Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2025-05-26 10:04:22

Nová Toyota RAV4 má přelomový software propojující člověka s autem

Nejnovější vůz Toyota RAV4, která se představila ve světové premiéře, ovládá zcela nový a přelomový software budoucnosti Arene od dceřiné společnosti Woven by Toyota. The post Nová Toyota RAV4 má přelomový software propojující člověka s autem first appeared on Hybrid.cz.

Čas načtení: 2024-03-07 07:30:47

Android aplikace ve Windows 11 končí. Microsoft do roka zařízne podporu

Microsoft zabíjí podporu Android aplikací ve Windows 11 Nové aplikace již instalovat nelze, stávající budou fungovat ještě jeden rok Android aplikace lze do Windows dostat i jinými metodami Podpora Android aplikací měla být jedním z největších taháků systému Windows 11. Microsoft ji přidal na jaře roku 2022, avšak zatížil ji spoustou omezení – fungovala pouze v USA, vyžadovala účet u Amazonu a byla nutná složitá instalace emulační vrstvy. Microsoft sice svůj „Windows Subsystem for Android“ postupně vylepšoval, avšak základních omezení se zbavit nedokázal. Nakonec se stalo nevyhnutelné – redmondští v tomto týdnu oznámili, že s podporou aplikací pro Android ve Windows 11 nadobro končí. Přečtěte si celý článek Android aplikace ve Windows 11 končí. Microsoft do roka zařízne podporu

Čas načtení: 2024-06-24 06:30:49

Stáhněte si nový Phone Link! Ještě lepší propojení Windows s Androidem

Microsoft testuje funkci Scan Text, která dokáže z fotografií extrahovat text Nová funkce umožňuje kopírovat snímky obrazovky pořízené v telefonu rovnou na plochu. Funkce je k dispozici ve verzi 1.24052.124.0, která už je k dispozici pro běžné uživatele V poslední době se Microsoft hodně soustřeďuje na vylepšování své desktopové aplikace PhoneLink, která propojuje zařízení s Androidem s počítači s Windows. Ačkoli úroveň propojení není taková, jako například mezi MacBookem a iPhonem, přesto se pro řadu uživatelů jedná o vítaného pomocníka, který jim usnadní pracovní rutinu. Před několika týdny Microsoft přidal sekci Spravovaná zařízení, která umožňuje používat telefon jako webovou kameru. Gigant z Redmondu také přidal novou funkci, která umožňuje kopírovat snímky obrazovky pořízené v telefonu rovnou na plochu. Přečtěte si celý článek Stáhněte si nový Phone Link! Ještě lepší propojení Windows s Androidem

Čas načtení: 2024-11-13 13:30:02

Windows dostávají geniální vychytávku! Usnadní sdílení souborů s Androidem

Na ARMových počítačích s Windows konečně funguje Quick Share od Googlu Služba umí rychlé vyměňování souborů mezi počítači s Windows a telefony s Androidem Jedná se o univerzální řešení, které nevyžaduje přihlášení k účtu Google na lednovém veletrhu CES oznámil novinku ve sdílení souborů mezi zařízeními – spojil funkci Nearby Share s obdobnou službou Quick Share od Samsungu a dal tak vzniknout univerzálnímu systému pro sdílení dat bez ohledu na platformu. Služba Quick Share od Googlu se postupně dostala do telefonů s Androidem, Chromebooků, chytrých televizorů, a dokonce i do počítačů s Windows. Přečtěte si celý článek ARMové počítače s Windows dostávají praktickou vychytávku. Usnadní sdílení souborů s Androidem

Čas načtení: 2024-12-13 17:00:22

Snadněji už to nejde! Microsoft zjednodušil sdílené souborů mezi Windows a iPhonem

Posílat soubory z Windows do iOS a naopak půjde mnohem snadněji Microsoft v tomto týdnu ukázal nový způsob výměny souborů Insiderům Kromě toho vyšla i nová aplikace Copilot pro Windows Jestli má něco Apple opravdu zvládnuté na jedničku, tak je to spolupráce mezi zařízeními. Konkurence v tomto může jen tiše závidět, neboť vzájemná komunikace různých platforem mnohdy drhne, byť situace se v posledních letech zlepšuje. V tomto týdnu například Microsoft představil nový způsob výměny souborů mezi Windows a iOS. Přečtěte si celý článek Snadněji už to nejde! Microsoft zjednodušil sdílené souborů mezi Windows a iPhonem

Čas načtení: 2025-01-30 13:30:55

iPhone přímo v nabídce Start? Windows představují zajímavou novinku

Microsoft chystá do Windows 11 zajímavou funkci Nabídka Start půjde obohatit o postranní panel s informacemi ze spárovaného smartphonu Donedávna byly podporovány pouze telefony s Androidem, nyní redmondští přidali podporu iOS Tato funkce je bohužel zatím dostupná pouze účastníkům programu Windows Insider Systém Windows 11 byl na trh uveden v říjnu roku 2021, a za tři a čtvrt roku své existence ušel obrovský kus cesty. Jednak do něj Microsoft přidal většinu chybějících věcí, na které jsme byli zvyklí Windows 10, a do toho ještě doplnil spoustu nových užitečných nástrojů. Široký rozvoj kupříkladu podstoupila aplikace Propojení s telefonem, která se stará o spolupráci mezi počítačem a smartphonem. Nedávno Microsoft ukázal rychlou výměnu souborů mezi Windows a iOS, nyní chystá pro majitele iPhonů další lahůdku. Přečtěte si celý článek iPhone přímo v nabídce Start? Windows představují zajímavou novinku

Čas načtení: 2025-05-26 10:04:22

Nová Toyota RAV4 má přelomový software propojující člověka s autem

Nejnovější vůz Toyota RAV4, která se představila ve světové premiéře, ovládá zcela nový a přelomový software budoucnosti Arene od dceřiné společnosti Woven by Toyota. The post Nová Toyota RAV4 má přelomový software propojující člověka s autem first appeared on Hybrid.cz.

Čas načtení: 2020-06-02 16:41:06

Výstava Loupežníkova Lásky hra osudná v Památníku Karla Čapka na Strži přibližuje vztah bratří Čapků k ženám a lásce

Výstava vypovídající mimo jiné o soukromí bratří Čapků a jejich vztahu k ženám a lásce připomene návštěvníkům hned dvě důležitá čapkovská výročí. Právě letos uplyne už 110 let od premiéry jednoaktovky Lásky hra osudná, první spolupráce Karla a Josefa Čapka na poli dramatu. A své kulatiny slaví i hra Loupežník, první samostatné dramatické dílo Karla Čapka, jímž před 100 lety dobyl pražské Národní divadlo. „Výstavou vzdáváme hold dvěma pozoruhodným dílům, věnujícím se z různých pohledů lásce a mládí, a dotýkáme se samozřejmě také tvůrčích počátků jejich autorů. Proč se vlastně bratři Čapkové rozhodli psát pro divadlo? Jaký byl vztah Karla a Josefa Čapka k ženám a lásce v době, kdy díla psali? A co hry prozrazují o nich samotných? Na tyto a další otázky zkoušíme odpovědět,“ říká spisovatel a publicista Zdeněk Vacek, který Památník vede od ledna tohoto roku. Výstava představí například archivní fotografie, ohlasy na nejzajímavější inscenace obou děl před domácím i zahraničním publikem a připomene také jejich hudební a filmová zpracování. K vidění jsou také originální scénické návrhy Josefa Čapka či citáty a úryvky z milostných dopisů obou bratrů. včetně Karlovy autorské básně, která vznikla pod dojmem tehdy začínající herečky a později i spisovatelky a dramatičky Olgy Scheinplugové. Právě v ní našel ideální představitelku Mimi ze hry Loupežník a později i svou životní družku. Výstavu doplňuje promítání klíčových scén z filmu Loupežník z roku 1931 režiséra a pátečníka Josefa Kodíčka. Ve hře Lásky hra osudná, napsané v roce 1910, se promítá osobní situace obou bratrů poté, co se coby svobodní, láskou ještě nespoutaní dandyové rozhodli společně dobýt Prahu. Tu chtěli zaujmout, ohromit a šokovat svou světáckostí. „Jejich duchaplná hříčka, vycházející z commedie del´arte, zdůrazňuje šviháctví, originalitu, hravost a sarkasmus, s nímž oba autoři ironizovali měšťácký svět i sami sebe. Textu si ale zprvu příliš nevážili, vydali ho pouze v literárním časopise Lumír a dokonce zvažovali, že ho spálí. Teprve později ho vzali na milost, takže se dostal až na divadelní jeviště,“ líčí Zdeněk Vacek. „V Loupežníkovi, na němž bratři původně pracovali společně, a nakonec jej o osm let později dokončil Karel Čapek, se oproti tomu promítají hořkosladké pocity nostalgie, spojené s prvním milostným okouzlením a neuchopitelností mládí. A také autorova sympatie k Loupežníkovi, mladíkovi, který ukradne srdce profesorské dcerce Mimi, tak pozdější Čapkovo pochopení pro jejího stárnoucího otce, který musí zpět dobýt svůj dům i náklonnost vlastní ženy,“ uvádí Vacek. Výstava má být první se série plánovaných akcí přibližujících osobnost Karla Čapka a Olgy Scheinplugové z trochu jiného úhlu, než jak byla veřejnost dosud zvyklá. „V areálu Památníku využijeme návštěvníkům dosud nepřístupné autentické garáže a od 4. července zde otevřeme novou expozici Automobilisté Karel a Olga, věnovanou 85. letům od jejich první společné dovolené a předsvatební cesty do Alp vozem Škodou Popular. A od 26. září chystáme ještě výstavu Cesta do hlubin robotovy duše připomínající 100 let od vzniku hry R.U.R, Čapkova vizionářského ztvárnění tématu umělého života,“ uzavírá Zdeněk Vacek. Výstava v Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše potrvá až do 12. září. Je postavena jako putovní, takže si ji budou následně moci zapůjčit i další muzea, divadla, galerie, veřejné knihovny, školy nebo jiné instituce.   Víte, že… … doživotní užívání domu u rybníka Strž, v němž od roku 1963 sídlí Památník Karla Čapka, věnoval coby svatební dar Karlu Čapkovi a Olze Scheinpflugové Václav Palivec, bratr Čapkova švagra? Novomanželé jej proměnili na letní sídlo a zvali sem svoje přátele i známé. Velkorysost rodiny Palivcovy pomáhá budově dodnes. Současný spolumajitel Emil Palivec pronajímá dům i se zahradou za symbolické dvě koruny ročně Středočeskému kraji, zřizovateli Památníku. … Olga Scheinpflugová nebyla první láskou Karla Čapka? Poprvé se zamiloval jako čtrnáctiletý. Mařenka se však ukázala „jako docela, ba až příliš všední, mělké, ale až příliš v jistých věcech ´flákané´ děvče. Jsem rád, velice rád tomu, že jsem měl tolik síly, abych udělal konec,“ zapsal si zklamaný mladík. Ani vzplanutí patnáctiletého Karla k Anně Nepeřené, idolu hradeckých gymnazistů, nevedlo k cíli. „Holubička Anjelka“ na jeho pečlivě formulované dopisy neodpovídala. … známost Karla s temperamentní, o dvanáct let mladší Olgou začala v roce 1920 a Čapkova rodina z ní nebyla vůbec nadšená? Karel proto své styky s mladou herečkou tajil a hovory o ní odmítal. Před Olgou zas nemluvil o ničem, co se týkalo jeho rodiny. Do vily Karla a Josefa tak vkročila Olga Scheinpflugová až v den svatby. Po 26. srpnu 1935 se také navždy uzavřely dveře do té doby propojující obě části bratrského dvojdomu. … k zásadním ženám v životě Karla Čapka patřila i přecitlivělá matka Božena? „Věděla, jak si udržet lásku svého syna, ostatně si byla jista, že bude mít pro tento boj silnější pomocníky, které jsem tenkrát ještě podceňovala, Karlovu nemoc a naivní představu celé rodiny, že Iček, jak mu říkali doma, musí zůstat jen a jen jejich,“ napsala Olga Scheinpflugová v roce 1947 o svém souboji s Karlovou matkou. … Karlův starší bratr Josef Čapek poznal Jarmilu Pospíšilovou, dívku z právnické rodiny s ambicemi umělkyně, v roce 1910 jako devatenáctiletou. V době svatby jí bylo osmadvacet jemu dvaatřicet. Soudě podle Jarmiliných deníkových zápisů, trpělo jejich manželství Josefovým nedostatkem vřelosti a citu. Když však Jarmila Čapková po válce zjistila, že se jméno jejího muže nevyskytuje na seznamu přeživších ani zemřelých v koncentračním táboře Bergen-Belsen, zahájila vlastní zoufalé pátrání. Celá léta odmítala uvěřit, že Josef opravdu zemřel. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-05-08 16:20:55

