Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2024-09-08 09:02:38

Držitel Nobelovy ceny objevil skutečnou příčinu rakoviny. Proč o tom neví váš lékař?

Držitel Nobelovy ceny Dr. Otto H. Warburg, objevil skutečnou příčinu rakoviny, která spočívala v nedostatku kyslíku v těle. Nedostatek kyslíku vede k překyselení organismu,... Článek Držitel Nobelovy ceny objevil skutečnou příčinu rakoviny. Proč o tom neví váš lékař? se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2023-01-31 07:43:10

Rozhovor se spisovatelkou Janou Štrausovou

Knihy Jany Štrausové o dětech nové doby jsou prostě fascinující. Ocení je rodiče opravdu odlišných dětí, zvýšeně citlivých až přecitlivělých, odlišných ve svém vnímání či chování. Rodiče v těchto knihách najdou laskavá slova, vysvětlení vnímání jejich dětí. Navíc vás Jana Štrausová zavede až k zážitkům s dětmi velice tajuplnými, mystickými. Mezi nebem a zemí. A tak se i já zeptám: nepatříte mezi ty, kterým děti vyprávěly naprosto samozřejmě o tom, čím kdysi byly, kým a kde žily? Pokud vás něco tak tajemného potkalo, je to kniha také pro vás! Autorka je terapeutkou a pedagožkou, přičemž obě profese spojila a doslova ve svých knihách předala to, co si v hlavičkách tyto děti nosí. A je to fascinující čtení… Děti nového věku vyšly v roce 2020, následuje druhá kniha Poselství dětí nového věku. Co Vás nejvíce překvapilo na následných dopisech, kterými Vám lidé dávali vědět, „Ano, tohle jsem prožil taky!?! To ve Vás muselo vyvolat ohromné emoce? Pro mne je to tolik let již tak přirozený projev u dětí, že mne to už nepřekvapuje. Každopádně odezva byla skutečně až překvapující. Měla jsem velikou radost, že se tyto projevy u dětí dějí i mnoha ostatním lidem, v mnoha rodinách a v různých situacích. Jen, ne každý si troufnul o tom promluvit, aby jejich dítě nebylo vnějším světem označeno za „divné“. Kniha vlastně zbořila toto zažité  „tabu“, což bylo dáno také hlavně minulým režimem. Dříve bylo zřejmé, o čem je možno mluvit a o čem je lépe raději mlčet. Dnes jsou lidé v tomto aspektu mnohem sdílnější. To mne velmi těší. Četba ze mne vydloubla pocit, který jsem mívala jako dítě, jako tušení něčeho, co mi ale nebylo příjemné a šlo velmi do existenciální hloubky. Snad tímto potvrzuji, že děti skutečně mohou být napojené na pocity z minulosti. Napadlo mne, jestli některé psychické obtíže v dětském věku (deprese, úzkosti) bez jiné  příčiny v tomto životě nemohou mít kořen v nějaké  nejasně cítěné události z minulých životů? Ano. Samozřejmě to se může stát. A také se to děje. Uvedu příklad. Můžeme mít zdánlivě neopodstatněný strach ze tmy. Může nám kdokoliv, cokoliv vysvětlovat a nám to nepomáhá. Duše si pamatuje traumatický zážitek, který se odehrál právě ve tmě. Různé psychické obtíže mohou pramenit ze zážitků z minulosti. Zjistit skutečnou kořenovou příčinu nebývá ale jednoduché. Totéž se týká různých fobií. Strach z výšky, strach z vody, z uzavřených prostor atd. To vše má svou příčinu obvykle někde v minulosti, kdy jsme například zemřeli pádem z výšky, utopili jsme se, či jsme byli zazděni zaživa, což nebylo v minulosti nic neobvyklého. I s těmito problémy se někdy setkávám s klienty v poradně. Nikdy nevím, co se nám otevře za téma a z jakého časoprostoru se vynoří. Vždy ale vyplave na světlo pouze to, co je duše již připravena zpracovat. To je v režii vesmíru. Co je pak principem takové terapie odstranění těch fóbií? Mohu to zmírnit i sama navozováním pocitu, že v tomto životě jsem v bezpečí? Principem terapie je zvědomění příčiny, kdy dochází obvykle k pochopení proč se mi to děje. Každému to jde z úrovně vědomí, ve které se nachází. Jak chápe vesmírné zákonitosti, jak je ochoten se měnit, přijímat situace, odpouštět sobě i druhým, pouštět emoce, atd. Každému může vyhovovat jiný druh terapie. Pokud někomu pomůže sebe ujištění, že v tomto životě je již v bezpečí, tak to je to nejlepší, co se může stát. Je důležité k tomu ještě dodat, že příčina může být i obrácená, tedy že chorobné strachy se mohou objevovat i z toho důvodu, že my jsme zapříčinili něčí smrt svým chováním či rozhodnutím. Duše ví, co si nese z minulosti za zážitek a vše, co jsme kdy nechali pocítit druhým, si dříve či později sami odžijeme. Záleží na tom, zda je člověk opravdu rozhodnutý jít do hloubky sebe samého a do pravdy o sobě. Pak má jakákoliv terapie vždy smysl. Překvapilo mne, jak děti reagují na minulé životy, i svou smrt, v podstatě pozitivně nebo věcně.  Čím to je? Ano, je to tak. Děti vypráví o minulých životech, včetně zážitků smrti opravdu naprosto věcně a s klidem, bez jakýchkoliv projevů emocí. V hloubce své duše vědí, že smrt je stejně přirozená součást života jako život sám. Je to jako by vyprávěly nějaký zhlédnutý film, ve kterém hrály svou roli a tento film skončil. Děti nemají ještě žádné předsudky, proto v jejich vyprávění není žádné hodnocení, žádné závěry, žádné analýzy rozumu. Jejich sdělení jsou čistá, spontánní a naprosto přirozená. S jakým nejzajímavějším příběhem jste se setkala, nebo který Vás opravdu hodně dojal? Nejvíce mne dojalo vyprávění pětileté holčičky, která si pamatovala detaily ze života v koncentračním táboře. Vyprávěla mamince, jak šla s ostatními spoluvězni do plynu. Detailně popsala okamžik smrti své i lidí okolo sebe. Tento příběh je v mojí druhé knize a tento mne velmi dojal až k pláči. Ano, ten si z knihy pamatuju. Jak mají maminky reagovat, když malé dítě začne něco takového povídat? Naprosto přirozeně. V klidu dítě vyslechnout. Bez komentářů a pochybností, že si dítě vymýšlí. Dítě to potřebuje jen sdílet, nic více nechce. Jeho duše si může ještě něco zpracovávat na podvědomé úrovni a mluvení a sdílení jí pomáhá tím projít. Obvykle to časem samo odezní. Přístup dospělých k dítěti v těchto situacích je zcela zásadní. Pokud dítě nemá nikoho, kdo ho s důvěrou vyslechne, může se uzavřít do sebe a začít trpět psychickými problémy. Nahromaděné nepochopení a nevyjádřené emoce způsobují nemoce a dítě se cítí na to všechno, co se odehrává v jeho nitru a čemu často samo nerozumí, samo. Proto je přijetí toho, co nám dospělým může připadat jako neuvěřitelné, velice důležité.  Děkuji za krásný rozhovor a trošku jiný náhled do dětské duše. Kdy se mnohdy i díky dětem otvírá i duše naše, duše rodičů. Renata Petříčková Foto: Jana Štrausová, Eminent

