Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-05-19 10:28:00

Náskok Trzaskowského v polských prezidentských volbách se ztenčil. Do druhého kola sním postoupil Nawrocki

Nedělní první kolo prezidentských voleb v Polsku vyhrál kandidát vládnoucí proevropské Občanské koalice Rafal Trzaskowski, který získal 31,36 procenta hlasů. Úplné výsledky zveřejnila státní volební komise. Ve druhém kole voleb se Trzaskowski 1. června utká s Karolem Nawrockým, kandidátem podporovaným opoziční národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost. Nawrocki dostal 29,54 procenta hlasů.

Čas načtení: 2025-05-19 09:52:00

Prezidentské volby v Polsku: Do 2. kola jdou starosta Varšavy i stoupenec Trumpa

Nedělní první kolo prezidentských voleb v Polsku vyhrál kandidát vládnoucí proevropské Občanské koalice Rafal Trzaskowski, který získal 31,36 procenta hlasů. Úplné výsledky zveřejnila státní volební komise. Ve druhém kole voleb se Trzaskowski 1. června utká s Karolem Nawrockým, kandidátem podporovaným národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost. Nawrocki dostal 29,54 procenta hlasů.

Čas načtení: 2025-05-19 06:40:00

Náskok Trzaskowského v polských prezidentských volbách se ztenčil. Do druhého kola s ním postoupil Nawrocki

Nedělní první kolo prezidentských voleb v Polsku vyhrál kandidát vládnoucí proevropské Občanské koalice Rafal Trzaskowski, který získal 31,36 procenta hlasů. Úplné výsledky zveřejnila státní volební komise. Ve druhém kole voleb se Trzaskowski 1. června utká s Karolem Nawrockým, kandidátem podporovaným opoziční národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost. Nawrocki dostal 29,54 procenta hlasů.

Čas načtení: 2025-05-19 10:50:00

Do druhého kola voleb prezidenta v Polsku postupují Trzaskowski a Nawrocki

Nedělní první kolo prezidentských voleb v Polsku vyhrál kandidát vládnoucí proevropské Občanské koalice Rafal Trzaskowski, který získal 31,36 procenta hlasů. Úplné výsledky zveřejnila státní volební komise. Ve druhém kole voleb se Trzaskowski 1. června utká s Karolem Nawrockým, kandidátem podporovaným opoziční národněkonzervativní stranou Právo a spravedlnost. Nawrocki dostal 29,54 procenta hlasů.

Čas načtení: 2025-05-19 06:40:00

Náskok Trzaskowského v polských prezidentských volbách se podle odhadů tenčí

Zpřesněný odhad výsledku nedělní prezidentské volby v Polsku ukazuje, že dojde na konání druhého kola hlasování, které je naplánované na 1. června. Podle průzkumu, který kolem 2:30 zveřejnila stanice TVN24, se v něm utkají liberální starosta Varšavy Rafal Trzaskowski, kterému odhad přisuzuje 31,2 procenta hlasů, a opoziční politik Karol Nawrocki, který by mohl získat 29,7 procenta hlasů. Rozdíl mezi nimi se s novým odhadem snížil. Podobný výsledek ukazuje i propočet na základě sečtených hlasů.

Čas načtení: 2024-11-23 15:05:00

Za Tuskovu stranu se o funkci prezidenta popere varšavský primátor Trzaskowski

Za stranu polského premiéra Donalda Tuska, Občanskou koalici, bude v květnových prezidentských volbách kandidovat varšavský primátor Rafal Trzaskowski. Ve vnitrostranickém hlasování vyhrál nad ministrem zahraničí Radoslawem Sikorským, oznámila dnes polská média po jednání vedení Občanské koalice.

Čas načtení: 2025-05-18 18:33:00

Poláci volí prezidenta: Favority starosta Varšavy i stoupenec Trumpa, odvolili s manželkami

V Polsku se dnes koná první kolo prezidentských voleb, o místo nástupce konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy se uchází 13 kandidátů. Předpokládá se, že v prvním kole se žádnému z nich nepodaří získat více než 50 procent hlasů potřebných k vítězství, o prezidentovi tak pravděpodobně rozhodne až druhé kolo 1. června. Volební místnosti se zavřou ve 21:00 SELČ. Favority jsou starosta Varšavy Radal Trzaskowski a historik podporovaný stranou PiS Karol Nawrocki.

