňování (neboli tisk peněz) a hrozí, že když to ještě všichni nechápeme, bude třeba nás „edukovat“. To už jsme zažili. Útok na hotovostní placení byl dříve veden jako boj s černou ekonomikou, dnes spíše jako boj se zbytky koronaviru na bankovkách. Každý argument je pro nositele „nového světa“ dobrý. Posílí se přesuny k práci doma (k home-office), čili k atomizaci společnosti. Významně zesílí role internetových obchodů, další prvek lidské izolace. Nastane nová fáze krize systému mezinárodních organizací a samozřejmě i velký otřes Evropské unie. Posílí se postavení Číny v mezinárodních vztazích. Dojde k posunu od současné podoby globalizace směrem k blokovému spořádání světa. Budou se více a více prosazovat „mladé“ státy, státy jiných kontinentů, na úkor „unaveného“ Západu. To je to, co vidíme a předvídáme. To byl pokus o pozitivní, deskriptivní pohled. Nyní pohled normativní: co by bylo třeba, aby se stalo. Přáli bychom si: - posílení pozice národních států, obnova jejich hranic a braní ochrany těchto hranic vážně (racionální propustnost hranic ano, ale hranice musí zůstat hranicemi); - návrat k vyvážené zahraniční politice, založené na obraně národních zájmů (na základě mnohokrát opakované zkušenosti, že se o nás, když jde do tuhého, stejně nikdo nepostará); - přehodnocení bezpečnostních rizik (jejichž formulace je předpokladem jakékoli racionální zahraniční politiky); - zodpovědně stanovit rozsah strategické výroby a zásob (dnešní epidemie ukázala, že je třeba opustit víru, že se vše potřebné vždy rychle doveze); - návrat k politice (od videopolitiky a od televizní politiky řízené pány Moravci, od nahrazování politiky tiskovými konferencemi) a to návrat k parlamentní politice, založené na ideologicky jasně vymezených politických stranách (což předpokládá opuštění populistické teze, že pravo-levý konflikt, konflikt o více nebo méně státu a o více nebo méně svobody jednotlivce, je už dávno věcí minulosti); - návrat k tržní ekonomice, což znamená opuštění dnešní verze diktátu politiky nad ekonomikou (neobáváme se znárodňování, vyvlastňování a znovuzavádění centrálního plánování, ale nových, chytřejších podob téhož); - opuštění „nárokové společnosti“, ve kterou se proměnil dnešní Západ (a my s ním); - odmítnutí zhoubných doktrín jako je klimatický alarmismus, genderismus, multikulturalismus (a to všechno zabalené ve falši politické korektnosti). Nenastane-li toto všechno, budeme před další pandemií stejně bezbranní, jako dnes.   Převzato z webu Institutu Václava Klause.  {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-03-05 07:29:11

Zásadní problém Evropské unie: Jak zaplatit neproveditelný Zelený úděl

Evropská komise vedená německou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou získala v prosinci 2019 důvěru Evropského parlamentu a Evropské rady s plánem nazvaným Zelený úděl. Komise by chtěla do roku 2050 přeměnit hospodářství členských států EU na klimaticky neutrální. Evropská rada jedná o způsobu, jak navrhovaná opatření zaplatit.  Ve skutečnosti jde o dokument, který předložila před dvěma lety Evropská komise vedená Lucemburčanem Jean-Claudem Junckerem. Předchozí komise navrhla zvýšit výdajový limit z dosavadního jednoho procenta hrubého národního důchodu (HND) na 1,11 procenta. Komise současně navrhla provést škrty ve dvou největších výdajových okruzích unijního rozpočtu – ve Společné zemědělské politice (CAP) a ve strukturálních fondech. Komise předložila návrhy škrtů ve třech variantách – 10, 15 a 25 procent. Dvě nejtvrdší verze byly v Radě vetovány Francií a Itálií. Seškrtané peníze i to, co by členské státy měly dát navíc, chce komise dát na financování tzv. „nových výzev“. Za Junckera to byla podpora migrace ze zemí mimo EU a spolufinancování usídlování migrantů v EU. Za von der Leyenové je to Zelený úděl. Zelené šílenství Ve svém programovém prohlášení komise von der Leyenové přišla se záměrem vyčlenit na klimatická opatření postupně až 45 procent rozpočtu EU. Při svém vystoupení v plénu Evropského parlamentu 13. února 2020 von der Leyenová ve velmi emotivním projevu prohlásila, že na rok 2021 nemůže přijmout rozpočet, pokud by v něm aspoň 25 procent výdajů nebylo vyčleněno na boj proti globálnímu oteplování. Znalcům historie způsob jejího vystoupení silně připomněl legendární projevy, které jistý Rakušan s patkou a knírkem pod nosem jako německý říšský kancléř pronášel na sjezdech své strany na stadionu v Norimberku. Nejen kvůli frenetickému potlesku vestoje, kterým většina europoslanců vystoupení odměnila.  