Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-02-28 15:02:58

Ušetříme za energie? Zemní plyn je nejlevnější za více než 30 let!

Ceny zemního plynu očištěné o inflaci se pohybují na nejnižších hodnotách za více než 30 let. Nutí těžaře snižovat rekordní objemy těžby. Článek Ušetříme za energie? Zemní plyn je nejlevnější za více než 30 let! z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-10-09 13:54:40

Fantastické správy: Slovákov čaká vytúžené zlacňovanie. Takto ušetríme

Slováci si môžu vydýchnuť. Po dlhých mesiacoch prichádza vytúžené zlacňovanie. Ušetriť môžete desiatky aj stovky eur. The post Fantastické správy: Slovákov čaká vytúžené zlacňovanie. Takto ušetríme appeared first on AndroidPortal.sk.

Čas načtení: 2024-10-15 06:34:27

Firma z Karlína používá AI z průzkumu Marsu pro testování her. Ušetříme miliardy dolarů, hlásí

„Nevíme o lepším řešení,“ říká Filip Dvořák, zakladatel startupu Filuta AI. Ten se z Česka chystá bez nadsázky na revoluci v herním vývoji. Článek Firma z Karlína používá AI z průzkumu Marsu pro testování her. Ušetříme miliardy dolarů, hlásí se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2021-10-07 09:00:00

Nerozhazujte zbytečně peníze na vašich cestách!

Všichni milujeme tu vůni dálek, objevování nových míst, ochutnávání lokálních specialit. Cestování však velmi často takzvaně leze do peněz a určitě každý z nás uvítá informace, jak na cestách za dobrodružstvím ušetřit. Navíc, pokud ušetříme, můžeme se vydat na cesty brzo znovu. Ušetřete při cestová ...

Čas načtení: 2011-03-19 00:00:00

Dodavatelé elektřiny – změníme a ušetříme?

Spotřeba elektřiny roste, i když se stále hovoří o úspornějších spotřebičích či nutnosti hospodárnějšího využívání. Její konzumace prostě jde směrem vzhůru a s ní pochopitelně i cena. Může s tím však běžný občan něco udělat? Různí dodavatelé elektřiny Rok 2006 byl přelomový a přinesl spotřebitelům ...

Čas načtení: 2011-05-06 08:00:00

Se správným zavazadlem se hned létá lépe

Často bývá výběr kufru do letadla velmi podceňován. To je škoda, protože správně zvoleným zavazadlem si často ušetříme spoustu starostí a nepříjemností. Palubní zavazadla – vlastnosti jsou klíčové Palubní zavazadla řeší v zásadě dva typy cestujících. Za prvé to jsou lidé cestující nízkonákladovými ...

Čas načtení: 2020-04-23 09:08:17

Filmaři natáčí v liduprázdné metropoli dokument Planeta Praha, hlavními hrdiny jsou zvířata a jejich dobrodružství