Čas načtení: 2025-05-18 21:16:00

Poláci volili prezidenta: Do 2. kola jdou starosta Varšavy i stoupenec Trumpa?

Liberální primátor Varšavy Rafal Trzaskowski podle odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností vede v 1. kole prezidentských voleb v Polsku s 30,8 % hlasů. Druhý je konzervativní kandidát Karol Nawrocki, kterému odhady přisuzují 29,1 % hlasů, informují tiskové agentury. Pokud žádný z kandidátů dnes nezíská přes 50 % hlasů potřebných k vítězství, o příštím polském prezidentovi rozhodne druhé kolo plánované na 1. června.

Čas načtení: 2025-05-18 22:51:00

V prvním kole prezidentských voleb v Polsku vede podle odhadů Trzaskowski

Liberální primátor Varšavy Rafal Trzaskowski podle odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností vede v prvním kole prezidentských voleb v Polsku s 30,8 procenta hlasů. Druhý je konzervativní kandidát Karol Nawrocki, kterému odhady přisuzují 29,1 procenta hlasů, informují tiskové agentury. Pokud žádný z kandidátů dnes nezíská přes 50 procent hlasů potřebných k vítězství, o příštím polském prezidentovi rozhodne druhé kolo plánované na 1. června.

Čas načtení: 2020-07-13 16:56:43

Problém 49/51 aneb Možná by to chtělo nějaké jiné myšlenky…

Polské volby dopadly těsným vítězstvím současného prezidenta Dudy nad varšavským primátorem Trzaskowskim. Je zajímavé, že Duda je v postkomunistické éře teprve druhým polským prezidentem, kterému se podařilo obhájit mandát. Komorowski prohrál, Wałęsa prohrál, Kaczyński zahynul při letecké havárii, jenom Kwaśniewski dokázal v roce 2000 vyhrát znovu, a to dokonce v prvním kole. Reakce jsou očekávatelné. Někteří slaví, jiní vyhrožují přestěhováním do České republiky (opravdu!), inu jako obvykle. Ale poměr 51:49, kterým volby zase jednou skončily, je tak trochu nanic. Druhá kola dopadají podobně těsným poměrem častěji. Naše poslední prezidentské volby skončily skoro přesně tímtéž poměrem hlasů jako polské, soudem zrušené druhé kolo rakouských voleb roku 2016 ještě těsněji. Přitom je nápadné, že v prvních kolech těch samých voleb byl mezi kandidáty značný odstup (PL: Duda 43 procent, Trzaskowski 30 procent, CZ: Zeman 39 procent, Drahoš 27 procent, Ö: Hofer 35 procent, Bellen 21 procent), což naznačuje, že v druhém kole volby hodně lidí hlasovalo spíš proti nějakému kandidátovi než pro toho svého. Musím říci, že ve mně hlodá pocit, že takový systém není úplně OK a že by bylo na místě jej nějak “vytunit”. Kdyby to byl motor, určitě se v něm už vrtají inženýři, aby nedělal takové rány. Hlavní negativní důsledek je pitomá, blbá polarizace mezi pozicemi, které spousta lidí ani nezastává, jenom jsou do nich nahnáni logikou zápasu o moc. Hodně poslední dobou píšu o cancel culture a myslím si, že není úplná náhoda, že je tak silná zrovna v anglosaském prostoru. Ty systémy dvou stran, které jsou pro anglosaské pojetí demokracie typické, degenerují politickou soutěž na něco mezi sportovním utkáním a válkou. Pak není divu, že na Twitteru narážíte na intelektuální rowdies, jejichž hlavní zábavou je vymlátit duši z někoho, kdo nešťastnou náhodou zabloudil do jejich sektoru. Když sledujete ty politické boje v médiích, máte dojem, že národy se rozdělily do znepřátelených, znenáviděných kmenů, které se jednoho dne pustí do občanské války. Přitom to tak není; ty skutečně radikální postoje zastává jen několik procent lidí a mezi nimi je něco, co autoři studie „Hidden Tribes“ nazvali vyčerpaná majorita. Ten termín je neuvěřitelně výstižný a vsadil bych se, že při jeho přečtení teď většina čtenářů pokývala hlavou: to jsem přeci já! V reálném světě tvoří obyvatelstvo něco jako spojité spektrum a je politicky rozházeno po celé mapě. Bavíte-li se s lidmi, narazíte třeba na liberála, který chce omezit imigraci z Afriky, národovce, který má rád gaye, ochránce životního prostředí, kterému genderová politika leze krkem, nebo i levičáka, který podporuje právo držet a nosit zbraně. Jednotliví lidi do těch jednoduchých, stereotypních