Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-04-03 07:08:48

V těchto akciích umělé inteligence (AI) vidí miliardáři největší příležitost!

Extrémní valuace akcií Nvidia dávají vzniknout spekulacím ohledně vzniku technologické bubliny. Do jakých akcií diverzifikují známí miliardáři, se dočtete v tomto článku. Článek V těchto akciích umělé inteligence (AI) vidí miliardáři největší příležitost! z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-03-15 19:30:00

Tyto dvě akcie nakupují největší světoví miliardáři. Přidáte se?

Nvidia ztrácí své kouzlo coby nejlepší AI akcie. Podle posledních údajů se velcí investoři obrací především ke dvěma jiným titulům. Článek Tyto dvě akcie nakupují největší světoví miliardáři. Přidáte se? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-05-29 15:05:00

Které akcie nakupují miliardáři, a od kterých naopak dávají ruce pryč?

Řada akcií letos byla rozštěpena, nebo byl jejich split alespoň oznámen. Jak na splity reagovali největší investoři s portfolii v řádech miliard dolarů? Článek Které akcie nakupují miliardáři, a od kterých naopak dávají ruce pryč? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-12-21 10:22:00

Dřív se české firmy prodávaly, dnes samy nakupují. Kdo udělal obchod roku

Největší nákupy dělá Křetínský, největší prodej dotáhli v PPF. Obchody roku mají v rukou domácí miliardáři, cizí firmy už do Česka moc nechodí.

Čas načtení: 2025-04-03 20:00:00

Prezident oplodnitel. V USA bují hnutí za vyšší porodnost, Trump je pro ně mesiáš

Američtí pronatalisté v posledních měsících výrazně posílili. Stoupenci co největší porodnosti získali mocné spojence v administrativě Donalda Trumpa. Společnými silami bojují proti uvadající populační křivce, kterou Elon Musk označuje za největší nebezpečí pro západní civilizaci. Zprvu nevýznamné hnutí se profesionalizuje, podporují ho i zámořští miliardáři včetně Petera Thiela.

