Aktuální Zprávy

Jak nosit japonský styl v českých ulicích?

<p>Japonský styl je velice rozmanitý a zahrnuje jak minimalistické, tak i skutečně extravagantní a kreativní kousky. Jak je nosit v českých ulicích? Japonský styl oblékání má mnoho podob Když se řekne japonský styl oblékání, může vás napadnout několik věcí. Někdo si hned představí barevné a hravé oděvy, které jsou typické spíše pro cosplay, jiným se ...</p> <p>The post <a href="https://www.suprzena.cz/jak-nosit-japonsky-styl-v-ceskych-ulicich/">Jak nosit japonský styl v českých ulicích?</a> first appeared on <a href="https://www.suprzena.cz/">SuprŽena.cz</a>.</p>

---=1=---

Čas načtení: 2025-05-19 07:16:25

Jak nosit japonský styl v českých ulicích?

Japonský styl je velice rozmanitý a zahrnuje jak minimalistické, tak i skutečně extravagantní a kreativní kousky. Jak je nosit v českých ulicích? Japonský styl oblékání má mnoho podob Když se řekne japonský styl oblékání, může vás napadnout několik věcí. Někdo si hned představí barevné a hravé oděvy, které jsou typické spíše pro cosplay, jiným se ... The post Jak nosit japonský styl v českých ulicích? first appeared on SuprŽena.cz.

Čas načtení: 2024-06-17 13:41:00

Akce Czech Baseball Day představila Česko desítkám tisíc Japonců

Praha 17. června 2024 (PROTEXT) - Společnost Panasonic spolupracuje s Českou baseballovou asociací (ČBA) od loňského roku, kdy začala finančně podporovat program "Marines-Czech Baseball Bridge". V rámci této spolupráce se ve středu 12. června odehrál v Japonsku tzv. Czech Baseball Day. Desítky tisíc japonských diváků se během mače mezi Chiba Lotte Marines a Hokkaido Nippon-Ham Fighters dočkaly propagace českého baseballu i České republiky. Doprovodný program zápasu například obohatilo vystoupení folklorního souboru Valaška i stánky zaměřené na české kulturní památky a tradice.Loňský úspěch českého národního týmu na World Baseball Classic, baseballovém mistrovství světa, přinesl velký zájem japonských fanoušků o český baseball. Tento interes se přenesl i na japonské firmy - především na společnost Panasonic. Ta v ČR vyrábí tepelná čerpadla a ve své plzeňské továrně plánuje do roku 2030 produkovat až milion jednotek ročně. Japonská společnost se loni zavázala na tři roky sponzorovat český baseball a pomáhat ČBA s rozvojem hráčů mimo jiné financováním tréninkových kempů a stáží pro reprezentanty i trenéry národního týmu.V rámci dohodnuté spolupráce již došlo v srpnu loňského roku k návštěvě zástupců české reprezentace v Japonsku a letos na jaře ke stáži reprezentačního trenéra pálkařů Alexe Derhaka. Ten dostal příležitost zúčastnit se jarní přípravy špičkového baseballového týmu Chiba Lotte Marines.Desítky tisíc Japonců na Czech Baseball DaySvědkem pokračování spolupráce mezi českým a japonským baseballem byl třicetitisícový stadion ZOZO Marine ve městě Čiba. To se nachází necelých 40 kilometrů od hlavní japonské metropole Tokia a jde o domovský stánek celku Chiba Lotte Marines, který uspořádal u příležitosti zápasu s Hokkaido Nippon-Ham Fighters tzv. Czech Baseball Day.Pod dohledem českého velvyslance v Japonsku Martina Klučara se slavnostního nadhozu zápasu ujal český reprezentant Milan Prokop, který v současné době nastupuje za jiný japonský tým, Kanagawa Future Dreams. Kromě toho byl ve spolupráci s Českým centrem v Tokiu připraven pro návštěvníky stadionu bohatý program, jenž japonským baseballovým fandům odprezentoval krásy a tradice České republiky. „Navštívit mohli řadu stánků věnovaných české kultuře, pamětihodnostem a užít si mohli i vystoupení folklorního souboru Valaška. Těší nás, že jsme jako Panasonic mohli přispět k tomu, aby se ČR v zemi vycházejícího slunce ještě více zviditelnila,“ říká Petr Horký, obchodní ředitel společnosti Panasonic pro ČR a SR.Baseball pojítkem mezi ČR a JaponskemV našich zeměpisných šířkách dominuje sportovní scéně fotbal a hokej, ale Japonsku vládne baseball. "Tam jde o jednoznačně nejsledovanější sport a nás obrovsky těší, že vztahy s japonským baseballem od loňského mistrovství světa neustále rozvíjíme. Učíme se od těch nejlepších a v podmínkách, které jsou od těch českých diametrálně odlišné. Navíc se musím pochlubit, že Japonci náš progres vnímají a dobré výsledky naší reprezentace je – vzhledem k poloprofesionálním podmínkám, ve kterých fungujeme – až šokují," říká s úsměvem Lukáš Ercoli, marketingový a komunikační ředitel České baseballové asociace.Důkazem rozvíjejících se vztahů mezi českým a japonským baseballem je kromě programu "Marines-Czech Baseball Bridge" i Pražský baseballový týden, který se uskuteční 6.–9. července. „Záštitu nad letošním ročníkem převzal japonský velvyslanec v ČR Kansuke Nagaoka a nejde o náhodu. Právě japonský národní tým se turnaje poprvé za jeho 43letou historii zúčastní. Baseballové mistry světa z Japonska doplní tchajwanský národní tým i dalších šest špičkových evropských reprezentací včetně té české a rozdají si to o titul baseballového vládce Prahy," těší se Lukáš Ercoli.Kontakt:www.aircon.panasonic.czČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Čas načtení: 2025-01-09 09:00:00

Český národní pavilon zabezpečí firma 2N Telekomunikace

Praha 9. ledna 2025 (PROTEXT) - Česká účast na světové výstavě Expo 2025 navazuje klíčovou spolupráci s českou bezpečnostní a telekomunikační společností 2N Telekomunikace, která je vývojářem prvního IP interkomu na světě. Český národní pavilon tak bude reprezentovat to nejlepší z Česka i ve svých funkčních prvcích.Pomocí inovativních bezpečnostních systémů zajistí firma 2N Telekomunikace nejvyšší úroveň zabezpečení, aniž by narušovalo minimalistický design dřevo-skleněné konstrukce pavilonu. Smlouvu o spolupráci podepsal generální komisař české účasti Ondřej Soška a výkonný ředitel 2N Michal Kratochvíl v úterý 7. ledna 2025.Společnost 2N Telekomunikace vybaví 50 dveří od administrativních a společných prostor českého národního pavilonu svými jednotkami na kontrolu vstupu. Ty zajistí bezpečnost a pohodlný přístup nejen pro návštěvníky ale zároveň i pro personál pavilonu, který k pohybu po pavilonu bude potřebovat pouze mobilní telefon. 2N dále poskytne vstupní interkomy pro hlavní vchody a vjezdy, které budou zajišťovat zásobování."Velmi nás těší, že se můžeme stát součástí této prestižní události, která představuje nejen technologické, ale i kulturní spojení mezi národy. Naším hlavním cílem je prostřednictvím spolupráce na Expo 2025 ukázat světu pokročilé možnosti našich IP přístupových technologií, které kombinují bezpečnost, jednoduchost použití a flexibilitu,” říká CEO společnosti 2N Telekomunikace Michal Kratochvíl a dodává: "Japonský trh je pro nás mimořádně zajímavý díky jeho důrazu na inovace, a věříme, že naše řešení budou přínosem nejen pro český pavilon, ale také pro další projekty po celém světě.”Společnost 2N Telekomunikace je úspěšným exportérem do více než stovky zemí světa a nedávno úspěšně expandovala na další evropské trhy, čímž si upevnila svou pozici jako přední česká firma s globálním potenciálem. Expo 2025 pro ni představuje jedinečnou příležitost představit své špičkové technologie nejenom japonskému publiku. Japonský trh, známý svým technologickým pokrokem, nabízí jedinečnou příležitost pro rozšíření pokročilých IP přístupových systémů, které nahrazují dosud rozšířené analogové technologie. Společnost plánuje na tento trh přinést řešení, která nabízejí vyšší míru bezpečnosti, flexibilitu a snadnou integraci s moderními systémy. Kromě toho produkty 2N podporují v Japonsku velmi oblíbenou automatizaci domácností, která zákazníkům umožňuje ovládat různé systémy, jako je osvětlení, topení nebo spotřebiče, přímo ze svého mobilního telefonu."V českém národním pavilonu chceme představit to nejlepší z naší země – od umění a inovací po produkty a technologie českých firem, včetně globálních lídrů, jako je společnost 2N. Ta si i přes svůj světový úspěch zachovává pevné vazby na české kořeny. Jsme hrdí, že český pavilon rozšíří seznam významných míst, kde technologie 2N zajišťují bezpečnost, jako je například vila George Lucase, tvůrce kultovního Star Wars, nebo závodního okruhu Formule 1 v belgickém Spa,“ říká generální komisař české účasti na Expo 2025 Ondřej Soška.Interkom je komunikační zařízení umístěné obvykle u vchodových dveří nebo v jiných prostorách (parkoviště, garáže atd.), které omezuje přístup do daného prostoru. Osoba, která se snaží vstoupit, musí buď předložit platný autentizační prostředek (například skrze mobilní aplikaci nebo PIN kód), nebo skrze interkom zavolat příslušné osobě uvnitř, která díky vizuální kontrole ověří její totožnost a umožní ji vstoupit. IP interkomy pak umožňují obousměrnou hlasovou (nebo obrazovou) komunikaci prostřednictvím sítě s internetovým protokolem (IP). O společnosti 2N TelekomunikaceSpolečnost 2N je celosvětovým lídrem v IP přístupových systémech, které poskytují vysokou úroveň zabezpečení vstupu pro rezidenční a komerční budovy, hotely, nebo i školy. Firma vznikla v roce 1991 v Praze, kde skupina inženýrů začala pracovat na projektech, které zásadně ovlivnily trh přístupových systémů. V roce 2008 si firma upevnila svou pozici průkopníka, když představila vůbec první IP interkom na světě, následovaný prvním LTE interkomem. Od roku 2016 je 2N součástí mezinárodní skupiny Axis Group.Klíčovou roli při vývoji všech produktů 2N hraje kybernetická bezpečnost. Moderní řešení 2N umožňují snadný a zároveň spolehlivý vstup do budov díky vlastní patentované technologii Wavekey, která umožňuje automatické odemknutí dveří pouhým přiblížením chytrého telefonu. Produkty 2N jsou také známé kombinací špičkové kvality a moderního designu, za který společnost obdržela řadu prestižních ocenění jako Red Dot Design Award nebo iF Design Awards.ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Čas načtení: 2019-07-20 18:05:06