Zatímco mnohačlenné štáby nemohou zatím v souvislosti s opatřeními zavedenými proti šíření nového koronaviru natáčet a herci nesmí před kameru bez roušek, v Praze začal vznikat dokument s pracovním názvem Planeta Praha v hlavních rolích se zvířaty. Přírodu české metropole, v níž se jeho hrdinové mohou díky liduprázdnému městu cítit už několik týdnů téměř jako v opravdové divočině, natáčí miniaturní štáb pod vedením režisérů Mariána Poláka a Jana Hoška. Projekt navazuje na předchozí Planetu Česko z roku 2018, dokument o české přírodě se statisícovou návštěvností v kinech, milionovou sledovaností televizní premiéry a řadou filmových ocenění včetně nominace na Českého lva. Přírodovědné dokumenty patří v naší zemi k nejoblíbenějším, většina produkce se však zaměřuje na exotická zvířata v dalekých krajích. Marián Polák ale svou Planetou Česko dokázal, že tuzemská příroda nabízí vzrušující prostředí, které si co do pestrosti a dobrodružnosti v ničem nezadá s exotickými krajinami. Nyní se chtějí tvůrci zaměřit na život zvířat ve velkoměstě. Žánrově bude Planeta Praha tzv. wildlife dokumentem, který odkryje rozmanité způsoby adaptace živočichů a rostlin na městské prostředí. To vše na konkrétních a důvěrně známých místech Prahy, jako jsou například Petřínské sady, Valdštejnská zahrada, Olšanské hřbitovy, ale také třeba areál Thomayerovy nemocnice v Krči nebo zoologická zahrada v Troji. „Co je pro lidi klidnou procházkou či posezením v zahradní restauraci, může být pro zvířata žijící v nedalekém parčíku dramatickým bojem o život. Rádi bychom, aby náš film v divácích vyvolal úžas nad silou, dynamikou a tvořivými schopnostmi pražské přírody. Genius loci hlavního města by měl hrát významnou roli, chceme divákům Prahu ukázat tak, jak ji dosud neznají,“ popisuje film jeden z režisérů Marián Polák. Natáčení začalo v dubnu letošního roku a potrvá do konce roku následujícího. Jako „herci“ v něm figurují špačci, kosi, sokoli, vodní ptáci, nutrie, brouci roháči, hrobaříci, motýli, netopýři, křečci nebo mufloni a mnoho dalších druhů. „Zavedená omezení volného pohybu osob nám paradoxně pomohla k naprosto unikátním záběrům prázdných ulic, které využijeme jako podklady k trikovým záběrům zástavby mizející v divoké vegetaci. Příroda nám virovou epidemií pomáhá víc, než bychom si přáli. A ještě na tom ušetříme,“ říká producent Radim Procházka.  V těchto dnech se filmaři připravují na natáčení scén se špačky, pro které umístili do Petřínských sadů speciálně upravené budky. „Špačci už mezitím začali obsazovat svoje původní budky, takže byl nejvyšší čas, uvidíme, co ještě stihneme. Nejen v otázce pandemie si příroda dělá, co chce – špatně se spoutává i s natáčecím plánem,“ dodává producent. Aktuálně mají tvůrci roztočené například záběry se slípkou zelenonohou, která hnízdí ve Stromovce, nebo s volavkou popelavou v pražské zoologické zahradě. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-04-16 05:11:01

Maryanne Wolfová: Čtenáři, vrať se. Mozek a čtení v digitálním světě (ukázka z knihy)