Čas načtení: 2022-06-13 07:45:38

Roboti, kam se podíváš

Pravidelného čtenáře zpráv tato informace nezaskočí, protože se s ní už musel setkat: Musk, který byl ještě v dubnu připraven dát (částečně půjčených) 44 miliard dolarů za nákup Twitteru, se nyní takříkajíc staví na zadní. Důvodem, který uvádí, je vysoké procento „botů“, softwarově simulovaných uživatelů, na síti – podstatně vyšší než pět procent uváděných ve zprávách, které Twitter dodával americké Komisi pro cenné papíry. Musk říká, že je jich nejméně 20 procent, což by mělo významný vliv na prodej reklam, který Twitter živí. Roboty totiž žádné reklamy nezajímají. Naproti tomu Twitter, když už se tedy jednou prodal, nechce z tohoto prodeje vycouvat a trvá na tom, že si jej Musk musí koupit, jak se zavázal – i se všemi roboty a další havětí, a navíc za původní cenu. Tak co, kdo má pravdu? Je na Twitteru robotů pět procent nebo nejmíň čtyřikrát více? A záleží na tom vůbec? Jako vždy, situace je příliš složitá na to, než aby se dalo říci jednoznačné „ano“ nebo „ne“. Softwaroví roboti jsou na internetu všudypřítomní Pojďme se nejprve podívat na první otázku: jak moc je Twitter zamořen roboty? Co tam vlastně dělají, proč atd.? Klasická sci-fi nám představila roboty jako bytosti z křemíku a oceli podobné lidem, a dokonce často i s podobnými choutkami jako lidé: moc, sláva, bohatství. Tenhle druh antropomorfních robotů – vynecháme-li tedy ovšem ty choutky – sice dnes existuje, ale je to zdaleka nejvzácnější ze všech druhů, protože pro něj, popravdě, není žádné ekonomické použití. Tak například známá firma Boston Dynamics, která se zabývá vývojem takových robotů, existuje už řadu let, aniž by dosahovala velkých zisků. Videa produkuje impresivní, ale o její jediný komerčně dostupný model, „Spota“ (něco mezi psem a dinosaurem; bratru 75 tisíc dolarů za kus) není moc velký zájem. Můžeme se tedy pokochat choreografií jejích robotů, ovšem s tím, že je na ulici ani v Lidlu v dohledné době nepotkáme; na rutinní činnosti je pořád levnější (nekvalifikovaný) lidský zaměstnanec. Jediná oblast, kde by mohl tento druh robotů být v dohledné době užitečný, jsou nebezpečné práce – ať už jde o válčení, zneškodňování nevybuchlé munice nebo nějakou složitější práci v jedovatém prostředí. Pak jsou roboti průmysloví, se kterými se setkávají pracovníci továren, a ti mají k člověku tak daleko, že je ani nepociťujeme jako nějaké nebezpečí nebo snad dokonce konkurenci – jsou to neautonomní tupé stroje, pohybující se jen v rozsahu nějaké montážní linky, glorifikovaná komputerizovaná verze starého dobrého soustruhu. Ne, že by nebyly důležité a užitečné, ale pro účely tohoto článku jsou irelevantní. No a pak jsou roboti softwaroví, se kterými se setkal už víceméně každý, ať to ví nebo ne; zdaleka nejrozšířenější typ robotů ve světě roku 2022, protože je celkem levné je naprogramovat, snadno z nich uděláte tisíce kopií a ke své existenci nevyžadují téměř žádné fyzické zdroje – jen malinko elektřiny a trochu procesorového výkonu, ale ten je dnes velmi levný. Žádná ocel a chrom, kolečka a šroubky. Jsou to čistě virtuální bytosti. Tento druh robotů je na internetu všudypřítomný. Většina z nich plní nějaké úkoly vysloveně technického rázu (třeba sběr dat pro vyhledávače), ale někteří mají za úkol předstírat, že jsou lidé. Třeba právě na Twitteru. Pomáhá jim v tom skutečnost, že koneckonců i v případě živých lidí, skutečných uživatelů, ten Twitter vlastně nekomunikuje přímo s nimi, ale s jejich počítačem nebo mobilem, což vypadá zhruba takto: Samozřejmě, z takové výměny dat nepoznáte na první pohled, jestli ji inicioval živý člověk kliknutím myši (jinými slovy, že u toho počítače někdo sedí), nebo jestli ji ten počítač na základě nějakého programu provádí sám, bez účasti člověka. Pokud už se rozhodnete, že chcete takové roboty odhalovat a rozeznávat od lidí, musíte sledovat jejich chování. Dělají něco, co by normální člověk neudělal, nebo ne? Robot se může odhalit sám tak, že se chová „divně“, třeba tím, že někam plácá komentáře a příspěvky šedesát hodin v kuse; živý člověk by mezitím dávno potřeboval spát. Tyhle primitivní chyby jsou ale vesměs už dávno vychytány a současní roboti umějí předstírat svoji údajnou lidskou podstatu celkem dobře. Ne dokonale, ale dost na to, aby je nešlo se stoprocentní jistotou identifikovat. A to znamená, že někteří z nich nutně „přežijí“ i rozsáhlé čistky. Provozovatel systému totiž musí brát v potaz ještě jednu věc. Pokud se zmýlí a zlikviduje účet živému člověku proto, že si jej spletl s robotem, vyvolá tím určitou negativní reakci a možná i nelichotivou publicitu. Tím pádem je lepší udržovat i nějaké „šedé pásmo“ tolerance, ve kterém se entity nechávají „žít“, i když je podezření, že by mohlo jít o roboty. A trefit se do tohoto šedého pásma, to je cílem těch, kdo tyto roboty vyrábějí. Ach ano, zatím jsme vůbec neuvažovali nad tím, proč se to dělá, k čemu ten zákeřnější druh robotů slouží. Odpověď: většinou k tomu, aby nějak zmanipulovali lidské uživatele. Třeba je přesvědčili k „výhodnému“ nákupu nějaké kryptoměny, která ve skutečnosti tak výhodná není, nebo „zviditelnili“ svými hlasy nějakého člověka či názor, který chtějí posunout na vrchol stránky. Většinou to má komerční pozadí, někdy i politické – souboj propagandy a ideologií, mobilizace voličů před volbami. Ale převládají ti komerční boti. Takový prodejce předražených kryptoměn se totiž s trochou štěstí zaplatí sám, kdežto robot určený pro šíření propagandy se musí financovat ze státního rozpočtu, ve kterém soutěží se spoustou jiných zájmů a požadavků. Na Twitteru je až 30 procent robotů Kolik je na Twitteru robotů? V odhadu, že 20 a více procent, se kloním spíš k Muskovi, protože tato hodnota ke mně prosákla z několika zdrojů. Naposledy od jednoho Čecha, se kterým jsem se potkal na nedávné konferenci o otevřených operačních systémech, a kterého bohužel nemůžu označit jménem. Ale i on mi říkal, že na velkých sadách dat jim vychází, že zhruba 20 až 30 procent běžných uživatelů Twitteru jsou roboti, a že ta firma zatím asi neměla velkou motivaci je „odstřelovat“ nějak systematicky. Jinými slovy, že uváděných pět procent je buď lež, nebo velmi obratné a zamlžené vyjádření, které s tou lží hraničí. Jiná věc je, jestli je to pro Muska skutečně „nový objev“ (podle mě nikoliv, podezření ze zamoření Twitteru roboty už panuje dlouhá léta), nebo zda je to jen zástupný problém a přemnožení roboti mu mají posloužit jako páka, aby si vynutil buď slevu na celkové ceně, nebo dokonce zdůvodnil odchod od celé transakce. Myslím si, že blíže k realitě je to druhé vysvětlení. Ani ten největší miliardář totiž nedokáže načasovat trh a krátce po Muskově nabídce, kterou Twitter přijal, se stalo to, že ceny mnoha technologických firem na burze propadly. Týká se to i obrů jako Apple, Amazon, Facebook a Google, a také Tesly, firmy, jejíž tržní ohodnocení dodává Muskově portfoliu sílu. Propad už nějakou dobu trvá a působí spíše dojmem dlouhodobější korekce dříve přefouknutých cen než dočasného výkyvu, který se zase rychle „spraví“. V tomto světle se ovšem cena 44 miliard dolarů, kterou chtěl původně Musk zaplatit za Twitter, jeví značně nevýhodná až riskantní – pro něj. A naopak, takto přeceněná firma má veškerý zájem z Muska ty peníze dostat. Co se nyní stane? Coby taktika pro slevu nejsou asi roboti moc nadějní. Rozhodčí řízení smlouvy, kterou Musk a Twitter uzavřeli, by se totiž konalo podle zákonů státu Delaware, a Delaware má poměrně přísné podmínky pro to, co se dá považovat za zkreslování a zatajování stavu firmy. Přemíra robotů je spíš asi nesplňuje. (Jiný stát, Texas, sice v tomto směru zahájil vyšetřování, ale pro budoucí plnění smlouvy je rozhodující právě Delaware). Nedohodnou-li se Twitter a Musk na nějakém smíru, hrozí vesmírnému miliardáři skutečně právě to, že bude muset transakci za původní cenu dokončit. Momentálně připadají – kromě soudních tahanic – v úvahu jen dva vnější vlivy, které by mohly situací „zakvedlat“. Jednou z nich je názor bank poskytujících financování. Většina koupě má totiž být realizována na dluh a banky, které peníze poskytnou, se samozřejmě mohou rozhodnout z celého dealu vycouvat. V takovém případě by sice Musk musel zaplatit miliardu dolarů pokuty, ale nebyl by dále vázán smlouvou. Tou druhou je hlasování akcionářů Twitteru, které má proběhnout v srpnu 2022. Právě akcionáři se mají definitivně vyjádřit k tomu, zda chtějí Twitter Muskovi za dohodnutých podmínek prodat, nebo ne. Při momentální ceně akcií by na tom těžce vydělali, takže se všeobecně očekává, že deal odsouhlasí. Ale srpen je ještě daleko a do té doby se může stát mnohé.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2021-12-02 18:57:08

Energie je civilizace. Co je pak její nedostatek?

