EUR 24,750 
|| 
JPY 15,035 || 
USD 21,695 || Debata o užívání autorskými právy chráněných materiálů k trénování AI sílí.
Čas načtení: 2024-03-06 09:43:57
Agonisté GLP-1 pro léčbu obezity - nový recept na úspěch?
Vzhledem ke stále rostoucí globální nadváze mění agonisté glukagonu podobného peptidu 1 (GLP-1) způsob léčby. Ve studiích dosahují léky s agonisty GLP-1 v závislosti na placebu úbytku hmotnosti 12 až 18 % - což překonává jakoukoli předchozí farmakologickou léčbu a vyvolává obrovskou pozornost a využití. V letech 2021-2023 se cena akcií 2 výrobců, společností Novo Nordisk a Eli Lilly, více než ztrojnásobila a jejich celková hodnota nyní přesahuje 1 bilion dolarů.Přesto panují v klinické praxi i na veřejnosti nejasnosti ohledně reálných nákladů, snášenlivosti a dostupnosti. Polovina dospělých v USA má zájem o užívání léku na hubnutí na předpis a 93 milionů splňuje kritéria pro zařazení GLP-1. Ceníkové ceny v USA jsou 12 000 až 16 000 USD ročně; i při maximálních vyjednaných slevách náklady pravděpodobně přesáhnou 6500 USD ročně. Pokud by všichni způsobilí dospělí v USA dostávali agonisty GLP-1 se slevou, roční náklady by činily 600 miliard dolarů - což se rovná všem ostatním výdajům na léky na předpis v USA dohromady. Existuje naděje, že konkurence sníží ceny, ale každý GLP-1 agonista je chráněn přibližně 20 patenty, mnohé z nich až do roku 2040 nebo i déle. I kdyby se současné ceny snížily, zkušenosti s jinými hlavními třídami léků naznačují, že budou zavedeny novější přípravky v této třídě, které budou mít další přínosy, ale budou mít nadále vysoké ceny a agresivní marketing, takže je nepravděpodobné, že se celkové náklady brzy významně sníží.Ve studiích, které prokázaly účinnost látek agonistů GLP-1, se úbytek hmotnosti zastaví do 12 až 18 měsíců. A pokud je lék vysazen, pacienti obvykle do jednoho roku znovu ztracenou hmotnost získají, což vede k doporučenému chronickému užívání. Pro plátce to vytváří nákladově nevýhodný scénář. K úbytku hmotnosti dochází na počátku, ale pak se zastaví a k udržení počátečního přínosu je třeba léta pokračovat v léčbě. To vysvětluje, proč i při zohlednění zdravotních přínosů a zvýhodněných cen nejsou tyto přípravky nákladově efektivní, s přírůstkovými náklady 237 000 až 483 000 USD na rok života s ohledem na kvalitu. V důsledku toho i při zohlednění zdravotních přínosů agonisté GLP-1 podstatně zvyšují náklady. V jedné analýze se celkové roční náklady na zdravotní péči u pacientů adherujících k léčbě zdvojnásobily, a to z přibližně 13 000 USD na osobu před zahájením léčby na 26 000 USD po jejím ukončení.Reálná dlouhodobá snášenlivost je rovněž nízká. V jedné rozsáhlé analýze bylo po jednom roce adherentních pouze 27 % pacientů, kterým byli předepsáni agonisté GLP-1. Protože se ztracená hmotnost po vysazení léku běžně znovu navrací, vzniká tím pro plátce další zapeklitý problém: velká počáteční investice do léčby může být neopodstatněná, pokud většina pacientů nakonec přestane lék užívat a jednoduše znovu přibere. Přístup k přípravkům GLP-1 je navíc stále nerovný podle rasy a etnické příslušnosti, příjmu a plátce.Tyto problémy s vysokou cenou, nízkou nákladovou efektivitou a špatnou dlouhodobou adherencí jsou pro plátce, lékaře i pacienty velmi závažné. Rozsáhlé snahy směřují k nalezení alternativ,7 jako je příděl agonistů GLP-1 (nebo jejich nehrazení). Některé programy kombinují starší, levnější léky na hubnutí (jako je fentermin/topiramát nebo bupropion/naltrexon, které dosahují placebem upraveného úbytku hmotnosti 4-5 %) s dietním koučinkem, vzhledem k základní roli výživy. Takové programy snižují náklady, ale mohou přinést nedostatečné výsledky. Starší léky mají malý vliv na hmotnost a samotný koučink často vede jen k mírným změnám ve stravování, zejména pokud jsou přítomny strukturální překážky, jako jsou nedostatečné finance, omezená doprava nebo jiné sociální potřeby.Pacienti, lékaři a plátci stojí před dilematem: zpočátku účinný, ale nákladný a obtížně udržitelný program chronického užívání agonistů GLP-1 vs. méně nákladná, ale méně účinná strategie starších léků a behaviorálního koučinku. Kombinace léčby agonisty GLP-1 s životním stylem může přinést větší výhody než kterákoli z nich samostatně,8 kombinovaný přístup však nemění ani dlouhodobé problémy spojené s náklady na GLP-1 nebo adherencí, ani strukturální nerovnosti přístupů poradenství v oblasti životního stylu. A zatímco příděly agonistů GLP-1 snižují náklady, mnoha pacientům upírají podstatný krátkodobý úbytek hmotnosti, kterého lze s těmito přípravky dosáhnout.Tváří v tvář tomuto dilematu lze zvážit alternativní řešení: nové paradigma počáteční, postupné léčby agonisty GLP-1 podporované dlouhodobým programováním životního stylu, které řeší strukturální překážky. Vzhledem ke kritické roli výživy to znamená nejen poskytovat rady, ale také zdravé potraviny: přístup Food Is Medicine (FIM) využívající medicínsky vhodné potraviny nebo jídla. Takový program by měl zahrnovat účinné poradenství a sledování v oblasti výživy, vaření, cvičení a spánku s využitím telezdraví, aplikací, vzájemné podpory, umělé inteligence a gamifikace. V tomto navrhovaném paradigmatu by všichni způsobilí pacienti dostávali agonisty GLP-1 a program FIM. Po 12 až 18 měsících by došlo k plánovanému ukončení podávání agonistů GLP-1 a pokračování programu FIM pro udržení hmotnosti.Dlouhodobé studie, jako je Program prevence diabetu, PREDIMED a CORDIOPREV, prokazují klinickou účinnost správné výživy. Kontrolované studie dále potvrzují klinický přínos strukturovaného výživového poradenství.9 Přesto může být udržení zdravých návyků obtížné, zejména pro marginalizované skupiny obyvatelstva, které se potýkají se strukturálními překážkami. Klíčovou inovací a poznatkem je proto řešení strukturálních překážek dlouhodobého udržování hmotnosti pomocí klinicky předepsaných, lékařsky vhodných potravin. Tím se zlepšuje dodržování pravidel pacienty a rovnost v oblasti zdraví a snižují se překážky týkající se nákladů, přístupu, znalostí a (v případě dodávky domů) času a dopravy. Kvaziexperimentální studie a některé, i když ne všechny, randomizované studie potvrzují přínosy FIM na kvalitu stravy, potravinovou bezpečnost, kardiometabolická rizika, sebeřízení nemocí a vlastní fyzické a duševní zdraví.10 Některé programy FIM se spojují s mírným snížením indexu tělesné hmotnosti o 0,4 až 0,6.10 Tyto programy se obecně nezaměřovaly na hubnutí nebo cvičení: program FIM integrující tyto prvky a navržený výslovně pro udržení hmotnosti by mohl být poměrně účinný.Kombinovaný program s agonisty GLP-1 a FIM by měl být individualizovaný (obrázek). U některých pacientů může být počáteční úbytek hmotnosti dlouhodobě udržován pomocí FIM a s ním spojené podpory životního stylu. U jiných může program pouze zpomalit opětovné nabývání hmotnosti a vyžadovat epizodické "posilovací období" s agonistou GLP-1. Pro ostatní bude nepochybně trvalý úbytek hmotnosti i nadále výzvou - v ideálním případě se bude jednat o zmenšující se podskupinu s tím, jak budou přibývat zkušenosti s kombinací agonistů GLP-1 a FIM.Současné důkazy ze studií výživy, behaviorálního poradenství a FIM spolu s rostoucími náklady na agonisty GLP-1 ospravedlňují investice do testování tohoto navrhovaného programu. Potravinové programy FIM obvykle stojí 50 až 150 dolarů měsíčně a programy stravování 250 až 350 dolarů měsíčně; optimální kombinace potravin a/nebo stravování by vyžadovala objasnění. Dokonce i s telezdravotnickou nebo digitální behaviorální podporou by čisté úspory, snášenlivost a účinnost stupňovitého programu GLP-1 agonista/FIM mohly být mnohem vyšší než samotné užívání GLP-1 agonisty, což by přineslo nákladovou efektivitu - nebo dokonce úsporu nákladů. Pokud by například tato léčba udržovala úbytek hmotnosti u 500 pacientů, kteří přestali užívat agonisty GLP-1, úspory na lécích by přesáhly 4 miliony dolarů ročně. Tento program by také mohl podpořit zdravotní rovnost v léčbě obezity tím, že by řešil finanční, vzdělávací a přístupové bariéry v oblasti výživy.Mohla by být s rozvojem programů agonistů GLP-1/FIM účinná, nákladově efektivní a spravedlivá léčba obezity na dosah? Nebo je naděje příliš velká a výzva příliš velká? Na tyto otázky lze odpovědět pouze prostřednictvím důkladného testování postupných přístupů využívajících agonisty GLP-1/FIM. V době, kdy klinický i veřejný pohled na agonisty GLP-1 osciluje mezi pozitivní a negativní hyperbolou, ale se skutečnými výzvami v oblasti nákladů, dlouhodobé snášenlivosti a spravedlivého přístupu - a kdy FIM vykazuje první příslib zlepšení rozdílů souvisejících s výživou - je čas spojit a otestovat tyto pokroky v novém paradigmatu, které by mohlo začít omezovat zdravotní, spravedlivou a nákladovou zátěž obezity. Zdroj: JAMA
\nČas načtení: 2024-09-27 08:48:02
Mateřské centrum nad náměstím nevznikne, Světlá odmítla koupit penzion
Dům, jenž je v soukromých rukou a sloužil ve středu Světlé nad Sázavou jako penzion Amenity, se v centrum pro děti měnit nebude. Vedení města po prohlídce nemovitosti odmítlo jeho koupi a přestavbu. Podle starosty Františka Aubrechta (KDU-ČSL) by byla příliš nákladná, do objektu by to byl příliš silný zásah.
