Od 28. do 30. května 2025 se na brněnském výstavišti po dvou letech opět koná Mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky IDET. Společně s veletrhy PYROS a ISET, které...
Čas načtení: 2024-06-10 15:55:00
Svět opět létá. Aerolinky pálí stejně benzinu jako před covidem, říkají analýzy
Poté, co se po covidu poptávka po leteckém palivu propadla, je nyní letecká doprava opět tahounem růstu světové spotřeby paliv. Pro ropný průmysl je zpráva o oživení vítaná vzpruha. Mezinárodní asociace letecké dopravy IATA očekává v letošním roce rekordní počet cestujících. Stroje, které budou zhruba stejně plné jako před virem, tak spotřebují rekordní množství paliva, predikují analýzy.
\nČas načtení: 2025-06-06 11:00:00
Ceny potravin na světových trzích klesají. Pomohla kukuřice z Jižní Ameriky i levnější oleje
Světové ceny potravin se v květnu opět snížily. Podle dat Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) stlačily index dolů především levnější obiloviny, cukr a rostlinné oleje. Nejvíce zlevnila kukuřice díky silné sklizni v Argentině a Brazílii a nadějím na rekordní úrodu v USA. Naopak dražší je hovězí maso a mléčné výrobky, zejména kvůli asijské poptávce. FAO zároveň očekává historicky rekordní sklizeň obilovin.
\nČas načtení: 2019-11-19 08:54:17
Radek Čermák: Obdivuji aktivní lužickosrbské snahy o zachování vlastní identity
Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy byly po dvanácti letech znovu otevřeny kurzy lužické srbštiny. To je vhodná příležitost hovořit nejen o tomto mizejícím jazyce, tolik blízkém češtině, ale také o postavení tuzemské sorabistiky a vůbec o lužickosrbské literatuře, její kondici a soužití s literaturou českou. Všechna tato témata ze středoevropského trojmezí v povodí Sprévy přibližuje antropolog a sorabista Radek Čermák, který působí mj. právě na FF UK. Historicky měla na lužickosrbskou literaturu velký vliv česká literatura. V menších žánrech to platilo až do šedesátých let dvacátého století, kdy se překládaly například texty Jiřího Suchého nebo Miloslava Švandrlíka. Jak je to dneska? Je tam ještě nějaká spojnice? Vždycky se něco najde. Ze současných autorů vidím silnou inspiraci u básníka Tima Meškanka. Víme, že Lužičtí Srbové (a Němci z téhož budyšínského Němsko-serbskeho ludoweho dźiwadła) víceméně pravidelně spolupracují s divadelníky z České republiky – vzpomeňme například na novodobou recepci Maryši nebo Švandy Dudáka v lužické srbštině, ale zároveň Příběhy obyčejného šílenství Petra Zelenky či čerstvě Český ráj Jaroslava Rudiše v německojazyčném provedení. Čili ten pravý lužickosrbsko-český kulturní kvas se v posledních desetiletích odehrává na divadle. A v dětské literatuře. Nedávno v horní i dolní lužické srbštině vyšel Krtek a autíčko a samozřejmě to byl hit. Ale taky je na tom vidět to zpoždění, česky tahle kniha vyšla před více než půlstoletím. Zajímavou kapitolou, stejně jako u kteréhokoli jiného jazyka, jsou dějiny překladu beletrie. Po bohatém období za normalizace, kdy dostatečné množství překladů bylo garantováno státní kulturní politikou ve vztahu k ideologicky spřáteleným zemím, což NDR se svou Lužicí byla, se situace po roce 1989 výrazně proměnila. Jak to období vnímáte vy a jak je na tom překladatelství z lužické srbštiny dnes? Ve skutečnosti je to pořád stejné. Většina projektů je dílem mravenčí (spolu)práce jednotlivců. Byly oktrojované tituly jako Krabat Jurije Brězana – žádný další mě právě ani nenapadá –, ale byla také období, kdy překládání knih nahrazovalo nedostatek jiné činnosti. Dnes si můžeme zajet do Lužice na odpolední výlet a můžeme ji konzumovat přímo, ne prostřednictvím étosu knih – pravda, v případě srbské Lužice to po roce 1989 platí s jednou výjimkou, a tou je Modrá vrána Jurije Kocha. Tahle sbírka reportážních povídek o uhelném vytěžování Lužice v uplynulém století, o zanikání vesnic a asimilování lužickosrbského národa vzbudila v tuzemsku obrovský ohlas a zájem o tu zemi, po knize dokonce dvakrát sáhl Český rozhlas a povídky natočil. Naopak se nedařilo Čertově kovárně Jurije Krawži. Je to vlastně fantasy, jejíž fikční svět se podobá socialistické industrializaci Lužice a fascinaci mocí, jíž podlehl i sám spisovatel (stal se spolupracovníkem státní bezpečnosti). Celkově prostě platí, že literatura už nehraje tak důležitou roli jako dřív. Na druhou stranu se překládá velmi intenzivně, ovšem spíš kratší formy, na které zbývá čas při jiných činnostech. Daří se ale lužickosrbské překlady vytahovat z undergroundu málem samizdatů k standardním edicím v menších nakladatelstvích; to skutečně je kvalitativní posun, který jsme v uplynulých letech zaznamenali. Řada podstatných děl lužickosrbského moderního písemnictví je do češtiny přeložena. Kromě zmíněných uveďme třeba román Obraz otce Jurije Brězana, román Dny v dálce Marji Młynkowe, povídky Výlet do ráje Měrky Mětowe, sbírku Struga Kita Lorence, nově poezie Jurije Chěžky, Tomasze Nawky atp. Co ještě zbývá přeložit? Měli bychom překládat další divadelní hry, naposled se tomu soustředěně věnoval Karel Kyas mezi válkami. Pozdější překlady dramat jsou sporadické, což nekoresponduje s tím, co již bylo uvedeno – jak moc se lužickosrbské divadlo zajímalo a zajímá o to naše. Přitom v Lužici vznikly podstatné texty, které zároveň mají problém být v Lužici uvedeny, protože není dost herců nebo je téma hry kontroverzní, takže uvést ji je riziko. To jsou například Wurywanki (Vykopávky) Lubiny Hajduk-Veljkovićowe, Wodny muž (Vodník) Ingrid Hustetowe a Beaty Mičerlichowe a v neposlední řadě Knjez Jehnjo a rjanolinka (Kráska a Beránek) Róži Domašcyny. „Lužickosrbský“ pohled na divadlo a na svět by měl dostat šanci na profesionálních českých jevištích. Velkou devízou lužickosrbské literatury jsou i pohádky, několik jich přeložil Milan Hrabal. