EUR 24,750 || 
JPY 15,035 || 
USD 21,695 || Brusel - Evropská unie dnes schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě tzv. ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Informovala...
Čas načtení: 2025-05-20 12:38:13
Unie schválila 17. balík sankcí vůči Rusku, cílí na lodě i soudce Navalného
Evropská unie dnes schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě takzvané ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. The post Unie schválila 17. balík sankcí vůči Rusku, cílí na lodě i soudce Navalného appeared first on EURACTIV.cz.
\nČas načtení: 2025-05-20 12:03:00
EU schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině
Brusel - Evropská unie dnes schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě tzv. ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Informovala...
\nČas načtení: 2025-05-20 12:05:00
ONLINE: Další sankce proti Rusku míří na jeho flotilu, vyhlásila EU
Evropská unie schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřil na lodě ruské stínové flotily, oznámila šéfka unijní diplomacie. Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku Kyjeva s Moskvou zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Po pondělním telefonátu mezi šéfy Bílého domu a Kremlu Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem to podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten uvedl, že takové jednání by se mohlo uskutečnit co nejdříve a že hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či Vatikán. Dramatické dění z ruské invaze na Ukrajinu sledujeme v online reportáži.
\nČas načtení: 2025-05-20 12:03:00
EU schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině
Brusel - Evropská unie dnes schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě tzv. ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Informovala...
\nČas načtení: 2025-05-20 12:24:42
EU schválila sedmnáctý sankční balíček proti Rusku
Evropská unie formálně schválila sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ten zahrnuje opatření vůči téměř 200 plavidlům ruské stínové flotily. Na sociální síti X to oznámila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
\nČas načtení: 2025-05-20 12:28:00
EU schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku. Zaměřuje se na stínové flotily
Evropská unie v úterý schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku. Zaměřuje se na lodě takzvané ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že další sankce proti Rusku se připravují.
\nČas načtení: 2025-05-20 12:11:21
EU schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku
Evropská unie dnes schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě takzvané ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Další sankce proti Rusku se podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové připravují.
\nČas načtení: 2025-05-20 14:44:00
ONLINE: EU uvalila další sankce, míří na ruskou flotilu. A papež chce hostit mírové rozhovory
Evropská unie schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřil na lodě ruské stínové flotily, oznámila šéfka unijní diplomacie. Kreml poděkoval novému papeži Lvu XIV. za nabídku hostit mírové rozhovory Ruska s Ukrajinou, zdůraznil ale, že žádné rozhodnutí stran místa možných jednání zatím nepadlo. Informovala o tom dnes agentura ANSA, která se odvolává na mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina.Dramatické dění z ruské invaze na Ukrajinu sledujeme v online reportáži.
\nČas načtení: 2025-05-20 12:03:00
EU schválila 17. balík sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině
Brusel - Evropská unie dnes schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě takzvané ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Informovala...
\nČas načtení: 2025-05-20 12:03:00
EU schválila 17. balík sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině
Brusel - Evropská unie dnes schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě takzvané ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Informovala...