Čas načtení: 2023-12-08 09:14:29

Nastartujte své zdraví pomocí ajurvédských čajů

Ayurvéda je starověký indický léčebný systém. Její filozofie se soustřeďuje na přesvědčení, že mysl a tělo jsou spojenou nádobou a nemoc vzniká z nerovnováhy tří energií těla – emocionálního, mentálního a spirituálního (duchovního) zdraví. Hektický styl práce, který vedeme, často způsobuje, že se cítíme unavení a vyčerpaní. Tělo na tento stav reaguje bolestí, nicméně většina z nás bohužel umí ignorovat varovné signály, které naše tělo vysílá a říká si o zpomalení a odpočinek. Namísto toho většinou slupneme nějaké to analgetikum, takže je po bolesti, ale její příčina trvá. Pokud tedy chceme tělu pomoci komplexně, zkuste pomoc ajurvédy. Jak léčí ajurvéda Ajurvéda a ajurvédské lékařství představují jednoduchou a zároveň celostní formu léčby těla i ducha. Snaží se proniknout k jádru potíží a odhalit skutečnou příčinu nemoci, která může pramenit z nesprávné stravy, životních návyků, či dědičné indispozice, z negativního myšlení a v neposlední řadě pak právě z emocionální nebo energetické nerovnováhy. Pro ajurvédu je důležitá prevence a dále snaha vyléčit nemoc už v jejích počátcích. Abychom byli zdraví, je třeba udržovat své 3 životní síly – dóši v rovnováze. O tom, co jsou to dóši, si můžete přečíst v našem minulém článku o ajurvédě. Úspěch ajurvédské terapie závisí hlavně na konzumaci správné stravy pro naše tělo a také na naší ochotě změnit některé ze špatných návyků, které mohou být příčinou problémů. Své zdraví můžete podpořit i prostřednictvím speciálních ajurvédských čajů. Popíjení ayurvédského čaje je praktikováno již po tisíce let a může nám poskytnout širokou škálu zdravotních výhod všem, kteří ho pravidelně konzumují. Co jsou ajurvédské čaje? Ajurvédské čaje jsou tradiční bylinné čaje připravené v ayurvédské medicíně, tradičním indickým přístupem ke zdraví a wellness. Ajurvédské čaje se dodávají ve třech hlavních typech vata čaj, pitta čaj a kapha čaj. Tyto tři čaje se skládají z různých bylinných prvků, které že detoxikují a čistí tělo. Říká se, že popíjením ajurvédských čajů si doslova prodloužíte život. Na co jsou vhodné ajurvédské čaje? Úzkost, nervozita, únava, letargie, absolutně nízká hladina energie, bolesti hlavy a další jsou tak  nejčastější onemocnění, které se dnes potýkají. Ovšem není na světě bylina, aby na něco nebyla. Ajurvédské bylinné čaje jsou vhodné téměř na každý tělesný i psychický neduh. S čaji se dá harmonizovat a léčit mnoho potíží jakou jsou alergie, ekzémy, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, dýchací obtíže, problematické trávení, bolesti kloubů, úzkostné stavy, stres a poruchy psychického rázu. Na každou nemoc je tak k dispozici samostatný čaj, který se skládá z kombinace potřebných bylin. Kromě výše zmíněných blahodárných účinků na celý organismus je obrovskou výhodou ajurvédských čajů i  to, že jsou bez kofeinu a zároveň nabity antioxidanty. Jelikož jsou vyrobeny ze 100% přírodních složek, je navíc jejich užívání bezpečné. (Za předpokladu, že nejste vyloženě alergičtí na nějaké konkrétní přísady.) Ajurvédké byliny vám pomohou i zhubnout Pozoruhodná je i skutečnost, že některé ajurvédské čaje pomáhají také při redukčních dietách a při hubnutí. Specifická bylinná kombinace totiž reguluje metabolismus. Při zpomaleném metabolismu tělo obecně pomalu spaluje a my nehubneme. Ajurvédský čaj se zaměřuje na regulaci metabolismu tuku, udržuje optimální hladinu tuku v těle, upravuje rychlost metabolismu a udržuje ho v rovnováze,, odstraňuje tuky z krve a zabraňuje ukládání zbytečného tuku do těla. Nabídka ajurvédských čajů je rozdělena podle toho, na co konkrétně je chcete použít. Pokud si přejete zharmonizovat své 3 dóši a posílit některou z nich, můžete si pořídit přímo některý z dóšických ajurvédských čajů určených pro typ vata, typ pitta a typ kappa. Jestliže vás trápí určitý zdravotní problém a ten chcete poladit, můžete volit některý ze specializovaných himálajských čajů. Chcete si jen odpočinout a zrelaxovat se po náročném dni s šálkem zdravého čaje? Potom můžete zkusit některý z relaxačních ajurvédských čajů.

Čas načtení: 2024-08-22 06:00:00

Uřízl si ucho, ale sebevraždu možná slavný malíř vůbec nespáchal, zjišťují vědci

Byl van Gogh šílenec a sebevrah, anebo geniální umělec, tvrdě zkoušený osudem? Po letech odborníci možná odhalili skutečnou příčinu jeho smrti.

Čas načtení: 2024-09-25 12:14:00

Jak správně určit diagnózu?

O nemocech je potřeba uvažovat v souvislostech. Bohužel současná medicína stále ještě uvažuje v lineární kauzalitě -  žlučník má spoustu kamenů, tedy problém je žlučník a operace to vyřeší. Ale to je chybné uvažovaní, kdy se řeší následek, nikoliv příčina. Diagnóza sice je určena, ale to, co je stanoveno, často není skutečnou příčinou potíží pacienta. Zdravotní pojišťovny bohužel tlačí zejména specialisty do velmi striktního postupu – léčím žlučník nebo třeba diabetes, ale nic dalšího, nehledám souvislosti. Systém takto generuje nedoléčené pacienty.Základní potřeba v medicíně (pro zlepšení kvality) je zvýšení hodnoty bodu za výkony.V alternativní medicíně platí, že oči, jazyk a nehty jsou jedny z nejdůležitějších orgánů, ze kterých můžeme vyčíst nepřímé známky. Jakmile se tedy na těchto částech těla začíná "něco hlásit", musíme začít hledat příčinu uvnitř.Problémům lze předcházet už v dětstvíDěti, které vyrůstají na venkově anebo aspoň doma mají psa nebo kočku, mají podstatně lépe vyvinutý imunitní systém, méně alergií a méně autoimunitních onemocnění, protože různé parazitární infekce chrání dítě v kritickém věku, kdy se formuje imunitní systém, aby později neonemocněl Crohnovou chorobou. Kočky a psi doma vedou k lepšímu zdravotnímu stavu dětí v budoucnosti. Pokud je dítě vystaveno přírodním podnětům, lze předpokládat, že bude mít méně nádorových onemocnění.

Čas načtení: 2024-10-17 00:00:26

Proč se unijní plány točí v kruhu?

Když nepojmenujete skutečnou příčinu svých problémů, nemůže přijít na to, jak ji odstranit. Bohužel EU se zavile snaží označení skutečných problémů vyhnout. A tak chce stále dokola opravovat to, co problémy nevyřeší.

Čas načtení: 2024-12-14 16:00:01

Babiš i Okamura vytáhli proti České televizi. Jeden kvůli hlasům, druhý ji chce zničit, říká expert

„Že koukáte na počítači jenom na Netflix, HBO nebo na cokoliv jiného a na Českou televizi ne? Nebo televizi vůbec nemáte? To je jim ale úplně jedno, stejně budete platit,“ říká naštvaně na Instagramu Aneta Zicklerová, influencerka ve službách Andreje Babiše a šéfka jeho sociálních sítí. Zicklerová pak odhaluje údajně skutečnou příčinu toho, proč vláda zvedá poplatky. „No třeba proto, aby jim přihráli co nejvíc peněz a oni se jim pak na oplátku pokusí vyhrát volby,“ papouškuje Zicklerová svého chlebodárce. A aby ji za to nemohl nikdo napadnout, na konec dodá všemocné „Možná…“. Kdo vlastně je pohledná Babišova influencerka? Nová mediální tvář ANO se pustila do vlády Číst více Nechcete platit? Volte ANO „Nechcete platit za Českou televizi a Český rozhlas? Další důvod, proč příští rok volit hnutí ANO,“ dodává Zicklerová. Jak jinak! Proč ale Babišovi lidé tak brojí proti České televizi, když v ní téměř každý den sami vystupují a zpravodajské relace je nechají vyjádřit se ke všemu, co souvisí s vládou? Podle názoru politologa Jana Charváta, se kterým hovořila redakce Čtidoma.cz, je to čistý Babišův kalkul.  Babišovi odpor k ČT vyšel v průzkumech „U Babiše je to podle mě prostě jen tím, že mu v průzkumech vyšlo, že jeho voliče tohle téma zajímá. Tak to prostě zvedl také, aby ty lidi měl takříkajíc pokryté,“ říká odborník s tím, že Babiš si chce z naštvaných lidí udělat primárně svoje voliče. Hrozí tedy, že Babiš po svém případném nástupu k moci Českou televizi zlikviduje nebo zásadně změní? „Víc je to určitě k těm voličům, nemyslím si, že Babiš chce něco výrazně měnit,“ říká Jan Charvát, nicméně připouští, že pokud dostane hnutí ANO silný mandát, může se pokusit veřejnoprávní médium změnit. Inspiraci by si mohlo vzít z Maďarska. Orbán je jeho vzor „Všichni vidí toho Orbána, který si v zásadě a pomalými kroky velkou většinu médií podřídil. A to je bezpochyby sen každého silného politika, aby mu média zobala z ruky. A je vlastně úplně jedno, jakého politika,“ upozorňuje s tím, že jiné demokratické strany k tomu na rozdíl od Babiše volí férovější cesty. „Ty Babiše ale moc nezajímají a daleko raději zvolí tu přímější cestu a využije k tomu naštvanost lidí kvůli poplatkům,“ dodává Jan Charvát. Okamura nenávidí ČT z principu Jiná situace je ale podle politologa u dalšího velkého kritika České televize, který ve Sněmovně volí daleko tvrdší výrazy proti veřejnoprávním médiím – Tomia Okamury. „Okamura mluví spíše za antisystémovou scénu, která dlouhodobě nenávidí většinu médií, a Česká televize je pro ni doslova antikristem. Je to prostě hlásná trouba systému, ať je ten systém kdokoliv. Tu scénu tvoří spousta lidí, kteří mají společné pouze to, že jsou naštvaní,“ říká Jan Charvát s tím, že tihle lidé si vybíjejí svou frustraci. Okamura v drsné kampani straší migrantem s nožem. Sám se ale bojí Číst více „Jejich ideální cíl je, aby podobná média všechna zanikla a všechno se řešilo pomocí influencerů a takzvaných alternativních médií, která mluví hlavně pro lidi, jako je právě Okamura,“ objasňuje politolog s tím, že Okamurův cíl je oslabit média, aby zároveň oslabil svoje politické nepřátele. „Pro ně je televize prostě nepřítel,“ shrnuje. Tak či tak je však podle něj osud ČT i koncesionářských poplatků dost nejasný. Ne teď, ale až politické otěže převezmou ti, kteří jsou dnes v opozici. KAM DÁL: Nová žena v životě Andreje Babiše? Zalovil prý ve slovenských vodách