Spolu s rozšiřováním digitálních technologií se v posledních třiceti letech proměnil způsob, jakým konzumujeme média, včetně toho nejstaršího: textu. Dnes se čtení přelévá z platformy na platformu, mezi internetovým prohlížečem a e-knihou, odehrává se především na obrazovkách a stimuluje mozek úplně jiným způsobem než soustředěná četba papírových knih nebo novin. Řada odborníků i laiků se obává důsledků, jaké budou nová média mít na naše intelektuální a kognitivní schopnosti. Neuroložka a odbornice na proces čtení Maryanne Wolfová v knize Čtenáři, vrať se shrnuje dosavadní vědecké poznání o vlivu digitálních médií na proces čtení a lidský mozek. Nová média nechápe jako ohrožení, nýbrž jako výzvu: už tu s námi jsou, takže se s nimi musíme naučit zacházet tak, aby nám dobře sloužila.   Ukázka z knihy:   DOPIS SEDMÝ   Není nic, čemu by věda nedokázala pomoct. Rodiče i učitelé musejí lépe pochopit, jak se čtením mění mozek dítěte. […] Jsem přesvědčen, že zvýšené povědomí o čtecí dráze mozku učitelům jejich úkol velice usnadní. – Stanislas Dehaene   A co si odnášíme od Dr. Seusse? Samozřejmě radost z hravých slov a obrázků, ale také ty nejlepší a nejlidštější hodnoty, které chce každý z nás mít: kuráž, odhodlání, toleranci, úctu k zemi, náznak bojového ducha, umění ocenit představivost.             Proto na čtení v raném věku záleží. –Michael Dirda   Milí čtenáři, děti ve věku pěti až deseti let se po celém světě začínají učit číst a začíná pro ně největší čtenářské dobrodružství jejich mladého života. Trefně to popsal William James: „Děti, které se učí číst […] se rozletí do úplně nových světů tak snadno jako ptáčata,“ a jejich první zastávka bude v Dinotopii, Narnii nebo v Bradavicích. Cestou se budou muset utkat s mnoha podivnými stvořeními, od draků po tyrany, objeví různé druhy „jiných lidí“, budou upadat do mdlob ze svých hrdinů nebo přísahat, že nikdy v životě do mdlob neupadnou. Ale hlavně opustí svůj psací stůl, křeslo nebo postel a zjistí, kým vším se samy mohou stát. Jak napsal Billy Collins ve své krásné básni „On Turning Ten“ (Jak se stát desetiletým), ve čtyřech letech byl arabským kouzelníkem, v sedmi odvážným vojákem a v devíti z něj byl princ.             Ovšem pro příliš mnoho dětí nic z toho neplatí. Pro ně znamená projít dveřmi mateřské školy začátek neustále se vracející noční můry, kterou skoro nikdo jiný nevidí. Podle toho, jaký scénář jim život přichystal, budou mít děti šanci na svůj vlastní, nepolapitelný americký sen, nebo ne, s dalekosáhlými důsledky pro celou společnost.             Každý národní i mezinárodní žebříček výkonů ve čtení ukazuje, že navzdory veškerému bohatství země americké děti ve velkém zaostávají a vedou si podstatně hůř než děti ze západních i východních zemí. Nemůžeme ignorovat, co to věstí pro naši zemi. Jsou věci, které musíme znát, ať už máme vlastní děti, nebo ne, a týkají se hlavně toho, co každý z nás může udělat pro to, abychom napravili potenciál dětí této země.             Konkrétně Národní hodnocení úrovně vzdělávání (NAEP) přineslo informaci, že celé dvě třetiny amerických dětí ve čtvrtých třídách nejsou ve čtení dostatečně „zdatné“, to znamená, že nečtou plynule ani s dostatečnou úrovní porozumění. Ještě střízlivěji vyjádřeno, pouhá jedna třetina amerických dětí jednadvacátého století umí číst dostatečně rychle a uspokojivě chápe čtený text, to vše ve věku klíčovém pro jejich další učení. Čtvrtá třída představuje Maginotovu linii mezi učením se číst a učením se používat čtení jako nástroj myšlení a učení.             A co je ještě mnohem horší, téměř polovina afroamerických nebo latinoamerických dětí neumí ve čtvrté třídě číst ani na základní úrovni, natož aby se dalo mluvit o nějaké „zdatnosti“. To znamená, že nedokážou dostatečně dekódovat a pochopit čtený text, což následně ovlivňuje téměř vše, co by se dál měly učit, včetně matematiky a dalších předmětů. Čtvrtá třída, tedy věk devět až deset let, je pro mě „černá díra amerického vzdělávání“, protože jestli se děti v tomto období nenaučí plynule číst, pro všechny vzdělávací účely jako by zmizely. Řada z těchto dětí skutečně ze vzdělávacího systému postupně odpadá a existuje jen mizivá šance, že v dospělosti dosáhnou svého amerického snu.             