Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-05-22 18:00:01

Uzlík na štítné žláze: Co to znamená a jak ho odstranit

V roce 2021 prodělala paní Helena covid. Hned poté jí její praktická lékařka udělala ještě preventivní prohlídku. Při ní zjistila, že hodnoty hormonů štítné žlázy nejsou v normálu. Testy na endokrinologii odhalily tzv. hypotyreózu – sníženou funkci štítné žlázy. Endokrinoložka, k níž Helena od té doby docházela, jí nasadila léčbu a pravidelně ji kontrolovala. Uzlík bylo třeba odstranit Při jedné z prohlídek lékařka zjistila, že má Helena na štítné žláze malý uzlík o velikosti necelého centimetru. „Na začátku to nevypadalo nijak vážně, uzlík se ale postupně zvětšoval, a tak mě paní doktorka pro jistotu poslala na biopsii,“ vzpomínala Helena. Výsledky biopsie byly negativní, uzlík však stále rostl. Helena proto podstoupila další odběr vzorku jeho tkáně, který byl znovu negativní. Smrtelně nebezpečná štítná žláza: Jak poznat nenápadné příznaky problémů? Číst více Jeho kontrolu v té době prováděl doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Pan docent si mě vzal do péče a z uzlíku odebral další vzorky. Výsledky sice dopadly dobře, uzlík už ale měl 2,7 centimetru. Docent Jiskra mi proto vysvětlil, že by bylo lepší jej odstranit, a vyvarovat se tak případných obtíží v budoucnu,“ uvedla Helena. Operace proběhla při jejím vědomí Poté se docent Jiskra spojil s Heleninou endokrinoložkou a popsal jí speciální zákrok, který doporučoval pacientce podstoupit – tzv. radiofrekvenční ablaci. Tato metoda je založena na tepelných účincích vysokofrekvenčního elektrického proudu na tkáně. „Po dohodě s oběma lékaři jsem se nakonec pro zákrok rozhodla. Laicky jsem to chápala tak, že mi při něm lékaři uzlík ‚opálí‘,“ přiblížila Helena. Vysoký tlak v plicích může zabíjet, přitom nebolí. Martin (23) žije s hadičkou v srdci Číst více Zákrok, který trval asi hodinu, zvládla při plném vědomí. „Umrtvili mi lokálně jenom místo, kde se uzlík nacházel. Celou dobu jsem tedy vnímala, co se děje. Po zákroku jsem se cítila dobře, jen mě lehce bolel obličej, jako když vás bolí zuby,“ doplnila Helena, která terapii podobného typu absolvovala v Praze jako jedna z prvních pacientek u nás. „Jsem moc ráda, že se zákrok podařil.“ Helena dodala, že kdyby jí štítnou žlázu nevyšetřila praktická lékařka při preventivní prohlídce, dodnes by netušila, že s ní má problém. „Uzlík jsem si sama nikdy nenahmatala. Lékařům vděčím za to, že na něj přišli včas a uchránili mě před dalšími komplikacemi spojenými s jeho zvětšováním, které by mohlo vyústit až do operace štítné žlázy.“ Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Osmiletá holčička přišla o život. Pachatel se policii roky vysmíval.

Čas načtení: 2025-05-27 09:41:21

Uzly ve štítné žláze lze odstranit i bez operace

 Obtíže při polykání, pocit tlaku nebo plnosti v krku či hmatatelná boule na krku – i takhle se projevují uzly ve štítné žláze. Některé člověku neškodí, jiné ale mohou způsobit vážnější komplikace nebo být i zhoubné. Lékaři zhodnotí, o jakou variantu se jedná, a případně je odstraní. Zatímco dříve musel člověk na operaci, nyní specialisté umí tyto uzly odstranit šetrněji – pomocí tepelného účinku elektrického proudu. To vše při plném vědomí pacienta a bez nutnosti delšího pobytu v nemocnici. Unikátní zákrok mají za sebou v Česku první desítky nemocných. Na nové možnosti léčby upozorňují odborníci u příležitosti Týdne štítné žlázy, který připadá na 25.–31. května.

Čas načtení: 2024-05-28 06:00:01

Služba vlasti za komunistů: Jak jsem musel lámat násady na koště

Pan Aleš sloužil za socialismu v Bratislavě u Vojenského útvaru 8070 Vajnory. Jelikož jeho předchozí příběhy vzbudily rozruch, rozhodli jsme se ho požádat o další „dávku“. „Naše rota byla ubytována v prvním patře. V přízemí byla kancelář dozorčího útvaru (dévéťáka) a kanceláře lampasáků. Naší povinností byly úklidy našich pokojů a chodby a chodby v přízemí před kancelářemi. Několikrát jsem vyfasoval úklid spodní chodby. Tam mazáci nechodili, takže byl relativní klid,“ vzpomínal pan Aleš. Vojna za komunistů: Myslel jsem, že je po mně. Větší ponížení jsem nezažil, říká pamětník Číst více Ptali se, jestli jsem normální Ale jen do chvíle, než vyšel dozorčí útvaru z kanceláře a viděl, že zametá s koštětem bez násady. „Zavolal si mě a začal se ptát, proč nemám násadu. Nařídil mi, abych si ihned na rotě u ‚výkonného praporčíka‘ opatřil násadu a hlásil se u něj. Když jsem tento rozkaz přednesl výkonnému, zakroutil hlavou a zeptal se mě, jestli jsem normální a mám takovou odvahu. Moc jsem nechápal. Zašli jsme do skladu na patře naší roty. Vyfasoval jsem násadu, nasadil ji na koště a vyšel ze skladu.“ První mazák, který ho spatřil, málem omdlel. Začal řvát, aby mu řekl, jaké má „číslo“ (číslo se rovnalo počtu dnů zbývajících do konce vojny). „Když jsem mu ho sdělil, protože každý ‚zobák‘ tohle musel vědět, rozzuřil se a přikázal mi, abych si násadu sám zlomil. Uposlechnout rozkazu nadřízeného vojáka, i když to byl jen obyčejný vojín, ale byl déle sloužící, jsem musel. Tak jsem provedl rozkaz a odběhl jsem do spodního patra uklízet.“ Mise konečně splněna Dévéťák vyšel z kanceláře, a když viděl, že pan Aleš zametá se zlomenou násadou, zavolal si ho, seřval ho za neuposlechnutí rozkazu a hnal ho zpět nafasovat si novou násadu. „Na rotě se situace zopakovala s ještě větším řevem mazáků. Byl jsem označen za darebáka a tato přezdívka mi zůstala až do konce prvního roku vojny, než mazáci odešli do civilu. Opět jsem si musel zlomit násadu a poklusem dolů dělat rajóny.“ Tajemství stavby pyramid: Zapomeňte na to, co nás učili ve škole, všechno je jinak Číst více Podařilo se mu vylákat pomocníka dévéťáka, což byl takzvaný „špagát“. To bylo slangové označení pro vysokoškoláka odsluhujícího si svůj čas na vojně, který byl na vysoké škole povinně na vojenské katedře. Ale byl to obyčejný záklaďák, akorát s hodností. „Toho jsem poprosil, ať nějak zabaví dévéťáka, abych mohl v klidu uklidit spodní chodbu. Podařilo se, mise splněna. Legrace, co? Ale mně do smíchu moc nebylo. A nebylo to jednou, ale několikrát.“ Máte také vzpomínky na službu v armádě? Napište nám na mail martin.chalupa@ctidoma.cz, váš příběh rádi zveřejníme včetně případného fotografického materiálu. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Uzlík na štítné žláze: Co to znamená a jak ho odstranit.

Čas načtení: 2024-06-03 06:00:01

Zkažené zeleniny a ovoce jsou plné regály. Majitelům supermarketů to slušně vydělává

Podle loňského průzkumu je více než 70 procent lidí nespokojených s nabídkou potravin v českých supermarketech. Přes 40 procent dotázaných pak uvedlo, že kvalita potravin neodpovídá ceně.  Běžná kontrola závady neodhalí Když jsem nedávno nakupovala v hypermarketu, musela jsem se zas a znovu pozastavit a podivit nad kvalitou nabízených potravin jako takových. Zejména v případě ovoce a zeleniny se opakovaně setkávám se shnilými nebo plesnivými kusy. Kdyby to byl jeden kousek z mnoha, tak to pochopím, ale v případě mnoha druhů ovoce či zeleniny jsou zkažených kousků plné regály. Skoro to působí, jako by je někdo dovezl odjinud a zkoušel je před vyhozením ještě udat u nás v Česku. Z Dity nebudou mít Rusové žádnou radost. Česká houfnice nové generace v ukrajinských službách Číst více Stává se mnohdy i to, že některé zkažené potraviny nejsou na první pohled vidět, jsou totiž v obalu a zběžná kontrola závady neodhalí. A v tom už lze spatřovat snad i záměr.  Nikdo nechce shnilé potraviny Osobně si myslím, že to není v pořádku. Obhájci volného trhu mohou stokrát říkat, že hypermarkety mají právo prodávat, co chtějí, a že pokud to lidé budou kupovat, tak se situace nezmění. Já jsem přesvědčená, že nikdo nechce kupovat shnilé nebo plesnivé potraviny a že toto jednání nesmíme tolerovat. Obchodní řetězce jsou mocné, dobře vydělávají svým zahraničním majitelům, a tudíž mají dostatek prostředků a možností, aby více dbaly na kvalitu nabízených potravin. Pokud k tomu ale budeme mlčet, tak se to opravdu nezmění. Autorka komentáře: Inga Petryčka, členka KDU-ČSL KAM DÁL: Uzlík na štítné žláze: Co to znamená a jak ho odstranit.

Čas načtení: 2024-06-14 06:00:01

Praktický lékař rozhoduje, zda pacient dostane zbrojní průkaz. Ne vždy o něm ale ví vše

Vydání kladného posudku zdravotní způsobilosti dnes leží výhradně v rukou praktického lékaře. „Může si pozvat jakéhokoli odborníka napříč obory, to jsou ale vždy jen konzultanti. Pouze registrující praktický lékař nakonec rozhoduje, jestli žadatel dostane, či nedostane zbrojní průkaz,“ potvrdil Čtidoma.cz MUDr. Cyril Mucha, místopředseda Společnosti všeobecného lékařství. Praktik by měl znát pacienta dokonale, také by měl mít přístup k jeho anamnestickým údajům, léčbě a zprávám specialistů. Pokud má pochybnosti, může pacienta poslat i na psychologický test. Jeho povinné absolvování dnes česká legislativa nenařizuje, což je podle některých lidí chyba. Zastánci povinnosti argumentují tím, že pak může zbrojní průkaz dostat každý, aniž by byl řádně prověřen. Doktor Mucha si to ale nemyslí. „Když se dodržují pravidla, která dnes máme, tak to považuji za dostatečné. Povinnost psychologických testů dle mého názoru být nemusí. Problém ale vidím jinde.“ Superbakterie nás mohou zničit. Antibiotika nepomáhají Číst více O čem přesně mluvíte? Praktický lékař by měl od všech specialistů, kde se pacient léčil, dostat zprávu. Měl by tedy vědět, že byl léčen třeba na psychiatrii, že byl na odvykací protialkoholní léčbě apod. Potíž je v tom, že ne všechny výstupní zprávy se k nám dostanou. Některé důležité informace nám mohou uniknout. Přitom každý lékař, který pečuje o nějakého pacienta, má dnes povinnost ze zákona předat registrujícímu praktikovi informaci o této péči. Ne vždy se tak ale děje a dodržování nařízení nikdo nevymáhá. Lékaři přitom mají dnes k dispozici řadu komunikačních kanálů a nástrojů, jak bezpečně předat informace svým kolegům. Přes to všechno ale dnes nevidím jinou instituci, která by posouzení žádosti o zbrojní průkaz dělala lépe než praktický lékař. Může praktický lékař poznat, že je s žadatelem něco špatně? Je třeba si uvědomit, že praktik zná onoho člověka opravdu dobře, zná třeba i jeho rodinu. Já už léčím třetí generaci některých pacientů. Víme tedy, co se u nich děje. Dokonce známe i okrajové záležitosti, jako že se rozvádí, že se jim něco přihodilo apod. Takže ano, lékař má možnost poznat, že je pacient jiný, že se v jeho chování něco změnilo. Víme třeba i to, že mu byl odebrán řidičský průkaz pro jízdu s alkoholem, že byl abnormálně agresivní apod. A to jsou kritéria, která jsou pro nás při rozhodování důležitá. Co když chcete pacienta poslat na psychotesty, ale on se brání, přemlouvá vás, abyste to nedělal? U nás v ordinaci máme takový úzus, že každého člověka, který chce zbrojní průkaz, alespoň jednou za život na psychologické testy pošleme. A upřímně řečeno už to, že se výrazně brání, je určitý vykřičník. Říká to o něm, že si není úplně jistý. Jako pro praktiky by pro vás ale přece bylo jednodušší, kdyby povinnost psychotestů platila. Každý prostě jde a bez debat… Ano, v tomto ohledu by to pro nás výhodu bezesporu mělo. Pacient by nediskutoval. Ale je to jistý alibismus. V medicíně se samozřejmě vedou velké debaty o povinných testech. Názory se liší, je to tak padesát na padesát. Navíc není ani dostatek psychologů, kteří se tím zabývají, takže si opravdu nejsem jistý, zda by to šlo zvládnout. Objevují se případy, že někdo přijde s tím, že jeho kamarád by rád zbrojní průkaz a chce po lékaři potvrzení „na dálku“? Občas se něco podobného stane. Ale lékař, který toto udělá je, mírně řečeno, blázen, protože strká hlavu do oprátky. Napsat někomu potvrzení bez toho, aby dotyčného znal, vyšetřil ho či ho poslal na další vyšetření, pokud mu to přijde vhodné, je opravdu šílenství. Všichni jsme jen lidé a někdy chybujeme, ale věřím, že lékaři pravidla dodržují. Strůjce Osvětimi Rudolf Höss byl dokonalý manžel, děti miloval. Vilu postavil hned vedle tábora Číst více Co vlastně musí žadatel o zbrojní průkaz splnit? Lékař ho musí znát. Žadatel musí vyplnit základní dotazník, kde hovoří o svých chorobách, zda užívá léky atd. Dále musí potvrdit, že nic nezamlčel, a samozřejmě se také podrobit vyšetření praktickým lékařem. Nedávná novela zákona o držení zbraní umožní praktickým lékařům nahlížet do Centrálního registru zdraví. Je vám to k něčemu dobré? Řekl bych, že ani ne. Lékaři to tak moc neřekne, o držitelích zbraní mezi našimi pacienty víme, protože jsme jim vydávali zdravotní posudek. A je tu problém v tom, že přístup kamkoli se někdy prezentuje jako pomoc, ale nakonec je z toho zátěž. A jakákoli administrativní zátěž, která přijde na lékaře, je špatně. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Uzlík na štítné žláze: Co to znamená a jak ho odstranit.