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Lužická srbština se letos na podzim na pražskou univerzitu vrátila s rekordní návštěvností bezmála tří desítek studentů. Zájem o ni zjevně je, proč tedy ta dlouhá pauza a jak došlo k tomu, že se tento jazyk podařilo do nabídky školy vrátit? Je to prosté. Po třináct let byl jakýmsi garantem sorabistiky na slavistickém ústavu profesor Petr Kaleta. Za jeho působení sorabistika fakticky zanikla, občas vyučoval kurz o historii a kultuře Lužických Srbů, ale jazyk neučil nikdo. Kurzy lužické srbštiny tak v posledních letech probíhaly v Lužickém semináři pod patronátem Společnosti přátel Lužice a zájem o ně byl značný. Na fakultě jsme třináct let slýchali, že to nejde kvůli financování, nedostatku studentů, vyučujících a podobně. Nový vedoucí Katedry středoevropských studií Jiří Januška si obnovu sorabistiky vzal za svůj cíl a ukázalo se téměř okamžitě, že sorabistika funguje jako integrální součást středoevropských studií. Sorabistika jako věda pěstující vícejazyčnost a interdisciplinaritu mezi východem a západem je ostatně nejlepším dědicem idejí střední Evropy. Není to příliš ostré hodnocení vůči předešlé éře katedry? Je pravda, že sorabistika se v posledních letech vytratila z mnoha evropských univerzit hlavně z personálních důvodů. Mizeli a nadále mizí aktivní jedinci, kteří se o Lužické Srby začínali zajímat po druhé světové válce. Hodně to vidíme v Polsku, na Ukrajině nebo i v Německu. Jenže to není případ Prahy, protože ta disponuje odborníky, jako jsou Leoš Šatava, Markus Giger, Helena Ulbrechtová či Katja Brankačkec. Řadu let zde působil i literární vědec Tomasz Derlatka. Takže nedostatkem lidí to u nás nebylo. Bylo to tím, že u nás byla a stále je snaha restrukturalizovat slavistická pracoviště na jakási východoevropská areálová studia. To není samo o sobě špatně, kdyby se změnil i koncept výuky. Střední Evropa má kupříkladu mnoho společných rysů elitní kultury. Jenže i dějiny se nadále učily jako dějiny států a národů. Starého psa novým kouskům nenaučíte. Tohle se přece stalo za děkanátu historika Michala Stehlíka, de facto on – ač sám slavista – slavistiku rozpustil. Jenže nebyl důsledný. Na jiných školách, třeba na Fakultě sociálních věd, už dříve založili tyto obory na zelené louce s novými lidmi. Nepostavili je na důkladném studiu jazyka, nýbrž třeba na politických vědách. Filologický důraz byla právě výhoda slavistiky na Filozofické fakultě, která se o ni dobrovolně připravila a která nedokázala využít ani jiných výhod – například možnosti spojení se studiem jazykové či kulturní antropologie. Antropolog se totiž bez studia domácího jazyka neobejde. Ta nynější nabídka dokonce tří kurzů, jednoho kulturně-historického a dvou jazykových, je něco ojedinělého, anebo je v plánu výuku lužické srbštiny a vůbec sorabistickou výuku na Katedře středoevropských studií a Filozofické fakultě udržet a třeba i rozšířit? Dvouletý jazykový kurz musí zůstat fundamentem oboru. Ale rád bych otevřel antropologický kurz, aby účastníci měli možnost propojit znalosti jazyka a dějin s moderními poznatky vědy o kultuře. Chtěl bych představit výhodné aspekty studia menšinové kultury. Říká se „co je malé, to je hezké“, já říkám, že menšinový diskurs může přinášet nové pohledy. Gilles Deleuze a Pierre Félix Guattari ve svém výkladu Kafky dokonce tvrdí: „Velké a revoluční věci vždy vystupují z menšiny.“ Ale zrovna tak doufám, že se podaří uskutečnit kurzy ryze moderních česko-lužických dějin v areálovém pojetí (tří států a čtyř jazykových společenství), kurz dějin lužickosrbského divadla (ten už jednou proběhl před pěti lety a přišlo na něj sedmnáct studentů, takže to máte zase jeden důkaz, že Lužice je přitažlivé téma), hudby nebo pochopitelně literatury. Ve všech těch oblastech je co učit, zároveň všude je možno poukazovat na významný český vliv na srbskou Lužici. Lužická srbština je sice po slovenštině češtině druhá nejbližší řeč, ale je to přece jen výlučný jazyk – studovat sorabistiku je něco exotického. Jak jste se k ní dostal vy? Zpočátku mi bylo trapné, že se dívám z okna na Lužické hory a vedle školní němčiny a televizní polštiny neznám třetí jazyk nejbližších sousedů. Pak jsem byl vtažen do dění ve Společnosti přátel Lužice a našel tam spoustu angažovaných lidí, kteří se zajímali o nám blízkou kulturu. A v samotné Lužici, která je určitým duchovním fenoménem, jsem vždycky našel dost lidí, kteří vytvářeli s notnou dávkou espritu ducha menšinové kultury. Najdete zde tradiční pěvecké sbory, metalovou hudbu, malování vajíček i postmoderní poezii, zkrátka všehochuť „nacionalismu s lidskou tváří“. Takže „duchovní fenomén“ či „duch menšinové kultury“, což jsou obraty často s Lužicí spojované. Nikdo přitom pořádně neví, co to znamená. Nejde o poněkud omšelá spojení? Jde o nutnou mobilizaci pro přežití místní kultury. Jsou to aktivní rodinná, lokální, duchovní a intelektuální společenství. Protikladem k tomu je indiference většiny obyvatel, kteří se pak do těchto společenství zapojují. Lužickosrbská sídla jsou zkrátka živější než německá. Když se vymýšlí nějaká nová aktivita pro tuto cílovou skupinu, musíte brát ohled na to, že každý den se koná nějaká akce. Když jsem byl naposledy v Lužici na delším pobytu na přelomu června a července, každý večer jsme trávili na nějakém zajímavém programu. Středobodem je přitom užívání jazyka, Lužičtí Srbové jsou lingvocentrickým společenstvím. Nebývá zvykem, aby si Čech uvědomil, že jeho kultura může pro jinou kulturu být tou velkou, řídící, určující. Ve vztahu k srbské Lužici však toto platí. Jak toto vědomí vnímáte vy? Češi byli v mnoha oblastech takřka apoštoly národního obrození a své poznatky praktického herderiánství vyváželi i do jiných slovanských kultur, například české vzory hojně přebírali Slovinci, Bulhaři nebo právě Lužičtí Srbové. Ti díky tomu na konci první světové války prosperovali lépe než takoví Slováci. Každopádně ocitáme-li se v řídící pozici, jak jste to nazval, je třeba dávat si pozor, abychom příslušníky menších národů nementorovali, ale naopak si všímali i pozitivních vlastností a hodnot menšinové kultury oproti kultuře většinové. Jaký rys lužickosrbské kultury nebo uvažování vás nejvíce oslovuje? A je naopak něco v srbské Lužici, co vás dráždí, znepokojuje, nad čím kroutíte hlavou? Obdivuji aktivní lužickosrbské snahy o zachování vlastní identity a fascinuje mě existenciální pocit nesamozřejmosti, jaký tady u nás už neznáme. Zítra se můžete dobrovolně či nedobrovolně stát Němcem. Uděláte to, nebo ne? Nebo jen tak bezděčně splynete s davem? Tyhle rysy sleduji na neúspěšných autorech. Příčiny jejich odmítnutí souvisejí právě s mechanismy přežití kultury. Zároveň si nejsem jist, že bych mohl žít v kultuře, kde si všichni takříkajíc vidí do talíře a jsou vzdáleně příbuzní. Na vesnicích funguje silná sociální kontrola, takže kulturní změna nebo jazykový posun probíhá pozvolna a nenápadně. Jako