EU zachvátilo klimatické šílenství. Většina europoslanců rychle zapomněla na to, že tentýž europarlament ještě před několika měsíci ve svém stanovisku k Víceletému fiskálnímu rámci prohlásil za nepřijatelné jakékoli škrty ve Společné zemědělské politice i ve strukturálních fondech. Kde vzít peníze O návrhu Víceletého fiskálního rámce se premiéři a ministři financí přou v Evropské radě rovné dva roky. Ještě za Junckera se v Radě vytvořily tři skupiny zemí. Část východních států požadovala zvýšení rozpočtových limitů proto, aby konečně došlo ke splnění slibu, k němuž se EU zavázala v přístupových smlouvách. I ve smlouvě o přistoupení ČR do EU z roku 2004 je napsáno, že EU postupně zvýší platby dotací vyplácených našim zemědělcům tak, aby v roce 2013 byly stejné jako ty, které dostávají zemědělci ve starých členských státech. V roce 2020 je situace taková, že čeští zemědělci dostávají pouhou čtvrtinu podpor, které jsou vypláceny francouzským, německým a belgickým farmářům. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Do čela skupiny zemí, které požadují v Radě vyrovnání tohoto starého dluhu EU, se postavily Maďarsko s návrhem na zvýšení rozpočtového limitu na 1,2 procenta HND a Polsko s návrhem na posunutí stropu až na 1,24 procenta. Tvrdě proti se postavilo Německo, které odmítlo zvýšení odvodů z národních rozpočtů podle výše hrubého národního důchodu nad hranici jednoho procenta. Tato platba však tvoří už nyní více než 80 procent unijních příjmů. Necelými 10 procent se na příjmech rozpočtu EU podílí odvody členských států z harmonizovaného základu DPH. Zbytek jsou cla vybíraná na vnější hranici a cukerný poplatek, který byl kdysi hlavním zdrojem příjmů EHS. Po reformě trhu s cukrem představuje jeho výnos necelá dvě procenta objemu rozpočtu. Problém je však i u cel. Evropská komise každý rok uzavírá řadu obchodních dohod se třetími zeměmi nebo hospodářskými sdruženími, jejichž podstatou je další a další otvírání prostoru pro bezcelní dovozy do EU. Kromě toho, že tato politika škodí evropským výrobcům a přispívá k přesunu pracovních míst z Evropy do Asie, znamená i neustálé tenčení vlastních zdrojů EU. Nové EU daně Komise by přitom naopak ráda posílila vlastní rozpočtovou autonomii. Tedy získala více vlastních zdrojů. Bývalý německý komisař pro rozpočet Günter Oettinger proto navrhl zavedení série nových daní, jejichž výnos by byl příjem rozpočtu EU. Návrh na zavedení tzv. Tobinovy daně z mezinárodních platebních transakcí nepřežil ani projednávání v 1. čtení v Evropském parlamentu. Většina europoslanců se postavila proti, i když sazba této daně byla navržena na velmi krotkých pevných 0,0235 %. Bývalý člen Rady guvernérů US centrální banky FED a nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1981 James Tobin navrhl daň z mezinárodních transakcí v základní sazbě 1 %. Její výnos měl být ukládán na účty centrální banky. Ty měly být podle jeho návrhu zmocněny v případě spekulativních tlaků na měnu sazbu kdykoli zvýšit s cílem zdražení nákladů spekulantů a získání peněz na obranu měny. Na úrovni Výboru stálých zástupců se zadrhl návrh na zavedení daně z nerecyklovaného plastu. Komise chtěla uvalit na plast uváděný na trh v EU zvláštní formu spotřební daně 0,23 EUR/kg. Vybíraly by ji členské státy. Část výnosů by podle návrhu měly použít na dotace sběru a recyklace plastu. Protože se však nikdy nepodaří znovu použít veškerý plastový odpad, byl by kladný rozdíl mezi vybranou daní a dotacemi odváděn do Bruselu. Současná Komise v lednu recyklovala část návrhu svých předchůdců, který se týká daně z motorových paliv. Bývalý komisař Oettinger navrhl pro naftu a benzín ekologickou daň ve výši 1 až 2,5 EUR/l. Její výnos měl být celý příjmem rozpočtu EU. Původní návrh byl v Radě ministrů financí vetován polovinou členských států. Současný rozpočtový komisař – rovněž Němec Johannes Hahn