Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-03-26 09:13:54

Brno investuje do školských zařízení přes 404 milionů Kč

Brno, 26. března 2024 - Brno plánuje obří investice do svých školských zařízení. Investice se týkají výstavby MŠ Šámalova, výstavby budovy mateřské školy, školní družiny a úpravy přilehlého školního hřiště v areálu ZŠ Přemyslovo náměstí, novostavby mateřské školy při ulici Tomáše Krumla, přístavby logopedické třídy MŠ Hatě a projektu ZŠ a MŠ Jana Broskvy. Celý článek...

Čas načtení: 2024-05-02 13:04:00

Jihomoravský kraj: Lidé se můžou zapojit do vedení krajských škol

Jihomoravský kraj, skrze svou zřizovanou organizaci VIM, vyhlásil sběr nominací do školských rad od široké veřejnosti. Zapojit se může kdokoliv, kdo má zájem spolupracovat na zkvalitňování regionálního školství. Konečnou podobu školských rad ustanovuje Rada Jihomoravského kraje na návrh gesčního radního.

Čas načtení:

Novelizace školských předpisů

[skoleni-kurzy.eu] Akreditace: MV - AK - PV-772 - 2022 Novelizace školských předpisů webinář Cíl semináře Cílem semináře je seznámit účastníky s legislativou z oblasti regionálního školství tedy zejména mateřských, základních a středních škol a školských zařízení. Detailnější pohled je věnován novějším změnám legislativy z posledních let a jejich dopadům na praxi. ...Aliaves Co., a.s.

Čas načtení: 2024-02-13 18:10:59

Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře: Odpolední publicistika: Školské odbory a premiér. Zemědělské svazy a protesty. Finance a Kongres

Proč se zástupci školských odborů nedohodli s premiérem na zajištění peněz pro nepedagogické pracovníky? Čeho chtějí dosáhnout zemědělské svazy střední a východní Evropy, které dnes vyzvaly k rozsáhlým protestním akcím? A schválí po americkém Senátu i dolní komora Kongresu velký balík pomoci pro Ukrajinu a Izrael? Poslechněte si odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Čas načtení: 2024-02-13 12:10:00

Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře: Polední publicistika: Peníze pro regionální školy? Protest zemědělců. Podvod se „značkovým“ zbožím

Přistoupí vládní koalice po schůzce se zástupci školských odborů na navýšení rozpočtu pro regionální školství? Jaké návrhy předkládají vedení resortu zástupci českých zemědělců, kteří zvažují protestní akce proti dosavadní zemědělské politice? A jak funguje systém, v jehož rámci nabízejí podvodníci na internetu dětem a nezletilým za výhodnou cenu nekvalitní výrobky, které vydávají za značkové zboží?

Čas načtení: 2024-02-13 18:27:00

Odbory se s vládou na penězích pro nepedagogy nedohodly. V rozpočtu chybí peníze

Školské odbory se dnes na jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS), ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na penězích pro nepedagogy nedohodly. Na zaplacení 2000 nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství chybí zhruba 800 milionů korun. Vláda chce o navýšení rozpočtu jednat až v půli roku, řekl po jednání novinářům předseda školských odborů František Dobšík. Nechtěl komentovat, jak výsledek jednání ovlivní náladu ve školství a rozhodování odborů o případné stávce.

Čas načtení: 2023-04-16 17:12:19

Daniel Hevier: Nečakajme na revolucionára, ktorý spasí školstvo. Dôležitá je dennodenná práca

Celý svoj život sa pohybuje v umeleckých kruhoch, no nikdy neustrnul na jednom mieste. Daniela Heviera poznajú generácie našich rodičov, ale aj tie dnešné v školských laviciach. Okrem toho, že je spisovateľ a textár, je aj výtvarník, hudobník, pedagóg a lektor tvorivého písania. Ako v rozhovore spomína, nerád sa škatuľkuje a najviac sa cíti byť kreatívcom. Rozprávali sme sa o vzdelávacom systéme, […] The post Daniel Hevier: Nečakajme na revolucionára, ktorý spasí školstvo. Dôležitá je dennodenná práca first appeared on Heroes | Rozhovory s ľudmi, ktorí posúvajú našu krajinu vpred.