Moravská galerie bude na nádvoří Pražákova paláce pravidelně pořádat akce upomínající na nonkonformní uměleckou pospolitost v období normalizace

Moravská galerie otevře své výstavní prostory ve středu 13. května. Zájemcům bude opět k dispozici nová expozice Brno předměstí Vídně, výstavy v Pražákově paláci a Jurkovičově vile i Muzeum Josefa Hoffmanna. V odpoledních hodinách 14. května bude zahájen BEER IS HERE, program na nádvoří Pražákova paláce propojující pivo a umění. Na poslední květnový den galerie připravila galerie speciální rodinný program spojený s křtem ilustrované knihy pro děti o Josefu Šímovi Jak namalovat vejce. V rámci sezónního pop-up projektu BEER IS HERE bude na nádvoří Pražákova paláce vždy od středy do pátku k dispozici Výčep u Pražáků, každý čtvrtek se tu bude konat doprovodný program volně navazující na expozici konceptuálního umění ART IS HERE. „Projekt tematizuje nonkonformní uměleckou pospolitost v období normalizace, pro níž bylo pivo a hospoda místem umělecké i občanské svobody. Nabídne přednášky a autorské prezentace, rekonstrukce klíčových akcí spojených s pivem, autorská čtení, filmové projekce nebo open-air koncerty,“ říká Ondřej Chrobák, šéfkurátor Moravské galerie a organizátor akce. Na 31. května, tedy v době, kdy by už mělo být povoleno shromažďování většího počtu osob, naplánovala galerie zábavně-edukativní program pro celou rodinu. Odvíjet se bude od nové knihy Jak namalovat vejce z edice Moravská galerie Junior, která seznamuje dětské čtenáře s životem i uměleckou tvorbou Josefa Šímy. Začne slavnostním křtem na nádvoří Místodržitelského paláce, děti dále čeká šifrovaná cesta do Pražákova paláce, kde na ně bude čekat sám Josef Šíma. Téměř dvouměsíční opatření si vyžádalo významné programové změny. Výstavy, které měly zahájit jarní sezónu, byla galerie nucena přesunout na podzim. Projekt Rajlich 100 upomínající osobnost grafického designu Jana Rajlicha a rovněž rekapitulace zásadních akcí umělecké skupiny Rafani budou zahájeny v Pražákově paláci 24. září. Muzeum Josefa Hoffmanna se otevře bez plánované výstavy připomínající 15 let muzea – výstava se uskuteční až v roce 2021. V Jurkovičově vile dojde k obměně výstavy umělců Evy Eisler a Petera Demka, kterou galerie otevře slavnostní vernisáží 4. července pod novým názvem House Sitters. Od 10 do 12 hodin budou galerie primárně otevřeny pro seniory. Vstup do výstavních prostor bude až do odvolání umožněn za zpřísněných hygienických podmínek. Návštěvníci budou vpuštěni pouze s rouškou a musí dodržovat doporučenou vzdálenost mezi jednotlivými osobami (vyjma rodinných příslušníků), komentované prohlídky a doprovodné programy se budou konat pouze v omezeném počtu osob. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-02-26 14:57:52

Letošní festival ANIFILM spojí animaci se živou hudbou a k vidění budou třeba snímky Pink Floyd: The Wall či Dcera

Téma letošního ANIFILMU, který se nově uskuteční v Liberci, „Slyšet animaci“ přinese nesoutěžní filmový program zaměřený na hudbu a zvuk v animovaném filmu. Mezi slavnými snímky v programu festivalu nebudou chybět takové klasiky jako Pink Floyd: The Wall (režie Alan Parker, 1982) s nezapomenutelnými animovanými sekvencemi Geralda Scarfeho nebo drsný povídkový film Heavy Metal (režie Gerald Potterton, 1981). Prezentovat se ale bude i současná tvorba propojující živou hudbu s animací, například projekt The 4 Seasons Music and Animation kombinující známé Vivaldiho dílo s animací světových tvůrců pod uměleckým vedením slavného režiséra Kodžiho Jamamury. ANIFILM vzdá poctu také českým klasikům filmové hudby, jako byl Zdeněk Liška, Jiří Kolafa nebo Luboš Fišer. V mezinárodní soutěži celovečerních filmů se představí osm snímků. Jedním z nich bude meditativní příběh v lotyšském filmu Pryč (Away) režiséra Gintise Zilbalodise. Drama Kábulské vlaštovky (The Swallows of Kabul) z Talibánem ovládaného Kábulu představí režisérská dvojice Zabou Breitman / Eléa Gobbé-Mévellec; snímek byl již s ohlasem uveden v Cannes a oceněn na festivalu v Annecy. Japonský film Správnej sound (On-Gaku: Our Sound) režiséra Kendžiho Iwaisawy vtipně vypráví o vzniku a zániku netradiční středoškolské kapely. Ručně malovaný indický romantický film o lásce Růže z Bombaje (Bombay Rose) režisérka Gitanjali Rao již uvedla na benátském festivalu a odvezla si za něj trofej z festivalu v Chicagu. V soutěži jej doplní francouzsko-rumunský film Marona vypráví svůj příběh (Marona’s Fantastic Tale), věnovaný pro změnu věrné psí lásce, od známé rumunské režisérky Ancy Damian. Psy v hlavních rolích uvidíme i v lotyšském snímku Jacob, Mimmi a mluvící psi (Jacob, Mimmi and the Talking Dogs) a v koprodukčním rodinném filmu Fany a pes (Fritzi: A Revolutionary Tale) z doby pádu Berlínské zdi. Na mystickou i dobrodružnou Princovu cestu (The Prince's Voyage) o přátelství tajemného opičího starce a chlapce nás vyprovodí dvojice francouzských režisérů Jean-François Laguionie a Xavier Picard. Soutěž krátkých filmů nabídne divákům vedle dramat a metaforických či osobních příběhů i odlehčenější díla. Jedním z nich je nové dobrodružství Koně, Kovboje a Indiána prožívajících svou obvyklou Paniku v městečku, nyní na zemědělském veletrhu. Světovou premiéru na Anifilmu bude mít zbrusu nový snímek King of the Rest režiséra českého původu Paula Fierlingera. České tvůrce krátkých filmů zastupují Vojtěch Domlátil (Ráno) a Alexandra Májová, která v premiéře uvede svůj film Pračka. Mezi 40 soutěžícími studentskými filmy nebude chybět nejúspěšnější hit festivalů i Oscarů – film Dcera Darii Kashcheevy. Soutěží i Sh_t Happens Michaely Mihaliyové a Dávida Štumpfa nebo Lístek Aliony Baranové, které také mají za sebou uvedení na prestižních festivalech. Vedle nich se představí dva snímky z pražské FAMU – M e z e r y od Nory Štrbové a Kdo se se mnou zatočí Adely Křižovenské. Premiéru bude mít i Love Is Just a Death Away od Báry Anny Stejskalové, rovněž z FAMU. Soutěžit bude také 16 počítačových her, a to včetně čtyř českých: tři plošinovek – Feudal Alloy, Ministry of Braodcast a Artformer. Zatímco Feudal Alloy je vtipnou hříčkou na téma středověkých rytířů, Ministry of Broadcast je o něco temnější, ale přesto humorná dystopická alegorie. Artformer vás pak provede čtyřmi různými historicko-výtvarnými epochami. Čtvrtým českým zástupcem je pohádková adventura Pilgrims o putování čtyř postaviček vtipným světem, který může evokovat reminiscence na klasiku české animace – Jiřího Trnku. Návštěvníkům budou dispozici v game zóně v libereckém zámku. Mezinárodní festival animovaných filmů ANIFILM 2020 se uskuteční v Liberci 5. až 10. května. Program zde poběží na mnoha místech: v kulturním centru Lidové sady, v kině Varšava, v Domě kultury, v prostorách Krajské vědecké knihovny či v dočasném letním kině ve středu města. Festivalovým centrem se stane liberecký zámek. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-12-03 15:50:38