\nČas načtení: 2019-11-30 16:49:06
Jakub Dotlačil: V devadesátkách jako by se zastavily dějiny
Ve svém prvním románu Jiné životy Hynka Harra provedl Jakub Dotlačil čtenáře Prahou i Berlínem 60. let 19. století a zavedl jej mezi spiritisty a parapsychology, české vlastence, pruské dělníky i rakouské vojáky. Děj jeho nového románu Až zhasneme (Host 2019) se odehrává v českém masokombinátu koncem 90. let 20. století – a vlastně už je to také svého druhu historická próza. Když před pěti lety vyšla vaše prvotina, žil jste i s rodinou v Nizozemsku, kde jste vyučoval jazykovědu. Kdy a kde jste psal svůj druhý román? Pořád v Nizozemsku. Stále tady žiju s rodinou a učím na univerzitě jazykovědu, jen posluchači se proměnili. Dřív jsem učil studenty jazykovědy a nederlandistiky, dneska především na bakalářském a magisterském programu Umělé inteligence. Navzdory veskrze pozitivním ohlasům svého fantaskně historického románu Jiné životy Hynka Harra přicházíte nyní s prózou značně odlišného ražení. Co vás přimělo vyprávět zrovna příběh ilustrující divoký průběh české ekonomické transformace po roce 1989? Už když vyšly Jiné životy Hynka Harra, které se odehrávají v 60. letech 19. století, věděl jsem, že se příště nechci držet stejného období. Chtěl jsem psát o době porevoluční, a přitom ne o současnosti. Takže devadesátá léta, což je období v české literatuře v podstatě nereflektované. Výhoda byla, že jsem i tak mohl zůstat u stejného žánru jako v Hynku Harrovi. Devadesátá léta jsou skoro třicet let zpátky, takže román o nich už je dneska historická próza. A našel byste mezi oběma svými knihami nějaké tematické paralely? Nevím, jestli mezi knihami, ale určitě mezi oběma obdobími. Obě epochy jsou literárně trochu zapomenuté. Ne že by o devadesátých letech nikdo nepsal, ale psalo se o nich hlavně, když tu byly. Takový ten bezprostřední záznam toho, co se kolem děje, například v prózách Jáchyma Topola, ale později nic, až na pár výjimek tu neexistuje reflexe oné doby. Totéž platí o druhé polovině 19. století, v níž se odehrávají Jiné životy Hynka Harra, i když nad absencí reflexe této doby se asi sotva někdo kromě mě dneska rmoutí. A ještě něco mají ta období společného, v obou jako by se zastavily dějiny. Chybí v nich touha vybudovat nějakou společenskou ideologii. Devadesátky jsou často vnímány jako vítězství liberální demokracie, tak výrazné, že už po něm v historii ideologií nemá nic přijít. Fukuyamův „konec dějin“. Ale podobný pocit byl živý už dřív. Je pro nás těžké smířit se s životem v současném společenském pořádku, ale ještě těžší představit si jiný společenský pořádek. Tohle zní jako něco, co jsme si mohli myslet v devadesátkách nebo co si myslíme dneska, ale jsou to slova Hugo von Hofmannstahla, rakouského spisovatele konce 19. a začátku 20. století. Zápletka vašeho románu se točí kolem vytunelování fiktivních Oxfordských fondů a neskrývaně tak odkazuje k nechvalně proslulé kauze kolem Viktora Koženého a Harvardských investičních fondů. Je to pro vás natolik emblematický fenomén českých „devadesátek“, nebo se vám to spíše takříkajíc hodilo do krámu? Vidíte, nejste první, kdo v souvislosti s mojí knížkou zmiňuje Harvardské investiční fondy a Koženého, přitom příběh těch fondů v románu není inspirován Harvardskými fondy, ale CS fondy. Na Harvardské fondy odkazuje jen jedna drobnost v románu a pak samozřejmě ten Oxford v názvu, i když ten jsem tam chtěl mít hlavně proto, aby se ty fondy daly zkrátit na OF a abych zachytil to devadesátkové nadšení ze všeho západního a akademického. Toho druhého dobře využil Kožený u názvu svých fondů, které neměly s Harvardem nic společného. