Nedělní ukrajinský dronový útok na základny ruských bombardérů už potvrzují i satelitní fotografie ze základen Belaja a Olenja.
Čas načtení: 2024-04-08 12:00:01
Americký bombardér B-21 Raider: Jaderná bestie měla vystrašit Čínu, ta má ale vlastní trumfy
Bombardér B-21 Raider, který je mimo jiné určen pro operace na dlouhou vzdálenost, vzbudil značnou pozornost na konci roku 2023. Jedná se o výdobytek nejlepších současných technologií, 6. generaci bombardérů. Má kromě jiného schopnost stealth (obtížná zjistitelnost) a je prošpikován řadou nových systémů, které byly použity u bombardéru vůbec poprvé. I s hypersonickými zbraněmi B-21 ponese jednak konvenční, jednak jaderné zbraně a má se jednat o další americký prostředek k odstrašení nepřítele – kromě Číny také Ruska – v rámci americké jaderné triády, tedy strategických bombardérů, mezikontinentálních střel a také nukleárních raket, které jsou odpalovány z ponorek. V plánu je pořídit v první fázi 100 nových bombardérů. Letoun pohání dvojice motorů Pratt & Whitney, rychlost má činit mach 0.8+, což znamená kolem 1 000 km/h. Seriál, z kterého bolí oči a uši. Hlava Medúzy je přehlídkou nepřirozených dialogů Číst více Zbraňové systémy jsou pak samostatnou kapitolou nového amerického bombardéru. Jednak bude vybaven z konvenčních zbraní ničivou klouzavou pumou GBU-53B, dále řízenou střelou s plochou dráhou letu AGM-158 JASSM a protilodní raketou AGM-158C LRASM. Prakticky jisté je pak osazení stroje hypersonickými zbraněmi, jak uvádí server popularmechanics.com. Pokud hovoříme o typu jaderných zbraní, součástí výzbroje bude rovněž taktická puma B61-12. Stroj, který změní všechno Výrobce nového letounu, který má ve službě nahradit vysloužilý B-1 Lancer a B-2 Spirit, na sociálních sítích nezapomněl napsat, že tento stroj změní všechno. Možná to tak skutečně bude, záleží na tom, jestli k novému bombardéru vznikne adekvátní konkurence. A ta skutečně existuje v podobě jednak vyvíjeného podzvukového bombardéru H-20, na němž Peking horlivě pracuje už několik let, a jednak JH-XX, který představuje nadzvukový taktický bombardér. Houfnice M777 řádí na Ukrajině. Zbraně však mají vážnou slabinu Číst více Oba letouny, které jsou vyvíjeny, potvrdily americké zpravodajské služby, jsou však zároveň obestřeny tajemstvím, protože zatím o nich nemáme zdaleka tolik potřebných informací jako o B-21, protože Peking si hlídá, aby informace, které může zneužít nepřítel (hlavně USA), neprosákly na povrch. Co je tedy prozatím známo o dvou čínských bombardérech? Čínská odpověď Američanům Co se týče H-20, jedná se o jeden z čínských strategických projektů. To, že se na H-20 pracuje, bylo oznámeno v roce 2016. Podle dostupných informací se má jednat o stroj, který bude mít dolet minimálně 8 500 km, a kapacita nákladu má činit 10 tun. Podle vlivného amerického think tanku Rand umožní schopnosti tohoto bombardéru ohrozit americké cíle na Guamu či Havaji. H-20 bude moci také nést konvenční či jaderné zbraně. Tank T-84: Vozidlo do extrémních podmínek. Ukrajinský dravec se chystá na lov ruské kořisti Číst více Jestliže hovoříme o druhém vyvíjeném bombardéru JH-XX, tam jsou informace prozatím o mnoho skoupější. Má být osazen stejně jako H-20 jadernými zbraněmi. Standardem má být schopnost stealth, tedy profilová vlastnost amerického bombardéru B-21. Údajně má JH-XX operovat více regionálně, to znamená hájit čínské teritoriální nároky v oblasti Jihočínského a Východočínského moře. Podle Američanů však bude stroj schopen provádět útoky na dlouhou vzdálenost. Technické parametry prozatím nejsou z taktických důvodů známy. Právě zmiňované Jihočínské moře, bohaté na ložiska zemního plynu a ropy, je regionem, kde se střetávají zájmy velmocí, nejen Číny, ale také Jižní Koreje, Japonska či Austrálie. Čína by přítomností dvou nových a technologicky vyspělých bombardérů s jadernými zbraněmi zcela jistě pozvedla svůj odstrašující arzenál. Proto se USA snaží, aby jejich bombardér byl masově vyráběn a pro Čínu představoval dostatečně silný odstrašující prostředek, protože vztahy obou velmocí nejsou rozhodně dobré. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Švédské kladivo na ruské okupanty: Bojové vozidlo pěchoty CV90 kupuje i Česká republika.
\nČas načtení: 2024-09-15 08:00:01
Hitlerův superbombardér měl proměnit New York v hořící peklo. Přehnaná náročnost projekt zabila
Adolf Hitler měl během druhé světové války mnoho snů, které se nakonec – a také naštěstí – nenaplnily. Jedním z nich byl i ambiciózní projekt bombardéru na velmi dlouhou vzdálenost, který vešel do historie jako „Amerikabomber“. Ani Američané se neměli cítit za války bezpečně a bombardér, který by vzešel z náročného projektu, měl dávkovat údery na předem stanovené cíle a především působit na americkou morálku rozkladně, aby USA pokud možno přestaly pomáhat svým evropským spojencům. Amerika v plamenech jako cíl Představou německých vrcholných politických a vojenských pohlavárů bylo systematické ničení průmyslových center, skladišť zbraní, závodů a továren a jiných strategických míst. Bombardér měl vzlétávat ze základen v porobené Francii či z Azorů. Přímý útok na USA byl samozřejmě vyloučen, na to třetí říše prostě ani neměla zdroje. Seriálový Rapl. Bývalý bodyguard Hynek Čermák se těší na stáří s kočkou v klíně a dýmkou v ústech Číst více Samotný koncept bombardéru, který by byl schopen provádět útoky na americké cíle, se objevil již v roce 1938, nicméně se jednalo pouze o hrubé nástiny, nikoliv konkrétní plány. Ty přišly až s říšským maršálem Hermannem Göringem v roce 1942, kdy si ministr letectví a současně vrchní velitel Luftwaffe postěžoval, že Německo postrádá bombardéry, které by byly schopné doletět až na americké území a tam „zacpat ústa plná arogance na druhé straně moře“. Nadšený Hitler To se mělo změnit až s konstrukcí zvláštního transatlantického bombardéru Me 264, který měl dokázat, že Němci jsou schopni vyvinout vlastními silami takový vzdušný prostředek, jenž by doletěl až do USA. Zároveň se začal v Göringově hlavě rodit možná až příliš smělý projekt, který nakonec byl vtělen do plánu o 33 stránkách, kde byly načrtnuty parametry budoucího bombardéru, jak uvádí web National Interest. Nacistický kat Himmler bral dceru na výlet do koncentráku. Bylo to moc hezké, zapsala si malá Gudrun Číst více Hitler se pro plán nadchl a dal zelenou vývoji stroje, který by srazil americké sebevědomí až na kolena. Bylo posléze zadáno předním německým společnostem, aby dodaly své prototypy bombardéru. Nakonec jich vzniklo hned několik: Heinkel He 277, Focke-Wulf Ta 400, Junkers Ju 390, Horten H.XVIII a konečně Messerschmitt Me 264. Z nich pouze dva byly uznány jako stroje, které mohou přejít k fázi testovacích letů. Nejslibněji se pak jevil Me 264. Celkem vznikly tři prototypy. První z nich byl vybaven pohonnou jednotkou Junkers Jumo 211D, kterou záhy vývojáři vyměnili za výkonnější BMW 801D. První prototyp s označením Me 264 V1 odstartoval těsně před Vánoci 1942. Příliš velké ambice Vysoké ambice však stroj nenaplnil, protože konstruktéři objevili řadu chyb. Letoun měl snížené manévrovací schopnosti, postrádal letovou stabilitu a ovládal se špatně. Druhý prototyp (Me 264 V2) poháněly motory BMW 801D o výkonu 1 250 kW, pracovalo se na odstranění závad, nicméně i tak nepanovala spokojenost a stroj byl dokončen bez palubních zbraní. Třetí prototyp Me 264 V3 měl mít kromě výzbroje také pancéřování, a to na zranitelných místech. Hitlerův supertank Krysa měl být křižníkem, který brázdí zemi a srovnává města se zemí Číst více I když se spoléhalo především na Me 264, jeho vývoj byl nakonec zklamáním, a tak se přešlo k již zmíněnému Ju 390, na kterém měly být použity komponenty z již existujícího letounu Ju 290. Vznikly dva prototypy tohoto stroje s označeními Ju 390 V1 a Ju 390 V2. Prvně jmenovaný letoun měl být dokonce zkoušen v obsazené Praze, jak si do svého deníku napsal testující pilot Hans-Joachim Pancherz. Společnost Junkers získala kontrakt na zhotovení nejméně 26 kusů letounu, později byla objednávka snížena na 7. Přehnaná náročnost projekt poslala k ledu Opět se však v testovací fázi objevily nedostatky letounů a potvrdila se náročnost celého projektu, a to i ve finančním ohledu. Jak uvádí server Warhistoryonline.com, ukázaly se limity tehdejších technologií. Němci se proto rozhodli projekt „Amerikabomberu“ opustit a zastavili práce jak na Me 264, tak na Ju 390, přičemž uznali, že dopravit bombardér na východní pobřeží USA s nákladem bomb, které měl vypustit na vybraná města, je jen stěží realizovatelné kvůli celkové náročnosti. Z Hitlerových představ o New Yorku v plamenech tak zbyly pouze sny, i proto, že se už blížil konec války, který jasně vychyloval mocenskou ručičku vah ve prospěch západních spojenců. USA pak do konce války zásobovaly spojence velkorysými dodávkami zbraňových systémů v rámci zákona o půjčce a pronájmu. Zdroje: autorský článek KAM DÁL: Z hrdiny zrádce, Hitler se s ním nepáral: Za 15 minut budu mrtvý, řekl synovi Erwin Rommel.
\nČas načtení: 2024-05-20 09:31:54
Na sociálních sítích se objevily satelitní snímky letecké základny Olenya v ruské Murmanské oblasti. Rusové zde rozmístili třetinu celkového počtu strategických bombardérů, uvádí server Defense Express. The post Varování pro Ukrajinu. Rusko přemístilo třetinu strategických bombardérů na významnou leteckou základnu, ukazují satelitní snímky first appeared on Pravda24.
\nČas načtení: 2024-05-22 17:00:01
Agresorova ostuda: Ukrajincům na likvidaci moderního ruského stroje stačil sovětský stařeček
Ruští okupanti přicházejí ve válce na Ukrajině o moderní pozemní techniku, navíc počítají i ztráty svých strategických bombardérů, kterých není nazbyt. Ukrajincům se podařilo stroj zlikvidovat, což později i oficiálně potvrdili. Server globaldefensecorp.com napsal, že Rusové naopak prohlásili, že jejich strategický bombardér sestřelen nepřítelem nebyl, nýbrž že se zřítil vinou blíže nespecifikované technické chyby, když se vracel na svou domovskou základnu. Starý systém ničí moderní techniku Ukrajinci však nesporně mohou slavit úspěch, který je navíc umocněn tím, že Tu-22M3 dokázal zničit starý sovětský systém protivzdušné obrany z šedesátých let, S-200. Ten je sice s nadsázkou řečeno už několik desítek let po záruce, nicméně Ukrajinci jej používají i nadále a zbraňový systém, ač z éry studené války, stále prokazuje, že může být platným i na bojišti 21. století. Seriál, z kterého bolí oči a uši. Hlava Medúzy je přehlídkou nepřirozených dialogů Číst více Ruského agresora pak těžko potěší skutečnost, že Ukrajinci pracují na vylepšení tohoto systému, jak uvádí server Army Recognition. Obránci před ruskou invazí modifikují protivzdušný komplex takovým způsobem, aby mohl sestřelovat vybrané cíle ještě na delší vzdálenost. Dále se Ukrajinci soustředili rovněž na to, aby byl systém schopen provádět údery i na pozemní terče. Úpravy, které Rusy nepotěší Zatímco modifikovaný systém má dosah 250–300 km proti vzdušným cílům, proti pozemním může činit až 482 km, jak uvádí web Army Recognition. První fotografie upgradované rakety S-200 pak přinesly ukrajinské televize. Kyjev má také pracovat na úpravě odpalovacích platforem, aby se zvýšila mobilita systému a ta z něj učinila univerzálnější a flexibilnější zbraňový prostředek. Houfnice Caesar útočí s chytrou municí. Její účinnost už pocítili i Rusové na Ukrajině Číst více Ukrajina je k modifikaci starších systémů v podstatě nucena nepříznivými okolnostmi. Nedostává se jí zejména západních protivzdušných komplexů. K dispozici má Kyjev sice americký Patriot, jenže nemá dostatek raket. Proto žádá Washington o urychlenou dodávku nejen jich, ale obecně munice, kterou musí již několik měsíců výrazně šetřit. Ukrajinský systém si odbyl službu i v Československu S-200 byl původně navržen už v padesátých letech, používán je od roku 1967. Sověti jej navrhli k ničení taktických a strategických bombardérů a balistických střel. Rovněž systém likviduje vrtulníky letící ve středních a velkých výškách. Výhodou zbraňového prostředku je skutečnost, že je schopen operovat za každého počasí a ve všech podmínkách. Sovětský svaz začal S-200 vyřazovat v osmdesátých letech, protože už zastarával. Ukrajinský Neptun jako fantom Černého moře. Potopil ruskou námořní i pozemní chloubu Číst více V průběhu let vzniklo několik variant systému. Kromě základního spatřila světlo světa také verze S-200V, která byla zavedena v roce 1970, S-200M, S-200VE, jež představovala exportní variantu a S-200D, která vstoupila do služby v roce 1975. Systém S-200 si našel cestu do výzbroje států bývalého východního bloku, tedy i do Československa. Celkem mělo ve službě systém pět praporů. Zbraně byly vyřazeny v roce 1997, a to bez náhrady. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Tank T-84: Vozidlo do extrémních podmínek. Ukrajinský dravec se chystá na lov ruské kořisti.
