Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-04-21 12:13:17

Sněmovna reprezentantů USA schválila převod zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu

Pro návrh hlasovalo 360 kongresmanů, 58 bylo proti. Podle textu návrhu zákona o pravomoci amerického prezidenta uvalit sankce na Rusko a Írán je povoleno převést zmrazená ruská aktiva Kyjevu jako kompenzaci a na obnovu Ukrajiny. The post Sněmovna reprezentantů USA schválila převod zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-04-22 10:00:00

10:00 Studio ČT24

Témata: Prezident Pavel se zástupci vlády k důchodům; Sněmovna reprezentantů USA schválila pomoc Ukrajině a Izraeli; Ohrožení záporožské jaderné elektrárny; Vakcíny na černý kašel v nemocnicích; Prezident Pavel se zástupci vlády k důchodům (komentář); Chladné počasí i v tomto týdnu; Sněmovna reprezentantů USA schválila pomoc Ukrajině a Izraeli (komentář); Zima se nevzdává[online]

Čas načtení: 2024-03-13 17:07:00

Zákaz TikToku odhlasován. „Protože ho nekontrolují,“ ozvalo se

Sněmovna reprezentantů ve Spojených státech schválila zákon, podle kterého má čínská mateřská společnost ByteDance prodat aktiva TikToku, jinak bude tato oblíbená sociální síť na území USA zakázána. Republikán Mike Gallagher ve Sněmovně reprezentantů de facto přiznal, že skutečným důvodem je fakt, že se TikTok stal dominantní zpravodajskou platformou pro Američany mladší 30 let a americká vláda TikTok nekontroluje jako jiné platformy.

Čas načtení: 2024-02-14 05:52:14

Republikáni ve Sněmovně reprezentantů prosadili návrh impeachmentu na Bidenova ministra kvůli situaci na hranicích

Republikánská většina v americké Sněmovně reprezentantů schválila návrh ústavní žaloby, tedy impeachmentu, na ministra pro vnitřní bezpečnost Alejandra Mayorkase, píší tiskové agentury. Republikáni šéfa resortu, který má ve vládě prezidenta Joea Bidena na starosti migraci, obviňují z vyvolání krize na hranicích mezi Spojenými státy a Mexikem. Obžalobu nyní musí schválit americký Senát.