Na Letní filmovou školu zavítá Noční král z Hry o trůny i režisér kontroverzního Kléru

Už v pátek 26. července otevře své brány 45. Letní filmová škola Uherské Hradiště (LFŠ). Jejími hosty budou i Vladimír Furdík, Noční král z kultovního seriálu Hra o trůny, a Wojciech Smarzowski, režisér nejnavštěvovanějšího polského filmu loňského roku Klér. Vladimír Furdík je světově proslulým kaskadérem, který spolupracoval s desítkami režisérů a stovkami hereckých hvězd. Diváci LFŠ budou mít možnost nahlédnout do tajů tohoto specifického filmového umění i natáčení seriálu Hra o trůny, kde Vladimír Furdík ztvárnil děsivého Nočního krále. Wojciech Smarzowski, jedna z nejvýraznějších osobností současné polské kinematografie, se do Uherského Hradiště vrací po dvou letech. Všechny jeho snímky se v Polsku řadí nejen mezi nejnavštěvovanější, ale také nejoceňovanější. Je čtyřnásobným držitelem filmové ceny Orel za režii a jeho nejnovější počin, sociálně-kritický snímek Klér, vidělo v Polsku už víc než pět milionů diváků. Film, který byl v Čechách k vidění spíš výjimečně, uvede na letošní LFŠ Wojciech Smarzowski společně se scenáristou Wojciechem Rzehakem. Zbrusu nová sekce Terrafestivalis má za cíl představit každý rok jinou národní kinematografii, která se v posledních letech výrazně etablovala na mezinárodní scéně. První takovou festivalově progresivní zemí, na niž se Letní filmová škola zaměří, je Bulharsko. „Pestrou žánrovou skladbu filmů tohoto poměrně malého, byť umělecky čile bujícího území předestřeme s náležitou komplexností. Od ležérně existenciálních dramat dospívajících i těch, kteří se i na prahu třicítky dospělosti brání zuby nehty, po alegorický příběh o zániku civilizace odehrávající se ve strnulém bezčasí dalekého Severu. Zamyšlení nad aktuálním i budoucím osudem vlasti přinese trojice ostře sociálních snímků předestírajících v civilním módu naléhavé problémy země a jejích cynických, bezbranných i svéhlavých obyvatel,“ říká programová ředitelka Iva Hejlíčková. Součástí sekce bude film Glory dvojice Kristina Grozevová a Petar Valčanov, která si letos z Karlových Varů za film Otec odvezla Křišťálový glóbus. Letní filmová škola je tradičně i místem, kde čeští a slovenští autoři uvádějí v předpremiérách své novinky.Letos uvede Marko Škop uvede svůj film Budiž světlo, který si z Karlových Varů odvezl cenu za nejlepší mužský herecký výkon a zvláštní uznání ekumenické poroty. Snímek z dokumentární soutěže karlovarského festivalu Dálava představí režisér Martin Mareček. Oba filmy vstoupí pod hlavičkou pořadatele LFŠ Asociace českých filmových klubů (AČFK) na podzim do českých kin. Promítat se budou i další dva filmy, které asociace chystá do distribuce: japonský animovaný film pro všechny generace Mirai, dívka z budoucnosti a hororový příběh Petera Stricklanda Takové krásné šaty, Diváky také čeká celovečerní debut Michala Hogenauera Tiché doteky s Eliškou Křenkovou v hlavní roli, česko-chilsko-francouzsko-korejská koprodukce Hra hosta loňské Letní filmové školy Alejandra Fernándeze Almendrase, roadmovie Staříc iMartina Duška a Ondřeje Provazníka či středometrážní akční snímek První akční hrdina režiséra Jana Haluzy. Festival uvede i epizodu z televizní série Jak si neposrat život s názvem Nonstop lahůdky, kterou natočil Jan Hřebejk s Miroslavem Krobotem a Eliškou Křenkovou v hlavních rolích, a středometrážní absurdní komedii Jiří, pes uprchlík režiséra Tomasze Wińského. Letní filmová škola nabídne svým divákům i široké veřejnosti dvě site-specific projekce. Hned v pátek 26. července proběhne v areálu zámeckého parku v Buchlovicích ve spolupráci s Národním památkovým ústavem Kroměříž open-air projekce kultovní pohádky S čerty nejsou žerty. Program začne už ve 20 hodin besedou s režisérem Hynkem Bočanem a představitelem jedné z hlavních rolí Ondřejem Vetchým. Ve středu 31. července pak festival ve spolupráci s platformou KineDok pořádá ve Skate parku u Sportovní haly projekci celovečerního dokumentu o zrodu tuzemské skateboardové subkultury King Skate, který získal Českého lva za nejlepší dokument- Film uvede režisér Šimon Šafránek a skejtová delegace. {loadmodule mod_tags_similar,Související} Na letošní Letní filmové škole se AČFK po bezmála čtvrtstoletí rozloučí se svým Projektem 100, největší a nejprestižnější přehlídkou klasických filmů, které si v českých kinech nenechalo ujít kolem 850 000 diváků. Rozlučka se bude konat v letním kině na Masarykově náměstí ve čtvrtek 1. srpna, kdy festival uvede nejúspěšnější film poslední dekády přehlídky Pulp Fiction: Historky z podsvětí. “Projekt 100 procházel za dobu své existence několika dramaturgickými změnami, kterými jsme se snažili reagovat na vývoj v oblasti finanční náročnosti projektu, změny formátů či diváckých preferencí. A ačkoliv se tyto změny ukázaly být správnou cestou, neustálé zvyšování cen za práva a kopie filmů a snižování podpory Státního fondu kinematografie nás nakonec donutily projekt ukončit úplně. Mrzí nás to, ale na druhou stranu jsme hrdí, že se tak specifický projekt podařilo udržet celých dvacet čtyři let, přestože původně bylo plánováno deset ročníků,” říká předsedkyně AČFK a ředitelka LFŠ Radana Korená. Letní filmová škola každoročně svým účastníkům a místním obyvatelům připravuje také doprovodný program. I letos nabídne festival koncerty, divadelní představení, literární, dětský a herní program. Hudební program letos odstartují Monkey Business, kteří zahrají zdarma v letním kině na Masarykově náměstí. Další koncerty odehrají Please the Trees, WWW či Dunaj. Příznivcům vážné hudby zahraje Bennewitzovo kvarteto v kostele sv. Františka Xaverského. Divadelnímu programu bude dominovat HaDivadlo, které uvede hned dvě hry - Maloměšťáky ve Slováckém divadle a K antropocénu v netradičním prostoru schodů na UMPRUM. „Jsem moc ráda, že pokračujeme v tradici představování významných českých divadelních scén a po Divadle Na zábradlí, Dejvickém divadle, Huse na provázku a La Putyce představíme další významnou divadelní scénu,“ zdůrazňuje ředitelka Letní filmové školy Radana Korená. V Divadelním/literárním stanu odehrají svá představení divadelní soubory Continuo, Kampa a Improliga.