Čas načtení: 2024-02-19 13:30:47

Jak získat licenci k provozu hazardních stránek v České republice 2024

Jak získat licenci k provozu hazardních stránek v České republice 2024 redakce Po, 02/19/2024 - 13:30 Video, Počítačové a Internetové hry Klíčová slova: licencované online automaty online kasina se skutečnou licencí mobilní hraní odpočinek Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Hazardní hry jsou skvělou zábavou, která navíc slibuje šanci na výhru mnohdy statisícových částek. Historicky je ovšem bylo velmi snadné upravit tak, aby výhry padaly co nejméně a kasina mohla vydělávat nepoměrně více než hráči. Kvůli tomu dnes po celém světě existují regulační orgány, jež činnost kasin kontrolují a zajišťují jejich férovost vůči hráčům. Konkrétně v České republice má tuto zodpovědnost Ministerstvo financí, které vydává povolení k provozu kasin. V podstatě se tak dá říct, že pokud online (a ostatně ani kamenné) kasino nemá vystavenou licenci od ministerstva, jedná se o kasino nelegální. Chcete-li vědět, která online kasina se skutečnou licencí přímo od MFČR na našem trhu působí, přečtěte si článek na odkazu. Najdete v něm užitečné recenze předních českých kasin, včetně nabízených bonusů a knihovny her. Hlavně ale budete mít jistotu, že nejsou žádným způsobem závadné a dodržují veškeré zákony České republiky. Co musí provozovatel splňovat? Veškeré informace poskytnuté v tomto článku se opírají o aktuální znění zákona o hazardních hrách č. 186/2016 Sb., kde je celý proces obdržení povolení k provozu hazardních her popsán. Hledat jednotlivé informace je nicméně poměrně komplikované, a proto je přinášíme ve zjednodušené, pochopitelnější a zábavnější formě. Aby mohla právnická osoba kasino vůbec provozovat, musí mít: sídlo v České republice nebo jiném státě EU, transparentní organizační strukturu (majitele, jednatele atd.) a vlastnickou strukturu, dozorčí radu, správní radu nebo obdobný kontrolní orgán, vlastní kapitál ve výši 50 milionů Kč (velmi zjednodušeně řečeno), podat účetní uzávěrku ověřenou auditorem a průhledný a nezávadný původ zdrojů. Jak je tedy z podmínek patrné, jen základní požadavky jsou velmi přísné. Obzvláště pak velmi vysoká výše kapitálu je hlavní překážkou ke vstupu do tohoto odvětví. Na druhou stranu je taková podmínka nutná, protože v případě několika vysokých výher po sobě by kasino mohlo dojít k platební neschopnosti. A tady už můžeme pozorovat základní benefity, které hraní na licencovaných přináší. Finanční stabilita a záruka výplaty, která je dále podpořena níže popisovanou kaucí.   Celý proces získání licence Pokud provozovatel splňuje základní předpoklady uvedené výše, může zažádat o získání úvodního povolení k provozu kasina a základního povolení pro specifický typ hazardní hry. Pojďme se ještě krátce pozastavit nad tím, jak hazardní hry klasifikujeme. Zákon zná loterie, kurzové sázky, bingo, technické hry (automaty), živé hry (rulety, karetní hry), tombola a turnaje malého rozsahu.  Nejzajímavější z nich jsou výherní automaty, protože ministerstvo přímo kontrolujte jejich výrobce. Aby tedy mohla kasina daný automat umístit na své stránky, musí nejprve projít schválením. Pokud hledáte licencované online automaty, na odkaze najdete seznam těch nejlepších a nejvýdělečnějších. Tento způsob kontroly je mimo jiné také důvodem, proč v zahraničních kasinech bývají až tisícovky slotů. Na druhou stranu ale nelze zaručit, že jsou v nich všechny poctivé.     Vydání úvodního povolení Jak již bylo zmíněno, úvodní povolení slouží jako prokázání způsobilosti pro vydání základního povolení. Samo o sobě tedy nedává pravomoc provozovat hazardní hry, ale otevírá k ní cestu. K získání úvodního povolení musí provozovatel a členové rady nově vznikajícího kasina splnit následující: být způsobilý podle požadavků uvedených výše, být bezúhonný, bez dluhů a finančně stabilní, poskytnout kauci 20 až 300 milionů Kč (dle velikosti kasina) a poskytnout seznam osob angažující se v provozu kasina. Podmínky uvedené výše jsou velmi zjednodušené, ale ilustrují nutné požadavky. Ministerstvo kompletně prověří finanční zdraví žadatele o licenci, aby v každém případě zamezilo jeho neúspěchu v případě několikanásobné vysoké výhry v kasinu. Navíc si bere kauci podle kauční skupiny provozovatele, aby ještě důsledněji pojistilo případná pochybení managementu.    Vydání základního povolení Současně s úvodním povolením může být požádáno o základní povolení, které se vztahuje k určité hazardní hře, jak byly popsány výše. To znamená, že pokud chce kasino provozovat kurzové sázky, loterie a automaty, musí zažádat o tři různé licence. Obecné podmínky k jejich získání jsou následující: provozovatel musí mít úvodní povolení, technické vybavení a bezvadnou historii, dokumenty prokazující všechny potřebné podmínky, herní plán s náležitostmi lišícími se dle daného typu hry. Základní povolení se vydává nejdéle na 6 let a může se zdát, že jsou jeho podmínky nejjednodušší. Ve své podstatě ano, protože v tomto kroku už provozovatel nemusí shánět financování ve výši až stovek milionů korun, nicméně vypracování herního plánu trvá opravdu dlouho. Obsahuje totiž veškeré informace o hrách, pravděpodobnosti na výhru a další důležité informace. Herní plány jsou přístupné všem, i neregistrované veřejnosti. Obvykle je najdete v zápatí stránek nebo u jednotlivých her.   Kdo česká online kasina kontroluje? Pojďme se nejprve zaměřit na to, co není kontrolováno vůbec. V první řadě to je kvalitu slotů, takže například ne všechny automaty jsou vhodné pro mobilní hraní. Vizuální stav a optimalizace výherních automatů není v podstatě nijak regulována, a to ani motivy (pokud jsou obecně přípustné). Kasina ale samozřejmě chtějí mít automaty co nejatraktivnější, a proto se nejedná o žádnou překážku.  Pokud jde o ostatní ohledy, které mohou mít na hráče nějaké podstatné dopady, jen těžko budeme hledat zákonem neregulovanou stránku. Možná vás ale napadá, že tolik zákonů je velmi těžké uhlídat a kdo vlastně zaručí, že je kasina všechny dodržují? Zákon o hazardních hrách v části desáté tuto povinnost ukládá ministerstvu financí a celní správě.   Jak se na kasina dohlíží   Osoby pověřené dozorujícím orgánem, tedy Ministerstvem financí nebo celní správou, mají oprávnění vstupu do prostor podle kontrolního řádu, a v případě nutnosti i za použití síly. Zde je poté oprávněn provádět zkoušky všech technických zařízení. Pokud tedy bude existovat podezření, že v některém z kasin dochází k pochybením, kontrolor může přijít a prověřit bezvadnost používaných zařízení. Existuje celá řada přestupků, za které mohou být provozovatele kasin sankcionování od 1 až po 50 milionů Kč. Zde je výčet těch nejzajímavějších, které by se vás mohly někdy dotknout: poskytnutí výhody některému účastníkovi hazardní hry, přijetí nepeněžní sázky, porušení povinností souvisejících se sebeomezujícími opatřeními, porušení povinností souvisejících s rejstříkem vyloučených osob, nedodržení povinností souvisejících s technickými požadavky her, umožní přístup k hazardním hrám osobě mladší než 18 let.  Nezapomeňte ale, že i fyzické osoby se mohou dopustit přestupků. Například poslední bod poskytnutí přístupu k hazardním hrám osobě mladší 18 let je pro neprovozovatele pokutovatelné až jedním milionem korun a úmyslné vyvolání chyby v systému až pěti miliony. Hrajte proto podle pravidel.    Shrnutí systému licencování v ČR Díky přesné a poctivé práci Ministerstva financí můžeme klidně a bezstarostně hrát v online kasinech, aniž bychom se museli zabývat jeho poctivostí. Dbejte ale na to, abyste si vybírali skutečně licencovaná kasina. Jejich seznam je dostupný přímo na stránkách ministerstva, včetně platné internetové domény. A pokud vás náhodou bude hraní frustrovat než bavit, můžete si trochu odpočinout, například meditací. Nezapomeňte, že hazardní hry by měly být hlavně o zábavě a že můžete využít všech nástrojů, které nám zákon dává k dispozici, například sebeomezující opatření. Přidat komentář Víte, jak probíhá proces získávání licence k provozování kasina? V tomto článku popisujeme všechna opatření, která musí provozovatel zajišťovat.