stranických škatulek zas tak moc nezapadají. Ale volby je nutí obléct nějaký dres a v případě binární volby „Losna nebo Mažňák“ jsou ty dresy jenom dva. A někteří se s tím dresem tak ztotožní, že začnou druhou stranu opravdu nenávidět a představovat si ji jako ďábly na pochodu. Ani v Čechách vůči tomu nejsme imunní. Už v roce 2013 před druhým kolem historicky první přímé prezidentské volby bylo nápadné, jaké hysterii lidi propadali. Rok 2018 byl ještě horší. Toto je velká designová chyba. Přístup „vítěz bere všechno“ jde proti základnímu principu demokracie, kterým je reprezentace různých názorů. 1:0 je sice technicky vzato taky reprezentace, ale strašně hrubá. Zisky a ztráty jsou příliš velké, hraje se o neúměrně vysoké sázky. Kdo prohraje, byť jen o pár hlasů, přišel o hodně. Poražená strana se pak má tendenci mstít v rámci institucí, kde má převahu, což jsou v tom anglosaském světě třeba univerzity, ale šíří se to i jinam. Schválně by mě zajímalo, kolik lidí může dneska ve Varšavě v klidu říct u firemního oběda, že volili Dudu. Další negativum je, že do takového souboje vstupují prvky “kulturní války” a adekvátně se vyhrocují. Teď v Polsku to byly otázky jako potraty, LGBT apod. Hlavní dva protikandidáti se od sebe chtějí odlišit co nejvíce, takže zaujímají naprosto razantně protilehlé postoje, které přitáhnou maximum mediální pozornosti. A ten, kdo vyhraje, je pak zavázán ten program realizovat. Což také může znamenat realizaci extrémní pozice v něčem, u čeho by širší veřejnost dala přednost nějakému kompromisu. Pak to za pět let změní, volby dopadnou o pár procent jinak, a dojde k prudkému přepólování. Je to jak držet jednu ruku v horké vodě a druhou ve ledové – teoreticky dobrý průměr, prakticky utrpení. Toto je špatně fungující mechanismus a myslím, že by stálo za to uvažovat nad tím, jak jej vylepšit. U některých otázek je nutné se s binárním charakterem hlasování smířit. Nelze například být i nebýt členem EU, nebo být napůl monarchií a napůl republikou. U prezidentského úřadu bych si ale uměl představit mechanismy, které vůli voličů respektují trochu více. Například bychom mohli mít jen jednokolovou volbu s tím, že nezíská-li nikdo přes padesát procent hlasů, rozdělí se funkční období mezi několik nejúspěšnějších kandidátů. Třeba mezi tři nejlepší, s případnými dodatečnými podmínkami, např. aby ten třetí měl aspoň deset procent. A každý by si na tom Hradě odkroutil poměrnou část času, podle toho, kolik procent hlasů dostal. Jeden třeba tři roky, druhý dva. Toto není technicky až tak velký problém zařídit, protože v zemích jako ČR nebo Polsko prezident nezodpovídá za dlouhodobé projekty typu výstavby dálniční sítě. (USA nebo Francie, kde má prezident exekutivní moc, jsou jiný oříšek.) Výhody ale vidím velké. Jednak by nikdo nebyl nucen volit „menší zlo“; ale hlavně by takový volební model generoval daleko lepší kandidáty. Najednou by totiž ten člověk musel prodat sám sebe a svoje myšlenky, ne jenom to, že ve druhém kole snad dokáže dát dohromady o trochu širší koalici než jeho oponent. Přestalo by se vyplácet zákulisní taktizování a hledání nepříliš výrazných osobnosti, jejichž hlavní výhodou je to, že nasírají méně lidí. Větší šanci uspět by měli lidé, kteří jsou osobnosti skutečné. Další výhody? Velká část voličů by také byla aspoň po nějaký ten rok či dva nahoře reprezentována někým, o koho opravdu stojí, ne jenom někým, koho volili s kolíčkem na nose. A jelikož by jednotliví uchazeči soutěžili s více protikandidáty, nenavádělo by je to do binárních situací „já jsem anti-Zeman, anti-Duda, anti-Hofer“. Mělo by to jednu nevýhodu: vítěz by nemohl příliš slavit. Jeho zisk by nebyl absolutní, žádný Čingischán triumfálně přehlížející zástupy kvílejících a pokořených nepřátel. Ale za sebe říkám, že bez toho bych se jako volič klidně obešel. Chvilku si to člověk užije, pokud jeho strana vyhrála, ale ta dlouhodobá negativa za to nestojí.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}  