Čas načtení: 2021-05-07 19:33:33

Národní muzeum otevřelo výstavu o československých a českých sportovcích na olympijských hrách

O zajímavých historických a společenských souvislostech, ale především o československých a českých sportovcích, vypráví nová výstava s názvem Olympijské Tokio, která je právě otevřena v Historické budově Národního muzea a bude zde až do konce srpna letošního roku. Vznikla ve spolupráci Národního muzea, Českého olympijského výboru a Vojenského historického ústavu. Věděli jste, například že olympijské hry se měly v Tokiu poprvé konat v roce 1940? Že v roce 1964 se z Tokia poprvé vysílal televizní přenos přes satelit? A že se hry v moderní historii olympismu dosud nikdy neodkládaly? To jsou jen některé ze zajímavých informací, které na vás ve výstavě čekají. Mimo jiné se také seznámíte například s historií sportovního vybavení. Prohlédnete si gymnastické nářadí z konce třicátých let i současnosti. Porovnáte kolo zlatého dráhaře z Tokia 1964 Jiřího Dalera se špičkovým modelem současnosti. K vidění jsou i části originální osmiveslice z roku 1964, dobové sportovní oblečení i osobní předměty pamětníků her. Fanoušci mohou obdivovat medaile československých a českých olympioniků, včetně zlaté, kterou získal Jiří Daler. Vystaveny jsou i tři originální kimona, jež Čáslavské věnovali japonští fanoušci a jedno z nich jí daroval sám japonský císař. „V době uzavření Národního muzea pro veřejnost jsme nezaháleli a připravovali celou řadu nových výstavních projektů. Jednou z nových výstav, kterou jsme 4. května otevřeli v naší Historické budově je i výstava Olympijské Tokio, kterou jsme připravili společně s Českým olympijským výborem a Vojenským historickým ústavem. Sportovní sbírka Národního muzea je jednou z nejvýznamnějších sportovních sbírek i v evropském kontextu. Cíleně a dlouhodobě mapujeme a dokumentujeme nejen české sportovní úspěchy, ale i významné sportovní soutěže, včetně olympiád. Doufám, že se výstava bude návštěvníkům líbit a po skončení letošní olympiády v Tokiu v České republice přibude mnoho nových olympijských medailí,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. „Výstava ilustruje olympijské úspěchy našich sportovců v čele s Věrou Čáslavskou. Ale také úžasný pokrok a změny ve sportu, technologiích i každodenním životě. Pro mě osobně je nejcennější atmosféra, kterou cítíte z dobových materiálů. Je unikátní, ale v něčem velmi podobná atmosféře, kterou zažívají sportovci na olympijských hrách i v současnosti. Jde o pocit výjimečné soudržnosti, ale zároveň rozmanitosti a pestrosti,“ dodává předseda ČOV Jiří Kejval. „Sport hrál vždy mimořádnou úlohu při posílení fyzických i morálních vlastností naší společnosti, což si návštěvníci mohou mimo jiné připomenout i prostřednictvím osudů našich sportovců, kteří se v roce 1940 místo do zápolení na tokijských olympijských sportovištích zapojili do bojů o obnovení samostatného Československa,“ doplňuje ředitel Vojenského historického ústavu brigádní generál Aleš Knížek. Československou výpravu v roce 1964 zachytil na řadě dosud nepublikovaných fotografií Karel Novák. Zaznamenal nejenom sportovní výkony, ale i všední život v Tokiu, atmosféru olympijské vesnice či přílet naší výpravy. Jeho snímky jsou součástí výstavy. Promítat se bude také oficiální film Mezinárodního olympijského výboru ze stejného období. Záběry zapůjčila ze svého archivu i Česká televize. Dobovou atmosféru navodí historické záznamy z archivu Českého rozhlasu. K vidění jsou také akreditace sportovců, originální plán olympijské vesnice s umístěním jednotlivých národních výprav a další oficiální dokumenty. Vystavené jsou dobové fotoaparáty a videokamera. Olympijské hry v roce 1940, které byly zrušeny kvůli válečnému konfliktu, budou zastoupeny například dopisem tokijské organizační komise pro tehdejšího předsedu ČSOV Jiřího Gutha-Jarkovského. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2021-05-24 13:26:07

Dřevořezy Paula Gauguina, Edvarda Muncha či Josefa Váchala představuje Národní galerie Praha

Dosud nepříliš známá díla provedená v barevném dřevořezu představuje do 8. srpna 2021 výstava Dřevo/řez Národní galerie Praha ve Veletržním paláci. Ojedinělá sbírka secesních a moderních dřevořezů z NGP doplněná zápůjčkou z Munchova musea v Oslu a Hablikovy nadace v Itzehoe připomene mezinárodní kontext středoevropské umělecké tvorby let 1900 až 1920. Na výstavě jsou zastoupena grafická díla Paula Gauguina, Edvarda Muncha, Emila Orlika, Walthera Klemma, Wenzela Hablika, Ericha Heckela, André Deraina, Františka Bílka, Josefa Váchala a dalších. Barevný dřevořez zažil kolem roku 1900 jako výtvarná technika svou uměleckou konjunkturu. Zasáhl i pražskou uměleckou scénu, která jej vnímala z mezinárodního pohledu. „Cestu k modernímu obrazu pomohl formovat od konce 19. století dřevořez – obraz vzniklý tiskem z dřevěné desky prořezávané noži. Klíčový pro takový obraz se stal umělcův vztah k materiálu, barvě, ploše, stopám nástroje, jež spolupůsobily na vyjádření jeho představy,“ uvádí autorka výstavy Eva Bendová. V pěti kapitolách a s bezmála 150 exponáty výstava představuje mezinárodní kontext středoevropské umělecké tvorby, zejména inovativní transfer estetických prvků neznající hranic. Odpoví například na otázky, jaká byla po roce 1900 situace ve Vídni, v Praze a v Berlíně, či jaké inspirace přinesl japonský dřevořez nebo tvorba výrazných autorů, jakými byli Paul Gauguin, Edvard Munch, Félix Vallotton a němečtí expresionisté. Vedle grafických listů budou zastoupeny také štočky, dřevěné plastiky a malby. Výstava představí rozsáhlý soubor děl ze Sbírky grafiky a kresby NGP, který bude doplněn o kolekci japonských dřevořezů ze Sbírky umění Asie a Afriky, o díla ze Sbírky umění 19. století a klasické moderny a knihovny a archivu NG. Několik zápůjček z mezinárodních i českých institucí a od soukromých sběratelů obohatí výstavu o zásadní exponáty. „Diváci budou mít zcela výjimečnou příležitost spatřit šest grafických listů a jeden grafický štoček Edvarda Muncha, které zapůjčilo Munchovo muzeum v Oslu,“ připomíná Petra Kolářová, kurátorka výstavy. K výstavě vychází česko-anglická doprovodná publikace. Připravila ji autorka výstavy Eva Bendová, jež se v několika kapitolách věnuje vývoji moderního dřevořezu ve střední Evropě, ve spolupráci s Petrou Kolářovou, pojednávající o dřevořezech Paula Gauguina, a Otto M. Urbanem, zabývajícím se grafickou tvorbou Edvarda Muncha. V rámci NGP On Air proběhnou dvě on-line přednášky s autorkou výstavy Evou Bendovou (Dřevořez – cesta k modernímu obrazu) a kurátorkou Petrou Kolářovou (Mezi malbou a plastikou: dřevořezy Paula Gauguina). {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2020-02-26 14:57:52

Letošní festival ANIFILM spojí animaci se živou hudbou a k vidění budou třeba snímky Pink Floyd: The Wall či Dcera