\nČas načtení: 2024-02-15 09:00:00
Generální tajemník NATO varoval, že "podpora Ukrajiny není charita", ale "investice do naší vlastní bezpečnostiRusko zahájilo masivní raketový útok na UkrajinuV noci na čtvrtek se na Ukrajině rozezněla varování před leteckou pohotovostí, Rusko zahájilo masivní raketový útok. Ukrajinské úřady informovaly o startu několika strategických bombardérů Tu-95 v časných ranních hodinách ve čtvrtek a krátce poté se ozvaly výbuchy.V Dněpru byla krátce po šesté hodině ranní v centru města slyšet série hlasitých explozí. Hlášeny byly také exploze v Záporoží, hlavním městě Kyjevě a západním městě Lvově. Andrij Sadovij, starosta Lvova, uvedl, že na Lvovskou oblast bylo namířeno deset ruských raket.V Záporoží, v blízkosti frontové linie s ruskými silami, se objevily zprávy o poškozeném bytovém domě. Bezprostředně nebyly k dispozici žádné informace o obětech.
\nČas načtení: 2024-03-20 10:16:00
Rusko hlásí útok dronů na Engels, sídlo základny strategických letounů
Ruské úřady oznámily, že byly sestřeleny drony, které podle nich zaútočily na město Engels v Saratovské oblasti. Tam se nachází základna ruských strategických bombardérů, jež odpalují střely na Ukrajinu. Odražení vzdušných úderů na své území v noci na středu hlásí i Ukrajina.
\nČas načtení: 2024-03-20 10:36:23
Rusko hlásí útok dronů na Engels, sídlo základny strategických letounů
Ruské úřady oznámily, že byly sestřeleny drony, které podle nich zaútočily na město Engels v Saratovské oblasti. Tam se nachází základna ruských strategických bombardérů, jež odpalují střely na Ukrajinu. Odražení vzdušných úderů na své území v noci na středu hlásí i Ukrajina.
\nČas načtení: 2024-03-21 07:42:30
Ukrajinské drony se opět zaměřily na základnu hluboko v Rusku
Ve středu se vlna ukrajinských bezpilotních letounů zaměřila na známou leteckou základnu hluboko v Rusku, která je domovem strategických bombardérů. (Foto: X) Letecká základna... Článek Ukrajinské drony se opět zaměřily na základnu hluboko v Rusku se nejdříve objevil na AC24.cz.
\nČas načtení: 2024-03-24 17:17:00
Rusko vyslalo stíhačky k americkým bombardérům, donutilo je změnit směr
Rusko v sobotu vyslalo přepadovou stíhačku MiG-31 k dvojici amerických strategických bombardérů B-1B nad Barentsovým mořem, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Americké bombardéry změnily směr letu a následně se otočily, když se k nim ruský stíhač přiblížil, tvrdí Moskva podle tiskových agentur.
\nČas načtení: 2024-03-24 17:19:25
Rusko vyslalo stíhačky k americkým bombardérům, donutilo je změnit směr
Rusko v sobotu vyslalo přepadovou stíhačku MiG-31 k dvojici amerických strategických bombardérů B-1B nad Barentsovým mořem, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Americké bombardéry změnily směr letu a následně se otočily, když se k nim ruský stíhač přiblížil, tvrdí Moskva podle tiskových agentur.
\nČas načtení: 2024-05-20 09:31:54
Na sociálních sítích se objevily satelitní snímky letecké základny Olenya v ruské Murmanské oblasti. Rusové zde rozmístili třetinu celkového počtu strategických bombardérů, uvádí server Defense Express. The post Varování pro Ukrajinu. Rusko přemístilo třetinu strategických bombardérů na významnou leteckou základnu, ukazují satelitní snímky first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-08-19 10:00:00
Nové závody v jaderném zbrojení mezi USA, Ruskem a Čínou představují nebezpečí
Na rozdíl od studené války budou Spojené státy v příštím desetiletí čelit vyhlídce na dva rovnocenné jaderné protivníky, kteří budou mít dohromady dvakrát více strategických jaderných zbraní než ony. Podle vysoce postaveného amerického představitele, který minulý měsíc navštívil Austrálii, bude mít Čína do roku 2034 stejný počet strategických jaderných zbraní, kolik mají dnes USA. Takže za deset let ode dneška může být Amerika přečíslena Ruskem a Čínou, které mají dohromady více než 3 000 strategických jaderných hlavic oproti americkým 1 500, píše Paul Dibb.
Čas načtení: 2025-03-03 12:05:36
Kryptoměny v euforii: Bitcoin a spol. míří do strategických rezerv
Divoká neděle. Takto jednoduše by se dala popsat situace, která nastala v neděli večer na kryptoměnových trzích. Všechny hlavní kryptoměny totiž dostaly od Donalda Trumpa „pozvánku“ do strategických rezerv, i když to zpočátku vypadalo, že americký prezident zapomněl na nejžhavější kandidáty – bitcoin a ethereum, jelikož první zpráva obsahovala pouze kryptoměny XRP, SOL a ADA. […] Originální článek Kryptoměny v euforii: Bitcoin a spol. míří do strategických rezerv pochází z webu CryptoSvet.cz.
Čas načtení: 2020-06-22 11:36:34
Vladimír Putin: Skutečné ponaučení ze 75. výročí druhé světové války
Ruský prezident Vladimír Putin napsal článek o událostech 2. světové války pro americký časopis National Interest. Zveřejňujeme jej v plném znění. Uběhlo 75 let od konce Velké vlastenecké války. Za tyto roky vyrostlo hned několik generací. Změnila se politická mapa planety. Neexistuje již Sovětský svaz, který grandiózně a drtivě vyhrál nad nacismem a zachránil celý svět. I samotné události této války jsou i pro její účastníky v dávné minulosti. Ale proč se v Rusku 9. květen slaví jako hlavní svátek, ale 22. června jakoby život umírá a v krku máme hroudu? Hodnoty ruské společnosti Říká se, že válka zanechala hlubokou stopu v historii každé rodiny. Pod těmito slovy jsou osudy miliony lidí, jejich utrpení a bolest ze ztrát rodin. Hrdost, pravda a vzpomínka. Pro mé rodiče byla válka velkým utrpením při blokádě Leningradu, kde zemřel můj dvouletý bratr Víťa a kde zázrakem přežila má matka. Otec odešel dobrovolně na frontu bránit své rodné město, zachoval se stejně jako miliony sovětských občanů. Bojoval na Něvském pětníku, byl těžce zraněn. A čím jsou tato léta vzdálenější, tím víc si chci s rodiči promluvit a zjistit podrobnosti o válečném období v jejich životě. Ale už není možné se na nic zeptat, proto v srdci posvátně uchovávám rozhovory s otcem a mámou na toto téma, jejich emoce. Pro mě a mé vrstevníky je důležité, aby naše děti, vnuci a pravnuci chápali, jakou zkouškou a utrpením si museli projít jejich předci. Jak, proč to zvládli a zvítězili? Kde se vzala jejich vskutku železná síla ducha, která překvapovala a uchvacovala celý svět? Ano, oni bránili své domovy, děti, blízké a rodinu. Ale všechny spojovala láska k vlasti. Tento hluboký a osobní pocit je v celé své velikosti odražen v samotné podstatě našeho národa a stal se jedním z určujících v jeho hrdinném a obětavém boji proti nacistům. Často si pokládám otázku, jak se dnešní generace bude chovat, jak se zachová v kritické situaci? Vidím mladé lékaře, zdravotní sestry, absolventy, kteří se dnes vrhají do červené zóny, aby mohli zachránit lidi. Naši vojáci během boje proti mezinárodnímu terorismu na severním Kavkazu a v Sýrii neuhnou ani o krok, jsou to mladí kluci! Mnohým bojovníkům legendární, nesmrtné šesté výsadkové roty bylo 19 až 20 let. Ale všichni ukázali, že si zaslouží stejné uznání jako vojáci, kteří bránili naši vlast ve Velké vlastenecké válce. Proto jsem přesvědčený, že v charakteru národů Ruska je vyplnění svého dluhu, pokud si to okolnosti vyžádají, aniž by se lidé litovali. Obětavost, patriotismus, láska k rodnému domu, ke své rodině, k vlasti. Všechny tyto hodnoty jsou i dnes pro ruskou společnost fundamentální a stěžejní. Na těchto hodnotách v mnohém stojí suverenita naší země. Dnes se u nás objevily nové tradice, které samy vznikly vůlí národu, například Nesmrtelný pluk. Je to pochod naší vděčné vzpomínky, krevního a živého spojení mezi generacemi. Miliony lidí vychází na průvod s fotografiemi svých blízkých, kteří ubránili naši vlast a zadupali nacismus. To znamená, že jejich životy, utrpění a oběti, vítězství, kterou nám předali, nikdy nebudou zapomenuty. Naše odpovědnost před minulostí a budoucností je taková, že nesmíme dopustit, aby se tyto tragédie opakovaly. Proto považuji za svůj dluh, abych vystoupil se článkem o 2. světové válce a Velké vlastenecké válce. Nejednou jsem tuto myšlenku projednával v rozhovorech se světovými lídry, narazil jsem na jejich pochopení. Na konci minulého roku, na summitu lídrů zemí SNS, jsme všichni byli jednotní. Je důležité potomkům předat vzpomínku na to, že vítězství nad nacismem dosáhl především sovětský národ, že v tomto hrdinném boji – na frontě, v týlu, vedle sebe – stáli zástupci všech republik Sovětského svazu. Tehdy jsme s kolegy mluvili o nelehké předválečné době. Tento rozhovor v Evropě i ve světě vyvolal velký ohlas. To znamená, že návrat k lekcím minulosti je skutečně nutný a aktuální. Zároveň se vyhrnulo i mnoho emocí, špatně skrývaných komplexů a hlasitých obvinění. Řada politiků ze zvyku rychle prohlásila, že se Rusko snaží přepsat historii. Zároveň však nedokázali vyvrátit jediný fakt, jediný argument. Bezpochyby je těžké a nemožné vést spory o originálních dokumentech, které mimochodem nejsou uloženy pouze v ruských, ale i v zahraničních archivech. Neefektivní Společnost národů Proto je nutné pokračovat v analýze důvodů, které vedly ke světové válce, přemýšlet o jejích složitých událostech, tragédiích a vítězství, o jejích lekcích pro naše státy a celý svět. A opakuji, že tady je principiálně důležité se opírat pouze o archivní materiály, svědectví současníků a vyloučit jakékoliv ideologické a politické dohady. Ještě jednou připomínám zřejmou věc. Hloubkové důvody 2. světové války v mnohém vyplývají z rozhodnutí přijatých na základě výsledků 1. světové. Versailleská smlouva se pro Německo stala symbolem hluboké nespravedlnosti. Fakticky šlo o okradení státu, který západním zemím musel vyplatit obrovské reparace, které zničily jeho ekonomiku. Vrchní velitel spojeneckých vojsk, francouzský maršál Ferdinand Foch prorocky charakterizoval Versailles: „Není to mír, ale příměří na dvacet let.“ Právě národní ponížení vytvořilo živnou půdu pro radikální a odvetné nálady v Německu. Nacisté zručně hráli na tyto pocity, budovali svoji propagandu a slibovali, že Německo zbaví od „dědictví Versailles“, obnoví jeho sílu. Tím ve skutečnosti tlačili německý národ do nové války. Paradoxně tomu přímo nebo nepřímo pomáhaly západní státy, především Velká Británie a USA. Jejich finanční a průmyslové kruhy zcela aktivně investovaly kapitály do německých fabrik a závodů, které vyráběly produkci vojenského určení. A mezi aristokraty a politickým establishmentem bylo dost přívrženců radikálních, krajně pravicových, nacionalistických hnutí, která získávala sílu nejen v Německu, ale i Evropě. Versailleský „mír“ zrodil početné skryté protiklady a jasné konflikty. Na jejich základě byly volně vítězi 1. světové války vytvořené hranice nových evropských států. Prakticky hned po jejich objevení se na mapě začaly územní spory a vzájemné stížnosti, které se změnily v časované bomby. Jedním z nejdůležitějších výsledků 1. světové války bylo vytvoření Společnosti národů. Do této mezinárodní organizace byly vkládány velké naděje na zajištění dlouhodobého míru, kolektivní bezpečnosti. Byla to progresivní myšlenka, postupná realizace, která by bez nadsázky mohla zabránit opakování hrůz globální války. Ale Společnost národů, ve které dominovaly vítězné velmoci – Velká Británie a Francie, ukázala svoji neefektivitu a jednoduše se utopila v prázdných rozhovorech. Ve Společnosti národů, ani na celém evropském kontinentu nebyly uslyšeny opakované výzvy Sovětského svazu na vytvoření rovnoprávného systému kolektivní bezpečnosti. Zejména šlo o uzavření východoevropského a ticho-oceánského paktu, který by postavil bariéru agresi. Tyto nabídky byly ignorovány. Společnost národů nemohla zabránit ani konfliktům v různých částech světa, jako je útok Itálii na Etiopii, občanská válka ve Španělsku, agrese Japonska proti Číně, anšlus Rakouska. A v případě Mnichovské dohody, které se kromě Hitlera a Mussoliniho účastnili lídři Velké Británie a Francie, s plným souhlasem Společnosti národů, došlo k rozdělení Československa. V této souvislosti poznamenám, že na rozdíl od mnohých vůdců Evropy se Stalin „nezašpinil“ osobní schůzkou s Hitlerem, který byl tehdy v západních kruzích považován za dost důstojného politika, byl vítaným hostem v evropských hlavních městech. Kruté a cynické rozdělení Československa Rozdělení Československa se zároveň s Německem účastnilo i Polsko. Předem a společně rozhodovaly, kdo dostane jaké oblasti československé země. 20. září 1938 velvyslanec Polska v Německu Józef Lipski oznámil polskému ministrovi zahraničí Józefu Beckovi následující ujištění Hitlera: „V případě, že mezi Polskem a Československem na půdě polských zájmů v Těšíně dojde ke konfliktu, Reich se postaví na naší (polskou) stranu.“ Vůdce nacistů dokonce napovídal a radil, aby začátek polských akcí „následoval až po německém obsazení Sudet“. V Polsku si byli vědomi toho, že bez podpory Hitlera by jejich dobyvačné plány byly odsouzeny k neúspěchu. Tady budu citovat zápis rozhovoru německého velvyslance ve Varšavě G. A. Moltkeho s Józefem Beckem z 1. října 1938 o polsko-českých vztazích a pozici SSSR v této otázce. A tohle je tam napsáno: „Pan Beck... vyjádřil velkou vděčnost za loajální podání polských zájmů na Mnichovské konferenci a také za upřímnost vztahů během českého konfliktu. Vláda a veřejnost (Polska) náležitě oceňují pozici führera a reichskanzlera.