Čas načtení: 2020-04-16 17:26:01

Koronaglobal ve Spojených státech a Spojeném království

Rok 2020 začal novou pandemií. Žijeme v době environmentálních katastrof, v době intenzivních transnacionálních a lokálních interakcí, obchodu, transkontinentálních výrobních a spotřebních sítí, masového turismu a obecné mobility lidí. Tyto globalizační tendence se začaly šířit do světa z USA a Velké Británie od osmdesátých let. Mluvíme o kompresi času a prostoru. A právě díky této nebývalé mobilitě se šíří nový koronavirus. Kvůli nové globální pandemii ale dochází k náhlému omezení mobility a otevřenosti, státy postupně omezují pohyb osob jako ve výjimečném stavu. Podobně jako ve válkách musí lidé omezit vycházení a trávit celé dny v sociální izolaci. Nemohou vyrážet do obchodních středisek, nemohou cestovat, nemohou do kaváren a restaurací a hospod, nemohou na stadiony a na sportovní závody, do kadeřnických salonů atd. Pro mnoho lidí zvyklých denně konzumovat se to zdá být strašlivým omezením jejich svobody. „Já především“ Právě USA si toto omezení patrně nebyly schopny připustit, karanténní omezení se prosadila patrně se zpožděním. Navíc působí komplexita federálního uspořádání organizace a správy a rovněž velká a rozmanitá populace s třídní a rasovou stratifikací, s velkými sociálními rozdíly a sociální nerovností. V současnosti je v USA přes půl milionu nakažených virem (583 444) a přes 20 tisíc osob na nákazu zemřelo (23 463). Nejvíce pandemie řádí ve státě New York se 172 358 nakažených a 8 600 mrtvých. Zároveň jen během jednoho dne (10. dubna) zde zemřelo 2 108 osob! (Worldometer: 13. duben 2020). Rovněž ve Velké Británii došlo k velkému epidemickému růstu zejména po 16. březnu – s celkovým počtem nakažených 88 621 a 11 329 zemřelých. V Kanadě je to 23 318 nakažených a 653 zemřelých. V Austrálii je 6400 nakažených a 61 úmrtí. Na Novém Zélandě je to 1 330 nakažených a čtyři úmrtí. (Worldometer: 13. duben 2020). Bylo to způsobeno nejspíše přílišnou sklerózou veřejné sféry, slabými zdroji ve veřejné zdravotní infrastruktuře spolu se souvisejícím dlouhodobým oslabením podpory veřejných potřeb a politikou státních škrtů ve jménu vyrovnaného rozpočtu. Patrně působila subjektivně rovněž hédonická laxnost mnoha obyvatel, kteří se nechtěli disciplinovaně omezit. Liberální etická norma „Já především“ takto mnohé vychovávala na základě doktríny o tom, že neexistuje něco jako společnost, existují jen jedinci. Atomizovaní jedinci pozdního postindustrialismu se stále více prekarizovanou existencí, často ovládaní dluhem, se obtížně orientují ve světě a podléhají mediální manipulaci. V americké společnosti existuje mnoho jedinců, kterým není blízká disciplinovaná poslušnost k nařízením vlády.     Bagatelizace pandemie Obecně je možno konstatovat, že se projevila notorická praxe v kapitalismu, v níž problémy celé společnosti vyprodukované vyráběnými riziky má vyřešit stát – ovšem jen za podmínky, že bude zachován růstový motor a zisky soukromého byznysu. Byznys často vydělává na managementu rizika i na katastrofách (tzv. disaster capitalism). V těchto podmínkách nelze snadno zmobilizovat masu jedinců k nebývalé disciplíně a solidaritě ohledů, kterou katastrofa epidemie celospolečensky vyžaduje. Disfunkce společnosti a absence sociální solidarity kvůli individualizaci a nízké sociální kohezi se projevují v důsledku rychlé polarizace sociálních nerovností v soudobém globálním kapitalismu. V konkrétních podmínkách a situačních kontextech je možno zkoumat selhání institucí, osob v pozici rozhodovat, či selhání (kapitálem zneschopnělého) státu jako systému. Roli hrají metody austeritního vládnutí spojené s neoliberální vírou v malý a laciný stát. Díky politice dlouhodobých škrtů veřejných výdajů bylo oslabeno národní zdraví a celospolečenské zdravotní ochrany a bezpečnosti. V USA nemá 27,5 milionu lidí žádné zdravotní pojištění. Všeobecná zdravotní péče je zajištována infrastrukturou veřejného zdravotnictví, na němž závisí i bohatí. Množství služeb a výkonů je privatizováno, takže i pojištěné osoby se bojí být nemocné, často otálí s návštěvou zdravotního zařízení a čekají, až se stav zhorší. V New Yorku došlo nedávno ke zrušení dvaceti tisíc nemocničních lůžek kvůli škrtům ve veřejné sféře. Neoliberální „small government“ způsobil prodlení, v němž mezitím rychle došlo k nakažení lidí v komunitách, ačkoli jak americké, tak britské vládnoucí špičky bagatelizovaly koronavirus jako svého druhu jenom chřipku. Prezident USA omezil přístup k základní zdravotní péči pro imigranty žádající o povolení k pobytu s tím, že mají být soběstační. Také černošské komunity nemají snadný přístup ke zdravotní péči. Navíc v afroamerické komunitě je tradiční nedůvěra ke zdravotnictví. Trumpova administrativa se snažila od počátku krize dopad zlehčovat v obavách o zajištění důvěry investorů (kapitálu) a také kvůli znovuzvolení Trumpa prezidentem pro druhé období. Podobně i v Británii v čele s konzervativní vládou Borise Johnsona docházelo k bagatelizaci a pandemie byla ve stínu Brexitu. „America first!“ v pirátském hávu Kromě toho pronikají zprávy o tom, že CIA i další zpravodajské služby tajně varovaly před pandemií, koronavirus byl nazván „čínským“ a „cizím“. Britský premiér zase kázal o „stádní imunitě“, v níž má být populace vystavena infekci najednou, aby se ho zbavila. Promoření populace náhle a masově navozuje obraz středověké morové rány a sociální darwinismus přežití silnějšího. V USA na pandemii reaguje stát fiskálně, ekonomicky i direktivně. Federální rezervní systém zahájil 3. března sérii snižování úrokových sazeb a začal nakupovat zpětně cenné papíry. O tři dny později začal prezident sociálně-ekonomickou výpomoc a podepsal příděl 8,3 miliardy dolarů na vývoj léku proti koronaviru a na boj s pandemií. Kritici viní tuto politiku ze slepoty ke globalitě pandemie a ke vzájemné propojenosti světa, kde nelze pandemii léčit doma a pokračovat v politice sankcí a agresí v ostatním světě; dokonce Trump obhajoval zabavení ochranných pomůcek ve prospěch amerického státu mimo jeho území. Heslo „America first!“ se naplnilo v pirátském hávu. Demokraty ovládaná Sněmovna reprezentantů 13. března schválila zákon o zavedení bezplatného testování, dotace Medicaid programu a zvýšení podpor v nezaměstnanosti. Prezident nakonec vyhlásil mimořádný stav a rozdělil 50 miliard jednotlivým státům a oblastem. Senát ovládaný republikány 18. března schválil návrh Sněmovny a další den navrhl nový balíček. Začal spor o další kroky. Dne 23. března byl schválen zákon s částkou 2,2 bilionu dolarů, v jejímž rámci je 250 miliard vyčleněno na přímé platby jedincům a rodinám s nejnižšími příjmy, 350 miliard je na půjčky pro malé podniky, 25 miliard na dávky pojištění v nezaměstnanosti a 500 miliard na půjčky firmám v nouzi. O pomoc v nezaměstnanosti požádalo více než sedm milionů lidí – zatím. Nový start, nebo úpadek? Na závěr zmiňme ještě otázky o bumerangových efektech souvisejících s negativním postojem americké vlády k Pařížské dohodě z klimatické konference organizované v roce 2015. Je možno chápat koronavirovou krizi jako varování před důsledky devastace planety Země a souvisí to s klimatickou krizí a s dogmatem panského postoje ke zvířatům a rostlinám? Může donekonečna pokračovat koexistence lidského pravěkého pojídání divokých zvířat, industriální produkce masa a ekologická krize zrychleného vymírání živočišných druhů? Selhala demokratická kontrola militarizace vědecko-technického rozvoje, zejména aplikace biomedicinského a genetického inženýrství, ale též farmaceutického průmyslu, jejichž produkty jsou také epidemické virové mutace? Je krize velký experiment na lidech, je to případ nezamýšlených vedlejších důsledků „slepého“ pokroku technovědy v zájmu vydělávání velkých zisků? A tak bychom mohli pokračovat v kladení otázek, na něž hledat odpovědi opravdu není lehké. Je jisté, že v blízké budoucnosti obrovsky naroste jistota našich nejistot, každodenně si lidé uvědomí, že žijeme v rizikové společnosti, která má globální rozměry. Nikdo dnes přesně neví, jak dlouho bude ve světě řádit virová epidemie. Již dnes vidíme sílící očekávání masy obyvatel, že instituce budou plnit funkce ochrany jistot přežití. Bezpečnostní ohrožení zesiluje potřebu (znovu) budovat stát. To se již projevuje v podobě finančních injekcí do ekonomik, v plánech na převzetí oborů a odvětví do znárodněného rámce, ve snahách o větší investování do veřejných potřeb a do udržení lidské společnosti v relativně funkční podobě. V demokratickém ustavení je ideálem budování státu zdola společnou iniciativou spoluobčanů. Jestliže se k bezpečnostním ohrožením započítá pandemie, ekonomický úpadek většiny zemí, hrozby válek a ekologická devastace, pak racionální reakcí by mělo být rychlé a účinné semknutí se a spolupráce všech v novém budování celosvětového globálního vládnutí, nikoli vojenské konfrontace a boj o nadvládu a o nedostatkové zdroje. Již dnes se potvrzuje poznání, že lidský svět vyžaduje zásadní změny. Zda budou znamenat zlepšení a nový start či rozkvět, nebo naopak úpadek, to bude záviset na nás i na budoucích generacích.   Článek patří do série deseti textů, které se na koronavirovou pandemii nezaměřují z lékařského hlediska, ale z perspektivy toho, jak pandemie komplikuje život společnosti a politiky. Sledují především vládní opatření ve významných makroregionech světa a reakce na ně ve společnosti. Všechny články jsou dopsány do jednoho data, konkrétně do Velikonočního pondělí 13. dubna 2020, aby bylo možné učinit si v jeden čas srovnávací představu o vývoji koronavirové pandemie po více než čtvrt roce ve světě. Autory článků jsou členové Centra globálních studií a jejich externí spolupracovníci. Za prezentovaná stanoviska odpovídají jednotliví autoři. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-29 20:24:00

Americká sněmovna schválila prodloužení rozpočtového provizoria

Washington - Americká Sněmovna reprezentantů většinou 320 ku 99 hlasům schválila další prodloužení rozpočtového provizoria o jeden týden, informují americká média. Opatření, které má zabránit částečnému...

Čas načtení: 2024-02-29 20:24:00

Americká sněmovna schválila prodloužení rozpočtového provizoria

Washington - Americká Sněmovna reprezentantů většinou 320 ku 99 hlasům schválila další prodloužení rozpočtového provizoria o jeden týden, informují americká média. Opatření, které má zabránit částečnému...

Čas načtení: 2024-03-13 15:54:00

TikToku hrozí ve Spojených státech zákaz

Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických schválila návrh zákona, který byl mohl vést k zákazu aplikace TikTok v zemi. Panují totiž obavy, že sociální síť skrze čínského majitele kontroluje Peking. A ten by vše mohl zneužívat proti Američanům. Podle agentury AP je však osud zákona v Senátu dost nejistý. Prezident Joe Biden už ale avizoval, že pokud se mu návrh dostane na stůl, plánuje ho podepsat.

Čas načtení: 2024-03-13 20:07:42

Americká vláda odhlasovala zákaz TikToku, co může následovat?

Sněmovna reprezentantů ve středu drtivou většinou hlasů schválila návrh zákona, podle kterého by společnost ByteDance, mateřská společnost TikToku, musela prodávat aplikaci pro sociální média,... Článek Americká vláda odhlasovala zákaz TikToku, co může následovat? se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení:

Sněmovna reprezentantů schválila zákaz TikToku v USA

Americká Sněmovna reprezentantů drtivou většinou schválila návrh zákona, který by mohl vést k ...