Michal Kosinski: Facebook je fantastický pro demokracii

Profesor Michal Kosinski z univerzity Stanford vlastně mohl přispět k vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Jen nepřímo, ale od roku 2016 musí s touto výčitkou žít. Profesor Kosinski je psycholog, který pomocí analýzy dat proniká do našich srdcí a hlav. Celá historie začala v polovině roku 2010. Tehdy Kosinski ještě pracoval v renomovaném centru pro psychometrii na univerzitě v Cambridgi. Vyzkoumal, že algoritmy mohou s pomocí jen několika lajků, které dáme na Facebooku, sestavit rozsáhlý osobní profil uživatele. Tuto metodu později použila firma Cambridge Analytica v upravené podobě pro Trumpovu kampaň při zpracování neoprávněně získaných osobních dat uživatelů Facebooku. To se prozradilo na jaře loňského roku v aféře kolem této firmy. Pobouření nad lehkovážným zacházením Facebooku s daty uživatelů bylo velké. Michal Kosinski byl do této záležitosti nedobrovolně vtažen. Dnes tento rodilý Polák vyučuje a bádá na univerzitě Stanford.   Pane profesore, vyzýváte k tomu, abychom se vzdali soukromé sféry. Co to pro člověka vlastně znamená? Po největší část dějin lidstva nic takového jako soukromá sféra neexistovalo. Žili jsme v malých skupinách na savaně a neexistovala žádná možnost odtud odejít. Všechno, co se v tomto společenství odehrávalo, bylo na očích všem. Podobně je tomu – a to až do dneška – na venkově. Teprve život ve městech nám umožnil mít soukromou sféru. Má to určité výhody proti životu ve skupině na savaně. Pokud bychom například zastávali názory, které tato skupina nesdílí, asi bychom z ní byli vyloučeni. Městský život naproti tomu nabízí ochranu anonymitou, a tím enormní svobody.   Máme se těchto svobod vzdát? Především bychom měli přestat s tím, že posuzujeme tuto tematiku černobíle. Individuum ve venkovském společenství je asi méně svobodné, ale toto společenství drží pohromadě určitý druh sociálního tmelu: Neakceptovatelné chybné chování může být relativně rychle rozpoznáno a sankcionováno. V městském životě tento sociální tmel není tolik přítomný a lidé mají sklon k chybnému chování, například ke krádežím. Ale naproti tomu mají více svobody. Vždy je to ale kompromisem. Musíme si být vědomi toho, že neexistuje žádná cesta zpátky.    Proč není žádná cesta zpět?  Rostoucí zemědělství mělo pro společnost kromě výhod také velmi vysoké náklady. Lidé se mohli na jedné straně dostatečně živit a obyvatelstvo rostlo. Na druhé straně vedl usedlý způsob života k tomu že častěji docházelo k válkám. Rolníci nemohli před nepřáteli utéct, protože by museli opustit svoji půdu. A byli také vystaveni působení špatného počasí, kterému se také nemohli vyhnout. A tak to bylo a je i s mnoha novými technologiemi. Přinášejí nám i nevýhody. Usedlé venkovské obyvatelstvo se nemohlo znovu stát nomády, už k tomu bylo příliš velké.   Znamená to, že musíme napřed projít dlouhou cestou potíží, než se nové technologie jako Big Data nebo umělá inteligence vyplatí? Ano, pocítíme stinné stránky těchto technologií. Ale není cesty zpátky, ani pro Evropu. Co se stane podle vašeho názoru v Číně, Rusku nebo USA? Tuto chybu už Evropa jednou udělala, a to je důvod, proč firmy jako Google nebo Facebook nejsou v Evropě, nýbrž v USA. A protože USA chtějí jít v oblasti regulace cestou Evropy, přejdou tyto firmy do Číny, anebo tam budou zakládány. Když nebudeme dávat pozor, budou brzy Američané a Evropané využívat čínské technologické služby, protože budou díky generovaným množstvím dat prostě lepší. Americe a Evropě hrozí v digitalizaci prohra, protože se snaží chránit něco, co se už ochránit nedá: soukromou sféru. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Co dostaneme za to, když se vzdáme svojí soukromé sféry? Nové služby a produkty, které jsou založeny na sběru dat, enormně obohatí náš život. Přirozeně to působí strašidelně, když jsou shromažďována naše genetická data, ale na druhé straně mohou být naše nemoci snadněji rozpoznány a léčeny. Místo toho, abychom bojovali proti nevyhnutelnému, měli bychom to spoluvytvářet.   Jak máme spoluvytvářet společnost, ve které nám naše data už nepatří? Problém není v tom, že naše osobní data už nejsou skryta v bankách dat, nýbrž v tom, co lze s nimi dělat. Pojišťovací koncerny by mohly například využívat DNA, aby vyloučily zákazníky s genetickými vadami z pojišťovací ochrany. Pokud by ovšem bylo toto odvětví regulováno tak, že by k pojištění všech zákazníků bylo zavázáno, bylo by i v zájmu pojišťoven bránit zájmy zákazníků a pomáhat jim co nejlépe vyřešit jejich zdravotní riziko. Kolik lidských životů by bylo možné zachránit, kolik dětí ochránit, pokud by byl možný přístup k vyhledávaným dotazům u Googlu. Když se tam někdo ptá po metodách, jak se zabít, nebo když se tam dítě vyptává, zda je normální, že ho dospělý osahává na genitáliích, bylo by možné předejít sebevraždám i zneužívání. Ale dal by se přirozeně očekávat obrovský křik ochránců dat.   Ale tím bychom se rychle vydali směrem k dohlížitelskému státu. V diskusích panuje velká licoměrnost. Nesmíme tato data využívat, abychom zachránili životy. Ale Facebook a Google je používat mohou, aby nám prodávaly nejrůznější zbytečnosti.   Pojďme se bavit o blížících se prezidentských volbách v USA v příštím roce. Obáváte se, že voliči mohou být přes sociální sítě manipulováni kandidáty, jinými politiky, nebo dokonce temnými silami ze zahraničí? Ne, sociální sítě jsou pro demokracii fantastické. Strach z toho, že například Facebook se může stát nástrojem masové manipulace, je dalším příkladem toho, jak se dnes rozhořčujeme nad problémy, které neexistují, a necháváme stranou ty, které jsou skutečné. Vezměme tzv. fake news. Přirozeně existují falešné zprávy. Je jich dokonce víc než dříve, protože je kdokoliv může umístit na internet a pak je přes sociální sítě stokrát i milionkrát dál šířit. Otázka ovšem je, zda občan v průměru těmto falešným zprávám věří více než v minulosti. Lidé jsou dnes tak dobře informováni jako nikdy předtím. Přirozeně jsou i dnes čas od času opačné tendence, jak například ukazují kampaně proti očkování. Ale trend je jednoznačný.   Vycházíte tedy z toho, že je také mýtem, že se lidé přes internet a platformy, jakými jsou Facebook a Twitter, radikalizují? Ano, celosvětové ankety o hodnotách a názorech ukazují, že se lidé obecně pohybují směrem k podpoře lidských práv, k demokracii anebo pro práva homosexuálů. A to mimo jiné kvůli informacím, které jsou k dispozici na internetu. To je obrovský pokrok.   Když se ale podíváte na Ameriku a na populismus, je tam vidět určitý rozpor. Tak se podívejte padesát let zpátky! Tehdy jsme měli v Evropě ještě železnou oponu. To bylo skutečné rozdělení. Anebo se podívejte na Ameriku. Není to tak ještě dlouho, kdy v této zemi existovala skupina občanů – Afroameričané, kterým byla odpírána plná občanská práva. Toto zásadní rozdělení bylo překonáno. Dnes Amerika diskutuje o tom, zda má zdravotní pojištění pokrývat 80 nebo 100 procent obyvatel. To jsou ty jemnosti. Pochopitelně se dnes velmi hlasitě diskutuje. Ale to souvisí s tím, že přístup ke komunikačním kanálům prostřednictvím sociálních sítí a internetu se všeobecně demokratizoval.   Ve vašich výzkumech jste prokázal, že je potřeba jen několik málo dat k tomu, aby byly stanoveny základní vlastnosti jednotlivé osobnosti. Jak velké odhadujete nebezpečí, že tyto poznatky budou v příštím americkém volebním boji zneužity a že kandidáti nebo zahraniční aktéři se pokusí individuálně zaměřenými falešnými informacemi provést „výplach“ mozku? To je směšné. Dobrá věc je, že se politici mohou na každého jednotlivého voliče obrátit s individuálním poselstvím. Představte si, že by politik měl možnost ve volebním boji zaklepat na každé dveře a začít s občanem hovořit. To není v reálném životě možné, ale na Facebooku a dalších sociálních sítích to jde. Proto jsou sociální sítě dobré pro demokracii.   Jaká jsou skutečná rizika, která v diskuzi podle vašeho názoru přehlížíme? Ignorujeme nebezpečí, že algoritmy naši demokracii kompletně mění. Představme si dva politiky. Ten jeden používá algoritmy, aby předal svoje volební poselství, ten druhý ne. Ten první s velkou pravděpodobností volby vyhraje. Vítěz voleb bude algoritmy používat i nadále, aby prosadil svoji politickou agendu. A tím bude úspěšnější než ten politik, který algoritmy nepoužívá. Na základě dat pak budou algoritmy stále lepší. Jednoho dne to povede k tomu, že politici přestanou být aktéry, ale stanou se jen rozhraním pro algoritmus, který bude samostatně jednat a rozhodovat. Totéž se může stát šéfům koncernů, generálům a lékařům: Ti všichni dobrovolně odevzdávají svoje rozhodovací pravomoci. To je enormní riziko.   Kam to povede? Především nám hrozí nebezpečí, že společnost bude řízena algoritmy a ne lidmi. Za druhé bychom následovali algoritmy, kterým bychom už nerozuměli. Naše mozky nejsou vybaveny pro komplexitu algoritmů. Přijde čas, kdy algoritmy budou přijímat rozhodnutí, která jsou pro nás jako homo sapiens velmi špatná, a my, lidé, tato rozhodnutí budeme přesto provádět.   To se poslouchá jako sci-fi. To je už částečně teď realitou. Když přijímá centrální banka rozhodnutí o úrocích, základem jsou algoritmy, které vycházejí z terabytů dat. Obchodníci na Wall Streetu zakládají svoje koupě a prodeje akcií už nyní převážně na algoritmech.   Vy jako psychiatr také používáte algoritmy, abyste z dat určil osobnost člověka. Důvěřujete tomu? Je velmi jednoduché jen z několika dat vypočítat, zda někdo trpí depresemi. Jak ale algoritmy k tomu závěru došly, to pochopím často až po týdenním, někdy i měsíčním zkoumání, ačkoliv jsou to relativně jednoduché algoritmy. A teď si představte inženýra u Googlu. Ten chce prostě jen vytvářet stále lepší algoritmy. Pravděpodobně jej nezajímá, jak algoritmus dospěje k rozhodnutí. A to je velmi nebezpečné.   Jak můžeme snížit riziko, abychom nebyli jednoho dne řízeni algoritmy? Nejdříve musíme toto riziko rozpoznat a přestat se do krve hádat o fake news a radikalizaci. A musíme se smířit s tím, že není žádné cesty zpět. Je stále více dat, algoritmy jsou stále lepší a my je bude stále více využívat. Pokrok se nedá zastavit. Nakonec budeme muset požadovat, aby umělá inteligence byla transparentní a srozumitelná.  {/mprestriction}  Přeložil Miroslav Pavel.   Michal Kosinski (*8. května 1982, Varšava) je polský psycholog a působí jako profesor na univerzitě Stanford. Jeho výzkum se zaměřuje na individuální rozdíly v chování, preferencích a výkonu. Konkrétně se zajímá o mechanismy propojující psychologické zvláštnosti (jako je osobnost) se širokou škálou organizačních a sociálních výsledků, včetně pracovního výkonu, zaměstnání, spotřebitelských preferencí a ideologie. To zahrnuje kromě chování také jazyk i sledování rysů obličeje. Kosinski provádí svůj výzkum pomocí řady výpočetních metod, včetně strojového učení, těžby dat a observačních studií, do nichž jsou zapojeny miliony účastníků.