“ Rozdělení Československa bylo kruté a cynické. Mnichov zbořil dokonce ty formální křehké garance, které na kontinentu zůstávaly, ukázal, že vzájemné dohody nic nestojí. Právě Mnichovská dohoda posloužila jako ten spouštěč, po kterém velká válka v Evropě byla nevyhnutelná. Dnes by evropští politici, především polské vedení, chtěli „zamlčet“ Mnichov. Proč? Nejen proto, že jejich strany tehdy zradily své závazky, podpořily Mnichovskou dohodu a některé se dokonce účastnily rozdělování kořisti, ale i proto, že je trochu nepohodlné vzpomínat, že v těchto dramatických dnech roku 1938 se za Československo postavil pouze SSSR. Sovětský svaz se na základě svých mezinárodních závazků, včetně dohod s Francií a Československem, pokusil zabránit tragédii. Polsko sledovalo své zájmy a všemi silami bránilo vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě. Polský ministr zahraničí Jozéf Beck o tom 19. září 1938 přímo psal již zmíněnému velvyslanci Józefu Lipskému před jeho schůzkou s Hitlerem: „V průběhu loňského roku polská vláda čtyřikrát odmítla nabídku na připojení k mezinárodnímu zásahu na ochranu Československa.“ Británie a také Francie, která tehdy byla hlavním spojencem Čechů a Slováků, se vzdaly svých záruk a tuto východoevropskou zemi nechaly roztrhat. Nejen, že ji nechaly napospas, ale také šlo o snahu poslat nacisty na východ, kde se Německo a Sovětský svaz musely střetnout a zlikvidovat se. Právě v tom spočívala západní politika „míru“. A nejen vůči třetí říši, ale i vůči dalším účastníkům takzvaného paktu proti Kominterně – fašistické Itálii a militantnímu Japonsku. Její kulminací na Dálném východě byla anglo-japonská dohoda z léta roku 1939, díky které Tokio mělo v Číně volnou ruku. Vedoucí evropské velmoci nechtěly přiznávat, jaké smrtelné nebezpečí pro celý svět vychází z Německa a jeho spojenců, počítaly s tím, že se jich válka nebude týkat. Mnichovská dohoda Sovětskému svazu ukázala, že západní země budou řešit bezpečnostní otázky bez jeho zájmu a při vhodných okolnostech mohou založit protisovětskou frontu. Smlouva o neútočení s Německem Zároveň se Sovětský svaz do posledního momentu snažil využít jakoukoliv šanci na vytvoření protihitlerovské koalice, opakuji, že nehledě na pokryteckou pozici zemí Západu. Cestou výzvědných služeb sovětské vedení získávalo podrobné informace o zákulisních anglo‑německých kontaktech z léta roku 1939. Upozorňuji na to, že probíhaly velmi intenzivně, přičemž prakticky zároveň s trojstrannými jednáními zástupců Francie, Velké Británie a SSSR, která byla západními partnery vědomě natahována. V této souvislosti zmíním dokument z britských archivů. Je to instrukce britské vojenské mise, která do Moskvy dorazila v srpnu roku 1939. Přímo se v ní píše, že delegace musí „vést jednání velmi pomalu“, že „vláda Spojeného království není připravena přijmout podrobně popsané závazky, které mohou omezit naši svobodu akcí při jakýchkoliv okolnostech“. Poznamenám, že na rozdíl od Angličanů a Francouzů sovětskou delegaci vedli nejvyšší velitelé Rudé armády, kteří měli všechny potřebné pravomoci k „podepsání vojenské konvence v otázkách organizace vojenské obrany Anglie, Francie a SSSR proti agresi v Evropě". Svou roli v krachu jednání sehrálo Polsko, které nechtělo žádné závazky vůči sovětské straně. Dokonce pod tlakem západních spojenců polské vedení odmítalo společné akce s Rudou armádou v odporu proti Wehrmachtu. A když vyšel najevo přílet Joachima von Ribbentropa do Moskvy, Józef Beck nepřímo přes francouzské diplomaty informoval sovětskou stranu: „V případě společných akcí proti německé agresi spolupráce mezi Polskem a SSSR, při technických podmínkách, které je potřeba určit, není vyloučena." Zároveň svým kolegům vysvětlil: „Nejsem proti této formulaci pouze za účelem zlehčení taktiky a naše principiální pozice vůči SSSR je konečná a beze změn." V této situaci Sovětský svaz podepsal smlouvu o neútočení s Německem, fakticky to udělal jako poslední ze zemí Evropy. Přičemž na pozadí skutečné hrozby střetu na dvou frontách – s Německem na západu a s Japonskem na východě, kde už probíhaly intenzivní boje na řece Chalchyn gol. Stalin a jeho okolí si zaslouží mnohá spravedlivá obvinění. Pamatujeme si zločiny režimu proti vlastnímu národu, hrůzy masových represí. Opakuji, že sovětské vůdce je možné obviňovat v mnohém, ale ne v absenci chápání charakteru vnějších hrozeb. Viděli, že Sovětský svaz chtějí nechat jeden na jednoho s Německem a jeho spojenci, a jednali s chápáním tohoto reálného nebezpečí, aby získali drahocenný čas na posílení obrany země. Ohledně tehdy uzavřené smlouvy o neútočení je dnes mnoho rozhovorů a výhrad právě na adresu dnešního Ruska. Ano, Rusko je nástupnickým státem SSSR a sovětská doba se všemi jejími trumfy a tragédiemi je nedílnou součástí naše tisícileté historie. Ale také připomínám, že Sovětský svaz právně a morálně zhodnotil takzvaný pakt Ribbentrop-Molotov. V rozhodnutí Nejvyššího sovětu z 24. prosince roku 1989 jsou oficiálně odsouzeny tajné protokoly jako „akt osobní moci", který nijak neodráží „vůli sovětského národu, který nenese vinu na této dohodě". Společně s tím další státy raději nevzpomínají na dohody, na kterých stojí podpisy nacistů a západních politiků. Nemluvě už o právním nebo politickém zhodnocení takové spolupráce, včetně mlčenlivého kompromisního jednání některých evropských činovníků s barbarskými plány nacistů až do jejich přímého ocenění. O čemž svědčí i cynická fráze velvyslance Polska v Německu Józefa Lipského, která zazněla v rozhovoru s Hitlerem 20. září 1938: „Za vyřešení židovské otázky mu my (Poláci) postavíme... krásný památník ve Varšavě." My také nevíme, jestli existovaly nějaké „tajné protokoly“ a přílohy k dohodám řady zemí s nacisty. Nezbývá nám nic jiného, „než věřit slovům“. Zejména dodnes nebyly odtajněny materiály o tajných anglo-německých jednáních. Proto vyzýváme všechny státy, aby aktivizovaly proces otevření svých archivů, publikaci dříve neznámých dokumentů předválečné a válečné doby, jako to v posledních letech dělá Rusko. Jsme tady připraveni k široké spolupráci a společným výzkumným projektům vědců a historiků. Západní spojenci nevyplnily polské naděje Ale vrátíme se k událostem přímo předcházejícím 2. světové válce. Bylo naivní věřit, že Hitler po vyrovnání se s Československem nepředloží další územní nároky. Tentokrát svému nedávnému spoluúčastníku rozdělení Československa – Polsku. Tady mimochodem důvodem posloužilo také dědictví Versailles – osud takzvaného Gdaňského koridoru. Následovala tragédie Polska, která leží na svědomí tehdejšího polského vedení, které bránilo uzavření anglo‑franko‑sovětské vojenské unie a spoléhalo na pomoc západních partnerů, čímž svůj národ vystavili hitlerovské likvidační mašinérii. Německý útok se vyvíjel v souladu s doktrínou blitzkrieg. Nehledě na hrdinný odpor polské armády byla už týden po začátku války, 8. září 1939, německá vojska na přístupových cestách do Varšavy. A vojenské a politické špičky Polska 17. září utekly na území Rumunska a zradily svůj národ, který nadále bojoval proti agresorům. Západní spojenci nevyplnily polské naděje. Po vyhlášení války Německu se francouzská vojska dokázala dostat pouze několik desítek kilometrů na německé území. Vypadalo to pouze jako demonstrace aktivních akcí. Navíc anglo-francouzská Nejvyšší válečná rada, která se poprvé sešla 12. září ve francouzském Abbeville, rozhodla o úplném ukončení útoku kvůli rychlému vývoji situaci v Polsku. Začala nechvalně proslulá „podivná válka“. Evidentní přímá zrada ze strany Francie a Anglie svých závazků vůči Polsku. Později během Norimberského procesu němečtí generálové vysvětlili svůj tak rychlý úspěch na východě, bývalý velitel štábu operativního vedení Nejvyššího hlavního velení Ozbrojených sil Německa, generál Alfred Jodl přiznal: „Pokud jsme ještě v roce 1939 neutrpěli žádnou porážku, tak jen proto, že asi 110 francouzských a anglických divizí stojících během naší války s Polskem na Západě proti 23 německým divizím zůstávalo zcela pasivní." Nechal jsem si z archivů vynést celek materiálů spojených s kontakty SSSR a Německa v dramatických srpnových a zářijových dnech roku 1939. Jak svědčí dokumenty, bod 2 Tajného protokolu k Dohodě o neútočení mezi Německem a SSSR z 23. října 1939 stanovoval, že v případě územní a politické přestavby oblastí, které spadají do složení polského státu, hranice sfér vlivu obou zemí musí „přibližně probíhat po linii řek Narew, Visla a San“. Jinými slovy do sovětské sféry vlivu spadaly nejen území, na kterých převážně žilo ukrajinské a běloruské obyvatelstvo, ale i historické polské země mezi řekami Bug a Visla. O tomto faktu neví zdaleka všichni. Stejně jako o tom, že hned po útoku na Polsko v prvních zářijových dnech roku 1939 Berlín vytrvale a opakovaně vyzýval Moskvu k připojení se do válečných akcí. Sovětské vedení však podobné výzvy ignorovalo a do posledních chvil se nechtělo nechat zatáhnout do dramaticky se vyvíjející situace. Až když bylo zcela jasné, že Velká Británie a Francie svému spojenci nepomůžou a Wehrmacht dokáže rychle okupovat celé Polsko a fakticky se dostat na přístupové cesty k Minsku, bylo rozhodnuto, že ráno 17. září byly jednotky Rudé armády vyslány na takzvané Kresy – dnes jsou to části území Běloruska, Ukrajiny a Litvy. Je zřejmé, že jiné varianty nezbývaly. V opačném případě by se rizika pro Sovětský svaz mnohonásobné zvýšila, protože, opakuji, stará sovětsko‑polská hranice probíhala několik desítek kilometrů od Minsku a nevyhnutelná válka s nacisty by pro zemi začala ve velmi nevýhodných strategických pozicích. A miliony lidí různých národností, včetně Židů, žijících u Brestu a Grodna, Přemyšle, Lvovu a Vilniusu by byly ponechány napospas nacistům a jejich místním přisluhovačům – antisemitům a radikálním‑ nacionalistům. Právě tento fakt, že Sovětský svaz se do poslední možné chvíle snažil vyhnout účasti v začínajícím konfliktu a nechtěl hrát na straně Německa, vedl k tomu, že k reálnému setkání sovětských a německých vojsk došlo mnohem východněji, než byly hranice domluveny v tajném protokolu. Ne po Visle, ale po takzvané Curzonově linii, která již v roce 1919 byla Trojdohodou navržena jako východní hranice Polska. Sovětský svaz se nenechal přemluvit Německem ke společným akcím Jak je známo, podmiňovací způsob se jen těžko používá k již uplynulým událostem. Řeknu jen, že v září 1939 sovětské vedení mělo možnost posunout západní hranice SSSR ještě dále na západ až k Varšavě, ale rozhodlo se to neudělat. Němci navrhli zafixovat nový status quo. 28. září 1939 v Moskvě Joachim von Ribbentrop a Vjačeslav Molotov podepsali Německo-sovětskou smlouvu o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie a také tajný protokol o změně státní hranice, za kterou byla považována demarkační linie, kde de facto stály dvě armády. Na podzim 1939, když řešil své vojenské a strategické obranné úkoly, Sovětský svaz zahájil proces inkorporace Lotyšska, Litvy a Estonska. Jejich vstup do SSSR byl realizován na dohodě při souhlasu zvolených vlád. To odpovídalo normám mezinárodního a státního práva té doby. Navíc Litvě byly v říjnu 1939 vráceny Vilnius a okolní oblasti, které dříve patřily Polsku. Pobaltské státy si ve složení SSSR zachovaly své orgány, jazyk, měly zástupce v sovětských nejvyšších strukturách. Všechny tyto měsíce pokračoval pro cizí oči neviditelný diplomatický a vojensko‑politický boj, práce rozvědky. V Moskvě chápali, že před ní stojí nesmiřitelný a krutý nepřítel a že skrytá válka s nacismem už probíhá. A neexistují žádné základy k tomu, aby oficiální prohlášení a formální nóty těch let sloužily jako důkazy „přátelství" mezi SSSR a Německem. Aktivní obchodní a technické kontakty SSSR neměl pouze s Německem, ale i s jinými státy. Přitom se Hitler několikrát snažil zatáhnout SSSR do souboje proti Velké Británii, ale sovětské vedení tomuto přemlouvání nepodlehlo. Poslední pokus přesvědčit Sovětský svaz ke společným akcím Hitler přijal během návštěvy Molotova do Berlína v listopadu 1940. Ale Molotov přesně vyplnil příkazy Stalina a omezil se pouze na rozhovory o myšlence Němců ohledně připojení SSSR k Paktu tří – unie Německa, Itálie a Japonska, který byl podepsán v září 1940 a byl zaměřen proti Velké Británii a USA. Ne náhodou již 17. listopadu Molotov instruoval sovětského zplnomocněného představitele v Londýně Ivana Majského: „K vaší orientaci... Žádná smlouva v Berlíně podepsána nebyla a ani se to nepředpokládalo. V Berlíně se všechno omezilo... výměnou názorů... Němci a Japonci by nás zřejmě chtěli postrčit k Perskému zálivu a Indii. Upustili jsme od projednávání této otázky, protože takové rady ze strany Německa považujeme za nemístné.“ A 25. listopadu sovětské vedení tady zcela postavilo tečku. Oficiálně Berlínu navrhlo pro nacisty nepřijatelné podmínky, včetně vyvedení německých vojsk z Finska, smlouvu o vzájemné pomoci mezi SSSR a Bulharskem a řadu jiných, tím zároveň vědomě vyloučilo jakékoliv možnosti připojení k Paktu tří. Tato pozice definitivně upevnila führera v jeho záměru rozpoutat válku proti SSSR. A už v prosinci Hitler zavrhl všechna varování svých stratégů o katastrofickém nebezpečí války na dvou frontách a schválil plán operace Barbarossa. Udělal to, když chápal, že právě Sovětský svaz je hlavní silou, která mu stojí na cestě v Evropě, a nadcházející střet na východě rozhodne o výsledku světové války. A nepochyboval o tom, že pochod na Moskvu bude rychlý a úspěšný. Chtěl bych speciálně poznamenat, že západní státy tehdy fakticky souhlasily se sovětskými akcemi, přiznaly snahu Sovětského svazu o zajištění své bezpečnosti. Ještě 1. října 1939 tehdejší bývalý velitel britské admirality Winston Churchill ve vystoupení v rádiu řekl: „Rusko provádí studenou politiku vlastních zájmů... Pro ochranu Ruska před nacistický nebezpečím bylo nutné, aby ruské armády stály na této linii (nové západní hranici).