Václav Smil je jedním z našich krajanů, kteří jako by naplňovali heslo, že doma prorokem nebudeš. Za mořem jej berou vážně miliardáři a vrcholoví politici, zatímco v České republice zůstává relativně neznámý. Do češtiny bylo přeloženo pouze šest jeho knih, ačkoliv jich vydal čtyřicet. Jednou z těch nepřeložených knih je „Energy and Civilization“, bichle jen o něco tenčí než Pán prstenů. Před pár měsíci jsem na ni narazil v jedné čajovně a vypůjčil si ji ke čtení. Byla to dlouhá práce, protože jeden důvod neznámosti Václava Smila mezi širší veřejností na vás vykukuje už z prvních stránek. Žádnou autorskou lehkost do vínku nedostal, nebo ji snad nepovažuje za podstatnou. Píše spíš učebnicovým stylem, poměrně těžko stravitelným. Obtížné čtení je ovšem více než vyváženo tím, že kniha je nabitá informacemi. O použití energie v různých souvislostech se dozvíte všechno, i s bohatými citacemi směřujícími k primárním zdrojům. A tím nemyslím jenom průmyslové použití energie, i když tomu je samozřejmě věnována většina textu. Kniha rozpitvává do detailů i zemědělství, kterému se koneckonců po dlouhá staletí věnovala valná většina lidí. Dozvíte se, kolik kilojoulů mohli staří zemědělci získat ze které plodiny, kolik těch kilojoulů sežrala tažná zvířata, jak se rovnice změnila s účinnějšími verzemi pluhů, kolik energie se spotřebovalo na setí, pletí, sklizeň… Není to typický úhel pohledu na historii, ale – odhlédneme-li tedy od suchého stylu psaní – je nanejvýš zajímavý. Kdybych měl tuto více než pětisetstránkovou knihu shrnout do jednoho odstavce, vypadal by asi takto: „Lidstvo strávilo drtivou většinu své existence ve stavu energetické bídy. Neustále balancovalo na úzké hraně mezi chabými přebytky, které umožňovaly aspoň základní rozvoj měst a řemeslné výroby, a mezi akutním nedostatkem, který většinou přešel v hladomor. I ty nejvyspělejší civilizace historie spoléhaly na fyzickou dřinu celých zástupů otroků, poddaných a zvířat, protože nic lepšího a spolehlivějšího k dispozici nebylo. Teprve s vynálezem motorů, počínaje tím parním, se životní úroveň lidí začala zásadně zlepšovat. Energie je civilizace je energie a tak dále, pořád dokola.” Protijaderný fanatismus zeleného hnutí: reakce na neexistující hrozbu Malé odbočení, které je ale ve skutečnosti k věci, jenom to nebude na první pohled zřejmé. Napsal mi můj bývalý spolužák a spolubydlící z koleje MFF UK, Honza R.: „Naše společnost se v následujících letech zásadně změní. Nebude to kvůli katastrofálnímu výbuchu sopky, dopadu asteroidu, invazi Marťanů, extrémním výkyvu klimatu nebo nějakým morem. Bude to autoimunitní čistě psychologickou reakcí společnosti na fakticky neexistující ohrožení. A změní se především kvůli omezení cestování osob, a tím zprostředkovaně i zboží a informací. Bude to nakonec slušnej sešup, který naše růstová civilizace už pár set let nezažila. Uvidíme, jestli po ní zbydou aspoň pyramidy nebo nějaké pěkné sochy.“ Kolega tím myslí současnou covidovou krizi, ale upřímně si myslím, že na ni se relativně brzy zapomene. Ne tedy v úplně krátkém časovém horizontu, to ne; ale široká vzpomínka na covid nejspíš zemře s lidmi, kteří jej zažili, a někdy v roce 2200 se malé děti o covidu učit nebudou. Lidstvo totiž vůbec nerado vzpomíná na epidemie. Všimněte si, jak málo se o nich dozvíte ve škole. Raději se věnujeme bitvám, objevným výpravám, rozvoji průmyslu a dalším událostem, které byly pod naší kontrolou a dají se k nim přiřadit konkrétní lidské tváře. Naproti tomu infekční breberky nám trochu narušují iluzi vlastní všemocnosti, a tak se jejich účinky na vývoj světa poněkud ignorují. A to i přesto, že nebýt třeba takového Justiniánova moru, dost možná by tehdejší Byzantinci dokázali obnovit římskou říši v jejím původním územním rozsahu – a dějiny Evropy by vypadaly úplně jinak. Mimo jiné by jistý pán jménem Mohamed a jeho následovníci narazili při své expanzi na daleko nebezpečnější a lépe organizované protivníky. Ale Honzova věta „o autoimunitní, čistě psychologické reakci společnosti na fakticky neexistující ohrožení” docela dobře sedí na protijaderný fanatismus zeleného hnutí. A na ten se podle mého názoru vzpomínat bude i v tom roce 2200, asi podobně, jako i my dodnes vzpomínáme na čarodějnické procesy, které sužovaly naši civilizaci v raném novověku. Ono to, co na těch původních čarodějnických procesech bylo strašidelné, byla právě skutečnost, že jim předsedali vzdělaní a inteligentní lidé, a ne nějací negramotní primitivové z vesnic, kteří hráli pouze (důležité, ale pomocné) role přisluhovačů, biřiců, udavačů, katů atd. V zemích, kam se tato myšlenková infekce rozšířila, se jí nakazila právě elita společnosti, takže původně sporadický problém nabyl místy až masových rozměrů, nedal se jen tak zastavit a do justičního vraždění odsouzených osob se zapojovaly všechny dostupné zdroje raně novověkých států – které už tehdy byly řádově větší než cokoliv, co dokázal napáchat běžný pouliční dav. Návrat k barbarství U protijaderné křížové výpravy, na kterou se vydaly evropské zelené strany, sice nedochází k masakrům čarodějů, ale jinak tam jistou podobnost vidím. Na čele šturmu jsou zase vzdělaní a vlivní lidé, jenom teď útočí na energetické zásobování našeho kontinentu a snaží se zlikvidovat zdaleka nejspolehlivější zdroj elektřiny, který má naše moderní civilizace k dispozici. Update 1. 12. 