\nČas načtení: 2020-03-23 06:16:30
Miroslav Pavel: Literární noviny bez investora nepřežijí
Vydavatel Miroslav Pavel hledá investora nebo partnera pro Literární noviny. V opačném případě nevylučuje jejich zastavení, říká v rozhovoru. Vaše společnost Litmedia převzala vydávání Literárních novin v roce 2009, tedy v době, kdy se i v českých médiích začaly odrážet dopady globální ekonomické recese. Jak vývoj Literárních novin za jedenáct let hodnotíte? Začínali jsme jako týdeník, což se ukázalo jako obtížně financovatelné, především kvůli vysokým nákladům na tisk a redakci. Roční ztráty jsme měli v rozmezí 8-9 mil. Kč. Přešli jsme proto na měsíčník, a to bylo dobré rozhodnutí, protože ztráty se začaly snižovat. Ze dvou důvodů: snížili jsme tiskové a personální náklady a začali jsme dělat speciální přílohy, které se do Literárních novin vkládají. Výsledky za loňský rok ještě nejsou uzavřené, ale vypadá to, že ztráta by mohla být v rozmezí 400-500 tisíc Kč, což je prakticky vyrovnané hospodaření. To je řádově jinde než dřívější ztráty. Je to teď prakticky otázka dalšího zvýšení výnosů. V čem pomohly speciální přílohy? Pomohly finančně, protože jsme se na jejich vydávání spojili s partnery, kteří je financovali. Jsou to tematické, ne komerční přílohy. Myslím, že jsme tehdy objevili určitou mezeru na trhu. Troufám si říct, že nikdo se tak rozsáhle konkrétním kulturním tématům nevěnoval. Vedle toho ale pravidelně vydáváte několik svých redakčních příloh. Kolik je to tedy dohromady s přílohami tematickými? Pravidelně vydáváme knižní přílohu Biblio, která se věnuje knižnímu trhu. Pak jsou to přílohy Interview, kde přinášíme přeložené rozhovory ze zahraničního tisku, a také Harmonie života. Věnuje se alternativní medicíně, životnímu stylu a v malé míře obsahuje i komerční inzerci. Všechny ostatní přílohy vznikají ad hoc, udělali jsme jich minimálně sto. Poptávka po nich je poměrně velká – jsou zaměřené na profily národních literatur, věnovali jsme se např. rakouské, švýcarské, německé nebo čínské literatuře. Ale nejde jen o literaturu, ale také o další kulturní témata. O historii. Je to velmi pracovně náročné, taková příloha se připravuje i půl roku. Je potřeba vymyslet téma, najít partnera a autory a pochopitelně na ni sehnat finance. Partnery jsou většinou nadace nebo ambasády. Například u současné německé literatury to byl Česko-německý fond vzájemné spolupráce a Goethe-Institut, švýcarskou přílohu jsme připravili za podpory nadace Pro Helvetia, která propaguje Švýcarsko v zahraničí. V přípravě máme teď nejméně tři tematické přílohy tohoto typu. Většina tištěných médií bojuje především v posledních letech s klesajícími prodeji. Jak se v případě Literárních novin vyvíjel prodaný náklad? Literární noviny tiskneme stále v nákladu deset tisíc kusů, z ekonomického pohledu je to málo. Bezproblémové financování z prodeje novin by vyžadovalo, abychom prodávali minimálně 12 tisíc výtisků. K dosažení takového cíle nám ale chybí vydavatelské struktury. To znamená, že pro financování Literárních novin jsou dnes důležitější partneři, se kterými se spojujete na přílohách, o kterých jste mluvil, spíš než příjmy, které získáte od předplatitelů? Ano, podíl příjmů od partnerů je vyšší než od předplatitelů a z volného prodeje. Loňské zlepšené výsledky souvisejí také s tím, že jsme těchto příloh vyrobili víc. Hrají nějakou roli ve financování Literárních novin jejich webové stránky? Menší příjmy z webu máme, ale zatím nepokryjí ani personální náklady na web. Uvažovali jsme o tom, že bychom část webu zpoplatnili, ale nejsem si jist, že by to fungovalo. Ještě jsme to nerozhodli. Je to obecně složité, názorových webů je hodně. Web ale určitě svůj význam má. Ještě v předloňském roce jste vkládali knižní přílohu Biblio do regionálních mutací Deníku skupiny Vltava Labe Media. Mělo to odezvu? Experimentovali jsme s tím, jak zvýšit zásah. Zadavatelé, kteří inzerují v příloze Biblio, požadují, aby se příloha dostala k většímu počtu lidí. Zkoušeli jsme ji proto vkládat do Deníku (vychází v nákladu 110 tisíc kusů, pozn. red.). Inzerenti ale zase argumentovali tím, že čtenáři Deníku nejsou ti, kteří si často kupují knihy. Nevím, díval jsem se do dat Media projektu, který analyzuje sociodemografické profily čtenářů, a nemyslím si to. Poté jsme vkládali Biblio do Lidových novin. Nakladatelům se to líbilo, ale na inzerci to mělo velmi malý vliv. Nerozumím tomu, protože Lidovky jsou velmi kvalitním deníkem. Vklad je pro nás nákladná záležitost a ekonomicky nám to nevycházelo, tak jsme to ukončili. Můj dojem je, že to souvisí s celkovou situací na knižním trhu. Dochází k masivní koncentraci nakladatelů i knihkupců. Zejména ti menší pak začínají bojovat o přežití. Veškeré ztráty z vydávání pokrýváte sám? Podle informací ve výroční zprávě byla kumulovaná ztráta v roce 2017 asi 60 mil. Kč. Je to tak, jsou to všechno moje „bývalé“ peníze, které jsem vydělal jako spolumajitel Economie. Ministerstvo kultury nedávno zveřejnilo seznam kulturních periodik, kterým pro letošní rok udělí státní podporu. Literární noviny si pro letošek nepožádaly. Podporu pro rok 2019 ale nezískaly proto, že podle odůvodnění komise „časopis nevykazuje ztrátu, dotace ze státního rozpočtu mohou být uvolněny pouze pro ztrátové projekty“. Jak si to vysvětlujete? Co k tomu říct? Ztrátu jsme v okamžiku podání žádosti měli, i když se trvale zmenšovala. Argument, že jsme na tom dobře, je proto legrační. Nebo argument, že málo píšeme o literatuře. Biblio podle tvrzení úředníků nejsou Literární noviny. To je ale nesmysl, Biblio je pravidelnou součástí Literárních novin. Na jednání komise jsem předloni byl a měl jsem z něho velmi rozpačitý dojem. Polovina naslouchala, z druhé poloviny čišela téměř nenávist. Poslední ministr, který nám něco dal i přes negativní stanovisko příslušné komise, byl ministr Herman. To je možná trochu paradoxní, protože s církvemi jsme nezacházeli kolem restitucí zrovna v rukavičkách. Nedávno jsme se náhodou potkali a srdečně jsme se tomu společně zasmáli. Příjmy na základě spolupráce s kraji nebo s jinými veřejnými institucemi ale čerpáte… Nejedná se přímo o dotace. Nabízíme konkrétní projekty příloh, které pak oslovená instituce zaplatí ze svého rozpočtu. Když se projekt nelíbí, nic nedostaneme. Je to cenný příspěvek, ale celé náklady pokrýt samozřejmě nemůže. Jaké roční náklady jsou zapotřebí k tomu, aby vydávání Literárních novin nebylo ztrátové? Ročně by bylo potřeba zhruba 12 milionů Kč, abychom byli schopni financovat i určitý rozvoj. Jde především o personální náklady, náklady na tisk, marketink, distribuci a nájem. A z klasické komerční inzerce nemáte žádné příjmy? Docela funguje inzerce v příloze Harmonie života. Kromě alternativní medicíny jde také o galerie a aukční síně. Klasická imidžová inzerce „Kupte si auto!