Čas načtení: 2024-06-24 11:00:01

Sandra Nováková má nálepku protekční herečky. Odvážné fotky jí pomohly

Je možné, že se bude Nováková s rostoucí popularitou setkávat s dalšími a dalšími „hejtry“. Už dnes se sem tam někdo pozastaví nad tím, že bez manžela by o pořádnou roli nezavadila. Faktem je, že Vojtěch Moravec ji obsadil do řady svých projektů, jen namátkou jmenujme seriály Na vlnách Jadranu, Banáni, Pod hladinou či Lež na pláži. Vlastně i v seriálech 1. mise nebo v Modrém kódu měl Moravec prsty. „Ruku na srdce. Kdybyste měli jako režisér doma herečku, tak byste ji neobsazovali? Jasně, že jo. Pokud se hodí do koncepce a má na to, tak je to přeci logické. A Nováková kvalitní herečka je, alespoň podle mě,“ řekl pro Čtidoma.cz Rousek. Vydra opustil manželku, s Bouškovou je spojila tragédie. Zachránil ho duch maminky Číst více Dosáhla svého Některé snímky z focení pro pánský magazín Sandra Nováková sdílela na svém instagramovém profilu. Lidé nešetřili pochvalnými komentáři, i když se samozřejmě našlo pár škarohlídů, kteří na těle krásné herečky ze seriálu ZOO či na stylu focení hledali chyby. „Tak je to vždycky, nic neobvyklého. Každopádně fotky měly úspěch, o Sandře se mluvilo, reklamu měl i časopis. A o to šlo, kvůli tomu do toho obě strany jdou. Když pominu honorář či zisky z prodeje. Mnohem zásadnější je ale mnohdy právě reklama a to, co z toho bude do budoucna,“ poodhalil pokličku práce fotograf Rousek. Obstála ve všech rolích Má to svoji logiku. Novákové se navýšil počet sledujících na sociálních sítích. Z toho mohou vyplynout noví klienti, které bude na Instagramu propagovat. A tím pádem se jí navýší finanční zisky. Navíc fotky v magazínu sice byly odvážné, ale nijak vulgární nebo urážející. „Bylo to vkusné. Všechno si sedlo tak, jak mělo. Snímky ukazují krásnou ženu, herečku, ale i matku syna Mikuláše. Ani v jedné z těchto rolí se nemusí stydět za to, co ukázala. Za mě tedy super práce.“ Nadšený byl i Novákové manžel, režisér Vojtěch Moravec. „Holku z Playboye chce mít každý,“ pochvaloval si sympatický chlapík, který dle svých slov manželku popostrčil, aby na nabídku řekla ano. „Postavil se k tomu skvěle, v ničem jí nebránil, což je super. A jsem si přitom skoro jistý, že si od kamarádů vyslechl hodně narážek. Umím si představit, že mu říkali něco ve smyslu, že už viděli všechno, co on, apod. Na druhou stranu to ukazuje, že je Moravec sebevědomý chlap.“ Uzlík na štítné žláze: Co to znamená a jak ho odstranit Číst více Už si může vybírat Pravdou také je, že Nováková nemusí do budoucna řešit další focení pro Playboy či jiný podobný magazín. I kdyby ta nabídka přišla, může si říct pěknou sumičku, případně s klidem odmítnout. Vystačí si totiž jen se svým Instagramem. „Má teď silnou páku, může si diktovat cenu. A když se na její Instagram podíváte, tak je tam spousta pěkných fotek, které rozparádí nejen chlapy. Nemá postavu zadarmo, mnohokrát říkala, že pravidelně cvičí, a asi to nebude jen pár sklapovaček a hotovo. Já jí fandím, evidentně ví, co chce, a jde si za tím. A její Instagram je opravdu pastva pro oči,“ dodal pro Čtidoma.cz Rousek. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Burešovou nemusíte milovat, ale tohle je moc.

Čas načtení: 2024-07-23 18:00:01

Hordy bakterií čekají ve střevech na smrt svého hostitele. Pak se pustí do precizní práce

Padneme mrtví k zemi a začne fascinující podívaná (pro nás už ne). Enzymy v těle začnou rozkládat lidské buňky, které se otevřou jako lahve šampaňského. Hordy hladových bakterií začínají hodovat ve střevech. „Mezitím se jiné bakterie začnou dostávat skrz kůži zesnulého. Takto vypadají první známky rozkladu lidského těla. Vidíme všechno, co známe z televizních detektivek. Tedy ztuhlé svaly, protože se proteiny uzavírají do sebe, a promodralost neboli lividitu, což je důsledek usazování krve. A samozřejmě působí gravitace. Během této fáze se bakterie začínají nekontrolovatelně množit,“ vysvětloval pro náš web doktor Pečenka. Uzlík na štítné žláze: Co to znamená a jak ho odstranit Číst více Proč nás nerozloží už zaživa? Jak rozklad těla pokračuje, střevní bakterie uniknou z „vymezeného prostoru“, začnou spotřebovávat zbytek těla a tím také obírají tkáně o kyslík. „Nakonec se začnou množit mikrobi, kterým nevadí nízký obsah kyslíku. Zejména bakterie známé jako Clostridium – ty produkují plyny, které způsobují nadýmání těla. Za dva dny tyto bakterie tělo zcela ovládnou. Díky tomu, jak postupují, už dnes dokážeme určit čas úmrtí.“ Pro někoho může být poněkud znepokojující všechno to, co se s naším tělem po smrti děje. Možná se leckdo ptá, co bakteriím bránilo, aby nás rozložily už v době, kdy jsme byli naživu. Jako odpověď stačí dvě slova – imunitní systém. „Ten nás ochraňuje nejen před útokem bakterií, ale třeba i plísní a virů. Přesto se někteří mikrobi do těla dostanou, tomu pak říkáme infekce,“ nastínil odborník. Náš imunitní systém je v pohotovosti 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, aby odrazil vetřelce a zároveň dal zelenou benigním bakteriím, jako jsou ty v našich střevech, které nám pomáhají trávit jídlo. „Máme ještě další metody, jak se škodlivým mikrobům bránit. Všichni jsme si asi někdy dezinfikovali rány či brali antibiotika. To jsou zbraně, kterými se snažíme bojovat. Definitivně prohrajeme až po smrti.“ Mikrobi jako užiteční pomocníci Až donedávna vědci věděli jen málo o mikrobech, kteří konzumují lidi, a o drobných dramatech, která se odehrávají, když soutěží o nadvládu nad mrtvolou. Třeba Postmortem Clostridium Effect byl pojmenován a vysvětlen až v roce 2017. Do té doby se předpokládalo, že procesy v mrtvém těle jsou příliš náhodné na to, aby něco znamenaly nebo mohly něco vysvětlit. To se začalo měnit v roce 2013, kdy bioložka Jessica Metcalf z Coloradské státní univerzity a její kolegové jako první oznámili, že mikrobi rostoucí na mrtvých myších se v průběhu času měnili konzistentním způsobem. To znamenalo, že tito mikrobi mohou být skutečně užitečným nástrojem pro vyšetřování doby smrti. V kostce to znamená, že by odborníci mohli přesně určit, kdy člověk zemřel, „jen“ tím, že by pozorovali mikroby v konkrétním těle. Kdy přesně člověk zemřel? První, kdo vyzkoušel myšlenku nekrobiomu s pomocí lidských mrtvol, byli výzkumníci ze zařízení Southeast Texas Applied Forensic Science. V roce 2013 vědci odebrali vzorky dvou mrtvol před a na konci fáze nadýmání, kdy anaerobní bakterie produkují ohromné ​​množství plynu. Zjistili, že stejně jako u myší se v průběhu času na mrtvých tělech objevily vzory bakteriálních skupin. Bůh si vybral Trumpa a ten míří do Bílého domu. Evropu a Ukrajinu čekají těžké časy, říká generál Šedivý Číst více Dále vědci potřebovali identifikovat takové vzory chování na mnoha dalších tělech a za různých podmínek. To udělala Jennifer Pechal, forenzní vědkyně z Michiganské státní univerzity. Díky spolupráci s detroitským soudním lékařem nasbírala výtěry z více než 2 000 mrtvol. Zatím je schopna určit, zda je tělo mrtvé déle než 48 hodin, nebo méně než 48 hodin. Zavedou nás rostliny k hrobu? Stanovení času smrti není jediným potenciálním využitím nekrobiomu. Výzkumníci doufají, že soudní lékaři budou jednoho dne pravidelně provádět výtěry mrtvol, aby se dozvěděli více o lidech, kteří zemřeli v důsledku jejich mikrobiálních komunit. Například Pechal našla rozdíly v mikrobech v ústech mrtvol se srdečním onemocněním a bez něj. To naznačuje, že nekrobiom těla může odhalit časné nebo nediagnostikované onemocnění, které nemusí být zřejmé při pitvě, ale mohlo by přispět k příčině smrti. Existuje také zájem o použití nekrobiomu k určení, odkud pochází neznámá mrtvola. Je již prokázané, že naše mikrobiomy se liší v závislosti na tom, kde žijeme, takže by mělo být možné hledat geografické podpisy i po smrti. Někteří výzkumníci dokonce doufají, že nekrobiom by nás mohl zavést přímo tam, kde jsou pohřbena těla. Vědci studují, co se děje v půdě, když se tělo rozkládá, a jak potom uvolněné živiny a látky ovlivňují okolní rostliny. Možná jednoho dne bude skenování mikrobiálních a chemických otisků těla stejně rutinní jako odebírání otisků prstů. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Tohle může potkat každou ženu: Věra (31) se hrozně bála rakoviny, diagnóza byla jasná.

Čas načtení: 2024-08-13 10:47:00

Český robot pomůže pacientům s rakovinou štítné žlázy

Lékaři celosvětově každý rok diagnostikují přibližně 300 000 nových případů rakoviny štítné žlázy. Jednou z běžných součástí léčby je terapie radiojódem, která se většinou provádí po chirurgickém odstranění nádoru. I po operaci totiž většinou zůstanou v krku pacienta nepatrné zbytky nádorové tkáně a ty je potřeba odstranit, aby nedošlo k návratu onemocnění. Pacienti proto dostávají radioaktivní izotop …

Čas načtení: 2025-06-06 08:00:00

Uzly na štítné žláze se projevují třeba tlakem v krku. Dají se odstranit bez operace

Obtíže při polykání, pocit tlaku nebo plnosti v krku či hmatatelná boule na krku – i takhle se projevují uzly ve štítné žláze. Některé člověku neškodí, jiné ale mohou způsobit vážnější komplikace nebo být i zhoubné. Některé je proto lepší odstranit. Jde to i díky teplu z elektrického proudu.

Čas načtení: 2025-06-06 23:00:00

Šla k lékaři s dutinami, zjistila, že má uzlík na štítné žláze. Nedávno si ho nechala odstranit

Šla k lékaři, protože ji trápil zánět dutin. Odcházela se zjištěním, že má uzlík na štítné žláze, který je dobré sledovat. Když se po čase zvětšil, nechala si ho šetrně odstranit.