Čas načtení: 2024-08-24 09:00:41

Děsivé vyjádření lékařky, co je skutečnou příčinou rakoviny prsu

Děsivé vyjádření americké lékařky, co je skutečnou příčinou rakoviny prsu, doslova některým vyrazí dech. (Foto: X / Tucker Carlson) „Rakovina prsu je onemocnění způsobené... Článek Děsivé vyjádření lékařky, co je skutečnou příčinou rakoviny prsu se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-09-08 09:02:38

Držitel Nobelovy ceny objevil skutečnou příčinu rakoviny. Proč o tom neví váš lékař?

Držitel Nobelovy ceny Dr. Otto H. Warburg, objevil skutečnou příčinu rakoviny, která spočívala v nedostatku kyslíku v těle. Nedostatek kyslíku vede k překyselení organismu,... Článek Držitel Nobelovy ceny objevil skutečnou příčinu rakoviny. Proč o tom neví váš lékař? se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2019-06-04 20:59:00

Jde na vás deprese? Nepodlehněte a zatočte s ní

Často říkáme, že máme depresi. Přitom skutečnou depresí, jak ji charakterizují psychiatři a psychologové, trpí jen zlomek lidí. Na každého z nás ale čas od času padne takový divný, tíživý stav, kdy se nám nic nechce, jsme unavení, malátní, neschopní soustředit se a máme pocit, že náš život nestojí vůbec za nic. S takovým stavem je třeba zatočit hned v začátcích, aby nepřerostl ve skutečnou depresi a neničil nám zbytečně život.

Čas načtení: 2024-02-06 17:57:00

Bybit spouští bezplatnou sadu nástrojů pro chytřejší investování do kryptoměn

Dubaj (SAE) 6. února 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Bybit, podle objemu třetí největší burza s kryptoměnami na světě, provedla průzkum mezi svými interními odborníky a vytvořila bezplatnou sadu nástrojů, která investorům umožňuje najít podhodnocené projekty související s kryptoměnami. Přelomová sada nástrojů pro analýzu investic do kryptoměn vychází z poslání společnosti Bybit být světovou kryptoarchou a nabízet nejlepší nástroje pro bezpečné a snadné investování.Společnost Bybit si uvědomuje potřebu informovanějších investičních strategií na trhu s kryptoměnami, a proto vyvinula přístupnou technickou sadu nástrojů, jejímž cílem je zvýšit gramotnost investorů a zkvalitnit jejich rozhodování.Sada nástrojů pro analýzu investic do kryptoměn od společnosti Bybit, kterou lze snadno využít prostřednictvím služby Google Sheets, je určena jak pro začátečníky, tak pro zkušené investory. Nabízí řadu výkonných ukazatelů a datových bodů pro hodnocení kryptoměnových projektů nad rámec pouhé analýzy ceny.Tato sada nástrojů nabízí metodu provádění fundamentální analýzy kryptoměnových projektů, aby investoři mohli odhlédnout od medializované reklamy a posoudit skutečnou hodnotu investice, což povede k většímu klidu a kvalitnějšímu portfoliu."Naším posláním je poskytnout investorům nástroje a znalosti, které jim umožní přijímat informovanější rozhodnutí," prohlásil Ben Zhou, generální ředitel společnosti Bybit. "Tato sada nástrojů ztělesňuje náš závazek vylepšovat prostředí investic do kryptoměn a kombinovat jednoduchost s výkonnými analytickými schopnostmi, aby bylo možné odhalit skutečnou hodnotu digitálních aktiv."Sada nástrojů pokrývá různé aspekty fundamentální analýzy – od ekonomických faktorů po stav projektu – a sociální vliv, čímž poskytuje komplexní přístup k investování do kryptoměn. Svědčí to o odhodlání společnosti Bybit podporovat vzdělanější a zdatnější komunitu obchodníků.K dispozici v těchto jazycích:• Čínština• Ruština• Turečtina• mVietnamštinaZačněte posilovat své investice do kryptoměn ještě dnes! #Bybit / #TheCryptoArkO společnosti BybitBybit je kryptoměnová burza s 20 miliony uživatelů, která byla založena v roce 2018. Nabízí profesionální platformu pro kryptoinvestory a obchodníky s ultrarychlým párovacím systémem, nepřetržitým zákaznickým servisem a vícejazyčnou komunitní podporou. Společnost Bybit je hrdým partnerem týmu Oracle Red Bull Racing, úřadujících šampionů poháru konstruktérů i jezdců Formule 1.Další podrobnosti o společnosti Bybit najdete na stránkách Bybit Press .S dotazy médií se můžete obracet na adresu media@bybit.com. Další informace najdete na adrese https://www.bybit.com. Aktuální informace můžete sledovat prostřednictvím komunit a sociálních sítí společnosti Bybit:Discord | Facebook | Instagram | LinkedIn | Reddit | Telegram | TikTok | X (Twitter) | Youtube Foto – https://mma.prnewswire.com/media/2334952/Image.jpg Logo – https://mma.prnewswire.com/media/2267288/Logo.jpg PROTEXT 

Čas načtení: 2021-12-15 14:01:53

Inflace, ta neosobní lež – I.