předložil návrh v podobě sdílené daně ve výši až 4,5 EUR/l, z nichž část by byla příjmem rozpočtu EU a část by si ponechával státní rozpočet země, v níž byla daň vybrána. Kromě toho navrhl i daň z plynu a uhlí, jejíž sazba by byla vyměřována koeficientem tepla, které lze získat jeho spálením. V ČR již takovou daň jako v jedné z mála zemí EU máme. Její sazba je 8,5 Kč/GJ. Komise by ji chtěla vybírat pro rozpočet Unie ve výši 1,2 až 2,1 EUR/GJ. Oba tyto návrhy, spolu s daní z elektřiny, kterou u nás rovněž máme od dob vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS), byly součástí balíčku ekologické daňové reformy, kterou před rokem žluté vesty pomocí barikád v ulicích a generální stávky donutily odvolat francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Týden poté, kdy Macron podepsal zákon o odložení ekologické daňové reformy, byla na celoevropskou úroveň pozvednuta aktivistka Greta Thunbergová. Po rozjetí její školní stávky za klima předložila do vnějšího připomínkového řízení návrh na zavedení ekologické daně z paliv ve výši 3 až 4 eura/l spolková vláda kancléřky Angely Merkelové. Nyní je tento návrh znovu předmětem jednání Rady ministrů financí na celounijní úrovni. Miliardy do komína Čeští vědci Jan Macek a Josef Morkus mezitím prokázali, že záměr nahradit auta se spalovacími motory elektromobily je technicky neproveditelný. Vědci při výpočtu pracovali s údaji o spotřebě paliv a účinnosti motorů. Roční spotřebu 1,8 miliardy litrů benzínu a 2,5 miliardy litrů nafty jen v ČR přepočetli známou účinností benzínových motorů 24 % a dieselových motorů 29 % a zjistili, že ropné látky dodaly autům k jízdě 36.414 TJ energie. Po zvážení účinnosti akumulátorů 60 % vychází nutnost nabít do nich ekvivalent 63 191 TJ. Pro srovnání Temelín ročně vyrobí 12.149 TWh elektřiny, což je cca 43.740 TJ. K nahrazení benzínu a nafty v motorech bychom potřebovali navíc 1,5 nového Temelína. Jenže Komise chce odstavit i všechny uhelné a plynové elektrárny, jejichž podíl na celkové výrobě elektřiny je u nás 42 %. To by znamenalo nutnost přistavět navíc 3 nové Temelíny. Nahrazení uhelných a plynových elektráren obnovitelnými zdroji u nás není možné, ani kdybychom větrné elektrárny postavili na všechny kopce a fotovoltaické panely na každý volný metr. {/mprestriction}  Autor je publicista.

Čas načtení: 2019-08-30 18:37:31

Zvítězí Alternativa pro Německo v nadcházejících volbách do regionálních parlamentů?

Celkem ve třech spolkových zemích sousedního Německa – v Sasku a Braniborsku 1, září a o necelé dva měsíce později v Durynsku – proběhnou v krátké době volby do regionálních parlamentů. Zdálo by se možná, že jde o lokální záležitost. Vzhledem k tomu, že Německo má federativní uspořádání, je váha jednotlivých spolkových zemí poměrně významná a politické strany jim věnují značnou pozornost. Navíc se tyto troje volby konají v tzv. nových spolkových zemích, tedy v bývalé NDR. A tam jsou i po třiceti letech od sjednocení přece jen proti západu země poněkud rozdílné politické preference. Všude hrozí úspěch AfD – Alternativy pro Německo.  Čistě z geografických důvodů je pro českého pozorovatele nejzajímavější Sasko. Je takříkajíc za rohem. Když se procházíte v Drážďanech po Prager Strasse (Pražské ulici), patří čeština mezi nejčastější jazyky, které uslyšíte. Doposud byla v Sasku nejsilnější CDU, která tradičně stavěla předsedu vlády. Nyní je jím Michael Kretschmer, sympaticky vypadající mladý politik. Ale nemá a nebude to mít jednoduché. Díky významné hospodářské pomoci ze západní části Německa zvládlo Sasko přechod do nové doby poměrně úspěšně. Dvě hlavní metropole – Drážďany a Lipsko – vypadají velmi dobře. Velké investice do infrastruktury napojily spolkovou zemi na zbytek Německa. A Sasko jako tradiční průmyslová země nestála stranou celkového rozvoje. Velké německé firmy využily tamní potenciál kvalifikované pracovní síly a usídlily tam atraktivní výrobní programy. Vznikla řada nových firem, které vláda cíleně podporuje. Chybí deset procent Když ale srovnáte výsledek posledních voleb v roce 2014 se současnými odhady, vypadá to pro doposud vládnoucí CDU dost hrozivě. Sice si stále udržovala i v posledních průzkumech týden před