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Když jsem román začal psát, tak jsem si nemyslel, že jsou Harvardské fondy tak silným symbolem vykradených devadesátek. Vlastně jsem se o ně ani nijak nezajímal, díval jsem se na historii jiných podniků. Ale vzhledem k tomu, že jste už několikátý čtenář, který si příběh o krachu CS fondů spojil s Koženým, tak asi ano, HF a Kožený se skutečně stal zástupcem toho špatného, co na českých devadesátkách je. Protagonistou bezmála detektivního příběhu jste učinil studenta bohemistiky na FF UK, který se ocitne na brigádě v masokombinátu v nejmenovaném severočeském městě. Proč právě masokombinát? Tamní prostředí jste vylíčil nadmíru věrohodně a poměrně nelichotivě – máte s ním i nějakou osobní zkušenost? V roce 1996 nebo 1997 jsem byl na velmi krátké brigádě v masokombinátu. Nedávno jsem se potkal s jednou spolužačkou, která tam tehdy byla se mnou, a ta mi začala vyprávět nějakou příhodu o tom, jak jsme cpali do střívek párkovou směs. Vůbec nic mi to neříkalo. Nepamatoval jsem si z toho ani ň. Jediné, co mi zůstalo v hlavě, byla vzpomínka na jídelnu. Bylo úplně jedno, co tam vařili, ať už jste jedli ovocné knedlíky nebo buchtičky se šódó, všechno bylo neustále nacucané pachem po zpracovávaném masu. Takže jsem mohl použít vzpomínku na jídelnu, ale jinak jsem začínal víceméně od nuly. Když jsem se rozhodl, o čem román bude, navštívil jsem pár masokombinátů a setkal se s veterinářem ze Státní veterinární správy. S ním jsem pak probíral i konkrétní scény poté, co byly napsané. Četl jsem literaturu faktu, zhlédl videa. Ale spíš než detaily ve výrobě jsem chtěl zachytit dynamiku v takovém prostředí a pozici brigádníka, a k tomu jsem lovil ve vlastních vzpomínkách z jiných brigád, které jsem jako student absolvoval. Ne že bych se za svých studentských let zrovna předřel, ale odněkud se dalo brát: výkup lahví v hypermarketu, pytlování mouky v pražských pekárnách… K té první otázce, proč zrovna masokombinát. Chtěl jsem ho v románu mít, protože v masném průmyslu je přítomné morální dilema, které třeba v pekárnách nebo ve výkupu lahví chybí. Byznys je postavený na zabíjení zvířat. Je správné vydělávat na smrti? Není to nepřekonatelné dilema, spousta lidí nemá problém říci si, že jim masný průmysl nevadí, protože chtějí jíst maso a tak dále. Ale důležité pro mě je, že hodně lidí dříve nebo později musí dojít k nějakému vnitřnímu ospravedlnění, k zaujetí postoje. Protože ten román, ne v prvním plánu, ale pod povrchem, má jako téma vinu a zbavování se viny. Těch několik červnových dní roku 1997, během nichž se hlavní děj románu odehrává, převrátí život vašeho hrdiny naruby, přesto se s ním loučíte víceméně happy endem. Odráží se v tom pověstný optimismus „devadesátek“? Ano, rozhodně. Už od začátku jsem věděl, že přes všechny peripetie chci příběh dotáhnout k šťastnému konci, protože ta doba happy-endová byla. Zároveň, i když je to šťastný konec, tak je dost nepravděpodobný, závěr je víc a víc přitažený za vlasy. Teoreticky se něco takového mohlo stát, když CS fondy zkrachovaly, tak spustily lavinu dalších krachů, které mohly mít takový absurdní důsledek, jak je popsáno v románu. Ale je to strašlivě nepravděpodobné! Je to dobrý konec, o jakém jsme si mohli snít, když jsme v té době žili a než jsme se srazili s realitou. Všimněte