Téma letošního ANIFILMU, který se nově uskuteční v Liberci, „Slyšet animaci“ přinese nesoutěžní filmový program zaměřený na hudbu a zvuk v animovaném filmu. Mezi slavnými snímky v programu festivalu nebudou chybět takové klasiky jako Pink Floyd: The Wall (režie Alan Parker, 1982) s nezapomenutelnými animovanými sekvencemi Geralda Scarfeho nebo drsný povídkový film Heavy Metal (režie Gerald Potterton, 1981). Prezentovat se ale bude i současná tvorba propojující živou hudbu s animací, například projekt The 4 Seasons Music and Animation kombinující známé Vivaldiho dílo s animací světových tvůrců pod uměleckým vedením slavného režiséra Kodžiho Jamamury. ANIFILM vzdá poctu také českým klasikům filmové hudby, jako byl Zdeněk Liška, Jiří Kolafa nebo Luboš Fišer. V mezinárodní soutěži celovečerních filmů se představí osm snímků. Jedním z nich bude meditativní příběh v lotyšském filmu Pryč (Away) režiséra Gintise Zilbalodise. Drama Kábulské vlaštovky (The Swallows of Kabul) z Talibánem ovládaného Kábulu představí režisérská dvojice Zabou Breitman / Eléa Gobbé-Mévellec; snímek byl již s ohlasem uveden v Cannes a oceněn na festivalu v Annecy. Japonský film Správnej sound (On-Gaku: Our Sound) režiséra Kendžiho Iwaisawy vtipně vypráví o vzniku a zániku netradiční středoškolské kapely. Ručně malovaný indický romantický film o lásce Růže z Bombaje (Bombay Rose) režisérka Gitanjali Rao již uvedla na benátském festivalu a odvezla si za něj trofej z festivalu v Chicagu. V soutěži jej doplní francouzsko-rumunský film Marona vypráví svůj příběh (Marona’s Fantastic Tale), věnovaný pro změnu věrné psí lásce, od známé rumunské režisérky Ancy Damian. Psy v hlavních rolích uvidíme i v lotyšském snímku Jacob, Mimmi a mluvící psi (Jacob, Mimmi and the Talking Dogs) a v koprodukčním rodinném filmu Fany a pes (Fritzi: A Revolutionary Tale) z doby pádu Berlínské zdi. Na mystickou i dobrodružnou Princovu cestu (The Prince's Voyage) o přátelství tajemného opičího starce a chlapce nás vyprovodí dvojice francouzských režisérů Jean-François Laguionie a Xavier Picard. Soutěž krátkých filmů nabídne divákům vedle dramat a metaforických či osobních příběhů i odlehčenější díla. Jedním z nich je nové dobrodružství Koně, Kovboje a Indiána prožívajících svou obvyklou Paniku v městečku, nyní na zemědělském veletrhu. Světovou premiéru na Anifilmu bude mít zbrusu nový snímek King of the Rest režiséra českého původu Paula Fierlingera. České tvůrce krátkých filmů zastupují Vojtěch Domlátil (Ráno) a Alexandra Májová, která v premiéře uvede svůj film Pračka. Mezi 40 soutěžícími studentskými filmy nebude chybět nejúspěšnější hit festivalů i Oscarů – film Dcera Darii Kashcheevy. Soutěží i Sh_t Happens Michaely Mihaliyové a Dávida Štumpfa nebo Lístek Aliony Baranové, které také mají za sebou uvedení na prestižních festivalech. Vedle nich se představí dva snímky z pražské FAMU – M e z e r y od Nory Štrbové a Kdo se se mnou zatočí Adely Křižovenské. Premiéru bude mít i Love Is Just a Death Away od Báry Anny Stejskalové, rovněž z FAMU. Soutěžit bude také 16 počítačových her, a to včetně čtyř českých: tři plošinovek – Feudal Alloy, Ministry of Braodcast a Artformer. Zatímco Feudal Alloy je vtipnou hříčkou na téma středověkých rytířů, Ministry of Broadcast je o něco temnější, ale přesto humorná dystopická alegorie. Artformer vás pak provede čtyřmi různými historicko-výtvarnými epochami. Čtvrtým českým zástupcem je pohádková adventura Pilgrims o putování čtyř postaviček vtipným světem, který může evokovat reminiscence na klasiku české animace – Jiřího Trnku. Návštěvníkům budou dispozici v game zóně v libereckém zámku. Mezinárodní festival animovaných filmů ANIFILM 2020 se uskuteční v Liberci 5. až 10. května. Program zde poběží na mnoha místech: v kulturním centru Lidové sady, v kině Varšava, v Domě kultury, v prostorách Krajské vědecké knihovny či v dočasném letním kině ve středu města. Festivalovým centrem se stane liberecký zámek. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2019-10-05 10:10:29