Čas načtení: 2024-05-22 18:00:01

Uzlík na štítné žláze: Co to znamená a jak ho odstranit

V roce 2021 prodělala paní Helena covid. Hned poté jí její praktická lékařka udělala ještě preventivní prohlídku. Při ní zjistila, že hodnoty hormonů štítné žlázy nejsou v normálu. Testy na endokrinologii odhalily tzv. hypotyreózu – sníženou funkci štítné žlázy. Endokrinoložka, k níž Helena od té doby docházela, jí nasadila léčbu a pravidelně ji kontrolovala. Uzlík bylo třeba odstranit Při jedné z prohlídek lékařka zjistila, že má Helena na štítné žláze malý uzlík o velikosti necelého centimetru. „Na začátku to nevypadalo nijak vážně, uzlík se ale postupně zvětšoval, a tak mě paní doktorka pro jistotu poslala na biopsii,“ vzpomínala Helena. Výsledky biopsie byly negativní, uzlík však stále rostl. Helena proto podstoupila další odběr vzorku jeho tkáně, který byl znovu negativní. Smrtelně nebezpečná štítná žláza: Jak poznat nenápadné příznaky problémů? Číst více Jeho kontrolu v té době prováděl doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Pan docent si mě vzal do péče a z uzlíku odebral další vzorky. Výsledky sice dopadly dobře, uzlík už ale měl 2,7 centimetru. Docent Jiskra mi proto vysvětlil, že by bylo lepší jej odstranit, a vyvarovat se tak případných obtíží v budoucnu,“ uvedla Helena. Operace proběhla při jejím vědomí Poté se docent Jiskra spojil s Heleninou endokrinoložkou a popsal jí speciální zákrok, který doporučoval pacientce podstoupit – tzv. radiofrekvenční ablaci. Tato metoda je založena na tepelných účincích vysokofrekvenčního elektrického proudu na tkáně. „Po dohodě s oběma lékaři jsem se nakonec pro zákrok rozhodla. Laicky jsem to chápala tak, že mi při něm lékaři uzlík ‚opálí‘,“ přiblížila Helena. Vysoký tlak v plicích může zabíjet, přitom nebolí. Martin (23) žije s hadičkou v srdci Číst více Zákrok, který trval asi hodinu, zvládla při plném vědomí. „Umrtvili mi lokálně jenom místo, kde se uzlík nacházel. Celou dobu jsem tedy vnímala, co se děje. Po zákroku jsem se cítila dobře, jen mě lehce bolel obličej, jako když vás bolí zuby,“ doplnila Helena, která terapii podobného typu absolvovala v Praze jako jedna z prvních pacientek u nás. „Jsem moc ráda, že se zákrok podařil.“ Helena dodala, že kdyby jí štítnou žlázu nevyšetřila praktická lékařka při preventivní prohlídce, dodnes by netušila, že s ní má problém. „Uzlík jsem si sama nikdy nenahmatala. Lékařům vděčím za to, že na něj přišli včas a uchránili mě před dalšími komplikacemi spojenými s jeho zvětšováním, které by mohlo vyústit až do operace štítné žlázy.“ Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Osmiletá holčička přišla o život. Pachatel se policii roky vysmíval.

Čas načtení: 2016-06-21 00:30:31

Poruchy štítné žlázy. Jak je poznáme?

 Štítná žláza je životně důležitý orgán. Hormony štítné žlázy zasahují do všech metabolických dějů a významně ovlivňují všechny ostatní orgány v těle člověka. Choroby štítné žlázy jsou v populaci časté a postihují nejméně 5–10 % obyvatelstva. Pokud jsou včas odhaleny, je většina případů dobře léčitelná a onemocnění nezanechává žádné trvalé následky.

Čas načtení: 2024-05-22 08:32:00

O poruše štítné žlázy se dozvěděla až na preventivní prohlídce u praktika

Že trpí poruchou štítné žlázy se devětačtyřicetiletá Helena z Prahy dozvěděla před třemi lety díky preventivní prohlídce u své praktické lékařky. Ta zjistila, že hodnoty hormonů štítné žlázy nejsou v jejím těle v normálu, a poslala Helenu na endokrinologii, kde další testy odhalily tzv. hypotyreózu – sníženou funkci štítné žlázy.

Čas načtení: 2024-09-26 12:00:00

Nemoci štítné žlázy přinášely utrpení, léčba se objevila až v 19. století

Jak se kdysi léčily nemoci štítné žlázy? Po prvních pokusech a omylech se začaly polykat sušené štítné žlázy zvířat. V dávných dobách lidé na problémy štítné žlázy umírali. Medicína jim nedokázala pomoct. Běžný byl život s obrovskou strumou na krku nebo nesnesitelnými tělesnými i duševními problémy.

Čas načtení: 2024-12-09 17:29:00

Jak získat z potravin železo, zinek a další stopové prvky?

Vedle minerálních látek a vitamínů potřebuje lidské tělo pro svoji správnou funkci rovněž stopové prvky. Obsahuje jich jen malé množství, přesto jejich nedostatek nebo nadbytek způsobuje zdravotní problémy. Tělo si je nedokáže vytvořit samo, musí je dostávat prostřednictvím stravy – ve stopových množstvích. Pokud jich máme nedostatek, lze je doplnit stravou.  Železo - je důležité pro krvetvorbu, okysličování, fungování imunity, hojení ran, růst i reprodukci. Již při poměrně mírném nedostatku tohoto prvku může dojít nejen k narušení krvetvorby, ale i k poruchám imunity, vstřebávání vitamínu C, poruše funkce některých enzymových systémů aj. Nedostatek železa se projevuje sníženou tělesnou i duševní výkonností, anémií, sníženou imunitou, rýhovanými a lomivými nehty, vypadáváním vlasů, afty či suchou svědící kůží. Nejvýhodnější zdroje železa jsou: maso, ryby, vnitřnosti, vejce, luštěniny, obiloviny, ořechy, ovoce, zelenina. Vstřebávání železa zlepšuje vitamín C, proto je důležitý dostatek ovoce a zeleniny. Zvýšená potřeba železa je u těhotných, během kojení a jedinců s oslabenou imunitou.Zinek - má značný význam pro své zastoupení v různých enzymových systémech, uplatňuje se v procesech růstu a obměny tkání, příkladem je jeho funkce při pohlavním vývoji u chlapců a při hojení zlomenin kostí. Ovlivňuje imunitu, plodnost, kvalitu vlasů, nehtů i pokožky, působí jako antioxidant. Jeho nedostatek způsobuje poruchy růstu, změny chuti a čichu, vypadávání vlasů, šeroslepost, průjmy, poruchy imunitní funkce, zhoršené hojení ran a zvýšení hladiny krevního cukru. Zinek onejvíce obsahují vejce, mléko a mléčné výrobky, luštěniny, ovesné vločky, ořechy, semínka (dýňová) .Zvýšená potřebu zinku potřebují těhotné a kojící ženy a osoby s oslabenou imunitou. Deficit zinku mají lidé se sklony k alkoholismu, mentální anorexii, nemocní s chronickými střevními záněty a stavy po odstranění části střeva a  také lidé s jaterní cirhózou.Selen - je antioxidant, ovlivňuje například imunitu, plodnost nebo činnost štítné žlázy. Selen obsahují obiloviny (ovesné vločky), ořechy (para) a semena, zelenina (brokolice, zelí), maso, vejce.Zvýšená potřeba selenu může nastat při oslabené imunitě, stresu či u kuřáků. Jod - je důležitý pro činnost štítné žlázy, ovlivňuje rozvoj mozku. Nedostatek jodu se projevuje zejména zbytněním štítné žlázy a poruchou její funkce. Nejvýhodnější zdroje jodu jsou mořské ryby a jejich produkty, jodizovaná sůl a minerální vody. Doporučený denní příjem soli je 5 gramů denně, což obsahuje 125 µg jodu. Potřebný denní příjem jodu je 150 µg. Vzhledem k tomu nemíváme obvykle nedostatek jodu, protože jej přijmeme v soli. Zvýšená potřeba jodu je zpravidla u těhotných a kojících žen. Měď - je antioxidant, který ovlivňuje krvetvorbu, imunitu, stav vlasů, nehtů, pokožky i kostí. Nedostatek mědi má rizikové účinky na srdeční převodní systém, vyvolává výrazné zvýšení endogenní tvorby cholesterolu a značně narušuje antioxidační ochranu organismu. Nejvýhodnější zdroje jsou játra, ryby, obiloviny (ovesné vločky), luštěniny, ořechy a semínka, káva, čaj. Zvýšená potřeba mědi se může týkat osob s oslabenou imunitou. Chrom - má vliv na metabolismus hlavních živin, imunitu i tvorbu inzulinu. Funkce chromu spočívá zejména v jeho zastoupení v glukózotolerančním faktoru, který snižuje riziko vzniku diabetu (především II. typu) a podporuje funkci inzulinu. Nejvýhodnější zdroje maso, játra, vejce, obiloviny (ovesné vločky), zelenina (rajčata), houby, kakao Zvýšená potřeba chromu  nastává například u diabetiků či osob s poruchami imunity.  Fluor - je velmi významný pro naše zuby. Nejvýhodnější zdroje přírodní minerální vodypitná voda (v různé míře podle složení).  Zvýšená potřeba fluoru nastává v případě zubních kazů.Pokud víte, že stravou nezvládáte dodat tělu vše potřebné, doporučuji dlouhodběji užívat dezintegrovanou chlorelu, která tyto stopové prvky má všechny pohromadě.

Čas načtení: 2025-05-27 09:41:21

Uzly ve štítné žláze lze odstranit i bez operace

 Obtíže při polykání, pocit tlaku nebo plnosti v krku či hmatatelná boule na krku – i takhle se projevují uzly ve štítné žláze. Některé člověku neškodí, jiné ale mohou způsobit vážnější komplikace nebo být i zhoubné. Lékaři zhodnotí, o jakou variantu se jedná, a případně je odstraní. Zatímco dříve musel člověk na operaci, nyní specialisté umí tyto uzly odstranit šetrněji – pomocí tepelného účinku elektrického proudu. To vše při plném vědomí pacienta a bez nutnosti delšího pobytu v nemocnici. Unikátní zákrok mají za sebou v Česku první desítky nemocných. Na nové možnosti léčby upozorňují odborníci u příležitosti Týdne štítné žlázy, který připadá na 25.–31. května.

Čas načtení: 2010-11-25 21:00:00

Štítná žláza a její poruchy

Štítná žláza je malý jednotný orgán ležící na přední straně krku a zasahující téměř až do hrtanu. Ač je to orgán malý, je pro lidské tělo velmi důležitý. Jaké jsou funkce štítné žlázy? Hlavní a jedinou funkcí štítné žlázy je tvorba a produkce hormonů trijodthyroninu a thyroxinu. Prvořadým úkolem t ...

Čas načtení: 2023-12-21 06:00:53

Štítná žláza a její poruchy: Jak je poznat a léčit?

Štítná žláza představuje životně důležitý endokrinní orgán, který se nalézá v podkoží na přední straně krku. Tato žláza produkuje hormony, které se podílejí na metabolických dějích lidského těla. Štítná žláza také významně ovlivňuje činnost všech vnitřních [...] The post Štítná žláza a její poruchy: Jak je poznat a léčit? appeared first on magazín Energie života.

Čas načtení: 2024-03-28 11:04:00

Host Dopoledního expresu: Pozorujete změny na váze, aniž byste výrazně změnili jídelníček?

Začaly vám řídnout vlasy? Cítíte neklid a nervozitu nebo máte pocit, že vám dochází energie? Na vině může být porucha funkce štítné žlázy. Jaká jsou nejběžnější onemocnění štítné žlázy, jaké mají příznaky a jaké možnosti léčby jsou k dispozici? Na tyto otázky vám odpoví dnešní host Dopoledního expresu MUDr. Milena Budíková. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Lenka Šobová.