si taky, že ten dobrý konec nastane nezávisle na činech hlavního hrdiny. Kdyby nic nedělal, tak by to takhle dopadlo taky a nejspíš i líp. To, myslím, je pro spoustu lidí dneska taky takový pocit z devadesátek: kdybychom na některé věci radši nesahali, tak by to bylo snad lepší. A jak vlastně na 90. léta vzpomínáte vy sám? Jako na dobu strávenou v České republice. Pro mě jsou devadesátky zvláštní tím, že je to moje poslední období v Čechách. Na jejich konci jsem odešel z Česka, nejdřív abych vystudoval v Norsku na magistra, potom jsem se odstěhoval do Nizozemí. Samozřejmě, že pořád od té doby sleduju, co se v České republice děje, čtu noviny, jezdím sem s dětmi na dovolenou. Ale už je to něco jiného. Česká republika, moje vlast, pro mě není jen prostor, je to i čas, země, která už teď neexistuje, ze které jsem odešel právě na konci devadesátek. Ačkoliv se jedná v podstatě o „historickou“ prózu, zobrazený konflikt těch nahoře a těch dole se ukazuje být až nepříjemně aktuálním. V naší společnosti pořád vládne antagonismus a příkopy mezi jednotlivými tábory se stále prohlubují. Jak se díváte na sedmnáctý listopad, z něhož se „devadesátky“ zrodily a o němž ve své knize rovněž pojednáváte, ve světle jeho letošního třicátého výročí? To jsem rád, že jste tohle téma z románu vytáhl. Antagonismus a polarizaci jsem chtěl mít v textu tak trochu vypravěči navzdory. Myslím, že si ani on sám neuvědomuje, že je tady sám trochu vinen. Tím, jak třeba vnímá nebo spíš nevnímá své spolupracovníky v masokombinátu. Nejen, že jim nedokáže moc naslouchat, že jim nerozumí, navíc si svoji neschopnost ani neuvědomuje. Jen v několika momentech jako by se to zlomilo. Ale jsou to vždycky jen okamžiky, není to něco, co by hrálo dominantní roli v příběhu, co by vypravěče měnilo. Na sedmnáctý listopad se dívám jako na něco, co po vývoji v Maďarsku a Polsku a východním Německu muselo přijít a díkybohu přišlo a díkybohu v téhle podobě, a ne jako v Rumunsku. V tom románu je jedna pasáž, ve které hrdina rozebírá heslo „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. Dojde tam i k interpretaci toho hesla, nevím, jestli to je interpretace, kterou Havel myslel, ale ta interpretace pro mě není nesmyslná. Vypravěč dojde k závěru, že za tím heslem, i když se to na první pohled nezdá, stojí odmítnutí polarizace a antagonismu. Ta interpretace je můj pohled na sametovou revoluci a sedmnáctý listopad. „Rok osmdesát devět byl revolučním rokem, kdy jsme znovuobjevili kouzlo buržoazie,“ říká váš hrdina a dodává, že hrdiny už nadále neměli být básníci, ale lidé, kteří chtěli vrátit zemi ztracenou střední třídu. Dnes nám – alespoň ve veřejném prostoru – zase citelně chybí básníci, nemyslíte? Ta hrdinova úvaha se dá číst sama o sobě, ale pro mě osobně byla myšlena jako kontrast s Kunderovým představením komunistické revoluce a padesátých let v knize Život je jinde. V Kunderově románu zosobňují revoluci právě básníci. Nemyslím si, že bych zrovna takové básníky potřeboval ve veřejném prostoru. Když už jsme ale u nějakých přání a nesplnitelných tužeb: asi by mi stačilo, kdyby se ve veřejném prostoru víc pohybovali lidé, kteří jsou empatičtí. Proč jste se rozhodl podobně jako ve svém románovém debutu narušovat iluzi retrospektivního vyprávění replikami odkazujícími k budoucímu vývoji událostí? Líbí se mi, když vypravěč zaujme určitý odstup od svého vyprávění, hlavně ironický odstup, když je shozena třeba i dramatická linka příběhu a na moment se odhalí