volbami 1. září náskok. Volilo by ji 29,3 procenta občanů, ale proti roku 2014 ztratila více než 10 procent podpory. O více než 15 procent proti tomu vzrostla podpora AfD (Alternativa pro Německo) na zhruba 25 procent. Roste i Strana zelených a naopak klesají preference sociální demokracie a levicové strany Linke. Přitom proti Alternativě se vede velmi cílený a důsledný politický boj. Nejenom že je označována za ostře pravicovou a nechybí přirovnávání k neonacistické NPD. Saský volební výbor se dokonce pokusil této politické straně omezit počet kandidátů, které mohla do voleb postavit z navrhovaných 61 na 18 s odůvodněním, že jejich výběr nebyl proveden formálně řádným způsobem. Teprve odvolání k saskému Ústavnímu soudu straně umožnilo kandidovat celkem 30 politikům AfD. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Pro CDU to není vůbec jednoduchá situace, protože podle všech předvolebních průzkumů za hlavní problém označují oprávnění voliči dvě témata – u voličů mezi 18 a 44 lety je to životní prostředí a od 45 let jsou to imigranti, kteří jsou ovšem politicky korektně nazýváni uprchlíky. V obou případech jsou to dvě konkurenční strany – Zelení a AfD, které tato témata mají na prvním místě ve svých volebních programech. Je problém Maaßen? CDU v Sasku se navíc zmítá v určitých vnitřních problémech, které jsou ale přímým odrazem situace v celém Německu. Ten problém se jmenuje Maaßen. Bývalý šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy po šesti letech v této funkci skončil loni po konfliktu s vyhodnocováním informací kolem útoku v Saské Kamenici, při kterém dva azylanti napadli nožem Daniela H. a usmrtili ho. Problémem se stalo vyhodnocení navazující situace, která byla zejména levicovou částí politického spektra vyhodnocena jako „hon na imigranty“. Hans-Georg Maaßen to odmítl a musel svoji funkci opustit. To je ostatně dost zajímavá výpověď o politické situaci v Německu. Maaßen sice chvíli mlčel, ale právě v souvislosti s volbami v Sasku se na politické scéně objevil znovu. Spolu s dalšími členy CDU založil tzv. Hodnotovou unii, která požaduje návrat CDU k jejím klasickým hodnotám. A především říká, že nevstoupil do CDU proto, aby souhlasil s příchodem miliónů imigrantů, přičemž u většiny z nich se vůbec neví, kdo jsou. Oslovil tím nemalou část německé veřejnosti, a tak si ho místní organizace CDU v Sasku začaly zvát na předvolební schůze. CDU vlastně nevěděla, co si počít. Potácela a potácí se mezi potřebou politické korektnosti a skutečnými náladami ve společnosti. Šéfka CDU Annegret Kramp-Karrenbauerová se dokonce pokusila Maaßena navrhnout k vyloučení z CDU, ale rychle od toho ustoupila. A současný předseda saské vlády Kretschmar sice všude říká, že on pana Maaßena k volbám nepozval, ale nejsem si jistý, zda ve skrytu duše není rád, že je tu člen CDU, který svými názory na imigraci přece jen může něco postavit proti AfD. Nejisté možnosti koalic Výsledky voleb v Sasku lze jen těžko odhadovat, protože se dá téměř s jistotou počítat s tím, že ve výzkumech se dotazovaní nebudou úplně svobodně vyjadřovat ke svým volebním preferencím. Tlak médií je v tomto směru nebývalý. I když CDU volby vyhraje, výsledek AfD bude takový, že složit koalici, ve které by neměla AfD být, nebude vůbec jednoduché. A koalici s AfD Kretschmer jednoznačně vyloučil. Strana zelených sice nepochybně dosáhne na zajímavý počet mandátů, ale pro CDU to také není jednoduchý partner. Předseda vlády Kretschmer Zelené označil v rozhovoru pro Der Spiegel za stranu zákazů, která nemá žádný pozitivní program. A pak už zbývají jen klesající sociální demokraté a levicová strana Linke. Rozdělení mandátů v saských volbách bude sice jednoznačně reflektovat politickou situaci v této spolkové zemi. Současně ale naznačí, jak se bude dál vyvíjet celé Německo. Preference v západních spolkových zemích sice nejsou identické s těmi na východě, ale německá politika byla vždy velmi pragmatická a dokázala poměrně přesně pojmenovat a prosazovat to, co lze označit za německý národní zájem. A to určitě nejsou otevřené hranice imigraci, sankční konflikty s Ruskem a Čínou a nerozvážná klimaticky podmíněná hospodářská politika. Uvidíme. {/mprestriction}