Čas načtení: 2024-02-13 18:31:54

Peníze na nepedagogy školy nyní nedostanou. Vláda se chce k jednání vrátit v červenci

Školské odbory se na úterním jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS), ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na penězích pro nepedagogy nedohodly. Na zaplacení dvou tisíc nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství chybí zhruba 800 milionů korun. Vláda chce o navýšení rozpočtu jednat až v půli roku, řekl po jednání předseda školských odborů František Dobšík. Nechtěl komentovat, jak výsledek jednání ovlivní náladu ve školství a rozhodování odborů o případné stávce.

Čas načtení: 2023-08-29 07:00:00

Pred návratom do školských lavíc nezabudnite doma upratať

Prázdniny ubehli ako voda a už pomaly, ale určite začínate pripravovať aktovky a oblečenie na prvý školský deň. Čo si budeme rozprávať, cez prázdniny majú deti, rovnako ako my, voľnejší režim, tiež trávia viac času doma a tak dokážu urobiť naozaj riadny neporiadok. Do toho pobyty na dovolenke, u b ...

Čas načtení: 2017-09-10 04:45:00

Dovolenka v septembri alebo kam sa vydať?

Prázdniny utiekli neuveriteľne rýchlo a vaše deti sa zase museli vrátiť späť do školských lavíc. Ak ste sa nestihli venovať partnerovi alebo kamarátom, potom by ste mali využiť akčných septembrových leteniek a vydať sa na prekrásnu dovolenku za super ceny alebo aspoň navštíviť jednu z európskych met ...

Čas načtení: 2020-11-05 19:31:38

U knihovny s Petrem Bílkem: O středoevropanství jako prokletí a mytologii reklam na čisticí prostředky

Drzé pravdy Davida Zábranského se nekrotí před nahotou a o totemické komponenty demokracie si klidně opírají smeták a Baarův Jan Cimbura nám připomíná, že bychom neměli ztrácet schopnost nechat se oslovit lidskou autenticitou ani v literatuře.   David Zábranský: Republika (Větrné mlýny 2020) Čas našich životů překrývaný s důslednou zlomyslností Májinými závoji politických aktualit. Lidé přicházející na svět s předem danými parametry jako automobily různých značek z výrobní linky. Ani celoživotní úsilí nezbaví lidské exempláře cejchu místa, kde se narodily, kým byly vychovány a s kým vyrostly. Lidem z Východu se točí pohled věčně a marně na Západ nebo na Jih. Středoevropanství jako prokletí a nerozlomitelné pouto. Zábranský hbitě zaznamenává politické události v současných Čechách i na Slovensku a jeho šikovný talent je vyostřuje v provokaci. Groteska a někdy i málo vkusná karikatura ho baví, nenechává se krotit kompoziční kázní, ani konvenční motivickou skladbou prózy. Jeho drzé pravdy se nekrotí před nahotou a o totemické komponenty demokracie si klidně opírají smeták. Tak čteme, že investigativní žurnalistika zhusta se pídí jen po dokladech podpírajících předpojatosti pátračů, že tu neplatí presumpce neviny, že osobní averze jsou nejlepší navigací. Povýtce privátní motivace novinářů se povyšují na nosné principy demokracie, a dokonce za její obnovu a posilování. Viz zvolení bývalé manželky šéfredaktora úhlavního média za prezidentku. Z přesvícené scény médií a politiky bolí oči, a přede všemi ty, které čekaly literaturu.   Friedrich Nietzsche: Zrození tragédie čili helénství a pesimismus (Elektronické vydání v Městské knihovně Praha, 24. září 2019/ překlad Otokar Fischer) „Odkud plyne umělci povinnost, aby se přizpůsoboval moci, jejíž síla tkví jen v její početnosti?“ Kniha vznikla v letech 1870 až 1871, autor nemohl tudíž tušit nic o tlaku mas, jemuž je umění v dnešní době podrobováno, nic o lajcích a množství přátel na sociálních sítích, nic o influencerech, kteří jako v drtičích citrusových plodů pouštějí šťávu k vteřinovému použití a věčnému zapomenutí. Doba bez mýtu je bezdomovectví, praví klasik, a ani umění v ní nedosáhne dále a výš než k nápodobě jevů a uctívání jejich jedinečnosti bez zřetele k univerzalitě života a její potřebnosti. Mýty počínající heroickými vášněmi a boji se přestěhovaly dnes do mytologie reklam na čisticí prostředky, ve kterých svádějí svůj boj detergenty s nečistotami. Mýtus vystřídala věda, tragický pocit života vplynul do optimistické vize stále efektivnějšího ovládání přírody a nakonec jejího nahrazení dokonalými technologiemi. Co s námi bude, až se i tento příkrov mámení rozplyne?   Jindřich Šimon Baar: Jan Cimbura (Elektronické vydání v Městské knihovně Praha, 3. listopad 2011) Už vidím ten pošklebek ironie. Cimbura? A v tomto kontextu? Cosi chatrně starožitného, soucitně ironicky chápaného, dětinská naivita. Promíjím všem, protože tím dosvědčují, že tento román nikdy v životě neměli v rukou. Kdo postál u kostelíka v Krtni, kdo se zasnil pod ořechem před farou v Ořechu, kdo si prošel Baarův domek v Klenčí, měl by pokračovat na cestě k lidské tváři těchto krajin, měl by, šťastně pootevřen určitému typu češství, bez předsudků a školských strusek začít číst Baarovy texty. Literatura zemité opravdovosti sice zpočátku vyžaduje jistou dávku vůle k nudě, ale když člověk zapomene na svůj dnešní zpovrchnělý vkus, na svou závislost na zábavnosti, na svou zpovykanost ironií, na ohoblovanou češtinu, na progresivismus, rozevře se před ním pevná stupnice pozitivních hodnot ovládaných opratěmi selství. Moudrá vyváženost vztahu člověka k přírodě je zde až klasicky sošná. Autorova náboženskost je daleka katolické ofenzívnosti, má blízko k proudům francouzského písemnictví, jak je známe pak později například do Jeana Giona. Topos Putimi vám každý štamgast hbitě spojí se Švejkem a jeho anabází, se svíčkou v poledne byste ale museli hledat někoho, kdo není rodák a kdo si vybaví ten představový komplex, jenž na tímto místem vztyčil J. Š. Baar svým Cimburou. Neměli bychom ztrácet schopnost nechat se oslovit lidskou autenticitou ani v literatuře. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-12-07 08:54:34

