EUR 24,240 || 
JPY 13,247 || 
USD 20,664 || Muzeum je to pěkné, příjemné a ilustrativní, rozhodně stojí za prohlídku. Přivítá nás strašlivá Gorgó (Gorgóna). K tomu pár poznámek o kykladském muzejnictví.
Čas načtení: 2021-07-31 10:42:52
Národní muzeum pokračuje v archeologických výzkumech v Sýrii
Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a generální ředitel Generálního ředitelství Památek a muzeí Syrské arabské republiky Mohammad Nazir Awad podepsali licenci na prodloužení společné archeologické mise. Díky tomu bude moci Národní muzeum i nadále pracovat v jedinečné archeologické lokalitě Tell Al Shameh-Naher-el-arab, ze které pochází nálezy datované do doby bronzové až doby železné (zhruba 2500–1120 př. n. l.). Z dotyčné lokality pocházejí nálezy z období 2500–1120 př.n.l. a projevuje se zde blízkost multikulturní atmosféry blízkého Ugaritu. V této oblasti se vyskytovali Chetité a Amorité. Pro archeologický výzkum byl na základě uzavřené smlouvy vytvořen společný česko-syrský odborný tým. Česká republika tak poprvé v historii získala jedinečnou možnost trvalých archeologických průzkumů v Sýrii. Práce na lokalitě byla zahájena již na podzim roku 2019, ale poté spolupráci přerušila covidová krize. Nyní se v Damašku podepsalo tříleté prodloužení licence a byly zahájeny archeologické práce na lokalitě. „Národní muzeum se za poslední léta vypracovalo mezi špičkové mezinárodní archeologické instituce. Vedle Súdánu a Alžírska pracujeme nyní i v Sýrii jako jedna z pouhých tří zemí, které zde v současnosti získaly licenci na archeologické výzkumy. Je to skutečně veliký úspěch a zároveň pocta českým archeologům,” říká Lukeš. Národní muzeum pokračuje i v záchraně kulturního dědictví Sýrie. Po dohodě se syrskými kolegy bylo již v roce 2019 vybráno na 20 předmětů poničených válečným konfliktem, které potřebují komplexnější restaurátorský zásah, na který nejsou v Sýrii kapacity. Národní muzeum disponuje odborníky na restaurování kovů a kamene, proto byly vytipovány předměty právě z těchto materiálů, převážně drobnější kovové předměty a pak tři větší vápencové reliéfy. Vedení Národního muzea bude v Damašku současně jednat o přepravě a průběhu záchrany těchto předmětů včetně předpokládaného vystavení v roce 2022 v prostorách Národního muzea. „Jedná se o navázání na dosavadní pomoc, kdy pravidelně již několik let podporujeme syrské kolegy materiálem nutným pro konzervátorské a restaurátorské práce. Nyní bychom část předmětů restaurovali přímo v Praze a zároveň by měli čeští návštěvníci možnost je spatřit vystavené v našem Národním muzeu,“ dodává náměstek generálního ředitele pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost Michal Stehlík. Národní muzeum poskytuje od roku 2017 každoročně humanitární pomoc syrským kolegům přes Generální ředitelství památek a muzeí arabské republiky Sýrie. Jedná se o součást humanitární a rozvojové pomoci z programu ministerstva zahraničí. Muzeum zajišťuje část materiálního zázemí pro restaurátorské a konzervátorské práce v Damašku, kde panuje absolutní nedostatek podobného materiálu. Přispívá tak každoročně k záchraně kulturního dědictví Sýrie, jež bylo zničeno válečným konfliktem. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2024-12-08 06:00:00
Tajemnou minulost pravěkých pokladů odhaluje kolínské muzeum!
Dávní pohané středočeskou kotlinu zvelebovali zemědělstvím i pustošili válkami tisíce let. Do dnešních dnů po nich krom kostí zbyly také artefakty, které ve svém rajónu objevili archeologové Ústavu archeologické památkové péče střední Čech. Plody práce jejich představuje Regionální muzeum v Kolíně výstavou Klenoty středočeského pravěku.