Bianca Bellová: Už jsem si zvykla, že všechny čtenáře neuspokojím

Málokterá česká kniha získala v posledních letech tolik literárních cen jako román Jezero (2016) Bianky Bellové. Autorka se musela vypořádat s neutuchajícím zájmem médií a velkými očekáváními čtenářů i kritiků. Podařilo se a nový román Mona (Host 2019) je na světě – a rozhodně stojí za pozornost. Ostatně ne náhodou o něm v příloze Biblio píše Petr Bílek jako o Knize měsíce. Po vydání Jezera jste se ocitla ve víru událostí, který se – aspoň mám ten pocit – dosud vlastně nezastavil. Literární ceny, zahraniční cesty, rozhovory, další a další překlady... Kde jste vůbec brala čas na psaní nové knihy? Máte pravdu, celý ten literární provoz je dost náročný na čas i na možnost koncentrace. Snažila jsem se být v přijímání závazků střídmá; není nutné jet na každý festival a dělat stále dokola rozhovory o tomtéž, vždyť to i pro čtenáře musí být otravné. Je nutné najít nějakou zlatou střední cestu – je jasné, že když se nějaký malý nakladatel na velmi konkurenčním trhu rozhodne riskovat a vydat můj text, je přinejmenším slušné ho podpořit osobní přítomností. Některé cesty jsou hodně přínosné z hlediska osobního růstu či inspirace, ale to se samozřejmě nedá naplánovat předem. Neslibuji nic, co nemůžu z časových důvodů splnit, nepíšu nikomu obsah zadarmo (to říkám proto, že neuplyne měsíc – a někdy třeba týden –, aby se na mě nějaké médium neobrátilo s prosbou o příspěvek do ankety či doporučení), pokud se nejedná o dobročinnost. Moje texty nebývají dlouhé, takže čistého času zase tolik nepotřebuji. Ale ztráty koncentrace bývají bolestné až fatální. Monu jsem začala psát ještě dřív, než vyšlo Jezero, a dopsaná byla asi před rokem a půl. Od té doby jsem v podstatě hledala redaktora, který by mi pomohl ji dopilovat a doleštit. Chvíli to trvalo, než jsem našla Kláru Fleyberkovou, která textu dala tu profesionální zkušenost i tvůrčí podněty, jež si žádal. Mezi námi, Klára je opravdu geniální redaktorka a osobnost po všech stránkách. A nesvazovaly vás trochu nadšené ohlasy předchozí prózy? Ta očekávání existovala. Každou chvíli se mě na čtení, nebo třeba i v baru cizí člověk zeptá: „Píšete pro nás zase něco? A kdy to vyjde?“ Můj švýcarský nakladatel mi poslal vánoční přání s kulichem a otázkou: „Tak co, máme se na co těšit? A bude to brzy?“ To si toho kulicha radši mohl nechat. Ten tlak nebyl příjemný. Bylo zjevné, že budu muset být opatrná, abych nevydala za každou cenu něco, s čím nejsem stoprocentně spokojená. A nedokážu dostatečně vypovědět, jak jsem nakladatelství Host a hlavně Mirkovi Balaštíkovi vděčná, že na mě netlačil a dal mi ten čas a prostor, aby Mona organicky dozrála. A samozřejmě, že už teď vím, že každý čtenář, který knihu doposud četl, ji s Jezerem srovnává. Už teď vím, že je pro někoho méně zajímavá než Jezero, třeba proto, že je v ní méně nadpřirozena a magie. Ale na to, že neumím uspokojit všechny čtenáře a že některé z nich neuspokojím nikdy, už jsem si zvykla. Mezi Jezerem a Monou se opravdu nabízejí jisté paralely – absence českých a vůbec jakýchkoliv konkrétnějších reálií, prvky oblíbeného žánru dystopie, spíše civilní styl vyprávění. Není v tom určitá (třeba jen podvědomá) snaha vyjít vstříc zahraničnímu knižnímu trhu a cizím čtenářům? S ohledem na úspěch Jezera by ani nebylo divu... To je hypotéza, která se mi samozřejmě bude špatně vyvracet. Mám podvědomou záklopku, kterou se snažím odstřihnout své texty od kontaminace tím, co se líbí a co má úspěch – recenze téměř nečtu a při hovorech se čtenáři se snažím vyhnout tomu, aby mi dávali svou zpětnou vazbu. Nicméně co si budeme nalhávat: samozřejmě to autenticitu textu nějak ovlivňuje, ať dělám, co dělám. Můžu vám ale říct, že další text, který teď nosím v hlavě, je zcela tradiční a odehrává se v konkrétních lokálních kulisách. Styl vyprávění ale asi jen tak nezměním, protože jinak psát neumím. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} A na jakých místech, ve které denní či noční době, s jakými zvukovými kulisami apod. své prózy nejčastěji píšete? Patřím k lidem, kteří k psaní potřebují klid, nedokážu se soustředit v kavárně nebo na nějakém veřejném místě. Nejlíp se mi píše večer, doma za mým psacím stolem, na PC, se sklenicí bulharského mavrudu. A musí být samozřejmě inspirace, bez ní to nemá smysl. Zrodil se příběh Mony, která v péči o zraněného vojáka Adama spatřuje svou druhou a možná poslední šanci na štěstí, na základě nějakého konkrétního impulsu, podobně jako tomu bylo v případě Jezera? Nemyslím si, spíš to byla souhra impulsů, které se shromažďovaly delší dobu. Pro mě je vždycky docela těžké určit, jak ten nápad vlastně vznikl. Je to jako bříza, jejíž semeno vítr foukne do okapu – najednou vám na střeše roste strom a vy jste ten poslední, kdo by věděl, jak k tomu došlo. Ústřední dějovou linii jste zasadila do působivých kulis zchátralé nemocnice uprostřed džungle, jejíž postupný rozklad koresponduje s všudypřítomnou bolestí a smrtí, umocněnými nedostatkem léků a personálu. Měla tato bezmála postapokalyptická scenérie nějaký reálný předobraz? Leda v mém podvědomí. Většinou je to vyfabulované. Vzpomínám si na sen či vizi temného pokoje, kde pacienti ve vlhku a pronikající vegetaci postupně přicházejí o rozum. Je klidně možné, že je to útržek z nějakého filmu, který jsem viděla jako dítě, a v nestřeženou chvíli ho nespolehlivá paměť vyplivla. „Být trpělivý a vydržet i to nejhorší, vítězství za cenu úporné pasivity,“ charakterizuje filozofii vašich postav Petr Bílek, jehož recenzi přinášíme v příloze Biblio, a závěrem konstatuje, že „mezi řádky Mony vane asijský vzduch“. Textu nadto předchází coby motto báseň čínské provenience. Jak je to tedy s údajným asijským vlivem na obsah Mony? To má pan Bílek asi pravdu. V knize jsou odkazy na asijské reálie, například písmo Nüshu, používané někdy zhruba od 14. století v čínské provincii Chu-nan výhradně ženami (ostatně některé z básní čínských básnířek jsem v textu i použila). V Japonsku zase ženy měly téměř tisíc let písmo kana, ve kterém se mohly svobodně vyjadřovat. To byla jedna z inspirací, proč si Mona jako malá dívka vymyslela tajné písmo, kterým pak v pubertě psala milostnou poezii. Chtěla jsem se v tom trochu povrtat; proč si ženy vymýšlejí vlastní písmo? Je to proto, že jsou tím druhým pohlavím, které se dle Simone de Beauvoir musí vším vymezovat vůči mužům, a existují tedy pouze ve vztahu k nim? Nebo proto, aby si uchovaly svá tajemství? Vysoce postavené japonské dámy písmem kana psaly milostné dopisy a muži, kteří se jim dvořili, jim tímto písmem museli odpovídat. Jiný motiv (zmizení rodičů) zase pochází z jedné jihoamerické země, z doby vojenské junty. Ale ony jsou ty prožitky dost univerzální, zrovna tento týden jsem se v Bělehradě seznámila se ženou, jejíž oba rodiče v 70. letech v Jugoslávii strávili 6 let ve vězení. Vypadá to, že jste ve východní kultuře našla opravdové zalíbení. Do Japonska jste se navíc osobně vypravila při příležitosti vydání japonského překladu Jezera – jaký to byl pro vás zážitek? Stalo se mi přesně to, co většině návštěvníků Japonska – uhranulo mě a teď mě z té dálky stále tiše volá zpět. Je to ta těžko definovatelná kombinace tisícileté tradice a zároveň odvaha pouštět se do nevyzkoušených, moderních věcí – ať už jde o technologie, design či architekturu. To je vlastně dost příznačné i pro čtení – i když mě v Japonsku nikdo nezná, jsou čtenáři ochotní nejen chodit na má čtení (a ještě za to platit), ale kupovat si disciplinovaně mé knihy a pak si vystát frontu na autogram. Měla jsem nesmírné štěstí, že si mou knihu vybral a následně přeložil významný japonský bohemista Kenichi Abe a našel pro ni i renomované nakladatelství. A protože má status