obyvatel velkoměsta bych si na to musel zvyknout, ale není jisté, že bych to dokázal. Vraťme se k lužickosrbské literatuře – začnu prostě, jakou lužickosrbskou knihu máte rád? Nejraději asi mám sbírku básní a krátkých próz Róži Domašcyny Pře wšě płoty (Za sedmero ploty), kde reflektuje převrat v NDR i v lužickosrbské kultuře. Ona píše surové texty o přežívání, zániku a třeba i nesnášenlivosti většiny. Jinde zase využívá promyšlenou jazykovou hru. Ta spočívá v prolínání různých jazyků a vzniku komplementárních jazykových verzí. Zatímco Jurij Koch nebo nedávno zesnulý Kito Lorenc od počátku své tvorby promítali totéž sdělení do dvou jazykových verzí, Róže Domašcyně porozumíte jen po přečtení obou verzí, a když navíc máte znalosti nářečí a odborné terminologie. Její texty se mohou lišit i formou. V němčině je třeba text v několika slokách vázané poezie a v lužické srbštině několik volných veršů. Číst ji je jako hledat indicie v Pevnosti Boyard. Pokud jde o lužickosrbskou literaturu, vlastně pořádně nevíme, co to je. Je jedna, nebo jsou dvě, tedy hornolužickosrbská a dolnolužicko-srbská? Nebo čtyři – od každé ještě německá? Nebo ještě víc – od každé ještě katolická a evangelická? Všechny ty proudy se velmi liší, jsou autoři, kteří tvořili či tvoří paralelně německy i lužickosrbsky, nebo v obou lužických srbštinách atd., přičemž do jedné z nich jsou jejich texty překládány někým jiným, ale pak se to záměrně tváří jako originály… Je to opravdu složité. Jak byste lužickosrbskou literaturu vymezil vy? Je třeba odmyslet si běžné kategorie a lužickosrbskou literaturu pojímat velmi extenzivně, protože jinak se nedobereme její podstaty. Do tělesa menšinové literatury musíte vztáhnout jak lužickosrbské téma v jiných literaturách, tak německy – a v případě Milana Hrabala a Josefa Suchého i česky – psanou lužickosrbskou literaturu i lužickosrbsky psanou publicistiku – například literární reportáže. Když německá autorka Julia Francková napíše román Polednice (a dostane za něj Německou knižní cenu), který pojednává o „lužickosrbské“ polednici, to znamená, když si pro své dílo vybere jednu z kvalit lužickosrbské kultury, v tomto případě konkrétně bájesloví, mám to za lužickosrbskou literaturu. Když podstatný německý autor něco prohlásí o menšině, může se to stát skutečností, byť by to dříve nebyla pravda. Vzpomeňme opět na Herdera a jeho koncepce. Stejně tak to je třeba s „vykradeným“ Krabatem – Čarodějovým učněm Otfrieda Preußlera. Protože je to výtečně napsané, všichni znají jeho romantického Krabata jako přechodový rituál k dospělosti, ale už si ho nepředstaví jako laskavého starce a zachránce místního lidu, jak je znám mezi Lužickými Srby a ze zpodobnění jiných autorů. Zkrátka tlak většiny, například velký zájem o velikonoční kraslice, může z Lužických Srbů udělat národ malířů kraslic, za který je valná část německé většiny ostatně dávno považuje. Překládá se z češtiny do lužické srbštiny? Něco už bylo zmíněno. Z dalších uveďme například Už se nebojím tmy autora Vhrsti nebo Puntíkáře Miloše Kratochvíla. Ale samozřejmě by se mělo překládat víc. Jsou věci, které by do Lužice pasovaly, vždyť máme moderní díla s venkovskou tematikou, jako jsou Želary Květy Legátové, jako je ekologický a v dobrém slova smyslu národovecký Hastrman Miloše Urbana, jako jsou prózy Jiřího Hájíčka nebo jako je magie Žítkovských bohyní Kateřiny Tučkové. Když zmiňuji tu, napadá mě, že bychom měli lužickosrbským přátelům zprostředkovat díla o odsunu Němců, protože my vnímáme, že odtud zmizeli, jenomže jedno z míst, kam šli, je právě Lužice. Tam je toto téma stále ještě tabu, čeká na objevení, v tom bychom mohli pomoct. Z nějakého jiného jazyka to funguje líp? Z angličtiny, polštiny nebo třeba i němčiny? Ne, to je dost podstatný rozdíl mezi českou literaturou a tou lužickosrbskou. Ta česká stojí na překladech, to je její největší díl. Kdežto v Lužici se snaží o původní texty, protože překlady si můžou přece číst německy. A tak je potřeba rozvíjet národní literaturu. Myslím si, že pro přežití jazyka je to zhouba, protože se opakují tytéž motivy (třeba smíšené manželství a germanizace), nemají s čím se poměřovat. A to nejen jako tvůrci, ale i jako čtenáři. Představte si, že existuje nedávný překlad Tolkienova Hobita do horní lužické srbštiny, ale je čten málo, protože je to prý pro mládež příliš náročný sloh a slovník. Zato v němčině jim to nepřijde. Takže zhruba na takové úrovni se nyní pohybujeme, pokud jde o čtenářskou kompetenci mluvčích. Ono se to pak odráží zpátky v té původní tvorbě, jelikož náročná próza, jaká paradoxně vznikala za časů NDR, po roce 1989 u střední nebo mladší autorské generace skoro zmizela. A neexistuje pořádně ani ta lidová, takový ten proud, jaký v české literatuře představuje třeba František Nepil. To by bylo hrozně potřeba, aby vznikalo, nebo se překládalo. Nepilovu hravou lásku k životu by mohli snadno přijmout. Nobelovu cenu letos dostal Rakušan Peter Handke. To je veliký znalec lužickosrbské literatury, jak prózy, tak poezie (samozřejmě v jejím německém znění). Jsou pro lužickosrbskou kulturu takovéto „známosti“ důležité? Určitě Handkeho úcta k lužickosrbské literatuře posiluje její prestiž. Navíc Handke se nebojí používat i menšinový diskurs, a proto provokuje. Když Handke vykládá Brězana, je služebníkem lužickosrbské literatury. Ostatně právě tento jeho text Brouk na morovém sloupu vyšel i v češtině v měsíčníku Plav. {/mprestriction} Autor je předseda Společnosti přátel Lužice, pracuje jako redaktor Činohry ND v Praze. Radek Čermák (*1980) studoval slovenistiku a sorabistiku na FF UK, po uzavření slavistických oborů tamtéž přešel k antropologii, kterou absolvoval na Západočeské univerzitě. Nyní je doktorandem na Ústavu etnologie FF UK. Věnuje se zejména antropologii literatury u etnických menšin – zkoumá charakteristické rysy menšinové literatury, potažmo kultury. Jeho nejrozsáhlejšími díly jsou Nástin dějin a literatury Lužických Srbů (2011) a čítanka českých textů o Lužických Srbech Uzly v paměti (2012). Spolupřekládal knihu Jurije Kocha Modrá vrána (2009), povídky Puzzle kruhu (2010), soubor díla Ingrid Hustetowe Návrat vodníka a jiné pohádky pro dospělé (2014), sbírku Róži Domašcyny Druhé světy (2015) a další. Spolurediguje časopis Česko-lužický věstník. Profesně se věnuje problematice multimodálních dopravních řešení.