“ 4. října 1939 ve Sněmovně lordů britský ministr zahraničí Edward Wood, 1. hrabě z Halifaxu, oznámil: „...Musíme připomenout, že akce sovětské vlády spočívaly v přesunu hranice do té linie, která byla doporučena během Versailleské konference lordem Georgem Curzonem... Pouze přivádím historická fakta a předpokládám, že jsou nepopiratelná.“ Známý britský a politický státní činovník David Lloyd George zdůrazňoval: „Ruské armády obsadily území, která nejsou polská a která byla silou obsazena Polskem po 1. světové válce... Bylo by zločinným šílenstvím postavit ruský posun na jednu desku s posunem Němců.“ A v neformálních rozhovorech se sovětským zplnomocněncem Ivanem Majským angličtí vysoce postavení politici a diplomaté mluvili otevřeněji. Náměstek ministra zahraničí Velké Británie Rab Butler 17. října 1939 uvedl: „...V anglických vládních kruzích si myslí, že se nedá mluvit o návratu západní Ukrajiny a Běloruska Polsku. Pokud by se podařilo vytvořit etnografické Polsko skromných rozměrů se zárukou nejen SSSR a Německa, ale také Anglie a Francie, tak by to britská vláda považovala za zcela uspokojivé.“ 27. října 1939 hlavní poradce Nevilla Chamberlaina Harold Wilson řekl: „Polsko musí... být obnoveno jako samostatný stát na své etnografické základně, ale bez západní Ukrajiny a Běloruska.“ Stojí za zmínku, že během těchto rozhovorů byla sondována půda ke zlepšení sovětsko-britských vztahů. Tyto kontakty v mnohém položily základ budoucího spojenectví a protihitlerovské koalice. Mezi národními prozíravými politiky vyčníval Winston Churchill, který nehledě na známou antipatii k SSSR i dříve vystupoval za spolupráci s ním. Ještě v květnu 1939 v Dolní sněmovně Spojeného království oznámil: „Ocitneme se ve smrtelném nebezpečí, pokud nedokážeme vytvořit velký svaz proti agresi. Bylo by největší hloupostí, pokud bychom zamítli přirozenou spolupráci se sovětským Ruskem.“ A již po začátku bojových akcí v Evropě – na schůzce s Ivanem Majským 6. října 1939 – důvěrně řekl: „...Mezi Velkou Británií a SSSR nejsou žádné velké rozpory, čímž nejsou důvody k napjatým a nevyhovujícím vztahům. Britská vláda... by chtěla rozvíjet... obchodní vztahy. Byla by připravená také projednat všelijaká další opatření, která mohou napomoci zlepšení vzájemných vztahů.“ Posmívání se a výsměch paměti je podlost Druhá světová válka nezačala náhle, nezačala nečekaně. Ani agrese Německa proti Polsku nebyla náhlá. Byla výsledkem mnohých tendencí a faktorů v mírové politice té doby. Všechny předválečné události se spojily do jednoho nešťastného řetězu. Ale bezpochyby největší tragédii v historii lidstva podnítily státní egoismus, zbabělost, podpora sílícího agresora, nepřipravenost politických elit a hledání kompromisu. Proto není spravedlivé tvrdit, že dvoudenní návštěva Moskvy nacistického ministra zahraničí Ribbentropa je hlavním důvodem vypuknutí 2. světové války. Všechny přední státy v různých stupních nesou svůj podíl viny za její začátek. Každá páchala nenapravitelné chyby, sebevědomě předpokládala, že je možné obelstít ostatní, zajistit si jednostranné výhody nebo zůstat stranou od blížící se světové bídy. A za takovou krátkozrakost, za odmítnutí vytvoření systému kolektivní bezpečnosti musely platit miliony životů, kolosálními ztrátami. Píšu o tom bez nejmenší snahy převzít roli soudce, někoho obvinit nebo zprostit viny, nebo vyvolat nový kolotoč mezinárodního informačního boje na historickém bojišti, který proti sobě může postavit státy a národy. Myslím si, že hledáním promyšlených hodnocení minulých událostí by se měla zabývat akademická věda v širokém zastoupení uznávaných vědců z různých zemí. Všichni potřebujeme pravdu a objektivitu. Ze své strany jsem vždy vyzýval a vyzývám kolegy ke klidnému, otevřenému a důvěrnému dialogu, k sebekritickému a nezaujatému pohledu na společnou minulost. Takový přístup umožní nezopakování tehdy spáchaných chyb a zajistí mírový a úspěšný rozvoj na dlouhé roky dopředu. Ale mnozí naši partneři zatím nejsou připraveni na společnou práci. Naopak sledují své cíle, zvyšují proti naší zemi počet a měřítka informačních útoků, chtějí nás donutit k omluvám a pocitu viny, přijímají zcela pokrytecké politizované deklarace. Například 19. září 2019 Evropským parlamentem schválená rezoluce O důležitosti evropské paměti pro budoucnost Evropy přímo obvinila SSSR společně s nacistickým Německem z rozpoutání 2. světové války. Samozřejmě žádné zmínky o Mnichovu neobsahuje. Myslím si, že podobné „papíry", nemohu tuto rezoluci nazvat dokumentem, při jasné kalkulaci skandálu nesou nebezpečné a reálné hrozby. Vždyť rezoluci přijal zcela vážený orgán. A co ukázal? Ačkoliv je to smutné, záměrnou politiku na zničení poválečného světa, jehož vytvoření bylo dílem cti a odpovědnosti zemí, jejichž řada představitelů dnes hlasovalo pro tuto lživou deklaraci. A tímto způsobem sáhli na závěry Norimberského procesu, na úsilí světového společenství, které po vítězném roce 1945 vytvořilo univerzální mezinárodní instituty. V této souvislosti připomínám samotný proces evropské integrace, během které byly vytvořeny odpovídající struktury, včetně Evropského parlamentu. Tento proces byl možný jen díky lekcím z minulosti a jejich jasného právního a politického vyhodnocení. A ti, kteří ohrožují a zpochybňují tuto schodu, ničí základy celé poválečné Evropy. Kromě hrozby pro fundamentální principy světového pořádku je tady i morální a mravní strana. Posmívání se a výsměch paměti je podlost. Podlost bývá úmyslnou, pokryteckou, zcela vědomou, když v prohlášeních ohledně 75. výročí konce 2. světové války jsou vyjmenovávány všichni účastníci protihitlerovské koalice kromě SSSR. Podlost bývá zbabělou, když ničí památníky postavené na počest bojovníků proti nacismu a ostudné akce odůvodňují lživými slogany boje s nepohodlnou ideologií a jakoby okupací. Podlost bývá krutou, když ty, kteří vystupují proti neonacistům a následníkům banderovců, zabíjejí a pálí. Opakuji, podlost se projevuje různě, ale tím nepřestává být odpornou. Zapomínání na poučení z historie se nevyhnutelně promění v těžkou odplatu. Budeme tvrdě bránit pravdu založenou na dokumenty potvrzenými historickými fakty, budeme nadále čestně a nezaujatě mluvit o událostech 2. světové války. Na toto je také zaměřen náš rozsáhlý projekt na vytvoření v Rusku největší kolekce archivních dokumentů, filmových a fotografických historických materiálů z 2. světové války a předválečné doby. Taková práce již probíhá. Mnohé nové, nedávno nalezené, odtajněné materiály jsem použil i při přípravě tohoto článku. A v této souvislosti mohu odpovědně oznámit, že neexistují archivní dokumenty, které by potvrzovaly verzi o snaze SSSR zahájit preventivní válku proti Německu. Ano, sovětské vojenské vedení se drželo doktríny, že v případě agrese bude Rudá armáda rychle klást odpor nepříteli a přejde do protiútoku a povede válku na území protivníka. Ale takové strategické plány vůbec neznamenaly snahy, že by SSSR jako první zaútočil na Německo. Samozřejmě dnes historici mají k dispozici dokumenty válečného plánování, direktivy sovětských a německých štábů. Nakonec víme, jak se vyvíjely události ve skutečnosti. Z výšky těchto vědomostí mnozí diskutují o akcích, chybách, omylech vojensko-politického vedení země. V této souvislosti vám řeknu jedno: společně s obrovským potokem různých dezinformací sovětští lídři dostávali i reálné informace o připravované agresi nacistů. A v předválečných měsících přijali kroky namířené na zvýšení bojové připravenosti země, včetně skryté mobilizace, přemístění jednotek a rezerv z vnitřních okruhů k západním hranicím. Gigantická síla sovětského národa Vojna nebyla nečekaná, čekali ji, připravovali se na ní. Ale útok nacistů byl skutečně nevídaný v historii ničivé síly. 22. června 1941 Sovětský svaz narazil na nejsilnější, mobilizovanou a vycvičenou armádu světa, na kterou pracoval průmyslový, ekonomický a vojenský potenciál prakticky celé Evropy. Tohoto smrtonosného vpádu se neúčastnil pouze wehrmacht, ale také satelity Německa, vojenské kontingenty mnohých států evropského kontinentu. Nejtěžší vojenská porážka roku 1941 postavila zemi na hranici katastrofy. Bojová schopnost a řízení muselo být obnovováno mimořádnými metodami celkové mobilizace, zapojením všech sil státu a národu. Již v létě 1941 pod palbou nepřítele začala evakuace z východu země milionů obyvatel, stovek závodů a výrob. Za krátkou dobu byla v týlu zahájena výroba zbraní a munice, které se na frontu dostávaly již v první válečné zimě, k roku 1943 byly převýšeny výsledky vojenské výroby Německa a jeho spojenců. Za rok a půl sovětský lid dokázal to, co se zdálo nemožné, jak na frontě, tak v týlu. A dodnes je těžké si uvědomit, pochopit a představit, kolik neuvěřitelného úsilí, hrdinství, sebeobětavosti potřebovaly tyto obrovské úspěchy. Proti silné, po zuby ozbrojené, chladnokrevné a dobyvačné mašinérii nacistů se pozvedla gigantická síla sovětského národa, který se spojil ve snaze ochránit rodnou zemi, pomstít se nepříteli, který zničil mírový život, plány a naděje. Samozřejmě v době této strašné a krvavé války některé lidi přepadl strach, beznaděj a zoufalství. Nechyběly zrada a dezerce. Dávaly o sobě dávat znát kruté zlomy z revolucí a občanské války, nihilismus, posměšný vztah k národní historii, tradicím, víře, někteří se snažili lákat bolševiky, především v prvních letech po příchodu k moci. Ale celková nálada sovětských občanů a našich krajanů, kteří se ocitli v zahraničí, byla jiná – ochránit a zachránit vlast. To byl skutečný nezadržitelný závan. Lidé hledali oporu v pravých patriotických hodnotách. Nacističtí „stratégové“ byli přesvědčení, že obrovský mnohonárodnostní stát dokážou lehce dostat pod kontrolu. Počítali s tím, že nečekaná válka, její nemilosrdnost a nesnesitelnost, vyostří vztahy mezi národnostmi a země se rozdělí na části. Hitler přímo prohlašoval: „Naše politika vůči národům, které osídlily široké prostory Ruska, musí spočívat v tom, abychom podněcovali jakoukoliv formu sporů a rozkolu.“ Ale od prvních dnů bylo jasné, že tento plán nacistům nevyšel. Brestskou pevnost do poslední kapky krve bránili vojáci více než 30 národností. V průběhu celé války i ve velkých rozhodujících bitvách, i v obraně každého bojového pole, každého metru rodné země, vidíme příklady takové jednoty. Pro miliony evakuovaných se rodným domovem stalo Povolží a Ural, Sibiř, Dálný východ, republiky Střední Asie a Zakavkazska. Jejich obyvatelé se dělili i tím posledním, podporovali je vším, čím mohli. Družba národů, jejich vzájemná pomoc se pro nepřítele stala opravdovou neporazitelnou pevností. Do rozdrcení nacismu, ať se nyní snaží dokázat cokoliv, hlavní a rozhodující vklad vnesl Sovětský svaz, Rudá armáda. Hrdinové, kteří dokonce bojovali v obklíčení u Bělostoku, Mogilevu, Umaňu a Kyjevu, Vjazmy a Charkovu. Šli do útoku pod Moskvou a u Stalingradu, Sevastopolu a Oděsy, Kurskem a Smolenskem. Osvobozovali Varšavu, Bělehrad, Vídeň a Prahu. Zaútočili na Kaliningrad a Berlín. Hájíme skutečnou, ne uhlazenou nebo „lakovanou“, pravdu o vojně. Tuto národní, lidskou pravdu – surovou, hořkou a nelítostnou – v mnohém nám předali spisovatelé a básníci, kteří si prošli ohněm a peklem fronty. Pro moji, stejně jako pro jiné generace, jejich čestné, hluboké povídky, romány, pronikavá „důstojnická próza“ a básně navždy zanechaly stopu v duši, staly se důvodem úcty k veteránům, kteří pro vítězství udělali všechno, co mohli, vzpomínat na ty, kdo zůstal na bojových polí. Rudá armáda zničila 626 divizí zemí Osy I dnes mnou cloumají jednoduché a velké řádky básně Alexandra Tvardovského Padl jsem u Rže, která je věnována účastníkům krvavé a kruté bitvy Velké vlastenecké války na centrální části sovětsko‑německé fronty. Jen během bitvy o Ržev od října 1941 do března 1943 Rudá armáda ztratila, včetně raněných a zmizelých, 1 342 888 lidí. Nazývám tato shromážděná z archivních zdrojů, strašná, tragická a zdaleka neúplná čísla poprvé, čím vzdává hold paměti hrdinského činu známých i bezejmenných hrdinů, o kterých v poválečných letech z různých důvodů mluvilo nezaslouženě nespravedlivě, nebo se mlčelo úplně. Uvedu ještě jeden dokument. Je jím zpráva Mezinárodní komise pro reparace s Německem v čele s Ivanem Majským, který byl připraven v únoru roku 1945. Mezi úkoly komise patřilo vytvoření formule, podle které poražené Německo mělo nahradit škody vítězným státům. Komise došla k následujícímu závěru: „Množství Německem vložených vojákodnů na sovětské frontě překonává to samé množství na všech ostatních spojeneckých frontách, a to minimálně 10násobně. Sovětská fronta také odebírala čtyři pětiny německých tanků a okolo dvou třetin německých letounů.