Aktuální Zprávy

ADHD není jen neposednost dětí! Herec Lukáš Langmajer o fatálních následcích ignorování příznaků

---=1=---

--=0=--

---===---

Čas načtení: 2020-02-22 13:24:42

2020 versus 1665 aneb Jak málo se za tu dobu v některých myslích změnilo

Článek „Muslimští směnárníci v Praze zahání koronavirus modlitbou“ mi okamžitě připomněl jedno klasické dílo anglické literatury, a sice Deník morového roku od Daniela Defoa. Poslyšme názor Tarika, směnárníka, kterého vyzpovídaly Lidové noviny: „Popravdě, nebojíme se,“ říká Tarik Al-Kaisi ze směnárny v Jindřišské ulici. Lidovky.cz se tam vydaly zjišťovat, zda v tomto prostředí, kam si zahraniční turisté chodí měnit bankovky, nepanuje strach z nákazy. „Je známo, že jsme Arabové a u nás se pravidelně pětkrát denně modlíme. Tím se očišťujeme, a to je hodně důležité,“ vysvětluje Tarik. Tolik tedy vyjádření za rok 2020. Nyní dejme slovo anglickému spisovateli Danielu Defoeovi, který je u nás znám jako autor příběhů trosečníka Robinsona Crusoea, ale napsal toho víc, mimo jiné knihu jménem Deník morového roku, která pojednává o velkém londýnském moru (1665–66). Její originální text je volně šiřitelný a najdete jej například na portálu Gutenberg. Je to tři sta let stará angličtina, takže omluvte případné drobné chyby v překladu, ale význam citované pasáže je jasný: „Pak mi vyprávěl o zlých následcích, které měla víra Turků a Mohamedánů v Asii a v dalších místech, která navštívil (neboť můj bratr, který je obchodníkem, se před několika lety navrátil z cest po cizině, jak už jsem říkal, jeho poslední zastávkou byl Lisabon) a jak, věříce v předurčení a v to, že konec každého člověka je jasně dopředu stanoven a nezměnitelný, chodili bezstarostně do míst, kde řádí infekce, a mluvili s nakaženými, takže umírali po deseti i patnácti tisících týdně, zatímco evropští a křesťanští obchodníci, kteří se stáhli do ústraní, převážně ušli nákaze.“ Jinými slovy, ona myšlenková propast, se kterou bojujeme dnes, se rozevírala už v sedmnáctém století, kdy se v řadě míst Evropy ještě pronásledovaly čarodějnice… Odborník na anglickou literaturu mi teď může vytknout, že Defoeovi bylo v době velkého londýnského moru pět let, takže je to dílo napsané zpětně, na základě zkušeností jiných lidí. Na to zase řeknu já, že už Defoeův otec James Foe byl londýnský obchodník (merchant) a jeho zcestovalý syn se potatil. (Strýc Henry Foe, který asi posloužil jako vzor pro vypravěče H.F. z Deníku morového roku, byl zámožný sedlář a nejspíš sám také prodával zámořské zboží; viz životopis spisovatele dostupný na Google Books.) Kontaktu s jinými národy a civilizacemi měl Defoe za svůj profesní život dost, což je znát i z jeho díla, a postřehy tohoto typu si vymýšlet nemusel. Tohle může být vůbec zajímavá příležitost, při které se zase jednou ukáže, které myšlenkové vzorce jsou dlouhodobě funkčnější než jiné. V Jižní Koreji teď vyskočil celkový počet nakažených zejména kvůli šíření mezi členy podivné křesťanské sekty o necelých deseti tisících členech. Ta věří v duchovní uzdravování do té míry, že její členové nesmějí na bohoslužbách ani nosit brýle – a jsou povinni navštěvovat svůj svatostánek i jako nemocní. Na Redditu jsem narazil na tvrzení, že už přes tisíc z nich má příznaky konzistentní s infekcí. (Originál je bohužel v korejštině a překladač moc nezafungoval.) Ona svého času ta modernita nepřevládla nad svými konkurenty úplně náhodou. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2019-10-02 07:47:40