\nČas načtení: 2014-04-15 12:40:00
Věda je krásná, vesmír je šperk. Startuje Academia Film Olomouc
Olomouc - Rekordní počet hostů i návštěvníků míří na mezinárodní přehlídku populárně-vědeckých snímků Academia Film Olomouc (AFO). Mezi hosty budou špičky světové vědy, třeba teoretický fyzik v oboru temné hmoty Lawrence Krauss nebo internetová hvězda a inovátor Derek Muller. Olomouc hostí již 49. ročník přehlídky. Letos je tématem Kosmos.
\nČas načtení: 2021-10-15 20:16:26
Zašmodrchané řetězce II. – doprava
Milí čtenáři, zanecháme za sebou problémy s cenami energií (aspoň na chvíli; ony se, potvory, dost možná připomenou samy) a podíváme se na jinou záležitost, se kterou covidová epidemie notně zamávala: na celosvětové proudění zboží. Koneckonců, výrobky nestačí jen vyrobit, musíte je nějak dostat k zákazníkům. A k výrobě téměř čehokoliv potřebujete dovézt do továren další suroviny a polotovary. Přestane-li něco v tomto řetězci fungovat, začnou se efekty projevovat napříč ekonomikou a doputují i do míst, kde byste je nečekali. Příklad z osobní praxe: knihy píšu a vydávám čtvrtým rokem. Letos jsem ale poprvé narazil na situaci, kdy nebylo jisté, že na nové bude dost papíru (!) Nakonec tedy bylo, ale jiní autoři takové štěstí neměli a některé tituly před Vánocemi nevyjdou. Nečekaná situace v naší zemi, kterou ze třetiny pokrývají lesy, a na našem kontinentě, kde je místy lesů ještě daleko více, což? „Zácpy“ na námořních trasách Valná většina světového obchodu probíhá po moři a za pomoci standardních nákladních kontejnerů, jejichž použití značně zjednodušuje nakládání a vykládání lodí. Potíže tedy můžou nastat buď v přístavech nebo v logistice oběhu kontejnerů, a za covidu nastalo oboje. Čína, producent spousty laciného zboží, je poslední velkou zemí snažící se o „zero covid“ strategii, což znamená, že vyskytne-li se v nějakém pracovním týmu pozitivní jedinec, zavírají se celá pracoviště. V případě přístavů to znamená omezení jejich kapacity. K uzavření přístavů mohou ale vést i problémy s počasím, třeba očekávaný tajfun. Počasí, na rozdíl od covidu, zlobilo již dříve; kdyby šlo o jediný zdroj nepravidelností, systém by si s ním poradil. Ale připočte-li se do již poněkud narušených oběhových cyklů, vede k „zácpám“, které nyní před velkými přístavy vznikají. Aktuálně čeká před světovými přístavy celkem 584 lodí na vykládku. Velká zácpa se vyvinula například před významným přístavem v Los Angeles, který obstarává podstatnou část americko-asijského obchodu (snad skoro polovinu? Přesná čísla jsem nenašel, situace se rychle mění). V rekordní den čekalo před přístavem na odbavení 73 lodí a řešení zácpy musel koordinovat Bílý dům, který doufá, že ji pozvolna rozpustí díky nově zavedené práci v noci. Takové velké čekání je samozřejmě neefektivní, snižuje celkovou kapacitu dopravních řetězců; čím více času lodě prostojí, tím méně toho celkově odvezou. Poptávka po zaoceánské dopravě se ovšem mezitím zvýšila, takže výsledkem je, že cena za přepravu jednoho kontejneru vzrostla do dříve neslýchaných výšin. A nejen to; ceny dopravy ve směrech Asie -> Amerika a Amerika -> Asie se od sebe rozešly natolik, že nastala anomální situace, kdy se americkým firmám více vyplatilo posílat právě vyložené kontejnery zpátky do Číny prázdné, než se zdržovat nakládáním amerického zboží a komodit. A to se samozřejmě tím pádem také někde hromadí, třeba ve skladištích na pobřeží: další „ucpávka v tepně logistiky“. Nedostatek řidičů se netýká jen Británie Jedním z důvodů, proč se lodi zastavují před přístavy, je nedostatek lidí v navazujících profesích. Ubylo jak zaměstnanců v přístavech, tak i řidičů náklaďáků. Vyložené kontejnery se hromadí v přeplněných skladištích a čekají na odvoz déle než obvykle. Všichni jsme patrně zaznamenali kritický nedostatek řidičů ve Velké Británii, ale nejde o tak unikátní „brexitový“ problém, jak by se mohlo zdát. S nedostatkem řidičů bojují v USA i v Nizozemsku, také Němci hlásí, že jim řidičů ubývá: ročně jich odejde do důchodu 30 tisíc a pouze 15 tisíc nových nastoupí. (Mimochodem, ten posledně odkazovaný zdroj obsahuje zajímavý komentář člověka z oboru: práce řidiče z povolání je prý dnes pro mladé Němce nepřitažlivá mimo jiné proto, že náklaďáky jsou vnímány jako šeredné řvoucí obludy znečišťující životní prostředí, které na té silnici spíš překážejí. Zase něco, za co můžeme poděkovat německé straně Zelených. Bez obav, všechno jistě hladce zvládnou nákladní rikši, eh, kola.) COVID-19 tento pozvolný trend úbytku řidičů poněkud zostřil, protože část starších řidičů odešla do předčasného důchodu a zároveň začala váznout výchova nových: autoškoly byly v lockdownech vesměs zavřené a zkoušek se také konalo méně. Tím pádem se už tak nedostatečné „zmlazování“ řidičského cechu ještě zhoršilo a vznikl další „zub“ ve věkové struktuře celého odvětví. (Ostatně: v ČR máme teď průměrný věk řidičů z povolání 57 let, tedy ještě horší než Britové s jejich 55 lety – rozhodně bych se Londýnu s těmi našimi čísly nesmál, za pár let na tom můžeme být hůř než oni teď. Věřím, že brexit situaci vyhrotil dříve a prudčeji, než se čekalo, ale směřujeme tamtéž.) Na rozdíl od mnoha jiných úzkých hrdel ekonomiky se v tomto případě nedá počítat ani s úlevou způsobenou technologickým vývojem. Řidič z domova pracovat nemůže. A samořídící auto, které nám Elon Musk a jeho kamarádi slibovali už před mnoha lety, zatím není k dispozici a v nejbližších letech patrně ani nebude. (I když zde je nutno poznamenat, že nákladní auta jsou v tomto směru trochu dál – provoz na dálnicích není z hlediska počítače tak pekelně chaotický jako dění ve městech, kde zpoza každého kandelábru může vyběhnout dítě, pes nebo roztržitý jedinec čučící do mobilu.) Nejbližší roky budeme muset zcela jistě nějak „překlepat“ s ubývajícím počtem šedovlasých řidičů z povolání, kteří jsou i jako šedesátiletí ještě ochotni vyměňovat padesátikilové náhradní kolo ve čtyřicetistupňovém vedru, když jim praskne pneumatika někde ve venkovském Španělsku a nejbližší dílna je sto kilometrů daleko. No a pro úplnost bychom se měli zastavit ještě u letecké dopravy. I ta dostala skrze covidová omezení pořádnou ránu. Vzhledem k tomu, že jde o silně konkurenční odvětví, mívaly aerolinky už před epidemií poměrně nízkou ziskovost, typicky pod 10 procent. Covid jim úplně rozkopnul obchodní model, tržby roku 2020 poklesly na zhruba 40 procent roku předešlého a jednotlivé státy měly na vybranou mezi tím, sanovat „své“ firmy ze státního rozpočtu, nebo pozorovat, jak krachují. To se mimo jiné projevilo i na malém, ale přesto významném sektoru letecké nákladní dopravy. Dokud hustě létala osobní doprava, nebyl až takový problém „přiložit“ nějaké to cenné zboží do neúplně vytíženého osobního letadla. Teď jsou ale tyto příležitosti daleko vzácnější než dřív. Kamion je Belzebubův vynález Většina vyjmenovaných dopravních problémů se české ekonomiky samozřejmě také dotkne a projeví