Po 16letech jsem zahodil všechen kod webu a napsal celý kod znovu. Vypadá to tu +- stejně, ale pokud narazíte na něco co vám vadí tak mi o tom napište: martin@vorel.eu nebo se mi ozvěte na twitteru Začal jsem dělat change log.

Kurzy ze dne: 12.12.2025 || EUR 24,240 || JPY 13,247 || USD 20,664 ||
sobota 13.prosince 2025, Týden: 50, Den roce: 347,  dnes má svátek Lucie, zítra má svátek Lýdie
13.prosince 2025, Týden: 50, Den roce: 347,  dnes má svátek Lucie
DetailCacheKey:d-1026967 slovo: 1026967
Nigérii zasáhly ničivé povodně

Fotografie:Depositphotos Mezi nejvíce zasažené město ve střední Nigérii patří Mokwa. Během přívalových dešťů zde spadlo od středy do čtvrtka ohromné množství deště a bleskové záplavy zaskočily mnohé obyvatele. V současné době jsou nasazeny pátrací týmy, které nepřetržitě hledají přeživší a pohřešované. Mluvčí nigerijské státní agentury pro řešení mimořádných událostí podotýká, že pátrací práce probíhají i deset kilometrů od...

---=1=---

Čas načtení: 2024-09-17 10:00:00

Klimatology znepokojily škody způsobené povodněmi ve střední Evropě

 Odborníci nejsou překvapeni intenzitou extrémního počasí, ale poukazují na to, že způsobené škody ukazují, jak je svět nepřipravený Malebná města ve střední Evropě byla zaplavena špinavou povodňovou vodou poté, co vydatné víkendové deště změnily klidné potoky v dravé řeky, které napáchaly spoušť na infrastruktuře.Záplavy zabily nejméně 15 lidí a poničily budovy od Rakouska po Rumunsko. Zkáza přichází po ničivých záplavách po celém světě, kdy byly minulý týden zatopeny celé vesnice v Myanmaru a téměř 300 vězňů uniklo ze zřícené věznice v Nigérii, kde záplavy postihly více než 1 milion lidí.Klimatologové říkají, že jsou škodami znepokojeni, ale intenzita je nepřekvapuje. „Katastrofální srážky, které zasáhly střední Evropu, jsou přesně tím, co vědci v souvislosti se změnou klimatu očekávají,“ uvedla Joyce Kimutaiová z Granthamova institutu Imperial College v Londýně.

\n

Čas načtení: 2025-05-31 13:00:00

Počet obětí bleskových záplav ve střední Nigérii vzrostl na nejméně 150

Abuja - Počet obětí bleskových záplav, které tento týden zasáhly střední Nigérii, stoupl na nejméně 150, uvedl podle agentury AFP mluvčí státní agentury pro zvládání krizí (NEMA). Tato bilance může...

\n

Čas načtení: 2025-05-31 13:00:00

Počet obětí bleskových záplav ve střední Nigérii vzrostl na nejméně 150

Abuja - Počet obětí bleskových záplav, které tento týden zasáhly střední Nigérii, stoupl na nejméně 150, uvedl podle agentury AFP mluvčí státní agentury pro zvládání krizí (NEMA). Tato bilance může...

\n

Čas načtení: 2025-05-31 14:17:34

Bleskové záplavy v Nigérii mají na 150 obětí

Střední Nigérii v týdnu zasáhly bleskové povodně a dosud si vyžádaly nejméně 150 obětí, uvedl podle agentury AFP mluvčí státní agentury pro zvládání krizí (NEMA). Zraněných jsou desítky. Bilance může nadále růst, protože se několik lidí pohřešuje.

\n

Čas načtení: 2025-06-02 07:57:00

Po bleskových záplavách v Nigérii přes 200 mrtvých. 500 lidí se pohřešuje

Bilance bleskových záplav, které minulý týden zasáhly střední Nigérii, přesáhla 200 mrtvých, dalších 500 lidí se stále pohřešuje. Informoval o tom v pondělí zpravodajský server BBC News s odvoláním na oficiální činitele, podle nichž pátrání po tělech obětí pokračuje.