Věznice napříč Spojenými státy tohle dobře znají – řada z nich projektuje budoucí počet lůžek na základě statistik o výkonech žáků třetích a čtvrtých tříd ve čtení. Jak napsala bývalá výkonná ředitelka a filantropka CinthiaColettiová, vztah mezi úrovní čtení ve čtvrté třídě a nedokončeným vzděláním je trpká a velice významná skutečnost. Snaží se prosadit myšlenku, že pokud tak velký počet dětí nepodává ve škole dostatečný výkon, Amerika si nemůže udržet vedoucí ekonomickou pozici ve světě. Rada pro mezinárodní vztahy závěry Colettiové podpořila ve své zprávě, kde bez jakýchkoli nejasností uvedla: „Rozsáhlé části nevzdělané populace ničí schopnost Spojených států fyzicky se bránit, chránit svoje informace, diplomaticky vyjednávat a podporovat růst hospodářství.“             Jedině vysoká úroveň čtení zajistí, aby jednotlivci mohli rozvíjet a uplatňovat sofistikované čtenářské dovednosti, díky kterým lze udržet intelektuální, sociální, fyzické i ekonomické zdraví Spojených států. Více než dvě třetiny budoucích amerických občanů jsou zcela bez šance.   Kde začít?   Prvních pět let života těchto dětí ani zdaleka nepřipomíná ideální život, jak jsem ho popsala v předchozím dopise. Už mě unavuje citovat staré i nové studie dokládající víc než třicet milionů slov, která děti z chudých rodin ve svém prostřední nikdy neuslyší, nebo počet knih či tiskovin, jež neuvidí a které jim do věku čtyř pěti let nikdo nepřečte. Peníze mají v raném jazykovém a kognitivním rozvoji dětí doslova hlavní slovo, jak ukázala rozsáhlá analýza ekonoma Jamese Heckmana a jeho týmu z Chicagské univerzity. Zjednodušeně řečeno, peníze, které do dítěte investujeme v průběhu prvních let jeho života, mají vyšší návratnost než peníze investované kdykoli jindy. Závěry všech možných typů výzkumu na téma vývoje dítěte nelze pochopit lepším způsobem: společnost musí začít investovat do komplexnějších předškolních vzdělávacích programů, do většího počtu vysoce kvalifikovaných odborníků a jejich zapojení ještě předtím, než se první velké mezery v jazyce a učení natrvalo usadí v životě milionů dětí.             Varování: jazykovědkyně z Pedagogické fakulty Harvardovy univerzity Nonie Lesauxová odmítá výraz mezera, protože naznačuje, že to jediné, co musíme udělat, je nějak ji vyplnit a naše práce tím končí. Má pravdu. Většina dětí, které v prvních pěti letech života nedostanou kvalitní péči, v dalších pěti letech nepodává dostatečné výkony, a pak v dalších, a nakonec nedisponuje dostatečnými prostředky po zbytek života. Tedy pokud celou rovnici neopravíme: musíme změnit náš přístup k dětem od narození do pěti let, první dva tisíce dnů života, kdy se pokládají základy čtecí dráhy mozku, jak jsme si řekli už dříve. Musíme znovu promyslet, jak má vypadat doba od mateřské školy po pátou třídu, tedy další dva tisíce dní. V tomto období, což je hlavní téma tohoto dopisu, se děti učí číst a myslet způsobem, který staví základy pro zbytek jejich života. Během těchto let formálně přebírá štafetový kolík škola, a pokud chceme, aby naše děti dosáhly svého potenciálu coby platní členové společnosti, musíme v ní investovat do tří oblastí: všestranné průběžné hodnocení od samého počátku, vynikající a odborně vystavěné metody výuky a koordinované úsilí všech pedagogů o rozvíjení čtenářských a jazykových dovedností na všech stupních. Každá z těchto oblastí vyžaduje jinou formu investice.   Investice do raného a průběžného hodnocení studentů   Z mateřských škol přicházejí menší i větší děti všech schopností, jazyků, dialektů i kultur. Škola má v první řadě za úkol zjistit, kdo je připraven se učit, kdo ne a co je s tím potřeba udělat. Škola musí být od prvního dne připravena pomoct dětem, jimž se nedostalo kvalitní předškolní přípravy, a které tím pádem můžou být pozadu s rozvojem jazykových schopností a dalších předstupňů čtení. Od druhého dne musejí učitelé znát silné a slabé stránky dětí, které naopak měly kvalitní předškolní přípravu, a než se s nimi pustí do formální výuky čtení, měli by se na tyto stránky zaměřit. Všichni, kdo jsou zapojeni do výuky, by měli znát důležité poznatky z nových i zavedených starších výzkumů, které zatím v mnoha školách nejsou ani dobře známé, ani zavedené do praxe.             