Čas načtení: 2020-11-08 20:01:34

Americké volby I. – co se do televize nedostalo

Milí čtenáři, píšete mi hojně o nějaký ten komentář k aktuálnímu dění v Americe. Uvažoval jsem o tom, jak jej pojmout. Nakonec mi jako nejlepší formát vyšla série tří článků. V prvním z nich bychom se podívali na současný politický vývoj v americké společnosti, hlavně na ty jeho méně známé aspekty – aby to nebylo jen opakovaní informací běžně dostupných v jiných českých médiích, ale abyste se tu dozvěděli i něco nového a zajímavého. Druhý by se věnoval jenom hlasování poštou, které opět prokázalo svoji kontroverzní a problémovou povahu. A třetí se bude věnovat vyhlídkám na další čtyři roky. No dobrá, tak tedy skočíme do bazénu americké politiky, poslední dobou poněkud nevoňavého. A budeme věnovat pozornost jevům, které ve zpravodajství zapadly. Republikáni dokážou přetahovat hispánské voliče na svoji stranu První bod, u kterého by stálo za to se zastavit, je rozpor mezi konceptem “Trumpa-rasisty”, potažmo “republikánů-rasistů” a skutečnými poměry ve voličské populaci. Každý republikánský prezident v posledních desetiletích dostával v médiích nálepku rasisty a u Trumpa jich bylo tolik, že kdyby byly z papíru, byl by jimi pokryt až po temeno hlavy a nejspíš i daleko nad něj. Naopak demokrati se vidí jako “Big Tent Party” pro ženy, nebělochy (People of Color), sexuální menšiny atd., které se všechny spojí proti zahořklému stárnoucímu bílému muži, typickému voliči republikánů. Tahle demokratická partajní představa je silně ovlivněna akademickou myšlenkou intersekcionalismu, značně umělým konceptem vršícím jednotlivé menšinové identity na sebe a dovozujícím, že takoví lidé budou po určitém politickém zaškolení rádi spolupracovat na demontáži opresivního systému nastoleného oněmi odpornými starými bělochy. V americkém vysokém školství dnes drtivě převládají demokrati, takže akademické teorie snadno prosáknou i do reálné politiky celostátní strany. Jenže teoretický intersekcionalismus má při svém praktickém uplatnění jedno slabé místo. Vůbec nepočítá s tím, že i menšiny či neběloši (kteří jsou v některých částech USA už většinou) mohou mít nějaké rozpory mezi sebou. A to oni, v míře velmi hojné, mají. Klasickým příkladem jsou Hispánci, lidé vesměs s původem na jih od řeky Rio Grande. Je to značně různorodá směsice Kubánců, Mexičanů, Portorikánců, Venezuelanů, Guatemalanů a dalších menších etnik, dokonce i pár starousedlíků z doby španělského impéria by se našlo. Někteří z nich utekli z komunistických či polokomunistických států (Kuba, Venezuela). Ti se dívají na progresivní křídlo demokratické strany značně podezřívavě a tíhnou spíš k volnému trhu, který jim v USA umožnil středostavovskou existenci. Jiní zase pocházejí z “banánových republik“, což byly dlouho faktické kolonie americké United Fruit Company, která tam prostřednictvím různých nastrčených figurek vládla tvrdě a občas i krvavě. Ti mají pochopitelně zase blíž k tomu levicovému vidění světa, které vidí kapitalismus jako zlo. Z pohledu amerických progresivců mají Hispánci minimálně dva “problémové” kulturní atributy, o kterých se ve slušných kruzích raději moc nemluví. Jednak mají některé latinskoamerické státy silnou militaristickou tradici a Hispánci také ochotně vstupují do americké armády, kde jich je už asi jedna šestina. (Pamatuji si na tři americké vojáky zajaté v Srbsku roku 1999 – Gonzales, Ramirez a Stone. Od té doby podíl Latinos v armádě výrazně vzrostl; také je pro vojáky snazší získat americké občanství.) Jednak je hodně Hispánců silně věřících a mají problém s potraty, které jsou mezi “bílými feministkami” jedním ze svatých grálů celého hnutí. Ani jedno moc nekoresponduje s kánonem hodnot demokratické strany, jak jej nadekretovala vrstva pokrokových intelektuálů z obou pobřeží. Důsledkem toho všeho je, že republikáni dokážou pozvolna přetahovat hispánské voliče na svoji stranu a Trumpovi se to podařilo v docela významné míře. Na Floridě, kde žije hodně emigrantů z komunistické Kuby, získal 48 procent hispánských hlasů a úspěchy, byť menší, slavil i v Texasu, kde značně zredukoval náskok demokratického kandidáta proti roku 2016. Clintonová měla mezi texaskými Hispánci proti Trumpovi náskok 27 procent, Biden už jen 19 procent. (Tamtéž.) A to při vysoké volební účasti. Studiem preferencí menšinového voličstva se dlouhodobě zabývá výzkumník Musa al-Gharbi z Kolumbijské univerzity, který už před čtyřmi lety upozorňoval na to, že demokrati přicházejí o voliče mezi menšinami už od roku 2008. V čerstvém článku pro magazín Think píše Gharbi o tom, že akademické představy mezi menšinovými voliči moc nefungují, že například hispánští voliči reagují na výzvy k lepšímu zabezpečení hranic a potlačení ilegální imigrace lépe než běloši a že je nevnímají jako skrytě rasistické (dog whistles) – k velké konsternaci personálu provádějícího samotný průzkum, který si byl jist, že vybral zcela vzorné a jasné příklady skrytého rasismu. “Začali jsme tím, že jsme se ptali oprávněných voličů, nakolik “přesvědčivá” shledávají skrytě rasistická poselství z republikánských projevů. Mezi jinými šlo o odmítání “ilegální imigrace z míst zamořených drogami a zločineckými gangy” a volání po “řádném financování policie, aby naše komunity nebyly ohroženy lidmi, kteří odmítají respektovat naše zákony”. Téměř tři z pěti bílých respondentů ohodnotili tyto názory jako přesvědčivé. Překvapivější bylo, že s nimi souhlasilo to samé procento Afroameričanů a ještě větší procento Hispánců. Tato čísla se nedají vyložit přímo jako podpora republikánské strany, na to je ve hře příliš mnoho dalších faktorů. Nicméně výsledky nám říkají něco důležitého: většina lidí napříč skupinami, které jsme zkoumali, neodmítala rétoriku v Trumpově stylu jako zjevně rasistickou a rozdělující společnost, ale souhlasila s ní. Věřím, že pokud čtete jen New York Times a žijete v levicové bublině, může to být skutečně překvapivé, ale málokterý člověk bude hlasovat proti vlastní fyzické bezpečnosti, ať už se narodil do jakéhokoliv etnika…” Realita se málokdy dá nacpat do jasných škatulek Pro člověka, který by z televizní obrazovky nabyl dojmu, že černošská část Ameriky nesmiřitelně nenávidí rasistu jménem Trump, bude také poněkud překvapivé, že podle průzkumů společnosti Edison Research, která provádí tzv. exit polls u volebních místností, podíl černochů hlasujících pro Trumpa vzrostl na 11 procent z předešlých osmi procent roku 2016. Není to mnoho, ale stejně zdaleka nejvíc z republikánských kandidátů za posledních patnáct let. Slušňácký mormon Mitt Romney získal jen šest procent, válečný veterán McCain dokonce jen čtyři procenta a musíme se vrátit do roku 2004, abychom našli stejné procento černošských voličů u George W. Bushe, Texasana z povolání. Update 8.11.2020 ve 14:00 – Upozornil mě čtenář, že v rámci férovosti bych měl zmínit, že Romney a McCain kandidovali proti Obamovi, kterého můžeme počítat za