Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-03-06 11:00:01

Manžele popravili za špionáž proti USA. Další špion se ukryl v Československu

Odsouzení manželů Rosenbergových bylo pokračováním událostí, které odstartovalo zatčení britského fyzika Klause Fuchse ve Velké Británii v únoru 1950. Britské úřady s pomocí amerického Federálního úřadu pro vyšetřování shromáždily důkazy, že Klaus Fuchs, který během druhé světové války pracoval na vývoji atomové bomby v Anglii i ve Spojených státech, předal přísně tajné informace Sovětskému svazu. Fuchs téměř okamžitě přiznal svou roli a poskytl další podrobnosti. Fuchs označil své společníky Podle serveru history.com Klaus Fuchs přiznal, že Američan Harry Gold sloužil jako kurýr pro sovětské agenty, kterým Fuchs své informace předával. Americké úřady na základě výpovědi zatkly Golda, který poté ukázal prstem na Davida Greenglasse. Šlo o mladého muže, který pracoval v laboratoři, kde byla vyvinuta atomová bomba. Gold tvrdil, že Greenglass byl ještě více zapojen do špionáže než Fuchs. Po zatčení se Greenglass ochotně přiznal a poté obvinil svou sestru a švagra Ethel a Julia Rosenbergovy, že byli špioni, kteří celou operaci řídili. Ethel i Julius měli silné levicové sklony a na přelomu třicátých a čtyřicátých let dvacátého století se ve Spojených státech intenzivně angažovali v pracovních a politických otázkách. Julius byl zatčen v červenci a Ethel v srpnu 1950. Plukovník František Altman: Pilotem Winstona Churchilla i Jana Masaryka Číst více Tajemství atomové bomby Američané nedokázali ochránit V roce 1949 obdržela FBI informaci, že tajemství atomové bomby bylo vyzrazeno. Vyšetřování ukázalo mimo jiné na Julia Rosenberga a jeho manželku Ethel. V roce 1950 byli zatčeni FBI. Během procesu v roce 1951 vláda Rosenbergovy obvinila, že přesvědčili Ethelina bratra Davida Greenglasse, strojníka z Los Alamos National Laboratories v Novém Mexiku, abych jim a třetí osobě – ​​Harrymu Goldovi – poskytl informace o jaderných zbraních. Hlavní důkazy proti manželům Rosenbergovým poskytl právě Greenglass a jeho manželka. Rosenbergovi byli odsouzeni za špionáž pro Sovětský svaz. Harry Gold dostal 30 let vězení, stejně jako Morton Sobell, spoluobžalovaný v procesu. Proces v době mccarthismu Proces s Rosenbergovými se odehrál v době velké úzkosti vyvolané studenou válkou, mccarthismem a rudým strašením. Případ byl kontroverzní, protože mnoho lidí věřilo, že uprostřed silné antikomunistické politické atmosféry pro ně nebylo možné dosáhnout spravedlivého soudu. Podle současných standardů byl proces pozoruhodně rychlý. Začalo to 6. března a porota oba usvědčila ze spiknutí za účelem spáchání špionáže do 29. března. Rosenbergovým nepomohla ani obhajoba, kterou v té době mnozí označili za nekompetentní. Svědectví, které rozhodlo Škodlivější však bylo především svědectví Greenglasse a Golda. Ti prohlásili, že Julius Rosenberg uspořádal schůzku, během níž Greenglass předal Goldovi plány na atomovou bombu. Gold podpořil Greenglassovo obvinění a připustil, že pak plány předal sovětskému agentovi. Toto svědectví zpečetilo Juliův osud, a přestože existovalo jen málo důkazů, které by Ethel přímo spojovaly se zločinem, žalobci tvrdili, že ona byla mozkem celého plánu. Porota oba shledala vinnými. O pár dní později byli odsouzeni k smrti. Byli popraveni 19. června 1953 ve věznici Sing Sing v New Yorku. Oba trvali na své nevině až dokonce. Společenský lynč soudců za mírné trestání znásilnění nemá reálný důvod Číst více Bylo to selhání tajných služeb srovnatelné s 11. zářím Později Národní komise pro teroristické útoky na Spojené státy, také známá jako Komise 11. září, dospěla k závěru, že tehdy došlo k podobnému selhání jako v případě vojenské a průmyslové špionáže na konci čtyřicátých let devatenáctého století. Steven Usdin ve svém článku „Sledování méně známých společníků Julia Rosenberga“ dovozuje, že tehdy došlo k selhání tajných služeb, které způsobilo, že Amerika byla zranitelná vůči útoku. Americké tajné služby neměly dostatečnou představivost. FBI sice identifikovala komunisty, kteří drželi citlivé pozice ve vládě, včetně pracovních míst, která umožňovala rutinní přístup k utajovaným vojenským informacím, ale úřad a armáda jednaly s komunisty jako s potenciálními podvratníky, nikoli jako možnými špiony Sovětského svazu. Docházelo také k nedostatečné koordinaci mezi jednotlivými státními složkami. Případ Rosenbergových se týkal zhroucení komunikace, především mezi armádou a FBI na jedné straně a civilními dodavateli obrany na straně druhé. Do Sovětského svazu uniklo obrovské množství dat o vysoce citlivých technologiích. K tomu by nedošlo, kdyby kontrarozvědky měly představivost o masivní sovětské špionáži proti průmyslovým cílům. Rosenbergův spolupracovník Joel Barr se ukryl v Československu Manželé Rosenbergovi nebyli rozhodně jediní, kteří se věnovali špionáži pro Sovětský svaz. Jedním ze spolupracovníků Rosenberga byl i Joel Barr. Ten byl zaměstnancem soukromé společnosti Western Electric, která se zabývala technologickými dodávkami pro armádu. Joel Barr tak mohl Sovětům předat mnoho informací o amerických technologiích. Ve svém bytě v Greenwich Village se svými komplici zkopírovali a předali sovětskému zpravodajství více než 9 000 stran tajných dokumentů týkajících se přes 100 zbrojních programů z období druhé světové války. V době zatýkání se Barr nacházel v Paříži. Den poté, co bylo Greenglassovo zatčení oznámeno v novinách, poslali Sověti Barra z Paříže do Prahy. Při jeho příchodu do Prahy KGB Barrovi vytvořila novou identitu. Na další čtyři desetiletí byl známý jako „Joseph Berg“, syn židovských přistěhovalců z Jižní Afriky. I když se ale nacházel ve spřátelené zemi, Rusové se nadále chovali, jako by se Barr nacházel v nepřátelském prostředí, a scházeli se s ním tajně a drželi české úřady v nevědomosti o jeho skutečné identitě. Manželka patrně o špionáži věděla, ale nepodílela se na ní Až v roce 2008 jeden ze spoluobviněných přiznal, že spolu s Juliem Rosenbergem ukradli tajné dokumenty týkající se amerického jaderného programu a předali je Sovětům. Na základě této výpovědi připustili vinu otce i jeho dva synové Michael a Robert Rosenbergovi (používají jméno adoptivních rodičů Meeropol), kteří se do té doby snažili prokázat nevinu rodičů. Vyšlo také najevo, že Ethel Rosenbergová o manželově špionážní činnosti nejspíš věděla, ale aktivně se na ní nepodílela. Potvrdilo se tak, že u ní byl trest smrti zřejmě více než sporným. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Hitlerův špičkový špion. Chtěl zavraždit svého vůdce