Čas načtení: 2019-09-23 16:44:32

Literární vyhlídky (24. až 29. září)

Poslední zářijový týden nabízí takové množství literárních akcí, že lze jen těžko doporučit pouze několik z nich. Proto si vás dovolíme přednostně pozvat na akci pořádanou Literárními novinami – středeční debatu nad Starými pověstmi českými Aloise Jiráska. Neméně bohatá je i nabídka zajímavých (audio)knižních novinek.   POZVÁNKY 24. 9. Praha / V Ústavu pro českou literaturu AV ČR proběhne v dolním přednáškovém sále od 14 hodin Den s Českou knižnicí. Setkání otevře ohlédnutí za svazky ročníku 2018 (E. Hostovský, J. Kainar, V. K. Klicpera. K. Havlíček a J. Hus). Představen bude 100. svazek České knižnice, nová edice románu Jáchyma Topola Sestra (více ZDE), o jehož přípravě promluví Daniela Iwashita (ÚČL). Slavnostně bude uveden poslední vydaný svazek edice, jímž jsou Staré pověstí české Aloise Jiráska. Nová grafická podoba ediční řady bude představena její autorkou Janou Vahalíkovou. O nových svazcích edukačního modulu Seminář České knižnice bude informovat jeho hlavní redaktor Robert Kolár (ÚČL) a o využití těchto výukových materiálů promluví Alena Švejdová (Anglické gymnázium v Praze). Olomouc / V 17 hodin zavítá do Vědecké knihovny Olomouc programátor a spisovatel Vojtěch Matocha, autor knihy Prašina (s ilustracemi Karla Osohy, Paseka 2018), nominované letos na cenu Magnesia Litera v kategorii knih pro děti a mládež či Cenu Jiřího Ortena, jejíž druhý díl se již připravuje k vydání. Praha / Od 18 hodin nabídne Pražský literární dům setkání s oceňovaným německým spisovatelem, dramatikem a překladatelem Gerhardem Falknerem, který zde představí svůj románový debut Apollokalypse, nominovaný v roce 2016 na Německou knižní cenu. Na stejnou cenu byl o rok později nominován i za svůj román Romeo und Julia. Moderuje Veronika Jičínská. Praha / V 18 hodin proběhne v Topičově salonu literární večer nazvaný O Demlovi bez iluzí Martin C. Putna. Demlův odkaz – esteticky působivý, ale morálně problematický – představí literární kritik a historik, prof. Martin C. Putna. Praha / Od 19 hodin se v Galerii Hollar uskuteční další z cyklu literárních večerů, věnovaný tentokrát Romanu Szpukovi – básníkovi, prozaikovi a jednomu ze „šumavských samotářů“, o nichž pojednává úspěšná kniha Aleše Palána Raději zešílet v divočině. Úvodní slovo pronese Josef Straka. Rozhovor s autorem si můžete přečíst ZDE. Praha / V 19 hodin bude Kavárna Liberál hostit další z Večerů Revolver Revue, spjatý s představením podzimního čísla RR a jeho přílohy. Robert Krumphanzl promluví o pramenech k činnosti Jiřího Němce a o důvodech, proč se jí dnes zabývat. Z Jedné věty Elišky Vlasákové bude číst Jan Vlasák. Večerem provede Terezie Pokorná. Praha / Od 20 hodin proběhne v bubenečském Zasekáváku třetí Literární Zasekávák, tentokrát s básníkem, prozaikem a příležitostným výtvarníkem Kamilem Marcelem Hodáčkem, který letos vydal nový román s názvem Až úzko pomyslet (Kampe 2019). Rozhovor s autorem naleznete ZDE.   25. 9. Praha / V 17 hodin bude mít v Sálu Boženy Němcové Památníku národního písemnictví vernisáž výstava „Milan Kundera (neztracen) v překladech“, která původně vznikla k poctě devadesátin nejpřekládanějšího českého spisovatele a je věnovaná překladům knih a estetice jazyka Kunderových románů. Jedná se o putovní projekt Moravské zemské knihovny v Brně a v Praze bude k vidění poprvé. Praha / Od 18 hodin se bude v Kavárně Liberál konat křest monografie b jako brno (Druhé město 2019), o které pohovoří spisovatel a nakladatel Martin Reiner a Radek Wohlmuth, jehož kunsthistorický komentář knihu doprovází. Nejznámější brněnský streetartista Timo dokázal něco, co je v dnešním světě stále vzácnější: zaujmout širokou veřejnost i odborníky pouze svým dílem. Jeho poetické verše, „ikony“ či slogany si získaly s postupem času takovou oblibu, že se z Tima stal novodobý klasik, aniž k tomu potřeboval známosti nebo silný osobní příběh. Celkem jich existuje už několik stovek a jsou roztroušeny na mnoha místech nejen v Brně či v Praze. Praha / V 18 hodin budou Literární noviny v Klubovně Městské knihovny v Praze pořádat další z cyklu debat nad vybranými Knihami měsíce. Tentokrát půjde o nové vydání Starých pověstí českých Aloise Jiráska v edici Česká knižnice (Host 2019), o kterém budou diskutovat bohemista a pedagog Ondřej Hausenblas a novinářka a spisovatelka Alena Ježková, mimo jiné autorka převyprávění Starých pověstí českých. Moderuje šéfredaktor Literárních novin Petr Bílek. Praha / Od 19 hodin proběhne ve VILE Štvanice křest nového románu Bianky Bellové Mona (Host 2019), který byl v příloze Literárních novin Biblio vyhlášen říjnovou Knihou měsíce. Kromě recenze knihy z pera Petra Bílka naleznete v Literárních novinách 10/2019 i obsáhlý rozhovor s autorkou. Říjnové Literárky vycházejí ve čtvrtek 26. 9. Hořovice / V 19 hodin představí svou tvorbu v Klubu Labe básnířka Simona Racková a básník a prozaik Michal Šanda, které hudebně doprovodí Petr Linhart. Úvodní slovo pronese Jitka N. Srbová. Praha / Od 20 hodin se v Kampusu Hybernská uskuteční literární večer revue Prostor, kde bude představeno nové 111. číslo revue s tématem „Nové polské mýty a příležitosti“. Kam se ubírá současné Polsko? Jak se žije v zemi, kde hlavní slovo hraje konzervativní populismus a katolická církev? Jaké jsou současné výzvy pro mladou uměleckou generaci a jak se v tomto prostředí daří nezávislé umělecké scéně? Nejenom těmto tématům se budou věnovat básnířky Ilona Witkowska (polská básnířka žijící v Sokołowsku) a Zofia Bałdyga (polská básnířka a překladatelka současné české a slovenské poezie žijící v Praze). Večerem provede Jan Jiřík. Ústí nad Labem / Ve 20 hodin nabídne Café Max autorské čtení Radka Fridricha z jeho nové sbírky Linie S1 (Perplex 2019). Dvojjazyčnou knihu tvoří básně, krátké prózy a črty, jejichž společným jmenovatelem je železniční linka S1: regionální trať propojující české a německé příhraničí. Po letech cestování z Děčína přes Bad Schandau do Drážďan a Míšně přetvořil autor své deníkové záznamy v pestrý soubor textů, v němž se jeho lyrický subjekt pohybuje jako vnímavý básník i znuděný pasažér. Náladové, lyrizující líčení se zde potkává s věcným popisem, každodenní přepravní banalita se stává výzvou pro autorovu imaginaci.   26. 9. Do českých kin ve čtvrtek 26. září vstoupí film Národní třída, který na motivy stejnojmenné knihy Jaroslava Rudiše natočil režisér Štěpán Altrichter. Kdysi tady všude byl jen temný les, dnes tu stojí panelákové sídliště. Právě tady je doma chlápek, kterému nikdo neřekne jinak než Vandam (Hynek Čermák). Žije sám v bytě na okraji Prahy a každý den doma cvičí, aby byl v kondici. Večer, když sídlištěm bloudí divoká zvířata, chodí se svými kumpány na jedno. Vandam se snaží udělat dojem na Lucku, která v sídlištní hospodě točí pivo. Často a rád se porve. Je znalec dějin a válek. Má pocit, že svět míří k zániku, že se schyluje k velké bitvě. A tak cvičí, aby byl na tu poslední rozhodující bitvu nachystaný. A taky k tomu vychovává Psycha, mladého kluka, se kterým natírá střechy panelových domů. Kumpáni z hospody Vandamovi přezdívají „národní hrdina“. Prý dal tehdy v Listopadu na Národní třídě dějiny jednou ranou do pohybu. Praha / Od 17 hodin proběhne v Knihovně Václava Havla vzpomínkový večer věnovaný letos zesnulému spisovateli, scenáristovi, publicistovi a bývalému politickému vězni Jiřímu Stránskému (více ZDE), který pořádá České centrum