černocha, byť se svým původem i průběhem svého života od klasických Afroameričanů zásadně liší (míšenec s bílou matkou a poměrně zámožnými rodiči, nikdy nežil v ghettu). Konec update. Je dost možné, že po celkovém vyhodnocení volebního chování jednotlivých etnických skupin se ukáže, že hlavním Trumpovým problémem byla ztráta preferencí u bělochů, zvláště v nerozhodných státech jako Wisconsin a Pennsylvánie, které se vesměs nacházejí na severu USA a kde mají běloši v populaci značnou početní převahu. Běloši, zdá se, jsou na nálepku rasismu vůbec nejcitlivější. V takovém případě můžeme čekat, že se republikáni začnou do budoucna ještě více orientovat na hispánské voliče ve více osídlených jižních státech. Z dosavadních trendů je patrné, že to není zbytečná práce, navíc je Hispánců v USA skoro 60 milionů. Pak bychom jednoho dne ještě mohli být svědky toho, že nikoliv republikáni, ale demokrati začnou volat po zavření mexické hranice. Mimochodem: jen 25 procent amerických Hispánců vnímá sebe sama jako “barevné”. To musí být pro ty rasové teoretiky z kateder sociologie docela šok. Realita se málokdy dá nacpat do jasných, čistých a vzájemně oddělených škatulek. Progresivní revoluce se nekonala Dalším bodem, u kterého bychom se měli zastavit, je skutečnost, že v úterý 3. listopadu neproběhly v USA zdaleka jen prezidentské volby. Volilo se také do Sněmovny reprezentantů, do jedné třetiny Senátu a také do zákonodárných sborů jednotlivých států. A v některých státech proběhla také referenda, z nichž zajímavá jsou hlavně dvě. Podle výsledků voleb se zdá, že demokrati, kteří si při pohledu na pouliční nepokoje slibovali výrazné zisky v Kongresu i ve státech, přišli dost zkrátka. V Senátu spíš asi zůstane republikánská většina, i když těsná; rozhodne se o tom v dodatečném druhém kole v Georgii. Ve Sněmovně reprezentantů demokrati dokonce několik křesel ztratili, i když většinu, získanou roku 2018, si nejspíše podrží. Předměstské čtvrti, které v roce 2018 hlasovaly pro demokraty, změnily letos názor a republikánským kandidátům se v nich dařilo. Velmi dobré výsledky měly zejména ženy, které za republikány kandidovaly. Ve státech pak došlo jen ke třem změnám rozložení sil. Všechny byly ve prospěch republikánů. V Montaně republikáni získali křeslo guvernéra. V New Hampshire pak ovládli místní sněmovnu reprezentantů i senát. Všude jinde přežil status quo a demokrati nepřevrátili na svoji stranu ani jeden stát, ani jednu guvernérskou pozici. Jinými slovy, žádná progresivní revoluce se nekonala a Američané dali zase jednou najevo, že mají rádi svoji politickou scénu důkladně rozdělenou, bez jasné převahy toho či onoho bloku. Americké státy se odvracejí od nepříliš úspěšné války proti drogám Poslední bod, u kterého se dnes zastavíme, jsou ona dvě zajímavá referenda zmiňovaná o pár odstavců výš. V Oregonu na tichomořském pobřeží rozhodli voliči o tom, že držení všech typů drog pro vlastní potřebu bude dekriminalizováno a maximálním trestem bude pokuta 100 dolarů. Výroba a distribuce tvrdých drog zůstávají nadále trestnými činy. Oregonské referendum se stalo (zatím) posledním z dlouhé série referend, kterými se jednotlivé americké státy postupně odvracejí od dlouhé a nepříliš úspěšné války proti drogám. Týká se to přitom všech možných druhů států – od těch stereotypně progresivních až po ty, které patří k baštám republikánů. Zatím jde hlavně o konopí. Referenda legalizující prodej konopí pro rekreační účely proběhla už dříve v Coloradu (2012), ve Washingtonu (2012, míněn stát, ne město), na Aljašce (2014), v Oregonu (2014) v Kalifornii (2016), v Nevadě (2016), v Massachusetts (2016), v Maine (2016), v Michiganu (2018). Letos se o rekreační marihuaně hlasovalo ve státech Arizona, Montana, New Jersey a Jižní Dakota. Ve všech čtyřech státech iniciativa prošla, čímž se počet jurisdikcí, kde bude možno koupit “jointa” v krámě stejně jako láhev vína, značně rozšířil. Legalizační tažení v USA je zajímavé sledovat. Vesměs dosáhlo svého úspěchu právě skrze referenda, pouze jeden jediný stát (Vermont roku 2018) odhlasoval legalizaci v zákonodárném sboru. Vypadá to, jako by se volení politici v tomto případě báli dotknout tématu, které má přitom v populaci většinovou podporu, snad ze strachu před očerňováním v médiích. Není nic příjemného, pokud vám opozice začne lepit nálepku zaprodance drogových kartelů. Toto je jeden z případů, kdy anonymní hlasování celého obyvatelstva může zvrátit neuspokojivý status quo, který dávno neodpovídá názorovým poměrům v zemi. Jinými slovy, argument pro to, že prvky přímé demokracie mají svoji hodnotu. Osobně očekávám, že nejpozději roku 2030 se bude v Americe legálně “hulit” všude, včetně těch nejkonzervativnějších okresů venkovského Texasu nebo Arkansasu. (Kdyby to někdo potřeboval vědět: sám jsem na marihuaně neshledal nic extra zajímavého, mojí závislostí je spíš čtení.) Státy jako Colorado a Washington posloužily jako pokusné laboratoře a občané jiných států následující léta sledovali, zda se tam nestane něco strašného. Poté, co se nestalo víceméně nic, osmělují se pozvolna další a další. Úplně poslední bude v tomto procesu nejspíš federální vláda, ale jednou dojde i na ni. Stejně tak si ale myslím, že tento postup se nebude rozšiřovat na tvrdé drogy, aspoň v dohledné době. Dekriminalizace držení v malém množství – asi ano, ale nic více. Druhé důležité referendum, kterým dnešní článek zakončíme, byla takzvaná Proposition 16 v Kalifornii. V Kalifornii je od roku 1996 ústavně zakázáno uplatňovat preference na základě rasy, pohlaví, barvy pleti atd., jinými slovy, nesmí se tam provozovat “pozitivní diskriminace”, aspoň ne ve veřejné sféře. Týká se to i zadávání veřejných zakázek. Proposition 16 byla akce progresivců povzbuzených hnutím Black Lives Matter. Měla tenhle zákaz zrušit a umožnit opět státu zavádět různé rasové či pohlavní preference. Kalifornští voliči však odmítli tento návrh poměrem 56:44, téměř přesně tím samým, jakým o generaci dříve, právě roku 1996, zakázali diskriminaci (55:45). Významnou roli v porážce iniciativy sehrálo i politické rozštípnutí kalifornských Asiatů, kteří se báli o budoucnost svých dětí na univerzitách. V prvním ročníku Kalifornské univerzity je celých 40,4 procenta studentů asijského původu, ačkoliv mezi absolventy středních škol je jich jen 19,9 procenta (tamtéž), čili jsou na vysokých školách velmi nadprůměrně zastoupení. Kdyby iniciativa prošla, patrně by tím vyhlídky mladších generací kalifornských Asiatů značně utrpěly – byli by vytlačeni ve prospěch méně zastoupených etnik. Pouze mezi Indy měla iniciativa jednoznačnou podporu, mezi Východoasiaty se k ní kladně vyjadřovala jen menšina. Ukázalo se tedy, že tento druh identitární politiky zaměřené na barvu kůže a pohlaví je neprodejný i v Kalifornii, která je jinak baštou progresivních demokratů. V tom spatřuji do budoucna určitou naději.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-04-22 11:58:48