Bill Gates: Jsem nadšený tím, co dělají mladí lidé jako Greta Thunbergová

Změna klimatu zajímá Billa Gatese už zhruba deset let. Nadace jeho a jeho ženy Melindy už delší dobu varuje předtím, že ohřívání Země bude mít fatální důsledky pro Afriku a její rozvoj. Třiašedesátiletý spoluzakladatel a do roku 2014 předseda dozorčí rady Microsoftu je nyní ve společnosti jako technický poradce. Pane Gatesi, lidé se nyní obávají klimatické katastrofy, zejména v Evropě. Začněme náš rozhovor proto jednou dobrou zprávou: Svět je stále lepší. To souhlasí. A to už po několik desetiletí. Ano, tak to je. Co se týká vzdělání a zdravotnictví máme již po desetiletí trend směrem nahoru. Od počátku století klesá dětská úmrtnost tak rychle jako nikdy předtím. V roce 2000 umíralo zhruba 10 miliónů dětí v prvních pěti letech života. Teď je to jen polovina. Ještě nikdy nemělo tolik mladých lidí v rozvojových zemích přístup ke vzdělání. S nástroji, jako jsou Globální fond k boji s AIDS, tuberkulózou a malárií, dosáhlo světové společenství velkého pokroku. Od svého založení tento fond zachránil 26 miliónům lidí život. Pokud jde o klima, zdraví, vzdělání a rovnost pohlaví musíme ještě vykonat mnoho. Sklenice je plná jen napůl. Co se ještě musí stát? Hlavní jsou tři věci. Musíme být ještě lepší v tom, jak pomoc dostaneme tam, kde je opravdu potřeba. Státy by měly zvýšit svoje výdaje na rozvojovou pomoc. Zhruba deset let výdaje na rozvojovou pomoc měřeno podílem na hrubém domácím produktu stagnují. A potřebujeme také inovace – například na očkovací látku pro HIV. Je změna klimatu problém? Není kvůli tomu ještě těžší dosáhnout cílů, o kterých hovoříte? Absolutně. V Africe jižně od Sahary je zhruba 40 procent dětí podvyživených. Často jsou jejich rodiče malí zemědělci, je jich asi 700 miliónů. Tito lidé zažijí v roce 2040 ve srovnání s dneškem dvakrát častěji špatnou úrodu, kvůli extrémnímu počasí. A ve zbývajících letech budou kvůli změně klimatu sklízet méně. O tom ale v diskusích není mnoho slyšet. Ano, málo hovoříme o těch, kteří se budou muset přizpůsobit, protože jsou přímo zasaženi změnou klimatu. A pokud se o tom mluví, pak většinou o vzestupu hladiny moří a následcích pro obyvatelstvo na pobřeží. Nejhorší důsledky změny klimatu jsou ale u nejchudších lidí ve světě, kteří nemohou vypěstovat tolik, aby se dostatečně najedli. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Co se s tím dá dělat? Potřebujeme definitivně víc inovací při setbě. To znamená, aby lidé dosahovali i s menším množstvím vody stabilní výnosy při sklizních, možná aby byly dokonce vyšší. Musíme vydávat mnohem víc peněz na zemědělské vědy. V Africe se musí produktivita zemědělství zdvojnásobit. Je řešením genová technika? Je mnoho způsobů jak vylepšit sadbu. Existují velmi inovativní metody, které se označují za konvenční šlechtění. Ale určitý pokrok v této oblasti není možný bez genové techniky. V Evropě má ovšem obyvatelstvo ke genovým technologiím dost odmítavý postoj. Jistě, ale v Evropě zrovna nevidím nedostatky ve výživě obyvatel. Tady nejsou milióny dětí, které umírají na podvýživu. Důležitější je podle mne otázka: Necháme africké státy svobodně rozhodovat, jestli vsadí na genovou