Čas načtení: 2024-03-08 14:01:00

Víc než polovina firem už využívá ve svém provozu AI a IoT

Praha 8. března 2024 (PROTEXT) - Nedávná studie společnosti Kaspersky zjistila, že víc než 50 % firem implementovalo do svého provozu umělou inteligenci (AI) a internet věcí (IoT). Dalších 33 % plánuje zavést tyto propojené technologie během dvou let. Odborníci doporučují, aby si majitelé firem nezapomněli pořídit také odpovídající řešení kybernetické bezpečnosti.Propojené technologie představují rostoucí síť zařízení, systémů a aplikací připojených k internetu a k sobě navzájem. Umožňují provádět transformaci firem prostřednictvím shromažďování většího množství dat a automatizací procesů. Přinášejí však také nová rizika a problémy při zabezpečení firemních aktiv a ochraně zákazníků.Společnost Kaspersky vypracovala studii „Connecting the future of business“, která má firmám pomoci udržet si náskok před změnami, které propojené technologie přinášejí, a klade zásadní otázky ohledně způsobu, jakým se jim musí přizpůsobit kybernetická bezpečnost. Za tímto účelem byl proveden průzkum mezi 560 vedoucími pracovníky v oboru IT bezpečnosti ze Severní Ameriky, Latinské Ameriky, Evropy, Středního východu, Afriky, Ruska a asijsko-pacifického regionu.V tomto průzkumu se společnost Kaspersky snažila zjistit, co si respondenti myslí o následujících propojených technologiích:Umělá inteligence (AI)Internet věcí (IoT)Rozšířená realita (AR), virtuální realita (VR) a digitální dvojčata (digital twins, počítačové modely reálných zařízení)6G (nová generace bezdrátové komunikace s ultra rychlými přenosy dat a novými možnostmi připojení)Web 3.0, který podporuje decentralizované aplikace, blockchainové chytré smlouvy a uživatelskou správu datDatové prostory, které umožňují bezproblémové sdílení dat v prostředí orientovaném na spolupráciZ průzkumu vyplynulo, že AI využívá již 54 % a IoT 51 % firem. Každá třetí je plánuje nasadit do dvou let. Datové prostory využívá 32 % firem a téměř polovina (49 %) je hodlá používat v blízké budoucnosti.Další propojené technologie (digitální dvojčata, rozšířená realita, virtuální realita, web 3.0, 6G) využívá zatím pouze pětina (20–21 %) firem zapojených do průzkumu, ale více než 70 % z nich uvažuje o jejich brzké integraci do svých provozních procesů.Rozšíření AI a IoT s sebou přináší zranitelnost novými způsoby vedení kybernetických útoků. Podle průzkumu si 16–17 % organizací myslí, že AI a IoT je „velmi obtížné“ nebo „mimořádně obtížné“ chránit, zatímco pouze 8 % uživatelů AI a 12 % provozovatelů IoT se domnívá, že jsou jejich firmy plně chráněny.Jak je však vidět, čím méně je implementace těchto technologií rozšířená, tím složitější je pro firmy jejich ochrana a naopak. Například nejméně rozšířené technologie AR/VR a 6G jsou z hlediska kybernetické obrany nejproblematičtější a podle vyjádření 39–40 % firem je jejich zabezpečení obtížné.„Propojené technologie přinášejí obrovské obchodní příležitosti, ale také novou éru zranitelnosti vůči závažným kybernetickým hrozbám. S rostoucím množstvím shromažďovaných a přenášených dat je nutné posílit opatření kybernetické bezpečnosti. Firmy, které integrují AI a IoT do svojí infrastruktury, by ji měly chránit pomocí řešení Container Security a Extended Detection and Response, aby odhalily kybernetické hrozby již v rané fázi a zajistily tak účinnou obranu,“ komentuje Ivan Vassunov, viceprezident pro firemní produkty společnosti Kaspersky.Kaspersky doporučuje čtyři účinné způsoby, jak zajistit, aby byly organizace připraveny na ochranu propojených technologií:1. Postupujte podle zásad „secure-by-design“ (bezpečné díky návrhu). Integrací kybernetické bezpečnosti do každé fáze životního cyklu vývoje softwaru se software a hardware splňující podmínky „secure-by-design“ stávají odolnými vůči kybernetickým útokům a přispívají k celkové bezpečnosti digitálních systémů. Například řešení založená na systému KasperskyOS, umožňují firmám minimalizovat míru ohrožení a výrazně snížit schopnost kyberzločinců provést úspěšný útok.2. Zajistěte školení a zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Vytvoření kultury kybernetického povědomí vyžaduje komplexní strategii, která umožní zaměstnancům získávat znalosti a využívat je v praxi. Odborníci na informační bezpečnost si mohou pomocí školení Kaspersky Expert training prohloubit svoje dovednosti, aby dokázali lépe bránit firmy před útoky.3. Upgradujte svá řešení kybernetické bezpečnosti a používejte centralizované a automatizované platformy, jako je například Kaspersky Extended Detection and Response (XDR). Spolu se zaváděním propojených technologií potřebují firmy také řešení kybernetické bezpečnosti s pokročilejšími funkcemi, které jim umožní shromažďovat a korelovat telemetrii z různých zdrojů a provádět účinnou detekci hrozeb s rychlou automatickou reakcí.4. Dodržujte příslušné směrnice, abyste se vyhnuli právním problémům nebo poškození pověsti, a zajistěte, aby vaše postupy v oblasti kybernetické bezpečnosti splňovaly měnící se normy a právní požadavky.Celá zpráva s dalšími zjištěními o propojených technologiích je k dispozici zde. ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.  