Předseda Sněmovny reprezentantů USA změnil názor na pomoc Ukrajině poté, co prozkoumal zpravodajské informace a zprávy o ruských válečných zločinech

Mike Johnson, předseda Sněmovny reprezentantů USA, zjevně změnil názor ohledně pomoci Ukrajině. Po měsících odmítání hlasovat o zákonu o pomoci Ukrajině bez dodatečných opatření k zajištění jižní hranice USA, Johnson změnil svůj postoj po přezkoumání zpravodajských informací a zpráv o ruských válečných zločinech. The post Předseda Sněmovny reprezentantů USA změnil názor na pomoc Ukrajině poté, co prozkoumal zpravodajské informace a zprávy o ruských válečných zločinech first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-03-13 17:07:00

Zákaz TikToku odhlasován. „Protože ho nekontrolují,“ ozvalo se

Sněmovna reprezentantů ve Spojených státech schválila zákon, podle kterého má čínská mateřská společnost ByteDance prodat aktiva TikToku, jinak bude tato oblíbená sociální síť na území USA zakázána. Republikán Mike Gallagher ve Sněmovně reprezentantů de facto přiznal, že skutečným důvodem je fakt, že se TikTok stal dominantní zpravodajskou platformou pro Američany mladší 30 let a americká vláda TikTok nekontroluje jako jiné platformy.

Čas načtení: 2024-04-16 06:38:46

Johnson chce o pomoci Izraeli a Ukrajině hlasovat odděleně

Americká Sněmovna reprezentantů bude tento týden projednávat balíky finanční pomoci Izraeli a Ukrajině jako samostatné zákony. Hlasovat by o nich zákonodárci mohli do konce týdne, uvedl v pondělí republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Demokraté v čele s prezidentem Joem Bidenem trvají na schválení celého balíku. O zákulisních detailech rozhodnutí informuje The Hill.

Čas načtení: 2024-04-16 21:10:20

Fiala dorazil do Kongresu a začíná s jednáními

Český premiér Petr Fiala přijel do budovy Kapitolu ve Washingtonu, kde bude jednat s republikánským šéfem Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a dalšími zástupci Kongresu. Hovořit by měli o česko-amerických vztazích, ale také o balíku finanční pomoci pro několik zemí včetně Ukrajiny, který „visí“ ve Sněmovně reprezentantů už několik měsíců. Předtím premiér uctil památku bývalého československého a českého prezidenta Václava Havla.

Čas načtení: 2024-04-19 15:19:21

Není to hra, pochopil šéf americké Sněmovny reprezentantů a žádá miliardy na pomoc Ukrajině

V sobotu večer místního času se ve Washingtonu sejdou členové Sněmovny reprezentantů, aby hlasovali o balíku zahraniční pomoci, který kromě peněz pro Izrael nebo Tchaj-wan zahrnuje i dlouho očekávanou miliardovou pomoc pro Ukrajinu. Republikánský šéf sněmovny s předložením balíku měsíce otálel, po důrazných varováních ze strany zpravodajských služeb ale otočil a své spolustraníky, kteří nejsou nakloněni Kyjevu, varuje, že situace je vážná a pokud Ukrajina prohraje, v nebezpečí se ocitne celá Evropa. Hlasování ve Sněmovně reprezentantů bude v noci ze soboty na neděli sledovat i ČT24.

Čas načtení: 2024-04-20 07:00:01

Putin se po Ukrajině vrhne na země NATO a povzbudí Čínu. Střet s USA se blíží, říká generál Šedivý

Hranice NATO nejsou nedotknutelné, Vladimira Putina posiluje i nejednotnost Západu v pomoci Ukrajině. „Zásadním problémem je zdlouhavost politických jednání a následných politických rozhodnutí. Často se vedou jednání až do okamžiku, kdy už je na Ukrajině téměř pozdě,“ vysvětlil Čtidoma.cz bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky generál Jiří Šedivý. Dlouhodobě hovoří o tom, že je potřeba Ukrajině ihned dodat veškeré zbraně a techniku, kterou v boji s okupanty potřebuje. To se ale podle odborníka bohužel neděje, a když ano, tak pomalu. Ukrajina musí dostat vše, co potřebuje Přitom i hlasy dalších expertů jednoznačně říkají, že pokud by Putin Ukrajinu ovládl, bude to jen zastávka na jeho mnohem delší a krvavější cestě. „Nepochybuji o tom, že kdyby mu bylo dovoleno obsadit Ukrajinu, překročí hranice některé ze zemí NATO,“ uvedl pro CNN bývalý viceprezident USA Mike Pence. Ukrajina musí počítat s tím, že válku nevyhraje, říká generál Šedivý. Mluví o devastaci a bídě národa Číst více Penceovy komentáře přicházejí v době, kdy ve Sněmovně reprezentantů probíhá boj o to, zda se podaří prosadit balíček zahraniční pomoci, který by Ukrajině zajistil finance. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, který čelí značnému tlaku od zastánců tvrdé linie republikánské strany, řekl, že na stůl položí sérii zákonů o zahraniční pomoci. Pence ho za to veřejně pochválil. Také generál Šedivý má jasno v tom, že negativní scénář, ve kterém Putin útočí na země NATO, má jasné východisko: „Lze tomu zabránit jediným způsobem, a to urychleným dodáním potřebné výzbroje, kterou Ukrajina potřebuje,“ potvrdil pro náš web bývalý elitní voják. Střet Číny a USA se blíží Pence před pár dny na zasedání v Bruselu varoval, že pokud Putin uspěje při invazi na Ukrajinu, bude třeba aktivovat článek 5 (útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny). Také varoval, že případný Putinův úspěch „uvede do pohybu dominový efekt, který by povzbudil autoritářské režimy“. Například Čína by mohla podniknout invazi na Tchaj-wan, která se v některých politických a armádních kruzích bere za hotovou věc, a otázkou má být pouze to, kdy se tak stane. „Čínský prezident Si Ťin-pching dal armádě pokyn, aby se připravila na válku. To bylo v roce 2022 s tím, že o pět let později by měly být přípravy hotové. Takže je možné předpokládat, že se střet blíží,“ potvrdil Čtidoma.cz generál Šedivý. Západní politici viděli jen dolary O tom, že Ukrajina je lakmusový papírek, který může ukázat, jakým směrem se svět bude dál ubírat, už asi není sporu. Západ by měl dbát varovných signálů, krvavou řeží na Ukrajině je snad poučen a nebude opakovat chyby z minulosti. Celá řada indicií totiž jasně ukazovala na to, že Putin se nezastaví před ničím. Západní politici však ve jménu proudící ropy, plynu a dolarů zavírali oči před vraždami novinářů a porušováním lidských práv. Ruskému diktátorovi se klaněli na chodbách v Bruselu a považovali si, když je poctil svou návštěvou. „Podle Putinova názoru byl rozpad SSSR největší katastrofou dvacátého století. Svoje odhodlání vrátit ‚staré pořádky‘ demonstroval už v roce 2008 v krátké válce s Gruzií, kdy Rusko obsadilo Jižní Osetii, a od roku 2014 dobře známou situací na východní Ukrajině a anexí Krymu,“ upozornil pro Čtidoma.cz generál Šedivý. Českého Fantomase ženy zbožňovaly, on dával přednost mužům. Moravce milovali pražští taxikáři Číst více Hanba pro svět a demokracii Máslo na hlavě mají i USA, což nepřímo přiznal i Mike Pence. „Toto je pro naši zemi skutečný test. Potřebujeme se zase narovnat. Musíme si uvědomit, že jsme vůdci svobodného světa, je třeba vyslat jasnou zprávu, že budeme stát pevně za svobodou,“ uvedl bývalý viceprezident a vyzval Kongres, aby schválil americkou pomoc Ukrajině. Otázka je, jak moc jeho slova padnou na úrodnou půdu. Tím spíš že je možné, že v USA se bude hlasovat o pomoci zvlášť pro Ukrajinu a zvlášť pro Izrael. Tuto variantu prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj označil za hanbu pro svět i pro demokracii. Nutno říct, že není daleko od pravdy. Ukrajinci by právem mohli cítit hořkost a obavy, že je svět hází přes palubu. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Raketomet Uragan: Ruská vichřice se valí Ukrajinou. Obránci na něj našli ráznou odpověď.