\n
---===---

Čas načtení: 2020-05-23 16:53:12

Přístup Nigérie k lokálně vyráběným lékům na COVID-19

Do února 2020 byl COVID-19 pro mnoho Nigerijců stále vzdálenou realitou. Pro mnoho lidí byl v té době názor, že koronavirová pandemie nemůže přežít v horku v zemích kolem rovníku, jediným důvodem, proč v Nigérii nebyl hlášen žádný případ. Možná s důvěrou v tuto názor a s domněnkou, že nemoc nemá s Nigérií nic společného, prohlásil ministr informací a komunikace, Alhaji Lai Mohammed, že je Nigérie na virus dobře připravena. Když se COVID-19 do Nigérie dostal, bylo zřejmé, že Alhaji Lai Mohammed o úrovni připravenosti přeháněl. Virus důkladně odhalil úroveň úpadku v nigerijském zdravotnictví do té míry, že se ukázalo, že ve většině veřejných zařízení, zanedbaných úředníky, kteří sami raději za léčbou cestují jinam, chyběla základní zdravotní vybavenost. Nastal čas hledat léčbu nemoci, která pustošila i země, které mají silný zdravotní systém. V tu dobu nigerijský ministr vědy a technologie, dr. Ogbonnaya Onu, nabídl 36 milionů nigerijských nair (92 tisíc USD, 2,285 milionu Kč) jakémukoli nigerijskému vědci, který najde lék proti COVID-19. Toto prohlášení je problematické, neboť vystihuje nezájem nigerijské vlády poskytovat obvyklé prostředky na výzkum. Pravdou je, že ohlášené finance jsou předvýzkumné, nejde tedy o ocenění po výzkumu. Výzkum, zejména lékařský, je nákladný náročný proces, který daleko přesahuje kapacitu placených výzkumných pracovníků. Uvedená informace se opírá o prohlášení vědců farmaceutické fakulty na Univerzitě Nnamdi Azikiwe v Awce, v hlavním městě státu Anambry, který leží na východě Nigérie, o jejich pokroku ve výzkumu léku, k jehož zkoumání by potřebovali další finance, jež by doplnily ty, které si již sami zajistili. Ben Ayade, guvernér státu Cross River, v deltě Nigeru bohaté na ropu, vyzval federální vládu, aby poskytla peníze na lékařský výzkum, aby stát mohl s touto chorobou bojovat. Ayade však opomenul fakt, že Nigérie je federací, a že stát, který má na starosti, má stejnou odpovědnost za financování výzkumu jako federální vláda. Dosud není známo, že by reagoval na žádosti výzkumníků o finance. Nigerijští tradiční léčitelé prohlásili, že mají lék. Dosud mi jsou známy čtyři takové případy. Podívejme se, jak na tato prohlášení reagovaly nigerijských úřady. Nigerijské Centrum pro kontrolu nemocí a Národní agentura pro kontrolu potravin a léčiv uvedly, že tyto případy posoudí a léčiva podrobí klinickému testování. Prezidentská pracovní skupina proti COVID-19, jejímž členem je generální ředitel Centra pro kontrolu nemocí, podivuhodně oznámila, že nigerijští pacienti nakažení COVID-19 budou vystaveni všem klinickým testům léčiv a vakcín proti COVID-19. Prezidentská pracovní skupina však mlčela o etických otázkách souvisejících s lidskými subjekty v klinických studiích s léčivy. Otázky o informovaném souhlasu, náboru subjektů, platbách atd., které jsou nedílnou součástí správné klinické praxe, nebyly zodpovězeny, alespoň ne veřejně. Přestože prezident Muhammadu Buhari ještě nevyhlásil částečné zrušení karantény v nigérijském hlavním městě Abuja, dolní komora Národního shromáždění připomněla svým členům, aby jednali o otázce naléhavé národní důležitosti. Shromáždění hodlalo schválit zákon, který stanoví, že každý Nigerijec musí být očkován proti COVID-19. Návrh zákona, který v den představení prošel prvním a druhým čtením, by v případě úplného schválení zabránil občanům bez očkovacího průkazu účastnit se všech veřejných shromáždění. Skutečností také zůstává, že shromáždění uzákoňovalo vakcínu, která se teprve má vyvinout. Proč nigerijské úřady tak nedočkavě přijímají léky vyrobené v zahraničí na úkor místních iniciativ? Proč neposkytují podporu místně vyvíjeným lékům? Mnoho Nigerijců se domnívá, že je to proto, že existuje značná motivace zkorumpovaných úředníků, kteří mohou těžit z dovozních licencí, práv jednotlivých firem apod. Opoziční politici tvrdí, že předsedovi sněmovny Femi Ghajabiamilovi nabídl Bill Gates, zakladatel Microsoftu, úplatek deset milionů USD (jak Gbajabiamila, tak Gates toto tvrzení však odmítli), aby zajistili schválení vakcinačního zákona, přestože svět stále na vznik vakcíny čeká. Je toho ovšem nevyjasněného více. Nigérijské elity mají hlubokou náklonnost k zahraničním produktům. Platí to pro náboženství, vzdělávání, oděvní výrobky, medicínu, jídlo, antikoncepci, technologie apod. Je to zvyk, který pramení z koloniální minulosti země. Kolonialismus prospíval kvůli neustálému znevažování afrických produktů ve prospěch evropských. Samozřejmě bychom přitom neměli přehlédnout skutečnost, že většina kolonií byla zřízena jako obchodní centra pro evropské firmy. V některých případech byla záštita nad evropským zbožím zajištěna jak zákonem, tak násilím. V nižších vrstvách panuje tichý nesouhlas, který podporuje místní alternativy místo zahraničních výrobků. Bohužel je to spíše jen protest poháněný chudobou než politický přístup. Například ve vnitrozemí a mezi chudými jsou podporování léčitelé. Každý nigerijský občan zná skutečně alespoň jednoho tradičního lékaře, který léčí určité nemoci lépe než nejlepší západní lékařství. Proslavili se proto, že byli úspěšní v léčení případů, které ortodoxní lékaři považovali za beznadějné. Jsou známy tisíce případů, kdy tradiční léčitelé vyléčili komplikovaně zlomené nohy poté, co ortopedické nemocnice chtěli realizovat amputaci. Tradiční africký léčitel je správcem postupů, které po tisíce let působily proti nemocem. Západní medicína má sice řadu výhod, ovšem správným přístupem by bylo integrovat obě medicíny do sjednoceného systému proti nemocem a využít to nejlepší z obou světů. To se již děje v Číně a Indii. V Nigérii však tyto dva systémy stojí proti sobě. Odpor proti tomu se nyní objevuje v okamžiku, kdy nigerijští úředníci, vyškolení na Západě, projevují své opovržení nad tradičními léčivy a zároveň chtějí hbitě schválit zahraniční léky, včetně těch, jež dosud nebyly ani vyvinuty. Domácí africkou medicínu definují její údajnou nevyzrálostí, přičemž je vykonávána personálem nevyškoleným na Západě. Tento přístup narušuje skutečnost, že téměř všechny tradiční africké léky jsou bylinnou směsi získanou z přírodních zdrojů a nemají vedlejší nežádoucí účinky. Mezi nigerijskými lékaři a lékárníky se nyní objevuje nový přístup. Předepisují svým pacientům zahraniční bylinné směsi. Nejpopulárnější z nich, většinou potravinové doplňky, pocházejí z Británie a USA. Elity považují užívání těchto potravinových doplňků prodávaných za přemrštěné ceny za třídní charakteristiku a nedílnou součást jejich životního způsobu. Avšak v období závažných zdravotních krizí se i elity podrobují léčebným zkušenostem tradičních léčitelů. A nikdo nemusí jít příliš daleko, aby nějakého našel. Může dostat například vývar z bylin, který slouží k léčení přetrvávající malárie. Nebo směs bylin, která léčí některé chronické sexuálně přenosné nemoci. Tradiční léčitelství zatím není při léčbě COVID-19 oficiálně uznáváno. Existují ale neoficiální informace o úspěšné léčbě. Nigerijské zpravodajství je plné informací o pacientech, kteří utekli z izolačních center COVID-19. Nikdo se neptá, proč odešli a kam zamířili. Většina z nich skončila v rukou tradičních léčitelů. A tam řada z nich opět nalezla své zdraví. Lze se ptát, proč stále přehlížíme tradiční medicínu, je-li tak účinná. Nezískali bychom více, kdyby byla oficiálně schválena? Není patrné, že by to mohlo být hlavním africkým příspěvkem k celosvětovému hledání léků na četné nemoci, kterými lidé trpí? Schválená tradiční africká medicína by přispěla k ekonomice kontinentu, podpořila by místní zdravotnictví, vedla by k profesionalizaci, přilákala by finanční prostředky na výzkum a především přispěla k celosvětovému zdraví lidstva. Kdy bude něco takového možné? Patrně nikoli v nejbližší budoucnosti. Nebude to do doby, dokud budou lékaři vyškolení na Západě mít kontrolu nad oficiálním trhem s léčivy v Nigérii a dalších afrických zemích. Dosud určují hranici, která určuje, co je lékem a co není. Na neoficiálních trzích s léčivy však převládá tradiční medicína.   Autor působí na National Open University of Nigeria, Abuja. Text doplňuje sérii článků v tématu Globální pandemie, lokální přístupy pohledem z nigerijské zkušenosti a perspektivy. Článek přeložila z anglického jazyka Marie Hlavičková. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2025-11-02 10:11:08

Trump hrozí Nigérii vojenským zásahem kvůli islamistům

Americký prezident Donald Trump pohrozil Nigérii vojenským zásahem, pokud tamní vláda nezakročí proti islamistům, kteří v zemi vraždí křesťany. Napsal to na své vlastní síti Truth Social s tím, že kromě zásahu by USA zastavila veškerou pomoc a podporu Nigérii. Stanice CNN k tomu uvedla, že islamisté sice v Nigérii křesťany skutečně zabíjí, většina obětí je ale muslimského vyznání.