se v cenách nebo dokonce v dostupnosti zboží. Jsme moc zamotáni do evropských a světových obchodních řetězců na to, abychom měli nějakou výjimku. Po dlouhé roky se systém „just in time“, při kterém si firmy nedrží téměř žádné hmotné zásoby, považoval za nejlepší způsob, jak provozovat výrobu. Jenže JIT je postaveno na hladkém fungování světové dopravy a ta přestala fungovat. Důsledkem je kaskáda problémů v celém výrobním řetězci lidstva. Letošní předvánoční sezóna bude asi o něco slabší než ty předešlé. V levicově intelektuálních kruzích to nejspíš budou oslavovat jako nezbytnou redukci konzumerismu, ale fakt je, že ani Amazon, ani Alza na tomto problému nezkrachují. Problémy budou mít spíš menší e-shopy a kamenné obchody, pro které je nákupní sezóna v listopadu a prosinci dost zásadním prvkem pro holé přežití. A Česká republika s danou situací zase jednou nemůže téměř nic dělat. Musíme čekat, než se „sraženiny“ v cévním řečišti světového obchodního systému pozvolna “rozpustí”, což bude nějakou tu dobu trvat. Na tom moři se to pozvolna zlepší, jak vstoupí do hry nové lodě a nové kontejnery. Problém s úbytkem profesionálních řidičů zde na souši je o něco horší, mimo jiné proto, že je to hodně regulovaná činnost. Tady je vlastně jedno možné opatření, které by ČR mohla udělat: usnadnit výchovu nových řidičů z povolání a tiše doufat, že všichni po absolvování autoškoly neutečou do bohatších států. Ach ano, a nevzbuzovat v mládeži dojem, že kamion je Belzebubův vynález ničící planetu. Zatím se bez nich v té logistice neobejdeme. Kdo že to má v nové vládě dostat do ruky ministerstvo školství? Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
\nČas načtení: 2024-02-26 13:09:00
V plavecké špičce i s astmatem. Snad to někoho inspiruje, věří končící Kubová
Astmatu navzdory plavala ve světové špičce. Získala medailí, že by s nimi mohla dláždit. Šestkrát ovládla tuzemskou anketu Plavec roku, to je rekordní počin. Dosáhla na bezmála stovku domácích titulů. A drží všechny české znakařské rekordy. Další trofeje přidá Simona Kubová už jen jako trenérka. Ve 32 letech ukončila trojnásobná olympionička kariéru.
\nČas načtení: 2024-02-29 15:00:00
Česko je stále na světové špici v konzumaci alkoholu, kouření tabáku mírně klesá v mladších věkových skupinách ve prospěch méně rizikových alternativ, rekordní počet úmrtí na předávkování alkoholem, společenské náklady stále převyšují výběr daní, chybí prostředky na prevenci a léčbu.
\nČas načtení: 2024-02-29 14:00:00
Česko je stále na světové špici v konzumaci alkoholu, kouření tabáku mírně klesá v mladších věkových skupinách ve prospěch méně rizikových alternativ, rekordní počet úmrtí na předávkování alkoholem, společenské náklady stále převyšují výběr daní,
\nČas načtení: 2024-04-07 17:00:00
Cestovní ruch nabírá na síle. Má z něj být tahoun globální ekonomiky
Cestovní ruch se oklepal z covidového útlumu a podle odborníků má před sebou roky rychlého růstu. Podle odhadů Světové rady pro cestovní ruch dosáhne toto odvětví letos rekordní hodnoty 11,1 bilionů dolarů, tedy zhruba 258,8 bilionů korun. A na této částce se nezastaví.
\nČas načtení: 2024-04-26 11:49:00
Boston (USA) 26. dubna 2024 (PROTEXT/PRNewswire) - Temu, platforma elektronického obchodování známá svým kvalitním cenově dostupným zbožím, se připojila k pracovní skupině APWG (Anti-Phishing Working Group), což je globální koalice, která se zabývá bojem proti krádežím identity a online podvodům.Skupina APWG, která vznikla v roce 2003, spojuje úsilí předních technologických společností, finančních institucí, špičkových firem v oblasti kybernetické bezpečnosti a vládních agentur v boji proti kyberkriminalitě. Tato spolupráce zahrnuje výměnu dat, realizaci výzkumu a osvětové kampaně pro veřejnost. Phishing je rozšířeným kybernetickým zločinem, jehož cílem je nezákonně získat citlivé informace prostřednictvím klamavých komunikačních kanálů.V roce 2023 zaznamenala skupina APWG po celém světě téměř pět milionů phishingových útoků, což je rekordní číslo, které jen podtrhuje rostoucí hrozbu.Společnost Temu doufá, že prostřednictvím svého členství ve skupině APWG přispěje svými zkušenostmi v oblasti ochrany údajů zákazníků a v boji proti snahám o vydávání se za někoho jiného. Může se rovněž poučit ze zkušeností ostatních členů, včetně nejnovějších osvědčených postupů v boji proti phishingu a krádežím identity."Bezpečné nakupování je pro naše zákazníky nesmírně důležité, zejména když expandujeme na další trhy po celém světě," uvedl mluvčí společnosti Temu. "Připojení ke skupině APWG zdůrazňuje naše odhodlání chránit naše uživatele před podvody a držet krok s nejnovějšími světovými osvědčenými postupy v oblasti prevence kyberkriminality."Rozhodnutí společnosti Temu připojit se ke skupině APWG je součástí jejího trvalého závazku zajišťovat pro zákazníky bezpečné nákupní prostředí. Od svého vzniku v USA zaznamenala platforma výrazný růst a nyní působí na 58 trzích po celém světě.V únoru společnost Temu úspěšně získala nezávislou certifikaci od přední světové testovací organizace DEKRA v rámci hodnocení MASA (Mobile Application Security Assessment). Tato certifikace dokládá úsilí společnosti Temu zlepšovat ochranu soukromí uživatelů a jejich bezpečnost. V listopadu platforma ve spolupráci se sanfranciskou firmou HackerOne, která se zabývá kybernetickou bezpečností, zahájila program udělování odměn za odhalení chyb, který podporuje etické hackery v hledání a hlášení bezpečnostních chyb. Společnost Temu také posílila zabezpečení přihlašování svých uživatelů zavedením vícefaktorového ověřování.O společnosti TemuTemu je online tržiště, které spojuje spotřebitele s miliony prodejců, výrobců a značek po celém světě za účelem umožnit jim co nejlepší život. Společnost Temu se zavázala nabízet cenově nejdostupnější, přesto kvalitní produkty, aby spotřebitelům a prodejcům umožnila plnit si sny v inkluzivním prostředí.O skupině APWGSkupina APWG (Anti-Phishing Working Group) byla založena v roce 2003 a je neziskovým průmyslovým sdružením zaměřeným na eliminaci krádeží identity a podvodů, které jsou důsledkem stále rozšířenějšího problému s phishingem, crimewarem a podvrženými e-maily. Členy se mohou stát finanční instituce, online prodejci, poskytovatelé internetových služeb, zprostředkovatelé řešení, orgány činné v trestním řízení, vládní agentury, mnohostranné smluvní organizace a nevládní organizace. Do skupiny APWG je zapojeno více než 2200 podniků z celého světa. KONTAKT: media@temu.com PROTEXT
\nČas načtení: 2024-03-02 10:01:27
Rekordní odměnu Muskovi zatrhli. Teď právníci sami chtějí rekordní sumu. Hodinovka? Téměř 7 milionů
Elon Musk měl v Tesle získat rekordní odměnu 56 miliard dolarů. Místo toho na stole přistál rekordní požadavek od právníků, kteří mu ji zatrhli. Článek Rekordní odměnu Muskovi zatrhli. Teď právníci sami chtějí rekordní sumu. Hodinovka? Téměř 7 milionů se nejdříve objevil na CzechCrunch.