“ Celkově SSSR vynaložil okolo 75 procent všech vojenských úsilí protihitlerovské koalice. Rudá armáda za roky války zničila 626 divizí zemí Osy, 508 z nich byly německé. Americký prezident Roosevelt ve svém projevu z 28. dubna roku 1942 k americkému národu prohlásil: „Ruská vojska zničila a nadále ničí více živé síly, letounů, tanků a děl našeho společného nepřítele než všechny ostatní národy dohromady.“ Churchill v dopise Stalinovi z 27. září 1944 psal, že „právě ruská armáda vypustila střeva z německé vojenské mašinérie…“ Takové hodnocení rezonovalo po celém světě. Protože v těchto slovech je ta veliká pravda, o které tehdy nikdo nepochyboval. Téměř 27 milionů sovětských občanů zemřelo na frontách, v německém zajetí, zemřely hlady a bombardováním, v ghettech a pecích nacistických lágrů smrti. SSSR ztratil každého sedmého ze svých občanů, Velká Británie jednoho ze 127, USA jednoho z 320 lidí. Bohužel tento počet těžkých a nenahraditelných ztrát Sovětského svazu není konečný. Je před námi mravenčí práce na zjištění jmen a osudů všech zemřelých: vojáků Rudé armády, partyzánů, sabotérů, vojenských zajatců a obětí koncentračních táborů, civilních obyvatel, kteří byli zavražděni agresory. Takový je náš dluh. A zde má zvláštní roli hnutí lidí hledajících padlé, vojenští patrioti a dobrovolníci, projekty jako elektronický seznam informací Paměť národa, který je založen na archivních dokumentech. A, samozřejmě, pro řešení takového velkého humanitárního úkolu je nezbytná mezinárodní spolupráce. K vítězství vedlo úsilí všech občanů a národů, které bojovali se společným nepřítelem. Britská armáda ochránila svoji vlast před útokem, bojovala s nacisty a jejich satelity ve Středozemním moři, v severní Africe. Americká a britská vojska osvobozovala Itálii, otevřela druhou frontu. USA nanesly likvidační údery agresorovi v Tichém oceánu. Pamatujeme si kolosální oběti čínského národa a jeho obrovskou roli v likvidaci japonských militaristů. Nezapomeneme na vojáky „bojující Francie“, kteří nepřiznali hanebnou kapitulaci a pokračovali v boji s nacisty. My budeme vždy vděční za pomoc, kterou poskytovali spojenci, když Rudé armádě poskytovali munici, pohonné hmoty, potraviny a techniku. I ona byla podstatná – okolo sedmi procent z celkových objemů vojenské výroby Sovětského svazu. Heroizace nacistických spolupachatelů je zradou paměti našich otců a dědů Jádro antihitlerovské koalice se začalo vytvářet hned po útoku na Sovětský svaz, kdy ho USA a Velká Británie okamžitě podpořily v boji s hitlerovským Německem. Během Teheránské konference roku 1943 Stalin, Roosevelt a Churchill vytvořili alianci velkých mocností, dohodli se na vypracování koaliční diplomacie, společné strategie v boji proti společné smrtelné hrozbě. Lídrům Velké trojky bylo jasné, že spojení průmyslových zdrojů a vojenských potenciálů SSSR, USA a Velké Británie vytvoří jasnou převahu nad protivníkem. Sovětský svaz v plném rozsahu plnil své povinnosti plynoucí ze spojenectví, vždy podával pomocnou ruku. Velkou operací Bagration v Bělorusku Rudá armáda podpořila výsadek anglo-amerických výsadkářů v Normandii. V lednu roku 1945, poté, co se naši probojovali k řece Odra, Rudá armáda zneškodnila poslední velký útok wehrmachtu na západní frontě, v Ardenách. A tři měsíce po vítězství nad Německem SSSR zcela podle Jaltských dohod vyhlásil válku Japonsku a uštědřil porážku milionové Kuantungské armádě. Ještě v červenci roku 1941 sovětské vedení prohlásilo, že „cílem války proti fašistickým tyranům je nejen likvidace hrozby, která visí nad státem, ale i pomoc všem národům Evropy, které trpěly pod nadvládou německého fašismu“. Uprostřed roku 1944 byl nepřítel vyhnán prakticky z celého území Sovětského svazu. Bylo ovšem nutné ho dorazit v jeho hnízdě. A Rudá armáda začala svoji osvobozující misi v Evropě, zachránila před zničením a zotročením, před hrůzami holokaustu celé národy. Zachránila je za cenu stovek tisíc životů sovětských vojáků. Je také důležité nezapomínat na tu obrovskou materiální pomoc, kterou SSSR poskytoval osvobozeným zemím při odstraňování hrozby hladu, při obnově ekonomiky a infrastruktury. Dělal to tehdy, kdy se na tisících verstách (stará ruská délková míra – pozn. red.) od Brestu do Moskvy a Volhy prostírala pouze spálená země. Například v květnu 1945 rakouská vláda požádala SSSR o pomoc s potravinami, protože „nevěděla, jak nakrmit své obyvatelstvo v následujících sedmi týdnech až do nové sklizně“. Souhlas sovětského vedení poslat jídlo popsal státní kancléř prozatímní vlády Rakouské republiky K. Renner jako „záchranný akt...“, na který „Rakušané nikdy nezapomenou“. Spojenci společně vytvořili Mezinárodní vojenský tribunál určený k potrestání nacistických politických a válečných zločinců. Jeho rozhodnutí poskytují jasnou právní kvalifikaci takovým zločinům proti lidskosti, jako jsou genocida, etnické a náboženské čistky, antisemitismus a xenofobie. Norimberský tribunál přímo a jednoznačně odsoudil nacistické spolupachatele, různorodé kolaboranty. Tento hanebný jev měl místo ve všech evropských zemích. Takoví „činitelé“ jako Pétain, Quisling, Vlasov, Bandera, jejich přisluhovači a následovníci, přestože se oblékali do šatů bojovníků za národní nezávislost nebo svobodu od komunismu, jsou zrádci a kati. V nelidskosti často vynikali nad svými pány. Ve snaze se vyšplhat výše ochotně plnili nejhorší úkoly v sestavě zvláštních kárných skupin. Popravy zastřelením v Babím Jaru, Volyňský masakr, spálená Chatyň a akce vyhlazování Židů v Litvě a Lotyšsku jsou dílem jejich krvavých rukou. A dnes zůstává naše pozice nezměněna: trestné činy nacistických spolupachatelů nelze ospravedlnit, nemají promlčecí lhůtu. Proto vyvolává rozpaky to, kdy se v řadě zemí ti, kteří se pošpinili spoluprací s nacisty, najednou přirovnávají k veteránům 2. světové války. Považuji za nepřípustné přirovnávat osvoboditele a okupanty. A heroizaci nacistických spolupachatelů můžu pokládat pouze za zradu paměti našich otců a dědů. Zradu těch ideálů, které spojily národy v boji proti nacismu. Vůdci SSSR, USA a Velké Británii tehdy bez přehánění čelili historickému úkolu. Stalin, Roosevelt, Churchill zastupovali země s různými ideologiemi, státními ambicemi, zájmy, kulturami, ale prokázali velkou politickou vůli, povznesli se nad rozpory a vášně a upřednostnili skutečné zájmy světa. Výsledkem bylo, že se dokázali dohodnout a dosáhnout řešení, díky čemu zvítězilo celé lidstvo. Vítězné mocnosti nám zanechaly systém, který se stal kvintesencí intelektuálních a politických hledání několika staletí. Řada konferencí – v Teheránu, Jaltě, San Franciscu, Postupimi – položila základy toho, že svět již 75 let, a to bez ohledu na nejostřejší rozpory, žije bez globální války. Historický revizionismus, jehož projevy pozorujeme nyní na Západě, a to zejména vůči 2. světové válce a jejím výsledkům, je nebezpečný tím, že hrubě a cynicky zkresluje chápání zásad mírového rozvoje stanovených v roce 1945 na konferencích v Jaltě a San Franciscu. Hlavním historickým úspěchem Jalty a dalších rozhodnutí té doby byla shoda na vytvoření mechanismu, který by vedoucím mocnostem umožnil zůstat v rámci diplomacie při řešení vznikajících se mezi nimi sporů. Summit Ruska, Číny, Francie, Spojených států a Velké Británie bude hrát důležitou roli Dvacáté století přineslo totální a všestranné světové konflikty, a v roce 1945 do arény vstoupily také jaderné zbraně schopné fyzicky zničit zemi. Jinými slovy se urovnávání sporů silou stalo extrémně nebezpečným. A vítězové 2. světové války tomu rozuměli. Chápali a uvědomovali si svou vlastní odpovědnost vůči lidstvu. Smutná zkušenost Společnosti národů byla vzata v úvahu v roce 1945. Struktura Rady bezpečnosti OSN byla vypracována tak, aby mírové záruky byly co nejkonkrétnější a nejúčinnější. Tak vznikla instituce stálých členů Rady bezpečnosti a právo veta jako jejich privilegium a odpovědnost. Co je právo veta v Radě bezpečnosti OSN? Upřímně řečeno, je to jediná rozumná alternativa přímému střetu největších zemí. Je to prohlášení jedné z pěti mocností, že to či ono řešení je pro ni nepřijatelné, je v rozporu s jejími zájmy a ponětími o správném přístupu. A jiné země, i když s tím nesouhlasí, akceptují takovou pozici, jaká je, a vzdávají se pokusů uskutečnit své jednostranné záměry. Tak či onak, ale je třeba hledat kompromisy. Nové globální vzdorování začalo téměř okamžitě po skončení 2. světové války a občas bylo velmi krutým. Ta skutečnost, že studená válka nepřerostla do třetí světové, prokazatelně potvrdila účinnost dohod uzavřených Velkou trojkou. Pravidla chování sjednaná při zřízení OSN umožnila další minimalizaci rizik a udržení konfrontace pod kontrolou. Samozřejmě vidíme, že momentálně systém OSN pracuje s napětím, ne tak efektivně, jak by mohl. Avšak svou hlavní funkci OSN nadále plní. Zásady činnosti Rady bezpečnosti OSN jsou jedinečným mechanismem předcházení velké válce nebo globálnímu konfliktu. Výzvy, které jsou v posledních letech často slyšeny, zrušit právo veta a odmítnut zvláštní příležitosti stálých členů Rady bezpečnosti, jsou ve skutečnosti nezodpovědné. Vždyť, pokud k tomu dojde, Organizace spojených národů se v podstatě promění v tuto Společnost národů – ve shromáždění na prázdné řeči, zbavené pák vlivu na světové procesy; jak to skončilo, je dobře známo. Právě proto vítězné mocnosti přistoupily k vytvoření nového systému světového řádu s největší vážností, aby neopakovaly chyby předchůdců. Vytvoření moderního systému mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Ani ty nesmiřitelné rozpory – geopolitické, ideologické, ekonomické – nebrání hledání forem mírového soužití a součinnosti, pokud je k tomu touha a vůle. Dnešní svět neprochází nejklidnějšími časy. Všechno se mění: od globální rovnováhy moci a vlivu do sociálních, hospodářských a technologických základů života společností, států, celých kontinentů. V minulých dobách nebyly tyto změny téměř nikdy bez velkých vojenských konfliktů, bez silového boje za vybudování nové globální hierarchie. Díky moudrosti a prozíravosti politických vůdců spojeneckých mocností se podařilo vytvořit systém, který zabraňuje extrémním projevům takové objektivní a historicky neodmyslitelné pro světový rozvoj rivality. Naší povinností – všech, kdo přebírají politickou odpovědnost, zejména zástupců vítězných mocností ve 2. světové válce – je zajistit, aby se tento systém zachoval a zdokonaloval se. Dnes, stejně jako v roce 1945, je důležité projevit politickou vůli a společně prodiskutovat budoucnost. Naši kolegové – pánové Si Ťin-pching, Macron, Trump, Johnson – podpořili ruskou iniciativu k uspořádání setkání vůdců pěti jaderných států – stálých členů Rady bezpečnosti. Děkujeme jim za to a očekáváme, že takové osobní setkání se může uskutečnit při nejbližší příležitosti. Jakou se nám představuje agenda nadcházejícího summitu? Za prvé podle našeho názoru je účelné prodiskutovat kroky k rozvoji kolektivních postupů ve světových záležitostech, upřímně projednat otázky udržování míru, posílení globální a regionální bezpečnosti, kontroly strategických zbraní, společných úsilí v boji proti terorismu, extremismu a dalším aktuálním výzvám a hrozbám. Samostatným tématem pořadu jednání je situace v globální ekonomice, především překonání hospodářské krize způsobené pandemií koronaviru. Naše země přijímají bezprecedentní opatření na ochranu zdraví a života lidí, na podporu občanů, kteří se ocitli v obtížné životní situaci. Jak však závažné dopady pandemie budou, jak rychle se globální ekonomika dostane z recese – závisí na naší schopnosti pracovat spolu a sladěně jako skuteční partneři. Navíc je nepřijatelné proměňovat ekonomiku v nástroj nátlaku a konfrontace. Mezi požadovaná témata patří ochrana životního prostředí a boj proti změně klimatu, jakož i zajištění bezpečnosti globálního informačního prostoru. Navržená Ruskem agenda nadcházejícího summitu „pětky“ je nesmírně důležitá a naléhavá jak pro naše země, tak i pro celý svět. A ohledně všech bodu máme konkrétní nápady a iniciativy. Nelze pochybovat o tom, že summit Ruska, Číny, Francie, Spojených států a Velké Británie bude hrát důležitou roli při hledání společných odpovědí na moderní výzvy a hrozby a prokáže společnou oddanost duchu spojenectví, vysokým humanistickým ideálům a hodnotám, za které otcové a dědové bojovali bok po boku. S oporou na společnou historickou paměť si můžeme a musíme důvěřovat. To poslouží pevným základem pro úspěšná jednání a společné kroky ve prospěch posílení stability a bezpečnosti na planetě, pro prosperitu a blahobyt všech států. Bez nadsázky je to naše společná povinnost a odpovědnost vůči celému světu, vůči současným i budoucím generacím. Překlad pořídila redakce Sputniku. Mezititulky jsou dílem redakce Literárních novin. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-02-26 10:50:17
Investice 233 milionů eur do strategických projektů v oblasti životního prostředí a klimatu v EU
Komise 22. února rozhodla o investicích ve výši více než 233 milionů eur do dvanácti nových strategických projektů v celé Evropě v rámci programu LIFE na podporu životního prostředí a klimatu jako součást Zelené dohody pro Evropu. Finanční prostředky přidělené na těchto dvanáct strategických projektů podpoří Bulharsko, Česko, Irsko, Španělsko, Francii, Itálii,... ...