Proč nejsme schopni pořádně stávkovat?

Jak je možné, že ve Francii stávkují proti penzijní reformě na výzvu odborů společně veřejný i soukromý sektor, učitelé, právníci, zdravotníci, letecký personál či železničáři, ale u nás je největší průšvih to, že ve vládě sedí nesprávný oligarcha? Kvůli tomu se scházejí statisíce na Letné, aby je pochválili představitelé stran, které se svým asociálním vládnutím natolik znemožnili, že mnoha lidem přijde snesitelnější beneficiář holdingu Agrofert? Ve Francii nejde o nic jiného než o penzijní reformu s tím, že „peněz je málo“. Přitom bohatí za prezidenta Emmanuela Macrona, tedy to nejbohatší procento, bohatnou tempem 35 procent za půl roku. Peníze tedy evidentně jsou, ale jen pro někoho. A Francouzi to ve své většině pochopili. U nás máme jít demonstrovat a protestovat, aby se přesně ti, kteří chtějí provádět podobné reformy jako Macron, dostali k moci. A jsou kupodivu tací, kteří, vedeni neustálou snahou revidovat výsledky prezidentských a parlamentních voleb u nás, na to přistoupili. Aniž by si uvědomovali, co vlastně činí. To nemluvím o tom, že u nás penzijní reforma a zvyšování odchodu do důchodu proběhly také, za naprostého klidu, protože je třeba roztáčet kola kapitalismu a myslet na blaho nejbohatších. Mně takhle „napařili“ osm let nucených prací navíc, aniž bych cokoli provedla. Mladí lidé pak otevřeně říkají, že oni už žádné důchody brát nebudou a musí si „naspořit“. Jak? Do soukromých fondů, které hrají vysokou burzovní hru s cizími penězi? Do „štrozoku“? Do nemovitostí? A z čeho, když naše platy se potácejí kolem třetiny platů německých, přičemž u nás opravdu všechno třikrát levnější není? A věk odchodu do důchodu se má neustále zvyšovat, jak radí i předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagarde s tím, že „lidé se dožívají vysokého věku v penzi a s tím se musí něco dělat“. Nyní je nízká nezaměstnanost, ale nová krize je za rohem a starší lidé budou mít problém sehnat práci. Asi se budou muset do důchodu prožebrat. To všechno, zdá se, naše revolucionáře nezajímá. Oni jsou zaměřeni na dva objekty – Babiše a Zemana, a „nezávislost justice“. Až tady nebudou ti, kdo podle nich brání naprosté bezkorupčnosti, nastane nejspíš ráj. Minulý týden přišel z Bruselu audit, podle kterého je premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů. Ne, že bychom to nevěděli, nejpozději od jeho nástupu do funkce. Řádně to také využil a téměř ztrojnásobil majetek Agrofertu. Tento týden, očekávaně, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman vrátil pražskému státnímu zastupitelství kauzu Čapí hnízdo. Chce, aby „trestní stíhání pokračovalo u Andreje Babiše a Jany Mayerové. Další čtyři lidi z případu zůstávají zproštěni obvinění“. Otázka je, k čemu to vše má směřovat. Jisté je, že hnutí Milion chvilek nabere nový dech, a podle zjevně předem připraveného scénáře zahájí už v prosinci novou vlnu protestů, pokud Babiš neodstoupí či se „nezbaví“ Agrofertu. Přičemž, jak radí komentátor Jiří Pehe, už nemá jít jen o „festivalové protesty“, ale o scénář podobný protestům v Hongkongu či Chile. Čili o násilné protesty. Ale co se chce, kromě odchodu Babiše z funkce? Nové volby? To těžko, ty vyhraje Babiš, který posílí právě díky neustálé mediální štvanici, které už většina lidí má plné zuby. Takže jak? Bez voleb bude vládnout kdo? Premiéra jmenuje prezident, čili to garantovaně nebude nikdo z Demobloku. Takže protesty budou pokračovat i nadále, dokud se nějak nepodaří co? Zabránit lidem ve svobodných volbách? Ještě k tomu „chilskému scénáři“. Tam lidé zoufale protestují proti neúnosnému zdražení života v