\nČas načtení: 2024-05-07 08:35:00
Máme hosty: Studna, meč i šperky. Muzeum jde ven s nejlepšími vykopávkami posledních let
Velmi rozsáhlé byly archeologické výzkumy na území kraje mezi roky 2017 a 2023. Zajímavé nálezy můžete pohromadě vidět na výstavě Exit 91. Východočeské muzeum v Pardubicích ji otevírá 8. května.
\nČas načtení: 2024-07-26 09:05:25
„Byli radostí bez sebe.“ Irský farmář nelegálně objevil tisíce let staré sekery
Irské národní muzeum asi před měsícem obdrželo zásilku dvou seker, které jsou staré čtyři tisíce let. Anonymní odesílatel čepele uložil do krabice, kterou vyplnil pěnou, aby se nástroje nepoškodily. Muž, který vzácné archeologické kousky objevil, se přihlásil teprve teď, informoval deník The Guardian. Nálezcem je farmář z Westmeathu.
\nČas načtení: 2025-01-17 10:28:04
Mocenské centrum Hradisko obklopuje tajemství, vydalo bronzové poklady
Příběh významné archeologické lokality na Kroměřížsku je opředen tajemstvím. Hradisko od pravěku osídlovaly různé kultury a už spoustu let je v hledáčku archeologů. Našly se tu navíc tři vzácné bronzové poklady, které poprvé v historii současně vystavuje Muzeum Kroměřížska.
\nČas načtení: 2025-03-03 09:50:02
Pohřebištěm z doby bronzové provede návštěvníky mobilní aplikace
Revitalizace mohylového pohřebiště u Žírovic, lepší zpřístupnění celé lokality pro veřejnost, vytvoření interaktivní turistické aplikace a také propojení významné archeologické lokality s podobnými historickými místy v česko-bavorském příhraničí. To je cílem projektu „Po stopách historie“, který připravuje Muzeum Cheb společně s Historickým parkem Bärnau–Tachov
\nČas načtení: 2025-03-17 00:00:00
Méně známé athénské archeologické muzeum, přestože patří mezi několik základních. Vystavuje nálezy z antického hřbitova a z okolí Posvátné brány, od 11. století před n. l. do konce antiky. Je tady kvantum pozoruhodné keramiky, ale také šperky a velké plastiky.
\nČas načtení: 2025-06-30 13:10:00
V letošním roce si Národní muzeum připomíná 100 let od převzetí archeologické sbírky Eduarda Štorcha, kterou od samotného spisovatele instituce zakoupila v roce 1925. Profesí pedagog, oblíbený autor knih pro děti a mládež, byl rovněž zapáleným amatérským archeologem.
\nČas načtení: 2024-08-19 12:13:34
Unikát z 5. století: V Holešově se odkrylo archeologické naleziště
Vůbec největší modernizace továrny na cukrovinky Sfinx v Holešově na Zlínsku je téměř hotová. Posledním úkolem byla úprava parkoviště, které se nachází na druhé straně silnice. Při něm pracovníci stavby narazili na archeologické naleziště. Dle archeologů jde o ojedinělý nález na střední Moravě. Unikát z 5. století nyní detailněji zkoumají. Holešovská továrna Nestlé Sfinx
Čas načtení: 2021-07-31 10:42:52
Národní muzeum pokračuje v archeologických výzkumech v Sýrii
Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a generální ředitel Generálního ředitelství Památek a muzeí Syrské arabské republiky Mohammad Nazir Awad podepsali licenci na prodloužení společné archeologické mise. Díky tomu bude moci Národní muzeum i nadále pracovat v jedinečné archeologické lokalitě Tell Al Shameh-Naher-el-arab, ze které pochází nálezy datované do doby bronzové až doby železné (zhruba 2500–1120 př. n. l.). Z dotyčné lokality pocházejí nálezy z období 2500–1120 př.n.l. a projevuje se zde blízkost multikulturní atmosféry blízkého Ugaritu. V této oblasti se vyskytovali Chetité a Amorité. Pro archeologický výzkum byl na základě uzavřené smlouvy vytvořen společný česko-syrský odborný tým. Česká republika tak poprvé v historii získala jedinečnou možnost trvalých archeologických průzkumů v Sýrii. Práce na lokalitě byla zahájena již na podzim roku 2019, ale poté spolupráci přerušila covidová krize. Nyní se v Damašku podepsalo tříleté prodloužení licence a byly zahájeny