Čas načtení: 2024-03-08 11:32:00
Cognizant představuje vyspělou laboratoř umělé inteligence
Teaneck (New Jersey) 8. března 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Cognizant představuje vyspělou laboratoř umělé inteligence pro urychlení výzkumu a inovací v oblasti AI Laboratoř, která má 75 vydaných a přihlášených patentů, zahájí činnost s týmem specializovaných výzkumníků a vývojářů umělé inteligence, zaměří se na výzkum, inovace a výrobu špičkových AI systémů Společnost Cognizant (Nasdaq: CTSH), přední světová technologická společnost, dnes oznámila spuštění laboratoře pro rozvoj vyspělé umělé inteligence Advanced AI Lab. Laboratoř se sídlem v San Francisku se zaměří na rozvoj poznatků a praxe v oblasti umělé inteligence prostřednictvím inovací, vývoje duševního vlastnictví a podpůrných AI technologií. Zdejší tým výzkumníků a vývojářů – včetně průkopníků a držitelů akademických titulů v oblasti AI – bude spolupracovat s výzkumnými institucemi, zákazníky a startupy a již nyní má 75 vydaných a přihlášených patentů, které poskytují diferencovaný základ pro budování špičkových AI řešení. Laboratoř je součástí loni oznámeného závazku společnosti Cognizant investovat v následujících třech letech do vývoje generativní umělé inteligence (gen AI) jednu miliardu dolarů. Spuštění Advanced AI Lab připadá na dobu, kdy se podniky rychle snaží pochopit dopad umělé inteligence a naplnit rozšiřující se očekávání spojená s jejími přísliby. Podle nedávného průzkumu vnímá více než polovina (66 %) vedoucích pracovníků pokrok své společnosti v oblasti AI ambivalentně nebo je s ním přímo nespokojena a většina (85 %) plánuje v roce 2024 výdaje na AI a gen AI zvýšit. V dlouhodobějším horizontu by podle nedávné studie společností Cognizant a Oxford Economics mohla gen AI do roku 2032 přinést do americké ekonomiky až jeden bilion dolarů. "V době, kdy AI urychleně proniká do mainstreamového užívání, pracuje společnost Cognizant na neustálém posouvání hranic prostřednictvím strategických partnerství, školicích programů a investic do platforem, aby se stala společností primárně zaměřenou na AI," říká generální ředitel společnosti Cognizant Ravi Kumar S. "Spuštění Advanced AI Lab představuje pokrok v tomto snažení díky investicím do nejmodernějšího základního výzkumu AI, který upevňuje naši pozici jedničky v inovacích a v našem oboru. Vzhledem k tomu, že řešení pro klienty vytváříme od začátku až do konce sami, máme unikátní vhled do podniků a různých oborů i jejich potřeb v oblasti AI. Cíleně se zaměřujeme na výzkum a rozvoj umělé inteligence, abychom položili základy pro lepší obchodní výsledky a lepší budoucnost." Díky uplatnění síly velkých jazykových modelů (Large Language Models, LLM) jako schopných odborných pracovníků budou moci výzkumníci a vývojáři laboratoře využívat AI platformu Cognizant Neuro™ k orchestraci LLM do rozhodovacích systémů umělé inteligence, které dokážou pozitivně ovlivnit a optimalizovat výsledky podnikání. Tyto přizpůsobené aplikace umělé inteligence, které přesahují rámec pouhé tvorby promptů a jejich odlaďování, budou navrženy tak, aby podporovaly výsledky s vyšší hodnotou - od strategických obchodních rozhodnutí na úrovni představenstva přes podnikové operace včetně finanční, prodejní, produktové a IT podpory až po každodenní produktivitu jednotlivých zaměstnanců. "Laboratoř Advanced AI Lab společnosti Cognizant je pro nás důležitým partnerem v rámci výzkumné komunity, a my s ní již intenzivně spolupracujeme na simulaci dynamiky mozku u zdravé populace i u pacientů," uvedl Dr. Manish Saggar, odborný asistent a ředitel laboratoře dynamiky mozku na Lékařské fakultě Stanfordovy univerzity. "Nesmírně mě těší pokrok, kterého společně dosahujeme, i jeho potenciální dopad na rozvoj vědy a samozřejmě na vývoj nových intervencí v oblasti duševních poruch." Konkrétně se Advanced AI Lab společnosti Cognizant zaměří na tyto oblasti: • Výzkum, navrhování, vyhodnocování, vytváření a prezentace inovativních řešení umělé inteligence pro produktivitu podniků a rozhodování v různých oblastech. • Spolupráce s externími zúčastněnými stranami, včetně výzkumných institucí, zákazníků a startupů, a zapojení do výzkumných projektů AI-for-good (AI pro dobrou věc). • Globální šíření rozhodovacích řešení s podporou generativní AI a upevňování pozice společnosti Cognizant jako vědomostního střediska pro publikovaný, odborně recenzovaný výzkum v oblasti umělé inteligence. • Spolupráce mezi různými obchodními útvary a oblastmi společnosti Cognizant při školení a zvyšování kvalifikace spolupracovníků v oblasti nových řešení AI, jakmile budou k dispozici prostřednictvím platformy Cognizant Neuro™ AI. • Pěstování prostředí nepřetržitého vzdělávání, inovací a sdílení znalostí. Laboratoř povede podnikatel a vynálezce v oblasti umělé inteligence Babak Hodjat, přičemž výzkumné aktivity v oblasti umělé inteligence budou probíhat pod dohledem profesora umělé inteligence na Texaské univerzitě v Austinu a průkopníka neuroevoluce Risto Miikkulainena. Jejich tým výzkumníků a vývojářů publikoval jen za poslední rok 14 článků v odborných publikacích a na semináři o klimatické změně NeurIPS 2023 Climate Change Workshop získal cenu Best Pathway to Impact Award za příspěvek Hledání účinných zásad pro územní plánování (Discovering Effective Policies for Land-Use Planning). Kromě otevření laboratoře Cognizant Advanced AI Lab podporuje společnost Cognizant zavádění umělé inteligence v podnicích prostřednictvím svých inovačních studií (AI Innovation Studios) v Londýně, New Yorku, San Francisku, Dallasu a Bengalúru. Tato studia slouží jako prostor pro inspiraci a sdílený vývoj inovací, kde se mohou klienti a partneři setkávat pro společné objevování a spolupráci na nových obchodních řešeních. Společnost Cognizant je odhodlána udržovat nejvyšší standardy odpovědné a etické umělé inteligence se zaměřením na bezpečnost, ochranu dat, soukromí, transparentnost a inkluzi. Více informací o přístupu společnosti Cognizant ke generativní umělé inteligenci a o jejím závazku k odpovědnému využívání umělé inteligence najdete zde. Společnost Cognizant se rovněž věnuje rozvoji výzkumu a poznatků, které pomáhají vedoucím pracovníkům informovaně rozhodovat ve prospěch jejich společností. Ve spolupráci s agenturou Oxford Economics společnost Cognizant nedávno zveřejnila studii o ekonomickém dopadu AI New World, New Work (Nový svět, nová práce) a připravuje vydání dalších výzkumů o dopadu AI na produktivitu, úkoly, dovednosti, pracovní místa a profese. O společnosti Cognizant Společnost Cognizant (Nasdaq: CTSH) buduje moderní podniky. Našim klientům pomáháme s modernizací technologií, změnami interních procesů i transformací zkušeností, aby si v rychle se měnícím světě dokázali udržet náskok. Společně zlepšujeme každodenní život. Více se dozvíte na www.cognizant.com nebo @cognizant. Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2356554/Cognizant_Babak_Hodjat.jpg Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2356555/Cognizant_Risto_Miikkulainen.jpg Logo - https://mma.prnewswire.com/media/1794711/Cognizant_Logo.jpg KONTAKT: Gabrielle Gugliocciello, Gabrielle.Gugliocciello@cognizant.com PROTEXT
Čas načtení: 2024-03-21 09:00:00
„Budeme bojovat, dokud válku nevyhrajeme,“ řekl ministr strategických záležitostí Ron Dermer a charakterizoval město Rafah jako baštu Hamásu.Izrael je odhodlaný dobýt Rafah, i když způsobí roztržku s USA, řekl ve čtvrtek vysoký izraelský představitel a popsal toto město plné uprchlíků jako konečnou baštu Hamásu, která ukrývá čtvrtinu bojovníků této organizace, uvádí agentura Reuters.Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se zavázal zajistit evakuaci civilistů a humanitární pomoc – opatření, o kterých mají nejvyšší izraelští spolupracovníci jednat v nadcházejících dnech v Bílém domě na příkaz amerického prezidenta Joe Bidena. „Jsme si docela jisti, že to dokážeme udělat způsobem, který by byl účinný – nejen vojensky, ale také po humanitární stránce. Oni si nemyslí, že to dokážeme,“ řekl jeden z těchto izraelských vyslanců, ministr strategických záležitostí Ron Dermer, v podcastu Call Me Back with Dan Senor. Podle agentury Reuters Dermer, který je bývalým velvyslancem v USA, řekl, že Izrael vyslechne americké návrhy ohledně Rafahu, ale město na hranici Gazy s Egyptem bude obsazeno, ať už spojenci dosáhnou dohody, či nikoli: "Stane se tak, i když bude Izrael nucen bojovat sám. I když se celý svět obrátí proti Izraeli, včetně USA, budeme bojovat, dokud válku nevyhrajeme… a proto je odhodlání odstranit je [Hamas] tak silné, i když to povede k potenciálnímu konfliktu s USA." Dermer uvedl, že v Rafahu jsou prý čtyři neporušené prapory Hamasu, posílené bojovníky, kteří ustoupili z jiných částí Gazy, což představuje 25 % předválečné síly této skupiny. "Nenecháme čtvrtinu z nich na místě," řekl. "Jedeme do Rafahu, protože musíme... A myslím, že lidé nechápou, že 7. říjen je pro Izrael existenčním okamžikem."
Čas načtení: 2024-04-08 12:00:01
Americký bombardér B-21 Raider: Jaderná bestie měla vystrašit Čínu, ta má ale vlastní trumfy
Bombardér B-21 Raider, který je mimo jiné určen pro operace na dlouhou vzdálenost, vzbudil značnou pozornost na konci roku 2023. Jedná se o výdobytek nejlepších současných technologií, 6. generaci bombardérů. Má kromě jiného schopnost stealth (obtížná zjistitelnost) a je prošpikován řadou nových systémů, které byly použity u bombardéru vůbec poprvé. I s hypersonickými zbraněmi B-21 ponese jednak konvenční, jednak jaderné zbraně a má se jednat o další americký prostředek k odstrašení nepřítele – kromě Číny také Ruska – v rámci americké jaderné triády, tedy strategických bombardérů, mezikontinentálních střel a také nukleárních raket, které jsou odpalovány z ponorek. V plánu je pořídit v první fázi 100 nových bombardérů. Letoun pohání dvojice motorů Pratt & Whitney, rychlost má činit mach 0.8+, což znamená kolem 1 000 km/h. Seriál, z kterého bolí oči a uši. Hlava Medúzy je přehlídkou nepřirozených dialogů Číst více Zbraňové systémy jsou pak samostatnou kapitolou nového amerického bombardéru. Jednak bude vybaven z konvenčních zbraní ničivou klouzavou pumou GBU-53B, dále řízenou střelou s plochou dráhou letu AGM-158 JASSM a protilodní raketou AGM-158C LRASM. Prakticky jisté je pak osazení stroje hypersonickými zbraněmi, jak uvádí server popularmechanics.com. Pokud hovoříme o typu jaderných zbraní, součástí výzbroje bude rovněž taktická puma B61-12. Stroj, který změní všechno Výrobce nového letounu, který má ve službě nahradit vysloužilý B-1 Lancer a B-2 Spirit, na sociálních sítích nezapomněl napsat, že tento stroj změní všechno. Možná to tak skutečně bude, záleží na tom, jestli k novému bombardéru vznikne adekvátní konkurence. A ta skutečně existuje v podobě jednak vyvíjeného podzvukového bombardéru H-20, na němž Peking horlivě pracuje už několik let, a jednak JH-XX, který představuje nadzvukový taktický bombardér. Houfnice M777 řádí na Ukrajině. Zbraně však mají vážnou slabinu Číst více Oba letouny, které jsou vyvíjeny, potvrdily americké zpravodajské služby, jsou však zároveň obestřeny tajemstvím, protože zatím o nich nemáme zdaleka tolik potřebných informací jako o B-21, protože Peking si hlídá, aby informace, které může zneužít nepřítel (hlavně USA), neprosákly na povrch. Co je tedy prozatím známo o dvou čínských bombardérech? Čínská odpověď Američanům Co se týče H-20, jedná se o jeden z čínských strategických projektů. To, že se na H-20 pracuje, bylo oznámeno v roce 2016. Podle dostupných informací se má jednat o stroj, který bude mít dolet minimálně 8 500 km, a kapacita nákladu má činit 10 tun. Podle vlivného amerického think tanku Rand umožní schopnosti tohoto bombardéru ohrozit americké cíle na Guamu či Havaji. H-20 bude moci také nést konvenční či jaderné zbraně. Tank T-84: Vozidlo do extrémních podmínek. Ukrajinský dravec se chystá na lov ruské kořisti Číst více Jestliže hovoříme o druhém vyvíjeném bombardéru JH-XX, tam jsou informace prozatím o mnoho skoupější. Má být osazen stejně jako H-20 jadernými zbraněmi. Standardem má být schopnost stealth, tedy profilová vlastnost amerického bombardéru B-21. Údajně má JH-XX operovat více regionálně, to znamená hájit čínské teritoriální nároky v oblasti Jihočínského a Východočínského moře. Podle Američanů však bude stroj schopen provádět útoky na dlouhou vzdálenost. Technické parametry prozatím nejsou z taktických důvodů známy. Právě zmiňované Jihočínské moře, bohaté na ložiska zemního plynu a ropy, je regionem, kde se střetávají zájmy velmocí, nejen Číny, ale také Jižní Koreje, Japonska či Austrálie. Čína by přítomností dvou nových a technologicky vyspělých bombardérů s jadernými zbraněmi zcela jistě pozvedla svůj odstrašující arzenál. Proto se USA snaží, aby jejich bombardér byl masově vyráběn a pro Čínu představoval dostatečně silný odstrašující prostředek, protože vztahy obou velmocí nejsou rozhodně dobré. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Švédské kladivo na ruské okupanty: Bojové vozidlo pěchoty CV90 kupuje i Česká republika.