konstrukce stavby. Jsem velkým milovníkem například Ishiguroa a asi jsem v tomhle od něho trochu opisoval. Ale tohle samozřejmě není objev postmoderny. Je výborné, když E. T. A. Hoffman přeruší naprosto úžasnou, děsivou povídku Pískař skoro v nejpochmurnějším okamžiku, aby nám podstrčil interpretaci celé povídky a shrnul budoucí kariéru šíleného profesora a jeho vynálezu roky poté, co se uzavře příběh celé povídky. Jak se vám na knize spolupracovalo s literární kritičkou formátu Evy Klíčové? Co jsem slyšel, roli odpovědné redaktorky knih z nakladatelství Host se spíše vyhýbá... Spolupracovalo se mi s ní velmi dobře. Byla konstruktivní, otevřená. Možná byla na mě až moc hodná. Ale ještě bych rád dodal, že i když byla v pozici odpovědné redaktorky, není jediná z Hostu, kdo mi hodně pomohl s konstrukcí románu. Mirek Balaštík má asi srovnatelný podíl. Píšete už něco dalšího? Ano, píšu. Je to poprvé, kdy se snažím téma vymezit víc abstraktně. Mělo by to být o vztahu mezi pravdou a literární fikcí. Bude to moje elegie za postmodernismem v literatuře. {/mprestriction} Jakub Dotlačil (*1979) vyrůstal v Roudnici nad Labem. Studoval bohemistiku a slovenistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti žije v Nizozemsku, kde vyučuje jazykovědu na univerzitě v Utrechtu. Je ženatý a má dvě děti. V roce 2014 debutoval prózou Jiné životy Hynka Harra, fantaskně historickým románem o První české parapsychologické společnosti a učiteli matematiky Hynku Harrovi. Nyní mu v nakladatelství Host vyšel druhý román Až zhasneme.
Čas načtení: 2022-04-05 05:59:00
Sedmnáctý ročník Blatenského fotofestivalu se uskuteční již tradičně třetí zářijový víkend, tentokráte na téma PROTI PROUDU.
Čas načtení: 2024-03-02 17:54:00
Steen Olsen neunesl v Aspenu tíhu okamžiku, Odermatt opanoval i devátý obří slalom v sezoně
Devátý obří slalom v sezoně Světového poháru, deváté vítězství. Fenomenální Marco Odermatt ze Švýcarska je k nezastavení a v Aspenu vyrovnal 13. triumfem v ročníku vlastní loňskou rekordní bilanci. Už v pátek si zajistil malý křišťálový glóbus za prvenství v disciplíně a v sobotu přidal další vavřín, přestože po 1. kole figuroval "až" na třetím místě. Vedoucí Nor Alexander Steen Olsen si ale neodpustil hrubou chybu a skončil až sedmnáctý. Druhou příčku udržel Odermattův krajan Loic Mellard. Podrobnosti připravujeme.
Čas načtení: 2024-03-03 15:55:00
Nepříjemná mlha i silný vítr komplikoval průběh závodu Světového poháru mužů ve finském Levi. Nejlépe si s podmínkami poradil překvapivě rakouský reprezentant Jan Hörl. Roman Koudelka skončil sedmnáctý.
Čas načtení: 2024-03-06 19:26:00
ČSSZ: Slovensko-český poradenský den k důchodům v Trenčíně
Blíží se váš důchodový věk a pracovali jste nebo stále pracujete na Slovensku i v České republice? Pak je vám určena naše pozvánka do Trenčína, kde slovenská Sociálna poisťovňa (SP) a Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) pořádají již sedmnáctý společný poradenský den k důchodům. Odborníci z obou institucí vám zodpovědí veškeré dotazy k vaší konkrétní situaci ve čtvrtek 18. dubna 2024 na pobočce Sociálnej poisťovny v Trenčíně.
Čas načtení: 2024-03-12 15:04:14
Benítez po porážce s Realem skončil na lavičce fotbalistů Celty Vigo
Slavný trenér Rafael Benítez po osmi měsících skončil na lavičce fotbalistů Celty Vigo. Sedmnáctý tým španělské ligy se s ním rozloučil po nedělním porážce 0:4 s vedoucím Realem Madrid, kde Benítez v minulosti také působil. Celta to oznámila na svém webu.