Čas načtení: 2024-07-04 07:00:00

Lenovo ThinkPad P (2024) - mobilní pracovní stanice, připravené na umělou inteligenci

Společnost Lenovo uvedla na trh své nejnovější mobilní pracovní stanice, které jsou navrženy tak, aby poskytovaly výkon potřebný pro zvládání nejnáročnějších pracovních úloh. Zařízení Lenovo ThinkPad P1 Gen 7, P16v i Gen 2, P16s i Gen 3 a P14s i Gen 5 vybavené technologiemi pro podporu umělé inteligence. Díky intenzivní spolupráci s průmyslovými partnery jako jsou Intel, NVIDIA a nově taky Micron, představila společnost Lenovo počítače s podporou AI, které splňují požadavky na plnění úloh založených na AI technologiích. Kombinace procesorů Intel Core Ultra s integrovanými neurálními jednotkami (NPU) a nejnovějších grafických karet NVIDIA RTX Ada Generation představuje doposud nejvýznamnější pokrok v technologiích AI.

Čas načtení: 2024-09-10 09:32:00

Společnost PROMISE Technology představí na veletrhu IBC 2024 řešení pro ukládání dat, připravená na umělou inteligenci

Amsterdam/Sin-ču (Nizozemsko/Čína) 10. září 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - "Dokonalý tým" úložných řešení Pegasus RAID, který se může pochlubit možností využití až 288 TB kompaktního úložiště i podporou připojení Thunderbolt™ 5, usnadňuje práci kreativním profesionálům v éře umělé inteligence.Pracovní postupy řízené umělou inteligencí i nadále generují obrovské množství dat a kladou tak vysoké nároky na úložiště. Společnost PROMISE Technology, přední světový dodavatel RAID řešení pro ukládání dat, oznámila, že na nadcházejícím veletrhu IBC 2024 předvede, jak si s tímto náročným úkolem v oblasti multimédií poradí její nejnovější úložná řešení. Společnost PROMISE letos pořádá hned několik živých předváděcích akcí, na kterých hodlá demonstrovat zrychlení, která její úložná řešení řady Pegasus nabízejí v oblasti střihu videa a přenosu souborů v prostředí ekosystému Mac.Pokud se chcete dozvědět, jak vám mohou špičková úložná řešení RAID společnosti PROMISE Technology pomoci s optimalizací pracovních postupů založených na umělé inteligenci, navštivte na veletrhu IBC 2024 (RAI Amsterdam Convention Center, 13.-16. září) stánek 3.B33 (sdílený se společností Toshiba) v hale 3."Jelikož do svých pracovních postupů začleňuje nástroje umělé inteligence stále více kreativních profesionálů, jsou výkonná datová úložiště naprostou nezbytností," konstatovala Alice Changová, marketingová ředitelka. "Dokonalý tým" v podobě řešení Pegasus Family společnosti PROMISE Technology nabízí kompaktní eleganci i špičkový výkon a umožňuje ateliérům a mediálním společnostem poradit si s nástrahami jejich tvůrčí práce, která stále častěji využívá umělé inteligence a je tak stále náročnější po stránce objemu dat."Aktualizovaná verze Pegasus R12 je nyní k dispoziciPrvním z řešení předváděných na veletrhu IBC 2024 bude vysoce výkonný model Pegasus R12 , provozovaný v prostředí systému Mac. Společnost PROMISE během této předváděcí akce demonstruje možnosti, jakými může toto úložiště urychlit střih videa a přenosy souborů a usnadnit tak tvůrčím profesionálům jejich práci. Aktualizovanou verzi R12 s rozšířenou kapacitou úložiště je již v současné době možné zakoupit. Tato nejnovější verze, která využívá interní technologii PromiseRAID společnosti PROMISE a je navržená pro použití v prostředí systémů Mac i Windows, nabízí podporu kapacity až 288 TB v celkem 12 pozicích a nabízí tak úložiště s výjimečnou hustotou v kompaktním provedení, které se podobá standardním řešením s osmi pozicemi.Pro zajištění rychlosti i současně úspory energie je verze R12 napájena rozhraním Thunderbolt™ 4 a je disponuje režimem úspory energie, který se automaticky aktivuje, jakmile připojený hostitelský počítač přejde do režimu spánku nebo je od jednotky R12 odpojen. Další úsporu energie zajišťuje také technologie GreenBoost společnosti PROMISE pro automatickou optimalizaci spotřeby energie a úrovně hluku ventilátorů.Systém R12 je postaven na špičkových patentovaných technologiích ukládání dat společnosti PROMISE – PromiseRAID a Boost Technologies – které zvyšují jeho výkon, bezpečnost i stabilitu.Jednotka Pegasus M8 s rozhraním Thunderbolt™ 5 a Pegasus M4 pro střih videa v rozlišení 8KJednotka Pegasus M8, která bude na trh uvedena již brzy, představuje nejnovější vysokorychlostní a vysoce výkonné úložné řešení společnosti PROMISE pro urychlení pracovních postupů, využívajících umělé inteligence. Výjimečná rychlost, které dosahuje díky podpoře rozhraní Thunderbolt™ 5 a technologií NVMe, definuje nové standardy rychlosti datových přenosů a zajišťuje tak zvýšení efektivity tvůrčí práce.Součástí "Dokonalého týmu" společnosti PROMISE je také vystavovaná jednotka Pegasus M4, která se ideálně hodí pro optimalizaci střihu videa v rozlišení 8K. Nabízí kapacitu až 32 TB SSD disků v poli kompletně na bázi technologie SSD a je určena pro prostředí mobilních studií.Živé představení jednotky VTrak J5960 Green JBODSpolečnost PROMISE představí také jednotku VTrak J5960 Green JBOD, která disponuje úložným systémem PetaByte Grade ZFS, vybaveným technologiemi společností Promise a Toshiba. Společnost Promise tuto jednotku představí v rámci další živé akce, během které předvede jeho přínosy pro optimalizaci archivace video souborů.Návštěvníci veletrhu IBC budou mít možnost tyto předváděcí akce zhlédnout na stánku 3.B33.(hala 3).O společnosti PROMISE Technology:Společnost PROMISE Technology je uznávaným světovým lídrem v oblasti streamovaného ukládání dat a může se pochlubit více než 30letými zkušenostmi. Inovativní řešení této značky, založená na vlastních technologiích PromiseRAID a Boost Family, jsou přizpůsobena jedinečným potřebám trhů v oblasti zabezpečení objektů, multimédií, cloudu a obecných IT. Vysoce zkušené prodejní a inženýrské týmy společnosti PROMISE jsou strategicky rozmístěny v regionech Severní a Jižní Ameriky, EMEA, JAPAC a Číny, aby mohly bezkonkurenční služby a podporu poskytovat zákazníkům po celém světě.Další informace najdete na webových stránkách https://www.promise.com/ Kontakt pro média: pr@promise.com     