ráji neoliberálních poměrů. Proč bychom u nás šli na barikády, abychom vyměnili jednoho viditelného oligarchu za ty, kteří vyznávají naprosto stejné hodnoty jako on, jen místo sebe pošlou do vlády demoblokaře? Proč bychom měli jít na barikády kvůli Kalouskovi, Fialovi, Hřibovi a jejich loutkovodičům, kteří nemají ani tolik odvahy jako Babiš, aby do politiky vlezli sami? Vždyť Babiš je výsledkem jejich asociálního vládnutí! A přitom by bylo proč protestovat. Například školství – v právě schváleném státním rozpočtu na něj má jít ubohých 3,65 procenta HDP. Tedy hluboký podprůměr mezi státy Evropské unie. Průměr je pět procent, Finsko, náš vzor ve všem všudy, dává 5,6 procenta. Rozdíl činí 114 miliard. Poslankyně Valachová se na poslední chvíli s částí opozice pokusila najít v rozpočtu alespoň nějaké peníze, ale neuspěla. Nepodpořili ji ani komunisti. Hlasovací mašinérie vlády a podpůrné KSČM je bezchybná. Bohužel, sama učitelská obec je nejednotná. V médiích ji zastupují většinou ti, kdo neučí, činovníci neziskovky EDUin například, kteří sice proklamují, že do školství má jít více peněz, ale jejich konkrétní kroky směřují jinam. Protože nedostatek peněz se projevuje mimo jiné i úbytkem učitelů, máme finských cílů, kde učí „jen“ dobře placení kvalifikované učitelé, dosáhnout tím, že učit bude kdokoli s magisterským titulem, jak praví novela školského zákona, která jde do parlamentu. Později kdokoli. Ráda bych věřila, že řeči o tom, že senátor Jiří Drahoš, předseda senátního školského výboru, má už připravený zákon, podle kterého budou učit i maturanti, je jen bohapustá pomluva. Když část učitelů následovala výzvy školských odborů a spolku Pedagogická komora a zorganizovala jednodenní stávku nejen za splnění vládních slibů ohledně zvýšení učitelských platů o 10 procent, nikdo z výše uvedených činovníků, kteří mají na mysli blaho školství, nás nepodpořil. Nepodpořily nás ani některé ředitelské spolky, zejména ty, které se zaštiťují tím, že jednají vždy pouze s korektními partnery. A ničeho viditelného nedosáhnou, pochopitelně. Na Letné, pokud vím, nic o podfinancovaném školství nezaznělo. Pan ministr Plaga ale podporu stávky nezapomněl a bere ji zřejmě jako osobní výzvu. Pedagogickou komoru, z. s., označil v poznámce ve sněmovně za v podstatě nelegitimní spolek, se kterým nemá cenu se bavit, protože ani neudává počet svých členů (je to ve stenoprotokolu z jednání sněmovny). Pane ministře, takže zaprvé – počet členů je na webu. Zadruhé, je nás nejvíc po odborech. Zatřetí – jednáte se spolky, které mají desítky členů, možná. To, jestli se s někým bavíte nebo ne, neurčuje počet členů, ale počet kývnutí. A my nekýváme. My chceme peníze do školství, a to se nerado vidí. Letos se pod vaším vedením dostalo do rozpočtu MŠMT opět trapných 3,65 procenta HDP. Kdybychom chtěli peníze pro sebe za nějakou tu službičku v médiích, možná bychom neměli problémy s tím, že pan ministr stále s námi odmítá oficiálně jednat. Ale takových spolků je už dost. Stejně jako bojovníků proti korupci a podvodům. Jen těch mediálně viditelných a neustále zviditelňovaných, ovšem. Ve Francii se dokázala spojit většina veřejnosti proti asociálním reformám. To je ta revolta, kterou lidí následují, protože se jich existenčně dotýká. Boj oligarchů, kterému se budou věnovat naši revolucionáři další rok a další rok, většinu lidí nemůže strhnout. Už jen učitelská stávka byla představitelům Milionu chvilek fuj. Spojte se, aby se pravicové strany dostaly k moci. Blbost, že? Přesto se to po nás chce. Autorka je členkou Pedagogické komory. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-07-09 05:33:49