Čas načtení: 2024-04-20 09:02:00

Americká sněmovna po měsících hádek rozhodne o pomoci Ukrajině. Podpoří návrh republikáni?

Americká Sněmovna reprezentantů by dnes po měsících odkladů měla hlasovat o balíku pomoci Ukrajině, Izraeli a indickotichomořskému regionu, včetně Tchaj-wanu. O každém z nich se bude rozhodovat odděleně. Celkově jde o pomoc v hodnotě přibližně 95 miliard dolarů (asi 2,25 bilionu Kč).

Čas načtení: 2024-04-21 12:13:17

Sněmovna reprezentantů USA schválila převod zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu

Pro návrh hlasovalo 360 kongresmanů, 58 bylo proti. Podle textu návrhu zákona o pravomoci amerického prezidenta uvalit sankce na Rusko a Írán je povoleno převést zmrazená ruská aktiva Kyjevu jako kompenzaci a na obnovu Ukrajiny. The post Sněmovna reprezentantů USA schválila převod zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-04-22 10:00:00

10:00 Studio ČT24

Témata: Prezident Pavel se zástupci vlády k důchodům; Sněmovna reprezentantů USA schválila pomoc Ukrajině a Izraeli; Ohrožení záporožské jaderné elektrárny; Vakcíny na černý kašel v nemocnicích; Prezident Pavel se zástupci vlády k důchodům (komentář); Chladné počasí i v tomto týdnu; Sněmovna reprezentantů USA schválila pomoc Ukrajině a Izraeli (komentář); Zima se nevzdává[online]

Čas načtení: 2024-04-25 10:00:00

Demonstrace a zatýkání na amerických univerzitách

Mike Johnson vyzval prezidenta Kolumbijské univerzity k rezignaci; studenti byli zatýkáni při protestech v Kalifornii, Ohiu a Texasu Předseda Sněmovny reprezentantů při návštěvě Kolumbijské univerzity prohlásil, že „šílenství musí přestat“; videa ukazují napjaté scény a zatýkání na kampusech v několika státech hey @Austin_Police why target peaceful event organizers at @UTAustin? what happened to texas free speech? pic.twitter.com/HgK9CxhmOv— Byron Xu (@shoebyron) April 24, 2024 Johnson vyzval rektorku Kolumbijské univerzity k rezignaciPředseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson při projevu na schodech před Lowovou knihovnou Kolumbijské univerzity vyzval rektorku univerzity Minouche Shafikovou k rezignaci kvůli jejímu postupu při protestech na škole. Johnson prohlásil: „Jsem zde dnes, abych se připojil ke svým kolegům a vyzval prezidentku Shafikovou k rezignaci, pokud nedokáže okamžitě zjednat pořádek v tomto chaosu."Johnsonův projev byl opakovaně přerušován davem protestujících. „Užijte si svobodu projevu,“ odpověděl Johnson.