Čas načtení: 2024-09-11 09:48:00

Digitalizace školství v praxi: Roadshow pro školy

Jihlava 11. září 2024 (PROTEXT) - S nástupem elektronických přihlášek na střední školy vstoupila Česká republika do nové éry modernizace vzdělávacího systému. Letošní elektronizace přijímacího řízení na střední školy ukázala, jak klíčová je digitalizace pro efektivní správu a provoz škol. Přesto je to jen začátek. Další kroky budou následovat, a právě na ty se zaměřuje Roadshow pro školy, která během září a října postupně zavítá do 13 měst po celé republice.Největší česká konference o technologiích ve vzdělávání se koná pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Národního pedagogického institutu ČR. Mezi hlavní témata letošního ročníku patří možnosti financování IT na školách, AI jako kopilot pedagoga, vzdělávání 4.0 nebo spisová služba jako nástroj pro efektivní správu vzdělávacích institucí. Akce je určena ředitelům škol, IT správcům i učitelům a zaměřuje se na klíčové výzvy a možnosti, které přináší digitalizace školství.„Digitalizace je nezbytným krokem k zajištění efektivního a moderního školního prostředí, ze kterého budou vycházet kvalitní absolventi připravení na budoucnost,“ uvedl Vladimír Přech, ředitel obchodně právní sekce společnosti Gordic, která je předním český tvůrcem a dodavatelem informačních systémů a generální partnerem konference. „Roadshow je příležitostí pro ředitele a správce škol k seznámení se s tím, jak mohou využít moderní technologická řešení k optimalizaci své činnosti.“Přínosy digitalizace pro školstvíRoadshow pro školy nabídne nejen odborné přednášky, ale také praktické workshopy, které pomohou účastníkům lépe porozumět možnostem digitalizace a jejímu přínosu pro školství.Vedle novinek v Národním plánu obnovy ČR a podpoře inovací ve vzdělávání v oblasti digitalizace se konferenční program zaměří na efektivní správu školních agend a práci s daty. Mezi hlavní témata bude patřit i povinnost škol vést spisovou službu v elektronickém systému spisové služby (eSSL). Odborníci na eSSL pro školy představí přední českou spisovou službu GINIS a přidanou hodnotu, kterou představují její propojení se školským systémem Bakaláři prolepší organizaci a sdílení informací nebo integrace s řešením společnosti Software 602 umožňujícím kvalifikované podepisování a pečetění dokumentů.V technologickém bloku nebude chybět ani tradiční, mezi návštěvníky oblíbený workshop „Spisová služba ve školské praxi“ vedený odborníky společnosti Gordic. „Prakticky orientovaný program zájemce provede klíčovými aspekty práce se spisovou službou ve školském prostředí. Seznámí je s konkrétními a osvědčenými postupy, včetně ukázek podepisování a pečetění dokumentů, provádění autorizovaných konverzí nebo změn datového formátu a práce s transakčním protokolem a historii dokumentů. Workshop je ideální pro všechny, kteří chtějí efektivněji využívat spisovou službu v každodenním životě školy,“ upřesnil Vladimír Přech.Konference se dotkne i aktuálních témat z pohledu samotné výuky a konceptu Vzdělávání 4.0, tedy vzdělávání v digitální době a možnosti čerpání evropských fondů pro jeho rozvoj. Zazní zde tipy a triky pro využití umělé inteligence, zabezpečení školní stě, moderní zobrazovací systémy, 3D tisk a další projektové inspirace. Celou řadu dalších zajímavých příkladů dobré praxe zapojení moderních technologií do vzdělávání představí partneři konference, mezi které patří přední technologické firmy jako Gordic, Microsoft, Epson, nebo Prusa Reserach.Na Roadshow pro školy se očekává účast více než 1400 odborníků z oblasti školství, pro které je to příležitost pro diskusi s technologickými lídry a vzájemné sdílení zkušeností s digitalizací. Účast je zdarma. Více informací a možnost registrace najdete na skolstvi.ms/roadshow/.Přehled měst a termínů Roadshow pro školy:30. září 2024 – Pardubice1. října 2024 – Hradec Králové2. října 2024 – Jihlava3. října 2024 – Ústí na Labem7. října – Ostrava8. října 2024 – Zlín9. října 2024 – Olomouc10. října 2024 – Brno14. října 2024 – České Budějovice15. října 2024 – Plzeň16. října 2024 – Sokolov17. října 2024 – Praha21. října 2024 – Liberec O GordicuRyze česká společnost Gordic s.r.o. již od roku 1993 vytváří prostor a nástroje pro srozumitelnou komunikaci lidí a organizací. Vizí předního českého tvůrce a dodavatele informačních systémů je propojená společnost, ve které bezpečné technologie usnadňují život. Produktové portfolio a služby společnosti Gordic zahrnují informační systémy určené pro veřejnou správu, včetně uznávané platformy GINIS, kterou využívá více než 6 000 organizací české veřejné správy; otevřené modulární informační systémy pro soukromý sektor, včetně DMS, řešení fyzické i kybernetické bezpečnosti a integrační platformy pro ovládání IoT technologií a efektivní sběr dat. V oblasti IoT se Gordic angažuje zejména v technologiích pro chytré budovy prostřednictvím dceřiných společností HDL Automation a MyMight. Gordic je také iniciátorem a provozovatelem platformy KYBEZ, která je založena na dobrovolné spolupráci akademických, státních i komerčních a mediálních institucí z oblasti IT a telekomunikací a jejímž cílem je osvěta v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany.Pro více informací navštivte stránky www.gordic.cz nebo sledujte Gordic na LinkedINu a Facebooku.   

Čas načtení: 2024-10-30 07:30:52

Píšu o technologiích, ale v soukromí se jim vyhýbám. Jaký to má důvod?

Přestože v práci jsem obklopena nejnovějšími technologiemi, ať už jde o hardware nebo software, v soukromém životě se technologickým vychytávkám vyhýbám. Možná proto vidím věci, které běžnému uživateli a konzumentovi unikají. Nenajdete u mě doma chytrý televizor ani žádné věci, které patří do segmentu chytré domácnosti. A přestože nějaké chytré…Přečtěte si celý článek: Píšu o technologiích, ale v soukromí se jim vyhýbám. Jaký to má důvod?

Čas načtení: 2025-01-28 06:30:27

Vybral jsem 10 nejlepších knih o technologiích, které si přečtete v roce 2025

Technologie nás obklopují, ale knihy zůstávají nenahraditelné. Objevte fascinující tituly o technologickém světě a inovacích. Co jste četli vy?Přečtěte si celý článek: Vybral jsem 10 nejlepších knih o technologiích, které si přečtete v roce 2025

Čas načtení: 2024-02-17 16:45:00

K extrakci zlata z elektronického odpadu lze využít materiál vyrobený ze syrovátky

Ve světě, který je stále více závislý na technologiích, se elektronický odpad stává stále větším problémem. Vyřazená elektronika nejenže zabírá cenné místo na skládkách, ale představuje také ztracenou příležitost k získání drahých kovů, jako je zlato. Tradičně se při získávání zlata z ...