autority, nikdo jeho doporučení nezpochybňuje. V žádné jiné zemi nebylo vydání překladu mé knihy tak široce pokryto mainstreamovými deníky jako právě v Japonsku – ať už se jednalo o recenze, nebo o rozhovory. Připadala jsem si trochu jako v Jiříkově vidění. Vyprávění rámuje scéna, kde hrdinka v dětském věku vypráví svému volkovi příběh o převaděčích mrtvých, kteří zemřeli daleko od domova. Nakonec se podobnou převaděčkou stává i ona sama. Jde o čirou fikci, nebo jste na podobnou báji někde opravdu narazila? V tomto případě jsem si inspiraci neomaleně vypůjčila ze skvělé knihy čínského autora Liao I-Wu Hovory se spodinou, která je sbírkou rozhovorů s představiteli těch nejnižších pater čínské společnosti. Takže jestli si to nevymyslel Liao I-Wu, tak má ten zvyk reálný základ. Důležitou postavou se ukazuje být Monin nepřítomný otec, jehož opravdovou tvář se jí daří poodhalit teprve v dospělosti – a vůbec ji nepoznává... Jeho příběh také dobře ilustruje, jak si totalitní režim sám vychovává vlastní oponenty. Ano, baví mě, když padají modly, když se jasná kontura a předmět dlouhodobé adorace začne rozplývat v mlze pochybností. Ostatně nespolehlivost vzpomínek a vypravěčské perspektivy je pro mě téma pořád, částečně asi proto, že si vlastní pamětí nejsem jistá. Mám dlouholetého kamaráda Zbyška, kterému jsem údajně při prvním setkání poradila, ať si nechá amputovat hlavu. Jiný dlouholetý kamarád mi zase tvrdí, že jsem se, když jsme si byli představeni, zeptala: „To je ten postiženej?“ Já se s takovými replikami vůbec neumím ztotožnit, jsem většinou poměrně empatická a nekonfliktní osoba a neumím si představit, že by mi takové inzultace vůbec vyšly z úst. Oni mi ale celé roky opakují, jak je to traumatizuje, takže mám pokušení jim věřit. Ty protikladné výklady reality vytvářejí v příběhu zajímavé napětí. Když už jsme u tématu nespolehlivé paměti – blíží se třicáté výročí Listopadu 1989, na jehož význam a přínos jako by mnozí naši spoluobčané pomalu zapomínali. Jak na období sametové revoluce vzpomínáte vy? Ale jo, asi s nostalgií. Byla jsem přímo u zdroje, na Národní třídě, a poté jsem absolvovala všechny demonstrace v následujících dnech… ostatně kde jinde bych taky ve svých devatenácti letech mohla být? Byly to okamžiky naprosté solidarity, kterou jsem předtím ani potom nezažila. Přispívala jsem nedávno do jednoho sborníku, který vychází právě k výročí sametové revoluce, dává ho dohromady kolektiv studentů. Jedna z nich si se mnou asi hodinu povídala, nahrávala, dělala si poznámky, říkala „hm, to je zajímavý poznatek, to nám ještě žádný respondent neřekl“ – a když jsem pak text dostala asi po čtvrt roce k autorizaci, zbyla z toho všeho jediná věta. Což je myslím pro ten proces uchovávání paměti naprosto typické. Kazuo Ishiguro si s tímhle motivem geniálně pohrál ve svém posledním románu Pohřbený obr, kde se stárnoucí Axl a Beatrice vydávají hledat v poartušovské Anglii syna, na nějž si mlhavě vzpomínají. Jejich paměť – stejně jako paměť všech obyvatel vesnice – je zastřena jakýmsi oparem a oni se nedokážou o žádnou ze svých vzpomínek opřít. Stejně jako hlavní hrdina filmu Memento (Guy Pearce), který pátrá po vrazích své ženy, trpí ztrátou paměti; každých pět minut se probudí s úplně resetovanou pamětí, neví o sobě vůbec nic, kromě několika nezpochybnitelných skutečností, které si vytetoval na kůži, a pár polaroidových snímků. Co když si ale vytetuje falešnou informaci, se kterou bude muset pracovat do konce života? Co když pak potrestá nevinného? Co když si takovou falešnou informaci tetujeme do kolektivní paměti všichni? Společnost, v níž vaše hrdinka žije, v mnoha ohledech připomíná poměry v některých muslimských zemích – ženy tu mají druhořadé postavení, jsou nuceny zahalovat si vlasy... Samotná Mona je ovšem bytost dosti svobodomyslná. Označila byste ji za feministku? Já bych byla opatrná v označování kohokoliv za feministu či feministku bez předchozí definice, co tím myslíme. Je feministkou absolventka genderových studií, jejímž tématem je neuspokojivé zastoupení ženských postav ve filmové produkci či počet jejich replik? Nebo jsou feministky íránské ženy, které se domáhají stejných práv před zákonem jako muži – tj. například moci si oblékat, co samy chtějí, moci řídit motorku nebo chodit fandit na fotbalové zápasy – a každý týden během takzvaných Bílých střed riskují uvěznění? Kdo je takové bezpráví ochotný přehlížet, nemůže si říkat feminista, aniž by u toho použil uvozovky. Mona je žena, která se svým mírným, neradikálním postojem domáhá svých práv. Je možné, že kdyby měla dceru, byla by radikálnější. Ptám se i proto, že vy sama jste se k tématu feminismu vyjádřila na webu iLiteratura.cz v článku nazvaném Proč nejsem feministkou, který vyvolal poměrně bouřlivé reakce. Překvapilo vás to? Nepřekvapilo. Ten článek vyšel koncem března a ta bouře následovala několik následujících týdnů, s dozvuky ještě v létě. Už v lednu jsem pro Český rozhlas napsala povídku Ptačí klec o fiktivním feministickém tribunálu, který soudí ženy přesně za tu ideo- logickou herezi, které jsem se dopustila ve sloupku Proč nejsem feministkou. A přesně ty repliky, které jsem svým postavám napsala v povídce, jsem o dva měsíce později slyšela z úst svých reálných kritiků. Není to žádné jasnovidectví, jen ty debaty kolem různých Svatých grálů feminismu už chvíli se zaujetím sleduji. Je feministkou někdo, kdo jinou ženu označí za vyjádření nesouhlasného názoru sviní, která zrazuje svůj gender? Pokud ano, tak asi feministkou pořád být nechci. Svou roli má v příběhu také poezie. Jste její čtenářkou? A píšete i vlastní básně? Básně nečtu systematicky, jsem takový náhodný čtenář. Pár oblíbenců mám (Charles Bukowski, Egon Bondy či Olina Stehlíková), podle toho to taky vypadá, když si u nás v knihovně syn vybírá básničky na recitační soutěže ve škole a vrací se s poznámkou „Zvolený text nebyl přiměřený věku“. Úplně nejradši mám haiku – na tak malém prostoru se zcela jasně vyjeví, jestli je báseň a její podstata nosná. Těch sedmnáct slabik může mít daleko větší sílu než celí Bratři Karamazovi. Ale já mám pro úsporné formáty obecně slabost. Sama jsem taky pár básniček napsala, ale není to nic, na co bych byla pyšná, ačkoliv je už nějaký nesoudný redaktor taky otiskl. Co vás naopak přitahuje na próze? A které současné autory počítáte mezi své oblíbence? Co lidi přitahuje na vyprávění? Proč se u toho ohně začali scházet a poslouchat historky? A toho nejlepšího řečníka odměňovat potleskem a smíchem? Tak mě asi přitahuje totéž: fascinace, napětí, vyvrcholení, psychohygiena, radost z dobře vystavěného příběhu... S oblíbenými autory by to bylo nadlouho. Mám ráda ostrovní autory – McEwana, Ishigura, Williama Trevora –, kteří to nejpodstatnější dokážou vepsat mezi řádky. Mlží, hrají si se čtenářem a ve chvíli, kdy si myslí, že je doma, tak mu podrazí židli. Ale těch oblíbenců jsou opravdu zástupy. Houellebecq, Erland Loe, Stephen King… Moc se mi líbila Dědina Petry Dvořákové, tak se těším na její novinku, která zrovna vychází. Společné mají ti autoři to, že ctí příběh, že jsou tu pro čtenáře, nikoliv pro autorovo ego. A úplně nejdokonalejší příběh ze všech je stará mezopotámská legenda Smrt v Samaře. {/mprestriction} Bianca Bellová (*1970) vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, pracuje jako překladatelka a tlumočnice z angličtiny. Knižně debutovala v roce 2009 Sentimentálním románem (v revidované verzi vyšel znovu loni), po němž následovaly prózy Mrtvý muž (2011) a Celý den se nic nestane (2013). Román Jezero (2016) jí vynesl řadu ocenění – mj. cenu Magnesia Litera pro Knihu roku či Cenu Evropské unie za literaturu – a dočkal se mnoha překladů. Nyní jí v nakladatelství Host vychází nový román Mona.