Čas načtení: 2024-05-22 17:00:01
Agresorova ostuda: Ukrajincům na likvidaci moderního ruského stroje stačil sovětský stařeček
Ruští okupanti přicházejí ve válce na Ukrajině o moderní pozemní techniku, navíc počítají i ztráty svých strategických bombardérů, kterých není nazbyt. Ukrajincům se podařilo stroj zlikvidovat, což později i oficiálně potvrdili. Server globaldefensecorp.com napsal, že Rusové naopak prohlásili, že jejich strategický bombardér sestřelen nepřítelem nebyl, nýbrž že se zřítil vinou blíže nespecifikované technické chyby, když se vracel na svou domovskou základnu. Starý systém ničí moderní techniku Ukrajinci však nesporně mohou slavit úspěch, který je navíc umocněn tím, že Tu-22M3 dokázal zničit starý sovětský systém protivzdušné obrany z šedesátých let, S-200. Ten je sice s nadsázkou řečeno už několik desítek let po záruce, nicméně Ukrajinci jej používají i nadále a zbraňový systém, ač z éry studené války, stále prokazuje, že může být platným i na bojišti 21. století. Seriál, z kterého bolí oči a uši. Hlava Medúzy je přehlídkou nepřirozených dialogů Číst více Ruského agresora pak těžko potěší skutečnost, že Ukrajinci pracují na vylepšení tohoto systému, jak uvádí server Army Recognition. Obránci před ruskou invazí modifikují protivzdušný komplex takovým způsobem, aby mohl sestřelovat vybrané cíle ještě na delší vzdálenost. Dále se Ukrajinci soustředili rovněž na to, aby byl systém schopen provádět údery i na pozemní terče. Úpravy, které Rusy nepotěší Zatímco modifikovaný systém má dosah 250–300 km proti vzdušným cílům, proti pozemním může činit až 482 km, jak uvádí web Army Recognition. První fotografie upgradované rakety S-200 pak přinesly ukrajinské televize. Kyjev má také pracovat na úpravě odpalovacích platforem, aby se zvýšila mobilita systému a ta z něj učinila univerzálnější a flexibilnější zbraňový prostředek. Houfnice Caesar útočí s chytrou municí. Její účinnost už pocítili i Rusové na Ukrajině Číst více Ukrajina je k modifikaci starších systémů v podstatě nucena nepříznivými okolnostmi. Nedostává se jí zejména západních protivzdušných komplexů. K dispozici má Kyjev sice americký Patriot, jenže nemá dostatek raket. Proto žádá Washington o urychlenou dodávku nejen jich, ale obecně munice, kterou musí již několik měsíců výrazně šetřit. Ukrajinský systém si odbyl službu i v Československu S-200 byl původně navržen už v padesátých letech, používán je od roku 1967. Sověti jej navrhli k ničení taktických a strategických bombardérů a balistických střel. Rovněž systém likviduje vrtulníky letící ve středních a velkých výškách. Výhodou zbraňového prostředku je skutečnost, že je schopen operovat za každého počasí a ve všech podmínkách. Sovětský svaz začal S-200 vyřazovat v osmdesátých letech, protože už zastarával. Ukrajinský Neptun jako fantom Černého moře. Potopil ruskou námořní i pozemní chloubu Číst více V průběhu let vzniklo několik variant systému. Kromě základního spatřila světlo světa také verze S-200V, která byla zavedena v roce 1970, S-200M, S-200VE, jež představovala exportní variantu a S-200D, která vstoupila do služby v roce 1975. Systém S-200 si našel cestu do výzbroje států bývalého východního bloku, tedy i do Československa. Celkem mělo ve službě systém pět praporů. Zbraně byly vyřazeny v roce 1997, a to bez náhrady. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Tank T-84: Vozidlo do extrémních podmínek. Ukrajinský dravec se chystá na lov ruské kořisti.
Čas načtení: 2024-07-23 18:49:00
Spojování strategických dokumentů se zdražováním energií je zkratkovité, uvádí ekologické organizace
Vláda se podle ekologických organizací na poslední chvíli zalekla zkratkovitého a nepřesného spojování strategických dokumentů se zdražováním. Konkrétně jde o Státní energetickou koncepci (SEK), Politiku ochrany klimatu (POK) a Národní klimaticko-energetický plán (NKEP). Vláda minulý týden projednávání materiálů odložila, budou o nich ještě jednat příslušní ministři na úrovni vládní koalice. Ministerstvo životního prostředí ČTK sdělilo, že ve strategických dokumentech žádné zpoplatnění emisních povolenek na uhlí, plyn a fosilní paliva pro maloodběratele nezavádí.
Čas načtení: 2024-09-17 12:50:28
Ruská jaderná ponorka urazila 7 500 km pod ledem Arktidy v rámci strategických manévrů
Ruská jaderná ponorka Imperátor Alexandr III nedávno dokončila impozantní plavbu dlouhou 7 500 kilometrů, během níž překonala šest arktických moří. Tento strategický manévr je součástí rozsáhlejších cvičení, které Ruská federace provádí v klíčových oblastech světových oceánů, včetně Severního ledového oceánu, píše portál Bulgarianmilitary. Operace, při které se ponorka vynořila v arktických vodách, zdůrazňuje schopnost Ruska […] The post Ruská jaderná ponorka urazila 7 500 km pod ledem Arktidy v rámci strategických manévrů first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-12-10 08:09:00
Jakarta (Indonésie) 10. prosince 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Společnost Telkomsel nadále posiluje své postavení předního poskytovatele digitálních telekomunikačních služeb masivním a kontinuálním rozšiřováním své sítě 5G (Hyper 5G) v oblasti Velké Jakarty (Jabodetabek). S podporou společnosti Huawei se tato iniciativa koná s cílem přivítat vánoční svátky a oslavy Nového roku 2024/2025 a zajistit, aby si společnost během tohoto výjimečného období užila nejlepší digitální zážitky.Špičkové pokrytí Hyper 5G společnosti Telkomsel nyní zahrnuje několik klíčových tras v Jakartě a jejím okolí, od letiště Soekarno-Hatta přes letiště Halim Perdanakusuma, v plánovaných oblastech Pantai Indah Kapuk 1 a 2, až po obchodní a vládní centra, sahající od čtvrti Pondok Indah po Národní památník (Monas). V blízké budoucnosti plánuje společnost Telkomsel postupně, strategicky a systematicky rozšiřovat svou síť 5G do dalších významných lokalit v Indonésii.Technologie 5G společnosti Telkomsel přináší až čtyřikrát vyšší rychlost internetu než 4G, poskytuje vyšší spolehlivost, možnost připojení většího počtu zařízení a nízkou latenci pro podporu nových technologií a inovací.Od svého komerčního spuštění v roce 2021 se síť Hyper 5G společnosti Telkomsel stala nejrozsáhlejší a nejpokročilejší sítí v Indonésii s více než 1400 základnovými vysílači 5G (BTS), rozmístěnými v 56 městech a regionech. Tato síť je hnací silou pokroku a podporuje digitální transformaci země.Technologický ředitel společnosti Telkomsel Indra Mardiatna uvedl: „Tento region, který je epicentrem ekonomické aktivity, správy věcí veřejných a barometrem národního pokroku, se vyznačuje značným pokrytím chytrými telefony 5G, vysokým počtem účastníků mezinárodního roamingu, rostoucím počtem uživatelů 4G/LTE a rostoucí poptávkou po vysokorychlostních datech. Díky síti Hyper 5G poskytujeme nejen ultrarychlé připojení a nízkou latenci, ale sloužíme také jako katalyzátor digitální transformace a otevíráme příležitosti pro pokrok ve všech aspektech života. Usilujeme o dosažení vize Zlaté Indonésie 2045."Hyper AI pro lepší propojení, služby a řešeníSpolečnost Telkomsel také integruje komplexní přístup Hyper AI založený na umělé inteligenci (AI) s cílem zlepšit efektivitu a kvalitu služeb. Tato technologie zajišťuje rychlejší reakce na narušení sítě a umožňuje automatizovanou správu sítě skrze rámec autonomní sítě.„Prostřednictvím technologie Hyper AI poskytuje Telkomsel optimální kvalitu služeb v různých situacích. Zajišťuje tak nejlepší zákaznické zážitky kdykoli a kdekoli, včetně přeplněných míst během oslav Nového roku a strategických lokalit Hyper 5G," dodal Indra.Nízká latence technologie Hyper 5G dále podporuje přístup Hyper AI, například při zavádění virtuální asistenční služby pro péči o zákazníky společnosti Telkomsel, založené na umělé inteligenci. Interní virtuální asistent Veronika (B2C) a virtuální správce účtů Ted (B2B), integrované s operačním centrem služeb AI, umožňují rychle a efektivně reagovat na potřeby zákazníků a poskytovat inovativní a špičkové služby v éře 5G.Optimalizace digitálních zákaznických zkušeností během výjimečných okamžikůBěhem oslav Nového roku očekává Telkomsel nárůst datového provozu o 14,8 %, přičemž celkový objem přenesených dat by měl dosáhnout 1981 petabajtů. K zajištění pohodlí zákazníků při přístupu k digitálním službám byla provedena komplexní optimalizace infrastruktury pro sítě 4G/LTE i 5G, podpořená důkladným testováním sítě na klíčových trasách a strategických místech.„Jako přední poskytovatel digitálních telekomunikačních služeb se společnost Telkomsel zavázala šířit do společnosti optimismus a pozitivní energii. Optimalizací připravenosti připojení, služeb a inovativních řešení se Telkomsel snaží zajistit, aby si každý zákazník užil vánoční a novoroční chvíle příjemně, s pohodou a radostí," uzavírá Indra.Další informace najdete na stránkách Hyper 5G a Telkomsel Siaga NARU.Na základě analýzy dat Speedtest Intelligence® společnosti Ookla® o mediánu rychlosti stahování 5G a latenci mobilních sítí 5G s více servery v Indonésii za 1. až 2. čtvrtletí 2024 byla společnost Telkomsel uznána za nejlepší v kategoriích „Nejrychlejší stahování mobilních sítí 5G v Indonésii" a „Nejlepší odezva mobilních sítí 5G v Indonésii". Toto uznání dále upevňuje postavení společnosti Telkomsel jako vedoucího poskytovatele sítě 5G s nejvyšší rychlostí stahování a nejnižší odezvou v zemi, jenž nabízí nejlepší zážitky zákazníkům v celé Indonésii.O společnosti TelkomselSpolečnost Telkomsel je předním poskytovatelem digitálních telekomunikačních služeb v regionu. Umožňuje Indonésanům dosáhnout lepšího dneška a vynikajícího zítřka tím, že poskytuje inovativní a špičkové připojení, služby a řešení pro každého, každou domácnost a každý podnik, aby dosáhli více. V souladu s rozhodným úsilím Indonésie o digitalizaci země hraje společnost Telkomsel klíčovou roli jako největší poskytovatel konvergentních služeb, důsledně rozšiřuje pokrytí sítě 4G, vyvíjí technologii 5G a zavádí nejnovější technologie pevného širokopásmového připojení s cílem zvýšit kvalitu zákaznických služeb. Kromě toho společnost Telkomsel rozvíjí své portfolio digitálních služeb, které zahrnuje digitální životní styl, digitální reklamu, digitální podniková řešení a internet věcí. Společnost Telkomsel byla založena před 29 lety. Funguje s podporou více než 269.000 BTS a obsluhuje více než 158,4 milionu mobilních zákazníků a více než 9,4 milionu zákazníků pevného širokopásmového připojení (IndiHome-B2C) po celé zemi. V rámci snahy o udržitelnou firemní činnost společnost Telkomsel rovněž dodržuje zásady udržitelného investování (ESG), aby vytvářela pozitivní efekt na firemní ekosystém.Foto - https://mma.prnewswire.com/media/2576095/Hyper_AI_Enhanced_Connectivity_Services_Solutions.jpg KONTAKT: Telkomsel: Saki H. Bramono, náměstek pro korporátní komunikaci a společenskou odpovědnost Telkomsel, e-mail: mediarelations@telkomsel.co.id
Čas načtení: 2024-12-18 16:45:00
Rusko tvrdí, že je blízko k vytvoření ještě účinnější rakety než Orešnik
„Uskupení strategických raketových sil v rámci strategických jaderných sil Ruské federace zaručuje plnění úkolů jaderného odstrašení,“ prohlásil velitel ruských raketových vojsk strategického určení Sergej Karakajev v rozhovoru pro noviny Krasnaja zvezda. Rusko podle něj má blízko k vytvoření ještě účinnější rakety než Orešnik, která byla nedávno použita na Ukrajině.