Čas načtení: 2024-02-09 10:02:00

Vizitka: Janek Lesák: Na jeviště rád posílám věci, které tam normálně nebývají

Ideální stav divadelního provozu? Pro režiséra, scenáristu, někdejšího kmenového autora jihočeského Malého divadla a současného spoluvedoucího pražského Divadla NoD jedna velká, dokonale propracovaná inscenace za rok a půl. Jenže praxe je jiná, a tak se Janek Lesák alespoň snaží své inscenace stavět na atypických tématech i technologiích. Jaké divadlo dnes zaujme teenagery? A proč se pan Lesák rozhodl relaxovat v truhlárně? Ptala se Veronika Jošková Štefanová.

Čas načtení: 2024-02-12 11:52:05

Platforma strategických technologií pro Evropu

Předsednictví Rady a vyjednavači Evropského parlamentu dosáhli 7. února prozatímní dohody o vytvoření Platformy Strategických Technologií pro Evropu (STEP). Cílem platformy je mobilizovat investice do oblasti digitálních, čistých a biotechnologií s úmyslem posílit suverenitu a dlouhodobou konkurenceschopnost EU v kritických technologiích. STEP plánuje využít finanční... ...

Čas načtení: 2023-12-23 18:17:12

Kvantové počítače

Třicet let se ve svém psaní důsledně vyhýbám kvantovým počítačům. Dnes je načase tomu udělat konec. A říct si něco víc o kvantových počítačích a otevřít jejich důsledky pro lidstvo. Tak především: proč jsem se jim tak důsledně vyhýbal? Protože se musím přiznat, že stále neumím zjednodušeně říct, jak fungují. Ne proto, že bych to nevěděl, ale prostě proto, že to neumím říct tak jednoduše, abych s tím byl spokojený. Za poslední rok se toho v kvantových počítačích událo mnoho nového a já jsem mimo jiné přečetl pětici knih, které se snažily v krátkosti představit na čtyřech stovkách stran, jak kvantové počítače fungují. Tím jsem poněkud ztratil ostych, neboť stručné vysvětlení se nedaří ani nositelům nobelových cen. Odpusťte tedy prosím mě, že se pokusím velmi zjednodušujícími příměry vysvětlit, o co jde a proč je to důležité. Dnes jsme zvyklí na to, že každý počítač je takzvaným turingovým strojem, tedy mašinkou, která umí provádět operace s binárními čísly. Vše, co jde do klasického počítače, se musí převést na jedničky a nuly, takzvané bity. Chvilku se můžete trápit s teorií, můžeme si ukázat, jak se čísla v této dvojkové soustavě sčítají, ale je to v zásadě jedno, takhle hluboko se u běžných počítačů dostane málokdo, jen ten pojem “bit” a jeho násobky nám zůstávají. Bit může být representován libovolně: může to být zhasnutá či rozsvícená žárovka, sepnutý tranzistor atd. Jednička nebo nula. Kvantové počítače používají kvantové bity, takzvané qubity. I ony mohou nabývat hodnoty jedna nebo nula - a pak také všech hodnot mezi tím. A klidně více hodnot zároveň. To tehdy, když se nacházejí v takzvané superpozici. To se lehce řekne, ale obtížně vysvětluje. Qubity jsou subatomární částice, zejména elektrony nebo fotony. A ty se mohou chovat jako částice i jako vlny, s čímž právě souvisí ona “mnohost”, jíž se projevují. Určitě jste slyšeli to rčení o Schrodingerově kočce v krabici, o které nevíme, zda je mrtvá nebo živá, dokud se do krabice nepodíváme a nezjistíme, zda ji důmyslné zařízení v krabici neusmrtilo. Toto myšlenkové cvičení Erwina Schrodingera a především rovnice za ním vyneslo jeho autorovi Nobelovu cenu. Abych byl přesný, když hovořil o kočce, měl cenu už dva roky v kapse. Schrodinger tím chtěl poukázat na problematickou uchopitelnost takzvané kodaňské interpretace kvantové fyziky, jenže o sto let později je jeho kočka vnímána spíše jako zábavný mem. Ve skutečnosti, pokud přijmeme za své nejmodernější verzi kvantové fyziky popisující multiversum, tedy mnohovesmír, ta kočka v krabici existuje ne ve dvou, ale hned v nekonečném množství stavů, živá, mrtvá, umírající, ale také třeba zcela zmizelá, s narozenými koťaty nebo třeba proměněná v pejska. Ve všech těchto stavech existuje ona kvantová Schrodingerova kočka do momentu, než otevřete krabici. Co se stane pak, o tom se kvantoví fyzici přou. Někteří tvrdí, že v tu chvíli se vlna zhroutí do konkrétní pozice a kočka bude živá nebo mrtvá. Jiní říkají, že otevřením krabice jen podle zákona pravděpodobnosti uvidíte něco a že je to podobné, jako když naberete vodu do dlaní. Spousta jí vyteče, nemůžete přesně říct, kolik vody naberete, ale velmi pravděpodobně to bude více, jak několik atomů a méně, než tuna. Že z toho nejste moudří? Inu, proto jsou tomu věnovány knihy o stovkách stran. Jednoduché příměry z našeho světa nejsou dostatečné. Podstatný je pro nás především ten jeden důsledek: qubit obsahuje najednou obrovské množství hodnot ale přitom právě jednu. A teď, co s tím dělá ten kvantový počítač? Představte si, že chcete udělat program, který nasimuluje pravděpodobnost stavu kočky v oné krabici. Už jsme si řekli, že to není ono “pade na pade”, že je tu celá řada více či méně nepravděpodobných možností. Normální počítač dostane zadané varianty a nějakou dobu k nim bude počítat hromadu výpočtů a pak z něj něco vypadne. U kvantového počítače to proběhne jinak. Výpočet na kvantovém počítači funguje tak, že se připraví superpozice všech možných výpočetních stavů. Kvantový obvod připravený uživatelem používá interferenci selektivně na složky superpozice podle zadaného algoritmu. Mnoho možných výsledků je interferencí zrušeno, zatímco jiné jsou zesíleny. Zesílené výsledky jsou řešením výpočtu.  Tím pádem výpočet proběhne prakticky okamžitě. Také bychom mohli říct, že výpočet proběhne v nekonečném počtu všech možných vesmírů, v počítačích v nich umístěných a odečte se výsledek, který nejlépe zapadá do toho našeho vesmíru. Zní to jako magie, ale je to spíš pravděpodobnost a podobnost nebo naše neznalost skutečného fungování kvantového počítače.  