“ u nás není. Proč? Kvůli tomu, že Literární noviny vychází v malém nákladu? Malý náklad v kombinaci údajně s tím, že nemáme cílovou skupinu, kterou by inzerenti chtěli oslovit. Jednou za dva roky si děláme vlastní čtenářskou anketu a vyplývá z ní, že máme atraktivní čtenáře. Lidi středního věku, vzdělanější, kteří mají velmi slušné pozice na úrovni středního a vyššího managementu, většinou mají vyšší než průměrné příjmy. Takže by je inzerce tohoto typu mohla oslovit. Myslím, že agentury i klienti jdou cestou nejmenšího odporu a nehledají neběžný typ médií. Nevadí inzerentům to, že jste se rozhodli spolupracovat s čínskými novinami na spolupráci několika příloh a textů o Číně? Předloni nás oslovily velké čínské noviny Kuang-ming ž-pao, které se zaměřují na kulturu a vědu, jestli bychom nechtěli spolupracovat. Výsledkem bylo, že jsme loni udělali několik tematických příloh o současné čínské literatuře, výtvarném umění o čínském vývoji za posledních čtyřicet let, ale třeba také o čínském čaji. Čína se za uplynulých čtyřicet let stala supervelmocí, do velké míry odstranila chudobu a myslím si, že bychom se měli zabývat tím, proč se tak stalo a jak toho dosáhla. Bohužel, česká politická scéna je rozdělená na lidi typu profesorky Lomové, nebo senátora Fischera, kteří Čínu zásadně odmítají, a na druhé straně na lidi kolem prezidenta Zemana, kteří Čínu respektují, ale nedokážou širší veřejnosti svůj postoj důvěryhodně vysvětlit. A to také není optimální. Chybí tady věcný pohled na Čínu, o který jsme se pokusili. Zle jsme to ale pocítili. Vedlo to i k tomu, že někteří klienti s námi kvůli tomu nechtěli spolupracovat. Jakýkoli výpadek je pro nás nepříjemný. Když pročítám například německé politologické publikace, které se Číně věnují, tak vidím, že to nejsou žádní obdivovatelé Číny, ale respektují, že je velká a úspěšná. Měli bychom pochopit, proč to tak je a jak s Čínou vycházet. Ve výsledku vám ale tato spolupráce nepomohla? Ne. Nějaké peníze jsme z toho měli, ale efekt byl spíš negativní Původně bylo v plánu ve spolupráci pokračovat i letos, ale nakonec jsme se nedohodli. Jako téma jsme například navrhovali čínskou kinematografii. Je to nesmírně velké odvětví. V ateliérech v Číně natáčejí kromě místních filmů i mnozí zahraniční producenti. My jsme chtěli toto téma představit formou reportáže. Představa čínské strany byla pojata spíše ideologicky, tak jsme se nedohodli. Když se podíváte zpět na jedenáct let, co vydáváte Literární noviny, a srovnáte je s řízením vydavatelství Economia a Vltava Labe Media, které jste předtím vedl, tak co je náročnější? Vydávat specializované periodikum nebo deníkové tituly, navíc v době, kdy se trh proměňuje? To jsou nesrovnatelné věci. Náš hlavní problém je, že máme jeden malý titul, ale musíme mít strukturně stejné vybavení jako větší vydavatelé – mít někoho, kdo dělá inzerci, distribuci nebo web. Ale protože titul je tak malý, tak režijní náklady jsou příliš vysoké. Není to ani v tom, že titul je specializovaný. Economia měla řadu specializovaných titulů, ale kombinace velkých titulů, které nesou hlavní režijní zátěž, a malých, funguje. U nás fungovat nemůže. Co by vám pomohlo? Pomohla by nám spolupráce s velkým vydavatelstvím. Několikrát jsem se o to pokoušel, ale velcí vydavatelé z toho mají obavy. Proč? Nevím přesně. Když jsem o tom jednal s jedním výkonným manažerem, zeptal se mne, co by z toho měl. Literární noviny nikdy nebudou vysokonákladovým titulem, ale mohou vhodně doplnit portfolio vydavatelství. A nabízejí poměrně dost možností marketinkové komunikace, kterou my sami těžko můžeme využít. Různé konference, čtenářské soutěže, besedy. Nechci nikoho podezírat, ale je v tom možná trošku politická obava. Nejsme názorově klasický mainstream a naše články a rozhovory se snaží obrážet celé spektrum názorů. A to se dnes zrovna nenosí. Zkoušel jsem všechny velké vydavatele, ale nedospěli jsme k dohodě. Pro mě osobně bylo těch jedenáct let trochu zábavou, vrátil jsem se k psaní a k překládání. Už to ale takto nebude udržitelné, pokud se nepodaří najít někoho, kdo by převzal moji roli investora i vydavatele, nebo pokud se nepodaří včlenit Literární noviny do většího vydavatelství. Myslíte, že jste vnímáni jako levicové médium? Nemyslím si, že jsme levicoví, to se traduje z dob Jakuba Patočky (bývalý šéfredaktor Literárních novin, pozn. red.). Pokud jsme levicoví, tak levicoví konzervativci. Spíš se na řadě věcí domluvím s Václavem Klausem než s lidmi kolem sociální demokracie. Pokud by se nějaký investor nebo partner objevil, jste ochoten se z vydávání úplně stáhnout? V příštím roce budu mít 80 let. Jsem ještě aktivní, ale věk se už začíná hlásit. Ano, byl bych ochoten z vydávání vystoupit. Během letošního roku to musím rozhodnout, už se mi nechce do novin dávat velké peníze. Nevylučuji ani to, že Literární noviny zastavím. Ve své historii ostatně měly etapy, kdy nevycházely. Je možné, že na chvíli zmizí a až bude společenská poptávka, tak se můžou znovu objevit. Svět je stále složitější. Týká se to kultury, ekonomiky, vědy a samozřejmě politiky. Zatím nevidím na českém trhu titul, který by se programově pokoušel tuto situaci reflektovat. V tom je stále trvající šance pro Literární noviny. Bylo by řešením výrazně změnit obsah a profilaci Literárních novin? Změny obsahu zvažujeme průběžně. Každé číslo je svým způsobem originál. Velmi často přemýšlím o tom, jak noviny rozvíjet. Souvisí to i s novináři. Je málo těch, kteří jsou ochotni věnovat textům více času. Pokoušeli jsme se třeba získat české spisovatele, aby pro nás psali reportáže. Neměli o to zájem. Je to pracné. Podařilo se nám rozšířit redakční kolektiv o Přemysla Houdu z Lidových novin, který bude v tomto směru zřejmě posilou, nebojí se náročnějších témat, včetně zajímavých rozhovorů. Je u nás vůbec publikum, a tedy prostor pro takový titul? V Česku je řádově jeden milion lidí s vysokoškolským vzděláním. Odhaduji, že takových 250-300 tisíc lidí by mohlo mít zájem o sofistikovanější pohled na kulturu, svět a politiku. Za těch jedenáct let se podařilo značku Literárních novin oživit, dostat ji znovu po různých peripetiích do povědomí čtenářů. Je to určitě dobrý základ pro jejich další existenci. A znovu zdůrazňuji: Svět kolem nás bude stále komplikovanější. Najít si v něm místo jako jednotlivec i jako společenská entita – například Česká republika – bude čím dál tím složitější. Kvalitní měsíčník v tom může sehrát, jak je vidět například na trzích v západní Evropě, docela zajímavou roli. Miroslav Pavel začínal jako ekonomický novinář deníků Práce a Mladá fronta, byl vyloučen z KSČ pro nesouhlas s okupací. V letech 1988–89 byl mluvčím vlády, patřil k hlavním poradcům tehdejšího premiéra Ladislava Adamce. V prosinci 1989 byl krátce ředitelem Československé televize. Na jaře 1990 založil společnost Economia a byl jejím generálním ředitelem. Od června 2008 se stal generálním ředitelem tehdejšího vydavatelství Vltava Labe Press. Z této pozice odešel v roce 2011. Vydávání Literárních novin převzal od června 2009. Autorka je šéfredaktorkou zpravodajského webu MediaGuru, který se zaměřuje na reklamu, média a marketing. Rozhovor původně vyšel na tomto webu. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2025-05-27 15:03:00
Rozhledna na Velkém Kosíři vydržela jen 12 let, kvůli hnilobě půjde k zemi
Rozhledna na Velkém Kosíři na Prostějovsku, která je už od vybudování ve špatném stavu a kvůli závažnému poškození vyhlídkové plošiny je přes dva roky nepřístupná, půjde k zemi. Představitelé obcí Mikroregionu Kosířsko se shodli, že oprava by byla příliš nákladná a s nejistým výsledkem.