Dvě nové památky UNESCO u nás. Co konkrétně se tedy chrání?

Na seznam památek UNESCO se dostaly další dvě pamětihodnosti z ČR, čímž se jejich počet rozrostl na 13. Naposledy na něj byly v roce 2003 zapsány Třebíč – Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa, nyní přibyly Hornické památky v saském a českém Krušnohoří a Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. Co ale konkrétně v Krušných horách a proč je nově chráněno? Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem představuje území, které spojuje unikátní národní kulturní památku, jež dokládá staletý chov a výcvik jedinečného plemene – starokladrubského koně a její širší kontext v souvisejících obcích – Kladruby nad Labem, Selmice, Semín. Toto vzácné plemeno barokních galakarosiérů v ní bylo vyšlechtěno a krajina mu byla v minulých staletích „ušita na míru“. Je to jedno z mála míst na světě, kde jsou cíleně nepřerušeně chováni a cvičeni kočároví koně, a to jako součást národního kulturního dědictví.  Krajina byla postupně upravována tak, aby vyjadřovala svůj účel – šlechtění koní. Proto se 3 hlavní osy krajiny kříží nikoliv (jako obvykle) ve vstupu do císařského paláce, ale ve vstupu do monumentálních stájí, kde se také kříží trasy hřebců a klisen v rámci provozu hřebčína. Na tyto osy navazuje rastr pastvin vymezený stromořadími a malebný krajinářský park Mošnice, ozdobený cizokrajnými stromy vysázenými tak, aby vytvářely prostorové iluze. Vlastní císařský zámek je nenápadný, trochu stranou a schovaný za stromořadím. Kompozice krajiny tak záměrně zdůrazňuje svůj primární účel – chov vzácných koní. Důležitou součástí hodnot krajiny je vodní systém, který byl po staletí zlepšován tak, aby krajině zajistil funkční udržitelnost. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jak zní oficiální název společné česko-německé nominace, tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník. Společně tyto komponenty dokládají obrovský vliv, který měla těžba a zpracování rud na obou stranách pohoří na rozvoj hornictví a hutnictví po celém světě.  Zdůvodnění výjimečné světové hodnoty Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří je podloženo mimo jiné světově významnými vynálezy a inovacemi v oblasti báňských a hutních technologií, které se zvláště v 16. století, ale i později úspěšně šířily z Krušných hor do celé Evropy i zámoří, a o globální význam Krušných hor pro rozvoj báňské legislativy, administrativy a školství, ale také měnových systémů. To dokládá i příběh jáchymovského tolaru, z nějž se na více než 300 let vyvinulo celoevropské platidlo a který dal název i americkému dolaru. Díky více než 800 letům téměř soustavné těžby a zpracování rud vznikla v Krušných horách jedinečná hornická krajina s unikátními montánními památkami v nadzemí i podzemí a s hustou sítí specifických horních měst, která nemá ve světě obdoby. Tyto památky dokládají způsoby těžby a úpravy různých rud ve všech obdobích od 12. až do 20. století, především pak rud stříbra, cínu, kobaltu, železa a naposledy uranu. Hornická krajina Jáchymov  Je jen málo měst na světě, jež sehrála tak zásadní roli v rozvoji hornictví a hutnictví jako Jáchymov, který se krátce po svém založení v roce 1516 stal na krátkou dobu nejvýznamnější oblastí těžby stříbra v Krušných horách, v Evropě i ve světě. Jáchymov je všeobecně považován za jednu z kolébek vzniku věd o hornictví, metalurgii, mineralogii a ložiskové geologii, jejichž základy položil v 16. století jáchymovský městský lékař Georgius Agricola. Jeho rozsáhlé kompendium „De re metallica libri XII" (Dvanáct knih o hornictví, 1556) lze pokládat za první ucelený vědecký spis o hornictví a hutnictví, který jako základní učebnice montánních věd sloužil v Evropě i ve světě po více než 200 let. Jáchymovské báňské řády z 16. století měly zásadní význam pro podobu báňské legislativy až do 19. století.  