Čas načtení: 2024-02-26 16:10:46

Expo může z Japonska udělat obchodní centrum Tichomoří. Český pavilon chceme maximálně urychlit, říká japonský velvyslanec

Nadchl mě přístup českých baseballistů, kteří ukázali Japoncům sen, kdy dobří hráči nemusí být profesionálové, říká japonský velvyslanec v Česku Hideo Suzuki v rozhovoru pro HN. U příležitosti návštěvy českého ministra zahraničí Jana Lipavského a...

Čas načtení: 2024-04-30 11:47:00

Panasonic v Česku posiluje brand awareness, sází na energetickou účinnost a sport

Praha 30. dubna 2024 (PROTEXT) - V březnu skončila kampaň Panasonic, která se především zaměřila na brand awareness značky v segmentu vytápění a chlazení. Kampaň se uskutečnila ve dvou fázích a kombinovala OOH reklamu, rádio spoty i digitální nástroje. Její exekuce je důkazem vzrůstajícího významu českého trhu pro japonskou značku. V České republice japonský gigant aktuálně vkládá miliardy do areálu na výrobu tepelných čerpadel a teď investuje i do povědomí o značce.V prosinci 2023 se v plzeňské průmyslové zóně Borská pole rozjela výstavba nového výrobního provozu Panasonic na produkci tepelných čerpadel. Bezmála osmimiliardová investice povede ke vzniku areálu, ve kterém má Panasonic ambici vyrábět až milion tepelných čerpadel ročně. Na smělé plány značky v oblasti tuzemské výroby navazuje i práce v oblasti komunikace a marketingu.Investice do průzkumů a kampaněZmiňované kampani Panasonic předcházela významná investice do hlubšího poznání cílové skupiny i toho, jak si v jejích očích značka stojí. Panasonic si proto loni objednal rozsáhlý průzkum na vzorku přesahujícím 1 000 respondentů. Značku nezajímalo jen, které výrobce tepelných čerpadel účastníci průzkumu znají, ale i jaká kritéria jsou pro ně podstatná při výběru tepelného čerpadla nebo zda se v nejbližší době chystají do něj investovat. „Platit drahou kampaň by dost dobře nedávalo smysl, kdybychom neznali naše výchozí postavení v očích cílové skupiny, ani co je pro ni důležité při výběru čerpadla,“ říká Petr Horký, obchodní ředitel Panasonic pro Česko i Slovensko.Kreativu i nákup médií v rámci kampaně svěřil Panasonic pražské reklamní agentuře Underline. Ve spolupráci s ní rozjela značka kampaň o dvou fázích. „První etapa se uskutečnila v říjnu 2023 a vsadili jsme při ní na claim Made by zlaté české ručičky, abychom zdůraznili fakt, že Panasonic vyrábí tepelná čerpadla pro ČR i Evropu právě zde v Česku. Využili jsme OOH reklamu, spoty na Radiu Kiss a rádiích United Progressive Plzeň a investovali jsme i do digitálu. Druhá fáze kampaně běžela v březnu s claimem Účinnost na MAX, a to především proto, že energetická účinnost Panasonic čerpadel patří v oboru k naprosté špičce. A navíc kritérium energetické účinnosti je pro cílovou skupinu se zájmem o tepelná čerpadla velmi důležité,“ vysvětluje Karolína Koblížková, account managerka agentury Underline.Brand kampaň v číslechPanasonic celkově během kampaně využil více než 200 billboardů napříč republikou, a kromě významných investic do bannerů na sociálních sítích investoval i do reklamy na serverech patřících do portfolia významných mediálních domů, jakými jsou Czech News Center, Seznam, MAFRA nebo Economia.Po ukončení kampaně se uskutečnil druhý průzkum, ve kterém se Panasonic zaměřil na stejná témata a otázky jako loni. Značku následně při vyhodnocení logicky zajímalo, zda po dvoufázové kampani nastal posun v klíčových sledovaných kritériích. „Velmi nás potěšilo, že jsme v Top of Mind Awareness poskočili o 300 %, a ve spontánním povědomí o značce dokonce o 400 %. Vzhledem k tomu, že se v našem oboru vytápění a chlazení pohybují desítky firem, jedná se o výborný výsledek,“ prozrazuje Petr Horký.Sázka na velké sporty….Dalšími významnými aktivitami, které kromě kampaně přispěly k posunu ve zviditelnění Panasonic v očích veřejnosti, byla partnerství v oblasti sportu. „Na Plzeňsku působíme od roku 1996 a od roku 2018 v Plzni vyrábíme tepelná čerpadla. Charitativně a prostřednictvím CSR projektů jsme aktivní od samotného počátku, ale až nyní jsme vsadili i na spolupráci s elitními sportovními kluby v kraji. Začali jsme v oblasti propagace kooperovat také s fotbalovou FC Viktorií Plzeň a hokejovou HC Škoda Plzeň,“ prozrazuje Petr Horký.Součástí spolupráce s oběma kluby jsou reklamy v průběhu domácích utkání na LED panelech, respektive kostce nad ledem, soutěže pro fanoušky, propagace značky v bezprostředním okolí obou sportovišť a další výhody.„Už teď jsme významným zaměstnavatelem v kraji a naše role bude ještě výraznější, až otevřeme nový výrobní areál v roce 2025. Chceme být proto vidět a spojovat se se značkami, ke kterým mají naši dosavadní i potenciální zaměstnanci vztah. Soustřeďujeme se na ty, které mají zvuk nejen na Plzeňsku, ale po celé ČR. Navíc fotbalová Viktorka pravidelně reprezentuje český fotbal i v pohárové Evropě,“ dodává Petr Horký.… a na jeden menšíFotbal a hokej jsou v ČR fenomény, ale Japonsku vládne zcela jiná hra – baseball. V tuzemských zeměpisných šířkách spíše okrajový sport v Japonsku vyprodává stadiony a baseballoví reprezentanti jsou v zemi vycházejícího slunce za modly.A právě tuto vášeň pro nejpopulárnější sport Japonska plánuje Panasonic probudit i v ČR. Špičkový profesionální tým Chiba Lotte Marines se dohodl s Českou baseballovou asociací (ČBA) na tříleté spolupráci. Společný projekt nese název „Marines – Czech Baseball Bridge“ a jejím hlavním partnerem je právě Panasonic.„Baseball je sice v tuzemsku stále amatérský sport, ale s obrovským potenciálem, který ČBA velmi šikovně rozvíjí. Naposledy to bylo vidět při mistrovství Evropy, které se pořádalo v Česku a bylo divácky velmi úspěšné. Hlavní náplní partnerství jsou a budou především kempy a tréninky v Japonsku, které se týkají nejen českých reprezentačních hráčů, ale i koučů národního týmu. Jen v konfrontaci se špičkou se může český baseball posouvat a nás těší, že k tomu může Panasonic přispět,“ říká Petr Horký. Kontakt:www.aircon.panasonic.cz

---===---

Čas načtení: 2025-05-19 07:16:25

Jak nosit japonský styl v českých ulicích?

Čas načtení: 2024-06-17 13:41:00

Akce Czech Baseball Day představila Česko desítkám tisíc Japonců

Čas načtení: 2025-05-13 00:49:27

Kemono Heroes – zvířátka versus japonský bůh

Ne, není to překlep. Hra se opravdu jmenuje Kemono Heroes, nikoli Kimono Heroes. Kimono taky nosí jen jeden z jejích čtyř hrdinů. Všechny ale lze označit slovem kemono, což je cosi jako japonský furry. Článek Kemono Heroes – zvířátka versus japonský bůh se nejdříve objevil na Gaming Professors | Herní magazín, recenze her, hry na pc.

Čas načtení: 2010-08-05 00:00:00

XLARGE podzim 2010 / Collection Lookbook

Stejně tak jako většina značek přichází japonský label XLarge se svou podzimní kolekcí a k této události byl samozřejmě nafocen i velmi kvalitní lookbook. Na fotkách můžeme znovu najít povedené kousky, od kalhot, mikin, trik až po bundy, kšiltovky a brýle. Japonský gigant si nesmí dovolit žádnou ch ...

Čas načtení: 2024-02-01 05:46:00

Dračí monster dildo Titan – otevřete brány fantazie a pak… sebe (RECENZE)

Jste připraveni na cestu, kde se fantazie stává skutečností? Kde se prolínají světy draků, ještěrů a šupinatých mimozemšťanů s realitou? Nudí vás běžné erotické hračky? Toužíte po něčem, co vás opravdu přenese do jiného světa? Pak je Monster Dildo Titan tím průvodcem, který vám ukáže nové světa. A proč? To se dozvíte v následujících řádcích. […] Článek Dračí monster dildo Titan – otevřete brány fantazie a pak… sebe (RECENZE) je celý k přečtení na Lascivní.cz. Přečtěte si také: Japonský chapadlový horor či porno? Anální XXL monster dildo chobotnice – RECENZE Silikonové dildo Maxim 2 s přísavkou a realistickými varlaty – RECENZE z domácí akce Chapadlovité dildo, které vás chce vyplnit = Wolf Katana v měděné barvě (RECENZE)

Čas načtení: 2023-12-21 09:57:16

Leviatan Monster černé XXL dildo – RECENZE příšery co chce do vás!

Jak často narazíte na kousek, který vám doslova vezme dech svým designem a funkcemi? Monster Dildo Leviathan je přesně takovým kouskem. Toto není jen obyčejné dildo, ale opravdový kolos ve světě erotických pomůcek. A taky vás trochu postraší… V dnešní recenzi se podíváme na všechny jeho klady a zápory, abyste se mohli rozhodnout, zda je tento […] Článek Leviatan Monster černé XXL dildo – RECENZE příšery co chce do vás! je celý k přečtení na Lascivní.cz. Přečtěte si také: Japonský chapadlový horor či porno? Anální XXL monster dildo chobotnice – RECENZE Jak jsem si užil připínací / strapon dildo Pipedream Pink? RECENZE Macaté dildo Purple 2 se silnou přísavkou – kočičí RECENZE

Čas načtení: 2023-04-26 07:15:22

Japonský lunární modul Hakuto měl přistát na Měsíci, bylo ale ztraceno spojení

Po několika odkladech odletěla na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 s několika náklady k Měsíci v prosinci 2022. Raketa vynesla do vesmíru japonský přistávací modul HAKUTO R-1 s arabským roverem Rashid a také malou orbitální sondu NASA Lunar Flashlight. Japonský modul Hakuto by měl přistát na povrchu Měsíce dnes v podvečer.

Čas načtení: 2010-12-15 00:00:00

Lexus LS - japonský koráb silnic

Nějaký čas již na silnicích potkáváme faceliftovaný japonský koráb silnic Lexus LS. Viditelné změny se dočkala pouze přední maska chladiče, která nešetří chromováním a vnější zpětná zrcátka. Uvnitř přibylo luxusu a high-tech vybavení. Co naopak u více než pětimetrového vozu zůstalo je vynikající hyb ...