2021 v 16:00. Jeden čtenář mi e-mailem vytknul, že čarodějnice byly fiktivní problém, kdežto třeba ukládání vyhořelého jaderného paliva je zcela reálná potíž. Pozor, to tehdejší čarodějnictví byl dost široký pojem, který kromě vysloveně nadpřirozených činností typu kouzel a létání na koštěti zahrnoval i všelijaké podezřelé bylinkaření (výrobu lektvarů) nebo v extrémním případě i travičství a výrobu různých jedů na zakázku. Nedá se říci, že úplně všechno vždycky bylo vymyšlené od A do Z, spíš jde o celkovou prolhanost a zvrhlost systému, který se odrazil od nějaké drobnosti a následně vynucoval po obviněných přiznání k různým šílenostem, mnohdy i mučením. Zkuste se porozhlédnout po Černé knize města Velké Bíteše; už jsem ji léta neměl v ruce, ale jestli si dobře pamatuji, byl tam zaznamenán minimálně jeden čarodějnický proces. A také tam ta přiznání sahala od vaření nějakých lektvarů, „aby krávy lépe dojily”, což se na pověrčivém venkově stát mohlo (byť o účinnosti takových produktů lze pochybovat), až po krmení čerta smetanou, což se určitě nedělo. Konec update. Jaderné elektrárny dokáží dodávat vysoké procento svého nominálního výkonu, i když v ČR hodnoty 92,5 procenta nedosahujeme. (Česky se tomu říká koeficient ročního využití instalovaného výkonu a například Dukovany jej mají na úrovni 85 procent.) Naproti tomu právě soláry a větrné turbíny, které mají být budoucností evropské energetiky, mají procento využití výkonu dost špatné, což znamená nutnost je masivně zálohovat, a to jak větší a plošnější výstavbou jich samotných, tak jinými zdroji, třeba plynem. Ke kapacitním bateriím schopným pokrývat spotřebu celých států po dlouhé dny je totiž ještě zatraceně daleko. (Představte si, že by to takto fungovalo třeba v ocelářství – že by jednotlivé ocelárny vyráběly jen na 25 až 30 procent své kapacity a těch fabrik by pak bylo potřeba třikrát či čtyřikrát více na tentýž celkový objem vyrobené oceli. To by Ostrava sahala až někam k Frýdku.) A pozor – nízké procento ročního využití je jenom jedno číslo, ale v něm se skrývá ještě fantastická nestabilita dodávky, hlavně u větru, protože u slunce se dá aspoň spoléhat na to, že v létě svítí více a v zimě míň. Německé křivky využití zdrojů vypadají takto (modrá = vítr, červená = fotovoltaika, černá = bioplyn). Jistě vás tedy „potěší”, že nadcházející německá vláda se dohodla na další masivní výstavbě větrníků, pro které mají být rezervovány dvě procenta plochy celého Německa, o dost více, než současných zhruba 0,8 procenta Mají přitom být odbourány různé zákonné překážky; co přesně to bude znamenat pro lokální ochranu přírody, lesů, živočišných druhů atd., to se ještě ukáže v praxi. Osobně bych tipoval, že důsledkem takové masivní výstavby bude to, že „zuby” na grafu využití větrné energie budou ještě větší a skákavější, hlavně v tom absolutním měřítku (množství skutečně dodané elektřiny). Německo není zas tak rozlehlé, aby jej nemohlo „přikrýt” jedno velké bezvětří nebo jedna velká vichřice naráz. Když je energie totéž co civilizace, co jsou pak takové pokusy o destabilizaci její výroby? Napadají mě slova „návrat k barbarství”. Evropská unie není pupkem světa Hlavní naději na nějakou racionalitu vidím, upřímně řečeno, hlavně v tom, že Německo je možná pupkem EU, ale EU není ani přibližně pupkem světa. K vědeckotechnickému rozvoji došlo i v jiných oblastech naší planety, takže i kdyby se EU pod zeleným nátlakem z Berlína rozhodla k čemukoliv, otázky dalšího rozvoje jaderné energetiky se budou řešit jinde. Ta zásadní věc, která by potřebovala řešit, je přitom cena. Současný model výstavby jaderných elektráren je opravdu příliš drahý. Z toho můžou mít radost ty firmy, které vystavují průběžné faktury, ale běžný volič už z toho takovou radost nemá. A vysoká cena za nové jaderné zdroje nejspíš také přispěla k tomu, že Mgr. Johann z Hamburku (abychom jej odlišili od netitulovaného Johanna volícího nějakou ošklivou stranu) hlasoval pro další pokrývání Německa větrníky. To samozřejmě není nijak nový problém a ve světě také už vzniklo několik desítek programů snažících se vytvořit takzvané malé modulární reaktory. Zjednodušeně řečeno, šlo by o malé jaderné zdroje přepravovatelné i běžným kamionem, které by se daly vyrábět v továrně po desítkách a po stovkách podle stejného mustru. Velkovýroba je přitom hlavní způsob, jak snížit jednotkovou cenu; náklady na výzkum, vývoj a licencování se pak dají „rozpustit” mezi ony desítky a stovky výrobků. Ale tomu musí předcházet právě ten výzkum, vývoj a licencování, a to je vzhledem k citlivé povaze věci velmi dlouhý proces. Upřímně doufám, že se některý ten záměr zdaří. „Želízek v ohni” je celkově vzato dost, aspoň jeden úspěch by z toho být mohl. (Dokonce i v ČR máme dva malé projekty: jeden v ÚJV Řež a druhý v Ostravě-Vítkovicích.) Zároveň to ale ještě nikdy neměla žádná nová technologie tak těžké. Žádnou totiž nesledovalo tolik nepřátelských očí, připravených při prvním náznaku problémů spustit hlasitý křik a zatlouct ji do země. Bezpečnostní nároky na budoucí malé reaktory jsou enormně vysoké, možná dokonce nereálně vysoké. Při srovnatelných požadavcích na bezpečnost by některé jiné branže (letectví, kosmonautika) nevznikly vůbec a v lékárně byste nenašli většinu dnes běžně dostupných léků. Před pár dny jsem na Netflixu narazil na film o životě polské vědkyně Marie Sklodowské-Curie. Jí samotné nakonec její vlastní objevy pomohly do hrobu – aplastická anémie, které podlehla, byla skoro určitě důsledkem příliš velké dávky radioaktivity absorbované za léta práce bez ochranných prostředků. Stejně by mě ale zajímalo, co by si o tom našem kolektivním strachu myslela dnes.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2024-02-21 13:58:00