\nČas načtení: 2024-05-31 11:12:36
Evropskou část světového turné Metallica M72 World Tour budou vozit nákladná vozy IVECO
IVECO je připraveno připojit se k Metallice na evropské části světového turné M72 World Tour v rámci partnerství, které bylo oznámeno loni v listopadu v Barceloně při představení kompletně inovované modelové řady IVECO na trh. Společnosti IVECO a Metallica se společně zasazují o snižování emisí CO2 a podporují komunity, v nichž se koncerty konají, prostřednictvím […]
Čas načtení: 2010-07-29 15:00:00
Milé dámy, jak jste si jistě všimly, první polovina léta je již úspěšně za námi a nevím jak vy, ale já si konec léta spojuji s tou vůbec nejkrásnější činností, kterou jsou právě nákupy ve výprodeji. Není třeba si hrát na pokrytce, móda je poměrně nákladná záležitost, a pokud chcete hrát a neprohrát, ...
Čas načtení: 2015-05-04 00:00:00
Líbí se vám domy s plochou střechou?
Můžete si všimnout, že většina nově postavených domů má plochou střechu. Tyto střechy jsou oblíbené nejen díky tomu, že dobře vypadají. K jejich použití vede stavitele mnoho výhod. Které to jsou? Jaké jsou výhody ploché střechy? Stavba domu je vždy velice nákladná záležitost a proto se majitelé sn ...
Čas načtení: 2023-04-11 08:54:00
Sedmadvacetipalcový displej s mini-LED a ProMotion musí počkat
Apple se rozhodla prozatím nevydat plánovaný 27palcový monitor s mini-LED podsvícením a technologií ProMotion. Tuto zprávu zveřejnil tvůrce webu Display Supply Chain Consultants, Ross Young, na svém profilu na Twitteru pro své předplatitele. Apple měl nový monitor uvést na trh již v roce 2022, nicméně nebyl nikdy oficiálně představen. Panely od výrobců však byly již dodány. Ross Young se domnívá, že nový monitor Apple zrušil z několika důvodů. Patří mezi ně možná neuspokojivé výsledky, nákladná výroba nebo nejistota ohledně trhu
Čas načtení: 2024-01-18 14:11:43
Jste tým halušky se zelím a slaninou nebo s bryndzou? Pro mě, jakožto poloviční Slovenku, jsou srdcovou obě varianty a já vám teď ukážu, jak si takové jemné skvělé bramborové halušky se zelím a slaninou připravíte. Jak správně házet halušky se můžete podívat v tomto mém videu zde. Samotná příprava halušek není nijak nákladná ani složitá. Jen je potřeba si ohlídat pár věcí. The post Halušky se zelím a slaninou appeared first on Blog Kuchti.me - s chutí a humorem.
Čas načtení: 2014-01-05 06:45:00
Ako a kedy zohnať lacné letenky?
Cestovanie sa všeobecne stalo jedným z najpopulárnejších koníčkov a nie je sa čomu diviť, koho by poznávanie nových kultúr, nedotknutá príroda a samozrejme more nebavilo. Avšak táto záľuba môže byť tiež pomerne nákladná, obzvlášť, ak preferujete pohodlie a rýchlosť lietadiel pred osobnými automobilm ...
Čas načtení: 2014-07-06 12:00:00
Pojem mykóza si většina lidí spojuje s plísní nebo houbou, která parazituje na organismu. I když se nejedná o žádnou závažnou a zdraví ohrožující nemoc, přesto dokáže být mykóza velmi nepříjemná, na psychice jedinci nepřidá a její léčba je obvykle svízelná a zdlouhavá, často také nákladná. Než se te ...
Čas načtení: 2016-06-15 12:00:00
4 tipy na nejlevnější nízkonákladové letenky
A opět je tu akční nabídka nízkonákladových letenek, které jsou čím dál populárnější a celý svět po nich doslova prahne. Zatímco ještě před deseti lety byla letecká doprava neuvěřitelně nákladná a většina lidí jezdila na dovolenou osobním automobilem, dnes si letecký zájezd může dovolit opravdu každ ...
Čas načtení: 2013-01-24 15:00:00
Jak a kdy sehnat levné letenky?
Cestování se obecně stalo jedním z nejpopulárnějších koníčků a není se čemu divit, koho by poznávání nových kultur, nedotčená příroda a samozřejmě moře nebavilo. Ovšem tato záliba může být také poměrně nákladná, obzvláště, pokud preferujete pohodlí a rychlost letadel před osobními automobily či auto ...
Čas načtení: 2021-01-25 14:01:04
Inženýrky dětských osudů z OSPOD škodí dětem i matce
Mezi lidem obecným je hojně rozšířená pověra, že nejdůležitější osobou ve výchově dítěte je matka, jejíž lásku nic nenahradí. Je to ale pouze pověra, kterou vyvracejí úvahy a postupy některých inženýrek dětských osudů z oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). Vyvedly mě z mylné víry v platnost pověry, když jsem se zapletl do jejich sporu s matkou samoživitelkou tří kouzelných dětí ve věku 5-9-14 let. V rámci činnosti ve specializované zájmové organizaci občanů jsem občas pomohl žadatelům o podmínečné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Zatím mám štěstí, že nikdo z našich chráněnců se nevrátil k trestné činnosti. Mou poslední „obětí“ je Romka Bibiana, odsouzená za bagatelní trestnou činnost, jejíž cestu k resocializaci dláždí neuvěřitelné „roztomilosti“ ze strany inženýrek dětských osudů z OSPOD. Dosahují takových rozměrů, že občas uvažuji, zda jsem jí neublížil, když jsem jí pomohl k opuštění vlídného prostředí malé ženské věznice. Tam byla pro svou milou povahu hvězdou, oblíbenou jak kolegyněmi, tak personálem a její život plynul poklidně v kolejích vymezených vězeňským řádem. K jejím nejlepším vlastnostem panovalo zachování dobrého vztahu s dětmi. Každý, kdo se vrací z vězení na svobodu, má s vybudováním nového života spoustu starostí. Není v zájmu společnosti, aby se mu do cestu vršily nadbytečné potíže. Bibianě je přidává OSPOD s neuvěřitelnou umanutostí. V době jejího odchodu za mříže OSPOD navrhl soudu svěření jejích dětí, dnešní „prvňačky“ Karolínky a čtrnáctiletého Romana, do pěstounské péče údajně pečlivě prověřené babičky Marie. U ní děti setrvaly déle než čtyři roky a zejména na Romanovi se její péče nehezky podepsala. Výběru pěstounky ve skutečnosti asi nikdo velkou péči nevěnoval, protože si za úroveň své péče nakonec vysloužila odsouzení ke krátkému nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Když už zanedbávání dětí trvalo hodně dlouho, OSPOD podal soudu dva oddělené návrhy na odebrání dětí pěstounce a jejich umístění do ústavní péče. Soud samozřejmě vyhověl již počátkem listopadu 2020 vydáním předběžných opatření. V té době skutečně jiná možnost nebyla, ale OSPOD odebrání neprovedl. Probral se k životu až po 19.listopadu 2010, kdy se nečekaně pro něj vrátila k rodině matka Bibiana a začala se v rámci svých omezených možností o děti starat. Dočasně se s nimi usadila v domácnosti své mladší sestry Amálky. Tam je nyní veselo. Při návštěvě si tam připadám jako v dětské skupině a hodnotím domácnost jako malý dětský ráj. Obě sestry se o děti starají, jak nejlépe dovedou, poskytují jim láskyplnou péči. Sociální pracovnice matce opakovaně vysvětlila, že pro ni její návrat nic neznamená, neboť nemá kde s dětmi bydlet a v každém případě jí je nechá odebrat. Chovala se k ní jako k bývalé vězenkyni přezíravě. Její rozhodnutí je nepřátelské i vůči Romanovým mladším sourozencům, kteří ho milují. Karolínce už OSPOD asi neublíží, protože matka podala 10. ledna 2021 soudu návrh na dočasné svěření obou dětí a v případě dcery uspěla. Zato v případě Romana OSPOD vydal 19. ledna příkaz k jeho nástupu do diagnostického ústavu a na něm trvá. Svůj velmi opožděný, zato o to tvrdší postup odůvodňuje převážně kritikou jeho chování v době jeho života u pěstounky a tváří se, že jeho matka se neosvědčila, když za dva měsíce nestihla napravit následky víceleté zanedbané pěstounské péče. Také poukazuje na to, že matka nemá vlastní byt: i to je