Díky obrovské produkci stříbra měl Jáchymov obrovský význam také pro vývoj měnových systémů v Evropě i na celém světě. Jáchymovské stříbrné tolary, ražené ve zdejší mincovně od roku 1520 po vzoru saských guldengroschů, se staly celoevropským synonymem pro velké obchodní stříbrné mince a od poloviny 16. století daly základ tolarovému systému, který se v řadě zemí Evropy uplatňoval až do konce 19. století. Z názvu jáchymovského tolaru je odvozeno i jméno nejrozšířenější světové měny – amerického dolaru. S rozvojem těžby stříbra v Jáchymově v 16. století je spojena řada vynálezů a inovací v oblasti dobývacích metod, čerpání důlních vod, úpravy a hutnění rud, které byly přejímány v jiných krušnohorských i vzdálenějších důlních revírech. Patří k nim zvláště mihadla, čerpací stroj vynalezený v Jáchymově v roce 1551, který nacházel široké uplatnění v řadě evropských hornických regionů až do 19. století. V roce 1716 bylo v Jáchymově založeno první státní hornické učiliště na světě, které se stalo modelem pro vznik obdobných školských zařízení v habsburské monarchii i jinde v Evropě. Těžbu rud stříbra, ale také kobaltu, vizmutu a niklu v okolí Jáchymova od 16. do konce 19. století dokládá nesčetné množství montánních památek, k nimž patří především rozsáhlé haldové a pinkové tahy, vodohospodářské systémy a podzemní dobývky. Bouřlivý vývoj a bohatství města v 16. století se projevily i výstavbou mnoha pozdně gotických a renesančních budov, jako jsou například kostel sv. Jáchyma, kostel Všech svatých, Královská mincovna, radnice a mnohé hodnotné patricijské domy.  Hornická krajina Jáchymov dokládá rovněž význam Krušných hor pro těžbu a využití uranu. Uranová ruda smolinec byla jako tehdy bezcenná známá už horníkům v 16. století, v roce 1727 byl jáchymovský smolinec poprvé vědecky popsán a v roce 1789 z něj byl připraven nový prvek nazvaný uranit. Od 40. let 19. století začalo v Jáchymově poprvé na světě systematické dobývání uranové rudy, jež zde byla poprvé ve větším měřítku využívána nejdříve k výrobě uranových barev. Poté, co Marie Curie-Sklodowská a její manžel Pierre izolovali v roce 1898 z jáchymovské suroviny nové prvky radium a polonium, měl Jáchymov až do první světové války na výrobu radia světový monopol. V roce 1906 zde byly také založeny první radonové lázně na světě, využívající zdejší radioaktivní důlní vodu k léčbě poruch pohybového aparátu. Největší rozmach těžby uranových rud zažil Jáchymov po druhé světové válce, kdy zdejší uran, vyvážený vesměs do Sovětského svazu, posloužil k výrobě první ruské atomové bomby odpálené v roce 1949. Poválečné období je neodmyslitelně spojeno se zřizováním táborů nucených prací ve 40. a 50. letech, které dokumentují smutné období zneužití odpůrců komunistického režimu pro těžbu suroviny určené ke zbrojním účelům. Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná Rozlehlá reliktní hornická krajina v okolí horních měst Abertamy, Horní Blatná a Boží Dar poskytuje vynikající důkazy o metodách rýžování a následně hlubinné těžby různých ložisek cínových rud od 16. do 19. století. Jedinečným prvkem zdejší hornické krajiny jsou sejpy u Božího Daru, jež svědčí o obrovském rozsahu rýžování cínovce v nejvyšších partiích Krušných hor. V důsledku těžby mocných strmých greisenových žil vznikly v 16.–18. století gigantické povrchové dobývky a podzemní komory, které nemají obdobu v rámci nominovaného statku ani jinde ve světě; jejich příkladem jsou Vlčí jámy na Blatenském vrchu, důl Červená jáma na Hřebečné a podzemí dolu Mauritius na Hřebečné. Zcela jiný typ cínového ložiska byl dobýván na Zlatém Kopci u Božího Daru, kde těžbou polymetalických skarnů s obsahem rud cínu, železa, mědi a zinku vznikly v 16. století rovněž unikátní podzemní komory. Dodnes funkční, téměř 13 km dlouhý Blatenský vodní příkop představuje nejvýznamnější báňské vodohospodářské dílo v české části Krušných hor, které bylo vybudováno pro potřeby cínových dolů v okolí Horní Blatné v letech 1540-1544. Horní město Horní Blatná je jedním z nejnázornějších příkladů krušnohorských renesančních horních měst budovaných plánovitě na zelené louce na počátku 16. století, jde o jediné horní město v Krušných horách založené plánovitě kvůli těžbě jiných než stříbrných rud. Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná podává prostřednictvím nadzemních i podzemních montánních památek zejména na Bludné u Horní Blatné a na Zlatém Kopci u Božího Daru výmluvné svědectví také o způsobu těžby železných rud z obou hlavních typů krušnohorských železorudných ložisek – z křemenných žil s krevelem (hematitem) i ze skarnových ložisek, kde byl hlavní dobývanou rudou magnetit, a to od 16. až do 20. století.  Rudá věž smrti Rudá věž smrti u Ostrova je národní kulturní památkou České republiky připomínající dobu masivní těžby uranové rudy na Jáchymovsku. Areál, jemuž dominuje sedmipatrová věž z červených cihel, sloužil v letech 1951–1956 jako ústřední úpravna a třídírna uranové rudy vytěžené nejen na Jáchymovsku, ale i v dalších uranových revírech tehdejšího Československa. Jde o poslední částečně zachované zařízení na úpravu uranové rudy v Krušných horách. Rudá věž smrti zároveň dokládá utrpení politických vězňů, kteří byli v 50. letech 20. století vězněni za nelidských podmínek v jáchymovských táborech nucených prací. Místo bylo součástí pracovního táboru Vykmanov II zřízeného v roce 1951, ve kterém bylo internováno na 300 politicky zvláště nepohodlných vězňů. Rudá věž smrti byla jedním z nejnebezpečnějších pracovišť na Jáchymovsku, neboť všichni, kteří tu pracovali bez jakýchkoli ochranných pomůcek, se dostávali do bezprostředního styku s radioaktivním materiálem. Hornická krajina Krupka Středověké horní město Krupka a okolní reliktní hornická krajina poskytují vynikající důkaz o exploataci různých druhů cínových ložisek od 13. do 20. století. Zdejší hornická krajina je výjimečná mimořádnou hustotou pozdně středověkých až raně novověkých důlních děl, jejichž rozmístění bylo diktováno charakterem ložiska a tehdejšími báňskými zákony. Krupka jako nejstarší cínová hornická oblast v Krušných horách přispěla k rozvoji a transferu technik dobývání cínových rud v Krušných horách a ve střední Evropě. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Obrovské množství pozůstatků pozdně středověké a raně novověké těžby cínových rud se nachází zejména v důlním revíru Steinknochen severně od Krupky, ale také v revírech Knötel, Preisselberg a na Komáří hůrce. Mnohem mladší štola Starý Martin dokládá důlní techniky používané při dobývání cínových a wolframových rud ​​ve druhé polovině 19. a ve 20. století. S hornictvím úzce souvisí vznik historického horního města Krupka, které představuje jeden z nejlépe dochovaných souborů stavebních památek na české straně Krušných hor. Dominantou města je hrad Krupka ze 14. století, vysoký umělecký a památkový význam mají rovněž gotický městský kostel Nanebevzetí Panny Marie s přilehlou hornickou zvonicí, gotický kostel sv. Ducha, renesanční kostel sv. Anny a historické měšťanské domy. Hornická krajina na vrchu Mědník Morfologicky nápadný vrch Mědník s barokní kaplí Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1674 na svém vrcholu je mimořádný výjimečnou koncentrací autentických důlních děl dokládajících různé způsoby těžby železných a měděných rud z tvrdých skarnových hornin po dobu více než čtyř století. Na jediném místě se zde nacházejí pozůstatky kolem 80 větších i menších štol a jam z 15. až 19. století, četné odvaly hlušiny i povrchové dobývky. Část podzemí Mědníku je přístupné prostřednictvím štoly Panny Marie Pomocné s velmi dobře zachovanými doklady ruční ražby a rozšiřování podzemních prostor pomocí metody sázení ohněm.