Milí čtenáři, dostal jsem poslední dobou hned několik dotazů o tom, co si myslím o současné a budoucí inflaci. V tomhle mi možná svěřujete až moc důvěry, nejsem ekonom a jediné, co můžu říci, je, že jsem toho dost přečetl o různých inflačních epizodách v historii. Ale z těch se dá vypozorovat spousta zajímavých závislostí a principů, o kterých se můžeme pobavit. Co se titulku týče, inspiroval jsem se u historika Paula Johnsona, který v některé své knize (nevím už, ve které) nazval inflaci „neosobní lží“. Tak tedy – první díl: proč si myslím, že současné odhady inflace nejsou moc spolehlivé. Co když přijde zima? Pomaličku nám do médií prosakují názory, že inflace může být letos i dvouciferná; tak například Lukáš Kovanda si myslí, že v lednu dosáhne zhruba deseti procent. Některé země už tam jsou (Brazílie – 10 procent, Turecko – zhruba 20 až 30 procent), v USA zatím mluví o necelých sedmi procentech, v Německu o šesti procentech. Deset procent v eurozóně tedy není mimo říši myslitelného. Jedna z věcí, která tomuto věštění z lógru poněkud ubírá na jistotě, je skutečnost, že zima v Evropě teprve začala a my zatím nevíme, jak mírná nebo krutá bude. (Ve Švédsku už klesly teploty pod -40 stupňů, uf.) Přitom právě ceny energií jsou v současné době hodně vysoko, mimo jiné kvůli růstu ceny emisních povolenek, který je trvalý. V oficiálním spotřebním koši, který se u nás používá k výpočtu inflace, mají přitom veškeré energie využívané doma zhruba osmiprocentní váhu (viz kategorie E04.5); a jejich skutečná spotřeba v daný rok se nezohledňuje – tj. při mírné zimě, kdy není potřeba tolik topit, mají energie pořád stejnou váhu, jako když panuje mráz-samec a elektroměry či plynoměry se jen točí. (Pokud se mýlím, opravte mě, ale mám za to, že skutečné počasí do číselných vah ve spotřebním koši opravdu vůbec nevstupuje.) Jenže zrovna na vytápění domovů se šetří velice špatně, a zavládnou-li venku mrazy, skutečná tíha nákladů na teplo v rodinných rozpočtech bude daleko větší, než ten současný spotřební koš stanovuje. V takovém případě by podle mě bylo férové tu inflaci přepočítat i zpětně (tj. upravit váhu energií ve spotřebním koši podle toho, jakou skutečnou roli v rozpočtech domácností za minulý rok hrály), ale nevím, že by to kdy někdo udělal. Bude-li tedy veliká zima, můžeme říci, že ta oficiální inflace bude spíš podhodnocená proti tomu, co reálně zažijí peněženky nás, spotřebitelů. Čeká-li trh zvýšenou inflaci, je schopen ji tím očekáváním způsobit Pak je tu další věc, která poněkud nahlodává moji důvěru v předpovědi odborníků, a to je ta, že mají dobrý důvod se takzvaně držet u zdi. Celý podzim, už od chvíle, kdy se o inflaci začalo více mluvit, pozoruji v médiích ten jev, že úřady oficiálně ohlásí dejme tomu tři procenta a odborníci na to řeknou, že se tedy dají očekávat i čtyři procenta, možná až čtyři a půl. O něco později ohlásí úřady čtyři procenta a odborníci upraví svůj odhad na pět, možná až pět a půl procenta… Málokdo si troufne se od těch současných oficiálních čísel příliš vzdálit. Deset procent, které na leden předpověděl Lukáš Kovanda, je už dost odvážných. To má nejspíš více příčin, mimo jiné tu, že kdo by učinil moc velký odhad a pak to nedopadlo tak špatně, vzbudil by ve svých kolezích dojem, že je alarmista – a to může být v odborných kruzích pro další kariéru zničující. Ale pak je tu skutečnost, že na rozdíl od jiných negativních jevů se budoucí inflace tou předpovědí dá ovlivnit. Takové povodni nebo tornádu je úplně jedno, jestli je podceníte nebo přeceníte. Přijdou v nějakém rozsahu a buď vám ten dům smetou nebo ne. Kdežto řekne-li seriózní a uznávaný ekonom do tisku, že se má národ připravit na patnáctiprocentní inflaci, tak se podle toho někteří lidé opravdu zařídí – například začnou po šéfovi požadovat adekvátně vysoký přídavek ke mzdě, nebo „vrazí” ještě další půjčené peníze do už tak dost přehřátého trhu s nemovitostmi. Čímž tu inflaci poněkud zvýší. To není žádný můj objev, tomu se říká inflation expectations: čeká-li trh zvýšenou inflaci, v podstatě je schopen ji tím očekáváním sám způsobit. A jelikož ti odborníci jsou si toho dobře vědomi a jsou to zodpovědní lidé, tak co? Nechtějí přilévat benzín do ohně a raději odhadují trochu při zemi a konzervativně. Tím by se to „odhadové plížení” o procento až dvě před oficiálními čísly dobře vysvětlovalo. Doufám v osm procent, ale připravuji se na pětadvacet Třetí důvod, proč těm současným odhadům inflace moc nevěřím: globální dodavatelské řetězce jsou stále ještě bezprecedentním způsobem nakopnuté a není úplně patrné, kdy dojde k jejich zahojení do předešlého stavu. Například čipů je pořád ještě nedostatek a velké ryby z IT průmyslu se nedokážou shodnout, jestli se situace začne v roce 2022 aspoň zlepšovat nebo ne. Pravda, stavějí se nové továrny, jen v roce 2022 se čeká zahájení stavby 29 výrobních zařízení. Ale od prvního kopnutí do země až po spuštění výroby to trvá spíš roky než měsíce, takže i toto mohutné navýšení kapacity se projeví až o dost později. A celou situaci zkreslují i takové faktory, jako je třeba vývoj ceny bitcoinu, jehož těžaři jsou momentálně při nákupu hardwaru schopni přeplatit skoro každého; splaskne jim ta bublina nebo ne? Nu, a započítat takovou velkou nejistotu do budoucího vývoje ekonomiky je zatraceně obtížné, respektive to asi vůbec nejde. Se situacemi, kdy se celá výrobní odvětví po dlouhou dobu zadrhávají na nedostatku nezbytných dílů, není z předcovidové doby dostatečná zkušenost a nevíme tedy, jak je modelovat. Pak tedy také stále ještě máme ten samotný COVID-19 a různé státy reagují na jeho zvedající se a klesající vlny různě. Čína, největší výrobní zóna světa, se zatím přísně drží myšlenky „zero covid” a s vynaložením značného úsilí pronásleduje každý pozitivní případ. Třeba jim tato strategie vyjde, třeba taky ne; do toho má kromě úřadů co mluvit i příroda, která nás neustále obšťastňuje novými variantami viru, snáze a snáze se přenášejícími mezi lidmi. Pokud by se v Číně infekční situace vymkla kontrole vlády, mohlo by to znamenat další problémy ve výrobě a zásobování zbytku světa. Ale to je naprosto nepředvídatelné a tím pádem se to v předpovědi inflace na budoucí rok nedá co, přátelé? Zohlednit. Sečtu-li toto všechno a podtrhnu, vychází mi, že odhadům inflace na rok 2022 věřím ještě podstatně méně než obvykle. A jelikož nejsem v pozici veleváženého odborníka, který by svým pesimismem mohl skutečnou situaci ovlivnit, zakončím tento první díl článku svým soukromým, nepřesným, nespolehlivým odhadem. Co se inflace příští rok týče, doufám v osm procent, ale duševně se raději připravuji na pětadvacet.   Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.