Mezinárodního PEN klubu. Uvádí Jiří Dědeček, účinkují členové PEN klubu, přátelé a kolegové. Praha / V 18 hodin se v Café Trojka uskuteční křest románu Milana Urzy Dům bez oken (Torst 2019). Autor přečte ukázky ze své knihy, která patří k nejzajímavějším letošním tuzemským prózám, a představí okolnosti jeho vzniku. Večer doprovodí písněmi z připravované desky. Rozhovor s autorem si můžete přečíst ZDE. Praha / Od 18 hodin nabídne Dům čtení (pobočka Městské knihovny v Praze) v rámci projektu Spisovatelé do knihoven setkání se spisovatelem a překladatelem Michalem Ajvazem, průkopníkem magického realismu u nás, který zde bude číst ze svého připravovaného románu Města. Praha / V 19.30 bude v Božské Lahvici zahájen Večer environmentální poezie. V mořích plavou plastové kontinenty, plíce planety v Amazonském pralese hoří, v Kapském městě dojde voda. Podoba naší matky, Země, jak ji známe, se rozplývá před očima. V době globální klimatické krize, více než kdy jindy, mají váhu slova odborníků i básníků. Vždyť poezie má moc prorokovat i sílu léčit. S enviromentálními verši přijdou o přírodě promluvit a přečíst Lukáš Senft, Magdaléna Šipka a další   27. 9. Černošice / Od 18 hodin proběhne v Klubu Ferenc Futurista literární večer nazvaný Futuristické ozvěny Tvaru, pořádaný literárním obtýdeníkem Tvar, na němž vystoupí Pavel Zajíc, Ingrid Artezz, Ondřej Lipár (rozhovor s autorem naleznete ZDE) a Michal Tallo. Moderuje Lukáš Senft. Praha / V 19 hodin budou na palubě (A)VOID Floating Gallery představeny dva festivaly – Den poezie (více ZDE) a Literární pozdravy – a uvedena nová kniha Vojtěcha Vanera s názvem Přátelé od Najsky. Den poezie je největší básnický festival v České republice a letos se koná již po jednadvacáté. Proběhne ve dnech 10. až 24. listopadu a nabídne ve více jak 50 městech řadu autorských čtení, literárních setkání a diskuzí, literárních procházek a též pořadů pro děti.   28. 9. Olomouc / Divadlo hudby Olomouc bude hostit čtvrtý ročník básnické Ceny Václava Buriana s mezinárodní porotou (Petr Borkovec, Leszek Engelking, Sabine Eschgfäller, Ján Gavura, Tomáš Tichák a Tomáš Gabriel, j. h.), který přivede do Olomouce čtyři mimořádné hlasy soudobé lyriky z České republiky, Polska, Slovenska a letos poprvé i z Německa. V kategorii Za poezii jsou nominováni: berlínský básník a performer Max Czollek, Varšavanka Julia Fiedorczuk, slovenský básník Peter Prokopec a Olomoučan Lukáš Sedláček, básník a kytarář. Cenu v kategorii Za kulturní přínos pro středoevropský dialog převezme vynikající ukrajinský romanopisec, básník, novinář, rockový performer a bojovník za ukrajinskou demokracii Jurij Andruchovyč.   NOVÉ (AUDIO)KNIHY On a je zdravotní sestra, on skoro ještě dítě. Setkávají se na troskách svých životů, na troskách starého světa, na troskách jedné nemocnice, do níž jako všudypřítomné šlahouny plevelných popínavek proniká svět nový. Lepší asi nebude. Ale co když třeba ano? Anebo… co když je možné zmizet? Uniknout před palbou, která neúnavně kropí rozpálenou zemi kolem, před všemi těmi pravidly, jak se má chovat žena a jak muž, před vzpomínkami, před sebou samým… Stejně jako v oceňované próze Jezero i v novém románu Mona (Host 2019) vykresluje Bianca Bellová mistrovským způsobem tíživou a naléhavou atmosféru chvíle, kdy se člověk musí rozhodnout. MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Nový román Petry Dvořákové s názvem Chirurg vydalo nakladatelství Host. Román Idiot (Akropolis 2019), do češtiny přeložený Lukášem Novákem, vypráví o strastech a slastech dospívání a formování osobnosti ve světě, který je opojný i zneklidňující zároveň, o dobrodružném odhalování záludností, které jsou zakódované v podstatě lásky i jazyka. Tápání člověka na prahu dospělosti v něm Elif Batumanová vykresluje pečlivě cizelovaným stylem, s velkou dávkou citlivosti, ale také ironického humoru. Českému čtenáři pak nabízí i zábavný a trochu nezvyklý pohled na čerstvě posttotalitní střední Evropu: hrdinčina cesta do Maďarska vypovídá jak o představách, které si Západ o našem regionu hýčkal, tak o nás samotných. Román Idiot byl v roce 2018 mezi třemi knihami nominovanými na Pulitzerovu cenu za beletrii. Nová povídková sbírka Michala Vrby Kolem Jakuba (Argo 2019) je svérázným autorským příspěvkem k věčnému literárnímu tématu malého člověka ve víru velkých dějin, příběhy konkrétních jednotlivců na pozadí dějinných zlomů a společenských přeměn, které zásadně zasáhnou do jejich života. Spojujícím prvkem je bod v krajině, rybník Jakub, který se každého z nich dotkne. Jednou je to válka se Švédy a v ní uvízlé děti, podruhé sedlák v malé osadě ohrožený přítomností Rudé armády, jindy dostihne politického prominenta revoluční spravedlnost. Podoba a úmysly hybatelů dějin však nejsou důležité tváří v tvář bezprostřednímu ohrožení holé existence člověka. V nakladatelství Academia vychází kolektivní monografie nazvaná Na cestě k „výborně zřízenému knihkupectví“. Protagonisté, podniky a sítě knižního trhu v Čechách (1749–1848). Kniha a knižní trh se staly hybatelem i zrcadlem obrovských proměn, jimiž procházela habsburská monarchie od nástupu Marie Terezie až do revolučního roku 1848. Monografie představuje jeho hlavní protagonisty, podniky i profese podílející se na tehdejší knižní kultuře. Autoři sledují zapojení knižních profesionálů do tuzemských i zahraničních sítí a přibližují cesty, po kterých se knihy ubíraly k dramaticky se rozšiřující čtenářské veřejnosti. Kniha objasňuje strukturu intelektuální výměny a podoby komunikace v době, která sehrála určující roli v procesu utváření moderní veřejné sféry a formování novodobého národa. Rozsáhlý román Jana Štolby Nezastavitelný den (Cherm 2019), filozoficko-erotická groteska z filmově-sportovního prostředí, vypráví příběh navrátilce z polovičatého exilu, nepříběh z rozhraní dvou epoch a prostorů, domovského zde – a důvěrně blízkého, věčně vysnívaného jinde. Absurdně fantaskní polohy se mísí s vážnými motivy přátelství, odchodu ze světa, kouzla lidské náklonnosti či neschopnosti nalézt správný rytmus. Scény přitažené za vlasy chtějí současně být i výpovědí o době; vyprávění ruší koláž sloganů z novin, obskurních příruček, fragmentů písní, trapných hříček či vtíravých asociací. Nejnovější román oceňovaného francouzského spisovatele Michela Houellebecqa Serotonin (2019), který do češtiny přeložil Alan Beguivin, si nyní zásluhou vydavatelství OneHotBook můžeme poslechnout v podobě devítihodinové audioknihy. Příběh zemědělského inženýra, který se zásobami antidepresiv odchází z Paříže na venkov bilancovat svůj život, načetl v režii Michala Bureše herec Otakar Brousek ml. Faktograficky laděný román Datha Turašviliho Džínová generace vypráví o tragické události ne tak dávné gruzínské historie. Dne 18. listopadu 1983 se skupina mladých lidí pokusila unést letadlo společnosti Aeroflot mířící z Tbilisi do Leningradu. Jejich cílem bylo vynutit si přistání v Turecku a uniknout tak bezvýchodnému životu v Sovětském svazu. Únos se nezdařil, vyžádal si několik nevinných obětí a jeho organizátoři neušli exemplárním trestům. Názor na jejich čin dodnes rozděluje gruzínskou společnost, podobně jako je tomu u nás v případě útěku bratrů Mašínových. Nakladatelství Větrné mlýny nyní Džínovou generaci vydalo rovněž jako audioknihu (délka nahrávky činí pět hodin), kterou načetli Vladimír Hauser a Kateřina Jebavá. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-08-12 14:43:37