Čas načtení: 2024-04-04 09:36:21

Pokud máte problém se štítnou žlázou, vyřaďte tyto dvě potraviny: štítná žláza je nemá ráda

Pokud máte problémy se štítnou žlázou, vyřaďte tyto dvě potraviny: štítná žláza je nesnáší.Měli bychom okamžitě myslet na zdraví své štítné žlázy a vynaložit veškeré úsilí na její ochranu, aby tato důležitá žláza mohla bez problémů plnit své funkce.Měli bychom okamžitě myslet na zdraví naší štítné žlázy a vynaložit veškeré úsilí na její ochranu, aby […]

Čas načtení: 2024-08-15 07:14:02

Revoluce v léčbě rakoviny štítné žlázy: Český robot ThyroPIX přináší novou naději

Technologie pronikají do všech aspektů našeho života, není tedy překvapivé, že i medicína zažívá technologickou revoluci. Nejnovějším příkladem je ThyroPIX – inovativní robotické zařízení, které slibuje zásadní změnu v léčbě rakoviny štítné žlázy. Tento pomocník, vyvinutý týmem českých vědců a inženýrů, by mohl změnit způsob, jakým lékaři monitorují a optimalizují léčbu této zákeřné nemoci. Rakovina štítné žlázy, ačkoli ne tak mediálně známá jako jiné formy rakoviny, postihuje ročně asi 300 000 lidí po celém světě. Standardní léčba zahrnuje chirurgické odstranění nádoru, následované terapií radioaktivním jódem. Zde však nastává problém – jak zajistit, že tato léčba zasáhne přesně tam, kde je

Čas načtení: 2024-08-17 00:00:43

Získejte návod, jak nastartovat štítnou žlázu

Byla vám diagnostikována hypotyreóza nebo Hashimotova tyreoiditida, berete poctivě léky, a přesto se necítíte o nic lépe? Vezměte zdraví do svých rukou a obnovte funkci své štítné žlázy. Hannah Hauserová vám poradí, jak na to. Řešte příčinu místo následků Žijte život opět naplno. Přirozená cesta, jak se zbavit hypofunkce štítné žlázy. Doživotní užívání léků? Na

Čas načtení: 2025-01-29 07:50:25

Štítná žláza pod skalpelem: Profesor Jaromír Astl o operacích, rizicích a léčbě

Rozhovor: Štítná žláza je nenápadný, ale nesmírně důležitý orgán. A »pokud se mu chce«, dokáže pořádně potrápit. Když totiž přestane správně fungovat, může ovlivnit vše od metabolismu až po psychiku. A to je moment, kdy přichází na scénu profesor MUDr. Jaromír Astl, přednosta Kliniky otorhinolaryngologie a maxilofaciální chirurgie v Ústřední vojenské nemocnici a na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, o němž se traduje, že má »boží ruce«. Je elitním odborníkem, pro kterého je odstranění štítné žlázy rutinou – a pacienti si pochvalují, že než se nadějí, problém je vyřešen. Jak se za jeho dlouhou praxi proměnila chirurgie štítné žlázy? Jaké jsou nejčastější obavy pacientů a co se děje po operaci? O tom se rozpovídal v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz.

Čas načtení: 2025-06-02 09:34:21

Nejprospěšnější potraviny pro štítnou žlázu

Problémy se štítnou žlázou trápí čím dál více lidí, ale jen málokdo tuší, že řešení může být jednodušší, než se zdá. Výživová specialistka Lovenit Batra tvrdí, že klíčem k rovnováze štítné žlázy může být běžná strava, pokud víme, na co se zaměřit. Štítná žláza: Hormonová rovnováha pod kontrolou Onemocnění štítné žlázy zahrnuje všechny stavy, které […]

Čas načtení: 2018-02-05 10:10:39

Hormonální jóga pomáhá ženám

S hormonálními problémy se potýká mnoho žen nejrůznějšího věku. Jde o celou škálu potíží od nesprávně fungující štítné žlázy přes potíže s menstruací po trable s menopauzou. Ženy jsou z toho rozhozené i po psychické stránce a často tím trpí i jejich sexuální či sociální život. Pomoci může hormonální jóga.