archeologické práce na lokalitě. „Národní muzeum se za poslední léta vypracovalo mezi špičkové mezinárodní archeologické instituce. Vedle Súdánu a Alžírska pracujeme nyní i v Sýrii jako jedna z pouhých tří zemí, které zde v současnosti získaly licenci na archeologické výzkumy. Je to skutečně veliký úspěch a zároveň pocta českým archeologům,” říká Lukeš. Národní muzeum pokračuje i v záchraně kulturního dědictví Sýrie. Po dohodě se syrskými kolegy bylo již v roce 2019 vybráno na 20 předmětů poničených válečným konfliktem, které potřebují komplexnější restaurátorský zásah, na který nejsou v Sýrii kapacity. Národní muzeum disponuje odborníky na restaurování kovů a kamene, proto byly vytipovány předměty právě z těchto materiálů, převážně drobnější kovové předměty a pak tři větší vápencové reliéfy. Vedení Národního muzea bude v Damašku současně jednat o přepravě a průběhu záchrany těchto předmětů včetně předpokládaného vystavení v roce 2022 v prostorách Národního muzea. „Jedná se o navázání na dosavadní pomoc, kdy pravidelně již několik let podporujeme syrské kolegy materiálem nutným pro konzervátorské a restaurátorské práce. Nyní bychom část předmětů restaurovali přímo v Praze a zároveň by měli čeští návštěvníci možnost je spatřit vystavené v našem Národním muzeu,“ dodává náměstek generálního ředitele pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost Michal Stehlík. Národní muzeum poskytuje od roku 2017 každoročně humanitární pomoc syrským kolegům přes Generální ředitelství památek a muzeí arabské republiky Sýrie. Jedná se o součást humanitární a rozvojové pomoci z programu ministerstva zahraničí. Muzeum zajišťuje část materiálního zázemí pro restaurátorské a konzervátorské práce v Damašku, kde panuje absolutní nedostatek podobného materiálu. Přispívá tak každoročně k záchraně kulturního dědictví Sýrie, jež bylo zničeno válečným konfliktem. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-07-14 15:23:46
Letošní ročník Archeologického léta nabízí i letecké zážitky a neznámá zákoutí Vyšehradu
Až do poloviny září mají zájemci příležitost navštívit známé i zapomenuté archeologické lokality v Česku v doprovodu zkušených průvodců-archeologů. Oblíbená akce Archeologické léto se koná popáté.
Čas načtení: 2025-05-10 07:57:25
Možná by to leckoho z nás ani nenapadlo, ale česká krajina je plná pokladů z minulosti. Tím se nutně nemyslí jen šperky nebo zlato, ale pozůstatky celých dávných sídel, starých cest a dokonce i válečných krytů. The post Překvapivé archeologické nálezy: Průzkum odhalil pozůstatky slovanského osídlení, historické silnice i válečné kryty first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2025-08-13 09:01:00
Ústav archeologické památkové péče v Mostě nemá kde vystavit své bohaté archeologické nálezy. Těch neustále přibývá, míst v depozitářích ale naopak rychle ubývá. Vědci proto musí krabice s archeologickým materiálem skladovat, kde se dá – třeba i v dámských šatnách.
Čas načtení: 2024-02-17 10:33:00
Laboratoř: Homo sapiens se dostal do našeho regionu dřív, než se odstěhovali neandrtálci
Tak trochu „náš“ anatomicky moderní člověk doputoval do střední Evropy přinejmenším před 47–45 tisíci lety. Potvrdily to výzkumy ze známé archeologické lokality v Durynsku. Geneticky byla tamní populace blízce příbuzná ženě, jejíž lebka z téže doby byla nalezena v jeskyni Zlatý kůň u Koněprus.Všechno z tématu Věda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Čas načtení: 2009-08-15 00:00:00
Osídlení lengyelské kultury moravské malované keramiky
Katastrální území dnešní Náměště na Hané u Olomouce bylo na “prehistorické” nálezy (jak jsou v dřívější literatuře označovány archeologické prameny “hmotné” povahy) bohaté již v době na začátku a zejména v druhé polovině devatenáctého století. Z tohoto...