Kdo opravdu přijel na traktorech. Fiala a jiní se budou divit. Ze zákulisí akce

VIDLÁKŮV TÝDEN Zaměstnanci, kterým zemědělští miliardáři poskytli traktory, jak naznačoval Petr Fiala a jiní? Kdo opravdu v pondělí přijel do Prahy na traktorech? „Na akci byli ti zemědělci, kteří se živí pěstováním obilí. Nebyli tam ti, kteří mulčují louky a sklízejí dotace a nebyly tam traktory od velkých koncernů, protože ty hrají největší roli v Agrární komoře ČR a nejsou s podnikáním zatím na hraně. Zjednodušeně řečeno, do Prahy dojeli ti, kteří nemají velký kapitál, aby přečkali delší ztrátové období,“ říká moravský zemědělec a bloger Daniel Sterzik, zvaný Vidlák. Ten protest spoluorganizoval. A co bude dál? „Stejně tak se ukazuje, že příště buď bude blokáda, ať si policie a městské orgány říkají, co chtějí, nebo nemá cenu to dělat,“ dodává.

Čas načtení: 2024-03-22 13:00:01

První miliardář na Zemi byl podvodníkův syn. John Rockefeller bohatl na všem, vydělal i na soudním trestu

Jak se původem dítě z početné chudé americké rodiny dostane na špičku světového žebříčku nejbohatších lidí? O tom mohl za svého života nejlépe vyprávět John D. Rockefeller, zakladatel ropného impéria tak ohromného, že ho musel po letech nechat soud úředně rozpustit. Tou dobou už byl jeho duchovní otec ale dávno za vodou nebo v jeho případě lépe řečeno „za ropou“. Intuice, která jej dovedla k tak ohromnému bohatství, by se jistě hodila každému ministru financí.  Mladý miliardář Rockefeller: Zabili a snědli ho kanibalové. Místo hostem se stal hostinou Číst více Velká rodina prakticky bez otce Když se malý John narodil, měli jeho rodiče již jednoho syna a později přibyly do rodiny ještě další čtyři děti. Vlastně jak se to vezme: Johnova matka porodila ještě čtyři děti, otec jich zplodil minimálně šest. Průběžně totiž udržoval poměr i s hospodyní rodiny, takže se jeho právoplatná žena a milenka v porodech v některých letech střídaly. Jeho matka, Eliza Davisonová, byla ale svému muži natolik oddaná, že tolerovala nejen jeho zálety, ale dokonce i povolání nevalné pověsti, jak uvádí server History.com. Rockefeller starší živil rodinu podomním obchodem, při kterém neváhal zákazníkům lhát, a dokonce dokázal předstírat hluchého, aby zvýšil zisky. Možná, že jeho syn John zdědil geny hlavně po něm, svoje podnikání ale dovedl do docela jiných výšin, o kterých se jeho otci nesnilo ani v nejdivočejších snech.  Vyměnili jídlo za ropu Jakmile získal mladý John Rockefeller vzdělání, které mu matka poskytla i přesto, že s dětmi prakticky žila sama, když byl jejich otec stále na cestách nebo u milenky, a také po prvních pracovních zkušenostech se vrhl spolu se svými společníky do podnikání. Nejprve to byly potraviny, ale v době občanské války byla potřeba také ropa a právě téhle příležitosti se mladí pánové zcela geniálně chopili. Nepodnikali ale tak jako většina ostatních, kteří se v té době vrhli na těžbu ropy, aby vydělali velké peníze. Ti se věnovali jen výrobě petroleje a zbylé frakce ropy jednoduše vylévali – tu do kanálů, jinde do řeky… Rockefeller a jeho přátelé na to ale šli jinak.  Podnikali beze zbytků Rockefellerova rafinerie v Clevelandu, kterou zprovoznili v roce 1863 (budoucímu miliardáři bylo tehdy čtyřiadvacet let!), na to šla docela jinak. Kromě petroleje, jenž byl „povinný“, vznikal z ropy benzín na pohon motorů, mazací olej, vazelína, parafinový vosk, dehet na povrchy silnic a další produkty. Spotřebovali, zpracovali a prodali vše, co jen bylo možné, o čemž hovoří i životopis na webu johndrockefeller.org. A to byl základ úspěchu a rozvoje společnosti. Rozvoje tak obrovského, že neměl ve světě obdoby. Netrvalo to dlouho a z původních čtyř společníků zbyli jen dva, když Rockefeller dva další vyplatil. Bylo to podle jeho vlastních slov nejlepší rozhodnutí jeho života, které jej nasměrovalo k miliardě.  Šetřil, kde se dalo Jako dítě z chudé rodiny šetřil John D. Rockefeller i ve svém podnikání všude, kde se šetřit dalo. Každý cent byl důležitý. Bylo zbytečné kupovat sudy, levnější bylo koupit dřevo a nechat vlastní zaměstnance, aby je vyrobili. Objednat pokládku potrubí na ropu u dodavatele? Proč, když mnohem levnější bylo zaměstnat vlastní lidi? Zkrátka John D. Rockefeller to uměl, a tak se v roce 1870 dočkal své vlastní Standard Oil Company of Ohio, v níž byl největším akcionářem.  Jak se McDonald’s dostal do českých rukou? Krádež to nebyla, k dobrovolnosti měl kontrakt daleko Číst více Kupoval konkurenci, vytvořil monopol Někdo si kupuje nové oblečení nebo ti bohatší auta, Rockefeller začal skupovat ropné rafinerie po celém světě. Šlo mu to tak dobře, že zanedlouho v podstatě neměl nikde konkurenci. Vznikl monopol na zpracování a prodej ropných produktů. Nebylo to ale jen tak. Zůstat křišťálově čistý, když se kolem točí tak obrovské sumy, snad ani nejde. A tak i Rockefeller byl obviňován z podvodných nekalých praktik, ze špehování konkurence, podplácení, a dokonce i vyhrožování likvidací ve chvíli, kdy se firma, na kterou si myslel, nepodvolí jeho vůli. Šlo o hodně – o peníze i o prestiž. A ropnému magnátu Rockefellerovi to šlo opravdu výborně.  Vydělal i na soudním trestu Jeho podnikání fungovalo tak dokonale, až musel zasáhnout soud. Jeho výrokem muselo být impérium rozpuštěno, a vznikly tak desítky menších firem. Kdo by se ale domníval, že tím skončil také Rockefellerův blahobyt, velmi by se mýlil. Menší firmy měly na burze mnohem větší hodnotu a výtěžek, který největší akcionář původní firmy získal, doplnil jeho majetek do jedné celé miliardy. Rozhodnutí soudu, které mělo být určitým trestem, tak tedy vlastně z veleúspěšného muže učinilo dokonce největšího boháče planety a prvního dolarového miliardáře v historii. Jak je vidět, když má podnikatel nadání, dokáže vydělat i na prohře. Dokonce nemalé peníze…  Vydělával a rozdával I když si John D. Rockefeller plánoval život do rovné stovky, v tomto ohledu osudu poručit nedokázal, o tolik se však nespletl. Zemřel v roce 1937 ve svých 97 letech. Do té doby ale kromě vydělávání peněz zvládl také opravdu hodně rozdat. Na dobročinné účely, vzdělávání, pomoc nemocným, nemohoucím a chudým i na rozvoj mnoha projektů daroval víc než půl miliardy dolarů. A to už tehdy byla pomoc, jakou si nikdo jiný nemohl dovolit. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Ztracený miliardář a dobrodruh. Po letci Stevenu Fossettovi pátrala armáda a tisíce dobrovolníků.