Čas načtení: 2024-04-26 06:02:22
Změny na trhu: Drama kolem Tesly, Spotify hlásí rekordní finanční výsledky za 1. čtvrtletí
Letošní první čtvrtletí začalo pro technologické giganty velmi dobře, tedy s výjimkou automobilky Tesla. Zatímco společnost Meta více než zdvojnásobila čistý zisk, rekordní zisky utržil po krizi vysokých provozních nákladů i švédský hudební streamer Spotify. Velké utahování opasků se technologickým gigantům vyplatilo. Švédská streamovací služba Spotify hlásí rekordní zisk přes jednu miliardu eur v prvním letošním čtvrtletí, což je v souladu s očekáváním společnosti. Tento výsledek je nicméně o něco horší, než očekávali analytici, upozornil server BBC News. Generální ředitel Spotify Daniel Ek, jenž tyto výsledky s nadšením odprezentoval, věří, že tohle číslo bude v budoucnu růst. Tím myslel i současný počet uživatelů
Čas načtení: 2025-01-15 15:09:00
Výsledky společnosti ExaGrid za rok 2024 – rekordní čtvrtletí a rekordní rok pro společnost
Marlborough (Massachusetts) 15. ledna 2025 (PROTEXT/BusinessWire) - Společnost ExaGrid vykazuje 16 po sobě jdoucích čtvrtletí s kladným ziskem, EBITDA a volným peněžním tokemSpolečnost ExaGrid®, jediné řešení v oboru pro vrstvené zálohování s funkcí Retention Time-Lock, které zahrnuje vrstvu nesměřující k síti (vytváří vrstvenou vzduchovou mezeru), zpožděné mazání a neměnnost pro obnovu ransomwaru, dnes oznámila, že ve čtvrtém čtvrtletí končícím 31. prosince 2024 měla rekordní rezervace a tržby a v roce 2024 měla rekordní rezervace a tržby.Objednávky společnosti ExaGrid vzrostly o více než 20 % oproti stejnému čtvrtletí před rokem. Společnost ExaGrid zůstává již 16 čtvrtletí po sobě v kladných hodnotách zisku a úroků, EBITDA a volného peněžního toku a je 100% bez dluhů, což svědčí o jejím dobrém finančním zdraví.Ve 4. čtvrtletí 2024 společnost ExaGrid získala 189 nových zákazníků, z toho 73 šestimístných nových zákaznických smluv a 3 sedmimístné „nové“ zákaznické smlouvy. Společnost ExaGrid má více než 4500 aktivních zákazníků z řad vyšších středních až velkých podniků, kteří k ochraně svých dat používají vrstvené zálohovací úložiště ExaGrid.Společnost ExaGrid rozšiřuje svůj prodejní tým a obchodní partnerství po celém světě. Společnost ExaGrid působí po celém světě a má prodejní týmy a týmy podpory v USA, Kanadě, Brazílii, Mexiku, Chile/Argentině, Kolumbii, Panamě, Německu, Francii, Velké Británii, severských zemích, Beneluxu, regionu SNS, Polsku, České republice, Itálii, Španělsku, Portugalsku, Turecku, Izraeli, Abú Zabí, Kataru, Dubaji, Saúdské Arábii, Jižní Africe, Indii, Austrálii, Singapuru, Japonsku, Malajsii, Hongkongu, Jižní Koreji a otevírá další regiony.Nejdůležitější informace za 4. čtvrtletí 2024:• Vysoká míra konkurenčních vítězství na úrovni více než 75 % za čtvrtletí.• Získání 189 nových zákazníků.• Uzavření 72 šestimístných a 3 sedmimístných smluv s novými zákazníky.• Více než 4500 zákazníků chrání svá data pomocí vrstveného zálohovacího úložiště ExaGrid.• Prodejní a podpůrné týmy ve 30 zemích a instalace u zákazníků ve více než 80 zemích.• Rostoucí globální prodeje – 45 % obchodů pochází ze zemí mimo Spojené státy.• Společnost zůstává v posledních 16 čtvrtletích v kladných hodnotách hotovosti, EBITDA a P&L.• Společnost ExaGrid nahradila rekordní počet řešení Dell Data Domain a HPE StoreOnce.• Společnost ExaGrid získala v listopadu ocenění „Storage Company of the Year“ (Společnost roku v oblasti ukládání dat) a „Storage Hardware Innovation of the Year“ (Inovace roku v oblasti hardwaru pro ukládání dat) při udílení cen SDC Awards 2024, čímž se přidala k 6 oborovým oceněním, která získala dříve v tomto roce v rámci udílení cen Storage Awards, Data Breakthrough Awards a Network Computing Awards – celkem tedy 8 ocenění v oboru v roce 2024.„Společnost ExaGrid pokračuje v růstu se zdravými finančními výsledky, což dokazuje posledních 16 čtvrtletí, kdy jsme si udrželi kladný hospodářský výsledek, EBITDA a volný peněžní tok,“ řekl Bill Andrews, prezident a generální ředitel společnosti ExaGrid. „Máme prodejní týmy ve více než 30 zemích světa a zákaznické instalace ve více než 80 zemích. Nadále investujeme do našich partnerských kanálů, v roce 2024 jsme spolupracovali s více prodejními partnery než kdykoli předtím a v roce 2025 plánujeme rozšíření našich partnerských programů."„Jsme hrdí na to, že jsme největším nezávislým prodejcem zálohovacích úložišť. Zálohovací úložiště má jedinečné potřeby kvůli velkým zálohovacím úlohám, přírůstkům, syntetickým plným kopiím, rotaci záloh, dlouhodobému uchovávání, zabezpečení pro obnovu po útoku ransomwaru a mnoha dalším aspektům, které zálohování odlišují od primárního úložiště. Jedinečné úložiště pro stupňované zálohování společnosti ExaGrid bylo vytvořeno speciálně pro zlepšení výkonu zálohování, výkonu obnovy, škálovatelnosti při nárůstu dat, zabezpečení, obnovy po ransomwaru, obnovy po havárii a ekonomiky zálohování – s nízkými počátečními i časovými náklady,“ řekl Andrews.