Po 16letech jsem zahodil všechen kod webu a napsal celý kod znovu. Vypadá to tu +- stejně, ale pokud narazíte na něco co vám vadí tak mi o tom napište: martin@vorel.eu nebo se mi ozvěte na twitteru Začal jsem dělat change log.

Kurzy ze dne: 12.12.2025 || EUR 24,240 || JPY 13,247 || USD 20,664 ||
sobota 13.prosince 2025, Týden: 50, Den roce: 347,  dnes má svátek Lucie, zítra má svátek Lýdie
13.prosince 2025, Týden: 50, Den roce: 347,  dnes má svátek Lucie
DetailCacheKey:d-1033877 slovo: 1033877
Igráček: S retro figurkou na vykopávkách

<img src="https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/igracek-hracka/MjAweDEzNC9jZW50ZXIvbWlkZGxlL3NtYXJ0L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6Zm9jYWwoODU4eDIwNDo5NjR4MzI2KS9pbWc/9488969.jpg?v=0&amp;st=W577USTZnEEZbVi0T9t2sETDnnz3lJtVQGmlwNI4hck&amp;ts=1600812000&amp;e=0"> Retro figurka Igráček se dočkala celé kolekce nových setů zaměřených na paleontologii, archeologii i pirátská dobrodružství. Vyrazíte za dinosaury, do starověkého Egypta nebo za pokladem?

---=1=---

--=0=--

---===---

Čas načtení: 2024-02-20 08:32:45

Pozůstatky mamuta objevené při archeologických vykopávkách v lokalitě bruselského metra odborníci datují do doby poslední doby ledové. Jedná se o zvlášť vzácný nález. (video)

Pozůstatky mamuta objevené při archeologických vykopávkách v lokalitě bruselského metra odborníci datují do doby poslední doby ledové. Jedná se o zvlášť vzácný nález. Vědci si teď od analýzy vzorků slibují lepší pochopení paleolitické historie...

Čas načtení: 2024-04-08 10:27:00

Vykopávky na Krymu? Jako pozvánka k rabování. Ruské archeology vnímají Ukrajinci jako lupiče přikrývající se vědou

Den sedmistý sedmdesátý, 3. dubna 2024 Na profilu nadšenců do archeologie se objevilo oznámení ruského výzkumného centra: „Zveme všechny zájemce k účasti na vykopávkách starověkého sídliště na břehu Azovského moře na Krymu.“ A jako...

Čas načtení: 2024-04-11 16:57:53

OBRAZEM: Archeologové našli v Pompejích zatím neznámé fresky. Patří k nejkrásnějším ve městě

Archeologové našli ve starověkých Pompejích impozantní banketní sál s černými stěnami a mytologickými motivy z trojské války. Místnost objevili nedávno při vykopávkách na archeologickém nalezišti v blízkosti sopky Vesuv a nyní byla odhalena v celé své kráse, oznámilo podle agentury APA italské ministerstvo kultury.

Čas načtení: 2024-04-12 13:05:00

Při nových vykopávkách v Pompejích byly objeveny ohromující umělecké fresky

Řím - Archeologové našli ve starověkých Pompejích impozantní banketní sál s černými stěnami a mytologickými motivy z trojské války. Místnost objevili nedávno při vykopávkách na archeologickém nalezišti...

Čas načtení: 2024-04-12 13:21:28

Nové vykopávky v Pompejích odhalily ohromující umělecké fresky

Archeologové našli ve starověkých Pompejích impozantní banketní sál s černými stěnami a mytologickými motivy z trojské války. Místnost objevili nedávno při vykopávkách na archeologickém nalezišti v blízkosti sopky Vesuv a nyní byla odhalena v celé své kráse, oznámilo ve čtvrtek podle agentury APA italské ministerstvo kultury. Agentura Reuters zprostředkovala video.

Čas načtení: 2024-04-12 13:05:00

Při nových vykopávkách v Pompejích byly objeveny ohromující umělecké fresky

Řím - Archeologové našli ve starověkých Pompejích impozantní banketní sál s černými stěnami a mytologickými motivy z trojské války. Místnost objevili nedávno při vykopávkách na archeologickém nalezišti...