Ustálené postupy pro první dva dny školy by mohla změnit velmi zajímavá nová studie. Moje současné i bývalé studentky doktorského programu Ola Ozernov-Palchiková a Elizabeth Nortonová společně s Johnem Gabrielim a jeho kolegy z McGovernova institutu pro výzkum mozku při Massachusettském technologickém institutu a Nadine Gaabovou z Bostonské dětské nemocnice právě dokončili jednu z nejrozsáhlejších studií na téma predikce čtenářských schopností. Tento typ studií nám pomáhá předpovědět, kdo a proč si povede dobře v důležitých předmětech, jako je čtení a matematika, a kdo bude potřebovat pomocnou ruku.             Naše skupina studovala více než tisíc předškoláků vyrůstajících v různých ekonomických prostředích po celé Nové Anglii. Každé z dětí prošlo velkou baterií pedagogických testů. Výsledky vyzdvihly dvě skutečnosti, jednu nijak překvapivou a druhou s transformačním potenciálem. Za prvé, americké děti přicházejí do škol s podstatnými kognitivními a jazykovými rozdíly, to není žádné překvapení. Za druhé, tyto rozdíly spadají do samostatných skupin, které předvídají, jak si děti později ve škole povedou ve čtení. Něco takového by mohlo mít vliv na životní dráhu mnoha dětí.             Z výsledků studie konkrétně vyplynulo šest vývojových profilů, které můžou rodičům i učitelům pomoct pochopit, jaké přesně jsou potřeby konkrétního dítěte a jak každého z nich od začátku co nejlépe naučit číst. Dva profily platí na děti, které jsou buď průměrné, nebo nadprůměrné a k dobrému výkonu jim stačí kvalitní výuka. Děti z další skupiny mají problém s písmeny a zvuky a je možné, že pocházejí z prostředí, kde se příliš nesetkávaly s abecedou nebo anglickou literaturou. Tyto problémy lze celkem snadno napravit. Ovšem je možné, že některé děti z této skupiny vykazují vzácnější potíže související se zrakem a je potřeba dalších testů.             Tři z profilů zahrnují děti, o nichž předem víme, že budou diagnostikovány s nějakou formou poruchy čtení nebo dyslexie. Uspořádání mozku, které pro děti s dyslexií představuje zásadní výhodu v pozdějším věku — v oblastech jako umění, architektura, rozpoznání vystupujících vzorů, například v radiologii nebo finanční sféře, či podnikání —, je pro ně v prvních letech života velkou nevýhodou. Pro ty z nás, kdo studujeme dyslexii, existuje jen málo důležitějších objevů než ten, který nám umožňuje tuto poruchu předpovědět dříve, než musí dítě začít snášet každodenní potupné selhávání před učiteli, vrstevníky a rodiči. Pro šestileté děti není nic horšího, než když si začne myslet, že je hloupé, protože všichni až na něj umějí číst, ať už má jeho porucha biologický, či environmentální důvod, nebo v některých případech obojí.             Včasným posouzením dětí, které se potýkají se čtením, můžeme předejít emočním troskám, v nichž se často ocitají při svých prvních zkušenostech s knihou. V průběhu celého procesu také ušetříme společnosti obrovské sumy peněz, jež by jinak vynaložila na lůžka ve věznicích, a také tím, že když u dětí s dyslexií udržíme čtenářského ducha, můžou se z nich v budoucnu stát nejtvořivější členové společnosti a úspěšní podnikatelé.             Kritickým bodem je v tuto chvíli fakt, že stojíme na prahu možnosti předpovědět vysoce specifické životní dráhy mladých čtenářů ještě dříve, než se čtením vůbec začnou. Na vylepšení testové baterie i profilů už pracuje i další skupina vědců z Lékařské fakulty Kalifornské univerzity v San Francisku, vedená Fumiko Hoeftovou a Marií Luisou Gorno-Tempiniovou. Kvalifikovaní pedagogové by však i za stávajících informací měli dokázat předejít některým problémům se čtením, jiné zlepšit a posloužit jako raná intenzivní intervence pro děti s vysokým rizikem rozvoje dyslexie. Při učení se číst není nic důležitějšího než co nejranější počátek systematické a cílené intervence.             