Čas načtení: 2024-03-23 09:10:00

Výsledky voleb na Slovensku 2024: Sčítání hlasů ONLINE

První kolo prezidentské volby na Slovensku startuje dnes. Slovenské volby jsou jednodenní, volební místnosti zavírají ve 22:00. První předběžné výsledky voleb by měly být známy ještě dnes. Sčítání hlasů bude nějaký čas trvat, konečné volební výsledky, respektive výsledky prvního kola prezidentské volby se dozvíme až v neděli. Pokud první kolo voleb nerozhodne o vítězi, uskuteční se za 14 dní na Slovensku druhé kolo prezidentské volby.

Čas načtení: 2024-03-23 22:00:00

Volby na Slovensku ONLINE: Na většině míst začíná sčítání. Ve dvou místnostech se stále volí

Slovenské prezidentské volby začaly v sobotu 23. března. Zuzana Čaputová svůj mandát neobhajuje. Tak jako v Česku, pokud o vítězi nerozhodne první kolo, do druhého kola postoupí dva kandidáti s nejlepšími volebními výsledky. Na prezidenta kandiduje jedenáct uchazečů, volební průzkumy však ukazují na dva favority mající stabilně nejvyšší volební preference. Lídry prezidentské volby jsou Peter Pellegrini a Ivan Korčok. Konečné volební výsledky prvního kola bychom se měli dozvědět v neděli. Jaký je aktuálně vývoj kolem voleb?

Čas načtení: 2024-06-02 12:57:50

Tohle se v Česku zatím nestalo. Prezidentské volby na Islandu ovládala úspěšná podnikatelka

Na Islandu vyhrává prezidentské volby podnikatelka a investorka Halla Thomassdottirová. Thomasdottirová získala 32,8 % hlasů. Její nejbližší soupeřka, bývalá premiérka Katrine Jacobsdottirová, získala 25,7 %. Informovala o tom agentura Bloomberg. The post Tohle se v Česku zatím nestalo. Prezidentské volby na Islandu ovládala úspěšná podnikatelka first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-07-18 06:00:00

Buchert: Senilní Biden prezidentství nezvládá. Trump atentát využije, ale volby mu vyhrát nemusí

Americké prezidentské volby se jeví čím dál jednoznačněji. Atentát na Donalda Trumpa někteří komentátoři vykládají tak, že mu vyhrál volby. Naopak Bidenova čím dál více zjevná pomatenost mu šance na znovuzvolení silně snižuje. Co rozhodne americké prezidentské volby? O čem bude předvolební kampaň? A kdo je lepší – senilní Biden nebo nepředvídatelný Trump?