Čas načtení: 2025-11-03 09:00:00

„V Nigérii nedochází k genocidě křesťanů,“ prohlásila nigerijská vláda po Trumpových výhrůžkách

„Zabití jakéhokoli Nigerijce je pro zemi ztrátou“ a „není schváleno vládou“, řekl mluvčí nigerijské vlády Nigérie uvedla, že uvítá pomoc Spojených států v boji proti ozbrojeným skupinám, pokud bude respektována její územní celistvost, poté co americký prezident Donald Trump pohrozil vojenskou akcí v této západoafrické zemi kvůli údajnému pronásledování křesťanů.V sobotním příspěvku na sociálních médiích Trump uvedl, že požádal americké ministerstvo obrany, aby se připravilo na možnou „rychlou“ vojenskou akci v Nigérii, pokud tato nejlidnatější africká země nezakročí proti „vraždění křesťanů“.„Nejsme hrdí na bezpečnostní situaci, kterou procházíme, ale pokud jde o tvrzení, že jsou terčem pouze křesťané, tak to není pravda. V Nigérii nedochází k genocidě křesťanů,“ řekl v neděli mluvčí nigerijského ministerstva zahraničních věcí Kimiebi Imomotimi Ebienfa.„Neustále jasně zdůrazňujeme, že uznáváme skutečnost, že v Nigérii dochází k vraždám, ale tyto vraždy se netýkají pouze křesťanů,“ dodal.

Čas načtení: 2025-11-22 11:15:03

V Nigérii bylo ze školy uneseno více než 300 dětí

Více než 300 školáků a 12 učitelů bylo uneseno ozbrojenci během útoku na katolickou školu St. Mary’s School v severo-centrálním státě Niger v Nigérii,... Článek V Nigérii bylo ze školy uneseno více než 300 dětí se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2025-05-26 07:41:00

Globální finále soutěže Huawei ICT 2024-2025 končí s tímto závěrem: AI posiluje transformaci vzdělávání a rozvoj nadaných pracovníků v oblasti ICT

Šen-čen (Čína) 26. května 2025 (PROTEXT/PRNewswire) - Dnes se v Šen-čenu úspěšně uskutečnilo slavnostní zakončení a předání cen globálního finále soutěže Huawei v oblasti informační a komunikační technologie (ICT) 2024-2025. Ve svém 9. ročníku dosáhla akce letos rekordního rozsahu a přilákala více než 210.000 studentů a instruktorů z více než 2000 vysokých škol a univerzit z více než 100 zemí a regionů. Po národních a regionálních soutěžích se do celosvětového finále probojovalo 179 týmů ze 48 zemí a regionů.V intenzivní soutěži ve třech hlavních okruzích – praxi, inovacích a programování – získalo nejvyšší ocenění 18 vynikajících týmů z 9 zemí. Byly to Čína, Alžírsko, Brazílie, Filipíny, Maroko, Nigérie, Srbsko, Tanzanie a Singapur.Vítězi hlavní ceny soutěže se staly týmy z Bulacan State University na Filipínách, Beijing University of Technology v Číně, Fakulty technických věd Čačak vysoké školy v Kragujevaci v Srbsku a Fakulty věd a techniky Errachidia univerzity Moulay Ismaila v Maroku.V Praktické soutěži – síťovém okruhu byly hlavní ceny uděleny týmům ze Shenzhen Institute of Information Technology v Číně, Instituto Federal do Tocantins v Brazílii, Federal University of Technology Minna v Nigérii a společnému týmu z Dar es Salaam Institute of Technology, University of Dar es Salaam a University of Dodoma v Tanzanii.V Praktické soutěži – cloudovém okruhu získaly hlavní cenu týmy z iACADEMY na Filipínách, University of Batna 2 a Higher National School of Computer Science Algiers v Alžírsku, Tianjin University of Technology and Education v Číně a Singapore University of Social Sciences.V Praktické soutěži – počítačovém okruhu získaly hlavní ceny týmy z Guilin University of Electronic Technology v Číně, Federal University of Technology Minna v Nigérii, Univerzita v Bedžáje a Higher National School of Computer Science SBA v Alžíru a Cebu Institute of Technology – University na Filipínách.Hlavní cenu v soutěži v programování získal tým z Shenzhen Polytechnic University v Číně.V rámci ocenění výjimečných přínosů nad rámec technické dokonalosti byla v soutěži udělena také zvláštní ocenění. Ocenění Ženy v technice bylo uděleno čtyřem čistě ženským týmům z Brazílie, Saúdské Arábie, Německa a Keni. Cenu za ekologický rozvoj získal tým z Ghany. Cena pro nejcennějšího instruktora vyznamenala 18 vynikajících instruktorů z 10 zemí – Číny, Alžírska, Bangladéše, Brazílie, Egypta, Indonésie, Iráku, Nigérie, Maďarska a Turecka – za jejich přínos ke vzdělávání v oblasti ICT.Ritchie Peng, ředitel oddělení strategie a rozvoje podnikání v oblasti ICT ve společnosti Huawei, ve svém úvodním projevu uvedl: "Abychom dosáhli cíle vzdělávání prostřednictvím soutěže a inspirovali inovace prostřednictvím soutěže, neustále jsme vyvíjeli návrh soutěžních témat. Praktická soutěž je v souladu s naší vizí Inteligentní svět 2030 a podporuje studenty ve zvládnutí cloud computingu, velkých dat a umělé inteligence, aby podpořili společenský pokrok. Soutěž Inovace se zaměřuje na ekologický rozvoj a digitální inkluzi a motivuje účastníky k řešení reálných výzev pomocí ICT v odvětvích, jako je zemědělství, zdravotnictví a vzdělávání."Vzhledem k tomu, že digitální transformace se celosvětově zrychluje, poptávka po kvalifikovaných odbornících v oborech, jako je umělá inteligence, velká data a kybernetická bezpečnost, stále roste. Nedostatek talentů v těchto kritických oblastech je však stále zřetelnější. S cílem pomoci řešit tuto výzvu nabízí soutěž Huawei v oblasti informační a komunikační technologie několik okruhů – včetně praxe, inovací a programování – spolu s iniciativami, jako je spolupráce mezi průmyslem a vědeckou sférou a vývoj učebních osnov na míru. Cílem těchto snah je vybavit studenty žádanými dovednostmi a podpořit novou generaci technicky nadaných lidí, kteří budou vynikat ve stále inteligentnějším a digitálnějším světě.Během letošního ročníku soutěže uspořádala společnost Huawei také Summit o umělé inteligenci urychlující transformaci vzdělávání, na kterém odborníci zkoumali klíčovou roli AI v inteligentním vzdělávání. Kromě toho společnost Huawei oficiálně oznámila schopnost AI inteligentní platformy Huawei ICT Academy, která usnadňuje a zefektivňuje její používání pro pedagogy a studenty. To představuje další krok vpřed v pokroku digitalizace vzdělávání.Další podrobnosti o soutěži Huawei ICT najdete na https://www.huawei.com/minisite/ict-competition-2024-2025-global/en/index.html .Foto – https://mma.prnewswire.com/media/2695556/Huawei_ICT_Competition_2024_2025_Global_Final_Closing___Awards_Ceremony.jpg KONTAKT: Huawei, corpcomm@huawei.com 