Čas načtení: 2024-02-18 11:29:56

STUDIE: Léčba potravinových alergií a anafylaxe související s potravinami

AbstraktVýznam Odhaduje se, že v USA trpí alergií na bílkoviny v potravinách způsobenou IgE 7,6 % dětí a 10,8 % dospělých. Potravinové alergie vyvolané IgE mohou způsobit anafylaxi a smrt. Opožděná, IgE zprostředkovaná alergická reakce na potravinový sacharid galaktózu-α-1,3-galaktózu (alfa-gal) v mase savců postihuje v USA odhadem 96 000 až 450 000 jedinců a v současnosti je hlavní příčinou anafylaxe související s potravinami u dospělých.Pozorování V USA se více než 90 % potravinových alergií vyvolaných IgE podílí 9 potravin - korýši, mléčné výrobky, arašídy, stromové ořechy, ryby, vejce, pšenice, sója a sezam. Arašídy jsou v USA nejčastější příčinou smrtelných a téměř smrtelných anafylaxí souvisejících s potravinami, následují stromové ořechy a korýši. Míra úmrtnosti na anafylaxi způsobenou potravinami se v USA odhaduje na 0,04 na milion obyvatel ročně. Stále častější příčinou potravinové anafylaxe zprostředkované IgE je alfa-gal syndrom, který je spojován s kousnutím klíštětem. Séroprevalence senzibilizace na alfa-gal se v jihovýchodní části USA pohybuje od 20 % do 31 %. Samostříkací adrenalin je lékem první volby při anafylaxi související s potravinami. Základem léčby IgE potravinové alergie je vyhýbání se původci potravinového alergenu. Objevují se nové imunoterapeutické přípravky k desenzibilizaci na jednu nebo více potravin, přičemž v současné době je v USA schválen jeden přípravek pro perorální imunoterapii k léčbě alergie na arašídy.Závěry a význam potravinové alergie podmíněné IgE, včetně opožděné alergické reakce na červené maso způsobené IgE u alfa-gal syndromu, jsou v USA běžné a mohou způsobit anafylaxi a vzácně i smrt. IgE zprostředkovaná anafylaxe na potraviny vyžaduje okamžitou léčbu injekcí adrenalinu. Léčba potravinové bílkovinné alergie i alfa-gal syndromu vyžaduje vyhýbání se alergenním potravinám, zatímco alfa-gal syndrom vyžaduje také vyhýbání se kousnutí klíštětem. ÚvodV USA trpí potravinovými alergiemi na bázi IgE odhadem 7,6 % dětí a 10,8 % dospělých. Alergické reakce související s konzumací potravin pomocí IgE mohou způsobit kopřivku, zarudnutí očí, ucpání nosu, otok orofaryngu, dušnost, a dokonce anafylaxi během několika sekund po vystavení alergenu. Úmrtí v důsledku anafylaxe související s potravinami jsou vzácná (0,04 úmrtí na milion osob ročně). Tento klinický přehled shrnuje epidemiologii, patofyziologii, klinický obraz, prevenci, diagnostiku a léčbu potravinové alergie zprostředkované IgE a anafylaxe související s potravinovou alergií způsobené potravinovými proteiny a potravinovými glykany, konkrétně galaktózou-α-1,3-galaktózou (alfa-gal) při alfa-gal syndromu. Syndrom alfa-gal je alergické onemocnění spojené s klíšťaty, které se často projevuje jako opožděná reakce po požití masa savců. MetodyV databázi PubMed a Cochrane Library jsme vyhledali původní anglicky psané studie o epidemiologii, patofyziologii, klinickém obrazu, diagnostice a léčbě IgE zprostředkované potravinové alergie a anafylaxe související s potravinovou alergií publikované v období od 1. ledna 2000 do 30. listopadu 2023. Další články jsme identifikovali na základě přehledu odkazů na relevantní články. Upřednostnili jsme randomizované klinické studie; metaanalýzy a systematické přehledy; pokyny založené na důkazech; a rozsáhlé, populační, vysoce kvalitní observační studie. Identifikovali jsme 126 zpráv: Zjistili jsme: 8 randomizovaných klinických studií, 7 metaanalýz, 3 systematické přehledy, 60 observačních studií (longitudinální, průřezové, série případů, kazuistiky), 8 pokynů založených na důkazech, 8 odborných konsenzuálních pokynů, 1 právní předpis, 17 narativních přehledů (5 s odbornými doporučeními), 6 předklinických základních vědeckých zpráv a 8 základních vědeckých přehledů.PatofyziologieVývoj potravinové alergie začíná fází senzibilizace, kdy se u vnímavých jedinců po kontaktu s potravinovým bílkovinným antigenem, střevem, dýchacími cestami nebo kůží vytvoří potravinově specifické IgE protilátky. Není jasné, proč se u některých lidí projeví senzibilizace na potravinové alergeny a vyvine se u nich klinická alergie, zatímco u jiných ne; možná vysvětlení tohoto stavu byla zkoumána jinde.Druhá fáze vývoje potravinové alergie nastává, když jsou senzibilizovaní jedinci znovu vystaveni potravinovému alergenu. Alergen se váže současně na více potravinově specifických komplexů IgE-IgE receptorů a tyto komplexy se zkříží na bazofilech a žírných buňkách (fáze alergického efektoru). Toto zkřížení vyvolává rychlé uvolnění zánětlivých mediátorů (histaminu a proteáz, včetně tryptázy), alergických a zánětlivých cytokinů (IL-4, IL-6 a tumor nekrotizujícího faktoru), destičky aktivujícího faktoru, leukotrienů a prostaglandinů. Tyto mediátory vedou ke zvýšené cévní propustnosti, slizničnímu a podslizničnímu edému a hyperreaktivitě hladkého svalstva, což vede k rychlému rozvoji kopřivky, angioedému, sípání, bronchokonstrikci, nosní hyperreaktivitě, střevním křečím, bolesti břicha a anafylaktickému šoku.Na rozdíl od alergie na potraviny a bílkoviny jsou alergické reakce na savčí produkty (červené maso) u alfa-gal syndromu spojeny s IgE na sacharid, galaktózu-α-1,3-galaktózu (alfa-gal). Typicky se u lidí po expozici dietnímu masu savců a mikrobiálnímu alfa-galu ve střevě vytvářejí alfa-gal specifické protilátky IgG, IgA a IgM, ale non alfa-gal IgE. V USA je vznik alfa-gal specifických IgE spojen s expozicí alfa-gal ve slinách klíštěte osamělého (Amblyomma americanum) (obrázek 2). K dalším druhům klíšťat spojovaným s alfa-gal syndromem patří Ixodes holocyclus, Amblyomma sculptum, Ixodes ricinus a Haemaphysalis longicornis.Na rozdíl od rychlého nástupu příznaků u alergie na bílkoviny v potravinách se příznaky alfa-gal syndromu často objevují 2 a více hodin po požití masa savců, i když u některých pacientů se mohou ojedinělé gastrointestinální příznaky objevit dříve než za 2 hodiny. Důvody opožděného nástupu alergických příznaků u alfa-gal syndromu nejsou zcela objasněny.Epidemiologie, běžné potravinové alergeny a přirozená historiePodle populačního průzkumu v USA z let 2015-2016 má 10,8 % dospělých a 7,6 % dětí podle vlastního vyjádření potravinovou alergii podmíněnou IgE. Nejnovější odhady séroprevalence potravinově specifických IgE protilátek u dětí dosahovaly v případě alergie na arašídy 9 % (údaje z Národního průzkumu zdraví a výživy z let 2005-2006). Ne všichni pacienti s protilátkami IgE specifickými pro potravinové alergeny mají příznaky, proto jsou odhady séroprevalence často vyšší než odhady prevalence potravinové alergie na základě vlastního hlášení nebo klinického potvrzení.K riziku IgE zprostředkované potravinové senzibilizace a alergie mohou přispívat genetická náchylnost, změny mikrobiomu, expozice kůže detergentům a expozice znečišťujícím látkám. Dětský ekzém je nejsilnějším rizikovým faktorem potravinových alergií. U ekzému podporuje narušená, zanícená kožní bariéra alergickou senzibilizaci při vystavení okolním potravinovým bílkovinám (obr. 1). V populační kohortě, kde byly referenčním standardem orální potravinové výzvy (5276 jednoletých kojenců v Austrálii), mělo 20 % dětí s nejméně třemi rodinnými příslušníky, kteří trpěli atopickým onemocněním (alergickou rýmou, astmatem, ekzémem nebo jakoukoli potravinovou alergií), IgE zprostředkovanou potravinovou alergii ve srovnání s pouze 5,6 % dětí s menším počtem postižených rodinných příslušníků. Ve srovnání s dětmi, které byly vystaveny potenciálně alergizujícím potravinám v kojeneckém věku, se u dětí s pozdější expozicí potravinové alergie vyvinuly s větší pravděpodobností.V USA je více než 90 % symptomatických IgE zprostředkovaných alergií na potravinové bílkoviny způsobeno 9 potravinami. Prevalence u dospělých a dětí je u korýšů 2,9 % a 1,3 %, u mléčných výrobků 1,9 % a 1,9 %, u arašídů 1,8 % a 2,2 %, u ořechů 1,2 % a 1,2 %, u ryb 0,9 % a 0,6 %, u vajec 0,8 % a 0,9 %, u pšenice 0 %. 8 % a 0,5 %; pro sóju 0,6 % a 0,5 %; a pro sezam 0,2 % a 0,2 %.1,2 U kojenců (< 1 rok) je vyšší výskyt symptomatické alergie na vejce (8,9 %) a výskyt symptomatické alergie na bílkovinu kravského mléka je přibližně 2 až 3 % u dětí do 3 let. Retrospektivní observační studie 807 pacientů s alergií na bílkovinu kravského mléka uvádějí vymizení alergie v 19 % do 4 let věku a v 79 % do 16 let věku. Prospektivní studie naznačují, že alergie na vejce ustupuje v 89 % do 6 let věku.52 Alergie na arašídy a stromové ořechy jsou trvalejší než alergie na vejce a mléko. V závislosti na studované populaci alergie na arašídy odezněla ve 14,8 % až 29 % ve věku 6 až 10 let a alergie na stromové ořechy odezněla v 9 % v průměrném věku 10 let (rozmezí 5,8-15,7 let).Hlavní příčiny smrtelné a téměř smrtelné anafylaxe související s potravinami jsou způsobeny alergiemi na arašídy, stromové ořechy, korýše, měkkýše a kravské mléko; existuje však regionální variabilita. Například arašídy jsou hlavní příčinou anafylaxí v USA, zatímco kravské mléko je nejčastější příčinou smrtelné anafylaxe související s potravinami ve Spojeném království. U dětí v USA představovaly v roce 2014 alergické reakce na arašídy a stromové ořechy nejvyšší roční počet návštěv oddělení pohotovosti kvůli potravinové alergii (arašídy, 5,85 návštěv na 100 000 osob; stromové ořechy, 4,62 návštěv na 100 000 osob).Syndrom pylově-potravinové alergie (orální alergie) se vyskytuje u jedinců - senzibilizovaných na aerosolové rostlinné pyly z prostředí prostřednictvím dýchacích cest - kteří požívají potraviny rostlinného původu, které navzájem zesílí pylově specifické IgE. Nežádoucí reakce se obvykle omezují na okamžitý lokální orofaryngeální pruritus a angioedém, ačkoli anafylaxe byla hlášena u 1,7 % pacientů s tímto syndromem.59 Prevalence a rozšíření v USA není známa, ale 20 % až 43 % dětí a dospělých s alergickou rýmou v Asii a Evropě uvádí příznaky pylové alergie na potraviny.V jihovýchodní části USA koreluje prevalence alfa-gal syndromu s regionální endemičností klíštěte osamělého, přičemž tato potravinová alergie se stává hlavní příčinou anafylaxe u dospělých.61 Mezi jedinci, kteří byli odesláni do Národního ústavu zdraví ke studii idiopatické anafylaxe, mělo 9 % detekovatelné hladiny alfa-gal specifických IgE protilátek (≥0,35 kU/l), popsali anamnézu kousnutí klíštětem a žili v endemických oblastech výskytu klíštěte osamělého (Missouri, Virginie, Tennessee, Alabama a New Jersey). Mapy sledování zveřejněné Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) ukazují rozšiřující se výskyt klíštěte samotářského na jihu a východě USA. Z přehledu CDC 233 521 osob, které podstoupily sérologické testování na syndrom alfa-gal, vyplývá, že podezřelé případy se vyskytly především v jižních, středozápadních a středoatlantických oblastech USA. Odhady séroprevalence senzibilizace na alfa-gal v jihovýchodní části USA se pohybují od 20 % do 31 %. Studie hodnotící 122 068 vzorků sér od více než 100 000 pacientů v USA s podezřením na alergii na maso savců uvádí míru senzibilizace alfa-gal 32,4 %. Největší pravděpodobnost pozitivního testu byla u osob starších 70 let a nejmenší u osob ve věku 0-9 let. Od roku 2011 do roku 2018 došlo k šestinásobnému nárůstu testů na alfa-gal specifické IgE protilátky68 , což naznačuje, že míra senzibilizace na alfa-gal v USA může stoupat a/nebo se zvyšuje počet testů. Jedna zpráva CDC odhaduje, že od roku 2010 se v USA mohl vyvinout alfa-gal syndrom u 96 000 až 450 000 osob.Klinický obraz a diagnostikaAnafylaxePokyny Světové alergologické organizace pro rok 2020 obsahují 2 kritéria pro diagnostiku anafylaxe. Za prvé, akutní nástup onemocnění během několika minut až hodin, které se objevuje současně s postižením kůže nebo sliznic nebo obojího, což může zahrnovat generalizovanou kopřivku; pruritus nebo zrudnutí; nebo otok rtů, jazyka nebo uvuly a alespoň 1 z následujících faktorů: (1) respirační příznaky nebo symptomy, včetně dušnosti, sípavého bronchospazmu, stridoru, hypoxemie; (2) snížený krevní tlak nebo dysfunkce koncových orgánů (např. hypotonie [kolaps], synkopa, inkontinence); a (3) gastrointestinální příznaky, které zahrnují časté zvracení a bolesti břicha se silnými křečemi. Za druhé, akutní a rychlý nástup - během několika minut až hodin - hypotenze nebo bronchospasmu nebo postižení hrtanu poté, co je pacient vystaven známému nebo vysoce pravděpodobnému alergenu. Příznaky nemusí zahrnovat postižení kůže.Diferenciální diagnóza anafylaxe zahrnuje akutní bronchospasmus, synkopu a záchvaty úzkosti a/nebo paniky.Při hodnocení pacientů s podezřením na potravinovou alergii způsobenou IgE je třeba zjistit anamnézu expozice (např. potraviny, léky, bodavý hmyz) a možné kofaktory. Kofaktory jsou prvky, které snižují práh pro vznik alergických příznaků vyvolaných potravinami, a zahrnují souběžné onemocnění, horečku, cvičení, konzumaci alkoholu, menstruaci a aspirin a jiné nesteroidní protizánětlivé léky. Například u anafylaxe vyvolané cvičením v závislosti na potravinách může u postižených pacientů dojít k anafylaxi, pokud cvičí do 4 až 6 hodin po požití potraviny, která je příčinou alergie (obvykle pšenice).Výsledky testu na tryptázu v séru získané 90 minut až 4 hodiny po podezření na anafylaxi vyvolanou potravinami, které ukazují zvýšení alespoň o 1,2násobek výchozí hodnoty pacienta plus 2 ng/ml, vysoce nasvědčují degranulaci žírných buněk a mohou pomoci alergologům při potvrzení diagnózy. Výchozí hodnotu tryptázy lze získat při kontrolní návštěvě, když se pacient zotaví a je v pořádku. V jedné studii, v níž byly měřeny hladiny tryptázy v séru před a během perorální potravinové výzvy k vyvolání anafylaxe, se hladiny tryptázy v séru zvýšily nad výchozí hodnotu ve 100 ze 160 případů a ve 4 ze 160 případů se zvýšily nad horní hranici normy (11,4 ng/ml).Reakce zprostředkované IgE, rozpoznávání a identifikaceMezi charakteristické znaky IgE vyvolané alergie na potravinové bílkoviny patří generalizovaná kopřivka, pruritus, zčervenání, otok rtů, jazyka nebo uvuly, záchvatovité kýchání, křečovité bolesti břicha a zvracení, které se objevují při opakované expozici příčinnému potravinovému alergenu. Klíčovým znakem je časný nástup příznaků (minuty až 2 hodiny) po expozici potravině, s výjimkou alfa-gal syndromu, u kterého je běžný opožděný nástup příznaků delší než 2 hodiny. U všech potravinových alergenů neexistuje jednotná minimální dávka, která by vyvolala alergické příznaky. Někteří jedinci mohou reagovat na stopová množství potravinových alergenů, zatímco jiní mohou tolerovat větší množství potravinového alergenu, než se u nich projeví příznaky. Doba trvání příznaků se u vnímavých jedinců liší v závislosti na závažnosti počátečních alergických příznaků, na tom, zda a kdy byly příznaky léčeny, a na lécích použitých k léčbě.Potvrzení diagnózyPotravinová alergie zprostředkovaná IgE je potvrzena (1) komplexní klinickou anamnézou slučitelnou s reakcí zprostředkovanou IgE a (2) sérologickým nebo kožním prick testem prokazujícím přítomnost IgE specifických pro potravinový alergen (tj. alergickou senzibilizaci specifickou pro potraviny) a/nebo pozorováním IgE zprostředkovaných příznaků a symptomů, které se reprodukují při expozici specifické potravině. Stanovení předběžné pravděpodobnosti IgE zprostředkované potravinové reakce prostřednictvím podrobné klinické anamnézy je vodítkem pro výběr diagnostických testů, včetně kožních prick testů, specifických IgE sérologických testů a orálních potravinových testů, které obvykle provádějí specialisté na alergie.Referenčním standardem pro diagnostiku potravinové alergie zprostředkované IgE je orální potravinová výzva. Diagnózu potvrzují pozorované příznaky slučitelné s potravinovou alergií zprostředkovanou IgE, které se projeví do 2 hodin po požití potraviny. Absence takových nálezů po podání podezřelého alergenu, zejména u dětí, činí IgE zprostředkovanou potravinovou alergii na bílkoviny nepravděpodobnou. Naproti tomu výzvy k vyšetření masa pro alfa-gal syndrom nemusí konzistentně vyvolat alergické příznaky, protože alergické reakce mohou záviset na kofaktorech, jako je cvičení po konzumaci masa; navíc se příznaky mohou objevit až po 6 a více hodinách po požití. V praxi vyžadují perorální potravinové testy značné časové a klinické zdroje a jsou spojeny s rizikem vyvolání alergických reakcí. Přesvědčivá klinická anamnéza spolu s pozitivním kožním prick testem a/nebo potravinovým alergenem specifickým IgE v séru potvrzujícím alergickou senzibilizaci tak činí pravděpodobnost potravinové alergie zprostředkované IgE dostatečně vysokou, aby odpadla potřeba diagnostických potravinových testů.Alergickou senzibilizaci na podezřelé potraviny lze posoudit měřením hladin potravinově specifických IgE v séru nebo provedením kožních prick testů. Tyto testy jsou obvykle vyžadovány alergology v rámci komplexního posouzení podezření na potravinovou alergii. Při kožním prick testu se perkutánně umístí alergenní extrakty, fyziologický roztok a histamin a porovnávají se výsledné whealy. Ačkoli alergická senzibilizace u jedince, který nikdy alergen nepozřel, nestačí k potvrzení diagnózy potravinové alergie, pravděpodobnost pozitivní perorální potravinové výzvy se zvyšuje se zvyšující se hladinou specifických IgE v séru nebo velikostí whealu při kožním prick testu. Vzhledem k nepřesným