Čas načtení: 2025-02-20 11:18:00
Victoria (Seychely) 20. února 2025 (PROTEXT/GlobeNewswire) - Bitget, přední světová kryptoměnová burza a společnost zaměřená na Web3, zveřejnila svoji zprávu o transparentnosti z ledna 2025. Ta podtrhuje dynamický začátek roku, který se vyznačuje výrazným růstem obchodovaného objemu, zapojením platformy a inovacemi celého ekosystému.Společnost Bitget rozšířila svůj ekosystém BGB formou strategických iniciativ, jako je vytvoření fondu likvidity BGB na burze Uniswap a fondu likvidity v hodnotě 1,1 milionu USD na burze Bulbaswap po jeho integraci se sítí Morph Chain. Tyto snahy pomáhají zvýšit kompatibilitu napříč chainem a navýšit likviditu, čímž se BGB staví do pozice silného pilíře ekosystému společnosti Bitget. Oddělení Bitget Research dále sdílelo zprávu o 20 % respondentů z generace Gen Z a Alpha, kteří jsou otevření začlenění kryptoměn do penzijních plánů, což signalizuje posun v preferencích dlouhodobého finančního plánování směrem k digitálním aktivům.Během ledna byla představena řada modernizací platformy. Byla odstartována Bitget TraderPro Season 4 s hlavní cenou 10.000 USDT, která obchodujícím uživatelům umožňuje testovat nové strategie a optimalizovat své výnosy. Debut zažila služba HodlerYield, která uživatelům umožňuje zajistit si pasivní příjem držením coinů USDE a weETH. Byl představen algoritmus Bitget Seed využívající umělou inteligenci, který umožňuje identifikaci projektů Web3 v rané fázi. Strategická integrace s prostředím Zen zjednodušila krypto platby v 11 fiat měnách. Společnost Bitget se stala první centralizovanou burzou, která nabízí TAO staking, čímž uživatelům přináší další možnosti, jak získat odměny.Aplikace Bitget Wallet posílila svoji nabídku pro držitele BGB airdropem ve výši 1 milionu dolarů, exkluzivní spoluprací s portálem Bitrefill pro vytvoření dárkových karet s kryptoměnami a funkcemi AI Agent Trading Zone. Podpora limitních příkazů pro peněženky v chainu Base a Solana dále zlepšuje možnosti automatického obchodování.Součástí úsilí o globální zapojení byla účast na akci Crypto XR ve francouzském Auxerre, které se zúčastnilo více než 3000 nadšenců z oboru, a novoroční setkání na Filipínách, ve Vietnamu, Rusku, Španělsku, Portugalsku, Itálii, Keni a dalších oblastech. Cílem těchto aktivit bylo hlouběji se spojit s uživateli a představit rozšiřující se globální působení společnosti Bitget.Úspěchy společnosti Bitget z ledna 2025 navazují na dynamiku roku 2024 a pomáhají budovat platformu špičkové burzy se zaměřením na zabezpečení, inovace a dostupnost. S ohledem na neustále se rozvíjející krypto prostředí je společnost Bitget připravena přinášet špičková řešení, zajistit strategická partnerství a podporovat uživatele při hledání ideálních příležitostí a v orientaci v éře komplexních digitálních aktivech.Úplnou zprávu o transparentnosti pro leden 2025 naleznete zde.O společnosti BitgetPlatforma Bitget je přední světová kryptoměnová burza a společnost zaměřená na Web3 založená v roce 2018. Burza Bitget, která obsluhuje více než 100 milionů uživatelů ve více než 150 zemích a regionech, se snaží pomáhat uživatelům obchodovat chytřeji díky své průkopnické funkci kopírování obchodů a dalším obchodovacím řešením a zároveň nabízí v reálném čase přístup k ceně Bitcoinu, Etherea a dalších kryptoměn. Bitget Wallet, dříve známá pod názvem BitKeep, je prvotřídní multichainová kryptopeněženka, která nabízí celou řadu komplexních řešení a funkcí Web3, včetně funkcí peněženky, směny tokenů, NFT Marketplace, prohlížeče DApp a dalších.Společnost Bitget hraje přední roli v rozvoji adopce kryptoměn prostřednictvím strategických partnerství, například jako oficiální krypto partner nejlepší fotbalové ligy světa, LALIGA, na trzích Blízkého východu, Jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky, a také jako globální partner tureckých národních sportovců Buse Tosun Çavuşoğlu (mistryně světa ve wrestlingu), Samet Gümüş (zlatý medailista v boxu) a İlkin Aydın (volejbalová reprezentantka), aby inspirovali světovou komunitu k přijetí budoucnosti kryptoměn.Chcete-li získat více informací, navštivte: web | Twitter | Telegram | LinkedIn | Discord | Bitget WalletUpozornění na riziko: Ceny digitálních aktiv podléhají výkyvům a mohou vykazovat značnou volatilitu. Investorům se doporučuje alokovat pouze prostředky, o které si mohou dovolit přijít. Hodnota každé investice může být ovlivněna a existuje možnost, že nebudou splněny finanční cíle ani získána zpět hlavní investice. Vždy je třeba si vyžádat nezávislé finanční poradenství a pečlivě zvážit osobní finanční zkušenosti a situaci. Výkonnost v minulosti není spolehlivým ukazatelem budoucích výnosů. Platforma Bitget nenese žádnou odpovědnost za případné vzniklé ztráty. Nic z toho, co je zde uvedeno, nelze považovat za finanční poradenství. Další informace naleznete v našich Podmínkách používání.Fotografie k tomuto oznámení je k dispozici na adrese http://www.globenewswire.com/NewsRoom/AttachmentNg/9f7f064f-8f44-40ae-9096-c738e009aaa8 Informace pro média získáte na adrese: media@bitget.com
Čas načtení: 2025-03-25 11:07:00
Komise poprvé přijala seznam 47 strategických projektů na podporu domácích strategických surovinových kapacit, což následně posílí evropský hodnotový řetězec surovin a diverzifikuje zdroje dodávek.
Čas načtení: 2025-04-22 10:25:00
Victoria (Seychely) 22. dubna 2025 (PROTEXT/GlobeNewswire) - Bitget, přední kryptoměnová burza a společnost zaměřená na Web3, zakončila první čtvrtletí roku 2025 s celkovým objemem obchodů ve výši 2,08 bilionu USD, a to díky prudkému, 159% nárůstu spotových obchodů, které dosáhly 387 miliard USD. K nárůstu došlo v souvislosti se zvýšenou účastí na trhu a trvalou dynamikou v nových nabídkách a hlavních produktových řadách.Nárůst počtu uživatelů zůstal silný. Jen v 1. čtvrtletí získal Bitget 19,89 milionu uživatelů, čímž se celosvětová uživatelská základna platformy zvýšila na více než 120 milionů, což představuje téměř 20% nárůst. Nativní token platformy Bitget, BGB, zaznamenal volatilní, ale čistě pozitivní čtvrtletí. V tomto období byl také představen aktualizovaný plán pro BGB, který popisuje rozsáhlejší využitelnost v oblasti stakingu, účasti na Launchpadu a integrace s novými ekosystémy DeFi. Čtvrtletní plán pálení tokenů je nadále v platnosti, aby reguloval tlaky na nabídkové straně.Otázka zabezpečení zůstala hlavní prioritou, obzvláště po rekordní ztrátě 2,1 miliardy USD způsobené hackerskými útoky v celém kryptoprůmyslu. Platforma Bitget zaslala téměř 100 milionů dolarů v ETH na burzu Bybit po jejím napadení, což byl krok signalizující neobvyklou, ale kriticky důležitou vzájemnou podporu burz v krizových situacích. Proof-of-Reserves platformy Bitget mezitím v prvním čtvrtletí trvale překračoval hranici 130 %. Její ochranný fond vzrostl z 495 milionů USD v lednu na 514 milionů USD v březnu, což odpovídá opatrnému, ale rostoucímu trendu rezerv aktiv."Výsledky za toto čtvrtletí ukazují, jak je důležité zachovat si flexibilitu v nestabilním prostředí. V příštím kvartále se budeme i nadále zaměřovat na infrastrukturu institucionální úrovně a zdvojnásobíme úsilí o rozšíření její přítomnosti na Web3 prostřednictvím našeho ekosystému. Compliance zůstává klíčovým pilířem, protože burza prochází přísnějším globálním dohledem a zároveň zůstává zakotvena ve svém hlavním poslání: pomáhat uživatelům obchodovat chytřeji,“ uvedla Gracy Chen, generální ředitelka burzy Bitget.Nad rámec produktové výkonnosti Bitget posílil své evropské působení díky osobním akcím a cíleným iniciativám. Platforma Bitget udělala na veletrhu Crypto Expo Europe, který se konal 2. a 3. března v Bukurešti, silný dojem a získala ocenění za nejlepší uživatelskou zkušenost a nejlepšího manažera v kryptu. Představila také svůj mentoringový program Blockchain4Her a její doprovodná akce, která se těšila velkému zájmu, přilákala více než 200 účastníků a podpořila cenné příležitosti k navazování kontaktů s lídry v oboru.V Itálii se platforma Bitget připojila k akci Valdelsa Blockchain Day zaměřené na praktické využití technologických inovací, které se zúčastnilo více než 300 účastníků. Cílem akce bylo demystifikovat technologii blockchainu a zpřístupnit ji širšímu publiku.Platforma Bitget dále demonstrovala svůj závazek ke vzdělávání a rozvoji komunit rozšířením svého programu Builder, který představuje klíčovou iniciativu v rámci charitativního projektu Blockchain4Youth. Rozšíření zahrnovalo řadu poutavých offline akcí, vzdělávacích programů a strategických komunitních upgradů. Za zmínku stojí, že 20 setkání Bitget Academy napříč Evropou úspěšně propojilo vzdělávání, networkingové příležitosti a zábavu, což účastníkům poskytlo praktické poznatky o blockchainu.Platforma Bitget také zdokonalila svou infrastrukturu a integrace. Byl představen obchodní nástroj Bitget Seed s podporou umělé inteligence, který identifikuje a uvádí tokeny v rané fázi vývoje se silnými signály na řetězci. Integrace se službami Zen a Callpay zlepšily možnosti vkladu fiat měn v evropských zemích a Jižní Africe. Likvidita BGB se dále rozšířila prostřednictvím řetězců Morph Chain a Bulbaswap.Bitget pokračuje v rozšiřování své infrastruktury, přijímání nových uživatelů a optimalizaci odolnosti. Díky stabilnímu přísunu nových uživatelů, zvyšující se aktivitě tokenů a rozvíjejícím se partnerstvím je platforma připravena na další úspěšné čtvrtletí.Úplnou zprávu za Q1 2025 naleznete zde.O společnosti BitgetSpolečnost Bitget je přední světová kryptoměnová burza a společnost zaměřená na Web3 založená v roce 2018. Burza Bitget, která obsluhuje více než 100 milionů uživatelů ve více než 150 zemích a regionech, se snaží pomáhat uživatelům obchodovat chytřeji díky své průkopnické funkci kopírování obchodů a dalším obchodovacím řešením a zároveň nabízí v reálném čase přístup k ceně Bitcoinu, Etherea a dalších kryptoměn. Bitget Wallet, dříve známá pod názvem BitKeep, je prvotřídní multichainová kryptopeněženka, která nabízí celou řadu komplexních řešení a funkcí Web3, včetně funkcí peněženky, směny tokenů, NFT Marketplace, prohlížeče DApp a dalších.Společnost Bitget hraje přední roli v rozvoji adopce kryptoměn prostřednictvím strategických partnerství, například jako oficiální krypto partner nejlepší fotbalové ligy světa, LALIGA, na trzích Blízkého východu, Jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky, a také jako globální partner tureckých národních sportovců Buse Tosun Çavuşoğlu (mistryně světa ve wrestlingu), Samet Gümüş (zlatý medailista v boxu) a İlkin Aydın (volejbalová reprezentantka), aby inspirovali světovou komunitu k přijetí budoucnosti kryptoměn.Další informace najdete zde: Web | Twitter | Telegram | LinkedIn | Discord | Bitget Wallet V případě dotazů médií kontaktujte: media@bitget.comUpozornění na riziko: Ceny digitálních aktiv podléhají výkyvům a mohou vykazovat značnou volatilitu. Investorům se doporučuje alokovat pouze prostředky, o které si mohou dovolit přijít. Hodnota každé investice může být ovlivněna a je možné, že nedosáhnete svých finančních cílů nebo nebudete schopni získat zpět svou hlavní investici. Vždy byste měli vyhledat nezávislé finanční poradenství a pečlivě zvážit osobní finanční zkušenosti a situaci. Výkonnost v minulosti není spolehlivým ukazatelem budoucích výnosů. Společnost Bitget nenese žádnou odpovědnost za případné ztráty. Nic z toho, co je zde uvedeno, nelze považovat za finanční poradenství. Další informace naleznete v našich Podmínkách používání.Fotografie k tomuto oznámení je k dispozici na adrese https://www.globenewswire.com/NewsRoom/AttachmentNg/1b44f8d0-d6b3-40ae-a53f-5e2a7967d105/cs
Čas načtení: 2025-06-05 11:35:49
V posledných dňoch sme mohli počuť o úspešnom dronovom útoku Ukrajincov na ruské letiská, počas ktorého bolo zničených viac ako 40 lietadiel, vrátane ... The post Ukrajina hackla hlavného výrobcu ruských strategických bombardérov a získala množstvo cenných informácií appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.
Čas načtení: 2024-02-12 11:52:05
Platforma strategických technologií pro Evropu
Předsednictví Rady a vyjednavači Evropského parlamentu dosáhli 7. února prozatímní dohody o vytvoření Platformy Strategických Technologií pro Evropu (STEP). Cílem platformy je mobilizovat investice do oblasti digitálních, čistých a biotechnologií s úmyslem posílit suverenitu a dlouhodobou konkurenceschopnost EU v kritických technologiích. STEP plánuje využít finanční... ...
Čas načtení: 2024-02-06 07:43:08
Hydrogen Days 2024: Vodíkoví experti z celého světa se setkají v Praze!
Experti z celého světa, kteří se zabývají vodíkovými technologiemi, míří do Prahy. Ve dnech 20.-22. března 2024 se v české metropoli uskuteční již 14. ročník tradiční evropské odborné konference s názvem Hydrogen Days 2024. Konference vedle výzkumných a strategických přednášek nabídne také řadu vzdělávacích seminářů. ,,Konference je určena primárně pro... ...
Čas načtení: 2024-02-08 15:52:00
Ekologové: Dokumenty k dekarbonizaci musí víc cílit na obnovitelnou energii
[Zpráva z tisku] Praha 8. února (ČTK) - Ve strategických dokumentech ministerstva životního prostředí (MŽP) a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pro dekarbonizaci české ekonomiky chybí podle ekologických organizací rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie (OZE). Úřady se v nich spoléhají na výstavbu jaderných elektráren, u níž hrozí, že dosavadní závislost na fosilních palivech vystřídá závislost na uranu. Ekologické organizace to uvedly v tiskové zprávě. Strategické dokumenty jsou nyní v meziresortním připomínkovém řízení.