Čas načtení: 2013-08-20 15:15:00
Úložné koše: ekologické aj praktické
Koše sprevádzajú ľudstvo od samého začiatku a teda môžeme povedať, že košikárstvo je jedným z najstarších remesiel, ktoré pretrváva do súčasnosti. Archeologické vykopávky dokazujú nálezy košov už v starom Egypte, objavujú sa aj v mnohých mýtoch a legendách ako neoddeliteľná súčasť bežného života. K ...
Čas načtení: 2014-02-22 12:45:00
Holubice lákají na čtvrtohorní zkameněliny
Holubice – Název vesnice, která leží patnáct kilometrů na východ od Brna, odkazuje k holubům, přesto ale v Holubicích není po těchto opeřencích ani vidu. Zato mají Holubice vzácné archeologické nálezy a strašidlo na obecním úřadě. Vesnice se nachází v kopcovitém terénu pod dálnicí D1 mezi Brnem a Vyškovem, křižuje ji dokonce několik železničních tratí. Na holubickém nádraží ale vlaky podobně jako v legendárních Hošticích nestaví.
Čas načtení: 2019-10-31 12:20:05
Vláda letos vyhlásila sedm nových kulturních památek
Na základě návrhů ministerstva kultury vláda letos schválila sedm nových kulturních památek. Ty podle ministerstva spojuje jejich role při významných dějinných událostech. „Dokumentují nejdůležitější etapy historie úsilí občanů Československa o svobodu a demokracii,“ uvedlo ministerstvo. Hlavním kritériem výběru památek nebyly tentokrát hodnoty architektonické a umělecké, ale především památky charakteru obecně symbolického – pamětního. „V době, kdy si Česko připomíná třicet let od pádu komunismu, se tak mezi národní kulturní památky zařadila zejména místa spojená jak s komunismem a vpádem vojsk Varšavské smlouvy, tak s nacistickou okupací. Jedná se o trvalé morální symboly svobody a demokracie, reflektující statečné úsilí a boj jednotlivců i široké veřejnosti o uhájení křehkých principů svobody, demokracie a nezávislosti ve 20. století, sdělilo ministerstvo kultury. Národní kulturní památky jsou vyhlašovány už od roku 1962. V současnosti jich je zapsáno na 300 od těch nejstarších (archeologické naleziště Dolní Věstonice či hradiště a keltské oppidum Závist) přes památky středověké (Karlův most, Anežský klášter, hrad Pernštejn) a novověké (zámek Opočno, jízdárna ve Světcích u Tachova nebo vila Tugendhat v Brně) až po památky z konce 20. století (hotel a televizní vysílač na Ještědu). Za nové národní kulturní památky v roce 2019 byly prohlášeny: 1) Hrobka T. G. Masaryka v Lánech (symbol úsilí a boje o vznik samostatného Československa) 2) Hlávkova studentská kolej v Praze (symbol úsilí studentů o uhájení svobody a demokracie proti německým okupantům 17. listopadu 1939, Jan Opletal) 3) Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze (poslední útočiště parašutistů, účastníků Operace Anthropoid, po atentátu na Reinharda Heydricha v květnu 1942) 4) Zámeček v Pardubičkách – Larischova vila (jeden z významných symbolů československého odboje, kde byli vězněni, vyslýcháni a popraveni obyvatelé obce Ležáky) 5) Budova Československého rozhlasu v Praze (symbol boje proti okupantům v roce 1945 a 1968) 6) Náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech v Praze od sochaře Olbrama Zoubka (symbol Palachovy oběti 16. ledna 1969 po okupaci Československa v roce 1968) 7) Náhrobek Jana Zajíce na hřbitově ve Vítkově od sochaře Olbrama Zoubka (symbol Zajícovy oběti 25. února 1969 po okupaci Československa v roce 1968) {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-03-07 11:00:01
Drsné popravy historie: Snědení hmyzem zevnitř zaživa kupodivu není to nejhorší