Čas načtení: 2024-06-16 08:00:01

Aféra Watergate: pád nejmocnějšího muže světa. Průběh případu

V roce 1972 běžela naplno kampaň za znovuzvolení prezidenta Richarda Nixona, tomu stál v cestě k druhému funkčnímu období demokratický kandidát George McGovern. A právě v kancelářích volební kampaně tohoto kandidáta byly na konci května 1972 instalovány odposlechy. Ty však nefungovaly správně, a tak se 17. června skupina pěti lupičů vrátila do budovy Watergate. Když se slídilové chystali vloupat do kanceláře s novým mikrofonem, jeden z členů ostrahy si všiml, že někdo přelepil několik dveřních zámků v budově. Strážný zavolal policii, která dorazila právě včas, aby je chytila při činu. Nebylo okamžitě jasné, zda jsou zloději spojeni s prezidentem, i když podezření se objevilo, když detektivové našli mezi věcmi lupičů kopie telefonního čísla Výboru pro znovuzvolení prezidenta Nixona. Richard Milhous Nixon 9. 1. 1913 – 22. 4. 1994 Republikánská strana 1947–1950: člen Sněmovny reprezentantů 1950–1953: senátor 1953–1961: viceprezident Dwighta D. Eisenhowera 1969–1974: 37. prezident USA Pro FBI to byla citlivá kauza Dle oficiálních stránek FBI byl již v den vloupání do sídla Demokratického národního výboru úřadující ředitel FBI L. Patrick Gray informován dálnopisem o incidentu a o tom, že jeden ze zatčených byl bezpečnostním důstojníkem Výboru pro znovuzvolení prezidenta. Od začátku bylo jasné, že se nejedná o obyčejné vloupání, a FBI se okamžitě ocitla v politicky nejcitlivějším vyšetřování ve své historii. Nakonec, navzdory některým problémům ve vlastních řadách, bylo neocenitelné vyčerpávající úsilí úřadu vyřešit aféru Watergate. Nixon volby drtivě vyhrál I když stopy vedly k osobám blízkým prezidentské volební kampani, prezident se snažil od incidentu distancovat. Dle serveru history.com pronesl Nixon v srpnu projev, v němž přísahal, že se jeho zaměstnanci v Bílém domě na vloupání nepodíleli. Většina voličů mu věřila a v listopadu 1972 byl prezident znovu zvolen s drtivým náskokem před demokratickým sokem. Později vyšlo najevo, že Nixon nemluvil pravdu. Několik dní po vloupání například zařídil, aby lupičům byly poskytnuty stovky tisíc dolarů z „utajených fondů“. A nejen to, Nixon a jeho poradci vymysleli plán, jak instruovat Ústřední zpravodajskou službu (CIA), aby bránila FBI ve vyšetřování zločinu. To však bylo ještě závažnější než samotné vloupání, šlo o zneužití prezidentské moci a úmyslné maření spravedlnosti. Atentát na amerického prezidenta Reagana: Ztratil 50 procent krve a vtipkoval. Střelám se postavili policisté Číst více Všichni prezidentovi muži Dle serveru watergate.info zájem veřejnosti upoutali dva novináři deníku Washington Post Bob Woodward a Carl Bernstein, kteří zveřejnili informace, jež získávali od tajemného informátora s pseudonymem Deep Throat. Informace spojovaly s loupeží přímo prezidenta Spojených států Richarda Nixona. Reportáže nakonec novinářům vynesly Pulitzerovu cenu a staly se základem jejich bestselleru Všichni prezidentovi muži. Ve skutečnosti byli novináři zřejmě využiti samotnou FBI, která cítila, že se prezident úspěšně snaží její vyšetřování mařit. Mohlo by o tom svědčit i to, že v roce 2005 vyšlo najevo, že jejich tajemný informátor byl ve skutečnosti bývalý zástupce ředitele FBI Mark Felt. Smyčka se zatahuje kolem prezidenta Vedle FBI a reportérů Washington Post se do věci vložil soudce John J. Sirica a členové senátního vyšetřovacího výboru. Tlak na okolí prezidenta se stupňoval a bylo zřejmé, že se aféra blíží k samotnému vládci Bílého domu. Ve stejné době začali někteří aktéři aféry pociťovat, že jejich fabulace jsou neudržitelné. Někteří z Nixonových poradců, včetně poradce Bílého domu Johna Deana, svědčili před velkou porotou. Vyšlo tak najevo, že Nixon tajně nahrával každý rozhovor, který se odehrával v Oválné pracovně. Pokud by se prokurátoři dostali k těmto nahrávkám, měli by důkaz o prezidentově vině. Nixon se samozřejmě snažil pásky ochránit. A zatímco jeho právníci se oháněli tím, že prezidentovo exekutivní privilegium mu umožňuje nechat si nahrávky pro sebe, soudce Sirica, senátní výbor a nezávislý zvláštní žalobce Archibald Cox byli odhodláni je získat. Lincolnovi předpověděl smrt jeho vlastní sen. Amerického prezidenta zastřelil slavný herec Číst více Neobviněný spoluspiklenec Zarputilý žalobce Cox nepřestal požadovat nahrávky. Prezident Nixon proto nařídil, aby byl vyhozen. To vedlo k protestní rezignaci několika úředníků ministerstva spravedlnosti. Později byla tato událost označena jako sobotní masakr. Tlak na prezidenta však neustával, a proto Nixon musel souhlasit s tím, že některé pásky vyšetřovatelům předá. A ani výměna žalobce nepomohla. Velká porota jmenovaná novým zvláštním prokurátorem obvinila 1. března sedm bývalých Nixonových poradců z různých přečinů souvisejících s aférou Watergate. Porota, která si nebyla jistá, zda může obvinit úřadujícího prezidenta, nazvala Nixona „neobviněným spoluspiklencem“. V červenci Nejvyšší soud nařídil Nixonovi, aby nahrávky odevzdal. Zatímco prezident otálel, Justiční výbor Sněmovny reprezentantů odhlasoval impeachment Nixona za maření spravedlnosti, zneužití pravomoci, krytí trestných činů a několik porušení ústavy. Rezignace byla nevyhnutelná Nakonec 5. srpna Nixon zveřejnil nahrávky, které poskytly nepopiratelný důkaz o jeho spoluvině na zločinech Watergate. Tváří v tvář téměř jistému impeachmentu ze strany Kongresu Nixon 8. srpna 1974 rezignoval a následující den opustil úřad. O šest týdnů později, poté, co viceprezident Gerald Ford složil prezidentskou přísahu, omilostnil Nixona ode všech zločinů, které spáchal v době, kdy byl v úřadu. Pro Nixona tak aféra skončila, ale aféra měla dlouhodobý dopad na americký politický život a vytvořila atmosféru cynismu a nedůvěry ve vládu a stát. Zdroj: autorský článek KAM DÁL: Inspirací génia pacifického jazzu byly drogy

Čas načtení: 2024-07-20 09:39:51

Tlak na Bidena je extrémní. Dva vysoce postavení demokraté se domnívají, že by mohl opustit prezidentské volby během dnů

USA – Dva vysoce postavení demokraté ve Sněmovně reprezentantů sdělili deníku CBS News, že se domnívají, že prezident Biden by mohl opustit prezidentské volby v roce 2024 během tří až pěti dnů po nátlakové kampani ze strany předních zákonodárců své vlastní strany, včetně vůdce senátní většiny Chucka Schumera a vůdce menšiny ve Sněmovně reprezentantů Hakeema […] The post Tlak na Bidena je extrémní. Dva vysoce postavení demokraté se domnívají, že by mohl opustit prezidentské volby během dnů first appeared on Pravda24.

Čas načtení: 2024-07-21 21:28:00

Trpišovský: Reprezentanti hráli, protože se potřebujeme sehrávat před Ligou mistrů

Ani deset reprezentantů z nedávného evropského šampionátu nepomohlo kouči slávistických fotbalistů Jindřichu Trpišovskému k tomu, aby 300. prvoligové utkání na trenérské lavičce oslavil vítězstvím. Pražané v úvodu sezony remizovali na stadionu Slovácka bez branek, byť nasadili do hry to nejlepší, co měli k dispozici. Trpišovský postavil většinu reprezentantů navzdory jejich pozdnímu zapojení do přípravy proto, že se tým potřebuje sehrát před kvalifikací Ligy mistrů. 

Čas načtení: 2024-07-21 21:28:00

Trpišovský: Proč nastoupili reprezentanti? Potřebujeme se sehrávat před Ligou mistrů

Ani deset reprezentantů z nedávného evropského šampionátu nepomohlo kouči slávistických fotbalistů Jindřichu Trpišovskému k tomu, aby 300. prvoligové utkání na trenérské lavičce oslavil vítězstvím. Pražané v úvodu sezony remizovali na stadionu Slovácka bez branek, byť nasadili do hry to nejlepší, co měli k dispozici. Trpišovský postavil většinu reprezentantů navzdory jejich pozdnímu zapojení do přípravy proto, že se tým potřebuje sehrát před kvalifikací Ligy mistrů. 