Čas načtení: 2020-08-15 17:58:15

André Glucksman: Temná vize evropské budoucnosti

V roce 2012 otiskly Literární noviny rozhovor s francouzským filozofem a politologem André Glucksmanem o Evropě a Evropské unii. Glucksman před pěti lety zemřel, ale jeho myšlenky jsou pozoruhodně aktuální i dnes. Text zveřejňujeme v rámci cyklu Z archivu Literárních novin.   Pane Glucksmanne, máte ve světle intelektuální a existenciální zkušenosti, kterou jste ve 20. století jako antitotalitní myslitel získal, obavy o budoucnost Evropy? Nikdy jsem nevěřil, že s koncem fašismu a komunismu byla odvrácena veškerá nebezpečí. Dějiny se nezastavují na místě. Evropa nevystoupila z dějin ve chvíli, kdy zmizela železná opona, i když občas očividně chtěla, aby se tak stalo. Demokracie mají tendenci tragické rozměry historie přehlížet nebo na ně zapomínat. V tomto smyslu bych řekl: Ano, současný vývoj je extrémně znepokojivý.   Už od svých počátků před 60 lety evropské společenství takřka neustále klopýtá z jedné krize do druhé. Určité prohry a komplikace jako by patřily k jejímu normálnímu chodu. Éru moderní Evropy charakterizuje jakýsi neustálý náznak krize. Lze z toho vyvodit obecný závěr, že Evropa není státem nebo společenstvím v národním smyslu, které organicky roste pospolu. A nelze ji srovnat ani s městskými státy starého Řecka, které navzdory odlišnostem a rivalitám utvářely jednotný kulturní celek.   Evropské země pojí i společné kulturní aspekty. Existuje něco jako duch Evropy? Evropské země nejsou stejné, a proto je nelze strkat do jednoho pytle. Nespojuje je komunita, ale společenský model. Existuje totiž evropská civilizace a západní způsob myšlení.     Jaká jsou jeho hlavní témata? Už od Řeků – Sokratem počínaje přes Platona až po Aristotela – zdědila západní filozofie dva základní principy: člověk není měřítkem všeho a není imunní vůči selhání a zlu. Přesto je zodpovědný sám za sebe a za vše, co vykoná nebo čeho se zdrží. Dobrodružství lidstva je nepřerušená lidská tvořivost. Bůh její součástí není.   Omylnost a svoboda. Copak tyto dva základní aspekty evropské intelektuální historie nestačí k tomu, aby vznikla trvalá politická unie? Evropa nikdy nebyla národní entitou, ani v křesťanském středověku. Křesťanství bylo vždy rozdělené – Římané, Řekové a později protestanti. Evropský federální stát nebo evropská konfederace zůstávají vzdálenou metou, která zbytněla v abstraktnosti termínu samotného. Myslím, že je špatné jít tímto směrem.   Takže podle vás Evropská unie usiluje – jak politicky, tak i historicky – o utopii?   Otcové zakladatelé unie rádi oživovali mýty kolem Karla Velikého a dokonce po něm pojmenovali unijní cenu. Nicméně, byli to pravnuci Karla Velikého, kdo jeho impérium rozdělil. Evropa je jednotná ve své různosti, nebo rozdělená ve své jednotě. Ať už se na to budete dívat jakkoli, určitě není jednotným společenstvím z hlediska náboženství, jazyka nebo morálky.     A přesto existuje. Jaký závěr si z toho utváříte? Krize Evropské unie je symptomem evropské civilizace. Ta sebe samu nedefinuje na základě své identity, ale spíš podle své jinakosti. Civilizace nemusí být nutně založena na společné touze dosáhnout toho nejlepšího, ale spíš na vyloučení a tabuizování zla. Z historického hlediska je Evropská unie obrannou reakcí na hrůzu.   Negativně vymezená entita, která vznikla na základě zkušeností ze dvou světových válek? Ve středověku věřící při modlitbách zpívali: „Pane, chraň nás před zhoubou, hladem a válkou.“ To znamená, že společnost neexistovala ve jménu dobra, ale proti zlu.   V současnosti mnozí opakují, že hlavním smyslem je heslo „už nikdy další válku“.  Myslíte, že toto východisko má smysl i v době, když se hrozba války v Evropě rozplynula? Balkánské války v bývalé Jugoslávii nebo vražedné akce Rusů na Kavkaze zase nejsou tak dávného data. Evropská unie se dala dohromady, aby čelila třem zlům: odkazu Hitlera, holocaustu, rasismu a extrémnímu nacionalismu; sovětskému komunismu za studené války; a konečně kolonialismu, jehož se některé země evropského společenství musely bolestně vzdát. Tato tři zla umožnila zrod společného chápání demokracie, civilizačního ústředního motivu Evropy.   Je to nová a jednotná výzva, co nám dnes chybí? Kdyby se Evropa nechovala tak nepozorně, nebyl by velký problém ji definovat. Na počátku 50. let se zrodilo jádro Unie prostřednictvím Evropského společenství uhlí a oceli, první nadnárodní aliance v těžkém průmyslu; jejím cílem bylo zabránit válce. Jak každý ví, jeho protějškem by dnes měla být Evropská energetická unie. Místo toho se ale Německo rozhodlo zahájit vlastní přechod na obnovitelné zdroje, bez ohledu na evropskou dimenzi. Každý proto dnes individuálně vyjednává s Ruskem o ropě a plynu, Německo bez ohledu na námitky Polska a Ukrajiny podepsalo smlouvu o výstavbě baltského plynovodu a Itálie se podílí na plynovodu South Stream z oblasti Černého moře.   Každá země tedy kráčí za svými vlastní zájmy, čímž bez ohledu na svazky a dohody přehlíží ducha Evropské unie? To je jen ponurý příklad kakofonie, která dokládá, kolik členských zemí není s to nebo ochotno zaujmout společný postoj vůči vnějším hrozbám a výzvám, jimž Evropa v globalizovaném světě čelí. Dotýká se to samotné nervové soustavy evropského civilizačního projektu, v němž by měl být každý schopen postarat se o sebe, a v němž ale všichni chtějí přežívat rovněž společně. Rusko pod Putinem to pak má jednoduché. Bez ohledu na všechny slabiny tohoto gigantu přírodních zdrojů, jeho schopnost působit škody zůstává nezanedbatelnou, čehož prezident Putin rád využívá. Evropská lehkomyslnost a zapomínání pak jen vytvářejí podmínky pro novou katastrofu, a to jak ekonomickou, tak i politickou.     Myslíte, že klopýtání Evropy pravidelně počínají selháním partnerství mezi Francií a Německem? Počátkem července to bylo jasně vidět na symbolické bezvýznamnosti oslav 50. výročí německo-francouzského usmíření, které se konaly v Remeši. Paní Merkelová si s panem Hollandem prakticky neměli co říci, kromě pár bezduchých vtípků o špatném počasí, které jako by vládlo všem jejich setkáním. Bylo to selhání podle všech standardů – intelektuálního, historického, filozofického i politického.     Patos a historický význam setkání prezidenta de Gaulla s kancléřem Adenauerem už nejspíš oživit nelze. Máte dojem, že vztahy mezi oběma zeměmi od té doby prostě upadly do triviálnosti?    Zestručnily se. Naše politické elity trpí intelektuální chorobou krátkozrakosti. Adenauer a de Gaulle přemýšleli ve zcela jiných dimenzích. Ohlíželi se na tři francouzsko-německé války, včetně dvou světových, a vzhlíželi k demokratickému sjednocení kontinentu a k překonání mocenského rozdělení, které bylo dohodnuto na konferenci v Jaltě v roce 1945. To byla hlavní hybná síla urovnání vztahů mezi Německem a Francií.   Tato vize se naplnila v roce 1990, po pádu Berlínské zdi. Vedla tehdejší eliminace vnější hrozby současně k rozvolnění vnitřní soudržnosti? Bývalý francouzský prezident Mitterrand a německý kancléř Kohl ji chtěli zpevnit měnovou unií. A ta je nyní, ironií dějin, zdrojem rozbrojů. Problém je ale hlubší. V roce 1990 se zdálo, že nastal konec dějin, a s ním jako by nastal konec hrozeb, soudů, ideologií, všech velkých střetů a debat. Právě tomu se říká postmoderní věk. Merkelová s Hollandem plavou v instantnosti postmodernismu, v němž ustupujeme od „velkých příběhů“ s jejich přesahy, jak říkal filozof Jean-François Lyotard. Dnes evropští lídři myslí a jednají v rytmu volebních období a průzkumů veřejného mínění.     Merkelová s Hollandem jsou v neustálém kontaktu a vztah mezi Francií a Německem připomíná rutinu starého manželského páru. Nemůže být přitom ale osvobození se od zátěže minulosti i výhodou? Člověk se nemůže od historie osvobodit. Na obzoru na něj čekají další zátěže. Pokud ten německo-francouzský pár chce odejít na odpočinek, měl by to říci. Pokud se ale Evropa nepohne kupředu, padne.   Během jejich jednání v Remeši tam kdosi znesvětil německé hroby z první světové války. Může eurokrize oživit démony minulosti? Nemyslím. Problémem Evropy není ožívání starých nepřátelství, ale pasivita. Lidé chtějí, aby jim ostatní dali pokoj. A právě takoví lidé nebudou vyhledávat žádné střety. Místo toho spíš nebudou dělat vůbec nic. To platí pro Francii, Německo i pro všechny ostatní.   V dějinách Evropy se neustále objevují stesky nad ztrátou vitality, nad dekadencí a úpadkem. Naštěstí přitom zrovna žijeme v nezvykle dlouhé éře míru a prosperity. Pokud nic jiného, alespoň to lze považovat za francouzsko-německý výdobytek. Jistě, už nežijeme neustále na pokraji globální politické a ideologické katastrofy, jak tomu bylo ve 20. století. Na okrajích Evropy ale dochází ke zneklidňujícím pohybům, jakými jsou třeba střety mezi stalinismem a starým evropským nacionalismem v Maďarsku a Rumunsku. A pak je tu zvláštní případ Řecka. Tahle země je svým způsobem ojedinělá, s hrůzně chaotickými dějinami po získání nezávislosti v roce 1830, stejně jako po roce 1945. Prožila si skutečnou občanskou válku i vojenskou diktaturu. V mnoha ohledech stojí Řecko proti Evropě, protože je protiněmecké, prosrbské a často proruské.     Evropská unie ale své kouzlo neztrácí a nikdo dobrovolně nechce vystupovat z eurozóny.   Sokrates říkal, že nikdo vědomě neudělá špatnou věc. Vykládám si to tak, že špatné věci se dějí za předpokladu, že se oslabuje vůle. Nezdá se mi, že by hledání řešení a cest ze současné finanční krize bylo nějakým nadlidským úkolem. Koneckonců, evropští lídři s řešeními přicházejí neustále.   Většinou ale navrhují jen cesty do Bruselu na další summit, přičemž ve stále kratších intervalech. Dál ale nevíme, jaké by ono řešení mělo být. Chybí tu globální perspektiva. Proto Evropská unie ztratila svou raison d'être. Způsoby zdokonalování unijních institucí a jejich přizpůsobování se potřebám lidí budou existovat vždy. Na nápaditost našich politiků a právníků se můžeme spolehnout. Výzva se skrývá jinde a je otázkou čistého přežití: Pokud se staré evropské národy nesjednotí a neutvoří společnou frontu, zaniknou.      Copak to evropští lídři nevědí? Pokud ano, tak proč potom předvádějí tak málo jednoty? V éře globalizace se otázka velikosti stala naprostou nutností. Paní Merkelová jistě cítí, že o osudu Německa se bude rozhodovat na evropském zadním dvorku. Proto po určitém váhání kývla na solidaritu, byť velmi uměřenou. Přitom ale dopustila, aby se Německo, Francie, Itálie a Španělsko v krizi rozešly. Pokud jsou ale naše země s to se pod tlakem finančních trhů rozdělit, zaniknou, a to jak jednotlivě, tak společně.     Chcete říci, že idea osudu evropského společenství stále ještě nezakořenila dostatečně hluboko? V praxi určitě ne. Globalizace přináší globální chaos a globální policajt, kterého dlouho hrály Spojené státy, už neexistuje. Jednotliví hráči možná nesměřují rovnou k válce, ale zároveň si navzájem nepřejí nic dobrého. Každý si hraje vlastní hru. Je to anarchistický zmatek, v němž se Evropa musí prosadit a čelit hrozbám s rozhodností. Hrozbou je Putinovo Rusko, které se snaží získat zpět něco z toho, co ztratilo. Hrozbou je Čína, byrokratický, otrokářský stát. Hrozbou je militantní islám. Evropa se znovu musí naučit přemýšlet v mezích nepřátelství. Například německý filozof Jürgen Habermas to ale nevidí, když říká, že dobře míněný kosmopolitismus může všechny spojit do globálního občanství.       Pro mnohé oblasti světa je Evropa dál pochodní svobody a lidských práv. Ideály a hodnoty ale nevytvářejí odpovídající vyhlídky. Evropské státy určitě mohou mít lákavou pluralitu hodnot, ale představovat je tak, jako by byly součástí nějakého katalogu, prostě nestačí. Místo toho je důležité, abychom se výzvám stavěli společně. Evropa ale setrvává ve stavu váhání, které se může čas od času proměnit přímo v pokrytectví. Výzvám se lze vyhnout dvojím způsobem: tím prvním je odvrátit zrak a tvářit se, že problém neexistuje. Tím druhým je fatalismus, tedy bezmocné pokrčení rameny na znamení, že se s problémem beztak nedá nic dělat. Velký historik Arnold J. Toynbee hodnotil vývoj kultur podle jejich schopností odpovídajícím způsobem reagovat na výzvy. A je dnes Evropa ochotná postavit se svému osudu? Mám obavu, že ne.    Je to důsledek špatného vedení? Je v tom víc. Je to rovněž otázka selhání intelektuálů, nezájem veřejnosti a izolacionismus. Podívejte se na volby v Evropě. Jakou roli v nich sehrává zahraniční politika a postavení Evropy ve světové hře? Před pár lety si EU stvořila vysokou představitelku pro zahraniční vztahy a bezpečnostní politiku, Catherine Ashtonovou, a dala jí k ruce zvláštní agenturu s několika tisíci úředníky. Kde ale je paní Ashtonová, co dělá a kdo si jí všímá? Jednadvacáté století bude stoletím velkých kontinentů, které spolu buď vyjdou, nebo ne. Pokud Evropa do tohoto rozměru nevstoupí, upadne zpět do 19. století. V takovém případě bude veškerá naše politická aktivita vycházet ze vzdálených vzpomínek: Evropa, kontinent utrpení a nostalgie.   Jak oživit intelektuální energii? Němečtí a francouzští myslitelé dlouho žili ve stavu vzájemné fascinace. Lze říci, že to trvalo od francouzské revoluce do studentských bouří roku 1968.   Byl to zájem, který vzešel ze vzájemné rivality a soutěžení. Pečlivě jsme se na sebe dívali a dokonale se znali. V posledních dekádách ale došlo k určitému intelektuálnímu odcizení. Ve způsobu myšlení mezi námi byly rozdíly vždy. Hegel popsal Paříž v době osvícenectví jako „intelektuální zvířecí království“, v němž své myšlenky předkládal snad každý. Francouzi se s ním hádali a nadávali mu, protože byli na své odlišné názory a polemiky hrdí. Jejich diskuse měly něco společného s žurnalistikou a divadlem, ne už tolik s akademickou přesností. Němci zase pracovali na vysvětlování velkých systémů, pokoušeli se dojít k říši poznání, která by nahradila nedostatek jednoty v politice nebo náboženství. Dnes obě země dusí intelektuální deprese. Inteligence jako společenská třída ve Francii už neexistuje a na obou stranách hranice jí chybí soudržnost. Ztratila se v postmodernismu.   Takže ti, kdo se chtějí vyhnout velkým výzvám, dnes už nepotřebují žádné důležité narativy? Přinejmenším tak to postuloval Lyotard ve své vizi konce systémů a ideologií. Nicméně i neideologický postmodernismus je sám o sobě ideologií. Vnímám ho jako vtělení hnutí rozhořčených, rozhořčení coby morálního protestu, kterým ale rozhořčení zároveň i končí. Forma je obsahem. Připomíná mi to Oskara Matzeratha v Plechovém bubínku: Vidím, bubnuji a ten nesnesitelný svět se rozpadne na kousky.      Dětinská představa? Evropa je stále hřištěm mnoha idejí. Myšlení je ale tak fragmentované, tak zatížené váháním, že nepodstupuje ani skutečnou zkoušku. V tomto smyslu je zrcadlovým odrazem politiky. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-05-29 23:53:49