Jen qubity a jejich superpozice by na fungování kvantového počítače nestačily. Důležitým prvkem je možnost vytvářet páry qubitů, které jsou “entanglované”, což znamená, že dva členové páru existují v jednom kvantovém stavu. Změna stavu jednoho z qubitů okamžitě změní stav druhého předvídatelným způsobem a na libovolnou vzdálenost. A když říkám okamžitě, tak myslím okamžitě, rychleji, než by se ta informace přenesla světlem. Nikdo zatím přesně neví, jak a proč provázání funguje. Dokonce to zmátlo i Einsteina, který to slavně popsal jako “strašidelné působení na dálku”. Je však klíčem k výkonu kvantových počítačů. V běžném počítači zdvojnásobení počtu bitů zdvojnásobí jeho výpočetní výkon. Díky provázanosti však přidání dalších qubitů ke kvantovému stroji vede k exponenciálnímu nárůstu jeho schopnosti zpracovávat čísla. Superpozice umožňuje jednomu qubitu provádět dva výpočty najednou, a pokud jsou dva qubity propojeny entanglováním, mohou provést dva nebo čtyři výpočty současně; tři qubity až osm výpočtů atd. V principu by kvantový počítač s 300 qubity mohl v jednom okamžiku provést více výpočtů, než kolik je atomů ve viditelném vesmíru. Odtud také pojem kvantová nadřazenost, který označuje stav, kdy kvantové počítače dosáhnou úrovně rychlosti výpočtů, které nemohou klasické počítače ve vhodných úlohách konkurovat. Dnes se předpokládá, že kvantové nadřazenosti bude podle typu kvantového obvodu možné dosáhnout při 200-400 qubitech, tedy na počítačích nikoliv vzdálených od těch dnešních. Výše uvedené také znamená, že jsou úlohy, na které se kvantový počítač hodí a naopak takové, na které je zcela zbytečný. Například udělat počítač zobrazující grafické rozhraní nebo kódující video, na to je podstatně lepší běžný počítače, protože je to lineárně běžící úloha, kterou za pořizovací náklady a elektřinu vyřídí podstatně lépe. Kvantové počítače jsou dobré na výpočty, které jsou strukturálně paralelizované a které by ani normálními počítači nešly provést, typicky na jevy svou povahou kvantové. Vezměme si třeba simulaci fotosyntézy. Obecně víme, jak funguje, ale její detailní pochopení a zopakování či napodobení nám uniká, protože běžnými počítači nelze simulaci provést, výpočet by nedoběhl v geologicky dohledné době. Zřejmě i proto, že fotosyntéza je svou povahou kvantový proces. A její rozluštění a nasimulování je úloha pro kvantový počítač. Zajímavá otázka je, zda toto znamená, že vyrobením jediného kvantového počítače získáme nekonečný výkon počítačů z nekonečného počtu vesmírů. Nu, tak jednoduché to není. Za prvé nevíme, zda počet těch vesmírů či bublin je nekonečný, je to jen předpoklad, či spíše představa nebo zjednodušený popis nějakého abstraktnější představy. Takovou představu asi umíme uchopit lépe, než představu všech pravděpodobnostních variant koexistujících v našem prostoru a času tak, že připomínají mlhovinu, do níž se při pozorování noříme. Za druhé je tu i praktické omezení. Kvantové počítače jsou technicky velmi náročné a vlastně nestabilní. S qubity se pracuje v teplotách kolem absolutní nuly, v mechanicky stabilním prostředí, bez otřesů a se subatomární atomární přesností. Když dojde k odchylkám od ideálu, dochází k dekoherenci, tedy k rozpadu a zániku kvantového chování qubitů ještě před tím, než dokončí výpočet. Tím vzniká “šum”, tedy defektně získané informace. Důležitou součástí každého kvantového počítače je jednotka, která ověřuje kvalitu získaných informací a vyřazuje ty zjevně špatné. Představte si, že byste dali svému počítači sečíst dvě čísla a počítač by musel mít součástku, která by tento výpočet provedla nějakolikrát a pak vybrala za správný výsledek ten většinový - tak nějak to mají kvantové počítače. Nu a právě schopnost udržet šum pod kontrolou spoluurčuje onen počet využívaných “mnohovesmírných počítačů”, výsledků z nich a tím i výkonu. Aby to fungovalo dobře, je potřeba spojit větší množství qubitů (cca tisíce) do jednoho “logického qubitu”, což zní teoreticky dobře, jenže v praxi mají dnešní kvantové počítače kolem 200 qubitů. Zní to famózně, má to všechno své drobné slabiny. Například to, že kvantový počítač je extrémně složité vyrobit. Všechno je extrémně nízké: teploty, rozměry, snad jen rozpočty musí být extrémně vysoké. Podle některých kritiků kvůli tomu nebudou kvantové počítače nikdy praktické, budou jen takovou hračkou nebo velmi specializovaným počítačem pro vzácné typy úloh. Nu - kdo by byl před padesáti lety řekl, že budeme mít supervýkonný počítač připojený na internet v kapse? Tvrdší kritika se objevuje i z renomovaných zdrojů, například letos v květnu v časopisu Nature, kde se přímo píše, že kvantové počítače zatím nejsou k ničemu. Podobně kritický byl také šéfarchitekt švýcarského superpočítačového centra Torsten Hoefler ve článku Oddělit hype od praktičnosti: O reálném dosažení kvantové výhody, který suše konstatuje: “naše analýza ukazuje, že široká škála často citovaných aplikací pravděpodobně nepovede k praktickému kvantovému náskoku bez významných algoritmických vylepšení.” Bude potřeba přijít s novými algoritmy, které výhod kvantových počítačů využijí. Podle Hoeflera jsou nejslibnějšími kandidáty na dosažení zrychlení pomocí kvantových počítačů “problémy s malými daty”, například v chemii a materiálových vědách. Článek však také dochází k závěru, že velká řada uvažovaných potenciálních aplikací, jako je strojové učení, “nedosáhne v dohledné době kvantové výhody se současnými kvantovými algoritmy”, a identifikoval vstupně-výstupní omezení, která činí zrychlení nepravděpodobným například pro tak zajímavé a atraktivní problémy s velkými daty. Jsou tu i strukturálně-existenční výhrady. Paul Davies tvrdí, že 400-qubitový počítač by se dostal do rozporu s kosmologickou informační mezí, kterou předpokládá holografický princip. Podle něj pozorovatelný vesmír představuje konečnou kauzální oblast s omezenými materiálními a informačními zdroji a takový kvantový počítač by je přesáhl s neznámými následky, nebo naopak přesáhnout nemohl - a tím by nepřekonal hranici nutnou ke kvantové nadřazenosti. Dnes se předpokládá, že kvantové počítače budou mít několik způsobů nasazení. Z médií čtete, že budou luštit šifry, protože takové AES256 chroupnou na počkání. Budiž, možná, proto se pomalu přechází na “postkvantové” šifry, tedy algoritmy vymyšlené tak, aby kvantovým počítačům daly zabrat. Tady to bude jako vždy: panika povzbuzovaná prodejci a médii, otočí se v tom nějaké peníze, ale mnoho ohně z toho kouře nebude. Problematika je dostatečně známá. Důležitější budou dva aspekty: chemicko-biologický výzkum, kde kvantové počítače mohou provádět simulace na úrovni buněk a atomů. Mohou přispět k výzkumu DNA i jevů, jimž nerozumíme a které bychom potřebovali zvládnout, jako je třeba právě fotosyntéza. A proto je také z průmyslového pohledu nutné kvantové počítače neminout: jsou momentálně nejzřetelnější šancí dosáhnout průlomu v těchto oborech, které jsou pro další posun klíčové. A ten, kdo ovládne fotosyntézu nebo zásadně porozumí DNA, bude mít opravdu průlomové výhody. Třetím oborem je umělá inteligence. Ano, řada průlomů v ní nastala a velké jazykové modely jsou jedním z nich, který obor AI za poslední léta obrovsky posunul. Jenže v jednom z minulých článků jsme si také řekli, jaká jsou rizika pro to, že z AI se nestane kýžený průlom: že posuny v algoritmech nebudou sledovány rychlými posuny v technologiích. A tím se dostáváme k poslední části povídání, které by vám mělo pomoci utvořit si názor na kvantové počítače. Nemůžeme zůstat u křemíku a klasických počítačů, tedy u Turingových strojů? Musíme experimentovat