Luboš Ptáček: Umění mezi alegorií a ideologií (ukázka z knihy)

Kniha Umění mezi alegorií a ideologií. Proměna reprezentace historie v českém historickém filmu a televizním seriálu je souborem tří studií, které analyzují proměnu reprezentace historie v českém filmu a televizi v závislosti na změně politicko-ideologického uspořádání české společnosti, a to na třech vybraných tématech. První v chronologickém průřezu sleduje proměny prezentace Sudet v českém filmu od 30. let až do současnosti, která je výrazně poznamenána ideologizací, zejména ve vztahu k německému etniku. Druhá kapitola se zaměřuje na filmy o normalizaci natočené po roce 2000. Tyto snímky většinou jejich tvůrci využívají k vyrovnání se s „minulým“ režimem, v nichž se i přes autorskou svobodu projevuje ideově jednotný antikomunistický postoj formovaný soudobým příklonem k liberálním hodnotám. Třetí část se věnuje třem nedávno vzniklým historickým seriálům (České století, Svět pod hlavou, Bohéma) jako příkladům nového přístupu k historickému narativu. Na rozdíl od „klasických“ televizních děl předlistopadové a raně polistopadové éry tyto seriály narušují zaběhlé postupy prezentace historie, používají komplexní narativ, čímž přispívají k diskusi o redefinici smyslu českých dějin.   Ukázka z knihy: /ÚVOD Z KAPITOLY „KOMPLEXNÍ NARATIV A REPREZENTACE HISTORIE V SOUČASNÉM HISTORICKÉM TELEVIZNÍM SERIÁLU“/ Historické seriály natáčené v produkci tuzemských televizí nejsou tak četné jako divácky populární detektivní série nebo seriály z lékařského prostředí. Jejich počet je však natolik dostatečný, že můžeme zobecnit diskurzivní změny v reprezentaci historie (jak je popisuje Robert Rosenstone), které nastaly zejména po změně režimu v roce 1989. Před rokem 1989 byly české a slovenské televizní historické seriály, které zobrazovaly pro režim ideologicky citlivé historické události (dějiny KSČ, druhá světová válka, převrat v únoru 1948, sovětská invaze v roce 1968) pod vysokou kontrolou odborných historicko-ideologických komisí i funkcionářů ÚV KSČ. Scénáře se často měnily na základě politických rozhodnutí. Tvůrci současných historických seriálů se učí pracovat s možnostmi, které poskytuje komplexní narativ. Délka televizních seriálů umožňuje představit zobrazované historické události v komplexnějším (ideologickém i uměleckém) pohledu. Inovativní postupy narušují konvencionalizovanou reprezentaci dějin zaběhnutou v seriálech natočených před rokem 1989, navíc svázanou povinnými ideologickými požadavky. V této kapitole analyzované historické seriály podnítily diskuze o reinterpretaci smyslu českých dějin i o vhodném způsobu jejich umělecké reprezentace.      Současné historické televizní seriály vznikají, s výjimkou minisérie Hořící keř (HBO), pouze v produkci veřejnoprávní České televize, která tak naplňuje cíle veřejné služby definované Statutem České televize. Po roce 2010 vznikly historické seriály České století, Svět pod hlavou, Bohéma, ve kterých dokázali tvůrci využít specifičnost televizního média a zároveň se snažili o změnu klasické reprezentace české historie televizním médiem.      Cílem této kapitoly bude analýza inovativních prvků převzatých z komplexního narativu a jejich vliv na (alegorickou) reprezentaci historie a způsobu ideologické argumentace. Analyzovaná trojice zaujímá k historii sebereflexivní vztah (narušuje automatismy spojení narativního příběhu a historie) a tím poukazuje na nesamozřejmost reprezentace historie prostřednictvím televize. Svět pod hlavou tak činí žánrovou hybridizací (krimi, komedie, fantasy) a stylizací obrazu, Bohéma zobrazuje dějiny českého filmu a záměrně přidává fiktivní postavy a filmy, čímž zviditelňuje proces fikcionalizace historie, které provádí každé umělecké dílo, České století v metarovině dekonstruuje smysl českých dějin. Televizní seriál a reprezentace historie Odlišný formát televizního seriálu klade otázku, zda (případně jakým způsobem?) se rozdíly ve stylu a naraci mezi filmem a televizním seriálem promítají do odlišné reprezentace historie. Při hledání odpovědi vycházím z pojetí televizního seriálu od tří teoretiků TV studies (John Ellis, Radomír Kokeš a Jason Mittell) s přihlédnutím k publikaci Jakuba Kordy České televizní krimi série a jejich žánrové souvislosti (1989–2009), který aplikuje Mittellovu teorii při analýze českých televizních krimi seriálů.      John Ellis rozlišuje mezi televizní sérií a seriálem. Seriál je typický svým kumulativním narativem, příběh se rozprostírá z jednoho dílu do druhého a spěje k rozuzlení. Charaktery postav a základní situace se v jednotlivých dílech a celém seriálu vyvíjejí. Jednotlivým dílům předchází rekapitulace dosavadního děje. Série je naopak spíše epizodická, jednotlivé epizody jsou uzavřené (vyřešení konkrétního detektivního případu), zpravidla nedochází k uzavření příběhů hlavních postav. Série je založena na opakování a variování problému, situace. Její základní otázka zní: „Co se hrdinům stane v příštím díle?“ Ke struktuře seriálu má blízko třetí typ minisérie, která je omezena počtem dílů (limitní rozsah více než dvě a méně než třináct).      Radomír Kokeš televizní seriál definuje ze strukturalistického hlediska a důraz klade na vztah celku a jednotlivých epizod: „Seriálem rozumím televizní dílo složené z většího počtu fikčních epizod (tedy více než jedné), které mají společné znaky (nezávisle na tom, jestli na sebe navazují, nebo se variují) a jejich součet tvoří celek seriálu. Přitom každá z nich zase představuje celek složený z částí. A tyto části na sebe mohou, ale nemusí navazovat v jiných epizodách. Z analýzy jednotlivé epizody nezískám představu o seriálovém celku. Analýza celku ale zase vypoví jen málo o organizaci jednotlivých epizod. Zároveň celý proces aktualizuje kognitivní aktivita diváka, který využívá jak znalosti epizod, tak jejich vzájemných vztahů a vztahu k celku.“ Teoretické úvahy o televizním médiu a možnostech jeho analýzy Kokeš dále rozvijí v knize Světy na pokračování.      Jason Mittell chápe televizní žánry jako kategorie propojující určité kulturní texty s ohledem na kontext. Výzkum televizních žánrů nespočívá podle něj pouze v analýze konvenčních prvků, které jsou viditelné a srozumitelné širokému publiku. Základem jsou především tři základní atributy: publika (divácká recepce), televizní průmysl a mediální kontext. Mittell vychází z Bordwellovy historické poetiky a kognitivní psychologie. Odlišnosti ve struktuře filmových a televizních žánrů, do jejichž široce pojatého spektra zahrnul i nenarativní žánry, vidí především v odlišném způsobu produkce a autorství v televizi a vlivu denního programování na podobu žánru.      Mittell charakterizuje současnou americkou televizní tvorbu jako narativně komplexní. Mittelovo pojetí narativní komplexity shrnuje Jakub Korda: „Komplexní narativy také často vykazují vypravěčské sebevědomí a odkazují na samotný proces narace. Činí tak ale ne v brechtovském slova smyslu, tedy zrušením iluze a vytvořením odstupu diváka od textu. Diváci jsou v tomto případě stále povzbuzováni k projevování zájmu o diegetický svět a hrdiny, komplexní narace u nich ale budí zájem o způsoby, jak televizní tvůrci budou dále prokombinovávat stále složitější zápletky a proplétající se příběhové linie. Je to tedy kombinace dvojího potěšení – ze čtení příběhu na jedné straně a na straně druhé z vědomí existence složitějšího‚mechanismu vyprávění‘ a ‚narativních speciálních efektů‘, které jsou analogií vizuálního efektu na úrovni vyprávění. Takové složité vyprávění se často nebojí dočasně mást své diváky, nutí jek častým revizím dosavadních interpretací a prožitků pramenících z příběhu.“      Historický seriál jako kulturní text (fiktivní umělecké dílo) je neoddělitelně propojen s jiným kulturním textem (historií). Zdvojený kontext, případně záměna jednoho kulturního textu za druhý (umělecké dílo je vnímáno jako typ historického textu) umožňuje odlišné divácké reakce a nedorozumění v komunikaci o historických seriálech jako v případě seriálů Bohéma a České století. Divácké reakce vnímání příběhu jsou vzájemně propojené s vnímáním historie (divák konfrontuje vlastní znalosti historie s informacemi předkládanými v příběhu, obráceným směrem se emoce generované příběhem a postoje diváka, které vznikají na základě recepce díla, k postavám a událostem promítají do divákova hodnocení historických událostí). {loadmodule mod_tags_similar,Související}      Delší stopáž seriálu umožňuje narativně odlišný začátek a jiný způsob komprehenze (porozumění příběhu), vyprávěný příběh je zaplněný komplikovanější fabulí, větším množstvím postav s prokreslenějšími charaktery, jejich vývoj je zachycen v delším čase (historickém období). Kokešem popsaný vztah narativního celku a jednotlivých epizod umožňuje větší variabilitu reprezentace historie, která nemusí být podávána jako tradiční lineární příběh navazujících epizod, ale představit dějiny jako celek, který není prostým součtem jednotlivých historických událostí (České století). Obdobně postupy komplexního narativu umožňují zaměřit prvky sebereflexivity a sebeuvědomění nejen na vyprávěný příběh, ale také na dějiny samotné (opět v rámci zdvojeného kontextu). Diváci nejsou nuceni jen k revizím dosavadních interpretací a prožitků pramenících z vlastního příběhu, ale jejich pozornost se zaměřuje také na revizi dějin ve smyslu přehodnocení jejich kulturní a ideové interpretace od jednoznačného dogmatického významu (jak činí mainstreamová historická dramata a české televizní seriály natáčené do roku 1989) k pluralitní otevřené vícevýznamovosti (obdoba modu filmové artové narace či Rosenstoneovo pojetí postmoderního historického filmu). Některé seriály (v našem případě Bohéma) sebereflexivitu vztahují na samotný proces vizuální reprezentace historie, jejím cílem není vyprávět pouze o dějinách a jejích aktérech, ale zároveň chtějí zviditelňovat samotný způsob konstrukce historie a odhalit skryté meze způsobu reprezentace dějin, například ve vztahu k „neviditelné“ ideologizaci vyprávěných historických příběhů a jejich falešné objektivní pravdivosti.      Narativně komplexní historické seriály specifickým způsobem naplňují charakteristiku (působení na diváka, zviditelňování narace), kterou Rosenstone vztahuje k inovativním (postmoderním) historickým filmům (viz úvod).      Historický seriál předpokládá alespoň částečnou znalost zobrazované historické události. Na globální úrovni „velkých dějin“ divák neuvažuje telickým způsobem (jak historická událost dopadne), ale paratelickým (jakých způsobem bude naplněna, jak se v předem známé situaci zachovají protagonisté, jaké byly jejich skutečné vnitřní motivy). Například v Bohémě posuzuje divák odboj a kolaboraci postav v perspektivě výsledku druhé světové války a následného nástupu komunistického režimu v roce 1948. Naopak v uměleckých dílech soustředěných převážně na všední „historicky bezejmenné“ protagonisty (v našem případě Svět pod hlavou) je paratelická složka značně potlačena (komunistický režim se zhroutil v roce 1989).      Velká část diváků i kritické obce požaduje po seriálu historickou věrohodnost (což potvrzují i ohlasy analyzovaných seriálů), přitom si neuvědomují, že oni sami nevyžadují relevantní a pravdivá historická fakta, ale že jim jde o to, aby seriál odpovídal zaběhnuté emocionální a ideové představě diváka. Tento specifický požadavek potvrzuje srovnání ohlasů na seriál ze současnosti Pustina (sc. Š. Hulík, r. I. Zachariáš, A. Nellis, 2016), v němž obyvatelé stejnojmenné fiktivní vesnice (natáčeno v Horním Jiřetíně) v místním referendu hlasují o prolomení těžebních limitů pro povrchovou těžbu. Přitom rozhodnutí o těžebních limitech je agendou vlády, která k němu v roce 1991 vydala závazné usnesení (později několikrát potvrzené), jemuž nejde nadřadit místní referendum. Povýšit historickou věrohodnost na hlavní hodnotící kritérium v rámci žánru hraného historického seriálu je omyl stejného řádu jako zkoumat v krimi žánrech realističnost kriminalistických postupů.   Luboš Ptáček po roce 1989 vystudoval estetiku na Filozofické fakultě UK Praha. V první polovině 90. let pracoval jako novinář. Od roku 1996 působí na Katedře divadelních a filmových studií FF UP Olomouc. Odborný zájem zaměřuje na filmovou analýzu, naratologii a český historický film. Publikuje v řadě českých i zahraničních filmových časopisů (Cinepur, Filma doba, Studies in Eastern European Cinema) a je autorem či spoluautorem několika knih (například Morava ve filmu, 2004; Akira Kurosawa a jeho filmy. Existenciální obraz světa, 2013).   Nakladatelství Casablanca, Praha, 2019, 1. vydání, brož., 240 stran.            