Možnost svobodné volby je utopie

Pokud by žil člověk jenom ve virtuální realitě a neznal by skutečnou realitu tak by se z člověka stal anděl který nedělá nikdy nic co je hříšné. Myšlenka, že by člověk žil jen ve virtuální realitě a neznal skutečnou realitu, a proto by se z něj stal anděl, který nikdy nedělá nic hříšného, je fascinující… Číst dále »Možnost svobodné volby je utopie

Čas načtení: 2024-08-02 16:04:12

Na Netflixu vyšly režisérské verze Rebel Moon. Mají šest hodin a slibují skutečnou vizi Zacka Snydera

O dvojici filmů Rebel Moon se na přelomu roku řeklo mnoho, ale díru do světa neudělaly. Teď to Netflix a Zack Snyder zkouší s delšími verzemi. Článek Na Netflixu vyšly režisérské verze Rebel Moon. Mají šest hodin a slibují skutečnou vizi Zacka Snydera se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-08-04 15:16:50

Stane se ruský MiG-41 skutečnou noční můrou stíhaček 6. generace?

Ruský letoun MiG-41, který je označován za náhradu za MiG-31 „Foxhound“, má posunout hranice letectví a jeho schopnosti mají sahat až do dolního vesmíru.... Článek Stane se ruský MiG-41 skutečnou noční můrou stíhaček 6. generace? se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-10-31 08:27:00

Byla „Y2K“ chyba skutečnou hrozbou?

TLDR: Vzpomínáme na „problém roku 2000“, který vlastně řada lidí dodnes nepochopila. Konec světa tehdy asi nehrozil, ale vážné problém rozhodně ano – a podařilo se jim předejít kolektivní snahou. To byl ale svět naivní, co? Odkazy v článku. Apokalypsa našeho dětství Svět má aktuálně trochu jiné důvody, proč se obávat o svou existenci, nicméně před […] The post Byla „Y2K“ chyba skutečnou hrozbou? appeared first on VĚDÁTOR.