Čas načtení: 2024-06-25 11:00:01

Archeologové našli loď duchů pod místem teroristických útoků z 11. září

Mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť nad Labem na okraji Hradce Králové byla objevena monumentální pravěká mohyla. „Měří zhruba 190 metrů, její maximální šířka je 15,1 metru. Vypadá to, že jde o nejdelší pohřební mohylu v Evropě,“ usmíval se Moravec. Není to ale zdaleka jediný objev, který se podařil při stavbě dálnic v České republice. Vzpomeňme třeba na rok 2021 a objev pravěkého sídliště, senzační nálezy z roku 2011 a řadu dalších. Smrtící bazén: Cokoli spadne na dno oceánu, živé už nikdy nevyplave Číst více Proč zrovna pod dvojčaty? V New Yorku šlo přesto o zajímavý unikát. Skupina stavebních dělníků byla zaneprázdněna hloubením základů budoucího Světového obchodního centra, když se z trosek vynořilo něco skutečně pozoruhodného. „Tenkrát vyřadili řadu zvířecích kostí, ležela tam i hromada bot. Najednou ale našli kostru lodi, na které bylo patrné, že tam leží opravdu dlouho. Konkrétně od 18. století,“ vzpomínal Moravec, který se nálezem zabýval a prostudoval celou řadu článků a informací. Na místo byli rychle povoláni archeologové a odborníci na vykopávky, aby minimalizovali zpoždění stavebního projektu a pomohli nález co nejlépe zachovat. Ukázalo se, že zakřivená konstrukce tvořila 10 metrů dlouhý fragment člunu, skutečná velikost byla podle všeho trojnásobná. „Okamžitě se vyrojila celá řada konspiračních teorií. Pro mnoho lidí bylo záhadou, co loď dělá pohřbená právě pod místem, které mělo tak tragický osud. Vysvětlení je ale, pro mnohé lidi bohužel, celkem jednoduché. Na druhou stranu nález lodi vypadal poněkud děsivě.“  Odborníkům pomohl parazit Při vykopávkách trupu lodi byl rozhodující čas. „Jde o to, že kal, ve kterém byl vrak uzavřen, ho zakonzervoval. Takže vyzvednutí lodi znamenalo, že začne rychle podléhat zkáze. Začal působit kyslík, mikrobi apod. Velmi reálně hrozilo, že se loď rozpadne,“ tvrdil Moravec. A co víc, vlhkost obsažená v dřevěných deskách byla nezbytná pro jejich přežití. „Pokud by se tyto molekuly vody odpařily, loď by se prostě roztrhla. Tenkrát ale měli štěstí, protože pršelo.“ Aby odborníci shromáždili co nejvíce informací o původu lodi, analyzovali vše, co bylo nalezeno na lodi nebo v jejím okolí. „To zahrnovalo zvířecí kožešiny a kůže, které ležely na dně lodi, ořechy, pecky a semena roztroušená po okolí, a dokonce i mikroskopické parazity, kteří se zavrtali hluboko do dřeva. A zde našli zásadní vodítko. Malý tvor Lyrodus pedicellatus, což je drobná škeble, která se zavrtává do dřeva, se vyskytuje pouze v teplejších vodách,“ uvedl Moravec. To naznačuje, že loď byla používána k převozu zboží po Karibiku. Virus ptačí chřipky H5N1 mutuje a přizpůsobuje se. Přenáší se i na člověka Číst více Průlom a logické vysvětlení Po několika letech usilovné práce konečně nastal průlom ve vyšetřování, když byly některé úlomky dřeva odeslány do laboratoře Tree Ring Laboratory na Kolumbijské univerzitě, pouhých 20 mil od místa, kde byla loď objevena. Specialisté dřevo pomalu sušili v chladné místnosti, než z něj získali kusy, na kterých mohli zkoumat letokruhy. Zjistili, že stromy použité k výrobě lodi byly pravděpodobně pokáceny kolem roku 1773. „Vzor se podobal tomu, jaký už odborníci znali. Díky tomu předpokládají, že loď byla postavena ve Filadelfii, což dává smysl. Bylo to totiž jedno z hlavních měst stavby lodí v Americe té doby. A logické také je, jak loď skončila pod dvojčaty. Místo bylo totiž kdysi součástí řeky Hudson,“ doplnil pro Čtidoma.cz Moravec. Loď byla podle něj zřejmě infikována některými parazity a úmyslně potopena. Fungovala tak jako materiál pro další budování New Yorku, zejména pokud jde o umělé rozšiřování Manhattanu. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Ostrov antraxu: plánem bylo otrávit krávy a vyhladovět Němce.

Čas načtení: 2024-06-27 06:00:01

Krásná válečnice byla pohřbena s 23 mnichy. Musela je předtím uspokojit?