Čas načtení: 2024-02-18 12:51:00

Jste politický neumětel, zkritizoval Kuba Beka. Vadí mu hrozící stávka škol

Předseda Asociace krajů České republiky Martin Kuba označil ministra školství Mikuláše Beka za politického neumětele. Vadí mu špatná komunikace se školami. V březnu totiž hrozí další stávka školských odborů kvůli chybějícím penězům na platy nepedagogických pracovníků. Uvedl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Čas načtení: 2024-02-18 13:27:00

Jste politický neumětel, zkritizoval Kuba Beka. Vadí mu hrozící stávka škol

Předseda Asociace krajů České republiky Martin Kuba označil ministra školství Mikuláše Beka za politického neumětele. Vadí mu špatná komunikace se školami. V březnu totiž hrozí další stávka školských odborů kvůli chybějícím penězům na platy nepedagogických pracovníků. Uvedl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Čas načtení: 2024-02-18 15:35:00

Spor v pětikoalici: „Politický neumětel!“ Kuba z ODS sepsul ministra školství Beka ze STAN

Předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) označil v dnešním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi (ČT) ministra školství Mikuláše Beka (STAN) za politického neumětela kvůli stylu komunikace vzhledem k problémům jeho oboru a hrozbě další stávky. Předseda školských odborů František Dobšík v ČT nevyloučil další protesty.

Čas načtení: 2024-02-18 13:27:00

Jste politický neumětel, zkritizoval Kuba Beka. Vadí mu hrozící stávka škol

Předseda Asociace krajů České republiky Martin Kuba označil ministra školství Mikuláše Beka za politického neumětele. Vadí mu špatná komunikace se školami. V březnu totiž hrozí další stávka školských odborů kvůli chybějícím penězům na platy nepedagogických pracovníků. Uvedl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Čas načtení: 2024-02-18 15:06:36

Bek je politický neumětel, kritizoval koaličního partnera Kuba. Ministr to má za pokrytecké

Za politického neumětela označil ministra školství Mikuláše Beka (STAN) kvůli stylu komunikace vzhledem k problémům jeho oboru a hrozbě další stávky v Otázkách Václava Moravce předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Bek kritiku považuje za nespravedlivou. Předseda školských odborů František Dobšík nevyloučil kvůli spornému financování nepedagogických pracovníků další protesty. O tématu debatovali také ministr místního rozvoje Ivan Bartoš (Piráti) a exministryně Klára Dostálová (ANO).

Čas načtení: 2024-02-18 13:23:00

„Bek je politický neumětel.“ Hejtman Kuba z ODS kritizuje ministra školství

Předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) označil v dnešním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi (ČT) ministra školství Mikuláše Beka (STAN) za politického neumětela kvůli stylu komunikace vzhledem k problémům jeho oboru a hrozbě další stávky. Předseda školských odborů František Dobšík v ČT nevyloučil další protesty. Bek dnes na sociální síti X uvedl, že Kubovu kritiku považuje za nespravedlivou a pokryteckou. Shoduje se s ním ale v tom, že vláda musí pro školství…

Čas načtení: 2024-02-20 19:18:03

Zajíček: Elektronické přihlášky mile překvapily

Nový systém elektronických přihlášek na střední školy příjemně překvapil, byť se s ním táhly porodní bolesti. Zásadní problém už nečekám, řekl v rozhovoru pro Právo šéf Unie školských asociací Jiří Zajíček.