Čas načtení: 2025-06-26 16:02:12

Narodila se v Nigérii a už dřív koupila jiný fotbalový klub. Prodej Dynama zařídila tajemná podnikatelka

Po nejhorší sezóně v historii české ligy a letech zmatků přechází budějovický klub pod kontrolu anonymní zahraniční skupiny. Příběh ale nekončí. Článek Narodila se v Nigérii a už dřív koupila jiný fotbalový klub. Prodej Dynama zařídila tajemná podnikatelka se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2025-11-01 23:26:42

Trump pohrozil Nigérii vojenským zásahem kvůli násilnostem na tamních křesťanech

Americký prezident Donald Trump požádal ministerstvo obrany, aby začalo plánovat případný vojenský zásah v Nigérii, pokud bude tamní vláda podle něj nadále umožňovat zabíjení křesťanů. Šéf Bílého domu to v sobotu napsal na své sociální síti Truth Social. Americká vláda podle něj okamžitě zastaví veškerou pomoc a podporu Nigérii, která je nejlidnatější zemí v Africe.

Čas načtení: 2025-11-02 08:09:00

Trump hrozí Nigérii vojenským zásahem kvůli zabíjení tamních křesťanů

Americký prezident Donald Trump požádal ministerstvo obrany, aby začalo plánovat případný vojenský zásah v Nigérii, pokud bude tamní vláda podle něj nadále umožňovat zabíjení křesťanů. Americká vláda podle šéfa Bílého domu okamžitě zastaví veškerou pomoc a podporu Nigérii, která je nejlidnatější zemí v Africe.

Čas načtení: 2025-11-08 20:00:00

Proč Trump hrozí Nigérii invazí? V největší zemi Afriky jde o něco úplně jiného

Američtí generálové už podle New York Times kreslí plány pro operaci v Nigérii. Donald Trump nedávno pohrozil, že „pokud Nigérie nezastaví zabíjení křesťanů, bude jednat“. V překladu: nevylučuje americkou intervenci. I když to nebude asi tak horké, v Nigérii to okamžitě otevřelo staré rány.

Čas načtení: 2025-11-26 20:46:26

V Nigérii zachránili 24 unesených dívek. Dalších 250 lidí se stále pohřešuje

Všech 24 školaček, které minulý týden unesli ozbrojenci ze školy v Kebbi v severozápadní Nigérii, bylo zachráněno, oznámil tamní prezident Bola Tinubu. Policie původně informovala o 25 unesených studentkách, jedné z nich se podle agentury AP News podařilo už v den útoku uprchnout. V Nigérii se však stále pátrá po dalších 250 unesených z jiných míst.

Čas načtení: 2021-08-22 11:28:24

Za českými čtenáři přijede na Svět knihy autor Atlasu mraků David Mitchell

Svět knihy Praha oznámil další slavná jména 26. ročníku mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu. Po už dříve ohlášeném francouzském spisovateli Laurentu Binetovi návštěvu přislíbili také autor Atlasu mraků, anglický literát David Mitchell, a silný hlas současné africké literatury Chimamanda Ngozi Adichie, známá bestsellerem Amerikána. S ročním zpožděním, zaviněným pandemií, také dorazí zástupci polské reportážní školy Witold Szabłowski a Martyna Bunda. Nigerijsko-americká autorka a aktivistka Chimamanda Ngozi Adichie o sobě dala jako spisovatelka vědět románovou prvotinou Purpurový ibišek, za nějž obdržela ocenění pro nejlepší literární debut Commonwealth Writers’ Prize. Světový věhlas ji zajistil ale její třetí román Amerikána. Deník New York Times tuto knihu zařadil mezi deset nejlepších knih roku 2013. Nejen tyto její tituly jsou dostupné i českým čtenářům. Adichie ve svých románech vychází z vlastní zkušenosti: narodila se v Nigérii, později se ale přestěhovala do Spojených států, momentálně střídavě žije v obou zemích. Výrazným hlasem mezi současnými africkými autorkami je nejen jako prozaička, ale také aktivistka, vyjadřuje se k problematice rasy a genderu. Její přednášku Feminismus pro každého cituje v písni Flawless zpěvačka Beyoncé. Významem hranice své vlasti přesáhl i další z hvězdných hostů zářijového ročníku – David Mitchell. Prozaik, autor televizních a filmových scénářů, operní libretista, a mistr vícehlasé literatury se čtenářům ohlásil románem Ghostwritten (česky vyšel pod titulem Hybatelé). Následující dva romány, sencislo9 a Atlas mraků, se dostaly do užšího výběru pro Man Bookerovu cenu. Na popularitě mezi čtenáři Atlasu mraků přidalo zfilmování v režii Toma Tykwera a sourozenců Wachkovských. S těmito filmaři se Mitchell potkává také jako jeden ze scenáristů čtvrtého pokračování kultovní filmové série Matrix. Časopis Time řadí Mitchella do stovky nejvlivnějších světových osobností. Jeho díla vycházejí i v českých překladech. Českým čtenářům se letos kromě Francie přiblíží také Polsko a jeho literatura. Náš severní soused měl být minulý rok čestným hostem, a tak svůj letošní program rozšířil o některá loňská neuskutečněná setkání. To si na veletrhu vynahradí například prozaička a reportérka týdeníku Polityka Martyna Bunda. Za románový debut Bezcitnost, v němž vypráví o velkých dějinách ze ženské perspektivy, byla nominována na prestižní literární cenu Nike. Na veletrhu pohovoří i o své novince Modrá kočka, i v tomto titulu se vrací do svébytného regionu svého dětství – Kašub. Spolu s dalším hostem, Witoldem Szabłowskim, náleží Bunda také k jednomu z hlavních témat polského programu: literatuře non-fiction, především reportáži. Szabłowski ve svých knihách zpracoval mimo jiné takzvaný volyňský masakr. U příležitosti veletrhu vychází jeho poslední titul Jak nakrmit diktátora o kuchařích Saddáma Husajna nebo Fidela Castra. Biografie „polského superhrdiny“ Witolda Pileckého, který se dobrovolně nechal uvěznit v koncentračním táboře Auschwitz, aby o továrně na smrt podal zprávu, vynesla britskému reportérovi Jacku Fairweatherovi prestižní ocenění. Za knihu Dobrovolník si odnesl Costa Award a autor přiletí čtenářům knihu podepsat až z Vermontu. Vedle literární reportáže si letošní polský program dal za cíl věnovat se i dalším dvěma fenoménům. Polské ilustrace pro děti v českých překladech shromáždí výstava Listuj světem. Sté výročí narození sci-fi ikony Stanisława Lema se odrazilo v komiksech současných českých autorů a autorek. Jejich práce budou k vidění na putovní výstavě Budoucnost v bublinách, v premiéře se představí na veletrhu. „V roce 2020 mělo být Polsko čestným hostem veletrhu, ten samý rok vyšlo mnoho nových překladů do češtiny. Část jsme představili on-line, ale některé knihy čekaly až na Svět knihy a výsledkem je i letošní bohatý program včetně velkého stánku s širokou nabídkou knih, výstav a koncertů,“ shrnuje polskou prezentaci ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj. Svět knihy se rozhodl od tohoto ročníku věnovat speciální sekci tématům, která mu byla vždy blízká, tedy podpoře svobody, demokracie a lidských práv. Programová novinka Literatura jako hlas svobody se zaměřuje na Bělorusko. Na Výstavišti bude po dobu trvání veletrhu otevřena expozice Ambasády nezávislé běloruské kultury. Sekce přinese autorská čtení, setkání s běloruskými básníky či debatu na téma, jak informovat o pravdě, či o životě v exilu. Program nabídne setkání například s básníkem, překladatelem a literárním vědcem a laureátem řady literárních cen Andrejem Chadanovičem. Jeho básně vyšly v překladech do dvaceti jazyků, včetně češtiny. Poezie je základním vyjádřením i rusky píšícího Dmitrije Stroceva, jenž přijíždí jako zástupce běloruského undergroundu. Speciální sekci si vysloužila Cena Evropské unie za literaturu. „Jako pokračování našeho silného zájmu o otázky spojené s Evropou spolupracujeme tento rok s Cenou Evropské unie za literaturu. Za Česko byla letos udělena Lucii Faulerové za knihu Smrtholka. Oceněná autorka se na veletrhu představí, stejně jako další tři laureáti této ceny,“ upřesňuje dramaturg Guillaume Basset. Se svou tvorbou tak návštěvníky seznámí norský spisovatel Gunstein Bakke (oceněn za Maud a Aud: Román o silničním provozu), maďarská prozaička Edina Szvoren (cenu získala za povídkovou sbírku Nemá, a dobře, že nemá) a katalánská spisovatelka a vizuální umělkyně Irene Solà (zaujala titulem Já zpívám a hora tančí). Zmínění autoři se rovněž zapojí do debaty o tom, co Evropa a její hodnoty znamenají pro spisovatele. Svět knihy Praha 2021, jehož čestným hostem je Francie, návštěvníky přivítá od 23. do 26. září na Výstavišti v Holešovicích. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-06-25 14:47:45