argument pro odebrání dětí. V době, kdy chlapec tráví většinu času doma pod dohledem matky, považují inženýrky dětských osudů za naléhavou potřebu chránit jej před možným úrazem při rvačce ve škole, která je zavřená. Také si stěžují, že Roman nezvládá nároky distanční výuky. Mají pravdu: ale jak je může zvládat, když žije v přeplněném bytě rodiny, která nemá na zaplacení internetu a dospělí v jeho dosahu mají v nejlepším případě ukončené základní vzdělání. Není ale všem dnům konec. Bibiana napadla soudní rozhodnutí o umístění Romana do diagnostického ústavu včas podaným odvoláním. Soud 1. stupně je postoupil odvolacímu soudu 19. ledna, tedy týden před Romanovým nástupem do diagnostického ústavu. Nelze vyloučit, že odvolací soud matce vyhoví a její syn se vrátí domů. V tom případě by dvakrát v krátkém čase po sobě prodělal změnu prostředí a také by se dvakrát rozechvěla srdce jeho mladších sourozenců. Profesionální psycholog by asi souhlasil s tím, že opakované změny prostředí dítěti nic dobrého nepřinesou. Na to ale inženýrky dětských osudů nemyslí: děti přece nejsou o nic citlivější než kusy starého nábytku a nelze nic namítat proti jejich šoupání z místa na místo. Cesta z bláta vede přes odstěhování Bibiany s jejími dětmi do samostatného bytu. Fronta na sociální byt u městského úřadu je ale nekonečná a společnost Společnou cestou, s. r. o., poskytující azylové ubytování, nemá žádný volný byt. Jediná cesta k rychlému získání bytu a anulování argumentu OSPOD je pronájem od soukromého majitele. To je ale nákladná záležitost. Nicméně Bibiana chovala naději, že dosáhne spasení, neboť jí nejmenovaná ušlechtilá nadace slíbila dotaci ve výši 30 tisíc korun. To by jí na pronájem malého bytu víceméně stačilo. Jenže naděje padla po jednání mezi sociální pracovnicí a ředitelkou nadace. V písemném prohlášení sice OSPOD doporučil poskytnutí dotace bez specifikace částky, nicméně bezprostředně po odchodu sociální pracovnice ředitelka nadace oznámila snížení částky na 20 tisíc korun. Odůvodnila to tím, že na základě informací sociální pracovnice se jí případ přestal líbit. Dvacet tisíc je v tomto případě tolik co zrušení slibu, protože s touto částkou se byt pronajmout nedá a Bibiana nemá žádný zdroj na vyrovnání chybějící částky. Aby toho nebylo málo, OSPOD zmařil svěření Romana do ambulantní péče Výchovného ústavu a Střediska výchovné péče Klíčov, které si vyjednala jeho matka. Postarala se o to kurátorka, která za tím účelem do ústavu zatelefonovala. Inženýrky dětských osudů tímto způsobem bezohledně zošklivily Bibianě zkrácení trestu odnětí svobody a ani já se nemohu radovat z úspěchu, kterým vyhovění našemu návrhu na její propuštění určitě je. Chce snad někdo vědět, o který OSPOD se jedná a kdo jsou zmíněné inženýrky dětských osudů? Vím, ale zatím nepovím. Stále si ještě dělám naději, že někde probleskne zdravý selský rozum, na odsun Romana do diagnostického ústavu nedojde, nějaký majitel bytu projeví důvěru k matce tří dětí a nadace jí vstupní náklady přece jen uhradí. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2020-03-23 06:16:30
Miroslav Pavel: Literární noviny bez investora nepřežijí
Vydavatel Miroslav Pavel hledá investora nebo partnera pro Literární noviny. V opačném případě nevylučuje jejich zastavení, říká v rozhovoru. Vaše společnost Litmedia převzala vydávání Literárních novin v roce 2009, tedy v době, kdy se i v českých médiích začaly odrážet dopady globální ekonomické recese. Jak vývoj Literárních novin za jedenáct let hodnotíte? Začínali jsme jako týdeník, což se ukázalo jako obtížně financovatelné, především kvůli vysokým nákladům na tisk a redakci. Roční ztráty jsme měli v rozmezí 8-9 mil. Kč. Přešli jsme proto na měsíčník, a to bylo dobré rozhodnutí, protože ztráty se začaly snižovat. Ze dvou důvodů: snížili jsme tiskové a personální náklady a začali jsme dělat speciální přílohy, které se do Literárních novin vkládají. Výsledky za loňský rok ještě nejsou uzavřené, ale vypadá to, že ztráta by mohla být v rozmezí 400-500 tisíc Kč, což je prakticky vyrovnané hospodaření. To je řádově jinde než dřívější ztráty. Je to teď prakticky otázka dalšího zvýšení výnosů. V čem pomohly speciální přílohy? Pomohly finančně, protože jsme se na jejich vydávání spojili s partnery, kteří je financovali. Jsou to tematické, ne komerční přílohy. Myslím, že jsme tehdy objevili určitou mezeru na trhu. Troufám si říct, že nikdo se tak rozsáhle konkrétním kulturním tématům nevěnoval. Vedle toho ale pravidelně vydáváte několik svých redakčních příloh. Kolik je to tedy dohromady s přílohami tematickými? Pravidelně vydáváme knižní přílohu Biblio, která se věnuje knižnímu trhu. Pak jsou to přílohy Interview, kde přinášíme přeložené rozhovory ze zahraničního tisku, a také Harmonie života. Věnuje se alternativní medicíně, životnímu stylu a v malé míře obsahuje i komerční inzerci. Všechny ostatní přílohy vznikají ad hoc, udělali jsme jich minimálně sto. Poptávka po nich je poměrně velká – jsou zaměřené na profily národních literatur, věnovali jsme se např. rakouské, švýcarské, německé nebo čínské literatuře. Ale nejde jen o literaturu, ale také o další kulturní témata. O historii. Je to velmi pracovně náročné, taková příloha se připravuje i půl roku. Je potřeba vymyslet téma, najít partnera a autory a pochopitelně na ni sehnat finance. Partnery jsou většinou nadace nebo ambasády. Například u současné německé literatury to byl Česko-německý fond vzájemné spolupráce a Goethe-Institut, švýcarskou přílohu jsme připravili za podpory nadace Pro Helvetia, která propaguje Švýcarsko v zahraničí. V přípravě máme teď nejméně tři tematické přílohy tohoto typu. Většina tištěných médií bojuje především v posledních letech s klesajícími prodeji. Jak se v případě Literárních novin vyvíjel prodaný náklad? Literární noviny tiskneme stále v nákladu deset tisíc kusů, z ekonomického pohledu je to málo. Bezproblémové financování z prodeje novin by vyžadovalo, abychom prodávali minimálně 12 tisíc výtisků. K dosažení takového cíle nám ale chybí vydavatelské struktury. To znamená, že pro financování Literárních novin jsou dnes důležitější partneři, se kterými se spojujete na přílohách, o kterých jste mluvil, spíš než příjmy, které získáte od předplatitelů? Ano, podíl příjmů od partnerů je vyšší než od předplatitelů a z volného prodeje. Loňské zlepšené výsledky souvisejí také s tím, že jsme těchto příloh vyrobili víc. Hrají nějakou roli ve financování Literárních novin jejich webové stránky? Menší příjmy z webu máme, ale zatím nepokryjí ani personální náklady na web. Uvažovali jsme o tom, že bychom část webu zpoplatnili, ale nejsem si jist, že by to fungovalo. Ještě jsme to nerozhodli. Je to obecně složité, názorových webů je hodně. Web ale určitě svůj význam má. Ještě v předloňském roce jste vkládali knižní přílohu Biblio do regionálních mutací Deníku skupiny Vltava Labe Media. Mělo to odezvu? Experimentovali jsme s tím, jak zvýšit zásah. Zadavatelé, kteří inzerují v příloze Biblio, požadují, aby se příloha dostala k většímu počtu lidí. Zkoušeli jsme ji proto vkládat do Deníku (vychází v nákladu 110 tisíc kusů, pozn. red.). Inzerenti ale zase argumentovali tím, že čtenáři Deníku nejsou ti, kteří si často kupují knihy. Nevím, díval jsem se do dat Media projektu, který analyzuje sociodemografické profily čtenářů, a nemyslím