Čas načtení: 2024-07-29 00:00:00

Křetínskému roste ve Velké Británii silná konkurence. Na tamní poštovní trh vstupuje přední světový správce peněz

Americká společnost Apollo Global Management, která patří mezi největší správce investic na světě, koupila skrze své fondy za desítky miliard korun britskou doručovatelskou společnost Evri. Miliardáři Danielu Křetínskému tak na ostrovech, kde hodlá...

Čas načtení: 2024-09-25 16:50:00

Proč miliardáři milují tyto 3 akcie? A proč byste měli i vy?

Miliardáři vědí, že investiční příležitosti často přicházejí tam, kde by je nikdo nečekal. Přečtěte si, jak Joel Greenblatt vydělal jmění na „špatné“ firmě a zjistěte, do kterých tří akcií miliardáři právě teď investují. Článek Proč miliardáři milují tyto 3 akcie? A proč byste měli i vy? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-04-03 07:08:48

V těchto akciích umělé inteligence (AI) vidí miliardáři největší příležitost!

Extrémní valuace akcií Nvidia dávají vzniknout spekulacím ohledně vzniku technologické bubliny. Do jakých akcií diverzifikují známí miliardáři, se dočtete v tomto článku. Článek V těchto akciích umělé inteligence (AI) vidí miliardáři největší příležitost! z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-08-27 19:00:00

3 akcie, které ve velkém nakupují světoví miliardáři! Měli byste také?

Zjistěte, proč miliardáři nakupují akcie Alphabet, Chevron a Kraft Heinz ve velkém. Mohou být tito giganti klíčem k úspěchu i vašeho portfolia? Článek 3 akcie, které ve velkém nakupují světoví miliardáři! Měli byste také? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-09-03 15:01:01