Čas načtení: 2024-03-16 18:36:00
Předposlední Burnley díky dlouhé přesilovce porazilo v 29. kole anglické ligy doma Brentford 2:1 a dočkalo se výhry po deseti duelech. Clarets čtvrtou výhrou v ligové sezoně oživili naděje na záchranu v soutěži, na sedmnáctý Nottingham ztrácí devět zápasů před koncem osm bodů. Forest v dalším záchranářském souboji neudrželi těsné vedení v Lutonu a na svého soupeře mají dál pouze tříbodový náskok.
Čas načtení: 2024-03-16 18:36:00
Burnley udolalo Brentford a oživilo naději na udržení, Fulham třemi góly sestřelil Tottenham
Předposlední Burnley díky dlouhé přesilovce porazilo v 29. kole anglické ligy doma Brentford 2:1 a dočkalo se výhry po deseti duelech. Clarets čtvrtou výhrou v ligové sezoně oživili naděje na záchranu v soutěži, na sedmnáctý Nottingham ztrácí devět zápasů před koncem osm bodů. Forest v dalším záchranářském souboji neudrželi těsné vedení v Lutonu a na svého soupeře mají dál pouze tříbodový náskok. Fulham překvapivě porazil pátý Tottenham 3:0 a na domácím hřišti uspěl proti Spurs poprvé od roku 2011.
Čas načtení: 2024-03-21 19:18:00
Sokola roku Choupenitche čeká v olympijské přípravě "politická práce"
Už za 100 dní začne v Praze sedmnáctý všesokolský slet. Rád by se ho zúčastnil i Alexander Choupenitch, který byl na slavnostním večeru už počtvrté vyhlášen Sokolem roku. Elitní český fleretista se těší na klání v Grand Palais, které bude hostit šermířské soutěže na Hrách v Paříži. Slibuje si od toho úplně jinou kulisu než na "covidových" Hrách v Tokiu, kde v roce 2021 získal bronz před liduprázdnými tribunami. Choupenitch se do Paříže kvalifikoval o víkendu a nyní ho čeká hledání sparingpartnerů, s nimiž by mohl trénovat.
Čas načtení: 2024-05-06 00:00:00
Startuje již sedmnáctý ročník nejstarší české soutěže na podporu nadějných mladých firem a start-upů – Vodafone Nápad roku. Soutěž si klade za cíl představovat inovativní podnikatelské projekty a propojovat jejich zakladatele s byznysovými...
Čas načtení: 2024-05-10 10:33:00
Závod připomíná slavné motocykly. Stopou slánského Oriona se vydalo sto veteránů
Prvorepublikové značky, sporťáky nebo zemědělské stroje. Do Velvar se sjelo 80 automobilů a 20 motocyklů. Sedmnáctý ročník závodu Stopou slánského Oriona se uskutečnil ve středu 8. května. Padesátikilometrový okruh, který účastníci absolvovali po obcích v okolí. Jak řekl hlavní pořadatel Václav Bečvár ml., do cíle nedojela pro technické problémy pouze dvě vozidla.
Čas načtení: 2024-05-23 00:18:10
Studenecké míle se pojedou opět v sobotu.
Warning: Trying to access array offset on value of type null in /data/web/virtuals/320768/virtual/www/wp-content/themes/engage-mag/candidthemes/functions/hook-misc.php on line 123 Studenecké míle startují již 25. Května Další v pořadí již sedmnáctý ročník výstavy a spanilé jízdy historických vozidel si pro diváky připravili organizátoři Studeneckých mílí. Uzávěrka přihlášek proběhla kvůli velkému zájmu vystavovatelů již koncem března, a tak se mohou příchozivší diváci těšit opět na pěknou plejádu zajímavých automobilů i motocyklů.
Čas načtení: 2024-06-04 12:24:00
Do Pražské muzejní noci se zapojí přes 30 muzeí, MHMP zpřístupní budovu
Praha - Do Pražské muzejní noci, která se koná 15. června, se v metropoli zapojí přes 30 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí. Sedmnáctý ročník letos pořádá Muzeum hlavního města Prahy (MHMP),...