si to. Poté jsme vkládali Biblio do Lidových novin. Nakladatelům se to líbilo, ale na inzerci to mělo velmi malý vliv. Nerozumím tomu, protože Lidovky jsou velmi kvalitním deníkem. Vklad je pro nás nákladná záležitost a ekonomicky nám to nevycházelo, tak jsme to ukončili. Můj dojem je, že to souvisí s celkovou situací na knižním trhu. Dochází k masivní koncentraci nakladatelů i knihkupců. Zejména ti menší pak začínají bojovat o přežití. Veškeré ztráty z vydávání pokrýváte sám? Podle informací ve výroční zprávě byla kumulovaná ztráta v roce 2017 asi 60 mil. Kč. Je to tak, jsou to všechno moje „bývalé“ peníze, které jsem vydělal jako spolumajitel Economie. Ministerstvo kultury nedávno zveřejnilo seznam kulturních periodik, kterým pro letošní rok udělí státní podporu. Literární noviny si pro letošek nepožádaly. Podporu pro rok 2019 ale nezískaly proto, že podle odůvodnění komise „časopis nevykazuje ztrátu, dotace ze státního rozpočtu mohou být uvolněny pouze pro ztrátové projekty“. Jak si to vysvětlujete? Co k tomu říct? Ztrátu jsme v okamžiku podání žádosti měli, i když se trvale zmenšovala. Argument, že jsme na tom dobře, je proto legrační. Nebo argument, že málo píšeme o literatuře. Biblio podle tvrzení úředníků nejsou Literární noviny. To je ale nesmysl, Biblio je pravidelnou součástí Literárních novin. Na jednání komise jsem předloni byl a měl jsem z něho velmi rozpačitý dojem. Polovina naslouchala, z druhé poloviny čišela téměř nenávist. Poslední ministr, který nám něco dal i přes negativní stanovisko příslušné komise, byl ministr Herman. To je možná trochu paradoxní, protože s církvemi jsme nezacházeli kolem restitucí zrovna v rukavičkách. Nedávno jsme se náhodou potkali a srdečně jsme se tomu společně zasmáli. Příjmy na základě spolupráce s kraji nebo s jinými veřejnými institucemi ale čerpáte… Nejedná se přímo o dotace. Nabízíme konkrétní projekty příloh, které pak oslovená instituce zaplatí ze svého rozpočtu. Když se projekt nelíbí, nic nedostaneme. Je to cenný příspěvek, ale celé náklady pokrýt samozřejmě nemůže. Jaké roční náklady jsou zapotřebí k tomu, aby vydávání Literárních novin nebylo ztrátové? Ročně by bylo potřeba zhruba 12 milionů Kč, abychom byli schopni financovat i určitý rozvoj. Jde především o personální náklady, náklady na tisk, marketink, distribuci a nájem. A z klasické komerční inzerce nemáte žádné příjmy? Docela funguje inzerce v příloze Harmonie života. Kromě alternativní medicíny jde také o galerie a aukční síně. Klasická imidžová inzerce „Kupte si auto!“ u nás není. Proč? Kvůli tomu, že Literární noviny vychází v malém nákladu? Malý náklad v kombinaci údajně s tím, že nemáme cílovou skupinu, kterou by inzerenti chtěli oslovit. Jednou za dva roky si děláme vlastní čtenářskou anketu a vyplývá z ní, že máme atraktivní čtenáře. Lidi středního věku, vzdělanější, kteří mají velmi slušné pozice na úrovni středního a vyššího managementu, většinou mají vyšší než průměrné příjmy. Takže by je inzerce tohoto typu mohla oslovit. Myslím, že agentury i klienti jdou cestou nejmenšího odporu a nehledají neběžný typ médií. Nevadí inzerentům to, že jste se rozhodli spolupracovat s čínskými novinami na spolupráci několika příloh a textů o Číně? Předloni nás oslovily velké čínské noviny Kuang-ming ž-pao, které se zaměřují na kulturu a vědu, jestli bychom nechtěli spolupracovat. Výsledkem bylo, že jsme loni udělali několik tematických příloh o současné čínské literatuře, výtvarném umění o čínském vývoji za posledních čtyřicet let, ale třeba také o čínském čaji. Čína se za uplynulých čtyřicet let stala supervelmocí, do velké míry odstranila chudobu a myslím si, že bychom se měli zabývat tím, proč se tak stalo a jak toho dosáhla. Bohužel, česká politická scéna je rozdělená na lidi typu profesorky Lomové, nebo senátora Fischera, kteří Čínu zásadně odmítají, a na druhé straně na lidi kolem prezidenta Zemana, kteří Čínu respektují, ale nedokážou širší veřejnosti svůj postoj důvěryhodně vysvětlit. A to také není optimální. Chybí tady věcný pohled na Čínu, o který jsme se pokusili. Zle jsme to ale pocítili. Vedlo to i k tomu, že někteří klienti s námi kvůli tomu nechtěli spolupracovat. Jakýkoli výpadek je pro nás nepříjemný. Když pročítám například německé politologické publikace, které se Číně věnují, tak vidím, že to nejsou žádní obdivovatelé Číny, ale respektují, že je velká a úspěšná. Měli bychom pochopit, proč to tak je a jak s Čínou vycházet. Ve výsledku vám ale tato spolupráce nepomohla? Ne. Nějaké peníze jsme z toho měli, ale efekt byl spíš negativní Původně bylo v plánu ve spolupráci pokračovat i letos, ale nakonec jsme se nedohodli. Jako téma jsme například navrhovali čínskou kinematografii. Je to nesmírně velké odvětví. V ateliérech v Číně natáčejí kromě místních filmů i mnozí zahraniční producenti. My jsme chtěli toto téma představit formou reportáže. Představa čínské strany byla pojata spíše ideologicky, tak jsme se nedohodli. Když se podíváte zpět na jedenáct let, co vydáváte Literární noviny, a srovnáte je s řízením vydavatelství Economia a Vltava Labe Media, které jste předtím vedl, tak co je náročnější? Vydávat specializované periodikum nebo deníkové tituly, navíc v době, kdy se trh proměňuje? To jsou nesrovnatelné věci. Náš hlavní problém je, že máme jeden malý titul, ale musíme mít strukturně stejné vybavení jako větší vydavatelé – mít někoho, kdo dělá inzerci, distribuci nebo web. Ale protože titul je tak malý, tak režijní náklady jsou příliš vysoké. Není to ani v tom, že titul je specializovaný. Economia měla řadu specializovaných titulů, ale kombinace velkých titulů, které nesou hlavní režijní zátěž, a malých, funguje. U nás fungovat nemůže. Co by vám pomohlo? Pomohla by nám spolupráce s velkým vydavatelstvím. Několikrát jsem se o to pokoušel, ale velcí vydavatelé z toho mají obavy. Proč? Nevím přesně. Když jsem o tom jednal s jedním výkonným manažerem, zeptal se mne, co by z toho měl. Literární noviny nikdy nebudou vysokonákladovým titulem, ale mohou vhodně doplnit portfolio vydavatelství. A nabízejí poměrně dost možností marketinkové komunikace, kterou my sami těžko můžeme využít. Různé konference, čtenářské soutěže, besedy. Nechci nikoho podezírat, ale je v tom možná trošku politická obava. Nejsme názorově klasický mainstream a naše články a rozhovory se snaží obrážet celé spektrum názorů. A to se dnes zrovna nenosí. Zkoušel jsem všechny velké vydavatele, ale nedospěli jsme k dohodě. Pro mě osobně bylo těch jedenáct let trochu zábavou, vrátil jsem se k psaní a k překládání. Už to ale takto nebude udržitelné, pokud se nepodaří najít někoho, kdo by převzal moji roli investora i vydavatele, nebo pokud se nepodaří včlenit Literární noviny do většího vydavatelství. Myslíte, že jste vnímáni jako levicové médium? Nemyslím si, že jsme levicoví, to se traduje z dob Jakuba Patočky (bývalý šéfredaktor Literárních novin, pozn. red.). Pokud jsme levicoví, tak levicoví konzervativci. Spíš se na řadě věcí domluvím s Václavem Klausem než s lidmi kolem sociální demokracie. Pokud by se nějaký investor nebo partner objevil, jste ochoten se z vydávání úplně stáhnout? V příštím roce budu mít 80 let. Jsem ještě aktivní, ale věk se už začíná hlásit. Ano, byl bych ochoten z vydávání vystoupit. Během letošního roku to musím rozhodnout, už se mi nechce do novin dávat velké