Na pražský Festival spisovatelů přijede laureát Nobelovy ceny Wole Soyinka

Autor často citovaných vět "Poutníče, na cestu se musíš vydat za rozbřesku. Slibuji, že ve svaté hodině uzříš divy.“ či „Tygr se nechvástá svým tygrovstvím, rovnou se vrhne na svou kořist." (v originále je tygr „tigritude“, což je narážka na „négritude“) přijede v říjnu na Festival spisovatelů Praha. Laureát Nobelovy ceny Wole Soyinka se narodil roku 1934 v Abeokutě v západní Nigérii. Několikrát byl vězněn za svůj odpor ke korupci a diktatuře, opakovaně z vlasti odcházel a opět se vracel. Soyinka má za to, že „základní podmínkou lidství je spravedlnost“. Jen málo spisovatelů prokázalo stejnou důslednost a morální odvahu při obhajobě lidských práv. „Moc nemůže vystát svobodu. Na jednom pólu lidských dějin je moc, na druhém svoboda.“... Wole Soyinka volil vždy raději exil, než by si zadal s absolutistickými vládnoucími režimy. V emigraci napsal většinu svých divadelních a literárních děl. Některá díla vytvořil v době nigerijské občanské války v letech 1967 až 1970, například báseň v próze Zvonění ticha. Soyinkova nesmiřitelná kritika vládního režimu ho v roce 1965 dostala do vězení, byl osvobozen, ale jeho smysl pro lidské hodnoty a svobodnou volbu člověka ho opět přivedly do vězení, tentokrát mu hrozil trest smrti. Díky Arthuru Millerovi byl v předvečer popravy osvobozen a odešel do exilu.... Z rozsáhlého díla Wole Soyinky vyšel česky jeho autobiografický román Aké, léta dětství v překladu Vladimíra Klímy. Mezi jeho další romány patří You Must Set Forth at Dawn (Na cestu se musíš vydat za rozbřesku), kde vzpomíná na léta prožitá v nigerijské diktatuře a v exilu, a The Man Died, zápisky z vězení. Vydal osm sbírek poezie, napsal tři desítky divadelních her a mnoho esejů.... V roce 1986 jako první a dosud jediný africký dramatik získal Nobelovu cenu za literaturu.

Čas načtení: 2020-01-02 08:00:32

Šlomo Sand: Nemám rád slovo antisemitismus, protože s sebou nese představu, že Židé byli v Evropě cizinci