Čas načtení: 2024-07-20 09:39:51

Tlak na Bidena je extrémní. Dva vysoce postavení demokraté se domnívají, že by mohl opustit prezidentské volby během dnů

USA – Dva vysoce postavení demokraté ve Sněmovně reprezentantů sdělili deníku CBS News, že se domnívají, že prezident Biden by mohl opustit prezidentské volby v roce 2024 během tří až pěti dnů po nátlakové kampani ze strany předních zákonodárců své vlastní strany, včetně vůdce senátní většiny Chucka Schumera a vůdce menšiny ve Sněmovně reprezentantů Hakeema […] The post Tlak na Bidena je extrémní. Dva vysoce postavení demokraté se domnívají, že by mohl opustit prezidentské volby během dnů first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-09-09 14:04:32

Google ovlivňuje prezidentské volby. Cardone ukázal důkaz

Americký podnikatel Grant Cardone dokázal, že Google ovlivňuje současné prezidentské volby. Další důkaz, o kterém jsme již nedávno psali. (Foto: X) Google zakazuje reklamy... Článek Google ovlivňuje prezidentské volby. Cardone ukázal důkaz se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2020-07-13 16:56:43

Problém 49/51 aneb Možná by to chtělo nějaké jiné myšlenky…

Polské volby dopadly těsným vítězstvím současného prezidenta Dudy nad varšavským primátorem Trzaskowskim. Je zajímavé, že Duda je v postkomunistické éře teprve druhým polským prezidentem, kterému se podařilo obhájit mandát. Komorowski prohrál, Wałęsa prohrál, Kaczyński zahynul při letecké havárii, jenom Kwaśniewski dokázal v roce 2000 vyhrát znovu, a to dokonce v prvním kole. Reakce jsou očekávatelné. Někteří slaví, jiní vyhrožují přestěhováním do České republiky (opravdu!), inu jako obvykle. Ale poměr 51:49, kterým volby zase jednou skončily, je tak trochu nanic. Druhá kola dopadají podobně těsným poměrem častěji. Naše poslední prezidentské volby skončily skoro přesně tímtéž poměrem hlasů jako polské, soudem zrušené druhé kolo rakouských voleb roku 2016 ještě těsněji. Přitom je nápadné, že v prvních kolech těch samých voleb byl mezi kandidáty značný odstup (PL: Duda 43 procent, Trzaskowski 30 procent, CZ: Zeman 39 procent, Drahoš 27 procent, Ö: Hofer 35 procent, Bellen 21 procent), což naznačuje, že v druhém kole volby hodně lidí hlasovalo spíš proti nějakému kandidátovi než pro toho svého. Musím říci, že ve mně hlodá pocit, že takový systém není úplně OK a že by bylo na místě jej nějak “vytunit”. Kdyby to byl motor, určitě se v něm už vrtají inženýři, aby nedělal takové rány. Hlavní negativní důsledek je pitomá, blbá polarizace mezi pozicemi, které spousta lidí ani nezastává, jenom jsou do nich nahnáni logikou zápasu o moc. Hodně poslední dobou píšu o cancel culture a myslím si, že není úplná náhoda, že je tak silná zrovna v anglosaském prostoru. Ty systémy dvou stran, které jsou pro anglosaské pojetí demokracie typické, degenerují politickou soutěž na něco mezi sportovním utkáním a válkou. Pak není divu, že na Twitteru narážíte na intelektuální rowdies, jejichž hlavní zábavou je vymlátit duši z někoho, kdo nešťastnou náhodou zabloudil do jejich sektoru. Když sledujete ty politické boje v médiích, máte dojem, že národy se rozdělily do znepřátelených, znenáviděných kmenů, které se jednoho dne pustí do občanské války. Přitom to tak není; ty skutečně radikální postoje zastává jen několik procent lidí a mezi nimi je něco, co autoři studie „Hidden Tribes“ nazvali vyčerpaná majorita. Ten termín je neuvěřitelně výstižný a vsadil bych se, že při jeho přečtení teď většina čtenářů pokývala hlavou: to jsem přeci já! V reálném světě tvoří obyvatelstvo něco jako spojité spektrum a je politicky rozházeno po celé mapě. Bavíte-li se s lidmi, narazíte třeba na liberála, který chce omezit imigraci z Afriky, národovce, který má rád gaye, ochránce životního prostředí, kterému genderová politika leze krkem, nebo i levičáka, který podporuje právo držet a nosit zbraně. Jednotliví lidi do těch jednoduchých, stereotypních stranických škatulek zas tak moc nezapadají. Ale volby je nutí obléct nějaký dres a v případě binární volby „Losna nebo Mažňák“ jsou ty dresy jenom dva. A někteří se s tím dresem tak ztotožní, že začnou druhou stranu opravdu nenávidět a představovat si ji jako ďábly na pochodu. Ani v Čechách vůči tomu nejsme imunní. Už v roce 2013 před druhým kolem historicky první přímé prezidentské volby bylo nápadné, jaké hysterii lidi propadali. Rok 2018 byl ještě horší. Toto je velká designová chyba. Přístup „vítěz bere všechno“ jde proti základnímu principu demokracie, kterým je reprezentace různých názorů. 