a proměnlivým prediktivním hodnotám mají jak kožní prick testy, tak alergen-specifické IgE, ať už pro jednotlivé potraviny nebo v panelech pro více potravin, omezenou použitelnost jako screeningové nástroje pro alergie na bílkoviny potravin, pokud jsou interpretovány bez anamnézy alergických příznaků na konkrétní podezřelou potravinu. Specialisté na alergie se při diskusích o screeningu potravinových alergií s pacienty a jejich rodinami obvykle zapojují do společného rozhodování. Obecně platí, že komorbidní alergické stavy, jako je alergická rýma, alergické astma a atopická dermatitida, nejsou jedinou indikací k testování na potravinově specifickou alergickou senzibilizaci.Přítomnost alfa-gal specifických IgE v séru podporuje diagnózu alfa-gal syndromu u pacientů s alergickými příznaky po požití masa savců. Koncentrace alfa-gal IgE 0,1 kU/l nebo vyšší svědčí pro diagnózu, zatímco koncentrace alfa-gal specifického IgE nižší než 0,1 kU/l se považuje za negativní výsledek. V populacích s vysokou mírou senzibilizace na alfa-gal zvyšuje hladina alfa-gal IgE nejméně 2 kU/L nebo více než 2 % celkové koncentrace IgE pravděpodobnost pozitivní výzvy na maso savců na více než 50 %,21,22,87 zatímco hodnoty nejméně 5,5 kU/L poskytují pozitivní prediktivní hodnotu 95 % nebo více.Primární prevence potravinové alergieRandomizované studie a metaanalýzy prokázaly, že včasné a důsledné podávání alergenních potravin, jako jsou arašídy a vejce, v kojeneckém věku a v raném dětství (tabulka) je účinnou strategií primární prevence proti vzniku potravinové alergie, zejména u kojenců s ekzémem. Podávání arašídů v kojeneckém věku snižuje riziko vzniku alergie na arašídy (relativní snížení rizika 71 %; 95% CI 26-89 %; zabráněno 18 případům alergie na arašídy na 1000 osob v populaci s 2,5% prevalencí alergie na arašídy). Zařazení slepičích vajec do stravy v kojeneckém věku snižuje riziko alergie na vejce (relativní snížení rizika 44 %; 95% CI 13-64 %). V populačním modelování, které využívalo údaje ze studií a kohortových studií, se největšího snížení výskytu alergie na arašídy dosahuje při příjmu arašídů v raném věku, což poskytuje pohled na časné "kritické okno příležitosti" ve věku 4 až 6 měsíců ke snížení rizika alergie na arašídy.Léčba pacientů s potravinovou alergiíPlány neodkladné péče a medikaceVšichni pacienti s potravinovou alergií zprostředkovanou IgE by měli mít plán pohotovostní péče, ve kterém jsou podrobně popsány léky, které se používají při mírných a závažných alergických reakcích. Injekční adrenalin je lékem první volby při těžkých alergických reakcích a/nebo anafylaxi. Samostříkací epinefrinová zařízení lze použít k podávání dávek v rychlém sledu (např. v odstupu 5 minut), což může být nutné ke zpomalení progrese příznaků a snížení jejich závažnosti. Metaanalýza 86 studií z roku 2021, která zahrnovala soubory dat z 20 prospektivních a 68 retrospektivních observačních studií (36 557 anafylaktických příhod), ukázala, že ačkoli 1 z 10 anafylaktických příhod byla spojena s potřebou podání více než 1 dávky adrenalinu, pouze 2,2 % (95% CI, 1,1 %-4,1 %) reakcí bylo spojeno s neodpovědí na 2 dávky adrenalinu. Arytmie a akutní koronární syndrom po intramuskulárním podání epinefrinu jsou vzácné, v literatuře je popsáno pouze 7 případů. Antihistaminika, kortikosteroidy a stabilizátory žírných buněk, jako je kromolyn, jsou v akutní situaci běžně předepisovány, protože mohou zmírnit některé příznaky alergických reakcí (např. pruritus, kopřivku, břišní diskomfort) a pacienti i lékaři vyjadřují větší pohodlí a obeznámenost s těmito léky než s epinefrinem. Na rozdíl od adrenalinu však tyto léky nepřerušují akutní degranulaci žírných buněk a nezastavují anafylaxi. Podávání těchto léků by tedy nemělo narušovat včasné podání epinefrinu k léčbě anafylaxe.Kortikosteroidy se v praxi běžně podávají také ke snížení rizika bifázické anafylaxe. Neexistují však žádné studie, které by podporovaly shodu ohledně vhodného dávkování nebo délky léčby steroidy při anafylaxi. V systematickém přehledu 26 observačních studií zabývajících se otázkou, zda používat kortikosteroidy k prevenci bifázické anafylaxe, se velikost účinku napříč studiemi pohybovala v rozmezí od 67 méně do 4 více epizod bifázické anafylaxe na 1000 osob při použití kortikosteroidů. Autoři studie rovněž upozornili, že výsledky v těchto studiích pravděpodobně ovlivnily matoucí faktory. Zveřejněné studie tak poskytují "důkazy s velmi nízkou mírou jistoty", které naznačují, že kortikosteroidy nemají žádný přínos pro snížení rizika bifázické anafylaxe (OR, 0,8; 95% CI, 0,74-1,02).Vyhýbání se potravinovým alergiím a související chování při potravinových alergiích zprostředkovaných IgEZákladem zvládání IgE zprostředkované potravinové alergie je vyhýbání se původci potravinového alergenu. Jednotlivci a rodiny, kteří zvládají potravinové alergie, potřebují základní znalosti a dovednosti, aby omezili setkání se známými i skrytými zdroji původce potravinových alergenů. Mezi tyto dovednosti patří orientace v etiketách potravin, aby bylo možné identifikovat hlavní alergeny v balených potravinách; proaktivní komunikační dovednosti, aby bylo možné diskutovat o potravinových alergiích s rodinami, školami, pracovníky restaurací a prodejci potravin; znalost rizika křížového kontaktu a vzájemné kontaminace v místech, kde se potraviny mohou připravovat a podávat; a schopnost rozpoznat pokrmy a jídla napříč kulturními kuchyněmi, které tradičně obsahují specifické potravinové alergeny. Federální zákon nařizuje, aby bylo na všech obalech potravin uváděno "9 hlavních" potravinových alergenů. Vzhledem k tomu, že preventivní označování alergenů (tj. formulace jako "může obsahovat", "zpracováno v zařízení s") není federálně nařízeno a nemá stejné regulační normy, vyhýbání se výrobkům s takovým označením by mělo být založeno na společném rozhodování rodin a jejich alergologů, které zahrnuje závažnost potravinové alergické reakce, osobní toleranci rizika a kvalitu života. Ostražitost nutná k vyhýbání se potravinovým alergenům je často spojena s výrazným zhoršením kvality života pacientů i pečovatelů. Mezi zdroje pacientů a lékařů mimo ordinaci praktického lékaře a specialisty patří odborné advokační organizace, poradci a psychologové a registrovaní dietologové pro nutriční podporu, a to jak při nápravě nutričních nedostatků, tak při poskytování tréninku praktických alternativ pro vyloučené potraviny.Desenzibilizace prostřednictvím imunoterapieU alergií na bílkoviny v potravinách je terapeutickou možností desenzibilizace alergenů prostřednictvím imunoterapie (tabulka). Imunoterapie může zvýšit minimální množství konzumovaného potravinového alergenu, které vyvolá klinickou alergickou reakci. Při perorální imunoterapii jedinec konzumuje malé, postupně se zvyšující dávky potravinového alergenu a poté je udržován na denní cílové dávce po neomezenou dobu pro pokračující expozici. V současné době je práškový alergen arašídů (Arachis hypogaea) farmaceutické kvality (PTAH, Palforzia, Aimummune Therapeutics) jedinou imunoterapií potravinové alergie schválenou americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a používá se při alergii na arašídy. V randomizované studii Peanut Allergy Oral Immunotherapy Study of AR101 for Desensitization in Children and Adults (PALISADES)108 tolerovalo 250 z 372 aktivně léčených účastníků na konci studie expozici nejméně 600 mg arašídového proteinu (což odpovídá přibližně 2 jádrům arašídů) ve srovnání s pouze 5 ze 124 pacientů, kteří dostávali placebo. Následně se tento prášek s alergenem arašídů stal prvním imunoterapeutickým přípravkem schváleným FDA pro potravinovou alergii. Perorální imunoterapie více potravinových alergenů, včetně arašídů, s využitím snadno dostupných, ale nestandardizovaných potravinových zdrojů je nově se rozvíjející klinickou praxí v oblasti alergologie, která se zahajuje v ordinaci alergologa a pokračuje doma. Alergická reakce spojená s perorální imunoterapií je neodmyslitelným rizikem desenzibilizační terapie. Riziko těchto reakcí se může zvýšit po cvičení, nedostatku spánku, nemoci a horečce a při užívání léků, jako jsou nesteroidní protizánětlivé léky, ale může se snížit při užívání biologických léků v současné době schválených k léčbě atopické dermatitidy a alergického astmatu. Vzhledem k nutnosti vyvážit přínos ochrany před náhodnou expozicí s riziky alergických reakcí na samotnou léčbu zůstává volba perorální imunoterapie důležitým rozhodnutím, které musí být sdíleno mezi ošetřujícím odborníkem a rodinou.Léčba syndromu Alfa-GalAlergické reakce a anafylaxeLéčba akutních alergických reakcí a anafylaxe u alfa-gal syndromu odráží přístup používaný k léčbě alergických reakcí u potravinové alergie na bílkoviny, včetně okamžité léčby závažných alergických reakcí adrenalinem a použití antihistaminik a kortikosteroidů jako doplňkové léčby.96 U jedinců se senzibilizací na alfa-gal a mírnými, chronickými příznaky, které se týkají pouze gastrointestinálního traktu (gastroezofageální reflux nebo řídká stolice) nebo kůže (pruritus a kopřivka), lze použít H1 a H2 antihistaminika a perorální stabilizátory žírných buněk (kromolyn sodný).89 U jedinců se syndromem alfa-gal a anamnézou anafylaxe se zvýšenou koncentrací tryptázy v séru během akutní reakce i na počátku by mělo být vysloveno podezření na základní poruchu mastocytů, jako je indolentní systémová mastocytóza. U pacientů se syndromem alfa-gal i s indolentní systémovou mastocytózou se vyskytly závažnější alergické reakce než u pacientů pouze se syndromem alfa-gal, přestože hladiny alfa-gal specifických IgE byly u pacientů se současným syndromem alfa-gal a indolentní systémovou mastocytózou 3krát nižší.Vyhýbání se a příbuzné chováníBylo prokázáno, že kousnutí klíštětem spojené se syndromem alfa-gal zvyšuje hladiny alfa-gal specifických IgE a pravděpodobnost reakce po konzumaci alfa-gal. Pacientům se syndromem alfa-gal je proto třeba doporučit, aby se vyhýbali opakovaným kousnutím klíštětem. Pacienti, kteří se pohybují venku v oblastech, kde klíšťata žijí, by měli nosit oblečení, které zakrývá odhalenou kůži, chodit uprostřed cest a pokud možno se vyhýbat travnatým, křovinatým a zalesněným oblastem. Doporučuje se také použití repelentů registrovaných Agenturou pro ochranu životního prostředí a insekticidů (permethrin) na oblečení a výstroj. Po pobytu v interiéru by se pacienti měli do 2 hodin od pobytu venku osprchovat a zkontrolovat kůži a oděv, zda na nich nejsou klíšťata. Pokud jsou klíšťata na těle nalezena, měla by být odstraněna pinzetou s jemnými hroty.Odborný názor také doporučuje odstupňovaný přístup k vyhýbání se určitým potravinám a lékům (obrázek 3). Vyhýbání se široké škále a někdy překvapivým zdrojům alfa-gal vyžaduje pečlivé plánování ze strany pacientů a lékařů. Všichni symptomatičtí pacienti se syndromem alfa-gal by se měli vyhýbat masu, vnitřnostem a orgánům savců. Měli by být také poučeni o dalších zdrojích alfa-gal v potravě, jako je želatina pocházející ze savců, sádlo v sušenkách, vepřové střívko používané pro drůbeží klobásy, omáčky, hovězí vývar a hřbetní tuk nebo slanina v zeleninových pokrmech. Doporučuje se vyhýbat se potravinám obsahujícím želatinu, včetně želatinových dezertů v prášku a některých pudinků a jogurtů. Většina pacientů může nadále konzumovat malé až mírné množství mléčných výrobků (odtučněné nebo nízkotučné mléko, tvrdé sýry). Příznaky ustoupí přibližně u 80 % jedinců, kteří dodržují tuto strategii vyhýbání se potravinám. Odhadem 20 % pacientů, u nichž alergické příznaky přetrvávají i přes dodržování těchto pokynů, by mělo být doporučeno, aby se rovněž vyhýbali mléčným výrobkům, zejména plnotučnému mléku, zmrzlině, tučné smetaně a měkkým sýrům. Dosud nejsou k dispozici žádné údaje o možných nežádoucích nebo pozitivních účincích konzumace mléčných výrobků, které pacienti s alfa-gal syndromem tolerují, ačkoli tolerance mléčných výrobků byla spojena s vymizením syndromu. Strava s alfa-galem nemusí vždy vyvolat alergické reakce, ale určité kofaktory, jako je cvičení, požití alkoholu a/nebo užívání nesteroidních protizánětlivých léků, mohou zvýšit pravděpodobnost alergických příznaků.Lékaři by si měli být vědomi toho, že jedinci se syndromem alfa-gal by se měli vyhnout injekcím léků obsahujících alfa-gal, jako je cetuximab a intravenózní želatina (někdy používaná k resuscitaci objemu mimo USA). Obecně by se pacienti se syndromem alfa-gal měli vyhýbat také perorálním lékům a doplňkům stravy prasečího a hovězího původu, jako jsou komerčně dostupné doplňky hormonů štítné žlázy neschválené FDA (Armour thyroid) a léky uzavřené v želatinových kapslích savčího původu. Existují však případy pacientů se syndromem alfa-gal, kteří tolerovali substituční léčbu pankreatickými enzymy vepřového původu. Kromě toho existují kazuistiky popisující anafylaxi i toleranci vakcín s želatinovými pomocnými látkami. Obecným doporučením je tedy vyhýbat se lékům obsahujícím alfa-gal, kdykoli je to možné, a dávat přednost přípravkům, které jsou ve formě tablet, nikoli želatinových tobolek. Tyto kazuistiky však naznačují, že pokud je lék nebo vakcína obsahující alfa-gal nezbytně nutná pro léčbu bez možnosti alternativy, je možné tyto léčivé přípravky pacientům podávat pod dohledem specialistů na alergologii a imunologii.Senzibilizace na alfa-gal může komplikovat chirurgické zákroky, zejména náhrady hovězí nebo prasečí srdeční chlopně a antikoagulaci vysokými dávkami prasečího heparinu. Pomocí imunoblotu bylo prokázáno, že séra pacientů se syndromem alfa-gal vážou implantáty savčího původu, včetně srdečních záplat, cévních štěpů a srdečních chlopní, podobně jako monoklonální protilátka IgM proti alfa-gal. Ačkoli vztah mezi hladinami alfa-gal specifických IgE a silou vazby na tyto implantáty nebyl v této studii stanoven, toto pozorování naznačuje, že tyto implantáty mohou u pacientů se syndromem alfa-gal představovat dlouhodobý nidus pro chronický zánět. Studie však nesrovnávaly životnost bioprotetických srdečních chlopní a jiných štěpů savčího původu u pacientů se syndromem alfa-gal a bez něj.Heparin vyrobený z prasečí sliznice a hovězích plic obsahuje detekovatelný alfa-gal. Retrospektivní studie z jednoho centra naznačují, že alergické reakce na heparin u pacientů se syndromem alfa-gal jsou pravděpodobnější po intravenózním (IV) nefrakcionovaném heparinu než po subkutánním nízkomolekulárním heparinu. Čtyři ze 17 pacientů (24 %) senzibilizovaných na alfa-gal a podstupujících kardiochirurgický zákrok měli dokumentovanou alergickou reakci po podání intravenózního nefrakcionovaného heparinu ve srovnání s 1 z 39 (2,6 %) pacientů, kterým byl podán subkutánní nefrakcionovaný heparin, a 0 z 22 (0 %) senzibilizovaných pacientů, kterým byl podán nízkomolekulární heparin. Pokud se tedy u pacientů s alfa-gal syndromem nelze vyhnout podávání vysokých dávek intravenózního nefrakcionovaného heparinu, odborný názor doporučuje před podáním předléčit steroidy a antihistaminiky. Ačkoli žádné údaje nenaznačují, že by předléčení snížilo riziko IgE zprostředkované přecitlivělosti na heparin, příznivé profily nežádoucích účinků léků předléčených heparinem a potenciální přínosy snížení rizika nebo závažnosti alergických reakcí vyvolaných intravenózním heparinem vedly některé k přijetí této praxe.U pacientů se syndromem alfa-gal se hladiny alfa-gal specifických IgE v séru obvykle monitorují každých 6 až 18 měsíců. Hladiny alfa-gal specifických IgE časem slábnou, takže alfa-gal syndrom může spontánně odeznít, zejména pokud se vyhneme dalším kousnutím klíštětem. O orální výzvě na maso savců lze uvažovat, pokud je hladina alfa-gal specifického IgE nižší než 2 kU/l nebo nižší než 2 % celkové hladiny IgE, ačkoli prahové hodnoty se mohou lišit v závislosti na populaci. Strategie pro opětovné zařazení savčího masa do stravy, pokud alfa-gal syndrom odezněl, závisí na pohodlí pacienta a lékaře a zahrnují perorální potravinovou výzvu s porcí savčího masa pod dohledem v ordinaci, po které následuje několikahodinové pozorování, nebo postupné opětovné zavedení v domácím prostředí s přístupem k intramuskulárnímu adrenalinu. Perorální imunoterapie kravským mlékem nebo hovězím masem k léčbě alfa-gal syndromu zůstává nadále předmětem zkoumání. Vytvoření prasete geneticky upraveného tak, aby nemělo enzymy alfa-galaktosyltransferázy, které schválila FDA, může v budoucnu poskytnout možnosti pro hypoalergenní přípravky ze savčího masa a může umožnit použití savčích produktů v terapii pacientů se syndromem alfa-gal.OmezeníTento přehled má několik omezení. Za prvé, kvalita předložených důkazů nebyla systematicky hodnocena pomocí formálních stupňů kvality. Za druhé, vzhledem k rozsáhlosti oboru nemusely být zahrnuty všechny relevantní odkazy. Za třetí, kromě syndromu alfa-gal nebyly diskutovány nově se objevující potravinové glykanové alergie zprostředkované IgE.ZávěrPotravinové alergie zprostředkované IgE, včetně opožděných alergických reakcí zprostředkovaných IgE na červené maso u alfa-gal syndromu, jsou v USA běžné a mohou způsobit anafylaxi a vzácně i smrt. IgE zprostředkovaná anafylaxe na potraviny vyžaduje okamžitou léčbu injekcí adrenalinu. Léčba potravinové bílkovinné alergie i alfa-gal syndromu vyžaduje vyhýbání se alergenním potravinám, zatímco alfa-gal syndrom vyžaduje také vyhýbání se kousnutí klíštětem. Zdroj: JAMA