Čas načtení: 2025-01-28 19:44:46

Jak zakusit chuť luxusu? Průvodce světem ušlechtilých destilátů

Jak zakusit chuť luxusu? Průvodce světem ušlechtilých destilátů redakce Út, 01/28/2025 - 19:44 Nápoje a Koktejly Klíčová slova: cognac rum karibský rum Hodnocení Zvolte hodnoceníGive it 1/5Give it 2/5Give it 3/5Give it 4/5Give it 5/5 Rum: Karibská perla přímo na váš stůl Rum je skutečnou esencí karibské kultury. Jeho výroba z cukrové třtiny či melasy je složitý proces, který se vyvíjel po staletí. Díky tomu se karibský rum pyšní svou sladkostí a výraznými ovocnými tóny.  Za jeho jedinečnou chutí stojí nejen řemeslo, které se předává z generace na generaci, ale i zdejší klima a půda. Každý z regionů, jako Jamajka, Barbados nebo Kuba, přispívá svými podmínkami k nezaměnitelnému charakteru místních rumů. Velkou roli hraje také proces zrání. Během let strávených v dubových sudech získává destilát svou jantarovou barvu a rozvíjí komplexní paletu chutí. Starší rumy jsou známé svým harmoničtějším a vyváženějším chuťovým profilem, kde se snoubí tóny vanilky, karamelu, exotického ovoce a vzácných dřevin. Koňak: Francouzská elegance v lahvi Cognac, u nás známý jako koňak, je francouzský klenot mezi destiláty. Francouzi si odjakživa chrání své umění a tradice, a proto výroba pravého koňaku podléhá přísným pravidlům. Vše začíná pečlivým výběrem hroznů, pokračuje dvojitou destilací v měděných kotlích a vrcholí dlouholetým zráním v sudech z limousinského dubu. S přibývajícími léty zrání se prohlubuje chuť i aroma destilátu. V nejstarších koňacích objevíte fascinující spektrum vůní a chutí, od sušeného ovoce přes květinové tóny až po jemné náznaky kůže a tabáku. Kvalita koňaků se dělí do několika kategorií: VS (Very Special) – koňak zraje minimálně 2 roky. VSOP (Very Superior Old Pale) – koňak zraje minimálně 4 roky. XO (Extra Old) – nejkvalitnější koňak zraje minimálně 10 let, přičemž věk byl v dubnu 2018 zvýšen z původních 6 let. Whisky: Skotská tradice v každé kapce Vedle rumů a koňaků zaujímá nezastupitelné místo v panteonu ušlechtilých destilátů také skotská whisky. Konkrétně single malt whisky představuje vrchol tohoto zlatavého moku. Vyrábí se výhradně z ječmenného sladu v jedné palírně a zraje minimálně tři roky v dubových sudech.  Podobně jako u karibského rumu i zde záleží na oblasti, kde se whisky vyrábí. Highlands nabízí robustní chuť s medovými a vřesovými tóny. Naopak Lowlands jsou známé lehčím charakterem s květinovými a citrusovými tóny.   Umění degustace: Jak na ni? Pokud si chcete luxusní destiláty vychutnat naplno, musíte si nejprve osvojit umění degustace. Během ní zapojíte všechny své smysly a objevíte chutě, které by jinak zůstaly nepovšimnuté. 1. Příprava Základem úspěšné degustace je vytvoření vhodného prostředí. Místnost by měla být dobře osvětlená, bez rušivých pachů a ideálně s pokojovou teplotou mezi 18 až 22 °C.  Nezapomeňte na volbu správné sklenice. Pro koňak či whisky volíme klasickou tulipánovou sklenici, zatímco pro rum je ideální širší tumbler nebo sklenice typu glencairn. 2. Vizuální hodnocení První krok degustace začíná pohledem. Nakloňte sklenici proti světlu a pozorujte barvu a průzračnost destilátu. U kvalitních karibských rumů můžete obdivovat odstíny od světle jantarové až po tmavě mahagonovou. Pro koňak je typické spektrum od světle zlaté po měděnou. 3. Aroma Přibližte nos ke sklenici nejprve ze vzdálenosti několika centimetrů a pomalu se přibližujte. Postupně vnímejte jednotlivé aromatické vrstvy: primární aroma – vychází ze základních surovin, jako je cukrová třtina (rum), hroznové víno (koňak) nebo obilí (whisky), sekundární aroma – vzniká během fermentace a destilace, terciární aroma – alkohol jej získává během zrání v sudech, které mu dodávají například tóny vanilky, karamelu, dubového dřeva nebo sušeného ovoce. 4. Chuťový profil Při ochutnávání si vezměte malý doušek a nechte jej chvíli na jazyku. Chuť kvalitního destilátu se bude vyvíjet postupně. Nejprve vnímáte prvotní chuťové tóny – u rumů často karamel a vanilku, u koňaku sušené ovoce a květinové tóny, u whisky může jít o med.  Následuje střední chuť, kde se rozvíjí hlavní chuťový profil, u rumů narazíte například na tropické ovoce a koření, u koňaku dubové tóny s náznakem hroznů, u whisky se mohou objevit různé tóny připomínající například vřes nebo kouřové aroma.  Závěr neboli finish může trvat několik minut a odhaluje skutečnou hodnotu destilátu. Jestliže se tóny postupně mění, znamená to, že jste si pořídili opravdu kvalitní kousek.  Pokud nevíte, kam za tradičními destiláty, navštivte e-shop Světdoutníků.com. Najdete zde široký výběr ušlechtilého alkoholu, pravé kubánské doutníky a luxusní doplňky. Přidat komentář Foto unsplash.com Destiláty jsou více než jen nápoje – přinášejí tradici, umění a příběhy, které sahají hluboko do historie. Připravili jsme pro vás průvodce, který vás provede světem ušlechtilých destilátů a nabídne inspiraci, ať už jste začátečník nebo skutečný znalec. Pojďme na to!

Čas načtení: 2025-01-31 15:04:08

Největší pád Nvidie za poslední roky: Je DeepSeek skutečnou hrozbou?

Nvidia zaznamenala obří propad akcií kvůli oznámení čínského DeepSeek. Může levná umělá inteligence skutečně ohrozit lídra trhu, nebo se jedná jen o přehnané reakce investorů? Článek Největší pád Nvidie za poslední roky: Je DeepSeek skutečnou hrozbou? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2025-02-09 05:10:00

Americký F-35 se poprvé „setkal“ s ruským Su-57; který má „skutečnou“ výhodu?

Ruské letouny Su-57 a F-35 amerického letectva dorazily do Indie. Je to poprvé, co jsou obě stíhačky stealth zachyceny na jednom snímku. (Foto: X\@ReviewVayu)... Článek Americký F-35 se poprvé „setkal“ s ruským Su-57; který má „skutečnou“ výhodu? se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2025-04-04 18:02:47

2 akcie, které se obchodují hluboko pod svou skutečnou hodnotou!

Trh se propadl a investoři panikaří. Ale pozor – tyto dvě akcie jsou nyní extrémně podhodnocené. Nabízí šanci, jak vydělat peníze? Článek 2 akcie, které se obchodují hluboko pod svou skutečnou hodnotou! z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2025-04-16 11:10:34

Má něco v tomto světě skutečnou hodnotu?

Všichni žijeme ve světě iluzí, někdo si myslí že je celebrita nebo prezident, ale to je jenom dočasná iluze, ve skutečnosti je každý populární člověk jenom nula s nulovou hodnotou, protože všechny hodnoty jsou relativní a dočasné. Vše plyne není zde proto nic trvalé jenom čas je zde na věčné časy. To, co říkáš, se… Číst dále »Má něco v tomto světě skutečnou hodnotu?

Čas načtení: 2025-05-27 07:47:44

Co je vnitřní hodnota?

Vnitřní hodnota je fundamentální ekonomický koncept, který představuje skutečnou nebo teoretickou hodnotu aktiva, bez ohledu na jeho aktuální tržní cenu. Tento pojem je zvláště důležitý v oblasti investic a finančního hodnocení, kde pomáhá investorům činit informovaná rozhodnutí. Koncept vnitřní hodnoty vychází z předpokladu, že každé aktivum má svou “skutečnou” hodnotu, která může být odlišná od […]

Čas načtení: 2024-02-12 08:55:52

Sdílení objektů mezi vlákny jednoduše v C++20

Programování vícevláknových aplikací může být skutečnou výzvou. Problémové situace nastávají kdykoliv vlákna přistupují na sdílené objekty. Zapomenutá synchronizace je často zdrojem nepředvídatelného chování a náhodných pádů.

Čas načtení: 2024-02-15 09:00:00

Školství a vzdělání jako vládní priorita

Školství a vzdělání jsou oprávněně vládní prioritou. Závisí na tom budoucnost naší země. Tedy prioritou jen na papíře. Skutečnou prioritou je stabilizace státního rozpočtu pomocí škrtů a šetření, nikoli daní (ačkoli třeba snížení daní bohatým při rušení superhrubé mzdy stálo státní pokladnu nějakých 100 miliard korun a podle naprosté většiny ekonomů šlo o velkou chybu, vláda to odmítá řešit).

Čas načtení: 2024-02-04 12:00:00

Rakušan a návrat politiky

Kdyby se někomu podařilo otevřít s veřejností skutečnou debatu a přinést konkrétní nápady na zlepšení situace v Česku, mělo by to nejen dlouhodobější, ale i přínosnější efekt