Mnoho koster objevených při vykopávkách hradu Zorita de los Canes ve španělské provincii Guadalajara vykazuje násilná a často i smrtelná zranění, nejčastěji bodná poranění či údery „tupou silou“ na lebkách a v pánevních oblastech. Zdá se tedy, že je to následek bitvy, uvádí studie. Potud je to jasné. Záhadou však je, proč je mezi třiadvaceti muži jedna žena. Podle informací ze zmíněné studie jí bylo zřejmě kolem čtyřiceti let, měla průměrnou postavu a podle všeho uměla dobře zacházet s mečem. Proto archeologové předpokládají, že šlo o válečnici. „Vypadá to, že bránila hrad před nájezdníky a mnichům tím prokázala službu. Proto ji mohli pohřbít spolu s nimi na znamení úcty, vlastně ji tím odměnili,“ uvažoval Moravec. Válečnice drsnější než muži. Zapomeňte na Johanku z Arku, tyhle ženy jsou inspirací! Číst více Slib chudoby jim nic neříkal Hroby pocházejí z období mezi 12. a 15. stoletím, z doby složitého náboženského a politického konfliktu mezi křesťanskými a islámskými skupinami na Pyrenejském poloostrově. Na základě analýzy ostatků ženy se zdá, že zemřela v bitvě jako mniši, protože její kosti nevykazují žádné známky opětovného růstu kolem jejích zranění. Tito konkrétní váleční mniši patřili k řádu Calatrava, který byl založen ve Španělsku v roce 1158. „Jejich úkolem bylo chránit Calatrava la Vieja, město podél sporné hranice mezi křesťanskými a muslimskými územími. Ve 13. století začala místní šlechta zásobovat řád penězi a muži,“ vysvětloval Moravec. A podle výše zmíněné studie mnoho rekrutů řádu, zejména vyšších rytířů a seržantů, pocházelo z nižší šlechty. A přestože rytíři řádu Calatrava složili sliby chudoby, nadále hodovali jako šlechtici, jak potvrdila studie. Zřejmě i proto se objevily názory, že s ženou mohli mít i jiné úmysly než čistě bohulibé. Ostrov antraxu: plánem bylo otrávit krávy a vyhladovět Němce Číst více Teorie o služebné pokulhává Analýzou různých izotopů nebo verzí dusíku v kostech ze Zorita de los Canes odborníci také zjistili, že strava mnichů byla bohatá na drůbež a mořské ryby, které byly preferovány a dostupné pro iberské společenské elity. Velká konzumace ryb naznačuje, že mniši dodržovali náboženská omezení masa. Ve srovnání s muži žena jedla mnohem méně bílkovin, což potvrdila analýza izotopů. To naznačuje, že pravděpodobně pocházela z nižší společenské vrstvy než mniši. Objevila se také hypotéza, že žena byla služebnou na hradě a během bitvy se chopila zbraně, aby ho chránila, což nakonec vedlo k její smrti. „Její kosti ale nevykazovaly žádné opotřebení, které bylo typické pro podřadnou práci služebné,“ dodal Moravec. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Denisa Nesvačilová se konečně dostala ze spárů nevěrníka a má novou lásku.

Čas načtení: 2024-07-04 11:00:01

Římané obchodovali s lidmi, brali v Arábii i Indii. Archeologové objevili starověký přístav s důkazy