1:0 je sice technicky vzato taky reprezentace, ale strašně hrubá. Zisky a ztráty jsou příliš velké, hraje se o neúměrně vysoké sázky. Kdo prohraje, byť jen o pár hlasů, přišel o hodně. Poražená strana se pak má tendenci mstít v rámci institucí, kde má převahu, což jsou v tom anglosaském světě třeba univerzity, ale šíří se to i jinam. Schválně by mě zajímalo, kolik lidí může dneska ve Varšavě v klidu říct u firemního oběda, že volili Dudu. Další negativum je, že do takového souboje vstupují prvky “kulturní války” a adekvátně se vyhrocují. Teď v Polsku to byly otázky jako potraty, LGBT apod. Hlavní dva protikandidáti se od sebe chtějí odlišit co nejvíce, takže zaujímají naprosto razantně protilehlé postoje, které přitáhnou maximum mediální pozornosti. A ten, kdo vyhraje, je pak zavázán ten program realizovat. Což také může znamenat realizaci extrémní pozice v něčem, u čeho by širší veřejnost dala přednost nějakému kompromisu. Pak to za pět let změní, volby dopadnou o pár procent jinak, a dojde k prudkému přepólování. Je to jak držet jednu ruku v horké vodě a druhou ve ledové – teoreticky dobrý průměr, prakticky utrpení. Toto je špatně fungující mechanismus a myslím, že by stálo za to uvažovat nad tím, jak jej vylepšit. U některých otázek je nutné se s binárním charakterem hlasování smířit. Nelze například být i nebýt členem EU, nebo být napůl monarchií a napůl republikou. U prezidentského úřadu bych si ale uměl představit mechanismy, které vůli voličů respektují trochu více. Například bychom mohli mít jen jednokolovou volbu s tím, že nezíská-li nikdo přes padesát procent hlasů, rozdělí se funkční období mezi několik nejúspěšnějších kandidátů. Třeba mezi tři nejlepší, s případnými dodatečnými podmínkami, např. aby ten třetí měl aspoň deset procent. A každý by si na tom Hradě odkroutil poměrnou část času, podle toho, kolik procent hlasů dostal. Jeden třeba tři roky, druhý dva. Toto není technicky až tak velký problém zařídit, protože v zemích jako ČR nebo Polsko prezident nezodpovídá za dlouhodobé projekty typu výstavby dálniční sítě. (USA nebo Francie, kde má prezident exekutivní moc, jsou jiný oříšek.) Výhody ale vidím velké. Jednak by nikdo nebyl nucen volit „menší zlo“; ale hlavně by takový volební model generoval daleko lepší kandidáty. Najednou by totiž ten člověk musel prodat sám sebe a svoje myšlenky, ne jenom to, že ve druhém kole snad dokáže dát dohromady o trochu širší koalici než jeho oponent. Přestalo by se vyplácet zákulisní taktizování a hledání nepříliš výrazných osobnosti, jejichž hlavní výhodou je to, že nasírají méně lidí. Větší šanci uspět by měli lidé, kteří jsou osobnosti skutečné. Další výhody? Velká část voličů by také byla aspoň po nějaký ten rok či dva nahoře reprezentována někým, o koho opravdu stojí, ne jenom někým, koho volili s kolíčkem na nose. A jelikož by jednotliví uchazeči soutěžili s více protikandidáty, nenavádělo by je to do binárních situací „já jsem anti-Zeman, anti-Duda, anti-Hofer“. Mělo by to jednu nevýhodu: vítěz by nemohl příliš slavit. Jeho zisk by nebyl absolutní, žádný Čingischán triumfálně přehlížející zástupy kvílejících a pokořených nepřátel. Ale za sebe říkám, že bez toho bych se jako volič klidně obešel. Chvilku si to člověk užije, pokud jeho strana vyhrála, ale ta dlouhodobá negativa za to nestojí.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}  