Tento výzkum pomůže všem dětem, nejen těm, které mají viditelnější problémy s učením. Baterie prediktivních testů také ukázala v tomto věku ohromnou vývojovou variabilitu ve skupině spíše typicky se rozvíjejících dětí. Některé děti, obzvlášť chlapci, nevykazují žádné zjevné oblasti, v nichž by podávaly slabší výkon, prostě jen ještě nejsou připraveny. Abychom tuto skupinu plně pochopili, je nutné podrobnější hodnocení, protože je třeba vyloučit možné skryté slabiny. V některých případech je také nutné rozumnější očekávání z naší strany. Vedení škol je příliš často pod takovým tlakem, aby jejich žáci podávali v pozdějších ročnících dobré výkony ve veřejně sledovaných státních testech, že nutí učitele, aby s výukou čtení začínali stále dřív a stalo se součástí kurikula mateřských škol. Pediatrická neuroložka z Nemocnice Johnse Hopkinse Martha Dencklaová vehementně argumentuje, že pokud budeme děti nutit číst ještě před koncem mateřské školy, můžeme způsobit víc poruch čtení, než kolika předejdeme.             Britská neurovědkyně zabývající se čtením Usha Goswamiová tyto závěry potvrdila studií čtecích praktik v Evropě a stanovila, kdy by se v ideálním případě mělo začít s výukou čtení. Zjistila, že v zemích, kde děti se čtením začínají později, probíhá jeho další rozvoj s menšími potížemi. Jinými slovy, v evropských zemích, kde s výukou čtení začínají v první třídě, se mu děti naučily s větší lehkostí než tam, kde začínají o rok dřív.             Tyto výsledky jsou nepochybně zkreslené, protože jazyky zemí, které zavádějí výuku čtení o rok později než v USA, mají pravidelnější pravopis. Každopádně existují řádné fyziologické i behaviorální důvody, proč některé děti ve školce jednoduše nejsou dostatečně vyvinuté. Podstatné je, že strach z výsledků státních testů žáků třetích tříd ve Spojených státech by neměl být důvodem pro rozhodnutí, kdy se ve všech mateřských školách začne vyučovat čtení. Některé děti nutí ke čtení příliš nekompromisně a příliš brzy, kdy ještě nejsou po vývojové stránce připravené. Některé děti umějí dobře číst ještě před koncem mateřské školy, nebo dokonce aniž do ní kdy chodily. Jiné jsou v první třídě základní školy se všemi ostatními dětmi vystaveny „intervenci du jour“, která je ovšem pro jejich konkrétní profil žáka zcela nevhodná. Naší nejlepší obranou proti až příliš častým a běžným chybám, jež narušují vývoj dítěte, jsou jednak citliví a kvalifikovaní učitelé, dále vynikající prediktivní nástroje a nakonec cílená intervence založená na průkazných informacích.             Investice do učitelů   Naše společnost posledních padesát let postupně přenechává učitelům, pravděpodobně svým nejidealističtějším členům, k řešení všechny neduhy, které sama neumí vyřešit, zejména zhoubný vliv chudoby a stresového prostředí na raný vývoj dítěte. Každá škola by měla povinně zhlédnout dokument The Raising of America (Vychováváme Ameriku) filmařky Christine Herbes-Sommersové, jenž přináší upřímný a trpký obraz toho, jak tento vliv přetrvává po celý život. Nicméně většinu učitelů dostatečně nepřipraví ani studium, ani následný profesní vývoj, aby dokázali tváří v tvář obstát stále se rozšiřující škále problémů, které je čekají ve školních třídách – od narůstajícího počtu potíží s pozorností a učením přes specifické potřeby zvyšujícího se počtu dvojjazyčných či vícejazyčných žáků až po využití technologií při výuce.             Umět v dnešní době představit různým dětem čtení, není snadný úkol. Je to složitý soubor znalostí, za něž by se nemusel stydět inženýr, raketový vědec ani svatý. Dnešní učitelé musejí být vybaveni novými znalostmi, zejména o čtecí schopnosti mozku a jak na jejím základě učit kantory i děti. Jak zdůrazňuje Stanislas Dehaene, vše, co víme o čtecí dráze mozku, může pomoct učitelům pochopit výhody různých forem výuky čtení. A nakonec tím můžeme překonat i jednu z nejnekompromisnějších debat ohledně výukových metody, takzvanou válku o čtení.             (…)   Maryanne Wolfová vystudovala psychologii a pedagogiku na Harvardu. Zaměřuje se na neuro-vědy, především na zkoumání procesu čtení a dyslexie. Na toto téma napsala několik knih, z nichž nejznámější je bestseller Proust and the Squid (Proust a oliheň, 2007) o důležitosti čtení pro lidský mozek a evoluci lidské inteligence. Její zatím poslední kniha, soubor dopisů Čtenáři, vrať se. Mozek a čtení v digitálním světě, vyšla v roce 2018. Přeložila Romana Hegedüsová, nakladatelství Host, Brno, 2020, 1. vydání, brož., 264 stran. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-21 06:00:00