„Rok 2024 byl ve společnosti ExaGrid rekordní. Vzhledem k tomu, že neustále inovujeme naše úložiště pro vrstvené zálohování, těšíme se na oznámení nových aktualizací, integrací a oznámení produktů v průběhu roku 2025 a očekáváme další růst a úspěch. Na trhu existují pouze 3 řešení: standardní primární diskové úložiště, které nemá specializované funkce pro zálohování a s retencí se prodražuje; inline deduplikační zařízení, jako jsou Dell Data Domain a HPE StoreOnce, která jsou pomalá pro zálohování a obnovu, používají škálovací architekturu a nemají veškeré zabezpečení potřebné pro dnešní zálohovací prostředí; a vrstvené zálohovací úložiště ExaGrid, které nabízí mnoho funkcí pro zálohovací úložiště a mnoho hlubokých integrací se zálohovacími aplikacemi. Když zákazníci testují ExaGrid paralelně, v 83 % případů kupují ExaGrid – tento produkt mluví sám za sebe.“O společnosti ExaGridSpolečnost ExaGrid poskytuje vrstvené zálohovací úložiště s jedinečnou přistávací zónou („Landing Zone“) s diskovou vyrovnávací pamětí, úložištěm pro dlouhodobé uchovávání a škálovatelnou architekturou. Řešení „Landing Zone“ společnosti ExaGrid umožňuje nejrychlejší zálohy, obnovení a okamžité zotavení virtuálních počítačů. Vrstva úložiště nabízí nejnižší náklady na dlouhodobé uschování. Škálovatelná architektura společnosti ExaGrid zahrnuje plnohodnotná zařízení a zajišťuje zálohovací okno s pevnou délkou při nárůstu dat, přičemž odpadají nákladné forkliftové aktualizace a zastarávání produktu. Společnost ExaGrid nabízí jediný dvouvrstvý přístup k ukládání záloh s nesíťovou vrstvou, zpožděným odstraňováním a neměnnými objekty pro obnovu po útocích ransomwaru.Společnost ExaGrid disponuje fyzickými prodejními a předprodejními systémovými inženýry v těchto zemích: Argentina, Austrálie, Benelux, Brazílie, Kanada, Chile, SNS, Kolumbie, Česká republika, Francie, Německo, Hongkong, Indie, Izrael, Itálie, Japonsko, Mexiko, Skandinávie, Polsko, Portugalsko, Katar, Saúdská Arábie, Singapur, Jižní Afrika, Jižní Korea, Španělsko, Turecko, Spojené arabské emiráty, Velká Británie, Spojené státy a další regiony.Navštivte nás na adrese exagrid.com nebo se s námi spojte na LinkedIn. Seznamte se s tím, co říkají naši zákazníci o vlastních zkušenostech s ExaGrid, a zjistěte, proč nyní tráví výrazně méně času zálohováním úložiště, v našich příbězích o úspěších zákazníků. Společnost ExaGrid je hrdá na své skóre +81 NPS!ExaGrid je registrovaná ochranná známka společnosti ExaGrid Systems, Inc. Všechny ostatní ochranné známky jsou majetkem příslušných vlastníků.Text této zprávy v původním, zdrojovém jazyce je oficiální verzí. Překlad této zprávy do jiných jazyků poskytujeme pouze jako doplňkovou službu. Text zprávy v původním, zdrojovém jazyce je jedinou právně závaznou verzí této tiskové zprávy.Zdrojovou verzi najdete na businesswire.com: https://www.businesswire.com/news/home/20250107078864/cs/Kontakt pro média:Mary DomenichelliExaGridmdomenichelli@exagrid.comZdroj: ExaGrid Systems, Inc.
Čas načtení: 2025-02-16 08:00:58
Rekordní prodeje, rekordní odměny. Zaměstnanci Ferrari se mají vážně velmi dobře
Říká se, že v dnešní dost turbulentní době by nikdo příčetný nechtěl sedět ve vedení žádné automobilky. Nikdo neví, co bude zítra vyrábět, jestli bude vůbec mít co prodávat a co za nové nařízení zase přijde z EU. Jenže jsou tu pořád značky, které tohle vůbec neřeší. A daří se jim lépe než kdy dřív. […]
Čas načtení: 2025-05-02 16:30:20
Spotify má za sebou neskutečné čtvrtletí! Míří na 300 milionů předplatitelů
Spotify ohlásilo finanční výsledky za první kvartál letošního roku, v mnoha ohledech jsou rekordní Prémiové služby si předplácí přes 268 milionů uživatelů a očekává se další výrazný růst Společnost rostla nejen uživatelsky, ale i finančně, celkové tržby dosahují bezmála 4,2 miliardy eur Streamovací gigant Spotify uzavřel první kvartál roku 2025 s velmi pozitivními výsledky, které ukazují pokračující růst tržeb a ziskovosti, přestože růst počtu aktivních uživatelů mírně zpomalil. Společnosti se podařilo překonat očekávání analytiků v počtu nových předplatitelů a vykázala rekordní provozní zisk i volný peněžní tok za první kvartál. Rekordy však trhala zejména v počtech uživatelů, a to ve více ohledech. Přečtěte si celý článek Spotify má za sebou rekordní čtvrtletí. Chlubí se 270 miliony platících zákazníků
Čas načtení: 2021-07-29 18:03:05
Skvělá simulace i reálné záběry. Podívejte se na rekordní let marsovského vrtulníku
Ingenuity má na svém kontě už deset letů nad povrchem Marsu. K prvnímu došlo v polovině dubna a trval 39 sekund. Od té doby vrtulník pokročil. Rekordní byl zatím let s pořadovým číslem devět, k němuž došlo 5. července. Při devátém letu byly pokořeny hned tři rekordy: v rychlosti, vzdálenosti a čase letu. Ingenuity letěl […] The post Skvělá simulace i reálné záběry. Podívejte se na rekordní let marsovského vrtulníku appeared first on Exoplanety.cz.
Čas načtení: 2024-02-29 08:44:29
V EU loni přibyl rekordní počet větrných elektráren
Rekordní množství větrných elektráren bylo vloni postaveno ve státech EU a podíl větrné elektřiny v síti stoupl ze 17 na 19 %. The post V EU loni přibyl rekordní počet větrných elektráren first appeared on Hybrid.cz.