Čas načtení: 2022-09-24 17:55:00

Fakta a mýty o kolagenu a jeho propustnosti do pokožky

Kolagen je velý hit, nicméně po vědecké stránce je to trochu jinak. Podívejte se na celé znění článku, který napsali ti, jež pracují na výzkumu transepidermálního kolagenu. Můžete slyšet názory o „nemožnosti" pronikání kolagenu nanášeného na pokožku do buněk v kůži, především pak do fibroblastů a keratinocytů, které kolagen přirozeně vytvářejí. To je nedorozumění. Nikdo nikdy netvrdil, že by velkomolekulární rybí bílkoviny, poté, co byly rozetřeny na povrchu pokožky, pronikaly do buněk, které ve vaší lidské pokožce přirozeně produkují kolagen.  Za prvé - je to opravdu nereálné.Za druhé - nač by to vůbec bylo?Mechanismus transepidermálnosti přírodního kolagenu spočívá zcela v něčem jiném. Při setkání s pětivrstvou bariérou svrchní vrstvy pokožky epidermis se spirály rybího kolagenu skutečně trhají na aminokyseliny, z nichž jsou zbudovány, stejně jako je tomu u našeho lidského kolagenu. Jsou to stejné aminokyseliny, jako v kolagenu lidském: hydroxylysin, glycin, prolin a nebo hydroxyprolin. Především ten poslední si zaslouží pozornost, protože jeho objemové množství můžeme v každém bádaném vzorku poměrně snadno zjistit. Podobně je tomu také v případě srovnávacích vzorků z mimobuněčné matrice (=ECM/extracellular matrix, což je gelová síť bílkovin a cukrů, která plní funkci „lešení" ve všech třech vrstvách pokožky: ve škáře, v přechodné vrstvě mezi škárou a vrstvou epidermis a ve svrchní vrstvě pokožky - epidermis). Mimobuněčná matrice se skládá zejména z vody, kolagenu, elastinu, glykoproteinů a uhlovodanů. Její konzistence a vzhled až neuvěřitelně připomínají přírodní kolagen Body, pokud bychom z něj odpařili asi dvě třetiny vody...Pokud se snažíte zlepšit kondici kolagenu ve své pokožce - např. správnou výživou nebo péčí o pleť pomocí krémů s aktivními složkami a vitamíny v nosičích, či také kúrou s přírodním kolagenem, pak dbáte na zvýšení množství kolagenu právě v mimobuněčné matrici! To v ní se utváří proteinová síťka, jejíž hustota rozhoduje o pružnosti, pevnosti a stupni zvrásčení pokožky. Právě do tohoto mimobuněčného prostoru kolagenové „továrny", kterými jsou fibroblasty, chondrocyty a keratinocyty, uvolňují polypeptidové řetězce aminokyselin.Teprve tam, za spoluúčasti aktivátoru, jímž je vitamín C, se zbytky řetězců aminokyselin spojují a splétají do šroubovic. Již víme, že to dělají mnohem intenzivněji, pokud je mimobuněčná matrice zásobována opravdovým deštěm z peptidů, které se vstřebávají z rozpadajících se spirál rybího kolagenu při pronikání svrchní vrstvou epidermis s těsnými ochrannými vrstvami pokožky. Tak vypadá při jazykovém zjednodušení proces transepidermálnosti přírodního kolagenu. Dnes již můžeme tento proces prokázat pěti různými způsoby: Prostřednictvím biopsie tkáně a měření množství hydroxyprolinu před a po aplikaci bílkovinného hydrátu na pokožku Pomocí označení preparátu radioizotopem a jeho následné sledování při pronikání do hloubi organismu Díky pozorovatelnému snížení supresívní aktivity lymfocytů T na kulturách pěstovaných in vitro při působení kolagenu Metodou imunofluorescenčního označení Denzitometrickým procentním podílem peptidů v preparátu, které utvářejí tzv. řetězce typu alfa. Nikdo z kritiků kolagenu není schopen vypovídat na základě vědeckého výzkumu, protože takový výzkum ještě nikdo neprovedl. Kolagenová bílkovina je stále velmi slabě probádanou a poznanou oblastí bioorganiky a velmi rychle učiní pokornými ty, kteří tvrdí, že o něm vědí hodně. Dodnes nebyly ještě ani přesně popsány všechny typy a podtypy kolagenu. Trojitá kolagenová šroubovice je velmi „podobná vzhledem" ke spirále lidské DNA. Oproti tomuto již celkem důkladně probádanému genomu se však prokazuje být mnohem tajemnější. DNA je uzavřeno v buňkách, zatímco kolagenová šroubovice žije mimo buňky. Pokud tedy uslyšíte nebo se dočtete následující věty: „kolagen, jako velkomolekulární bílkovina, nemůže proniknout přes pokožku", „není možné, aby se kolagen dostal do kožních buněk", apod. - pak vězte, že jsou logicky správné, ale nejsou k tématu. Jsou jen polemikou k tezím, které nikdo nehlásá. Přírodní kolagen neproniká a nemusí pronikat přes škáru. Pro stimulaci a regeneraci tvorby vlastního kolagenu zcela stačí, pokud je mezibuněčná matrice propojující škáru se svrchní vrstvou epidermis obohacena o peptidové řetězce hydroxylysinu a hydroxyprolinu, které v ní zůstávají jako produkty rozpadu spirál rybích bílkovin, při jejich prodírání přes vrstvu epidermis.Při tomto procesu se toho v samotných buňkách děje relativně málo, snad jen mimo prvotní fázi vzniku peptidů. I ty jsou však později „vytlačovány" mimo buňku. I prokolagen vznikající ve fibroblastech teprve v mimobuněčném prostoru syntézuje do šroubovic. To znamená, že do buněčných jader kolagen Inventia vůbec pronikat NEMUSÍ... Rybí kolagen aplikovaný na pokožku „nepřirůstá" zázračným způsobem k našim kolagenovým vláknům, ani celkově neproniká pokožkou, ani nevniká do nitra fibroblastů. Nikdo to nikdy netvrdil. Ovšem obohacuje mimobuněčnou matrici ve všech vrstvách pokožky o aminokyseliny, což vyvolává ještě klinicky nepopsaný mechanismus zvýšení aktivity fibroblastů. Tím také podporuje produkci vlastního kolagenu ve vašem organismu.  Kosmetologové a dermatologové, kteří z principu pochybují o působení přírodního kolagenu, se opírají ze zásady o knihy, z nichž se kdysi učili, ty však bylyna 100% napsány ještě ve 20. století. Psávalo se tam do konce let 60-tých, že kolagen není rozpustný ve vodě (což samozřejmě není pravda), do konce let 80-tých, že spirální strukturu může mít kolagen pouze v živých organismech (což také není pravda) a do konce 90-tých let, a snad i později, že je molekulárně „příliš velký", než aby se byl schopen pohybovat ve svrchní vrstvě pokožky epidermis (což také již není aktuální). Běžné imunologické testy dnes prokazují, jak vznikají, a následně migrují kolagenové buňky v mimobuněčné matrici vrstvy epidermis, kde osobité enzymy působí na vznik konstrukcí složených z několika set aminokyselin a peptidů tvořených v keratinocytech. To všechno se děje ve vrstvě epidermis, která je podle současné kosmetologie „příliš hustá" na to, aby se v ní byly velkočásticové bílkoviny schopny přemísťovat. Jedna na polském trhu vážená firma ještě donedávna šířila výzkum komise SCCNFP (působící při EU), z něhož vyplývalo, že sloučeniny o molární hmotnosti větší než 1000 ve vrstvě epidermis „uvíznou". Rozvoj biochemie však takovéto teze zesměšňuje. Kolagen tvořený v keratinocytech (a tedy ve vrstvě epidermis) se svobodně přemísťuje v mezibuněčné tkáni. Identický jev se pak děje i v mimobuněčné matrici bazální membrány pokožky.Hydrát kolagenu z rybích kůží (přírodní kolagen) v podobě seskupených spirálních struktur o průměru do 1,4 nanometru, se samozřejmě do mezibuněčného prostoru dostává. Jeho schopnost projít vrstvou epidermis, i bazální membránou, mezi ní a škárou v mimobuněčné matrici je již dnes nesporná. Nejsou k tomu zapotřebí žádné klinické výzkumy. Teze o absolutní neprůchodnosti svrchní vrstvy pokožky pro zvodnělé peptidy můžeme již dnes ověřit i na studentských cvičeních s elektronovým mikroskopem.Ještě dnes je však mnohým polským lékařům i kosmetologům pojem mimobuněčné matrice a vnímaní faktu její objektivní existence ve všech vrstvách pokožky zcela cizí. Daleko snadněji se s ní setkáme v anglojazyčné literatuře pod působivým názvem: extracellurar matrix; zkratka - ECM.

Čas načtení: 2024-02-20 09:30:00

VIDEO: Brýle, které jen tak nesundáte. Máte v nich počítač i vzpomínky z dovolené

Influencer a technologický optimista Petr Mára ukázal ve Snídani svět trochu jinak. Patří totiž mezi pár lidí v Česku, kteří vlastní brýle propojující virtuální svět s tím reálným. Podle jeho slov jde o novou technologii, u které nevíme, co bude pro nás znamenat a jak se bude vyvíjet. Pouhými gesty rukou si nastavil několik obrazovek a obrázků, které měl v brýlích. „Obrázky v brýlích člověk, který je má nasazené, vidí ve 3D. Nikdo jiný je v té chvíli nevidí. Zapnu si v nich počítač, jeho obrazovku si dám před sebe a nikdo nevidí, co dělám, třeba v letadle, v metru , je to virtuální prostředí se šesti obrazovkami,“ popsal využití brýlí. Okna lze rozmístit kdekoli, načte to prostě prostor, kde to okno má být. Má to ale jednu velkou nevýhodu – může to člověka až příliš pohltit. Podívejte se sami.