Co se asi honilo hlavou lidem, kteří byli schopni vymyslet tak kruté tresty, že většinu z nás nenapadnou ani v těch nejhorších nočních můrách? Většina z nás ví, že Římané rádi využívali metodu ukřižování svých nepřátel či odpůrců. Nebyl to ale samozřejmě jediný „sofistikovaný“ způsob, jak působit bolest. Rozřezání větvemi stromů Jedním z důvodů, proč byla armáda starověkého Říma tak úspěšná, byla její vysoká disciplinovanost. A Římané věřili, že vojáci se musí disciplíně naučit tvrdě. V případě svých vlastních vojáků používali jedny z nejkrutějších trestů, jaké kdy starověký svět viděl. Jeden takový brutální způsob navrhl císař Aurelianus, který vládl ve 3. století. Stanovil, že římští vojáci, kteří se provinili poměry s manželkami jiných mužů, měli být rozřezáni větvemi stromů. Poprava stahováním z kůže měla svá jasná pravidla. Záleželo na každém detailu Číst více Odsouzeného muže přivázali hlavou dolů za nohy ke dvěma mladým větvím, které byly sraženy a svázány dohromady, což vytvářelo napětí. Při následném kácení stromu byl nešťastník doslova roztrhán. V roce 366 byl takto popraven vůdce rebelů Prokopius. Tento způsob popravy byl také občas používán ve starověké Persii, podle všeho se tam používal ještě na začátku 19. století. Pojídání hmyzem zaživa Mithridates byl voják, který žil v První perské (Achajmenovské) říši. Bohužel se opil na královské hostině a ponížil krále Artaxerxa II., který v rozpacích a rozzuřený nařídil šílený trest – scafismus neboli „lodě“. Podle Plutarcha, který psal o stovky let později, trest začal tím, že byl odsouzený vzat do vody a umístěn do člunu. Další identická loď vytvořila shora jakousi skořápku, přičemž mužovy paže, nohy a hlava trčely ze stran. Nebožák byl nakrmen medem a napojen mlékem, jeho kati mu touto směsí také namazali tělo, ruce a nohy. Po nějaké době na přímém slunci měl obličej a končetiny úplně pokryté mouchami. Škůdci se živili exkrementy a pak začali pronikat do mužova těla, živili se jím a požírali ho zevnitř i zvenčí. Mithridates vydržel 17 dní na „člunech“, než zemřel. Vyhlazení široké rodiny Jak se může zdát, že být sněden hmyzem je to nejhorší, není tomu tak. Po celá staletí ve staré Číně existoval osud horší než smrt – extrémně tvrdý trest známý v čínštině jako miezu, což je praxe stará více než 3 000 let. Byla vyhrazena těm, kdo byli shledáni vinnými ze zrady, což mohlo být tak jednoduché jako naštvat krále. Miezu zahrnoval nejen popravu zrádců, ale také jejich širší rodinu. Odsouzena tedy byla nejbližší rodina viníka, jako jsou rodiče, děti a sourozenci, ale také strýcové, tety, sestřenice, a dokonce i jejich švagři. Tragédie Jana Třísky: Záhadnou smrtí si splnil sen, dodnes se ale spekuluje o sebevraždě Číst více Metodou popravy používanou na těchto nešťastnících byla typicky smrt „pomalým krájením“. V roce 338 př. n. l. se úředník jménem Shang Yang dostal na špatnou stranu a byl odsouzen k popravě spolu s celou svou rodinou. Shang Yang byl rozřezán a sťat. Ještě v 18. století se vyskytly případy rodinných poprav proti rebelům a zrádcům, čínská vláda je oficiálně zrušila až v roce 1905. Upálení v „proutěném muži“ Slavný horor The Wicker Man z roku 1973 obsahuje scénu, ve které je zapálena velká dřevěná postava muže, přičemž je rituálně upálena oběť uvnitř. Některé zdroje tvrdí, že tento způsob popravy používali staří Keltové. Archeologické důkazy, že druidové prováděli lidské oběti, jsou slabé, ale zmiňují se o nich ve starověkých pramenech. Například slavný římský vojevůdce Julius Caesar napsal, že druidové zabíjeli lidi „stavbou obrovské dřevěné figury ze dřeva.“ Caesar v 1. století př. n. l. chválil druidy jako „učené muže“, ale nepochybně byl i on zděšen jejich brutalitou. Podle Caesarových slov druidové stavěli „postavy obrovských rozměrů, jejichž končetiny tvořené vrbovým proutím naplňovali živými lidmi. Vše pak zapálili a lidé uvnitř zahynuli v plamenech.“ Preferovanými oběťmi byli podle římského vojevůdce zločinci. Nicméně jakmile „došli“ kriminálníci, na jejich místo nastoupili nevinní lidé. Zdroje: history.co.uk, diginole.lib.fsu.edu, britannica.com KAM DÁL: Špatně mu diagnostikovali rakovinu. Albert dostal obrovskou dávku radiace, aniž by o tom věděl.