Prezidentovi muži: Elon Musk na cestě od demokratů do Trumpovy náruče

Elon Musk měl vždy k americké politice poměrně zvláštní přístup. Podnikatel, který pochází z Jihoafrické republiky, totiž nikdy nebyl zapřisáhlým podporovatelem ani demokratů, ani republikánů, ačkoliv k první variantě vždy inklinoval o něco více. V jednom z dnes již historických rozhovorů z roku 2014 o sobě prohlásil, že je „někde uprostřed, sociálně liberální a fiskálně konzervativní“. Přiznal také o několik let později, v roce 2022, že historicky hlasoval skoro vždy pro demokraty, ale v nadcházejících volbách chce volit republikány.  Bidena k rezignaci donutili sponzoři, Kamala Harris vytáhne na Trumpa obtěžování, říká politolog Číst více Podobně rozpolcený byl i s dary. V rozhovoru pro The Washington Post Elon Musk uvedl, že je „významným (i když ne největším) dárcem demokratů“, ale že také dává hodně republikánům. Musk dále uvedl, že politické příspěvky jsou požadavkem, aby mohl mít hlas ve vládě Spojených států. Za svou firmu SpaceX lobboval v americkém Kongresu a s vidinou jejího úspěchu dal demokratickým kandidátům na kampaně skoro milion dolarů.  Od demokratů k Trumpovi Jak tedy došel Musk až k podpoře Donalda Trumpa? Před jeho prvním funkčním obdobím si ještě nebyl jeho volbou vůbec jistý. V roce 2015 na akci Vanity Fair prohlásil, že „doufá, že Trump nezíská nominaci republikánské strany, protože to by nebylo dobré“. Ještě v červenci 2022 řekl, že Trump by neměl znovu kandidovat na prezidenta a místo toho by měl jen „plout do západu slunce“. Od té doby se ale hodně změnilo, zvláště poté, co Musk převzal síť Twitter. Začalo to náznaky Tam se třeba postaral o to, aby byl Donaldu Trumpovi obnoven účet s tím, že šlo od předchozího vedení Twitteru o „morálně špatné rozhodnutí“. Stále více také kritizoval Joea Bidena, což vyvrcholilo tím, že dokonce s ostatními miliardáři uspořádal schůzku, na které se radili, jak Bidena dostat od válu. Postavil se také proti rozhodnutí soudu ohledně Trumpova skandálu s pornoherečkou Stormy Daniels. „Dnes byla způsobena velká škoda víře veřejnosti v americký právní systém,“ napsal si tehdy už na vlastní síť X. Tam bylo jasné, že jejich vztah doznal velkých zlepšení. Otevřená podpora po atentátu Od té doby se miliardáři sblížili o dost více. Podle zjištění Wall Street Journalu dokonce Trump s Muskem probíral jeho možné angažmá v Trumpově vládě. Musk by tam podle některých zdrojů měl sloužit jako poradce. To však ještě Muskova podpora Trumpovi nebyla veřejná. Vše se ale změnilo po pokusu o atentát, který byl na Trumpa spáchán. Musk od té doby podle webu Business Insider věnoval svému novému spojenci na kampaň kolem pětačtyřiceti milionů dolarů. Musk také s Trumpem udělal interview, které spíše než jako kritický rozhovor vyšlo jako pomoc starému příteli s kampaní, při které se Musk neptal na žádné citlivé věci. Výhody pro Teslu Co za svou podporu Musk dostane? Donald Trump třeba avizoval ukončení podpory pro elektrická vozidla, která by sice na první pohled byla ranou pro Muskovu Teslu, na druhý pohled by to však Muskově automobilce naopak prospělo. „Trumpovo prezidentství by bylo negativní pro elektromobily, ale pozitivní pro Teslu, protože odebrání slevy na dani by Tesle poskytlo cenovou výhodu oproti dalším hráčům v odvětví, kteří prodávají jen díky dotacím,“ řekl jeden z analytiků americkému webu The Hill s tím, že Tesla má na americkém trhu v podstatě monopol. Nižší daně pro miliardáře Američtí republikánští miliardáři podle Hillu také doufají, že Trump obnoví několik klíčových ustanovení zákona o snížení daní a pracovních míst, jejichž platnost vyprší v roce 2026. Například sazba daně z příjmu právnických osob byla snížena z 35 procent na 21 procent při daňových škrtech v Trumpově prvním funkčním období a některé hlasy volají, aby dále klesala. To by pro Muska bylo více než příznivé. Muskova podpora Trumpovi tak rozhodně není nezištná. Trump je prostě divný. Kamala Harris pochopila, že na něj musí použít jeho vlastní zbraně Číst více Zbývá tak počkat, zda Trumpovi podpora jednoho z nejznámějších podnikatelů světa nakonec pomůže. V dalších dílech seriálu se podíváme na nejbohatší podporovatele Kamaly Harris. Ačkoliv svými rozhodnutími šla často proti technologickým špičkám Ameriky, mnoho lidí v odvětví Big Tech stále pevně stojí za republikánskou kandidátkou.

Čas načtení: 2024-03-15 19:30:00

Tyto dvě akcie nakupují největší světoví miliardáři. Přidáte se?

Nvidia ztrácí své kouzlo coby nejlepší AI akcie. Podle posledních údajů se velcí investoři obrací především ke dvěma jiným titulům. Článek Tyto dvě akcie nakupují největší světoví miliardáři. Přidáte se? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-03-18 19:27:28

Prečo si miliardári stavajú podzemné bunkre?

Určite ste ešte v decembri minulého roka postrehli správy o Markovi Zuckerbergovi a jeho bunkri. Zdá sa, že multimiliardár a hlava Mety stavia na Havaji obrovské sídlo, ktorého súčasťou má byť aj obrovský podzemný bunker a nikto nevie prečo. Vedia bohatí niečo, čo my nie?   Ako informuje portál The Conversation, Zuckerberg odkúpil veľkú časť … The post Prečo si miliardári stavajú podzemné bunkre? appeared first on Vosveteit.sk - Správy zo sveta technológií a vedy.

Čas načtení: 2024-05-29 15:05:00

Které akcie nakupují miliardáři, a od kterých naopak dávají ruce pryč?

Řada akcií letos byla rozštěpena, nebo byl jejich split alespoň oznámen. Jak na splity reagovali největší investoři s portfolii v řádech miliard dolarů? Článek Které akcie nakupují miliardáři, a od kterých naopak dávají ruce pryč? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-06-10 20:05:03

3 akcie, do kterých miliardáři investují ve velkém: Necháte se inspirovat?