Čas načtení: 2024-03-05 06:30:00
Apple dostal od Evropské unie přes prsty, musí zaplatit rekordní pokutu
Evropská unie rozhodla v případu Apple vs. Spotify Americký technologický gigant nejspíše bude muset zaplatit skoro 2 miliardy eur Apple se hodlá proti rozhodnutí odvolat Spory mezi Evropskou unií a velkými technologickými firmami nejsou žádnou novinkou. To se ovšem nedá tak úplně říci o Applu, kterému se spory s EU dlouhodobě vyhýbaly také díky tomu, že gigant z Cupertina dříve požadavkům vyhověl, než aby nechal různé třenice zajít tak daleko, aby ho unijní orgány musely pokutovat. V případě sporu se švédskou streamovací službou Spotify je to ale jinak – v tomto případě Apple neustoupil a Evropská unie byla nucena zasáhnout. Americké technologické firmě tak vyměřila pro ně rekordní pokutu ve výši 1,8 miliard eur (cca 45,6 miliard korun). Přečtěte si celý článek Apple dostal od Evropské unie přes prsty, musí zaplatit rekordní pokutu
Čas načtení: 2024-03-05 14:04:31
Tether dosáhl rekordní kapitalizace 100 miliard USD. Je to dobré znamení?
Význam Tetheru jako největšího stablecoinu se zvyšuje. Společnost, která za ním stojí, z toho profituje a vykazuje rekordní zisky. Článek Tether dosáhl rekordní kapitalizace 100 miliard USD. Je to dobré znamení? z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2024-03-09 06:00:00
Rekordní tržby z regulovaného prodeje napříč Amerikou
Celkem osm amerických států zaznamenalo v prosinci rekordní měsíční prodeje rekreačního konopí. Většina rekordů je ze států, které rostlinu začaly regulovat nedávno – například Connecticut, kde se prodává jeden rok, zaznamenal rekord v každém jednotlivém měsíci. Stejně na tom je Maryland, kde se konopné prodejny otevřely v červenci. Investiční společnost TD Cowen v lednu uvedla, že tržby z legálního konopí v USA v roce 2027 dosáhnou 37 miliard dolarů. Ale i v Illinois, kde existuje komerční trh už tři roky, nebo v Massachusetts byly prosincové tržby bezprecedentní. Investiční společnost TD Cowen v lednu uvedla, že tržby z legálního konopí v USA v roce 2027 dosáhnou 37 miliard dolarů (přes 870 miliard korun), zatímco v roce 2023 to bylo 29 miliard dolarů. The post Rekordní tržby z regulovaného prodeje napříč Amerikou appeared first on Magazín Konopí.
Čas načtení: 2024-03-16 14:14:53
Škoda měla v roce 2023 rekordní tržby a její provozní zisk vzrostl o více než 180 %
Skupina Škoda Auto Group dosáhla v roce 2023 historicky nejvyšších tržeb 26,5 miliardy eur (2022: 21,0 mld. €; +26,2 %). Společnost výrazně zvýšila svůj provozní zisk o 182,3 % na 1,8 miliardy eur (v roce 2022: 628 mil. €). Rentabilita tržeb dosáhla 6,7 % a i ta byla vyšší než v předchozím roce (2022: 3 […]
Čas načtení: 2024-03-28 09:04:14
Colt CZ a jeho rekordní rok. Český výrobce zbraní se prosazuje zejména v USA!
Česká společnost Colt CZ Group zaznamenala rekordní tržby, ale čekají ji další výzvy. Přečtěte si více a odhalte její budoucí vyhlídky. Článek Colt CZ a jeho rekordní rok. Český výrobce zbraní se prosazuje zejména v USA! z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2024-04-19 09:37:33
Ruské soudy loni odsoudily rekordní počet vojáků za vraždu. Celkem jich bylo 116
V roce 2023 byl za vraždu odsouzen rekordní počet ruských vojáků, informoval ve zpravodajský web The Moscow Times s odvoláním na údaje Nejvyššího soudu v Rusku. The post Ruské soudy loni odsoudily rekordní počet vojáků za vraždu. Celkem jich bylo 116 first appeared on Pravda24.
Čas načtení: 2024-04-27 17:06:47
Měď lepší investice než zlato? Co žene růst její ceny na nová rekordní maxima?
Rekordní hodnoty cen mědi signalizují oživení průmyslové výroby. Rostou rychleji než ceny zlata. Co za tímto růstem stojí? Článek Měď lepší investice než zlato? Co žene růst její ceny na nová rekordní maxima? z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2024-05-19 11:07:06
Rekordní nákupy zlata: Centrální banky nakoupily v první kvartále více než 290 tun!
Centrální banky na celém světě provedly v 1. čtvrtletí 2024 rekordní nákupy zlata. Největší kupci jsou z rozvíjejících se trhů. Co trend odstartovalo? Článek Rekordní nákupy zlata: Centrální banky nakoupily v první kvartále více než 290 tun! z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2024-05-28 07:01:00
Rekordní růst akciových indexů: Co čeká americké akcie dál?
Americké akcie dosáhly v uplynulém týdnu historických maxim, což může zkomplikovat boj Fedu s inflací. Silný trh práce a pokračující výdaje spotřebitelů pomáhají USA vyhnout se recesi, ale rekordní ceny na Wall Street mohou zvýšit inflaci. Článek Rekordní růst akciových indexů: Co čeká americké akcie dál? z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2024-07-09 15:02:13
Rekordní sázky Čechů na MS v hokeji 2024
Není žádný pochyb, že letošní Mistrovství světa v hokeji probudilo v mnoha fanoušcích i vášnivé sázkaře. Sázelo se nejen na každý zápas našeho českého týmu, ale i na všechny ostatní. Není proto divu, že se v sázkových kancelářích točily jak prohry, tak i velké výhry. Všechny rekordní údaje si rozebereme v článku. The post Rekordní sázky Čechů na MS v hokeji 2024 appeared first on 🍀 Vyhraj.cz.
Čas načtení: 2024-07-25 16:04:00
ČEZ se chystá na rekordní investici! Jak to ovlivní cenu akcií a výši dividendy?
Rekordní investice společnosti ČEZ je za dveřmi. Jak na to reagují akcie a jaké jsou další novinky ze světa tohoto energetického giganta? To se dočtete v tomto článku. Článek ČEZ se chystá na rekordní investici! Jak to ovlivní cenu akcií a výši dividendy? z webového portálu Finex.cz.
Čas načtení: 2024-08-04 18:38:18
Kryptoměnová horečka: Trumpův bitcoinový plán, rekordní těžba a úspěšná etherová ETF
Američtí politici se nyní předhánějí v otázce bitcoinu ve strategických rezervách. Těžba bitcoinu dosáhla nových rekordů, etherové ETF měly svůj první týden a vydavatel USDT hlásí rekordní zisky. Přinášíme další... The post Kryptoměnová horečka: Trumpův bitcoinový plán, rekordní těžba a úspěšná etherová ETF first appeared on Objevit.cz: IT magazín, zprávy a novinky ze světa IT.
Čas načtení: 2024-08-15 07:55:58
Rekordní optimismus: Sázky na snížení sazeb dosáhly nebývalé úrovně!
Rekordní počet manažerů fondů očekává, že Federální rezervní systém sníží úrokové sazby. Průzkum BofA ukazuje, že optimismus dosáhl úrovně, která překonává i krize v minulosti. Článek Rekordní optimismus: Sázky na snížení sazeb dosáhly nebývalé úrovně! z webového portálu Finex.cz.