Čas načtení: 2024-03-11 05:56:05
Sídla šlechticů otevírají. Ve Šternberku upečou jidáše, Helfštýn ukáže mincovnu
Památky v kraji zvou na novou sezonu plnou lákadel. Většina hradů je již otevřena, zámky zahájí turistickou sezonu na přelomu března a dubna. Kasteláni chystají speciální prohlídky, festivaly i archeologické expozice.
Čas načtení: 2024-03-12 11:22:00
Vědci našli nejstarší chléb na světě. Bochník upekli v Turecku před skoro devíti tisíci roky
Na jihu Turecka v archeologické lokalitě Çatalhöyük se našel patrně nejstarší známý bochník chleba na světě, oznámili experti z tamní univerzity. Podle nich pochází z doby asi 6600 let před naším letopočtem.
Čas načtení: 2024-03-13 12:10:00
Sdružení spol. Archeologický ústav AV ČR, Praha; Ústav archeologické památkové péče středních Čech a OSINA ARCHEO vybralo ŘSD zhotovitelem archeologického průzkumu na stavbě jihovýchodní části Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1 za...
Čas načtení: 2024-03-21 11:00:01
Archeologové objevili největší masový hrob v Evropě. Je to blízko českých hranic
Pozůstatky patří obětem moru, ženám i mužům všech věkových kategorií, kteří zemřeli od konce 15. do začátku 17. století. „Ač se to nezdá, v té době panovala docela velká migrace. Lidé putovali napříč Evropou. Je klidně možné, že mezi mrtvými jsou i naši příbuzní, Norimberk byl velmi důležité obchodní středisko,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz Jakub Konečný. Křesťanské rituály musely stranou Ve dvou ze tří jam, které už jsou odkryté, našli odborníci kromě kostí i zbytky keramiky či stříbrné mince. Radiokarbonové datování odhalilo, že keramika se shoduje s epidemiemi moru, k nimž došlo v letech 1622 až 1634, zatímco mince se datují k roku 1619. Vyplývá to z prohlášení společnosti pro archeologické vykopávky In Terra Veritas. Mor je ohromující, ale mnohem více neštěstí nadělaly v historii nemoci, do kterých bychom to neřekli Číst více „Nikdo si nemyslel, že je něco takového možné, nikdy tu nic podobného nebylo. Zajímavé také je, že tito lidé nebyli pohřbeni na hřbitově přesto, že Norimberk ‚morovými‘ hřbitovy disponoval. Podle všeho už bylo mrtvých tolik, že úřady nařídily zřízení masových hrobů bez ohledu na křesťanské praktiky,“ uvedla pro CNN Melanie Langbein z norimberského oddělení památkové péče. Německé město trpělo morovou epidemií hned několikrát, dohromady v Norimberku „černá smrt“ zabila zhruba 30 tisíc lidí. Mrtvých budou až dva tisíce? Křesťanská tradice velí pohřbívat mrtvé s hlavou obrácenou na západ a nohama na východ, vykopávky však odhalily, že lidé byli do jam v podstatě naházeni. Někteří seděli, jiní leželi. „Byli i přes sebe, protože bylo potřeba využít každý volný prostor. A také se vše dělo velmi rychle, aby se nemoc pokud možno nešířila, případně aby nevznikaly epidemie dalších nemocí,“ potvrzuje pro náš web Jakub Konečný. Bolest Miluše Šplechtové ze seriálu Ulice: Slavný manžel ji zradil, možná dokonce vícekrát Číst více Archeologové také objevili těla ležící na bocích s ostatky kojenců a nemluvňat zaklíněných v mezerách mezi nimi. Některé kosti