Čas načtení: 2020-03-07 18:42:42

Na Febiofest přijede Woody Harrelson

Americký herec Woody Harrelson, který má na svém kontě kromě tří nominací na Oscary i několik nominací na Zlaté globy nebo cenu BAFTA, přijede do Prahy na Mezinárodní filmový festival Praha společně s Orenem Movermanem snímek Policejní divize Rampart (2011). Festival ocení cenou Kristián Orena Movermana, který za snímek Posel získal v roce 2010 nominaci na Oscara, stejně jako představitel jedné z rolí tohoto filmu Woody Harrelson. Právě tento americký herec, nominovaný na Oscara také za filmy Lid versus Larry Flynt nebo Tři billboardy kousek za Ebbingem, ho doprovodí na festival. Febiofest představí celkem deset Movermanových snímků: režijní Posel (2009), Policejní divize Rampart (2011), Čas beznaděje (2014), Osudová večeře (2017), ale také filmy, na kterých se podílel jako producent či scenárista: Láska a odpuštění (2014, režie Bill Pohlad), Stanice 48 (2016, režie Udi Aloni), Beze mě: Šest tváří Boba Dylana (2017, režie Todd Haynes), Norman: Mírný vzestup a tragický pád stratéga z New Yorku (2017, režie Joseph Cedar), Skin/head (2018, režie Guy Nattiv) a Příběh (2018, režie Jennifer Fox). Oren Moverman je také scenáristou filmu Puzzle, který festival uvede v rámci sekce Culinary Cinema. Svůj profil bude mít na Febifestu také japonský filmař Hirokazu Kore-edy , bude uvedeno celkem devět filmů, které natočil od roku 2004 do současnosti: vedle Zlatou palmou oceněných Zlodějů (2018) půjde o snímek Nikdo to neví (2004), kterým na sebe poprvé významně upozornil za hranicemi Japonska. Další bude film Jaký otec, takový syn (2013), za který v Cannes získal Cenu poroty. Svůj profil zakončí japonský mistr rodinných drobnokreseb úvodem předpremiéry svého nového snímku Pravda (2019), který se loni v Benátkách ucházel o Zlatého lva. Cenu Kristián letos převezme také významný slovenský herec Milana Lasica a festival připomene jeho herecký výkon filmem Tři veteráni. Febiofest se uskuteční od 19. do 27. března v Praze. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-02-22 19:30:08

Japonský Nikkei 225 pokořil rekord z roku 1989! Bude růst i nadále?

Japonská burza posiluje. Index Nikkei 225 dosáhl historického maxima, což třeba na americkém trhu není velkou novinkou. Tento index však pokořil své předchozí maximum datované až do roku 1989! Článek Japonský Nikkei 225 pokořil rekord z roku 1989! Bude růst i nadále? z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-03-29 10:20:22

Farmář nevěřil svým očím, když na svém poli našel vejce, které vypadalo jako z hororu. Tento podivný obrázek se na internetu šířil jako lavina

Příroda je opravdový kouzelník a někdy způsobuje události, které nás uvádějí v úžas. Své o tom ví i tento japonský farmář, který na svém poli objevil podivný úkaz. Na první pohled může obrázek níže vypadat jako scéna z nejnovějšího sci-fi filmu, ale věřte nebo ne, je to skutečnost. Japonský farmář si musel pro jistotu protřít […]

Čas načtení: 2024-03-31 09:42:17

Rád zpíval a vymyslel karaoke, hudebníci ho ale nesnášeli. Letos japonský vynálezce zemřel

Kutil z Tokia se dožil sta let. Přístroj vynalezl v roce 1967, ale v zemi vycházejícího slunce tehdy nebyl jediným, kdo podobnou mašinu vytvořil. Článek Rád zpíval a vymyslel karaoke, hudebníci ho ale nesnášeli. Letos japonský vynálezce zemřel se nejdříve objevil na CzechCrunch.

Čas načtení: 2024-05-28 15:55:27

Japonský „vesmírný výtah“ bude připraven ke stavbě v roce 2025?

Společnost Obayashi Corporation, jedna z předních japonských stavebních firem, v současné době testuje uhlíkové nanotrubičky (CNT). Jedná se o klíčový prvek k uskutečnění snu... Článek Japonský „vesmírný výtah“ bude připraven ke stavbě v roce 2025? se nejdříve objevil na AC24.cz.

Čas načtení: 2024-06-15 11:21:22

Příroda jako architekt: Jak ledňáčci inspirovali Šinkansen

S rychlostí přesahující 270 km/h byl v roce 1989 japonský vlak šinkanzen zázrak techniky. Měl jenom jednu vadu – na hlasitou vlnu aerodynamického třesu, která vznikala s každým průjezdem tunelem, si stěžovali lidé i 400 metrů daleko. Problém dokázal vyřešit japonský inženýr Ejdži Nakacu díky svému hobby – byl totiž vášnivým pozorovatelem ptáků. Ejdži Nakacu

Čas načtení: 2024-06-22 12:56:55

Japonský supermarket zavádí pokladny pro seniory a zdravotně postižené

Zatímco běžným trendem v supermarketech je zrychlování procesu placení, jeden obchod v japonské prefektuře Fukuoka zvolil opačný přístup. Zavedli zde tzv. superpomalou pokladnu, kde není místo pro spěch a stres.... The post Japonský supermarket zavádí pokladny pro seniory a zdravotně postižené first appeared on Objevit.cz: IT magazín, zprávy a novinky ze světa IT.

Čas načtení: 2024-08-05 15:01:33

Investoři panikaří: Japonský akciový trh zažil nejhorší den od roku 1987!

Posílení japonského jenu a zvýšení úrokových sazeb Japonskou centrální bankou přispělo k masivnímu poklesu akcií exportně orientovaných firem. Japonsko vstoupilo do medvědího trhu. Článek Investoři panikaří: Japonský akciový trh zažil nejhorší den od roku 1987! z webového portálu Finex.cz.

Čas načtení: 2024-09-09 10:01:28

Sprcha do postele Switle Body, přelomový japonský vynález

Na veletrhu IFA 2024, který se každoročně koná v Berlíně, bylo možné vidět širokou škálu inovativních technologií, od každodenních pomocníků až po skutečně přelomové vynálezy. Mezi těmito zajímavými novinkami se... The post Sprcha do postele Switle Body, přelomový japonský vynález first appeared on Objevit.cz: IT magazín, zprávy a novinky ze světa IT.

Čas načtení: 2024-09-25 18:00:46

Ghost of Yotei představuje nejznámější japonský konflikt. Poetika prvního dílu bude zachována

Oceňovaná hra Ghost of Tsushima dostane pokračování jménem Ghost of Yotei Děj se přesune o 330 let dopředu a tentokrát se chopíme role protagonistky Atsu Vydání je naplánováno na rok 2025 Když před čtyřmi lety spatřila světlo světa hra jménem Ghost of Tsushima od studia Sucker Punch, asi málokdo čekal, že by se washingtonskému studiu podařilo brilantně vystihnout atmosféru dávného Japonska. Titul se co se týče mechanik notně inspiroval u známé série Assassin’s Creed (která se letos také vydá na japonské ostrovy), avšak přišel s vlastním zajímavým příběhem na pozadí první mongolské invaze do Japonska a neotřelými meditativními prvky, jako je skládání haiku či rozjímání v onsenech. Není proto žádným překvapením, že na konferenci State of Play studio oznámilo pokračování s názvem Ghost of Yotei. Přečtěte si celý článek Ghost of Yotei představuje nejznámější japonský konflikt. Poetika prvního dílu bude zachována

Čas načtení: 2024-10-28 09:41:03

JP225 (28.10.2024) - Graf dne

Japonský index Nikkei (JP225) posiluje o 2,9 %, zatímco japonský jen vůči dolaru ztrácí 0,26 % poté, co japonská vládnoucí koalice poprvé po 15 letech ztratila většinu. V důsledku toho může vzniknout dojem, že normalizace měnové politiky bude pod tlake...

Čas načtení: 2024-11-01 10:54:21

Siren’s Crush – je to flexibilní dildo, které vás vezme do víru rozkoše? RECENZE

Nerealistické dildo se svými výraznými vroubky zaplní všechny tělesné otvory na maximum a zároveň rozmazlí bod G nebo prostatu. Pro začátečníky, kteří chtějí prozkoumávat své tělo, bude tato hračka plně vyhovovat svými rozměry. Pokročilým uživatelům může ukázat nové možnosti při výměně rolí, když se dá krásně připnout na strap-on. Dildo bylo zabalené v neutrální krabičce, […] Článek Siren’s Crush – je to flexibilní dildo, které vás vezme do víru rozkoše? RECENZE je celý k přečtení na Lascivní.cz. Přečtěte si také: Obě jsme z dilda skutečně nadšené – Temptasia Reina – RECENZE Japonský chapadlový horor či porno? Anální XXL monster dildo chobotnice – RECENZE Tohohle klacka nezvládne kdejaká micka! RECENZE silikonového vibrátoru Sexy Elephant Mister A