Možnost připojistit si lepší sádru nebo kloub je velice sociální opatření, říká ministr Válek

Finanční kondice zdravotního systému je dobrá, pojišťovny jen straší, odmítá šéf rezortu Vlastimil Válek (TOP 09) hrozbu schodkového hospodaření. Přesto rozjíždí zásadní změny, které mají přinést úspory. Snižuje nejen náklady na lůžka v nemocnicích, posiluje ale také investice do prevence. „Teď se například provádí 16 tisíc preventivních vyšetření tlustého střeva ročně. Nakoupíme přístroje za miliardu korun a zvýšíme počet vyšetření o třicet tisíc. Ušetříme tím deset miliard za léčbu,“ říká Válek.

Čas načtení: 2024-06-26 10:14:00

Volejbalisté Ostravy šetří, manažer Zedník bude i koučem. Nadšený nejsem, přiznává

Manažer extraligových volejbalistů Ostravy Tomáš Zedník bude od příští sezony zároveň trenérem mužstva. Co ho k tomu vedlo? „Peníze,“ odpověděl bez okolků. „Ušetříme za trenéra. Nejsem z toho nadšený, ale také chci, aby k trenérské práci pořádně přičichl Vojta Bauman, aby byl více s týmem, a když to půjde, mohl by ho v budoucnu převzít.“

Čas načtení: 2024-07-02 19:34:52

Myčka v domácnosti – pro a proti

V našich domácnostech se už dávno zabydlela, i když mnozí z nás ani neví, jestli je myčka na nádobí opravdu tak užitečným a spořivým pomocníkem, jak se nás snaží přesvědčit reklamy. A pokud opravdu provozem myčky nějakou tu korunku ušetříme, za jak dlouho se nám investice do myčky vrátí?  Sama o sobě totiž není tak úplně levná. […] The post Myčka v domácnosti – pro a proti appeared first on Bydlimmoderne.cz.

Čas načtení: 2024-08-26 07:44:00

Dejte si pozor, kdy zapínáte spotřebiče: budoucí účty za elektřinu mohou překvapit

Pokud dokážeme spotřebovávat energii v době, kdy ji vyrábí obnovitelné zdroje, výrazně ušetříme, napsal v nedávném komentáři spolumajitel a produktový ředitel společnosti Delta Green Jan Hicl. Zároveň varoval, že ten, kdo „bude chtít mít...

Čas načtení: 2024-10-15 08:40:00

Starých věcí se vzdáváme neradi, ale na úspory slyšíme

Se starými věcmi se loučíme neradi, ale pokud ušetříme, jsme ke změnám a pořízení nových produktů vstřícní. Bezmála dvě třetiny dotázaných Čechů (49 % spíše ano, 11 % rozhodně ano) by vyhození staré věci raději odložilo

Čas načtení: 2024-11-25 18:05:00

Co vás zajímá: Veterinární poradna: správná výživa

Co ušetříme na krmivu pro domácí mazlíčky, můžeme následně mnohonásobně zaplatit za ošetření u veterináře.