byly podle výše zmíněného prohlášení nazelenalé, protože kolem jam v minulosti fungovaly továrny na zpracování kovů. „Nezapomeňme také na to, že vedle jednoho z hrobů v roce 1943 vybuchla bomba. Je tedy docela dobře možné, že některé kostry nenávratně zmizely. Podle mého názoru se také další ostatky ještě najdou, dostaneme se na celkové číslo 1 800, možná 2 000,“ dodal pro Čtidoma.cz Jakub Konečný. Rakovina i genetické mutace Dobrou zprávou je, že kostry jsou podle odborníků ve velmi dobrém stavu. „Nyní můžeme podrobně analyzovat všechny informace, které jsou v kostech uchovány. Například prevalenci různých druhů rakoviny či genetické mutace, které se objevují v lebce, můžeme určit věk a pohlaví všech obětí, stav jejich zubů apod. Závěry nám pak pomohou pochopit, jak na tom lidé v tomto období byli,“ doplnil Florian Melzer, antropolog ze společnosti In Terra Veritas. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Hrozné utrpení, na které se nevydržel nikdo dívat. Kromě syna Saddáma Husajna.
Čas načtení: 2024-03-28 14:34:18
Plzeňští archeologové objevili v Kyrgyzstánu stopy dávného osídlení na Hedvábné stezce
Plzeňští archeologové odhalili v jižním Kyrgyzstánu s kolegy z Ošské státní univerzity a tamní akademie věd stopy dávného osídlení od 1. tisíciletí př. n. l. až do 6. století našeho letopočtu. Poskytují obraz o životě na euroasijské Hedvábné stezce v době železné. Výzkum začal loni na žádost kyrgyzské strany také v oblasti v Batkenu, kde mnoho desetiletí neprobíhalo systematické archeologické zkoumání.
Čas načtení: 2024-04-05 05:38:04
Výhledy táhnou. V Tučíně vyroste rozhledna po vzoru římské strážní věže
Rozhlednu, která by zrcadlila archeologické nálezy a historii, Olomoucký kraj dosud nemá. Ještě letos se to však změní. Obec Tučín na Přerovsku staví vyhlídku, jež si bere za vzor římské strážní věže jako upomínku na pobyt římského vojska ve starověku.
Čas načtení: 2024-04-07 09:10:00
Řeky je možné vnímat trochu jako kroniky. Vyprávějí příběhy bývalých obyvatel a najdete v nich taky věci, která tam někdo záměrně zahodil nebo zapomněl. V archeologické kryptě před pařížskou katedrálou Notre-Dame si teď můžete prohlédnout celkem 150 předmětů, které se kdysi ukrývaly na březích nebo na dně proslulé řeky Seiny. Dozvíte se tam taky, jak se Seina měnila napříč staletími, jak vypadaly domy na pařížských dřevěných mostech nebo jak pracuje policejní říční brigáda.
Čas načtení: 2024-04-07 13:08:00
Archeologické památky neustále mizí, přesto přicházejí nové objevy. „Máme nové technologie, třeba skenování krajiny z letadla, které nám pomůže vidět nejemnější detaily, a třeba se objevují nová mohylová pohřebiště,“ vysvětluje vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity Jiří Macháček. K čemu všemu bude sloužit nová laboratoř archeogenetiky?
Čas načtení: 2024-04-11 07:28:00
Nejlepším přítelem člověka kdysi byla liška, tvrdí studie
Londýn - Lidé kdysi patrně chovali lišky jako domácí mazlíčky dávno předtím, než se na scéně objevili domestikovaní psi. Archeologické nálezy naznačují, že dávné společnosti v Jižní Americe si těchto...