Čas načtení: 2022-03-30 08:44:16

Zuzana Koubková: Na psaní mě baví, že se podívám za hranice všedních dní

Díky historickému šermu, kterému se věnovala, se začala zajímat o historii a tento zájem ji přivedl k psaní historických knih. Začínala romány o význačných mužích české historie, aby se nakonec Zuzana Koubková našla v psaní historických dobrodružných příběhů ze středověku, jako jsou příběhy s bratrem Zdislavem nebo s asketickým jezuitou Koniášem, s nímž se setkáváme v její nejnovější knížce Koniášův klíč.     Vyrůstala jste s bratrem v Praze a své kořeny máte v Louňovicích pod Blaníkem. Jaké bylo období vašeho dětství a čím jste chtěla být?    Dětství bylo fajn. S bratrem jsme měli bujnou fantazii a neustále vymýšleli nějaké příběhy a dobrodružství. Bydleli jsme v Praze, ale – jak sama říkáte – naše kořeny byly v Louňovicích. Tady máme chaloupku po předcích (z matrik jsem vysledovala, že ji zakoupili roku 1815), jezdili jsme sem na prázdniny a já se do Louňovic před dvěma lety nastěhovala. Čím jsem chtěla být, si už opravdu nepamatuju. Asi učitelkou, nebo zdravotní sestřičkou, to přece chtějí všechny holky. (smích)   Co vás přivedlo ke studiu ochrany rostlin na České zemědělské univerzitě? Na gymnáziu byly mými nejoblíbenějšími předměty biologie a chemie, proto jsem si zvolila přírodovědný obor. Ochrana rostlin byla v první polovině 90. let, tedy v době, kdy jsem chodila na hnojárnu, pardon univerzitu, velmi populární téma. Vznikaly nejrůznější alternativní postupy, které měly nahradit klasické chemické postřiky. Připadalo mi to zajímavé…   Byla jste řadu let členkou historicko-šermířského spolku Záviš. Čím vás okouzlil historický šerm, a objevila jste se v nějakých představeních?   Okouzlila mne především možnost podívat se do jiných staletí. Do té doby jsem se o historii nijak zvlášť nezajímala, až šerm mi do ní otevřel úžasné okénko. Začala jsem studovat prameny, dovídala se zajímavosti o lidech, které známe z hodin dějepisu a vůbec je nevnímáme, jako živoucí bytosti, ale oni žili, trápili se, milovali… byli to lidé jako my. V představeních se sem tam objevuju dosud. Sice už nešermuji (přece jen mi bude napřesrok padesát), ale pořádáme s kámoškami (a kámoši) historické módní přehlídky.   Právě šerm vás přivedl ke studiu odborných historických pramenů a posléze k psaní historických románů. Svoji první knihu, která vyšla v roce 2003, Rytíř zelené růže jste věnovala Záviši z Falkenštejna, podle něhož se spolek jmenuje. Pak přišel román Kníže Václav, na nějž navazuje Boleslav – příběh bratrovraha. Jak se vám knihy o těchto význačných mužích české historie psaly? Zpočátku dost těžko. Byla jsem historií nepolíbená, takže jsem doslova „objevovala Ameriku.“ Něco jsem napsala, a pak jsem zjistila, že jsem se nechala strhnout fantazií, místo abych dočetla odstavec a zjistila, že to bylo jinak. Ale nakonec jsem se právě v tomhle hledání našla. Najednou mi začaly zápletky a příběhy zapadat do sebe, aniž bych se o to snažila. Samozřejmě sem tam bych dnes něco napsala jinak. Například mne velmi mrzí, že jsem nechala zemřít Zbraslava. Teprve když už byl Kníže Václav vydaný, jsem zjistila, že Zbraslav svého otce nejspíš přežil a stal se knížetem Stodoranů…   V roce 2015 vyšel první díl série historických dobrodružných příběhů ze středověku s bývalým templářem bratrem Zdislavem, z něhož se stal johanita, nazvaný Ztracený templářský poklad. Série má zatím šest dílů. Bude další pokračování? Jak se vám tyto knihy píšou?   Ráda bych doplnila ještě sedmý díl, mám už i nějakou ideu, ale skutek se nedaří. Ale tak už to se Zdíkem je – střídavě jasno, střídavě oblačno… Zdislava jsem vymyslela vlastně náhodou. Známý a veleplodný spisovatel Honza Bauer mne oslovil, zda bych nechtěla napsat historickou detektivku, mě pochopitelně nic nenapadalo, ale zrovna tou dobou jsem si našla nového endokrinologa (trpím disfunkcí štítné žlázy). Trpí jí i můj syn Bolek, a tak jsme k novému doktorovi do pražské Uhříněvsi vyrazili spolu. A když už jsme tam byli, prošli jsme se a zjistili, že v Uhříněvsi bývala templářská komenda! Na kdekterém hradě po celých Čechách a Moravě vám budou vyprávět pověsti o templářích, přesto, že ti tam prokazatelně nikdy nepobývali. A najednou místo, kde templáři byli a nic se tam o nich netraduje! Tak jsem si řekla, že to je výzva a stvořila Zdislava. Bohužel mě během psaní jeho dobrodružství potkalo pár neštěstí, a tak se mi nepsalo vždycky dobře. Jsou knížky, na jejichž tvorbu vzpomínám jako na velký flám (Zabitý před klášterem, Zlatá růže), ale i takové, u nichž jsem se vyloženě trápila (Záhada zlatodolu).   V roce 2021 vám vyšla historická kniha Koniášův klíč, v níž líčíte příhody jezuitského misionáře Antonína Koniáše. Budou další příběhy s tímto misionářem a jeho pomocníky? Neuvažujete napsat něco ze současnosti? Koniáš je dítětem pandemie a lockdownu. Trčela jsem doma a strašlivě se nudila. Zrovna jsem si přečetla Jiráskovo Temno, a tak mě napadlo stvořit žertovnou povídečku o asketickém jezuitovi a nepořádné vdově, která neumí vařit a chová milion koček (že by autobiografie?). Povídka měla úspěch, tak jsem psala další a další, až z toho byla kniha. Přemýšlím o pokračování, ale je to podobné jako se Zdíkem, nápadů spousta, ještě z nich něco vytvořit. O příběhu ze současnosti také přemýšlím, ale bojím se, abych nesklouzla ke klišé… unavená žena středních let, zpackané vztahy, kočky… Pokud se do něčeho takového pustím, bude tam určitě nějaký nadpřirozený prvek.   Pracujete jako rostlinolékařka. Co vás na psaní tak baví, že je vaším velkým koníčkem? A máte čas i na jinou zábavu?    Baví mě právě to, že se podívám za hranice všedních dní. Nemusím ani nikam cestovat, sedím doma v županu a při tom se plavím po moři, bojuji s nepřáteli, naslouchám loutně v rukou krásného rytíře. Samozřejmě, že mám čas i na jinou zábavu. Ostatně baví mě i moje zaměstnání. V poslední době pracuji jako terénní inspektor Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu (ÚKZÚZ), takže chodím po různých polích, na místa, kam by běžný turista nešel, objevuju tak všelijaké zapadlé křížky, ztracená boží muka… Nadchla jsem se pro osobnost svatého Jana Nepomuckého a fotím jeho sochy. Dokonce se mi podařilo „zblbnout“ řadu mých přátel, takže mi fotky „Johánkových“ soch posílají z široka, daleka.   Jak to máte se čtením? Máte oblíbeného autora nebo žánr? Mám ráda sci-fi, fantasy, horor, detektivky, a pak samozřejmě historické romány, ale i literaturu faktu. Nedávno jsme s kámoškami tady v Louňovicích pod Blaníkem založily čtenářský klub a dáváme si různé výzvy. Díky tomu jsem přečetla i knihy, po kterých bych jinak nesáhla. Oblíbených autorů mám řadu. Z těch současných českých jsou to především Otomar Dvořák, Miloš Urban a Leonard Medek.   Jak ráda trávíte volné chvíle? Čtením, psaním. Posezením s přáteli. Ve společnosti svého syna, manžela, rodiny. Samozřejmě s kočkami. Na vycházkách, v lese, prohlídkou památek… a – no, dobře já to přiznám – v hospodě. (smích)   Zuzana Koubková se narodila 10. května 1973 v Praze. Vystudovala Českou zemědělskou univerzitu, obor ochrana rostlin a pracuje v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu (ÚKZÚZ) v Benešově. Od roku 2020 bydlí v Louňovicích pod Blaníkem s manželem, synem a momentálně pěti kočkami. Roku 2003 vyšla její prvotina Rytíř zelené růže, následovaly knihy Kníže Václav, Boleslav – příběh bratrovraha, Invisible a série historických „detektivek“ s někdejším templářem, posléze johanitou bratrem Zdislavem Ztracený templářský poklad, Znesvěcený hrob a další. Loni vyšla série povídek Koniášův klíč.