techniku, nebo ne? Poslední slovo musí mít afričtí vědci. Microsoft jste založil, když vám bylo jen 20 let. Jak se díváte na mladé lidi a jejich hnutí Fridays for Future? Jsem nadšený tím, co dělají mladí lidé jako Greta Thunbergová. Právě jsem sledoval její vystoupení v populární talkshow „Daily Show“. Považuji za vynikající, kolik energie má toto hnutí. Pomáhá vytvářet uvědomění. A to je u tématu klimatických změn vždy velmi těžké, protože nejhorší efekty leží v budoucnosti, a protože se jedná o komplexní vědecké souvislosti a statistiky. Překvapila vás mladá generace? Byl jsem spíše překvapen tím, jak málo jsme před několika lety o změnách klimatu mluvili, ačkoliv to bylo již před deseti lety velké téma. Já jsem se v uplynulém desetiletí zabýval změnou klimatu a hodně jsem se naučil. Tento vývoj se mne také dotýká, protože mi leží na srdci osud Afriky. Zrovna ten kontinent, který ke změně klimatu přispívá nejméně, pocítí důsledky jako první. Mohou průmyslové země ještě změnit svůj vývoj? V tomto okamžiku přispíváme ke stavu kysličníku uhelnatého zhruba z devadesáti procent. Abychom to změnili, bude to velmi těžké. Ale udělat to musíme. Rozhodující je, jak budeme definovat náklady změny klimatu a potom hledat inovace, které by tyto náklady snížily. Řešením jsou tedy technologie? Před deseti lety jsem začal podporovat aktivity na tomto poli. Podporuji například jednu firmu, která pracuje na vývoji bezpečného reaktoru jaderné fúze, což by mohlo vést k razantní změně v energetickém zásobování. Pracuji nyní na knize, která vyjde příští léto. V ní hledám technická řešení, například maso na rostlinné bázi. Vypadá to velmi nadějně. Změna klimatu je také důvodem pro migraci. V poslední době Evropa více chrání svoje námořní hranice před migranty z Afriky. Někteří lidé to nazývají nehumánním. Vidíte to také tak? V Africe jižně od Sahary žije nyní téměř miliarda lidí. Koncem tohoto století to budou tři miliardy. Není politicky ani logisticky možné přesídlit tyto lidi do rozvinutých zemí. Proto musíme zlepšovat životní podmínky těchto lidí tam, kde žijí. Když v tom budeme úspěšní, je velmi pravděpodobné, že Evropa a USA budou muset přijímat méně těchto lidí. Tři miliardy lidí – je možné tento vývoj vůbec zastavit? I kdybychom dosáhli všech cílů, které si stanovíme, nebudeme moci zabránit tomu, aby obyvatelstvo Afriky rostlo. Ale můžeme tento proces brzdit. Existuje velmi silná souvislost mezi hospodářským růstem a mírou porodnosti. V zemích v lepší ekonomické situaci chodí více dívek do škol a dovědí se tam víc o plánovaném rodičovství. Mají pak svoje profesní plány a méně dětí. Například v Asii porodnost v minulém desetiletí poklesla extrémně. Proč k tomu nedošlo v Africe? O této otázce se ve vědeckých kruzích intenzivně diskutuje. Mnozí to dávají za vinu kolonialismu, pod kterým Afrika trpěla víc než Asie, což je zřejmě pravda. Jiní to vysvětlují geografií, protože v Africe je málo splavných řek. Anebo tím, že v afrických zemích je malá národní sounáležitost, a proto také malý zájem podporovat vlastní stát. Dobrá zpráva je, že vzestup Asie vedl k tomu, že je dnes pro rozvoj Afriky více peněz. {/mprestriction} Přeložil Miroslav Pavel.