Čas načtení: 2024-12-15 06:20:00

Budete péct? Pozor, nejde jen o ceny: Cukr z Ukrajiny a Bulharska. Ale něco tu nehraje

Pečení vánočního cukroví se oproti loňsku prodraží, jelikož zejména v posledních měsících stále více zdražují základní suroviny potřebné k jeho výrobě. Lidé si letos připlatí u nadále zdražujícího másla, jehož cena vyšplhala již na 71,60 Kč, a vajec, jejichž ceny během listopadu vzrostly v meziročním srovnání o 31,7 %. Cenovky však nejsou to jediné, před čím by se měli mít spotřebitelé podle Agrární komory ČR na pozoru. Důvodem k oslavě dle zemědělců a cukrovarníků totiž není ani to, že letos oproti loňsku ušetříme aspoň na cukru. „Vozí se k nám unijní cukr z Bulharska, kde přitom není žádný cukrovar,“ zaznívá, že tady zřejmě něco nehraje.

Čas načtení: 2024-12-19 00:00:00

Andělská poselství na čtvrtek: Střelci, navštivte svou rodinu, Býci, stanovte si hranice, musíte myslet i sami na sebe

Je přirozené se naštvat, pokud nás někdo zklame, ale neměli bychom impulzivně ukončovat hodnotné vztahy. Pokud začneme cítit, že nad námi vlastní emoce přebírají kontrolu, podle andělů je vhodné přenechat veškerá rozhodnutí na jindy. Ušetříme se tak nedorozumění a problémů, které se budou později špatně vysvětlovat.

Čas načtení: 2024-12-30 18:00:00

Komentář: Toxická kultura rachejtlí přežila i rok 2024

Aspoň kdyby se pravidla pro nákup a odpalování pyrotechniky přiblížila těm, jaká platí v Německu a Rakousku. Ušetříme si zdraví a tamní policii ubude práce.

Čas načtení: 2025-01-05 06:00:41

Konec rozdílů. Nabíjení Androidu nabíječkou z iPhonu musí od roku 2025 fungovat

Nová pravidla nabíjení elektroniky přicházejí prakticky s novým rokem 2025 Nabíjení má být praktičtější a podle EU všichni ušetříme peníze Jednou z výhod má být možnost zvolit si, jestli chcete telefon s nabíječkou či bez ní Evropská unie zavedla zásadní opatření v boji proti elektronickému odpadu prostřednictvím nové směrnice o společných nabíječkách. Od 28. prosince […] Celý článek si můžete přečíst na Konec rozdílů. Nabíjení Androidu nabíječkou z iPhonu musí od roku 2025 fungovat

Čas načtení: 2025-01-09 06:30:00

Dnes je Den slabé vůle. Proč každý rok i dobrá předsevzetí berou tak rychle za své

Pokud jste si i letos dali novoroční předsevzetí, tak 10. ledna je podle odborníků den, kdy ho už většina lidí opouští. Symbolicky se nazývá Dnem slabé vůle (Quitter’s Day). Nejčastějšími – a přiznejme, že skutečně bohulibými – předsevzetími jsou: Zhubneme, přestaneme kouřit, ušetříme více peněz, budeme jíst zdravěji, budeme více cvičit, strávíme více času s rodinou či přáteli a omezíme alkohol. Proč se ale opakovaně nedaří tyto cíle naplňovat? Tomu se věnují studie vědců a odborníků.

Čas načtení: 2025-01-09 06:30:00

Den slabé vůle: Proč se lidem nedaří plnit předsevzetí, jako například přestat kouřit?

Pokud jste si i letos dali novoroční předsevzetí, tak 10. ledna je podle odborníků den, kdy ho už většina lidí opouští. Symbolicky se nazývá Dnem slabé vůle (Quitter’s Day). Nejčastějšími – a přiznejme, že skutečně bohulibými – předsevzetími jsou: Zhubneme, přestaneme kouřit, ušetříme více peněz, budeme jíst zdravěji, budeme více cvičit, strávíme více času s rodinou či přáteli a omezíme alkohol. Proč se ale opakovaně nedaří tyto cíle naplňovat? Tomu se věnují studie vědců a odborníků.