Čas načtení: 2024-06-04 12:39:00
Pražská muzejní noc se vrací! Brány otevře přes 30 institucí, pojede i speciální tramvaj
Do Pražské muzejní noci, která se koná 15. června, se v metropoli zapojí přes 30 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí. Sedmnáctý ročník letos pořádá Muzeum hlavního města Prahy (MHMP), které tak návštěvníkům poprvé od rekonstrukce, která začala v roce 2020, zpřístupní opravenou budovu na Florenci. Zájemci se mohou těšit také například na Městskou knihovnu, Muzeum Karla Zemana, Národní zemědělské muzeum nebo galerii Kunsthalle. Novinářům to v úterý řekl ředitel MHMP Ivo Macek.
Čas načtení: 2024-06-15 10:29:00
Grycz i bez parkuru bere medaili z MS, s týmem má bronz
České trio Martin Vlach, Matěj Lukeš a Marek Grycz získalo na mistrovství světa v moderním pětiboji v čínském Čeng-čou bronz. A to i přesto, že Grycz neabsolvoval ve finále parkur. Vlach byl v individuální soutěži osmý. Grycz dokončil závod sedmnáctý, Matěj Lukeš skončil v semifinále.
Čas načtení: 2024-06-24 23:29:50
Roman Staněk bilancuje po nevydařeném závodním víkendu v Barceloně.
Warning: Trying to access array offset on value of type null in /data/web/virtuals/320768/virtual/www/wp-content/themes/engage-mag/candidthemes/functions/hook-misc.php on line 123 Tridentu se nedařilo ani v hlavním závodu Formule 2. Staněk dojel sedmnáctý Český závodník Roman Staněk dokončil hlavní závod ve Španělsku na 17. místě a na vítězného Američana Jaka Crawforda ztratil přes jednu minutu. Italskému týmu Trident se nedařilo celý závodní víkend v Barceloně. „Ve volném tréninku jsme měli auto
Čas načtení: 2024-07-04 15:53:00
Slet má spojovat generace i zemi. Jeho přípravy trvají roky, říká starosta Sokola
Sedmnáctý všesokolský slet pokračuje hromadnými skladbami cvičenců konajících se na pražském Edenu. Po šesti letech se podle starosty Sokola Martina Chlumského zvýšila náročnost choreografií a také narostl počet účastníků o pět tisíc, klíčovou roli má stále hudba a propojení cviků se slovy písní. Přímý přenos sobotních hromadných skladeb sledujte od 20:45 na ČT sport a ČT sport Plus.
Čas načtení: 2024-07-04 22:19:25
V Praze vrcholí všesokolský slet
V pražském Edenu vrcholí sedmnáctý všesokolský slet. Na ploše stadionu v jeden moment vystupuje až dva tisíce cvičenců, kteří postupně předvádějí dvanáct skladeb. Celkově se akce zúčastní na dvacet tisíc sportovců. Přípravy představení zabraly šest let a účastní se ho zástupci Sokola a dalších sportovních organizací z několika zemí světa.
Čas načtení: 2024-07-05 20:26:28
Sokolové zakončili svůj slet hromadnými skladbami
Hromadnými skladbami vyvrcholil sedmnáctý všesokolský slet v Praze. Na fotbalovém stadionu v pražském Edenu během čtvrtečního večera a pátečního odpoledne cvičilo na dvacet tisíc Sokolů, a to všech generací. Zhruba patnáct set jich přijelo za zahraničí – například z USA, Austrálie nebo Ukrajiny. Hromadných skladeb bylo celkem šestnáct. Týdenní akce nabídla také výstavy, koncerty či akrobatická vystoupení v centru Prahy.
Čas načtení: 2024-07-05 20:32:00
Slet skončil, sokolové předvedli hromadné skladby. Neodradil je ani déšť
Skončil sedmnáctý všesokolský slet, na který do Prahy dorazily tisíce lidí. Na ploše stadionu v pražském Edenu se představilo celkem 14 tisíc sportovců, kteří předvedli dvanáct skladeb.