Čas načtení: 2024-03-25 16:30:00

Expert: Islámský stát měl k útoku důvody, Kreml ale využije ukrajinskou stopu

Zatímco Moskva ukazuje podezřelé z pátečního útoku, kolem událostí zůstává celá řada otazníků, včetně toho, jak na ně zareaguje režim. Seznam Zprávy připravily přehled toho, co o incidentu a jeho následcích víme.

Čas načtení: 2024-04-03 12:00:00

Epidemiolog Chlíbek vysvětluje, proč Čechy kosil covid: Spousta praktiků zavřela ordinace, lidé nebyli zodpovědní

Evropskou unií čerstvě zveřejněná data o následcích covidové nákazy ukazují, že vysokou míru úmrtí zaznamenal zejména střed a východ EU včetně Česka. V tuzemsku v souvislosti s covidem zemřelo 25,5 tisíce lidí, průměrně 253,5 na sto tisíc obyvatel. Průměrná smrtnost v Unii přitom byla 115,5 na sto tisíc obyvatel.

Čas načtení: 2024-04-03 12:00:00

Epidemiolog Chlíbek vysvětluje, proč Čechy kosil covid: Spousta praktiků zavřela ordinace, lidé nebyli zodpovědní

Čas načtení: 2024-04-12 10:43:00

Následky covid-očkování, hlavně pro ženy. Nikde se nedočtete. Lékařka promluvila

Lidé jsou po očkování proti covidu bezradní, mají zdravotní potíže a následky jsou oficiálně popírány. Neuroložka Jaroslava Chlupová, která je desítky let v oboru, v rozhovoru pro Svědomí národa popisuje takový narůst pacientů se závažnými potížemi po očkování, se nímž se do té doby nesetkala. Mnozí lékaři se podle ní o následcích očkování bojí mluvit nahlas a stát pacienty s komplikacemi po očkování systematicky ignoruje. Lékařka by si přála, aby v Česku vznikla specializovaná centra na léčbu long covid i postvakcinačních potíží.

Čas načtení: 2024-04-20 18:24:36

Ničivé následky jaderných zbraní. Jak by vypadal výbuch v Praze

Nikdo nepochybuje o ničivých následcích jaderných útoků. Představu o tom, jaký rozsah škod ten či onen druh hlavic a bomb měl, už má ale málokdo. Jedna internetová aplikace toto „tajemství“ odhaluje už dvanáct let. S tím, jak přibývá jaderných výhrůžek ze strany autoritářských režimů, ji možná leckdo přestává brát jen jako historickou hříčku.

Čas načtení: 2024-04-20 18:21:00

Ničivé následky jaderných zbraní. Jak by vypadal výbuch v Praze

Nikdo nepochybuje o ničivých následcích jaderných útoků. Představu o tom, jaký rozsah škod ten či onen druh hlavic a bomb by měl, už má ale málokdo. Jedna internetová aplikace toto „tajemství“ odhaluje už dvanáct let. S tím, jak přibývá jaderných výhrůžek ze strany autoritářských režimů, ji možná leckdo přestává brát jen jako historickou hříčku.

Čas načtení: 2024-04-23 06:53:48

Rusko v noci opět útočilo drony na Oděsu. Zraněných je čtrnáct lidí

Ruské síly v noci na úterý opět zaútočily na Ukrajinu za pomoci dronů Šáhed íránské konstrukce, uvedla ukrajinská média s odvoláním na úřady a velitelství letectva. V Oděse bezpilotní letouny poškodily 14 bytů a zranily sedm lidí, včetně dvou dětí. Podrobnosti o následcích náletů na Kyjevskou a Čerkaskou oblast ještě nejsou známy. „Postarejte se o vlastní bezpečnost. Zůstaňte v krytech až do odvolání poplachu,“ vyzvala vojenská správa Kyjevské oblasti.