peníze. Nevylučuji ani to, že Literární noviny zastavím. Ve své historii ostatně měly etapy, kdy nevycházely. Je možné, že na chvíli zmizí a až bude společenská poptávka, tak se můžou znovu objevit. Svět je stále složitější. Týká se to kultury, ekonomiky, vědy a samozřejmě politiky. Zatím nevidím na českém trhu titul, který by se programově pokoušel tuto situaci reflektovat. V tom je stále trvající šance pro Literární noviny. Bylo by řešením výrazně změnit obsah a profilaci Literárních novin? Změny obsahu zvažujeme průběžně. Každé číslo je svým způsobem originál. Velmi často přemýšlím o tom, jak noviny rozvíjet. Souvisí to i s novináři. Je málo těch, kteří jsou ochotni věnovat textům více času. Pokoušeli jsme se třeba získat české spisovatele, aby pro nás psali reportáže. Neměli o to zájem. Je to pracné. Podařilo se nám rozšířit redakční kolektiv o Přemysla Houdu z Lidových novin, který bude v tomto směru zřejmě posilou, nebojí se náročnějších témat, včetně zajímavých rozhovorů. Je u nás vůbec publikum, a tedy prostor pro takový titul? V Česku je řádově jeden milion lidí s vysokoškolským vzděláním. Odhaduji, že takových 250-300 tisíc lidí by mohlo mít zájem o sofistikovanější pohled na kulturu, svět a politiku. Za těch jedenáct let se podařilo značku Literárních novin oživit, dostat ji znovu po různých peripetiích do povědomí čtenářů. Je to určitě dobrý základ pro jejich další existenci. A znovu zdůrazňuji: Svět kolem nás bude stále komplikovanější. Najít si v něm místo jako jednotlivec i jako společenská entita – například Česká republika – bude čím dál tím složitější. Kvalitní měsíčník v tom může sehrát, jak je vidět například na trzích v západní Evropě, docela zajímavou roli. Miroslav Pavel začínal jako ekonomický novinář deníků Práce a Mladá fronta, byl vyloučen z KSČ pro nesouhlas s okupací. V letech 1988–89 byl mluvčím vlády, patřil k hlavním poradcům tehdejšího premiéra Ladislava Adamce. V prosinci 1989 byl krátce ředitelem Československé televize. Na jaře 1990 založil společnost Economia a byl jejím generálním ředitelem. Od června 2008 se stal generálním ředitelem tehdejšího vydavatelství Vltava Labe Press. Z této pozice odešel v roce 2011. Vydávání Literárních novin převzal od června 2009. Autorka je šéfredaktorkou zpravodajského webu MediaGuru, který se zaměřuje na reklamu, média a marketing. Rozhovor původně vyšel na tomto webu. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Čas načtení: 2024-02-19 18:30:00
Mág filmové poezie stíhaný vnitřními běsy. Před sto lety se narodil František Vláčil
Byl umělcem protikladů. Proslul jako filmař poetický a lyrický, řemeslo se přitom učil v pragmatickém Československém armádním filmu. Jeho komplikovaná a vznětlivá povaha ho často přiváděla do konfliktů, přitom byl založením citlivý introvert. Velkou část své tvůrčí dráhy zápasil s komunistickým režimem, bez jehož štědré finanční podpory by však svá vrcholná – a vrcholně nákladná – díla nikdy nemohl natočit. A přestože se tak často natahoval po duchovním přesahu, jeho pozemskou existenci devastoval alkohol. Scenárista a režisér František Vláčil se narodil přesně před sto lety.
Čas načtení: 2024-02-23 14:27:24
22.2.2024 (SITA.sk) - Nákladná loď narazila do mosta v čínskom Kantone, pričom časť z neho sa zrútila a do rieky spadlo aj päť vozidiel vrátane autobusu. Ranné nešťastie si vyžiadalo dvoch mŕtvych a jedného zraneného. Traja ľudia sú podľa štátnych médií nezvestní. Informuje o tom spravodajský portál.....
Čas načtení: 2024-03-03 14:28:51
V Červenom mori sa potopila nákladná loď, ktorú prednedávnom napadli jemenskí povstalci húsíovia
2.3.2024 (SITA.sk) - V Červenom mori sa potopila nákladná loď, ktorú vo februári napadli jemenskí povstalci húsíovia. Potvrdila to jemenská medzinárodne uznaná vláda aj Britská organizácia pre námorné obchodné operácie.....
Čas načtení: 2024-03-04 08:42:08
Přebytek peněz využije Meziříčí do rezervy pro nové Náměstí i na opravu chodníků
Více než 74 milionů korun. Takový je přebytek hospodaření Velkého Meziříčí z loňského roku. Zastupitelé nyní schválili jeho využití. Největší částka, a to 40 milionů, putuje do finanční rezervy města, aby později pokryla úvěr na rekonstrukci Náměstí a přilehlých ulic. Tato nákladná akce začne v roce 2025.
Čas načtení: 2024-03-06 09:43:57
Agonisté GLP-1 pro léčbu obezity - nový recept na úspěch?
Vzhledem ke stále rostoucí globální nadváze mění agonisté glukagonu podobného peptidu 1 (GLP-1) způsob léčby. Ve studiích dosahují léky s agonisty GLP-1 v závislosti na placebu úbytku hmotnosti 12 až 18 % - což překonává jakoukoli předchozí farmakologickou léčbu a vyvolává obrovskou pozornost a využití. V letech 2021-2023 se cena akcií 2 výrobců, společností Novo Nordisk a Eli Lilly, více než ztrojnásobila a jejich celková hodnota nyní přesahuje 1 bilion dolarů.Přesto panují v klinické praxi i na veřejnosti nejasnosti ohledně reálných nákladů, snášenlivosti a dostupnosti. Polovina dospělých v USA má zájem o užívání léku na hubnutí na předpis a 93 milionů splňuje kritéria pro zařazení GLP-1. Ceníkové ceny v USA jsou 12 000 až 16 000 USD ročně; i při maximálních vyjednaných slevách náklady pravděpodobně přesáhnou 6500 USD ročně. Pokud by všichni způsobilí dospělí v USA dostávali agonisty GLP-1 se slevou, roční náklady by činily 600 miliard dolarů - což se rovná všem ostatním výdajům na léky na předpis v USA dohromady. Existuje naděje, že konkurence sníží ceny, ale každý GLP-1 agonista je chráněn přibližně 20 patenty, mnohé z nich až do roku 2040 nebo i déle. I kdyby se současné ceny snížily, zkušenosti s jinými hlavními třídami léků naznačují, že budou zavedeny novější přípravky v této třídě, které budou mít další přínosy, ale budou mít nadále vysoké ceny a agresivní marketing, takže je nepravděpodobné, že se celkové náklady brzy významně sníží.Ve studiích, které prokázaly účinnost látek agonistů GLP-1, se úbytek hmotnosti zastaví do 12 až 18 měsíců. A pokud je lék vysazen, pacienti obvykle do jednoho roku znovu ztracenou hmotnost získají, což vede k doporučenému chronickému užívání. Pro plátce to vytváří nákladově nevýhodný scénář. K úbytku hmotnosti dochází na počátku, ale pak se zastaví a k udržení počátečního přínosu je třeba léta pokračovat v léčbě. To vysvětluje, proč i při zohlednění zdravotních přínosů a zvýhodněných cen nejsou tyto přípravky nákladově efektivní, s přírůstkovými náklady 237 000 až 483 000 USD na rok života s ohledem na kvalitu. V důsledku toho i při zohlednění zdravotních přínosů agonisté GLP-1 podstatně zvyšují náklady. V jedné analýze se celkové roční náklady na zdravotní péči u pacientů adherujících k léčbě zdvojnásobily, a to z přibližně 13 000 USD na osobu před zahájením léčby na 26 000 USD po jejím ukončení.Reálná dlouhodobá snášenlivost je rovněž nízká. V jedné rozsáhlé analýze bylo po jednom roce adherentních pouze 27 % pacientů, kterým byli předepsáni agonisté GLP-1. Protože se ztracená hmotnost po vysazení léku běžně znovu navrací, vzniká tím pro plátce další zapeklitý problém: velká počáteční investice do léčby může být neopodstatněná, pokud většina pacientů nakonec přestane lék užívat a jednoduše znovu přibere. Přístup k přípravkům GLP-1 je navíc stále nerovný podle rasy a etnické příslušnosti, příjmu a plátce.Tyto problémy s vysokou cenou, nízkou nákladovou efektivitou a špatnou dlouhodobou