Čas načtení: 2024-02-29 07:48:00

HONOR osvětluje na MWC budoucnost umělé inteligence v chytrých zařízeních

Barcelona (Španělsko) 29. února 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - HONOR, Qualcomm a GSMA společně propagují umělou inteligenci zaměřenou na člověka a zdůrazňují svůj závazek k otevřené spolupráci a ochraně soukromíGenerální ředitel společnosti HONOR Device Co., Ltd., George Zhao, se na veletrhu MWC Barcelona 2024 zúčastnil společně s dalšími špičkami v oboru podnětné panelové diskuse. Panelu s názvem „S člověkem na prvním místě: Hlavní zásady vývoje umělé inteligence pro chytrá zařízení" (Putting Humans First in AI Development: Key Considerations for Creating AI for Smart Devices) se zúčastnil také John Hoffman, výkonný ředitel organizace GSMA Ltd., a Alex Katouzian, generální manažer skupiny pro mobilní a výpočetní technologie a rozšířenou realitu ve společnosti Qualcomm Technologies, Inc.. Diskutující zde společně zdůraznili význam vytváření zařízení s umělou inteligencí, jejíž intuitivní fungování se zaměřuje na zkušenost uživatele a chrání jeho soukromí.„Věříme, že umělá inteligence v budoucnu přetvoří operační systémy a změní naše vztahy s chytrými telefony. Společnost HONOR hodlá rozvíjet svou AI strategii integrací umělé inteligence do systému MagicOS a všech zařízení HONOR, čímž vytvoří uživatelsky orientované prostředí přinášející potěšení s každou interakcí," popsal Zhao plány společnosti HONOR na vývoj zařízení s umělou inteligencí, která staví lidské potřeby na první místo.Důkazem odbornosti značky HONOR na poli umělé inteligence v zařízeních je uvedení operačního systému MagicOS 8.0, který plně integruje platformovou AI a jako první na trhu také uživatelské rozhraní založené na záměrech (IUI, intent-based user interface). MagicOS 8.0 se může dále pochlubit také funkcí doporučování zkratek na základě záměru Magic Portal, která uživatelům umožňuje snadné přepínání a využívání služeb mezi jednotlivými aplikacemi pomocí jediného přetažení. Funkce nyní podporuje 100 hlavních aplikací z celého světa.Společnost HONOR také ve spolupráci se společností Qualcomm demonstrovala využití open-source modelu Llama 2 na novém zařízení HONOR Magic6 Pro, které je ukázkou přínosů AI v zařízení i při offline fungování.Přijetí otevřeného ekosystémuSpolečnost HONOR je průkopníkem otevřeného ekosystému, do něhož zve ke spolupráci globální partnery, jako jsou právě Qualcomm a GSMA. „Rozvíjení otevřené spolupráce je tím, co nám umožní přinášet uživatelům funkce umělé inteligence v zařízeních," konstatoval Zhao.„Chceme ostatním tvůrcům usnadnit vývoj a inovace nad našimi platformami," vysvětluje Katouzian. „V oboru, který benefituje z otevřenosti a kooperace, je pro Qualcomm spolupráce s partnery zásadně důležitá. Věříme, že inovace a technologie mohou naše svazky jen prohloubit. Dokud budeme schopni inovovat a spolupracovat ruku v ruce s našimi partnery, náš potenciál bude bez hranic."John Hoffmann k tomu dodává: „Umělá inteligence přináší revoluci na všech frontách. Těší nás, že společnosti, jako je HONOR a Qualcomm, využívají technologii AI v zařízeních k inovacím chytré elektroniky a zlepšování lidských životů. Asociace GSMA navíc představila ve spolupráci se společností HONOR bílou knihu „6G Terminal Vision", který nastiňuje velkolepou vizi vývoje terminálů 6G v éře umělé inteligence a vytyčuje směr dalšího pokroku v tomto odvětví."Strategie AI zaměřené na člověka ve všech scénáříchPodle Zhaa nemá současná vlna průlomových objevů v oblasti AI v historii obdoby a přinese s sebou zásadní změny chytrých zařízení. Strategickým záměrem společnosti HONOR je začlenit AI do systému MagicOS, přinést první uživatelské rozhraní založené na záměrech (IUI) s novým jádrem, novým uživatelským rozhraním a propojeným ekosystém využívajícím AI do zařízení od chytrých telefonů až po PC a nabídnout tak uživatelům komplexní zkušenost propojující zařízení, aplikace i ekosystémy.„Platformové AI a velké jazykové modely (LLM) umožňují společnosti HONOR vytvořit zařízení, jako jsou např. AI PC a AI smartphony, která porozumí záměrům svých uživatelů, předvídají jejich potřeby a dokonale se zapojí do jejich každodenního života," popisuje Zhao. Dodal také, že čím více spotřebitel s těmito zařízeními pracuje, tím je jejich fungování lépe adaptované na jeho potřeby a nápomocnější.Alex také vyzdvihl probíhající přesun AI výpočtů z cloudu do osobních zařízení, včetně chytrých telefonů a počítačů. „Díky lepší kvantizaci či zmenšení modelů, spolupráci s našimi partnery, jako je právě HONOR, i dalšími průmyslovými partnery, jako jsou například výrobci operačních systémů, budeme schopni vzít tyto [cloudové AI] schopnosti a data a přesunout je ve větší míře do zařízení. Potenciál pro rozvoj umělé inteligence v zařízení je prakticky neomezený."Bezpečnost: Základ umělé inteligence„Existence AI se neobejde bez zabezpečení," prohlásil Zhao s poukázáním na princip PFAST, který společnost HONOR ve vývoji AI zastává – písmeno P zastupuje ‚Privacy' (soukromí), F ‚Fairness and Justice' (spravedlnost), A ‚Accountability' (odpovědnost), S ‚Security' (bezpečnost) a T ‚Transparency' (transparentnost). „Vyzýváme náš obor ke spolupráci na regulaci umělé inteligence, která zajistí soukromí a bezpečnost jednotlivců," apeloval. Zásadními iniciativami jsou v tomto směru technologie HONOR MagicGuard a získané certifikace ochrany osobních údajů, jako je například ePrivacySeal.6G a AI utváří budoucnostTechnologie 6G, poháněná rychlým pokrokem v oblasti umělé inteligence, s sebou přinese vzrušující možnosti, ale i náročné výzvy. V této souvislosti vydaly společnosti HONOR a GSMA během veletrhu MWC svou bílou knihu „6G Terminal Vision", tedy Vize terminálů pro 6G.Tento výhledový dokument, který byl vypracován s přispěním partnerů China Unicom, China Mobile, China Telecom, Du, Telstra a Inmarsat, nastiňuje vizi inteligentního světa s člověkem na prvním místě, zformovaného transformativními schopnostmi technologií 6G a AI. Dokument podrobně popisuje devět potenciálních scénářů, pět klíčových směrů výzkumu a čtyři typické funkce pro terminály 6G. Více informací o bílé knize najdete [zde].Zveřejněním této bílé knihy učinily společnosti HONOR a GSMA první krok v průzkumu budoucnosti 6G. Společnost HONOR apeluje na partnery z odvětví, aby spojili své síly, podíleli se na společném výzkumu a směřovali k průmyslovému konsenzu ohledně terminálů 6G.O společnosti HONORSpolečnost HONOR je předním světovým dodavatelem chytrých zařízení. Jejím cílem je stát se ikonickou globální technologickou značkou a prostřednictvím svých výkonných produktů a služeb vytvořit nový inteligentní svět pro každého. S neochvějným zaměřením na výzkum a vývoj vytváří technologie, které lidem po celém světě umožňují překonávat hranice a přináší jim svobodu dosáhnout a vykonat více. Značka HONOR nabízí celou řadu vysoce kvalitních chytrých telefonů, tabletů, notebooků a nositelných zařízení ve všech cenových kategoriích. Její inovativní a spolehlivé špičkové produkty pomáhají uživatelům stát se dokonalejšími verzemi sebe samých.Další informace získáte na webových stránkách společnosti HONOR www.hiHONOR.com nebo prostřednictvím e-mailu na adrese newsroom@hiHONOR.com.https://community.hiHONOR.com/https://www.facebook.com/HONORglobal/https://twitter.com/HONORglobalhttps://www.instagram.com/HONORglobal/https://www.youtube.com/c/HONOROfficialFoto - https://mma.prnewswire.com/media/2348665/1.jpgKONTAKT: Yuteng Li, liyuteng@hihonor.com 

Čas načtení: 2024-03-06 18:10:13

Na cyklostezce, která u Olomouce ukončí riskování lidí na trati, přibyla lávka

Čtyřiadvacetimetrová lávka se dnes vznášela vzduchem u Olomouce, kde nyní vzniká nová cyklostezka propojující čtvrť Černovír se sousední obcí Štěpánov, konkrétně její místní částí Březce. Nová stezka pro pěší a cyklisty má mimo jiné po letech ukončit riskování lidí, kteří přebíhají přes frekventovaný železniční koridor na Prahu.

Čas načtení: 2024-03-27 13:24:00

To uzrálo. Petr Fiala má průšvih kvůli čokoládě Milka

Znáte kauzu propojující čokoládu Milka s válkou na Ukrajině? Společnost vyrábějící tuto čokoládu i více než dva roky po startu ruské agrese proti Ukrajině zůstává na ruském trhu. To se ani trochu nelíbí Ukrajincům pobývajícím v Německu a důrazně žádají, aby obchody stáhly čokolády z regálů. Uzrálo tak video, na němž se premiér Petr Fiala (ODS) věnuje právě čokoládě Milka, respektive cenám za ni v ČR a Německu.

Čas načtení: 2024-04-15 17:13:59

Kutnari (IDN), Julek Ploski (PL)

Brilantní indonéské duo Kuntari propojující tribální rytmy a domorodé... | Pardubice - (2024-04-26 20:00:00 - 2024-04-26 00:00:00)

Čas načtení: 2024-04-28 12:24:00

D43, propojující východní Čechy a D1 u Brna, se měla v Bystrci vnořit pod zem jako čtyřkilometrový tunel (video)

🛣? D43, propojující východní Čechy a D1 u Brna, se měla v Bystrci vnořit pod zem jako čtyřkilometrový tunel. Ředitelství silnic a dálnic teď ale počítá se zkrácením tunelu a nahrazením krytí silnice takzvanou silniční galerií. To se nelíbí...

Čas načtení: 2024-04-30 16:41:19

Point of Few

Point of Few je nové české instrumentální kvarteto organicky propojující... | Praha 5 - (2024-05-01 21:00:00 - 2024-05-01 00:00:00)