Čas načtení: 2019-08-02 08:26:22

Oliver Sacks: Vše je na svém místě. První lásky a poslední příběhy (ukázka z knihy)

Sbírka různorodých esejů, která je oslavou lidské zvědavosti. Přední světový neurolog Oliver Sacks v ní nahlíží z různých úhlů na svůj život a vzpomíná zejména na to, co jej nejvíc ovlivnilo. Přibližuje své dětství, kdy se poprvé zamiloval do sodíku, draslíku a chlóru a začal provádět první pokusy (někdy ne zcela povedené, jak dokazovala exploze sklenic se špatně zakonzervovanými kvasícími sépiemi), získává první zkušenosti se čtením a knihovnami (knihovna v rodném domě byla jeho nejoblíbenější místností, soupeřila pouze s chemickou laboratoří) a muzei (jednou strávil celou noc v síni fosilních bezobratlých), z nichž se stala celoživotní láska. Autor připomíná některé zajímavé klinické případy ze své praxe, jako byla návštěva odlehlé osady mennonitů, kde se vyskytuje neobvyklý počet tourettiků s různými tiky, nebo epidemii spavého onemocnění se „zastavenými“ pacienty. Popisuje, jak tyto poruchy povětšinou odrážejí pomalu nastávající změny v mozku, kdy dochází k rozrušení samotných základů vědomí a jáství a ke krátkodobému či trvalému pocítění nicoty. Zmiňuje stigma a nepochopení, které takovéto a podobné choroby stále obklopuje, a dotýká se samotného pojetí medicíny, kdy se lékařské techniky a postupy sice změnily, lidský prožitek však nikoli.   Ukázka z knihy: CHLAD V roce 1957 jsem se coby medik setkal během praxe u Richarda Ashera s jeho pacientem „strýčkem Tobym“. Byl jsem tou prazvláštní směsicí faktů a smyšlenek fascinován. Doktor Asher občas říkal, že je to hotový Rip van Winkle. Často se mi tento případ v živých barvách vybavoval, když jsme v roce 1969 „probudili“ naše postencefalitické pacienty, a podvědomě mě pronásledoval celé roky.       Doktora Ashera tenkrát v rámci lékařské služby do domu přivolali k nemocnému děvčátku. Když s rodiči probíral léčbu, všiml si v koutu tiché, nehybné postavy.       „Kdo je to?“ zeptal se.      „Strýček Toby. Už sedm let se téměř nehýbe.“      Stal se nenáročným „příslušenstvím“ domu. Zprvu se jeho pohyby zpomalovaly jen velmi pozvolna a rodina si toho ani nevšimla. Ovšem když se posléze strýčkova kondice začala zhoršovat výrazněji, všichni to jednoduše akceptovali, což je dosti s podivem. Denně jej krmili a dávali mu napít, otáčeli jej a čas od času umyli a upravili. Opravdu s ním nebyly žádné potíže, byl zkrátka součástí inventáře. Většina návštěv si ho nikdy ani nevšimla. Jen tiše a klidně seděl v rohu. Rodina jej neměla za nemocného, prostě se „zastavil“.       Doktor Asher na tu bledou postavu promluvil. Neodpověděla ani jinak nezareagovala. Vzal strýčka Tobyho za ruku, aby mu změřil pulz. Byla studená skoro jako ruka nebožtíka. Pulz však nahmatal – slabý a pomalý. Žil, jen zjevně jaksi podivně ustrnul, jako by zmrzl.       Hovor se členy rodiny byl zvláštní a znepokojivý. O strýčka Tobyho neměli kupodivu výraznější obavy, a přesto o něj láskyplně a se vší důstojností pečovali. Zjevně se jeho stavu postupně přizpůsobovali, jak tomu ostatně u zákeřných a neznatelných změn bývá. Když s nimi však doktor Asher promluvil a navrhl, že strýčka vezme do nemocnice, souhlasili.       A tak se strýček Toby dostal do nemocnice na speciálně vybavenou jednotku metabolické péče, kde jsem se s ním setkal. Teplotu mu nebylo možné změřit běžným klinickým teploměrem, ale musel se přinést speciální teploměr určený pro podchlazené jedince. Naměřil 20 °C, o šestnáct stupňů méně, než je spodní hranice průměrného rozmezí normální tělesné teploty. Okamžitě vzniklo podezření, které testy také potvrdily: strýčku Tobymu prakticky nefungovala štítná žláza a metabolismus klesl téměř na nulu. S takřka nefungující štítnou žlázou, bez metabolického stimulátoru nebo „ohně“, upadl do hlubokého hypotyreózního (či myxedémového) kómatu: žil a nežil, jako by jej jen uložili do chladírny.       Bylo jasné, co je třeba udělat, nešlo o žádný komplikovaný medicínský problém. Musíme mu pouze dodat hormon štítné žlázy tyroxin a pak přijde k sobě. Toto zahřívání, rozdmýchávání metabolického ohně, však bylo třeba provádět velmi opatrně a pozvolna. Jeho tělesné funkce a orgány se již totiž sníženému metabolismu přizpůsobily, a kdybychom jej stimulovali příliš rychle, mohly by nastat komplikace v podobě srdečních a jiných obtíží. Začali jsme mu tedy pomalu, velmi pomalu, dávat tyroxin a on se poznenáhlu rozehříval...       Uplynul týden. Nic nového jsme nepozorovali, ačkoli teplota mu vystoupala na 22,2 °C. Teprve třetí týden, při hodnotách notně přes 26,7 stupňů, se začal hýbat... a mluvit. Hlas měl velmi hluboký, chraplavý a hovořil nesmírně pomalu – znělo to jako gramofonová deska puštěná rychlostí jedné otáčky za minutu. (Ochraptění bylo zčásti vinou myxedému hlasivek.) Také končetiny měl v důsledku otoku ztuhlé, avšak díky fyzioterapii i tomu, že je více používal, byly stále ohebnější a pružnější. Po měsíci byl už strýček Toby docela „probuzený“, byť měl stále nízkou teplotu a pohyboval se a hovořil ještě pomalu. Byl čilý, vnímal a dělal si starosti.       „Co se to děje,“ ptal se. „Proč jsem v nemocnici? Jsem snad nemocný?“ My jsme zase chtěli vědět, jak se cítí. „Bylo mi tak nějak zima, byl jsem tak nějak ospalý, zpomalený, však to znáte.“       „Ale, pane Oakinsi,“ vyptávali jsme se dál – „strýček Toby“ jsme mu říkali jen mezi sebou –, „co se dělo mezi tím, kdy vám byla zima, cítil jste se zpomalený, a okamžikem, kdy jste zjistil, že jste tady?“       „Nic moc,“ odpověděl. „Nic, o čem bych věděl. Asi mi muselo být hodně špatně, musel jsem omdlít a rodina mě přivezla.“       „A jak dlouho jste byl v bezvědomí?“ ptali jsme se neutrálním tónem.       „Jak dlouho? Den, dva? Déle to být nemohlo. Moje rodina by mě určitě přivezla.“       Zvědavě a soustředěně si prohlížel naše tváře.      „To je všechno, nic víc k tomu nemáte, něco neobvyklého?“      „Ne, nic,“ ujistili jsme ho a spěšně odešli.   {loadmodule mod_tags_similar,Související} PAN OAKINS jak se zdá netušil, že už uběhl nějaký čas, rozhodně ne tak dlouhá doba, leda snad, že bychom ho nepochopili správně. Cítil se zvláštně. Teď mu bylo lépe – jednoduše nic víc. Mohl tomu skutečně věřit?       Ano, mohl, jak se nám potvrdilo později téhož dne. Vyhledala nás zástupkyně vrchní sestry. Byla poněkud znepokojená. „Je momentálně dost čilý,“ hlásila. „Chce si opravdu povídat – vypráví o svých kamarádech, práci. O Clementu Attleem, králově nemoci, ‚nové‘ státní zdravotní službě a tak dál. Zjevně si myslí, že je rok 1950.“       Strýček Toby jakožto osoba, vědomá bytost, se zpomaloval, až se zastavil, jako by pozvolna upadl do kómatu. Na nehorázně dlouho byl „pryč“, „nepřítomný“. Nespal, nebyl v transu, jen jaksi hluboko ponořený a teď, když se vynořil, na nic ze všech těch let si nevzpomínal. Nebyla to amnézie, ani „dezorientace“. Vyšší mozkové funkce, jeho mysl, byly sedm let „vypnuté“.       Jak bude reagovat, až se dozví, že ztratil sedm let života, a to, co ho bavilo, co pro něj bylo důležité a co mu bylo drahé, je nenávratně pryč, že již není současníkem, ale kusem minulosti, přežitkem, podivně zakonzervovanou fosilií?       Ať to bylo dobře nebo ne, rozhodli jsme se pro taktiku vytáček (a nejen vytáček, ale přímo balamucení). Plánovali jsme to samozřejmě pouze jako dočasné opatření, dokud nebude fyzicky a psychicky dostatečně silný, aby se se stavem věcí vyrovnal a přestál ten silný šok.       Ošetřující personál se tedy nijak nesnažil vyvést jej z přesvědčení, že se píše rok 1950. Bedlivě jsme se kontrolovali, abychom něco neprozradili. Zakázali jsme si veškeré nenucené rozhovory a strýčka Tobyho jsme zahrnovali tiskem z roku 1950. Dychtivě vše četl, ačkoli čas od času vyjádřil překvapení nad naší neinformovaností o „novinkách“ a také nad ostudným stavem novin – byly zažloutlé a rozpadaly se.       Teď – po šesti týdnech – měl tělesnou teplotu téměř v normě. Vypadal fit a zdravý a na svůj věk výrazně mladší.       A v tu chvíli přišla poslední ironie osudu. Začal kašlat, plival krev, měl masivní hemoptýzu. Rentgen ukázal na plicích útvar a bronchoskopie odhalila velmi zhoubný, rychle rostoucí malobuněčný karcinom. Podařilo se nám najít staré rentgenové snímky z rutinního vyšetření z roku 1950 a nádor jsme na nich objevili – byl malý a nikdo si jej tenkrát nevšiml. Takové vysoce zhoubné, agresivní nádory obvykle rychle rostou a doba dožití je v řádu měsíců – strýček Toby ho měl však už sedm let. Karcinom i celý organismus se patrně chladem zastavily. Jak se pacient prohříval, nádor se zuřivě rozběsnil a pan Oakins skonal o pár dnů později během záchvatu kašle.       Rodina jej nechala klesnout do chladu, což mu zachránilo život. My jsme jej rozehřáli a následkem toho zemřel.    Oliver Sacks (1933, Londýn – 2015, New York) byl britský neurolog. Pocházel z lékařské a vědecké rodiny, vystudoval medicínu na Oxfordu. Od roku 1965 žil v New Yorku, kde se věnoval soukromé klinické praxi zaměřené zejména na pacienty s neurologickými a psychiatrickými poruchami.Po mnohaletém působení na Al­bert Einstein College of Medicine a Kolumbijské univerzitě působil jako klinický profesor neurologie na Langone Medical Centre při Newyorské univerzitě. Za svou odbornou práci získal řadu významných světových ocenění a jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků. Často přispíval do časopisů The New Yorker a The New York Review of Books a mnoha dalších periodik. Byl členem Královské lékařské koleje, Americké akademie umění a literatury a Americké akademie umění a věd. Z četné literární činnosti Olivera Sackse lze uvést například tituly Migrai­ne, 1970 (Migréna, 2012); knihu o skupině pacientů, kteří přežili pandemii spavé nemoci, Awakenings, 1973 (Probouzení, 2010); autobiografické pojednání o nemoci z pohledu pacienta, A Leg to Stand On, 1984 (Na čem si stojím…, 1997); sbírky neurologických kazuistik, The Man Who Mistook His Wife for a Hat, 1985 (Muž, který si pletl manželku s kloboukem, 1993), a An Anthropologist on Mars, 1995 (Antropoložka na Marsu, 1997); studii o vlivu hudby Musicophilia, 2007 (česky se stejnojmenným názvem, 2009), autobiografii On the Move, 2015 (Na cestě, 2016) či posmrtně vydané soubory esejů Gratitude, 2015 (Vděčnost, 2016) a The River of Consciousness, 2017 (Řeka vědomí, 2018).   Dybbuk, 2019, z angličtiny přeložila Dana Balatková, vázaná, 224 stran.

Čas načtení: 2024-02-28 00:00:10

Softwarová sklizeň (28. 2. 2024): YouTube bez přihlášení a bez reklam

Sonda do světa otevřeného softwaru. Dnes si vyhodnotíme stav své štítné žlázy, uděláme si pořádek ve svých úkolech, vyzkoušíme si YouTube klienta bez reklam a šmírování a přehrajeme si pár audioknih.

Čas načtení: 2024-04-02 10:00:00

Dva nové bezplatné screeningy pro ženy. Přehled plošné prevence, která vám může prodloužit život

Těhotné ženy se mohou od letošního ledna u svého gynekologa zapojit do plošné prevence poruch štítné žlázy. Novinkou letošního roku je také hrazený genetický HPV test pro ženy v 55 letech. Od ledna 2024 se mezi uznanou prevenci dostal dosud testovaný rozšířený novorozenecký screening.