Čas načtení: 2024-02-28 09:19:00

Hrad vloni zamítl až třetinu žádostí o informace. Lidi zajímaly názory i budoucnost

Hradní kancelář loni odmítla téměř třetinu žádostí o informace, na Hrad jich doputovalo 215. Z dat prezidentské kanceláře vyplývá, že se rok od nástupu prezidenta Petra Pavla situace výrazně nezměnila a odmítá zhruba stejné množství žádostí o informace jako za první prezidentské období Miloše Zemana.

Čas načtení: 2024-02-28 09:38:59

Hrad vloni zamítl až třetinu žádostí o informace. Lidi zajímaly názory i budoucnost

Hradní kancelář loni odmítla téměř třetinu žádostí o informace, na Hrad jich doputovalo 215. Z dat prezidentské kanceláře vyplývá, že se rok od nástupu prezidenta Petra Pavla situace výrazně nezměnila a odmítá zhruba stejné množství žádostí o informace jako za první prezidentské období Miloše Zemana.

Čas načtení: 2024-02-28 09:38:59

Hrad vloni zamítl až třetinu žádostí o informace. Lidi zajímaly názory i budoucnost

Hradní kancelář loni odmítla téměř třetinu žádostí o informace, na Hrad jich doputovalo 215. Z dat prezidentské kanceláře vyplývá, že se rok od nástupu prezidenta Petra Pavla situace výrazně nezměnila a odmítá zhruba stejné množství žádostí o informace jako za první prezidentské období Miloše Zemana.

Čas načtení: 2024-02-28 11:07:18

Rusko zahájilo prezidentské volby na Ukrajině

Předčasné hlasování v ruských prezidentských volbách začalo v odlehlých oblastech země a v některých částech okupované Ukrajiny, informoval v pondělí prokremelský list Izvestija s... Článek Rusko zahájilo prezidentské volby na Ukrajině se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-02-28 14:29:00

Mlčenlivá hradní kancelář za Zemana i Pavla. I pod novým prezidentem odmítá třetinu žádostí o informace

Hradní kancelář loni odmítla téměř třetinu žádostí o informace, na Hrad jich doputovalo 215. Z dat prezidentské kanceláře vyplývá, že se rok od nástupu prezidenta Petra Pavla situace výrazně nezměnila a odmítá zhruba stejné množství žádostí o informace jako za první prezidentské období Miloše Zemana. Uvedl to server iRozhlas.cz a Radiožurnál s odkazem na výroční zprávy ohledně rozsahu poskytovaných informací podle zákona za posledních deset let. Žadateli jsou novináři, aktivisté, ale…

Čas načtení: 2024-02-29 06:10:00

Prezidentské volby v USA: Termíny, kandidáti a volební systém

USA čekají v listopadu 2024 prezidentské volby. I když volební průzkumy předpovídají souboj mezi současným prezidentem Joe Bidenem a Donaldem Trumpem, ve hře jsou i další. Kdy budou ve Spojených státech prezidentské volby probíhat, jací jsou kandidáti a kdy budeme znát jejich výsledky?