Berenike bylo námořní bránou Římské říše na Východ. „Bylo to naprosto zásadní místo k tomu, aby impérium získalo ohromné bohatství z východní Afriky, jižní Arábie, Indie a dalších míst. Lidé mezi sebou čile obchodovali. Paradoxně Berenike nemělo zdroj pitné vody, dopravovala se úmornou cestou přes poušť od Nilu,“ vysvětloval Moravec.  Dlouho se věřilo, že město neexistuje Archeologové už odhalili dva přístavy a desítky domů, obchodů a svatyní. Odkryli hromady dopisů, účtenek a celních průkazů. Našli další důkazy v podobě slonoviny, kadidla, textilií i potravin, jako jsou hrnce s indickým pepřem, kokosy a rýže. Nálezy ukazují, jak důležitá křižovatka mezi Východem a Západem zde byla. „Ekonomický význam byl možná vyšší než slavné hedvábné stezky. Díky obchodům v Berenike s lidmi z půlky světa držela Římská říše tak dlouho pohromadě.“ Jak vypadal opravdový život gladiátora v Římě? Russell Crowe ve filmu ukazoval nesmysly Číst více Podle odborníka dokonce jeden řecko-římský text, známý jako Periplus Maris Erythraei neboli Cesta kolem Erythraejského moře, uvádí přístav jako centrum pro námořní obchodní cesty táhnoucí se na jih až do dnešní Tanzanie a na východ přes Arábii do Indie a dále. „Poloha Berenike byla staletí neznámá. Mnozí místo dokonce považovali za výmysl, něco jako Atlantidu. Znovuobjevil ji italský průzkumník Giovanni Belzoni poté, co téměř zahynul žízní. Problém Berenike je v tom, že leží nedaleko hranic se Súdáném. Takže nejde o zrovna bezpečné místo a jen tak někdo se tam nedostane,“ uvažoval Moravec. Římané z něj udělali klenot říše Podle starověkých zdrojů město založil faraon Ptolemaios II., syn vojevůdce, který vládl Egyptu po smrti Alexandra Velikého a který pojmenoval Berenike po své matce kolem roku 275 př. n. l. Při vykopávkách byly objeveny úlomky a zuby sloní lebky a také suchý příkop ve tvaru písmene V, který zvířatům pomáhal vzpamatovat se z plavby po moři. Když už používání válečných slonů ve druhém století př. n. l. nemělo takový význam, Berenike upadalo. Ale poté, co Římané dobyli Egypt v roce 30 př. n. l., našel přístav nový účel. Z římského Egypta do Indie vyrazily flotily obrovských obchodních lodí, schopných převážet extravagantní náklady. „Berenike bylo prvním vhodným místem v říši, kde se tato obrovská zaoceánská plavidla vykládala na zpáteční cestě. Ušetřilo to hodně námahy, protože nemusela bojovat proti neúprosným severním větrům Rudého moře,“ podotkl Moravec s tím, že z města byly náklady přepravovány velbloudí karavanou do Coptosu na Nilu či po řece dopravovány do Alexandrie. Odtud pak zboží putovalo do Říma a zbytku středomořského světa. Bohatství z celého světa Když římský občan dorazil do Berenike, bylo to pro něj jako výjev z jiného světa. Najednou neměl pocit bezpečí, pohodlí ani civilizace. Ocitl se v nejodlehlejším a nejjižnějším koutě celé říše. „Přesto se z tohoto místa lidé dostali ještě dále a plavili se do Indie, tisíce mil daleko. Odměna byla obrovská nejen pro tyto odvážlivce, ale pro celý Řím. Pokud mluvíme o pupku světa, tak to bylo Berenike. Zde se našlo v podstatě všechno, po čem člověk toužil. Hromadilo se tu bohatství z celého známého světa,“ dodal pro Čtidoma.cz Moravec. Archeologové našli loď duchů pod místem teroristických útoků z 11. září Číst více Podle historika mohlo Berenike v době své největší slávy plnit pokladnu Římské říše až z jedné třetiny. Zboží totiž nebylo zdaleka jen pro elity. Do konce prvního století změnily východní koření, oblečení, myrha, a dokonce i zvířata životy obyčejných lidí. A černý pepř přepravovaný přes Indický oceán radikálně změnil chuť. Například v římské kuchařce známé jako Apicius, pravděpodobně sestavené v prvním století našeho letopočtu, je pepř vyžadován ve 349 ze 468 receptů, od svařeného vína po pečené vepřové maso. Bez Berenike by byla i jeho dostupnost mnohem složitější. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Putin může použít jaderné zbraně. USA i Čína se válkou na Ukrajině učí, jejich střet by zasáhl i nás.

Čas načtení: 2024-08-12 15:05:23

Šepot run [Christina Courtenay / Red]

Když se návrhářka šperků Sara Mattssonová řízne na archeologických vykopávkách o čepel vikinského nože, zčistajasna se ocitne v devátém století. S tím se ovšem smíří velice rychle, protože cestování časem pro ni není žádná novinka.

Čas načtení: 2024-08-19 23:20:00

23:20 Agatha a Ištařina kletba

Naleziště obchází smrt. Agatha Christie vyšetřuje sérii vražd na iráckých vykopávkách. Lyndsey Marshalová jako královna detektivek v britském kriminálním snímku (2019). Dále hrají: J. Hauer-King, B. Waughová, J. Deam, R. Fleck-Byrne, C. Clarkeová, S. Townsend a další. Režie Sam Yates[online]

Čas načtení: 2024-10-04 16:43:53

Ve které zemi je tradiční žvýkat listy rostliny koky?