s kvanty, není to drahá zbytečnost? Nemáme se soustředit na další rozvoj běžných počítačů? Zásadní dnešní problém výpočetní techniky se jmenuje Moorův zákon. A otázka, jak rychle se blížíme jeho konci. Moorův zákon říká, že počet tranzistorů (a tedy rychlost) integrovaného obvodu na stejné ploše se zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí. Bylo to praktické pozorování jednoho ze zakladatelů společnosti Intel, není to fyzikální zákon, jen se tomu tak říká. Moorův zákon má totiž jeden hlavní limit: fyzikální zákony. Dnešní technologie tvorby čipů na úrovni 3nm už pracují s atomární přesností. Dráhy, po nichž se na čipech pohybují elektrony, mají šířku několika desítek atomů a jít ta menší rozměry, je potíž. Čím užší jsou dráhy, tím vyšší je zahřívání a také možnosti chyb. Jakmile se dráhy dostanou na atomové rozměry, dochází v nich ke kvantovým efektům, které v elektronice vnímáme jako rušení. V běžné technologii procesorů už o mnoho níž jít nemůžeme. Existuje celá řada předpovědí, kdy a jakých rozměrů dosáhneme, obecně tak kolem roku 2040 narazí stávající procesorové technologie na atomární hranici. A to ještě předpokládáme, že takovéto procesory budou vyrobitelné masově a zaplatitelné trhem. Pokud mají počítače pokračovat, musí přijít radikální změna v návrhu a kvantové počítače jsou dnes tou nejpokročilejší variantou. Tou druhou je mimochodem sdílení volného výpočetního výkonu lidských mozků. A řekněme si upřímně, to se mi víc líbí sypání peněz do kvantových mašinek. A co retro country Česko? Tak a to by bylo pro základní povídání všechno. Dovolte mi ale jeden povzdech. Kvantovým počítačům se v Česku věnujeme pramálo a ostatně jako ze všeho dění kolem moderních progresivních oborů je vidět, že spíše než “country for the future” jsme “retro country”. Existuje extrémně málo knih v češtině a z českých autorů se kvantové mechanice věnuje Bedřich Velický, který napsal kolegou Janem Klímou knihu o kvantové mechanice. Pánům je ale 85 let (každému, ne v součtu) a i když jsou to legendy oboru, tak nějak bych očekával, že dobrou a čtivou publikaci zaměřenou na mladší čtenáře napíše čtyřicetiletý postdoc, který se aktuálně oborem zabývá a je v čilém komunikačním spojení s kolegy na světě. Nic a nikoho takového zřejmě nemáme, nebo o něm nevím. A tohle je moje veřejná nabídka: pokud někoho takového znáte, extrémně rád mu pomůžu takovou knihu napsat, protože jestli něco žánr kvantové fyziky potřebuje, tak je to jeho česká tvář (jeho, ne moje, já jen přepíšu věty ve vědečtině do češtiny). Na lepší časy se mírně blízká. Jak se začalo debatovat o tom, že nám do Česka koupí EU kvantový počítač, začalo se to trochu hýbat. Jasně, bylo by trapné mít na technické univerzitě v Ostravě kvantový počítač projektu LUMI-Q a nemít k němu co s ním dělat. Takže na ČVUT i VŠB se vypisují první kurzy kvantových počítačů a máme tu právě ono superpočítačové centrum, kam kvantový počítač má přijít. Jenže to je jen začátek, postupujeme totiž jako vždycky. Kupují se drahé věci, dělají se drahá gesta, ale chybí propagace, chybí vědomí důležitosti projektu, které by politici i vědci sdíleli s veřejností. Chybí nadšení, chybí popularizace, takže to tak trochu vypadá, jako že nám přiklepli eurounijní peníze, za ty koupíme drahou mašinku, spálíme hromadu strojového času a dopadne to jako vždycky. Nijak. A pak se podíváte do databáze studenstkých prací ČVUT a zjistíte, že za poslední tři roky se zde obhajovalo deset prací na téma kvantové fyziky, z toho tři disertace. Na VŠB, která sousedí se superpočítačovým centrem, kam má přijít kvantový počítač, jsou to tak tři práce. Snad jen špatně hledám… Pokud si chcete nějakou knihu v češtině o kvantové fyzice a počítačích koupit, tak doporučím začít u Pátrání po Schrodingerově kočce od Johna Gribbina. Je to už skoro osmdesátiletý britský fyzik, ale machr na popularizaci fyzikálních témat, protože taky píše scifi (dobrý, fyzikální). Tato kniha je bohužel už 40 let stará, napsal ji v roce 1984, ale je to klasika žánru, až na základě jejího úspěchu Hawking napsal svou Stručnou historii času. Tu si ostatně přeštěte taky. V regálech knihkupectví najdete o kvantech často spíš metafyzické záležitosti jako je Kvantová kniha odpovědí.  Je to sice teoretický fyzik, ale má to šoupnuté trochu do netafyzična a bude se vám kvantově snažit vysvětlit život a lásku, chraň vás ruka páně si tuhle knížku koupit mezi prvními. Tu se vyplatí číst až v momentě, když už máte načteno a umíte rozlišit mešuge názory jen od příliš odvážných. Slušnou knihou je také Částice na konci vesmíru od amerického teoretického fyzika Seana Carrolla (originál vyšel před deseti lety). Pak u nás vyšel překlad knihy italského teoretického fyzika Carla Rovelliho, což je jeden z velmi uznávaných kvantových fyziků. Jeho kniha Realita není, čím se zdá, vyšla v roce 2016 a je prostě dobrá, česky vyšla jen o dva roky později. Argo vydalo v edici Dokořán ještě dvě další slušné knihy česky, ale to už se opakujeme v základech. Pokud můžete sáhnout do anglické literatury, doporučím od prvně zmíněného Johna Gribbina Počítání s kvantovou kočkou, velmi dobrý úvod do kvantových počítačů, pak si půjdete rovnou koupit tekuté hélium a jeden si postavit. Od Gribbina si mimochodem přečtete cokoliv, je to skvělý popularizátor, jeho knihy mají hluboký vhled a jsou pochopitelné a z řady příbuzných oborů. Ne nadarmo bývá označován za nejlepšího popularizátora vědy vůbec. Kniha Davida Deutsche The Fabric of Reality z roku 1997 je další dílo, které byste neměli minout. A přijde mi nepochopitelné, že nevyšla v češtině, je to jedno ze stěžejních děl oboru, ve kterém je Deutsch velmi oceňován, ačkoliv nobelovka mu stále uniká, přeci jen je více teoretik. Ačkoliv Deutsch vydal řadu skvělých knih, v češtině nevyšlo nic. Sabine Hosenfelder je německá teoretická fyzička v oboru kvantové gravitace a její kniha Lost in Math je krásným povídáním o jazyku matematiky ve fyzice. Nebojte se, netrápí vás rovnicemi. Tak a to je pro dnešek všechno. Snad jen jedna jediná věc: když se podíváte na seznam udělených Nobelových cen, záležitosti kolem kvant tam vedou spolu s věcmi kolem DNA. Jasně, jestli v tom neděláte třicet let, asi to příští rok neklapne, ale je to zkrátka obor, kde se dnes děje nejvíce. Ostatně, letos dostala Nobelovu cenu za chemii trojice vědců za kvantové tečky. Moungi Bawendi z MIT, Louis Brus z Kolumbijské univerzity a Alexej Ekimov ze společnosti Nanocrystals Technology byli oceněni za svou práci s drobnými částicemi, které “mají jedinečné vlastnosti a nyní šíří své světlo z televizních obrazovek a LED lamp”, jak zní ve zdůvodnění ocenění.