Čas načtení: 2024-03-15 10:00:00

10:00 Studio ČT24

Témata: Prezidentské volby v Rusku; Výsledky českého průmyslu a stavebnictví; Dodávky dělostřelecké munice pro Ukrajinu; 85 let od nacistické okupace; Prezidentské volby v Rusku (komentář); Nadprůměrně teplé počasí; Výsledky českého průmyslu a stavebnictví; Pět let od první stávky za klima v ČR; Situace v Izraeli a v Gaze (komentář)[online]

Čas načtení: 2024-03-16 19:47:00

Rusové stáli frontu na volby v Praze. Moskva viní Ukrajinu z terorismu, odvolil i Kadyrov

Na ruské velvyslanectví v Praze-Bubenči přišlo během pátku hlasovat v prezidentských volbách víc než 1600 ruských občanů, kteří v Česku například pracují nebo studují. Ambasáda to uvedla na sociálních sítích. Prezidentské volby se v Rusku konají od pátku do neděle, v Česku mohli ruští občané volit pouze v pátek. V Moskvě odvolil Putinův protikandidát Leonid Sluckij, který dorazil k urně s matkou Natalií. Odvoleno má mj. i Dmitrij Medvěděv, ministr obrany Sergej Šojgu či Ramzan Kadyrov, vůdce Čečenska, která už v polovině voleb hlásí 75% účast.  Moskva dnes obvinila Ukrajinu ze snahy ovlivnit nynější ruské prezidentské volby pomocí „teroristických aktivit“ a vymoci si tak větší vojenskou pomoc ze Západu. 

Čas načtení: 2024-03-17 08:40:00

Poslední den ruské volební frašky: Dojde na protest na počest Navalného?

V Rusku dnes končí třídenní prezidentské volby. Podle všeobecného očekávání si v nich zajistí již pátý mandát současný vládce Kremlu Vladimir Putin, který nečelí žádné skutečné konkurenci. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé. Spolupracovníci zesnulého Alexeje Navalného vyzvali k nedělnímu symbolickému protestu.

Čas načtení: 2024-03-17 17:38:00

Ruská volební fraška: Protestní fronty na počest Navalného! A desítky zatčených

V Rusku dnes končí třídenní prezidentské „volby“. Podle všeobecného očekávání si v nich zajistí již pátý mandát současný vládce Kremlu Vladimir Putin, který nečelil žádné skutečné konkurenci. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé. Na řadě míst voliči vyrazili volit v pravé poledne na protest proti Putinovi, k němuž vyzvali ruští disidenti včetně Alexeje Navalného, než zemřel ve vězení. Do fronty u velvyslanectví v Německu se zařadila i jeho vdova Julija Navalná.

Čas načtení: 2024-03-17 21:40:00

Fraška, ruské divadlo a baťuška car. Čeští politici strhali Putinovo vítězství

Byla to fraška. Tak reaguje řada českých politiků poté, co v Rusku proběhly třídenní prezidentské volby s jasným výsledkem - drtivým vítězstvím Vladimira Putina, který potvrdil svou jasnou vládu nad Kremlem a byl zvolen na dalších 6 let. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že volby nebyly demokratické. O tom jsou přesvědčeni i jednotliví vládní představitelé, podobná slova však zní i od opozice.

Čas načtení: 2024-03-17 20:54:00

„Fraška! Baťuška car mandát lidu nepotřebuje.“ Čeští politici strhali Putinovo vítězství

Byla to fraška. Tak reaguje řada českých politiků poté, co v Rusku proběhly třídenní prezidentské volby s jasným výsledkem - drtivým vítězstvím Vladimira Putina, který potvrdil svou jasnou vládu nad Kremlem a byl zvolen na dalších 6 let. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že volby nebyly demokratické. O tom jsou přesvědčeni i jednotliví vládní představitelé, podobná slova však zní i od opozice.

Čas načtení: 2024-03-22 11:20:00

Volby na Slovensku ONLINE: Slováci si zvolí prezidenta

Slovenské prezidentské volby začínají v sobotu 23. března. Zuzana Čaputová svůj mandát neobhajuje. Tak jako v Česku, pokud o vítězi nerozhodne první kolo, do druhého kola postoupí dva kandidáti s nejlepšími volebními výsledky. Na prezidenta kandiduje jedenáct uchazečů, volební průzkumy však ukazují na dva favority mající stabilně nejvyšší volební preference. Lídry prezidentské volby jsou Peter Pellegrini a Ivan Korčok. Konečné volební výsledky prvního kola bychom se měli dozvědět tuto neděli. Jaký je aktuálně vývoj kolem voleb?