adherencí jsou pro plátce, lékaře i pacienty velmi závažné. Rozsáhlé snahy směřují k nalezení alternativ,7 jako je příděl agonistů GLP-1 (nebo jejich nehrazení). Některé programy kombinují starší, levnější léky na hubnutí (jako je fentermin/topiramát nebo bupropion/naltrexon, které dosahují placebem upraveného úbytku hmotnosti 4-5 %) s dietním koučinkem, vzhledem k základní roli výživy. Takové programy snižují náklady, ale mohou přinést nedostatečné výsledky. Starší léky mají malý vliv na hmotnost a samotný koučink často vede jen k mírným změnám ve stravování, zejména pokud jsou přítomny strukturální překážky, jako jsou nedostatečné finance, omezená doprava nebo jiné sociální potřeby.Pacienti, lékaři a plátci stojí před dilematem: zpočátku účinný, ale nákladný a obtížně udržitelný program chronického užívání agonistů GLP-1 vs. méně nákladná, ale méně účinná strategie starších léků a behaviorálního koučinku. Kombinace léčby agonisty GLP-1 s životním stylem může přinést větší výhody než kterákoli z nich samostatně,8 kombinovaný přístup však nemění ani dlouhodobé problémy spojené s náklady na GLP-1 nebo adherencí, ani strukturální nerovnosti přístupů poradenství v oblasti životního stylu. A zatímco příděly agonistů GLP-1 snižují náklady, mnoha pacientům upírají podstatný krátkodobý úbytek hmotnosti, kterého lze s těmito přípravky dosáhnout.Tváří v tvář tomuto dilematu lze zvážit alternativní řešení: nové paradigma počáteční, postupné léčby agonisty GLP-1 podporované dlouhodobým programováním životního stylu, které řeší strukturální překážky. Vzhledem ke kritické roli výživy to znamená nejen poskytovat rady, ale také zdravé potraviny: přístup Food Is Medicine (FIM) využívající medicínsky vhodné potraviny nebo jídla. Takový program by měl zahrnovat účinné poradenství a sledování v oblasti výživy, vaření, cvičení a spánku s využitím telezdraví, aplikací, vzájemné podpory, umělé inteligence a gamifikace. V tomto navrhovaném paradigmatu by všichni způsobilí pacienti dostávali agonisty GLP-1 a program FIM. Po 12 až 18 měsících by došlo k plánovanému ukončení podávání agonistů GLP-1 a pokračování programu FIM pro udržení hmotnosti.Dlouhodobé studie, jako je Program prevence diabetu, PREDIMED a CORDIOPREV, prokazují klinickou účinnost správné výživy. Kontrolované studie dále potvrzují klinický přínos strukturovaného výživového poradenství.9 Přesto může být udržení zdravých návyků obtížné, zejména pro marginalizované skupiny obyvatelstva, které se potýkají se strukturálními překážkami. Klíčovou inovací a poznatkem je proto řešení strukturálních překážek dlouhodobého udržování hmotnosti pomocí klinicky předepsaných, lékařsky vhodných potravin. Tím se zlepšuje dodržování pravidel pacienty a rovnost v oblasti zdraví a snižují se překážky týkající se nákladů, přístupu, znalostí a (v případě dodávky domů) času a dopravy. Kvaziexperimentální studie a některé, i když ne všechny, randomizované studie potvrzují přínosy FIM na kvalitu stravy, potravinovou bezpečnost, kardiometabolická rizika, sebeřízení nemocí a vlastní fyzické a duševní zdraví.10 Některé programy FIM se spojují s mírným snížením indexu tělesné hmotnosti o 0,4 až 0,6.10 Tyto programy se obecně nezaměřovaly na hubnutí nebo cvičení: program FIM integrující tyto prvky a navržený výslovně pro udržení hmotnosti by mohl být poměrně účinný.Kombinovaný program s agonisty GLP-1 a FIM by měl být individualizovaný (obrázek). U některých pacientů může být počáteční úbytek hmotnosti dlouhodobě udržován pomocí FIM a s ním spojené podpory životního stylu. U jiných může program pouze zpomalit opětovné nabývání hmotnosti a vyžadovat epizodické "posilovací období" s agonistou GLP-1. Pro ostatní bude nepochybně trvalý úbytek hmotnosti i nadále výzvou - v ideálním případě se bude jednat o zmenšující se podskupinu s tím, jak budou přibývat zkušenosti s kombinací agonistů GLP-1 a FIM.Současné důkazy ze studií výživy, behaviorálního poradenství a FIM spolu s rostoucími náklady na agonisty GLP-1 ospravedlňují investice do testování tohoto navrhovaného programu. Potravinové programy FIM obvykle stojí 50 až 150 dolarů měsíčně a programy stravování 250 až 350 dolarů měsíčně; optimální kombinace potravin a/nebo stravování by vyžadovala objasnění. Dokonce i s telezdravotnickou nebo digitální behaviorální podporou by čisté úspory, snášenlivost a účinnost stupňovitého programu GLP-1 agonista/FIM mohly být mnohem vyšší než samotné užívání GLP-1 agonisty, což by přineslo nákladovou efektivitu - nebo dokonce úsporu nákladů. Pokud by například tato léčba udržovala úbytek hmotnosti u 500 pacientů, kteří přestali užívat agonisty GLP-1, úspory na lécích by přesáhly 4 miliony dolarů ročně. Tento program by také mohl podpořit zdravotní rovnost v léčbě obezity tím, že by řešil finanční, vzdělávací a přístupové bariéry v oblasti výživy.Mohla by být s rozvojem programů agonistů GLP-1/FIM účinná, nákladově efektivní a spravedlivá léčba obezity na dosah? Nebo je naděje příliš velká a výzva příliš velká? Na tyto otázky lze odpovědět pouze prostřednictvím důkladného testování postupných přístupů využívajících agonisty GLP-1/FIM. V době, kdy klinický i veřejný pohled na agonisty GLP-1 osciluje mezi pozitivní a negativní hyperbolou, ale se skutečnými výzvami v oblasti nákladů, dlouhodobé snášenlivosti a spravedlivého přístupu - a kdy FIM vykazuje první příslib zlepšení rozdílů souvisejících s výživou - je čas spojit a otestovat tyto pokroky v novém paradigmatu, které by mohlo začít omezovat zdravotní, spravedlivou a nákladovou zátěž obezity. Zdroj: JAMA
Čas načtení: 2024-03-19 11:35:00
Na operaci pro Martínka Češi vybrali přes 150 milionů: Co bude s přebytečnými penězi ze sbírky?
Dvouletý Martínek trpí velmi vzácným genetickým onemocněním s názvem AADC syndrom. Chlapečkovi mohla pomoct jedině velmi nákladná léčba ve Francii, na kterou rodina potřebovala ve sbírce vybrat 100 milionů korun. Češi nakonec ukázali, že mají dobré srdce a chlapečkovi poslali dokonce o 50 milionů více. Díky tomu na začátku roku 2024 klučina odletěl do zahraničí, kde podstoupil náročnou operaci. Co bude ale s přebytečnými penězi ze sbírky?
Čas načtení: 2024-03-19 17:02:00
Léčba zabrala! Martínek (2) po operaci nemá bolesti a nebere léky
Teprve dvouletý bojovník Martínek trpí velmi vzácným genetickým onemocněním s názvem AADC syndrom. Jediné, co mohlo malému chlapci a jeho rodině pomoct, byla velmi nákladná léčba v zahraničí. Příběh českou společnost chytil natolik za srdce, že se během několika dnů podařilo vybrat nejen potřebných 100 milionů korun, ale i dalších 50 milionů navíc. Díky tomu se Martínek mohl začátkem února podrobit náročné operaci. Ta přinesla své ovoce. Chlapec nemá bolesti a ani nebere léky!
Čas načtení: 2024-03-21 11:12:00
Areál Bazénu Liberec čeká nákladná rekonstrukce, kvůli které bude nejméně dva roky uzavřený. Zájemci si budou moct areál projít a zavzpomínat, co v něm zažili.
Čas načtení: 2024-03-26 14:36:09
V Baltimore sa zrútil cestný most, do jedného z pilierov narazila nákladná loď
26.3.2024 (SITA.sk) - V americkom meste Baltimore sa v utorok skoro ráno zrútil cestný most cez rieku Patapsco, ktorej prílivová časť tvorí prístav. Most sa zrútil po tom, ako do jedného z jeho pilierov narazila nákladná loď. Do rieky spadlo niekoľko vozidiel a záchranári pátrajú po najmenej.....