Čas načtení: 2024-09-10 10:00:00

Blinken a Lammy pojedou do Kyjeva říct Zelenskému, že může bombardovat Rusko

Ministr zahraničí USA Blinken a ministr zahraničí Spojeného království David Lammy pojedou do Kyjeva, aby informovali Ukrajinu o zrušení omezení pro použití raket dlouhého doletu proti ruskému území. - Předseda Sněmovny reprezentantů pro zahraniční věci Michael McCaul v rozhovoru pro Axios.Předseda Sněmovny reprezentantů pro zahraniční věci Michael McCaul v pátečním rozhovoru na #TribFest24 řekl: „Před dvěma dny jsem mluvil s Blinkenem, který jede se svým britským protějškem do Kyjeva, aby jim v podstatě řekl, že jim umožní [zasáhnout Rusko pomocí ATACMS]“. 🚨 BREAKING: US Secretary of State Blinken UK Foreign Secretary David Lammy will travel to Kyiv to inform Ukraine that restrictions on use of long-range missiles against Russian territory will be lifted. — House Foreign Affairs Chairman Michael McCaul in Axios interview https://t.co/WSsSDm0uXW pic.twitter.com/CJzJ5pAKKK— Igor Sushko (@igorsushko) September 10, 2024 Děkuji vám, pane ministře. Dnes jste oznámil nové sankce. Sankcí jsme měli hodně a válka pokračuje, jak jste řekl, už třetí zimu. A to, co Ukrajinci řekli, že chtějí, a údajně  britští spojenci to také soukromě řekli, je svoboda používat rakety dlouhého doletu, které jim dodáváte, k tomu, k čemu jsou určeny, to znamená k zasažení cílů hluboko v Rusku, k zasažení zdroje těch klouzavých bomb a možná i těch nových raket, o kterých říkáte, že by ty dodávky balistických raket mohly Rusům nyní umožnit. Nastal nyní ten čas, a pokud ne, proč ne? A čeho se obáváte?Blinken: Takže si myslím, že charakteristickým znakem našeho úsilí o podporu Ukrajiny proti této agresi je od prvního dne pracovat na tom, aby měli to, co potřebují, a to v době, kdy to potřebují, aby byli co nejefektivnější v boji s ruskou agresí. A myslím, že jste opět od prvního dne viděli, že jsme se průběžně přizpůsobovali. Na základě podmínek na bojišti, na základě toho, co Rusko na daném místě a danými prostředky dělalo, a to bylo průchozí linií všeho, co jsme dělali. Říkal jsem to už mnohokrát, takže moji kolegové jsou možná unaveni z toho, jak to říkám, ale je velmi důležité, abychom při rozhodování brali v úvahu řadu kritických prvků. Nejde jen o samotný systém. Musíte se ptát: Mohou ho Ukrajinci efektivně využívat? A to někdy vyžaduje značný výcvik. Což jsme udělali. Jsou schopni jej udržovat? Opět je to něco, na čem jsme pracovali, a pak, zda je to součástí účinné strategie. To všechno jsou otázky, které si neustále klademe, ministr Austin, ministr obrany, jeho britský protějšek a další, kteří se právě sešli na straně obrany, se těmito otázkami neustále zabývají. Teď je jedním z cílů cesty, kterou společně podnikneme, vyslechnout si přímo od ukrajinského vedení, včetně premiéra Zelenského, jak přesně Ukrajinci vidí své potřeby v této chvíli, k jakým cílům směřují a co můžeme udělat, abychom tyto potřeby podpořili. Mohu vám tedy říci jen tolik. Budeme pozorně naslouchat našim ukrajinským partnerům. Oba budeme podávat zprávy panu premiérovi a prezidentu Bidenovi v následujících dnech a plně očekávám, že se tím budou zabývat, až se v pátek sejdou.

Čas načtení: 2024-10-15 16:46:00

Vzkaz exšéfky americké sněmovny do Prahy: Je třeba bojovat za demokracii! Varovala před diktátory

Bývalá předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ve videopříspěvku na konferenci Forum 2000 v Praze uvedla, že svět musí nadále jasně podporovat ukrajinský boj za demokracii. Hovořila také o rostoucí agresi čínské komunistické strany vůči Tchaj-wanu nebo o utrpení žen na mnoha místech světa.

Čas načtení: 2024-10-20 10:00:00

Spojené státy vyšetřují prozrazení dokumentů, podle nichž Izrael plánuje útok na Írán

Američtí představitelé konstatují, že dokumenty se zdají být pravé a předseda Sněmovny reprezentantů říká, že „únik je velmi znepokojivý“Americká vláda vyšetřuje neoprávněné zveřejnění utajovaných dokumentů, které hodnotí plány Izraele zaútočit na Írán.Předseda Sněmovny reprezentantů USA Mike Johnson potvrdil vyšetřování v nedělním pořadu CNN State of the Union a uvedl, že „únik informací je velmi znepokojivý“.„Padají tam vážná obvinění,“ řekl tento republikán z Louisiany. „Vyšetřování probíhá a já o tom dostanu za pár hodin zprávu.“

Čas načtení: 2024-11-14 09:00:00

Republikáni si zajistili většinu ve Sněmovně reprezentantů a zasadili tak demokratům další ránu

 Strana získala 218 křesel v dolní komoře poté, co demokraté v kampani neúspěšně poukazovali na nutnost omezit „dysfunkci"Republikáni si zajistili většinu ve Sněmovně reprezentantů Kongresu USA, čímž rozšířili své působení v dolní komoře a dosáhli vládního trojúhelníku ve Washingtonu, který by mohl dát Donaldu Trumpovi rozsáhlé pravomoci k prosazení jeho legislativního programu.Agentura Associated Press ve středu večer určila, že republikáni po vítězství v Arizoně získali nejméně 218 křesel ve 435členné Sněmovně reprezentantů, což se stalo více než týden po uzavření volebních místností v celých USA a v době, kdy Trump učinil oznámení o svém kabinetu, které vyvolalo ve Washingtonu šok. Totoa zajišťuje, že republikáni budou mít i nadále velké slovo v klíčových záležitostech, jako je financování vlády, jednání o dluhovém stropu a zahraniční pomoc, a znamená konec nadějí demokratů, že by dolní komora mohla sloužit jako blokáda proti Trumpově agendě.

Čas načtení: 2024-11-14 09:00:00

Republikáni jsou po Trumpově výběru „bezohledného“ Gaetze na post generálního prokurátora zmateni

 Rozhodnutí Donalda Trumpa nominovat krajně pravicového republikánského kongresmana Matta Gaetze na post generálního prokurátora vyvolalo ve Washingtonu šok, a to i ve vlastní straně  zvoleného prezidenta.Trump ve středu oznámil, že Gaetze vybral jako svého kandidáta na post hlavního představitele státu v oblasti prosazování práva na ministerstvu spravedlnosti, který řídí právní postoje vlády v zásadních otázkách, včetně potratů, občanských práv a případů týkajících se prvního dodatku.Republikáni se nad touto nominací pozastavili a vyjádřili se, že tento krok nebyl na jejich „bingo kartě“.„Nemyslím si, že jde o seriózní nominaci na generálního prokurátora,“ řekla pro NBC News republikánská senátorka Lisa Murkowski z Aljašky. A dodala:„Potřebujeme seriózního generálního prokurátora. A já se těším na příležitost zvážit někoho, kdo je seriózní. Tenhle nebyl na mé bingo kartě.“Gaetz, který je pravicově vyhraněný, byl trnem v oku svému republikánskému kolegovi a bývalému předsedovi Sněmovny reprezentantů Kevinu McCarthymu a nakonec vedl úspěšnou kampaň za McCarthyho sesazení z funkce.Byl vyšetřován ministerstvem spravedlnosti v případu obchodování se sexem, ačkoli ministerstvo nakonec odmítlo vznést obvinění. A byl vyšetřován etickým výborem Sněmovny reprezentantů na základě obvinění ze sexuálních deliktů, užívání nedovolených drog a dalších údajných etických prohřešků.