Při archeologických vykopávkách v severozápadním Peru byly objeveny důkazy o žvýkání listů koky a použití kamenných nástrojů obsahujících vápník. Tyto kameny byly pečeny v ohni, aby vznikl vápenec, který při žvýkání uvolňoval aktivní složky koky, a tím zvyšoval její účinnost. Listy keře koky obsahují různé alkaloidy, z nichž nejznámější je dnes kokain, který se získává […]

Čas načtení: 2024-10-15 12:59:01

Dýně: Účinný přírodní lék na tyto neduhy

Nejstarší stopy dýně pocházejí z PeruPři vykopávkách starých obydlí, datovaných do období před 3000 lety, byla v Peru objevena zkamenělá dýně, která sloužila jako nádoba na uchovávání vody. Ve starověkém Římě dokonce legionáři používali tykve jako nástroje připomínající housle. I když historie neříká, zda byla dýně v dávných dobách jedlá nebo jedovatá, víme, že ve […]

Čas načtení: 2024-11-25 07:30:44

Možná objevili doklady o nejstarší abecedě

Při vykopávkách ve starověkém městě Umm el-Marra (dnešní Sýrie, nedaleko Aleppa) byly objeveny hliněné předměty velké zhruba jako prsty. Vyryté symboly mohou být součástí nejstarší známé abecedy. Praví tisková zpráva Johns Hopkins University. A dále podle příslušného oznámení. Písmo, které je datováno do doby kolem roku 2400 př. n. l., předchází ostatní známá abecední písma …

Čas načtení: 2024-12-30 18:22:23

Na Prostějovsku vykopali hrob langobardského bojovníka, pohřben byl i s mečem

Hrob bojovníka z germánského kmene Langobardů objevili archeologové při vykopávkách v Držovicích na Prostějovsku. Podle odborníků jde o nález desetiletí. U ostatků ze zhruba šestého století našeho letopočtu se totiž našla i poměrně bohatá výzbroj, a to včetně zachovalého meče. Z kostí lze dokonce zčásti vyčíst i drsný příběh tohoto válečníka.

Čas načtení: 2025-01-16 17:44:54

Tajemné rituály starověku: Obskurní zákazy i sex

„Nepovolaným vstup zakázán.“ Nebo „Zákaz parkování, skládka zakázána, zákaz kouření“. Podobné cedule jsme zvyklí potkávat každý den. Ale co takhle cedule říkající: „Vaření hlav zakázáno!“? Právě takovou, ovšem vytesanou do kamene, objeví roku 2019 se svým týmem profesor z UAB (Alabamské univerzity v Birminghamu) Joan Oller Guzmán při vykopávkách v egyptském přístavu Bereníké. Jde o

Čas načtení: 2025-03-14 03:18:00

Exploze vitamínů. Na vykopávkách v Mikulčicích bude sběr medvědího česneku

Medvědí česnek je lákadlem nedělní akce v areálu Slovanského hradiště v Mikulčicích. Návštěvníci akce s Medvědem za česnekem si mohou čerstvé listy nasbírat a dočkají se i přehlídky výrobků. Událost se na vykopávkách, jak se místu lidově říká, koná v neděli 16. března od dvou hodin odpoledne.

Čas načtení: 2025-07-23 08:00:00

Archeologové našli v Anglii obří boty z dob Římské říše

Při vykopávkách v římské pevnosti Magna poblíž Hadriánova valu v Northumberlandu na severovýchodě Anglie našli archeologové obří boty vyrobené z kůže. Objev je to zajímavý rovnou z několika důvodů.

Čas načtení: 2025-09-28 06:00:00

Všechno je jinak. Nález lidské lebky mění historii, říkají paleontologové

Přelomový objev učinili paleontologové v Číně. Při vykopávkách narazili na lidskou lebku druhu sapiens starou milion let. Tím získali důkaz, že moderní člověk se po planetě procházel o půl milionu let dříve, než se doposud myslelo.

Čas načtení: 2025-11-24 06:11:00

Pět tisíc let starý ječmen z východního Turecka odhaluje počátky tamního zemědělství

Na východě Turecka v provincii Van odkryl archeologický tým z univerzity Van Yüzüncü Yıl vedený profesorem Hanifim Biberem mimořádně významný nález, který osvětluje počátky zemědělství v regionu. Při vykopávkách na lokalitě İremir Höyük v okrese Gürpınar objevili archeologové karbonizovaná zrna ječmene, jejichž stáří se odhaduje na pět tisíc let – tedy na období rané doby bronzové. Video zprostředkovala tento měsíc agentura Reuters.