Čas načtení: 2024-04-23 06:23:00

Rusko v noci opět útočilo drony na Oděsu. Zraněných je čtrnáct lidí

Čas načtení: 2024-05-02 18:45:46

Nerudová se přimotala do kauzy epických rozměrů kolem starosty Novotného: Komunisté jsou košťata a zločinci, vzkázala Konečné

Sociální platforma X se ve čtvrtek proměnila v bitevní pole. Vše odstartoval starosta Pavel Novotný, když se útočně vyjádřil o hudebníkovi Felixi Slováčkovi, a to kvůli fotografii se šéfkou komunistů Kateřinou Konečnou. Naprosto nevhodně se s tím vyjádřil i o možných následcích nemoci jeho dcery, za což se následně omluvil. Jeho slova ale vyvolala vlnu kritiky, a to příkladem na profilu lídryně komunistů. Tam se kvůli tomu odehrála přímo epická bitva slov, do které se »přimotala« i Danuše Nerudová. Pro ŽivotvČesku.cz hudebník uvedl, že se raději vyjadřovat k Novotnému nebude, protože by nemohl být slušný.

Čas načtení: 2024-05-19 08:34:00

Studie odhalila smrtící nemoc, která ničí plíce. Je spojená s covidem

S novým poznatkem o následcích covidu-19 přišel tým britských vědců. Společně objevili vzácné onemocnění imunity spojené se zákeřným virem, které může způsobit zjizvení plic. I když je tento syndrom vzácný, může být smrtelný.

Čas načtení: 2024-05-19 15:05:00

Íránská státní televize informovala o "tvrdém přistání" vrtulníku s prezidentem

Teherán - Vrtulník, v němž letěl íránský prezident Ebrahím Raísí, měl dnes tvrdé přistání, uvedla podle agentury AP íránská státní televize, aniž by ihned uvedla podrobnosti o následcích nehody. ...

Čas načtení: 2024-05-19 15:47:24

Jeden z vrtulníků převážejících íránského prezidenta havaroval. Není jasné, zda byl Raísí na palubě

Íránská státní televize informovala o nehodě vrtulníku, který převážel prezidenta Ebrahíma Raísího. O zdravotním stavu hlavy státu a následcích havárie prozatím nejsou zprávy. Íránská televize uvedla, že se na místo nehody pokusili dostat záchranáři, bránilo jim v tom ale špatné počasí. K incidentu mělo dojít u města Džolfá nedaleko hranic s Ázerbájdžánem. Informaci o „tvrdém přistání“ jednoho z trojice vrtulníků doprovázejícího prezidenta potvrdil podle Reuters íránský ministr vnitra.

Čas načtení: 2024-05-19 15:05:00

Íránská TV informovala o "tvrdém přistání" vrtulníku s prezidentem

Čas načtení: 2024-05-19 15:05:00

Íránská TV informovala o "tvrdém přistání" vrtulníku s prezidentem

Čas načtení: 2024-05-19 15:20:55

Íránská televize informovala o „tvrdém přistání“ vrtulníku s prezidentem

Íránská státní televize uvedla, že vrtulník, v němž letěl íránský prezident Ebrahím Raísí, měl náročné přistání. O následcích nehody zatím neinformovala.

Čas načtení: 2024-05-19 15:20:00

Nehoda vrtulníku s íránským prezidentem. Stroj hledají, pátrání komplikuje počasí

Vrtulník, v němž letěl íránský prezident Ebrahím Raísí, měl dnes tvrdé přistání, uvedla podle agentury AP íránská státní televize, aniž by ihned uvedla podrobnosti o následcích nehody. Problém nastal při přesunu z Ázerbájdžánu, kde se íránský prezident dopoledne zúčastnil slavnostního otevření přehrady s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. S prezidentem cestoval také ministr zahraničí.

Čas načtení: 2024-05-19 15:50:00

Nehoda vrtulníku s íránským prezidentem. Cestoval s ministrem, havárii přežili bez újmy

Čas načtení: 2024-05-19 15:05:00

Íránská média informují o "tvrdém přistání" vrtulníku s prezidentem

Teherán - Vrtulník, v němž letěl íránský prezident Ebrahím Raísí, měl dnes tvrdé přistání, uvedla podle agentury AP íránská státní média, aniž by ihned poskytla podrobnosti o následcích nehody. Na...