Izraelský historik Šlomo Sand (73) je ve světě slavný svou dekonstrukcí židovských dějin. Někteří k němu vzhlížejí, jiní ho nenávidí.   Co si myslíte o levicovém antisemitismu? V Evropě o něm mluví stále více lidí jako o veliké a aktuální hrozbě. Dovolíte-li, začnu trochu zeširoka. Právě jsem dokončil knihu, krátkou knihu, má asi sto dvacet stran. Zabývám se v ní tím, co obyčejně nazýváme antisemitismem a jeho projevy v dějinách. Tezi o tom, že židovský národ vytvořili v 19. století sionisté, v knize poněkud koriguji, protože tvrdím, že konstrukcí něčeho takového začali už dávno před nimi křesťané. Ti jsou původci představy ne o židovském národě – tehdy nic takového, co by připomínalo moderní národ, přirozeně neexistovalo –, ale o zvláštních lidech, Židech-cizincích, kteří žijí stranou a kteří přišli z daleka. V knize také říkám, že bych raději než o antisemitismu hovořil o judeofobii. Slovo antisemitismus se totiž do našich slovníků dostalo až v 80. letech 19. století a přišli s ním sami antisemité, kteří došli k závěru, že „objevili“ židovskou semitskou rasu. Nedělejme antisemitům radost, že přeneseme do našich slovníků jejich pojem. Jednoduše řečeno, já o antisemitismu nechci mluvit, protože Židé semitskou rasou nejsou. Semitská rasa neexistuje, existují jen semitské jazyky. Moji rodiče nebyli „semitského původu“. Moji rodiče hovořili jidiš, a jidiš semitský jazyk – na rozdíl od hebrejštiny, kterou mluvím já – není. Řeknu to ještě jinak. Nemám rád slovo antisemitismus, protože s sebou nese představu, že Židé byli v Evropě cizinci. To ale není pravda. Proto před antisemitismem upřednostňuji slovo judeofobie, protože naznačuje kontinuitu mezi nenávistí, které byli Židé vystaveni jak ve starověku, tak jí jsou vystaveni dnes.   Budiž. Vraťme se ale k předchozí otázce, kterou teď přeformuluji: Co si myslíte o levicové judeofobii? Znám ji velmi dobře. S judeofobií se setkáte na pravici, na středu i na levici. Je nesmysl říkat, že levice je judeofobie prosta, a já o levicové judeofobii budu mluvit a je mi jedno, že to levice nerada slyší. Vždyť i celé 19. století bylo plné levicových judeofobů – Marx, Proudhon, Fourier. Všechno to byli judeofobové. V Dreyfusově aféře byli judeofobové taky skoro všichni. Současně bych ale chtěl podotknout, že dnes je většina judeofobů soustředěna na pravici, a to navzdory tomu, že tito pravicoví judeofobové obvykle adorují Izrael a jeho politiku vůči muslimům.   To je paradox, adoruje-li judeofob Izrael, nebo není? Paradox to je, ale uvědomte si, že judeofobie se jen skryla za islamofobii. Extrémní pravice si prostě a jednoduše jen našla někoho jiného, koho může obvinit z ohrožování takzvaně křesťanské civilizace…   …teď se říká „židovsko-křesťanské civilizace“. Já ten výraz upřímně nenávidím – nenávidím ho dokonce tak, že o něm ani nechci mluvit, a tím mu dělat službu.   Raději se tedy vraťme zpět k levicové judeofobii. Někteří lidé říkají, že za kritikou Izraele přicházející od mnoha levicových aktivistů se často jen skrývá nenávist k Židům. Někdy to je pravda, ale nepřehánějme; levicová judeofobie dnes není zásadní problém.   Záleží na tom, jak definujete levicovou judeofobii. Vím, že často pobýváte ve Francii, tak zmíním francouzského prezidenta Macrona a jeho větu o tom, že antisionismus je jednou z forem antisemitismu. Já jsem mu na tuto jeho tezi odpověděl otevřeným listem!   Co jste mu napsal? Že neví, o čem mluví – jemně řečeno. Když například první sionisté vyhlásili, že chtějí svou zemi na Blízkém východě, tak se tomu Židé vzepřeli. Většina Židů a většina rabínů byli přesvědčenými antisionisty. Sionismus považovali za věc neslučitelnou s judaismem. To platilo až do druhé světové války. Od druhé světové války antisionistů mezi Židy ubylo – je to ostatně logické – ale i dnes jsou třeba i mnozí ortodoxní Židé v Jeruzalémě antisionističtí. Máme je v souladu s výrokem pana Macrona označovat taky za antisemity? Anebo máme za antisemity či lépe za judeofoby označovat Noama Chomského, Judith Butler… {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} …a další Američany… …ale nejen Američany. Antisionistou byl například i velký anglický historik Eric Hobsbawm. Byl proto i on antisemitou nebo judeofobem? Je to všechno absolutní nesmysl a pan Macron by si měl přečíst některé knihy, než bude zase něco říkat o věcech, ke kterým nemá kompetenci. Řečeno stručně, existují antisionisté, kteří jsou judeofoby. Většina antisionistů ale jimi není.   Vy byste se označil za antisionistu? Neoznačuji se za antisionistu. To ale neznamená, že jsem sionista; měli bychom se už zbavit této polarity. Jsem demokrat – za něj se označuji.   Co znamená být demokratem v Izraeli? Že chci denacionalizaci Izraele. Chci, aby se stal republikou všech. Pokud se chcete zeptat, zdali jsem judeofob (smích), pak jím nejsem – nenávidím judeofobii, či, chcete-li, antisemitismus mnohem více než sionismus.   Jste příznivcem Hnutí BDS (česky: Bojkot, Stažení investic a Sankce, pozn. redakce)? Roky jsem byl proti němu. Tvrdil jsem, že když byla válka ve Vietnamu nebo v Nigérii, tak lidé nechtěli bojkotovat Francii nebo Spojené státy, a já jsem chtěl, aby se k Izraeli přistupovalo stejně jako k Francii nebo ke Spojeným státům. Později jsem však došel k závěru, že politická změna v Izraeli nepřijde zevnitř, že je nutno ji na Izraeli vynutit, a proto jsem se rozhodl Hnutí BDS podpořit. Jakýkoli prostředek, tedy třeba i sankce spojené s bojkotem, který by Izrael donutil přehodnotit režim na okupovaných územích, je pro mě přijatelný – ovšem za podmínky, že tento prostředek bude nenásilný a že se za tlakem na Izrael nebude skrývat boj proti existenci Izraele jako takového. To pro mě přijatelné není. Všechno ostatní jsem ochoten podpořit, ale znovu opakuji: Musí být jasně řečeno, že nenásilný boj proti okupačnímu režimu na Západním břehu nemá co činit s jakýmkoli bojem proti Izraeli jako takovému.   Jste stejně tak pro bojkot Ruska po anexi Krymu? Jsem přirozeně proti ruské anexi Krymu, to zaprvé. A když se ptáte na Krym, tak musím říct, že to je moc hezký příklad. Rusové – pokud vím – poté, co Krym anektovali, udělili všem tamním obyvatelům alespoň práva. Evropa na Rusko přesto vyhlásila sankce. Proč vyhlásit sankce na Rusko a ne na Izrael?   Mluvíte o dvojím standardu? Přesně tak.   Kdyby se zítra Izrael hypoteticky rozhodl dát Palestincům žijícím na Západním břehu občanství s příslušnými právy… …tak bych anexi Západního břehu akceptoval – navzdory tomu, že jsem jinak pro palestinský stát existující vedle státu izraelského. Podporuji právo na sebeurčení. Kdyby se ale Izrael rozhodl pro skutečnou anexi a Palestincům udělil práva, zavřel bych oči, a to myslím vážně, a tento krok bych otevřeně podpořil.   Máte pocit, že se něco takového může stát? Jinými slovy, nejsou to všechno jen utopické sny? Já ale nejsem proti utopii! My dokonce potřebujeme novou utopii – lepší utopii, než byla komunistická utopie – a potřebujeme ji proto, že bude-li pokračovat systém, který existuje dnes, tak nepřežijeme na planetě Zemi. Být pro kapitalismus a chtít zachránit planetu je protimluv. V tomto bodě jsem černobílý – buď jedno, nebo druhé.   Jak byste se popsal z hlediska pravolevé politické osy? Jsem levičák – dlouhá léta velice antikomunistický levičák. Ale ještě k vaší předchozí otázce: Potřebujeme utopii i pro Blízký východ. Bez utopie nemůžeme zformovat hnutí, jež nás dovede ke změně. Přesto ale musím říct, že – ke své škodě – nejsem optimista. Nevěřím, že to na Blízkém východě dopadne dobře. Svět dneška je světem nacionalistického populismu, který se rozlézá všude – od Londýna po Prahu…    …Izrael je v tomto smyslu vlastně docela normálním státem…  To je do značné míry pravda, ale já už jsem poměrně starý, a tak mám jistou zkušenost, kterou vám teď řeknu. Jsem sice pesimista, co se budoucnosti týče, ale ne fatalista. Přemýšlím často o svých rodičích. Jakou oni mohli mít naději v roce 1939, kdy Polsko, ve kterém žili, dobyli nacisté? A přesto naději neztratili. Nebyla v jejich případě taková naděje dočista utopická?  