Tři akcie, které přitahují miliardářské investory: Alphabet, Uber a Texas Instruments. Zjistěte, co je na nich tak atraktivního. Článek 3 akcie, do kterých miliardáři investují ve velkém: Necháte se inspirovat? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-10-02 19:03:55

3 horké růstové akcie, na které momentálně ve velkém sází miliardáři

Růstové akcie nejsou jen o technologických gigantech. Uber, Nvidia a ExxonMobil jsou tři příklady růstových titulů, které mají i přes různorodé segmenty trhů společné jedno – vysoký růstový potenciál. Článek 3 horké růstové akcie, na které momentálně ve velkém sází miliardáři z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-12-16 06:38:04

Pomáhá byznysmenům s novou daní, řídí i záchranu Okay Elektro a říká: Čeští miliardáři jdou na Západ

Igor Mesenský ze společnosti KPMG je pionýrem oboru fúzí a akvizic v Česku. Trh se podle něj mění, zmizeli z něj zahraniční investoři. Článek Pomáhá byznysmenům s novou daní, řídí i záchranu Okay Elektro a říká: Čeští miliardáři jdou na Západ se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-12-29 09:06:29

Že nás Poláci válcují? Ne ve všem. Čeští miliardáři mají větší chuť dobýt byznysový Západ

Tím, jak poklesla aktivita zahraničních investorů, se otevírají nové příležitosti pro tuzemské podnikatele – a ti míří na Západ víc než dřív. Článek Že nás Poláci válcují? Ne ve všem. Čeští miliardáři mají větší chuť dobýt byznysový Západ se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2025-01-02 14:53:00

Pro technologické magnáty byl rok 2024 veleúspěšný. Zato šéf Temu sčítá ztráty

Technologičtí miliardáři prožili veleúspěšný rok 2024. Majetek Elona Muska, Marka Zuckerberga či Jensena Huanga loni rostl až nevídaným způsobem. Pěti stům nejbohatším lidem světa momentálně náleží čisté jmění ve výši 10 bilionů amerických dolarů, což je asi 230 bilionů korun. Někteří miliardáři ale na rok 2024 nebudou vzpomínat příliš v dobrém.

Čas načtení: 2025-01-02 14:53:00

Pro technologické magnáty byl rok 2024 veleúspěšný. Zato šéf Temu sčítá ztráty

Technologičtí miliardáři prožili veleúspěšný rok 2024. Majetek Elona Muska, Marka Zuckerberga či Jensena Huanga loni rostl až nevídaným způsobem. Pěti stům nejbohatším lidem světa momentálně náleží čisté jmění ve výši 10 bilionů amerických dolarů, což je asi 230 bilionů korun. Někteří miliardáři ale na rok 2024 nebudou vzpomínat příliš v dobrém.

Čas načtení: 2025-01-23 12:04:01

Miliardáři jednu z těchto akcií milují a druhou proklínají: Je lepší Nvidia nebo Palantir?

Akcie technologických gigantů jsou mezi správci miliardových hedgeových fondů velmi oblíbené. Každá ale z jiného důvodu! Který titul žraloci milují a který jim naopak nechutná? Článek Miliardáři jednu z těchto akcií milují a druhou proklínají: Je lepší Nvidia nebo Palantir? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2025-02-03 15:01:32

Tesla a Palantir? Jednu akcii miliardáři milují, druhé se zbavují seč můžou!

Jedna milovaná, druhá nenáviděná – Tesla a Palantir jsou v hledáčku miliardářů, ale každá z jiného důvodu. Kterou fondy milují a které naopak nemůžou přijít na jméno? Článek Tesla a Palantir? Jednu akcii miliardáři milují, druhé se zbavují seč můžou! z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2025-02-22 10:20:43

Další pátrání po miliardáři je tady! Tentokrát je schovaný někde v Německu

Německá loterijní společnost pátrá! Někde mezi jejími hráči se ukrývá miliardář, který o sobě možná zatím neví, že jím je. Šťastlivec, který si 11. 2. přišel na jackpot vyšší než 2 miliardy Kč a zatím se neozval. Podle společnosti je jeho sázenka nevystopovatelná. Kromě něj se však zadařilo i jednomu Slovákovi, ten si v ten stejný den ulovil milionovou výhru. The post Další pátrání po miliardáři je tady! Tentokrát je schovaný někde v Německu appeared first on 🍀 Vyhraj.cz.

Čas načtení: 2025-03-05 08:46:35

Miliardáři prodávájí akcie Nvidia a namísto nich kupují tento fond!

I když Nvidia vykazuje silné finanční výsledky, někteří z největších hráčů na trhu se rozhodli změnit svou strategii a zaměřit se jiným směrem. Co si z jejich příkladu odnést? Článek Miliardáři prodávájí akcie Nvidia a namísto nich kupují tento fond! z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2025-04-14 06:01:57

Warren Buffett a další miliardáři nakupují tyto akcie ve velkém! Měli byste také?

Proč se devět miliardářů rozhodlo investovat právě do těchto akcií? Akciový trh je aktuálně velmi volatilní, ale tito investoři věří v jednu konkrétní věc – zjistěte jakou! Článek Warren Buffett a další miliardáři nakupují tyto akcie ve velkém! Měli byste také? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2025-04-15 15:36:26

Hotel Fairmont, za nímž stojí tři miliardáři, se otevřel. Do podobného projektu už nepůjdu, říká Baudiš

Pořizovací cena činila 5,8 miliardy korun, náklady na rekonstrukci se vyšplhaly na čtyři miliardy. Hotel Fairmont Golden Prague se otevírá prvním hostům. Článek Hotel Fairmont, za nímž stojí tři miliardáři, se otevřel. Do podobného projektu už nepůjdu, říká Baudiš se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2025-05-06 12:01:48

Miliardáři skupují akcie ČEZ, je znárodnění na spadnutí?

Tajemná skupina investorů z Kypru v týdnech před zveřejněním čtvrtletních výsledků aktivně zvyšovala svůj podíl v ČEZu. Spekulace sílí, je znárodnění ČEZu skutečně na spadnutí? Článek Miliardáři skupují akcie ČEZ, je znárodnění na spadnutí? z webového portálu Finex.cz.