Čas načtení: 2024-02-18 05:24:00

Na umělou inteligenci lákají už i sluchátka

Umělá inteligence (AI) má pomáhat i u sluchátek. Taková je alespoň vize společnosti Dell, která představila bezdrátový model Dell Pro Wireless ANC Headset (WL5024) a kabelový protějšek Dell Pro Wired ANC Headset (WH5024). Oboje sluchátka staví na technologiích založených na AI.

Čas načtení: 2018-01-31 22:00:00

Chcete si koupit televizor? Potom se budete rozhodovat mezi technologiemi LCD, plazma, LED a OLED

Současný trh s televizory je opravdu rozmanitý, přičemž značky v posledních letech debutovaly modely založené na různých technologiích. Většinou bývá rozhodujícím kritériem cena, nicméně mnohem důležitější při výběru by pro vás měla být kvalita obrazu. V následujících řádcích si přečtete výhody a ne ...

Čas načtení: 2017-10-11 00:00:00

Vařte, pečte, perte a sušte stylově!

Technologie a novinky vládnou světem, to je realita a pravda ve všech odvětvích. Nejinak je tomu i ve sféře domácnosti – konkrétně vaření a pečení. Chcete li mít stylově vybavenou kuchyni a vařit i péct na nejlepších a nejnovějších technologiích, pořiďte si novou generaci plynových varných desek a ...

Čas načtení: 2019-10-23 00:00:00

Mowement: plasty se mění ve sporty trika

Začínající česká značka Mowement využívá grafen s recyklovanými plasty k tvorbě sportovních trik. Dva mladí studenti se svým startupem vytvořili unikátní sportovní triko z grafenu, což je materiál s úžasnými vlastnostmi využívanými především v technologiích. Spojením vlákna z grafenu a recyklovanýc ...

Čas načtení: 2021-07-06 00:00:00

Nový interkom 2N IP Style: trend budoucnosti přístupových technologií

Technologický vymazlený přístup do vašich domovú nabízí firma 2N a jejich nový nejvyšší model 2N® IP Style. Je kombinací toho nejlepšího, co je možné dosáhnout v designu a digitálních technologiích. Novinka postavená na next-gen platformě s podporou procesoru Axis Artpec 7 nastavuje nový standard v ...

Čas načtení: 2010-11-08 00:00:00

Nordblanc přichází s pestrou a širokou nabídkou zimního oblečení

Až napadne první sníh, lyžařské vleky se na horách rozjedou a vy si budete chtít dokonale užít prodloužený víkend či dovolenou na lyžích, nezapomeňte na kvalitní lyžařské oblečení. Vývojové oddělní značky Nordblanc klade veliký důraz na využívání nejnovějších trendů v materiálech a technologiích. Vý ...

Čas načtení: 2024-02-16 05:30:00

Vzniká podpůrné „pískoviště“ za 150 milionů pro firmy, které chtějí změnit svět financí

Podniků, které se snaží přinést nové nápady založené na technologiích do světa financí, v Česku příliš mnoho není. Částečně je to způsobené i přísnými regulacemi, které startupy mnohdy zastaví, ještě než se na trh pokusí vstoupit. Novou energii by do této sféry byznysu mohl přinést takzvaný sandbox (v překladu pískoviště), na kterém si nové firmy za dohledu úřadů vyzkoušejí, zda je jejich model v regulační džungli proveditelný. Spolupracovat na něm budou státní instituce pod záštitou CzechInvestu i soukromé organizace. Spuštěn by měl být už za půl roku.

Čas načtení: 2023-10-31 17:12:21

Recru - cesta k efektivním náborům

Recru ATS je cloudové řešení pro nábor a hodnocení kandidátů, poskytující funkce pro správu pozic, kandidátů a hodnocení. Systém byl navržen tak, aby personalistům usnadnil a zrychlil náborový proces, redukoval administrativní úkoly a umožnil jim soustředit se na kvalitu kandidátů. Výsledkem je efektivnější nábor, úspora času a lepší rozhodování v oblasti HR. Recru představuje revoluci v náborových technologiích s funkcemi automatizace a optimalizace procesu.

Čas načtení: 2024-02-18 06:30:00

V nových technologiích začíná válka na Ukrajině novou éru, míní expert

Brno - V nových technologiích zahajuje válka na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany novou éru. Nikdy předtím podle něj nebyly drony tak masivně používány v ozbrojeném konfliktu. Petráš...