Bez utopie se změny nedočkáme. Je důležité nepropadnout se z pesimismu do fatalismu. I já se snažím nepropadnout. Je to těžké, někdy přetěžké, ale udržuje mě to mladým, a jen díky tomu, že někde tam vzadu v mé hlavě nějaká naděje stále poblikává, píšu knihy. Proč bych je jinak měl psát?   Mluvíme spolu pár dní po izraelských volbách. Jak byste je zhodnotil? Politika je politika.    Co to znamená?  Že se v Izraeli nezměnilo vůbec nic. Nejsem z toho, co se děje, šťastný… Jak můžu být šťastný, když část mých spoluobčanů volí populisty a náboženské nacionalisty?   Je tu i formace Bennyho Gance Modrá a bílá… Ta strana ale není opozicí, jakou bych si přál. Sice je složená z lidí, kteří jsou slušnější než lidé u moci, to nezpochybňuji, ale to mi nestačí.    Proč to nestačí? V Izraeli není nic důležitějšího než vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu, jenže v tomto smyslu Gancova strana opozicí není; a mimochodem není ani levicovou opozicí, je stranou středu. V Izraeli volí nižší společenské vrstvy pravici, inteligence a buržoazie střed. Levice bohužel chybí, ale to není jen případ Izraele, to je širší problém. Chcete znát tajemství izraelských voleb? Pokud ano, neměl by vám uniknout úspěch Avigdora Liebermana.   To ale není nic nového, vždyť on je stálicí izraelské politiky. Ovšem, ale politická pozice tohoto rasisty se v poslední době zajímavě vyvinula – doslova přes noc se z něj stal extrémně sekulární bojovník. To je o to zajímavější, že s nábožensky založenými Židy, proti nimž teď vytasil zbraně, seděl deset let ve vládě.   Proč se z něj stal tak nekompromisní bojovník za sekularismus? Důvod je podle mě docela jasný. Do Izraele se přestěhovalo ze zemí bývalého Sovětského svazu kolem milionu lidí, jenže zhruba polovinu z nich ministerstvo vnitra nepovažuje za Židy, a jejich situace je proto strašně zvláštní. Většinou jsou stejně nacionalističtí a rasističtí jako ti druzí, ti, kteří jsou za Židy uznáni – Araby nenávidějí docela stejně – jenže mají jeden velký problém: Nejsou Židy.   …platí zákon o návratu…  …a tito lidé tento zákon snášeli dobře jen prvních pár let. Po dvaceti a více letech se stále hlasitěji dožadují změny svého statusu a Lieberman, který je velký, a když říkám velký, tak myslím opravdu hodně velký, oportunista, začíná z jejich pocitů těžit.   Stal se z něj sekulární rasista?  Ano.   To je – cynicky řečeno – jistý posun… (smích) Posun to možná je, ale nevím, jakým směrem. Mým snem je, jak asi víte, to, že se dvě nežidovské populace Izraele – Arabové a východoevropští migranti – spojí v taktické alianci v zájmu izraelizace Izraele. Lieberman chce ale něco docela jiného. Tento člověk, kterému nestačilo být v uplynulých deseti letech Židem – on toužil být „super-Židem“ – začal v posledním roce ztrácet voliče, a tak změnil strategii. To je celé. Nevím, kam to povede.   Existuje v současném Izraeli reálná politická alternativa, která by vám dávala smysl? Žádná taková alternativa neexistuje.   Kdyby se volby znovu opakovaly, naději byste v tom neviděl? Ne. Nevěřím v možnost změny. Vzpomínám si, že Albert Einstein jednou řekl, že je hloupé myslet si, že když uděláme dvakrát totéž, dočkáme se jiného výsledku. To základní – více než padesátiletá okupace Západního břehu, na kterém žijí Palestinci bez jakýchkoli politických, sociálních a občanských práv – se ani po třetích, ani po desátých izraelských volbách nezmění. Izrael na změnu není připraven.   Jak dlouho bude tento stav pokračovat? Nevím, ale pokračovat to bude.   Třeba i za patnáct či dvacet let? Jsem historik a snažím se být prorokem minulosti – a i v tom mám někdy dost značné obtíže –, ne budoucnosti. Nikdo neví, co se stane. Svět teď každopádně nechává Izrael dělat si to, co chce. A to je problém, protože Izrael není schopen vzdát se toho, co ho ničí. Situace se nezklidňuje, ale naopak radikalizuje. Značná část Izraelců začíná už dokonce snít svůj sen o deportaci Palestinců.   Kam?  Kamkoli.   Kdybych se v Tel Avivu pustil do řeči s místními a zeptal se jich: „Přejete si deportovat Palestince?“, tak by mi řekli, že přesně to si přejí? Většina z nich by vám to neřekla takto otevřeně, ale kdyby vaše otázka zněla: „Přejete si i nadále žít na jednom území s Palestinci, nebo nepřejete?“, tak by vám osmdesát procent lidí řeklo: „Přál bych si žít bez Palestinců.“ A když budete pokračovat a zeptáte se jich, jak by se k takovému stavu věcí chtěli dopracovat, odpoví vám: „Nevím…“ – a pak budou mlčet. Naším problémem je to, že území, na kterém žijí jiní lidé, považujeme za území, které je naše, protože nám ho dal Bůh. I po dvou tisících letech – nepředstavitelné! Všechno ve světě se proměnilo, až na tohle. Zásadním zdrojem tohoto vlastenecko-vlastnického sentimentu je samozřejmě Bible. V našich školách se o ní děti dozvědí, že je historickou a nikoli teologickou knihou. Učí se jí tak, že to, co se v ní říká, se skutečně stalo. Když po dvanácti letech tyto děti vyjdou ze škol, jsou pevně přesvědčeny, že jejich skutečná vlast je Betlém nebo Jericho (města na Západním břehu, pozn. red.)…    …a ne třeba Jaffa… Když jsem byl mladý, bojoval jsem ve válce z roku 1967 a pamatuju si, že ve chvíli, kdy jsme překročili hranici a ocitli se na Západním břehu, měli mí přátelé, kteří mi stáli po boku se zbraní v ruce, pocit, že se konečně ocitli „doma“. Mě to šokovalo! Chápejte – mým domovem byla právě vámi zmiňovaná Jaffa. To bylo město, ve kterém jsem vyrostl a poprvé se zamiloval. To bylo mé „doma“. Západní břeh nebyl „můj“. Jenže mí přátelé to viděli jinak. Na druhou stranu, buďme pragmatičtí a přiznejme si, že mnozí Izraelci se dnes o tuto část země, kterou Izrael okupuje, nijak zvlášť nezajímají. Nenavštěvují ji. Ti z nich, co ji kolonizují, to je jiná, ti v ní žijí, ale Izraelci z Izraele? To je něco jiného. Ti mají v hlavách jiné věci, věci denní potřeby. Jenže jakmile by jim někdo řekl: „Tak se okupovaných území vzdejte!“…   …tak odpoví: „Ne!“ Přesně tak. Roztočí se totéž kolečko otázek a odpovědí, o kterém jsem už mluvil: „Chcete, aby tam byli Palestinci?“ Obvyklý Izraelec: „Chci, aby nějak zmizeli…“ Vy se zeptáte: „Jak nějak?“ On: „Nevím…“ Vy: „Chcete je deportovat?“ On: „Deportace není humánní postup, není to židovské! Ale přeji si, aby odtamtud nějak zmizeli…“ Takhle se s vámi budou bavit. Výsledek je předvídatelný – prohlubující se deziluze Palestinců na Západním břehu.  Bohužel teď houfně přibývá palestinské inteligence, která za takového stavu věcí Západní břeh opouští. Nemá už síly na další odpor a ten stále více vedou lidé méně chytří, méně vzdělaní a mnohem pobožnější. To je varující.   Nelze přece palestinské inteligenci vyčítat, že odchází. Její příslušníci chtějí žít – jako každý jiný člověk – naplněné životy, a pokud nevidí šanci žít je na Západním břehu, zvolí odchod. Já jim to nezazlívám, jen konstatuji, že sionisté mají radost, když vidí, že se jim jejich politika daří. Já obecně neobviňuji lidi za to, že odcházejí. I mnozí Izraelci, například jeden můj bývalý student, odcházejí pryč z Izraele. I oni ztratili naději na smysluplné řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Já to chápu, je přirozené, že chtějí žít tam, kde mohou prožít dobrý život. Problémem je, že pokud odejdou oni, kdo se dostane do čela? Fanatičtější a krutější lidé. {/mprestriction}  Šlomo Sand (*10. září 1946, Linec) je izraelským historikem dějin nacionalismu a politických idejí 20. století. Narodil se rodičům, kteří přežili holocaust. V současnosti je emeritním profesorem historie na Telavivské univerzitě. Je autorem řady knih. Po světě ho proslavila kniha Jak byl vynalezen židovský národ (hebrejsky 2008). Byla přeložena do více než dvaceti jazyků. V češtině byla publikována v roce 2015 (nakladatelství Rybka). Čeští čtenáři si mohou přečíst i její neméně známé pokračování – Jak byla vynalezena země izraelská (nakladatelství Dauphin). V poslední době Sand obrátil svou pozornost i k Francii, v níž často pobývá a v roce 2016 napsal – do češtiny dosud nepřeloženou – knihu o úpadku francouzských intelektuálů: La fin de l’intellectuel français? De Zola a Houellebecq (Konec francouzského intelektuála? Od Zoly k Houellebecqovi).

Čas načtení: 2024-02-20 08:12:00

Stolní tenisté přehráli Nigérii a na MS postoupili do play off

Čeští stolní tenisté porazili na mistrovství světa družstev v Pusanu v závěrečném utkání ve skupině 3:0 oslabenou Nigérii a postoupili do vyřazovacích bojů. Soupeře pro středeční utkání prvního kola play off určí svěřencům trenéra Josefa Plachého los po dohrání všech dnešních zápasů.

Čas načtení: 2024-02-20 08:10:32

Stolní tenisté po výhře nad Nigérií postoupili na MS do play off

Čeští stolní tenisté porazili na mistrovství světa družstev v Pusanu v závěrečném utkání ve skupině 3:0 oslabenou Nigérii a postoupili do vyřazovacích bojů. Soupeře pro středeční utkání prvního kola play off určí svěřencům trenéra Josefa Plachého los po dohrání všech dnešních zápasů.

Čas načtení: 2024-02-20 08:35:00

Stolní tenisté potvrdili proti Nigérii roli favorita a postoupili do play-off MS

Čeští stolní tenisté porazili na mistrovství světa družstev v Pusanu v závěrečném utkání ve skupině oslabenou Nigérii 3:0 a postoupili do vyřazovacích bojů. Soupeře pro středeční utkání prvního kola play-off určí svěřencům trenéra Josefa Plachého los po dohrání skupinové fáze.

Čas načtení: 2024-02-20 08:35:00

Stolní tenisté potvrdili proti Nigérii roli favorita a postoupili do play-off MS. Čeká je Polsko

Čeští stolní tenisté porazili na mistrovství světa družstev v Pusanu v závěrečném utkání ve skupině oslabenou Nigérii 3:0 a postoupili do vyřazovacích bojů. 

Čas načtení: 2024-03-08 12:05:45

V Nigérii unesli 280 školáků s učitelkou. Dítě postrádá každá rodina ve městě

V Kurize na severozápadě Nigérie bylo dle prohlášení tamních úřadů uneseno více než 280 školáků. Ti byli podle očitých svědků zrovna na nástupu, když do školy vjely desítky ozbrojenců na motorkách. Ze školy unesli školáky ve věku 8 až 15 let a jednu učitelku. Jde o druhý případ hromadného únosu v Nigérii za poslední dva týdny.

Čas načtení: 2024-03-08 11:19:00

Digitalizace v Nigérii nabírá na obrátkách. Češi mají co nabídnout i tamním bankám

DIGITALIZACE V NIGÉRII NABÍRÁ NA OBRÁTKÁCH. ČEŠI MAJÍ CO NABÍDNOUT I TAMNÍM BANKÁM Že české fintechové firmy patří ve světě mezi elitu v oboru, není žádným tajemstvím. Méně známým faktem je, jak mílovými kroky se ubírá...

Čas načtení: 2024-03-22 09:00:00

NYT: S pokračující válkou na Ukrajině vytváří Kreml na internetu stále složitější výmysly, aby zdiskreditoval Zelenského a podkopal pomoc Ukrajině

V srpnu se  objevil na videu na YouTube mladý muž, který si říká Mohamed al-Alaw. Popisoval se jako investigativní novinář z Egypta, který má velkého sólokapra: Tchýně ukrajinského prezidenta si koupila vilu nedaleko domu Angeliny Jolie v El Gouně, letovisku u Rudého moře.Ukázalo se, že zpráva není pravdivá. Ukrajina ji popřela a majitel vily ji vyvrátil. Alawi také není novinář.Přesto jeho "zpráva" obletěl sociální média a zpravodajské servery od Egypta po Nigérii a nakonec i Rusko, kde podle výzkumníků celý příběh začal.